Doplněk Dokumentace vlivů záměru na životní prostředí dle 8 zákona č. 100/2001 Sb. Plavební stupeň Děčín

Doplněk Dokumentace vlivů záměru na životní prostředí dle 8 zákona č. 100/2001 Sb. Plavební stupeň Děčín Zpracovatelé doplňku dokumentace EIA: WELL Consulting, s.r.o. se sídlem Babice nad Svitavou 339 664 01 Babice nad Svitavou IČ: 282 95 161 DIČ: CZ 282 95 161 HBH Projekt, spol. s r.o. Kabátníkova 5 602 00 Brno IČ: 449 61 944 DIČ: CZ449 61 944 kancelář: Ptašinského 5 602 00 Brno Oprávněná osoba: Mgr. Tomáš Šikula držitel autorizace ke zpracování dokumentace a posudku dle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění, č. j. 69749/ENV/07 ze dne 14.04.2007

Doplněk Dokumentace vlivů záměru na životní prostředí dle 8 zákona č. 100/2001 Sb. Plavební stupeň Děčín Doplněk Dokumentace vlivů záměru na životní prostředí dle 8 zákona č. 100/2001 Sb., ve znění zákona č. 93/2004 Sb. zpracovali: Mgr. Tomáš Šikula držitel autorizace ke zpracování dokumentace a posudku dle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění, č. j. 69749/ENV/07 ze dne 14.04.2007 Kontakt: t.sikula@hbh.cz, tel: 544 520 530 RNDr. Jan Hodovský jednatel firmy WELL Consulting s.r.o. Kontakt: hodovsky@wellcon.cz, tel: 777 076 777 Mgr. Radomír Smetana držitel osvědčení o autorizaci ke zpracování rozptylových studií podle zákona č. 86/2002 Sb., č. osvědčení 2358a/740/03 z 04.08.2003 držitel osvědčení o autorizaci ke zpracování odborných posudků podle zákona č. 86/2002 Sb., č. osvědčení 4710/740/03/MS z 02.03.2004 Kontakt: ekomod@seznam.cz, tel: 484 840 205 RNDr. Jiří Zahrádka, CSc. autorizovaná osoba pro hodnocení dle 45i zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění (rozhodnutí č. j. 778/630/06 ze dne 11.05.2006) Kontakt: zahradka@aq-service.cz, tel: 541 210 097 Ing. Tatiana Blanárová Kontakt: t.blanarova@hbhprojekt.sk, tel: +421 255 642 552 Ing. Katarzyna Drongová Kontakt: drongova@wellcon.cz, tel: 777 076 777 Ing. Martina Javorková Kontakt: javorkova@wellcon.cz, tel: 777 076 777 Mgr. Michal Juříček Kontakt: juricek@wellcon.cz, tel: 777 076 777 Mgr. Stanislav Mudra Kontakt: info@seeb.cz, tel: 581 701 195

Ing. Pavel Obrdlík Kontakt: obrdlik@wellcon.cz, tel: 777 076 777 Ing. Andrea Osvaldová Kontakt: osvaldova@wellcon.cz, tel: 777 076 777 Ing. Michal Poláček Kontakt: m.polacek@hbhprojekt.sk, tel: +421 255 642 554 Ing. Petr Raszka Kontakt: raszka@wellcon.cz, tel: 777 076 777 Mgr. Michal Straka, Ph.D. Kontakt: straka@wellcon.cz, tel: 777 076 777 RNDr. Lenka Tajmrová Kontakt: tajmrova@wellcon.cz, tel: 777 076 777

OBSAH ÚVOD 15 VŠEOBECNĚ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU 16 B. ÚDAJE O ZÁMĚRU 20 B.I.4 Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry 20 B.I.5 Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění, včetně přehledu zvažovaných variant a hlavních důvodů pro jejich výběr, resp. odmítnutí 21 B.I.6 Popis technického a technologického řešení záměru 31 B.I.7 Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení 66 B.II Údaje o vstupech 66 B.II.2 Voda 66 B.III Údaje o výstupech 66 B.III.2 Voda 66 C. ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ 67 C.II Charakteristika současného stavu složek životního prostředí v dotčeném území 67 C.II.4 Povrchová a podzemní voda 67 C.II.6 Horninové prostředí a přírodní zdroje 70 C.II.7 Fauna, flóra a ekosystémy 71 C.II.9 Hmotný majetek a kulturní památky 88 D. KOMPLEXNÍ CHARAKTERISTIKA A HODNOCENÍ VLIVŮ ZÁMĚRU NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 90 D.I Charakteristika předpokládaných vlivů záměru na obyvatelstvo a životní prostředí a hodnocení jejich velikosti a významnosti 90 D.I.1 Vlivy na obyvatelstvo, včetně sociálně ekonomických vlivů 90 D.I.2 Vlivy na ovzduší a klima 90 D.I.3 Vlivy na hlukovou situaci a event. další fyzikální a biologické charakteristiky 92 D.I.4 Vlivy na povrchové a podzemní vody 92 D.I.6 Vlivy na horninové prostředí a přírodní zdroje 108 D.I.7 Vlivy na faunu, flóru a ekosystémy 108 D.I.9 Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky 128 D.II. Komplexní charakteristika vlivů záměru na životní prostředí z hlediska jejich velikosti a významnosti a možnosti přeshraničních vlivů 129 D.IV Charakteristika opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů na životní prostředí 137 E. POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU 142 F. ZÁVĚR 144 POUŽITÁ LITERATURA 145

SEZNAM PŘÍLOH Doplňující přílohy (nové přílohy, které nebyly součástí dokumentace DP01 Dopis Ministerstva životního prostředí ze dne 23. května 2011 DP02 Dopis Angely Merkelové ze dne 6. června 2011 DP03 DP04 DP05 DP06 Úspory externalit z nákladní dopravy na trase Hamburg - Děčín Hodnocení vlivu realizace záměru na změnu hlukových poměrů a objem emisí z přepravy nákladů Studie snížení dopravní nehodovosti a úspor z přesunu části nákladní dopravy na vodní cestu při realizaci plavebního stupně Děčín Rozbory sedimentů z koryta Labe DP07 Vypořádání připomínek k dokumentaci EIA z července 2010 Přílohy doplňku (aktualizované přílohy, které byly součástí dokumentace ) P01 P10 P11 P14 Výklad základních pojmů Výkresy environmentálních opatření ve variantě 1B Územní ochrana přírody v širším okolí záměru Vizualizace Samostatné přílohy doplňku (aktualizované samostatné přílohy, které byly součástí dokumentace ) SP04 Hodnocení vlivů záměru Plavební stupeň Děčín dle 45 zák. c. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny SP09 Posouzení vlivu záměru na zákonem chráněné zájmy ochrany přírody

SEZNAM ZKRATEK AOPK BMVBS BSK 5 BPEJ BVU ČR ČSPL DN EIA EVL FRG CHKO ITP MD MKOL MMD MVE MZCHU MŽP NPR NPÚ PO PD PP PR PSD Q md Q N SEA SCI SEZ SRN ÚSES VKP ZCHD ZPF ZOPK Agentura ochrany přírody a krajiny Bundesministerium für Verkehr, Bau und Stadtentwicklung biologická spotřeba kyslíku za 5 dní bonitovaná půdní ekologická jednotka Beratergruppe Verkehr + Umwelt GmbH Česká republika Československá plavba labská a.s. diameter nominal Environmental Impact Assessment (posuzování vlivů na životní prostředí) evropsky významná lokalita Federal Republic of Germany chráněná krajinná oblast Intraplan Consult GmbH Ministerstvo dopravy ČR Mezinárodní komise pro ochranu Labe Mott MacDonald malá vodní elektrárna maloplošné zvláště chráněné území Ministerstvo životního prostředí ČR národní přírodní rezervace Národní památkový ústav ptačí oblast projektová dokumentace přírodní památka přírodní rezervace Plavební stupeň Děčín m-denní průtok (voda), např. Q 345d - průtok, který je překročen 345 dnů v průměrně vodném roce N-letý průtok (voda), např. Q 1 jednoletá voda Strategic Environmental Assessment (Posuzování vlivů na životní prostředí - posuzování koncepcí) Sites of Community Importance stará ekologická zátěž Spolková republika Německo územní systém ekologické stability významný krajinný prvek zvláště chráněný druh zemědělský půdní fond zákon o ochraně přírody a krajiny

SEZNAM TABULEK TAB. 1: VÝHLEDOVÉ ZÁMĚRY VE VYUŽÍVÁNÍ OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ V ČR... 21 TAB. 2: PRŮTOKY - ANALÝZA TRENDŮ DLE MANN-KENDALLOVA TESTU, PROFIL LABE DĚČÍN, OBDOBÍ 1961 2005 (MKOL, 2010)... 68 TAB. 4: PŘEDMĚTY OCHRANY PO LABSKÉ PÍSKOVCE... 78 TAB. 5: PŘEDMĚTY OCHRANY EVL LABSKÉ ÚDOLÍ TYPY PŘÍRODNÍCH STANOVIŠŤ V ZÁJMU SPOLEČENSTVÍ... 78 TAB. 6: PŘEDMĚTY OCHRANY EVL LABSKÉ ÚDOLÍ DRUHY V ZÁJMU SPOLEČENSTVÍ... 79 TAB. 7: PŘEDMĚTY OCHRANY EVL ČESKÉ ŠVÝCARSKO TYPY PŘÍRODNÍCH STANOVIŠŤ V ZÁJMU SPOLEČENSTVÍ... 79 TAB. 8: PŘEDMĚTY OCHRANY EVL ČESKÉ ŠVÝCARSKO DRUHY V ZÁJMU SPOLEČENSTVÍ... 80 TAB. 9: PŘEDMĚTY OCHRANY EVL HORNÍ KAMENICE DRUHY V ZÁJMU SPOLEČENSTVÍ... 80 TAB. 10: PŘEDMĚTY OCHRANY EVL DOLNÍ PLOUČNICE DRUHY V ZÁJMU SPOLEČENSTVÍ... 81 TAB. 11: PŘEDMĚTY OCHRANY EVL HORNÍ PLOUČNICE TYPY PŘÍRODNÍCH STANOVIŠŤ V ZÁJMU SPOLEČENSTVÍ... 82 TAB. 12: PŘEDMĚTY OCHRANY EVL HORNÍ PLOUČNICE DRUHY V ZÁJMU SPOLEČENSTVÍ... 82 TAB. 13: PŘEDMĚTY OCHRANY EVL DOUPOVSKÉ HORY TYPY PŘÍRODNÍCH STANOVIŠŤ V ZÁJMU SPOLEČENSTVÍ... 83 TAB. 14: PŘEDMĚTY OCHRANY EVL DOUPOVSKÉ HORY DRUHY V ZÁJMU SPOLEČENSTVÍ... 83 TAB. 15: PŘEDMĚTY OCHRANY EVL HRADIŠTĚ TYPY PŘÍRODNÍCH STANOVIŠŤ V ZÁJMU SPOLEČENSTVÍ... 84 TAB. 16: PŘEDMĚTY OCHRANY EVL HRADIŠTĚ DRUHY V ZÁJMU SPOLEČENSTVÍ... 85 TAB. 17: PŘEDMĚTY OCHRANY EVL OHŘE DRUHY V ZÁJMU SPOLEČENSTVÍ... 85 TAB. 18: PŘEDMĚTY OCHRANY SCI ELBTAL ZWISCHEN SCHÖNA UND MÜHLBERG TYPY PŘÍRODNÍCH STANOVIŠŤ V ZÁJMU SPOLEČENSTVÍ... 86 TAB. 19: PŘEDMĚTY OCHRANY SCI ELBTAL ZWISCHEN SCHÖNA UND MÜHLBERG DRUHY V ZÁJMU SPOLEČENSTVÍ... 87 TAB. 20: KULTURNÍ PAMÁTKY V OKOLÍ ZÁMĚRU (NPÚ, 2011)... 89 TAB. 21: ÚSPORA EXTERNÍCH NÁKLADŮ PO REALIZACI ZÁMĚRU... 90 TAB. 22: ROZDÍL HLADIN V ÚSEKU POD PSD PRO VARIANTU 1B (STAV PŘI Q 345D )... 95 TAB. 23: POROVNÁNÍ ÚROVNĚ HLADIN V ÚSTÍ JÍLOVSKÉHO POTOKA V SOUČASNOSTI A PO REALIZACI PSD (MATOUŠEK, 2006)... 98 TAB. 24: POTENCIÁLNĚ DOTČENÉ LOKALITY SOUSTAVY NATURA 2000.... 115 TAB. 25: POTENCIÁLNĚ DOTČENÉ TYPY PŘÍRODNÍCH STANOVIŠŤ V ZÁJMU SPOLEČENSTVÍ.. 115 TAB. 26: POTENCIÁLNĚ DOTČENÉ DRUHY V ZÁJMU SPOLEČENSTVÍ... 115 TAB. 27: HODNOCENÍ VLIVU ZÁMĚRU NA CELISTVOST DOTČENÝCH LOKALIT SOUSTAVY NATURA 2000... 123 TAB. 28: HODNOCENÍ VLIVU ZÁMĚRU NA PŘEDMĚTY OCHRANY A CELISTVOST DOTČENÝCH LOKALIT SOUSTAVY NATURA 2000... 126 TAB. 29: NÁVRH LOKALIT PRO MANAGEMENT ŠTĚRKŮ... 138 TAB. 30: NÁVRH DOPLŇKOVÝCH LOKALIT PRO MANAGEMENT ŠTĚRKŮ MIMO ZÁBOR PSD... 139 TAB. 31: POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ... 142

SEZNAM OBRÁZKŮ OBR. 1: KAPACITY ŽELEZNIČNÍ NÁKLADNÍ DOPRAVY PŘI DVOJNÁSOBNÉM VYTÍŽENÍ (HOLZHEY, 2010; PŘEKLAD WELL CONSULTING)... 24 OBR. 2: VYTÍŽENÍ ŽELEZNIČNÍ SÍTĚ V ROCE 2025 BEZ REALIZACE NOVÝCH OPATŘENÍ (BVU, ITP, 2010; PŘEKLAD WELL CONSULTING)... 26 OBR. 3: VYTÍŽENÍ ŽELEZNIČNÍ SÍTĚ V ROCE 2025 V CÍLOVÉM STAVU (BVU, ITP, 2010; PŘEKLAD WELL CONSULTING)... 27 OBR. 4: GRAF ZNÁZORŇUJÍCÍ VZTAH PŘEPRAVNÍCH OBJEMŮ A POČTU DNŮ EKONOMICKÉ SPLAVNOSTI (ZDROJOVÁ DATA: PTÁČEK, 2007)... 29 OBR. 5: SITUACE NÁTOKU NA MVE... 32 OBR. 6: ŘEZ A-A... 33 OBR. 7: ŘEZ B-B... 33 OBR. 8: GRAF ZNÁZORŇUJÍCÍ ZÁVISLOST PŘEPADOVÉ VÝŠKY PŘI MANIPULACI S JEDNÍM JEZOVÝM POLEM NA PRŮTOKU... 34 OBR. 9: SCHÉMA SKLÁPĚNÍ JEDNOHO SEKTORU JEZU... 36 OBR. 10: NAVRŽENÉ KONCENTRAČNÍ VÝHONY POD PSD... 37 OBR. 11: VARIANTY VÝŠKOVÉ POLOHY KORUNY VÝHONU... 38 OBR. 12: VARIANTY VÝŠKOVÉHO UMÍSTĚNÍ NÁTOKU PROVEDENÉHO V ČELE VÝHONU... 39 OBR. 13: VARIANTY ÚPRAVY VNITŘNÍ ČÁSTI VÝHONU... 39 OBR. 14: SITUACE - REVITALIZACE V ÚSTÍ PLOUČNICE... 42 OBR. 15: PŘÍČNÝ ŘEZ - REVITALIZACE V ÚSTÍ PLOUČNICE... 43 OBR. 16: PŘEHLEDNÁ SITUACE - REVITALIZACE ÚSTÍ JÍLOVSKÉHO POTOKA... 45 OBR. 17: PŘÍČNÝ ŘEZ REVITALIZACE V ÚSTÍ JÍLOVSKÉHO POTOKA... 46 OBR. 18: PŘEHLEDNÁ SITUACE - REVITALIZACE NAD HORNÍ REJDOU... 48 OBR. 19: SITUACE - REVITALIZACE NAD HORNÍ REJDOU ČÁST 1... 49 OBR. 20: SITUACE - REVITALIZACE NAD HORNÍ REJDOU ČÁST 2... 50 OBR. 21: SITUACE - REVITALIZACE NAD HORNÍ REJDOU ČÁST 3... 51 OBR. 22: PŘÍČNÝ ŘEZ - REVITALIZACE NAD HORNÍ REJDOU... 52 OBR. 23: PŘEHLEDNÁ SITUACE - REVITALIZACE ÚZEMÍ NAD KŘEŠICEMI... 54 OBR. 24: PŘÍČNÝ ŘEZ REVITALIZACE ÚZEMÍ NAD KŘEŠICEMI... 55 OBR. 25: SITUACE OPATŘENÍ - NAVÝŠENÍ PODÉLNÉ HRÁZE NAD ÚSTÍM TOKU KAMENIČKA... 57 OBR. 26: PŘÍČNÝ ŘEZ - NAVÝŠENÍ PODÉLNÉ HRÁZE NAD ÚSTÍM TOKU KAMENIČKA... 58 OBR. 27: SITUACE OPATŘENÍ - NAVÝŠENÍ KONCENTRAČNÍCH VÝHONŮ U BOLETIC... 59 OBR. 28: PŘÍČNÝ ŘEZ - NAVÝŠENÍ KONCENTRAČNÍCH VÝHONŮ U BOLETIC... 60 OBR. 29: MIGRAČNÍ CESTY PSD... 61 OBR. 30: PŘÍČNÝ ŘEZ SEGMENTEM JEZU A PRŮBĚH HLADIN PŘI Q345D... 62 OBR. 31: PRŮBĚHY HLADIN V NADJEZÍ PŘED I PO REALIZACI PSD (ZDROJOVÁ DATA: DHI HYDROINFORM, 2010)... 64 OBR. 32: PODÉLNÝ PROFIL HLADINY VODY POD PSD (ZDROJOVÁ DATA: PÖYRY ENVIRONMENT, 2011A)... 65 OBR. 33: POZOROVANÉ ZMĚNY SRÁŽEK MEZI OBDOBÍMI 1961-1980 A 1981-2005 (HANEL ET AL, IN PRINT)... 68 OBR. 34: POTENCIÁLNĚ DOTČENÉ LOKALITY SOUSTAVY NATURA 2000... 77 OBR. 35: PAMÁTKY V OKOLÍ ZÁMĚRU... 89 OBR. 36: PROUDĚNÍ PODZEMNÍCH VOD V SOUČASNÉM STAVU... 96 OBR. 37: PROUDĚNÍ PODZEMNÍCH VOD PO REALIZACI PSD... 97 OBR. 38: ZÁPLAVOVÉ ČÁRY JÍLOVSKÉHO POTOKA VLIVEM PSD... 99 OBR. 39: PODÉLNÝ ŘEZ VYÚSTNÍ ČÁSTI JÍLOVSKÉHO POTOKA (10 X PŘEVÝŠENÍ)... 101 OBR. 40: PŘÍČNÝ ŘEZ 3 JÍLOVSKÝM POTOKEM PŘIBLIŽNĚ 180M OD ÚSTÍ DO LABE (WELL CONSULTING, 2011A)... 102 OBR. 41: PŘÍČNÝ ŘEZ 7 JÍLOVSKÝM POTOKEM PŘIBLIŽNĚ 140M OD ÚSTÍ DO LABE (WELL CONSULTING, 2011A)... 102

OBR. 42: PŘÍČNÝ ŘEZ 13 JÍLOVSKÝM POTOKEM PŘIBLIŽNĚ 80M OD ÚSTÍ DO LABE (WELL CONSULTING, 2011A)... 103 OBR. 43: KONCENTRACE CHLOROFYLU A (µg/l), DATA Z LET 2008 (MKOL, 2008)... 104 OBR. 44: KONCENTRACE CHLOROFYLU-A (µg/l), DATA Z LET 2009 (MKOL, 2009)... 104 OBR. 45: FYTOPLANKTON LABE, VÝSLEDKY MONITORINGU V ROCE 2011 (LIMNI, 2011)... 105

Úvod Tento Doplněk Dokumentace vlivů záměru na životní prostředí dle 8 zákona č. 100/2001 Sb. (dále jen doplněk ) byl vypracován na základě požadavku Ministerstva životního prostředí (dále jen MŽP) dle 8 odst. 5 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění zákona č. 93/2004 Sb. (dále jen zákon EIA). Bližší požadavky na zpracování doplňku byly uvedeny v dopisu z 23.5.2011, kterým byla Dokumentace vlivů záměru na životní prostředí dle 8 zákona č. 100/2001 Sb. Plavební stupeň Děčín (dále jen dokumentace ) vrácena k dopracování. Tento dopis je přiložen jako doplňující příloha DP01 1.Na základě dohody s MŽP a zpracovatelem posudku dokumentace bylo stanoveno, že dopracování dokumentace bude provedeno formou doplnění původního textu dokumentace a pouze samostatná příloha SP04 Hodnocení vlivů záměru Plavební stupeň Děčín dle 45i zák. č. 114/1992 Sb. bude předložena jako nový ucelený text. Dokumentace tedy mimo tuto přílohu zůstává v platnosti i nadále. S ohledem na tuto skutečnost je nutné přistupovat k celému doplňku včetně jeho příloh a důsledně rozlišovat mezi původními texty dokumentace a tímto doplňkem. Pokud doplněk upřesňuje hodnotu či informaci uvedenou již i v dokumentaci, pak platí informace uvedená v doplňku. Vzhledem k požadavku, aby byly zohledněny a vypořádány všechny obdržené připomínky k dokumentaci, se doplněk v některých pasážích kapitol a příloh zabývá méně relevantními či zdánlivě nepříliš souvisejícími oblastmi. Při studiu doplňku je třeba tuto skutečnost zohledňovat. Před dopracováním doplňku byla s odbory MŽP projednána jimi poskytnutá vyjádření k dokumentaci. Závěry těchto jednání jsou v doplňku zohledněny. Odborné a podstatné pojmy použité v textu jsou definovány v příloze P01 doplňku. 1 Aby bylo možné přehledně doplňovat jednotlivé přílohy dokumentace EIA, kde byly rozlišovány přílohy (P1-P18) a samostatné přílohy (SP1-SP9), jsou přílohy doplňku označovány jako doplňující přílohy (DPx). Číslování a označení dokumentace zůstává stejné, v textu je vždy uvedeno, zda jde o přílohu doplňku či dokumentace. WELL Consulting, s. r. o. 15 Brno, listopad 2011

Všeobecně srozumitelné shrnutí netechnického charakteru Tento materiál ( doplněk ) je předkládán v souladu s požadavkem MŽP na doplnění původní dokumentace o některá podkladová data a rozšiřující informace k blížšímu popisu vybraných vlivů. Doplněk tedy prohlubuje znalosti o dotčeném území i vlivech záměru. Původní dokumentace, která byla předložena v srpnu 2010 a následně v květnu 2011 vrácena k dopracování, zůstává v platnosti. Následující kapitola je stručným a všeobecně srozumitelným shrnutím doplňku. Detailní odborné informace a příslušné citace jsou uvedeny v jednotlivých kapitolách. Spolupůsobení jiných záměrů Doplněk se zabývá dalšími možnými kumulativními vlivy (protipovodňová opatření na pravém břehu Labe a úpravy přístavu Rozběleny), dochází však k závěru, že k žádnému posilování vlivů dalšími projekty docházet nebude (více viz kapitola B.I.4). Zdůvodnění potřeby záměru Jsou doplněny informace, které zdůvodňují potřebu záměru. Zejména jde o strategický význam labské vodní cesty a informace o aktuálním stavu a plánech na zlepšování splavnosti labské vodní cesty v Německu. Německo potvrdilo, že nadále plánuje zlepšovat splavnost Labe na svém území regulačními úpravami a zajistit plavební hloubku 1,6 m (která umožňuje ponor 1,4 m) po 345 dní v průměrně vodném roce. Dále jsou uvedeny aktuální prognózy kapacitních limitů německé železniční sítě, které ukazují na určité kapacitní problémy v koridoru ČR severomořské přístavy. Dalším problémem je v této souvislosti kapacita překladišť v těchto přístavech, která přestává být pro pozemní dopravu dostatečná. Je doplněn i graf ukazující souvislost množství přepraveného zboží a splavnosti (více viz kapitola B.I.5.1). Informace o variantách řešení Doplněk se také zabývá kombinací v původní dokumentaci uvedených alternativních variant řešení. Získané informace ukazují, že by ani kombinací prohrábky, výhonů a vlnování nebylo možné v řešeném úseku zajistit plavební hloubky a plavební podmínky srovnatelné s německým Labem. Prověřována byla i aktuální situace v oblasti vývoje nových plavidel (více viz kapitola B.I.5.3). Následuje aktualizace popisu varianty 1B, která byla dokumentací doporučena k realizaci a jejíž technické řešení se dále vyvíjí. Zejména řešení poproudní migrace, tedy ochrana ryb před stržením do malé vodní elektrárny, je navrženo výrazně účinněji a provozně jednodušeji v podobě jemných česlí před nátokem na elektrárnu. Dále jsou uvedeny podrobnější informace o řešení regulačních úprav pod PSD, enironmentálních opatření ve zdrži PSD a přírodě blízkého rybího přechodu na pravém břehu (více viz kapitola B.I.6.1). Výrazně byla prohloubena kapitola popisující manipulace na jezu a možnosti jeho vlivu na hladinu nad jezem a průtok, resp. hladinu pod jezem (více viz kapitola B.I.6.2). WELL Consulting, s. r. o. 16 Brno, listopad 2011

Spíše formálně byly doplněny informace o vstupech a výstupech záměru (více viz kapitola B.II). Popis stavu životního prostředí Popis aktuálního stavu životního prostředí (část C doplňku ) uvádí aktuální informace z modelů předpovídajících vývoj změn klimatu. Informace o radioaktivních látkách v Ploučnici, které však podle dostupných informací nepředstavují riziko pro Labe na českém ani německém území, jsou uvedeny v kapitole C.II.6.3. Vzhledem k tomu, že i po předání dokumentace MŽP, v dotčeném území probíhaly biologické průzkumy, je poměrně výrazně doplněna kapitola C.II.7 doplňku. Jsou doplněny informace o lužních porostech, invazních i vodních rostlinách (makrofyta). Uvedeny jsou i nové informace o vegetaci říčních náplavů a řasách (fytoplankton a fytobentos) Labe v dotčeném úseku. Na závěr kapitoly C.II.7.2 jsou upřesněny informace o výskytu některých chráněných druzích rostlin v dotčeném území. Z živočichů jsou doplněny informace o motýlech, makrozoobentosu (bezobratlí oživující dno), broucích a netopýrech. Stručně jsou doplněny informace o dotčených maloplošných chráněných územích, významných krajinných prvcích a územním systému ekologické stability (kapitoly C.II.7.5-7). Významně jsou doplněny informace o vybraných lokalitách soustavy Natura 2000, což bylo nutné vzhledem k novému textu tzv. naturového hodnocení viz SP04 doplňku. Tato kapitola nahrazuje analogickou kapitolu C.II.7.8 v dokumentaci. Dále jsou v kapitole C.II.9 uvedeny aktuální informace o kulturních památkách v území. Popis vlivů záměru na životní prostředí Vlivy záměru jsou řešeny v části D doplňku. V úvodních kapitolách této části (kapitoly D.I.1-3) jsou posuzovány vlivy na společnost, včetně vlivů socioekonomického charakteru. Externí náklady (tedy škody, které vznikají, ale původce je neplatí), které by mohla realizace záměru ušetřit oproti nulové variantě (nerealizace záměru), byly vyčísleny na přibližně 1,5 miliardy Kč ročně. Této úrovně úspor by bylo dosaženo v roce 2030 díky výrazně nižším externím nákladům vnitrozemské nákladní vodní dopravy oproti zejména silniční dopravě. V této souvislosti by také došlo ke snížení zátěže obyvatel emisemi znečišťujících látek, hlukem a nehodami. V kapitole D.I.4 je podrobně komentována problematika rámcové směrnice o vodách (RSV) a je zde vysvětlen postup hodnocení dle RSV v dokumentaci. Dále jsou zde doplněny informace o nízké míře nebezpečí znečištění Labe v souvislosti s plánovanou prohrábkou, protože ani aktuální rozbory labských sedimentů neprokazují žádné nebezpečné znečištění. Je zde upřesněn pokles hladiny pod jezem, který vznikne v důsledku realizace prohrábek kombinovaných s výhony. Pokles bude vyšší, než se předpokládalo v dokumentaci přímo pod jezem by měl být za minimálních průtoků přibližně 40 cm, po 1 km by se však měl poměrně rychle vytrácet na asi 15 cm. Podrobněji je analyzován vliv vzdutí na možnost vyluhování znečištění, které by se nacházelo v nivních sedimentech podél břehů. Vzhledem k tomu, že vzdutí nebude dovolovat prosakování svahových vod do Labe, se toto nebezpečí spíše sníží. Analyzován je též vliv vzdutí na průběh povodní na Jílovském potoce. Bylo zjištěno, že výustní trať Jílovského potoka, která bude vzdutím ovlivněna, je WELL Consulting, s. r. o. 17 Brno, listopad 2011

dostatečně kapacitní, aby nedošlo k vybřežení Jílovského potoka vlivem vzdutí PSD. Podrobně je též zkoumána možnost ovlivnění německého Labe v souvislosti s rozvojem řas ve vzdutí PSD a díky analýze vlivu stávajících zdrží na rozvoj řas (fytoplanktonu) bylo prokázáno, že toto nebezpečí nehrozí. Vzhledem k tomu, že realizace záměru přispěje ke snížení silniční nákladní dopravy, dojde i ke snížení rizika nehod a souvisejícího znečištění vod. V kapitole D.I.5 je popsán vliv na půdy, vzhledem k omezenému záboru, který bude navíc z části využit pro environmentální opatření, jde o mírný negativní vliv. V kapitole D.I.6 je posuzována možnost kontaminace Labe radioaktivními látkami a možné zhoršení situace po realizaci záměru. Vzhledem k tomu, že dotace těmito látkami koncem 80. let skončila, koncentrace radioaktivních látek v Ploučnici trvale významně klesá, a proto lze toto nebezpečí vyloučit. Dále je zde vyčísleno, že realizací záměru by bylo možné v souvislosti s omezením silniční dopravy uspořit asi 67 000 tun nafty. V kapitole D.I.7 jsou doplňovány informace k posouzení vlivů varianty 1B na jednotlivé chráněné fenomény. Obecně je pozitivně hodnoceno nové řešení poproudní migrace ryb, protože je téměř eliminováno jejich poškození v malé vodní elektrárně. Následně jsou prohloubeny informace o vlivech na vybrané druhy a doplněny informace z posledních průzkumů (ptáci, netopýři, motýli, makrozoobentos). Dále jsou popsány vlivy na územní systém ekologické stability, zvláště chráněná území a významné krajinné prvky. Obecně lze říci, že varianta 1B s sebou nese dílčí negativní vlivy v průběhu realizace, které se však v případě terestrických a příbřežních biotopů postupně vytratí díky navrženým environmentálním opatřením pod jezem i v jeho vzdutí. Podrobněji je pojata kapitola D.I.7.7, která shrnuje závěry nového naturového hodnocení, které je přiloženo k doplňku pod kódem SP04. Tato kapitola nahrazuje analogickou kapitolu v dokumentaci. Výsledkem hodnocení na lokality soustavy Natura 2000 je závěr, že varianta 1 by nebyla přijatelná, varianta 1B však nevykazuje významně negativní vlivy na předměty ochrany či celistvost žádné z potencionálně dotčených lokalit. Kapitola D.I.7.8 celkově shrnuje vlivy záměru na faunu, flóru a ekosystémy a konstatuje negativní vlivy varianty 1 na akvatické i terestrické prostředí. U varianty 1B jsou negativní vlivy na akvatické prostředí sice částečně zmírněny, eliminovat je však nelze (částečné omezení migrační prostupnosti a změna proudění ve zdrži). Varianta 1B vykazuje ve střednědobém horizontu pozitivní vlivy na terestrické a příbřežní ekosystémy. V kapitole D.I.7.9 je vyloučen negativní vliv záměru na kulturní památky v dotčeném území. Komplexní zhodnocení Kapitola D.II je podobného charakteru, jako toto shrnutí, je však podrobnější a odbornější. Navíc uvádí zejména bližší komentáře k navrženým environmentálním opatřením z hlediska jejich proveditelnosti před samotným záměrem a časového horizontu jejich funkčnosti. Ani v rámci doplňku nebyly zjištěny významné negativní vlivy na německé území. WELL Consulting, s. r. o. 18 Brno, listopad 2011

Opatření pro omezení negativních vlivů záměru Kapitola D.IV obsahuje opatření, která byla v závěru dokumentace navržena vzhledem k očekávaným vlivům záměru. Jde zejména o způsob manipulace na jezu, management labských sedimentů, úpravu řešení tůní s ohledem na bobra evropského a jeho záchranný transfer, změnu v detailu nátoku na malou vodní elektrárnu, management lučního porostu u Křešic a opatření pro zvýšení migrační průchodnosti Labe výše proti proudu. Srovnání a závěr Na základě nových informací o záměru bylo upraveno též hodnocení jednotlivých variant. U varianty 1B bylo hodnocení vlivu na povrchové a podzemní vody upraveno na základě nových informací o poklesu hladiny pod PSD, který by cca 1 km pod jezem byl poměrně znatelný. Vzhledem k určité časové prodlevě, než začnou navržená environmentální opatření příznivě ovlivňovat přírodní prostředí v dotčeném území, byl stanoven i mírný negativní vliv na živočichy, rostliny a ekosystémy. V celkovém srovnání je možné říci, že varianta 1 je z hlediska životního prostředí nepřijatelná. Varianta 1B je z hlediska životního prostředí mírně šetrnější, než varianta 0, která je velmi problematická vzhledem ke svým vlivům na vodní dopravu a nahrazování jejího potenciálu zejména silniční dopravou. Výpočty provedenými v rámci doplňku byl potvrzen negativní vliv nulové varianty spojený se zvýšením hluku, emisí znečišťujících látek a počtu nehod způsobeným zejména silniční dopravou, která by v případě nerealizace záměru vodní dopravu nahrazovala. Všechny vlivy související s vyšším využitím silniční dopravy by měly výrazně přeshraniční charakter i na území SRN. Na základě výše uvedených skutečností je možné při realizaci všech navržených environmentálních opatření doporučit k realizaci variantu 1B. WELL Consulting, s. r. o. 19 Brno, listopad 2011

B. Údaje o záměru B.I.4 Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry Kapitola je doplněna o rozšiřující informace týkající se kumulativních vlivů. Kumulace s výstavbou dalších příčných staveb-jezů na území SRN i ČR není uvažována, protože žádné podobné stavby nejsou od roku 2005 na Labi plánovány. Pro území SRN byl zveřejněn dokument spolkového ministerstva dopravy odsouhlasený spolkovým ministerstvem životního prostředí Grundsätze für das Fachkonzept der Unterhaltung der Elbe zwischen Tschechien und Geesthacht mit Erläuterungen (BMVBS, 2005), podle kterého není na německém Labi vůbec uvažováno o výstavbě plavebních stupňů. Pro dosažení plánovaných parametrů (viz str. 64 dokumentace EIA) budou využívány výhradně regulační úpravy. Vzhledem k odlišnému charakteru Labe v ČR a SRN (viz str. 64, Obr. 9, Obr. 10 a příloha P5 dokumentace EIA) je pro dosažení obdobných plavebních podmínek nutné využít rozdílných opatření. V ČR je nutná výstavba alespoň jednoho plavebního stupně (Gabriel, 1994), zatímco v Německu jsou plánovány pouze regulační úpravy spočívající v úpravě morfologie koryta (zejména opravy a budování koncentračních výhonů a údržbové prohrábky), které již byly až na výjimky realizovány. Využití srovnatelných opatření v opačných případech by sebou neslo rizika spojená v případě použití koncentračních výhonů v místech s velkým spádem se zhoršním plavebních podmínek a plavební bezpečnosti a zvýšenou erodovatelností dna při rozsáhlých prohrábkách, v případě použití příčné stavby v úsecích s mírným spádem by šlo o rizika zvýšené sedimentace, eutrofizace a změny fyzikálně-chemických podmínek. Pro území ČR je ve vztahu ke kumulaci vlivů velice často uváděn záměr výstavby jezu v oblasti Malého Března (autoři některých vyjádření uvádí Krásné Březno, jde však nepochybně o omyl vycházející z neznalosti problematiky). V minulosti se s tímto záměrem opravdu počítalo, ovšem od roku 2005 byl tento koncept opuštěn a není dále uváděn v žádné strategii, územně plánovací dokumentaci, plánech povodí či aktuálních dokumentech vlády ČR či MD. Tato skutečnost vychází z usnesení Vlády ČR č. 337/2005 z 23. března 2005, které odráží kompromisní politickou dohodu MD a MŽP, že zlepšení plavebních podmínek na českém dolním Labi bude dosaženo stavbou pouze jednoho plavebního stupně s maximálním ohledem na životní prostředí. Zlepšení plavebních podmínek mezi Střekovem a Boleticemi bude dosaženo díky vyšší efektivitě tzv. vlnování. Toto organizační opatření bude využíváno se stejnou frekvencí, jako nyní, avšak díky zkrácení problematického úseku na polovinu bude umožněno i protiproudní proplutí konvoje lodí. Jako další možné kumulace vlivů jsou uváděny rekonstrukce přístavu Rozbělesy a realizace protipovodňových opatření na pravém břehu Labe v Děčíně. Dílčí rekonstrukce přístavu Rozbělesy by byla nutná pouze pro bezproblémový překlad nadrozměrných nákladů o extrémních parametrech. Dle ústního sdělení Ing. Milana Raby (generální ředitel ČSPL a.s.) by rekonstrukce spočívala pouze v úpravě sklonu zatáčky příjezdové komunikace. Toto dílčí opatření nevyvolá kumulativní vlivy, kterými by se proces EIA měl zabývat. WELL Consulting, s. r. o. 20 Brno, listopad 2011

Možnosti kumulace vlivů vybudování odlehčovacího koryta Ploučnice se záměrem protipovodňových opatření na pravém břehu Labe v Děčíně by mohly nastat výhradně ve fázi výstavby. Vzhledem k tomu, že se místně ani časově stavební práce nebudou překrývat, nebude docházet ke kumulaci negativních vlivů ve fázi výstavby. B.I.5 Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění, včetně přehledu zvažovaných variant a hlavních důvodů pro jejich výběr, resp. odmítnutí Nejprve je vhodné vyjasnit pozici dvou z hlediska účelu rozdílných součástí záměru plavební komory a malé vodní elektrárny (MVE). Jak vyplývá ze zadání záměru na str. 101 dokumentace je primárním účelem záměru zajištění plavebních hloubek. Výstavba MVE je přidruženou stavbou, která byla navržena jako součást varianty především vzhledem k efektivitě vynaložených prostředků. Vybudování vzdouvacího objektu bude efektivně dále využito pro plnění závazku ČR při dosažení podílu OZE na hrubé domácí spotřebě elektřiny a veškeré energie. Tab. 1: Výhledové záměry ve využívání obnovitelných zdrojů v ČR Podíl obnovitelných zdrojů energie na celkové spotřebě primárních energetických zdrojů Podíl výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie na hrubé spotřebě elektřiny Zdroj: www.cenia.cz (FEREŠ, 2011) 2010 2030 6 % 18 % 8 % 19 % Této kapitole byla zpracovateli v dokumentaci věnována mimořádná pozornost (str. 62-100 dokumentace ). Přesto je vhodné doplnit zejména informace o aktuálních podmínkách pro rozvoj vodní dopravy na Labi v SRN a upřesnit údaje o kapacitních limitech pozemních dopravních módů na území SRN a o ekonomickém a logistickém významu záměru. B.I.5.1 Zdůvodnění potřeby záměru Zásadním důvodem potřebnosti zlepšení splavnosti Labe v příhraničním regulovaném úseku je strategický význam labské vodní cesty pro Českou republiku. Jde o jedinou dopravní cestu, která ČR spojuje se světovými trhy a disponuje dostatečnou volnou kapacitou. Jde o jediné spojení ČR s námořními přístavy pomocí vodní dopravy. Pokud bude v problematickém úseku významně zlepšena splavnost na úroveň Labe v Německu, lze předpokládat rozvoj české vnitrozemské plavby. Strategický význam rozvoje vodní dopravy dokládá i priorita 3.1 Dopravní politiky ČR pro léta 2005-2013 (MD ČR, 2005), v které se na str. 15 uvádí: Vnitrozemská vodní doprava se podílí na přepravním výkonu velmi málo. Vzhledem k přepravním vzdálenostem má v ČR perspektivu zejména mezinárodní doprava po labské vodní cestě. Vodní doprava působí jako cenový regulátor, je však na území ČR omezena úsekem s omezenou splavností mezi Ústím nad Labem a státní hranicí. Samotný provoz vodní dopravy má v porovnání s provozováním ostatních druhů dopravy relativně malé vlivy na životní prostředí a je velice bezpečný. Proto WELL Consulting, s. r. o. 21 Brno, listopad 2011

je vhodné podporovat rozvoj a vyvážené využití této vodní cesty vyřešením problémů splavnosti Labe mezi Pardubicemi a státní hranicí s respektem k požadavkům na ochranu přírody a krajiny. Rovněž je vhodné zlepšovat podmínky pro rozvoj rekreační plavby s ohledem na ostatní funkce vodních toků a nádrží. Dopravní politika prošla procesem SEA a tato priorita byla přijata. Dále se na více místech Dopravní politiky uvádí jako hlavní úkol resp. specifický cíl politiky: Řešit problémy splavnosti na dopravně využívaných vodních cestách a dalších vodních cestách, jejichž rozvoj a modernizace je ve veřejném zájmu. Potřeba záměru je z ekonomického a logistického hlediska podrobně definována v aktualizované studii proveditelnosti (CityPlan, 2010). Proces EIA standardně nezahrnuje zkoumání ekonomiky posuzovaného záměru, přesto je v tomto případě vhodné uvést několik závěrů této studie proveditelnosti a doplnit je dalšími relevantními informacemi. V dokumentaci je podrobně a konkrétně popsána role vodní dopravy coby cenového regulátora na koridoru Děčín severomořské přístavy (str. 76-84 dokumentace ), který je pro ČR z hlediska exportu i importu klíčový. Jak ukazuje vývoj stavu české vnitrozemské nákladní vodní dopravy v posledních letech, hrozí bez garantovaných podmínek provozu její zánik v ČR. Nucený pokles počtu plavidel českých rejdařů o 26 % od roku 2003 (Fojtů, 2011) by byl ještě výrazně vyšší, kdyby část přeprav nezačali realizovat na rozvinuté zápodoevropské síti vodních cest. Labské lodě na těchto cestách ovšem nejsou plně konkurenceschopné jde o nízkoponorové lodě přizpůsobené podmínkám na Labi. Pokud by k zániku české plavby opravdu došlo, znamenalo by to zároveň zvýšení nákladů na přepravu zboží z/do ČR o cca 4 mld. Kč (str. 84 dokumentace ), (CityPlan, 2010). Studie proveditelnosti uvádí, že realizace záměru Plavební stupeň Děčín by umožnila další rozvoj české vnitrozemské nákladní plavby. Plavební podmínky na Labi v Německu Pro zachování a rozvoj české plavby jsou pochopitelně životně důležité i plavební podmínky na Labi v SRN. Ty byly ze strany SRN definovány ve Společném prohlášení úmyslu o spolupráci a dopravních cílech a opatřeních na labské vodní cestě až do plavebního stupně Geesthacht u Hamburku Ministerstva dopravy ČR a Spolkového ministerstva dopravy, výstavby a bydlení SRN ze dne 31. 7. 2006 (Hennerkes, a další, 2006). Ve Společném prohlášení se SRN zavázala zajistit průběžnou hloubku plavební dráhy 1,60 m a mezi Drážďany a Schönau 1,50 m pod GLW 89* - současným referenčním vodním stavem Labe, který je dosažen v průměru sedmi suchých a středních let mezi 1973 a 1986 po průměrně 20 dní bez ledu nebo méně. Tehdy předpokládaná průběžná šířka plavební dráhy 50 m je částečně omezena na 35 m v oblasti úseku v městě Magdeburg. ČR se zavázala zejména vybudovat Plavební stupeň Děčín. Zatímco Německo svou část dohody s mírným zpožděním plnilo, ČR v deklarovaných cílech reálně vůbec nepokročila. Důsledkem tohoto stavu je, že dle propočtů ČSPL umožňuje nejhorší úsek v ČR za rok 2010 a 1. pololetí roku 2011 již průměrně o 32, respektive 29 cm nižší ponory, než nejhorší úsek v Německu (Fojtů, 2011). V průběhu roku 2011 byly často zpochybňovány cíle údržby německého Labe v souvislosti s reformou německé organizace, která zajišťuje správu vodních toků i cest WELL Consulting, s. r. o. 22 Brno, listopad 2011

(Wasser- und Schifffahrtsverwaltung des Bundes). Často byly veřejnosti předkládány informace navozující představu, že tato reforma znamená konec nákladní plavby na Labi v Německu. Spolková kancléřka Angela Merkelová odpověděla 6. června 2011 v reakci na obavu českého premiéra Nečase o plavební podmínky na německém Labi jednoznačně: Labe má stále velký význam pro nákladní dopravu a je důležitou vodní cestou, např. pro kontejnerovou dopravu z a do Hamburku. Proto se bude Spolková republika Německo nezávisle na současně prováděných šetřeních držet cílů Vámi zmíněného Společného prohlášení z roku 2006 ministerstev dopravy obou našich zemí a bude na německé straně pokračovat ve zlepšování splavnosti opatřeními pro údržbu. Buďte ujištěn o tom, že budu tomuto tématu věnovat i nadále pozornost. Dopis je v celém znění v originále i v překladu k dispozici jako příloha DP02 doplňku. Následně byla slova Angely Merkelové stvrzena prohlášením státního tajemníka spolkového ministerstva dopravy Enaka Ferlemanna, který v rámci své návštěvy Prahy při příležitosti Konference o plavbě na labské vodní cestě 27. října 2011 oznámil nový plán spolkového ministerstva dopravy. Německo dle něj zajistí plavební hloubku 1,6 m po 345 dní v hydrologicky průměrném roce od Hamburku až po hranici s ČR. Tohoto cíle má být dosaženo pomístními regulačními úpravami. Se stavbou nových jezů se na území SRN na Labi nadále nepočítá. Lze tedy zodpovědně konstatovat, že záměr není nijak v rozporu s plavebními podmínkami na německém Labi. Plavební podmínky jsou od roku 2010 na nejhorším úseku německého Labe výrazně lepší (průměrně o 30 cm) než na úseku, jehož splavnost má zlepšit posuzovaný záměr. Kapacitní limity jednotlivých dopravních módů Dokumentace se na str. 71-75 zabývala kapacitními limity jednotlivých dopravních módů probíhajících souběžně s labskou vodní cestou. Vzhledem k tomu, že jsou k dispozici nové zdroje ohledně kapacity železniční dopravní sítě, které byly vydány po dokončení dokumentace, jsou dále tyto informace aktualizovány a doplněny. Kapacita železniční dopravní sítě V srpnu 2010 byla německým Spolkovým ústavem pro životní prostředí (Umweltbundesamt) zveřejněna studie (Holzhey, 2010), která se zabývá mimo jiné právě kapacitním vytížením železnice a potřebností jednotlivých stavebních opatření na této síti. Tato studie přistupuje k problematice poněkud schematicky. Do značné míry zanedbává ve výpočtech efekty souběžně provozované nákladní a osobní železniční dopravy a prognózu do roku 2025/2030 provádí tak, že současné vytížení všech železničních tras nákladní dopravou zdvojnásobí. Výsledkem tohoto postupu je mapa (viz Obr. 1) na str. 60 této studie, na které bohužel chybí výpočet volné kapacity na části koridoru spojujícím ČR a severomořské přístavy, především Hamburg. WELL Consulting, s. r. o. 23 Brno, listopad 2011

Obr. 1: Kapacity železniční nákladní dopravy při dvojnásobném vytížení (Holzhey, 2010; překlad WELL Consulting) WELL Consulting, s. r. o. 24 Brno, listopad 2011

Na str. 71-73 této studie je následně slovní popis kapacity v tomto koridoru na železničních trasách ve směru Hamburg-ČR, která je hodnocena jako dostatečná vyčíslení této kapacity bohužel ve studii chybí. Závěrem Holzhey konstatuje, že přestože je dopravní kapacita dostatečná, je již v současnosti limitujícím faktorem železniční uzel v Hamburku. Autor studie na žádost o konzultaci a upřesnění těchto údajů bohužel nereagoval. V listopadu 2010 byla dokončena další, výrazně podrobnější německá studie věnující se kapacitním limitům železniční sítě SRN (BVU, ITP, 2010). Tato studie byla zadána spolkovým ministerstvem dopravy dvěma odborným společnostem a jejím cílem je přezkoumání plánovaných investic do železniční dopravní sítě s ohledem na jejich ekonomickou potřebnost a budoucí kapacitu železniční sítě. Výsledky jsou shrnuty do dvou map. Z první mapy (viz Obr. 2) je zřejmé kapacitní vytížení železniční sítě v roce 2025 bez realizace navržených opatření, z druhé (viz Obr. 3) pak cílový stav železniční sítě SRN po realizaci navržených opatření. Z obou map je zřejmé, že železniční síť na území SRN je na řadě míst v Labském koridoru plně vytížena. Vzhledem k tomu, že jsou pro obě zobrazení použita data průměrného provozu a jejich denní průměry, je zřejmé, že v některých dnech může být kapacita železniční sítě v labském koridoru nedostatečná. Rozhodně tedy nelze tvrdit, že železniční síť v Německu je z hlediska jejího kapacitního vytížení naprosto dostatečná a není proto v zájmu ČR dále udržovat či rozvíjet značnou a relativně snadno dostupnou dopravní kapacitu labské vodní cesty. WELL Consulting, s. r. o. 25 Brno, listopad 2011

Obr. 2: Vytížení železniční sítě v roce 2025 bez realizace nových opatření (BVU, ITP, 2010; překlad WELL Consulting) WELL Consulting, s. r. o. 26 Brno, listopad 2011

Obr. 3: Vytížení železniční sítě v roce 2025 v cílovém stavu (BVU, ITP, 2010; překlad WELL Consulting) WELL Consulting, s. r. o. 27 Brno, listopad 2011

Korelace splavnosti a množství přepraveného zboží Určitým předpokladem smysluplnosti záměru je také to, aby plavební hloubky vykazovaly významnou souvislost s množstvím přepravovaného zboží. Prověření korelace počtu dnů s ekonomicky rentabilní splavností (ponor 140 cm a více, až do maximálního plavebního průtoku) a množství zboží přepraveného přes hraniční profil bylo provedeno v rámci analýzy Hodnocení vývoje přepravy zboží na Labi ve vztahu k přínosům zlepšení plavebních podmínek (Ptáček, 2007). Tato studie ve své III. části prokazuje statisticky významnou závislost přepravních objemů na vodních stavech. Tuto závislost lze graficky znázornit též pomocí Obr. 4Obr. 4: Graf znázorňující vztah přepravních objemů a počtu dnů ekonomické splavnosti (zdrojová data: Ptáček, 2007), který je vytvořen na základě tabulky obsažené v Příloze 2 zmiňované studie. V tomto grafu jsou uvedeny počty dní s ekonomicky rentabilní splavností a zároveň množství přepraveného zboží pro jednotlivé kvartály v letech 1995 až 2006. Z grafu je zřejmé, že v těch čtvrtletích, kdy byly plavební podmínky nedostatečné, dochází k výraznému poklesu přeprav a naopak. Celkový trend přeprav je klesající, přičemž k zásadnímu poklesu dochází vždy po delším období výrazně nepříznivých plavebních podmínek. Zásadní problém je tedy nespolehlivost vodní cesty a delší období nedostatečných plavebních hloubek. WELL Consulting, s. r. o. 28 Brno, listopad 2011

Obr. 4: Graf znázorňující vztah přepravních objemů a počtu dnů ekonomické splavnosti (zdrojová data: Ptáček, 2007) WELL Consulting, s. r. o. 29 Brno, listopad 2011

B.I.5.3 Zvažované varianty záměru Jednotlivé varianty řešení byly posouzeny kriteriální analýzou již v dokumentaci. Doplnit lze ještě variantu spočívající v realizaci regulačních úprav kombinovaných s nadlepšováním průtoků tzv. vlnováním. Tato varianta byla 16.11.2011 konzultována s prof. Ing. Pavlem Gabrielem, DrSc. (Výzkumný ústav vodohospodářský T.G. Masaryka). a 15.11.2011 s Ing. Michaelem Trnkou, CSc. (Pöyry Environment a.s.). Oba shodně uvedli, že tato varianta není reálným a přijatelným řešením zajišťujícím plavební podmínky srovnatelné s plavebními podmínkami na německém úseku Labe. V obou případech byl hlavním důvodem přílišný sklon dna českého regulovaného Labe. Prof. Gabriel poukázal na výsledky studie Zlepšování splavnosti Labe (Gabriel, 1994), která na str. 102 uvádí: Z předcházejících výsledků je zřejmé, že požadované zlepšení splavnosti (zajištění ponoru 1,4 m po 95 % dní v roce tedy shodné zadání jako pro aktuální záměr PSD; pozn. autora) dolního Labe v úseku Střekov Hřensko regulačními úpravami, ani nalepšováním průtoků z akumulačních objemů nádrží Vltavské kaskády i ostatních nádrží v povodí Labe, ani kombinací obou těchto způsobů není reálně možné zabezpečit. Tuto velmi podrobnou studii založenou na matematickém modelování zadalo Ministerstvo dopravy ČR. Jejím cílem bylo posouzení možnosti použití regulačních úprav v korytě Labe pro alternativní řešení bez výstavby vzdouvacích objektů. V zadání bylo stanoveno, že je cílem najít řešení maximálně ohleduplné k životnímu prostředí. Tato zpráva však konstatuje, že řešení bez výstavby příčných staveb není reálné. S tímto závěrem se plně ztotožnili prof. K. Römisch a kpt. F. Hörberg ze SRN ve svém expertním vyjádření Possibilities of Improving Navigation on the Elbe between Ústí n. L. and State Border CR/FRG, zpracovaném na základě výběrového řízení MD ČR (Rogge Marine Consulting, 1996). Ing. Trnka akcentoval především tuto současnou situaci a zaměřoval se na úsek Boletice-Dolní Žleb a strategický cíl záměru PSD zajistit stabilní přístup nákladní vodní dopravy do prvního českého přístavního města Děčín. K variantě řešení, která by spočívala v kombinaci regulačních úprav a vlnování, uvedl, že vlnování je využitelné na vodní cestě, která vykazuje uspokojivé plavební hloubky. Tyto plavební hloubky je však možno nadlepšovat pouze ve velmi omezeném rozsahu. Problém regulačních úprav je v tom, že není možno technicky dojít do prostoru přístavu Loubí a tento překonat bez nutnosti snížení sklonu dna a tedy jeho zahloubení. Tím nedojde k plynulému napojení na horní úsek toku. Pro trvalejší nadlepšování vlnováním v málovodném období není v povodí Labe dostatek vody ani při pominutí jiných vodohospodářských zájmů, což bylo opakovaně dokázáno (viz dokumentace ). Problematika nízkoponorových lodí byla velmi obsáhle odborně pojednána v samostatné příloze SP8 dokumentace. WELL Consulting, s. r. o. 30 Brno, listopad 2011

B.I.6 Popis technického a technologického řešení záměru B.I.6.1 Popis technického řešení záměru V rámci zapracování připomínek k dokumentaci došlo k doplnění či zpřesnění některých informací týkajících se technického řešení záměru ve variantě 1B. Údaje uvedené v příloze P02 zůstavají v platnosti (výjimkou je nahrazení driftové sítě před nátok na MVE jemnými česlemi a celková úprava objektu jezu v oblasti nátoku na MVE) a jsou v případě varianty 1B dále doplněny o informace uvedené v této kapitole. Varianta 1B se zmírňujícími a revitalizačními opatřeními Skupina SO a PS 01 Zajištění bezpečné poproudní migrace ryb Z hlediska zajištění poproudní migrace došlo v návrhu varianty k posunu, který spočívá v souboru opatření zabraňujícímu vnikání ryb do objektu MVE a zajišťujícímu jejich převedení pod jez. Byla zkoumána celá řada variant zabezpečení poproudní migrace ryb. Po konzultacích s hydrotechniky Ing. Oldřichem Neumayerem, CSc. a Ing. Michaelem Trnkou (Pöyry Environment a.s.) a ichtyology Mgr. Ondřejem Slavíkem Ph.D. (VÚV TGM, v.v.i.) a Ing. Pavlem Jurajdou Ph.D (AV ČR v.v.i.) byla vybrána varianta, která bude z navrhovaných nejúčinnější a zároveň bude technicky realizovatelná a funkční. Jedná se o návrh jemných česlí osazených na nátokovém prahu MVE, doplněných dnovým elektrickým odpuzovačem. Na nátokový práh budou po celé délce 55 m umístěny minimálně 7 m vysoké česle s roztečí česlic 30 mm. Velikost průlin (mezer mezi česlemi) byla konzultována s hydrotechniky a byla stanovena na 24 mm. Z hydraulického hlediska se jedná o nejmenší možnou velikost mezer. Je předpokládáno, že tak malou mezerou již většina adultních ryb neprojde. Pro ochranu malých ryb, které by mohly projít mezerou 24 mm, budou před česlemi nainstalovány elektrické odpuzovače se stupňujícím se napětím, které nezpůsobují rybám zranění. Elektrody jsou upevněny na izolační medium umístěné na nátokovém prahu. Nemění tak proudění vody ani nezachytává nečistoty. Před nátokem na česle budou dále nainstalována další opatření, a to světelné stroboskopy a zvukové zábrany, které posílí funkci elektrického odpuzovače. Prodloužení nátokového prahu (oproti původnímu návrhu uvedenému v dokumentaci ) bylo nutné z hlediska dosažení potřebné průtočné plochy na česlích. Rychlost vody mezi česlicemi při hladině na úrovni 124,5 m n. m. je rovna hodnotě 0,95 m.s -1. Rychlost proudící vody těsně před česlemi dosahuje maximální hodnoty 0,75 m.s -1 a nezpůsobuje tak vtahování ryb mezi česle do nátoku na MVE. Do svislé zdi MVE u pravého sektoru jezu bude umístěno sběrné potrubí pro ryby migrující po proudu. Toto potrubí bude sloužit zejména k převádění úhořů, kteří se vyskytnou v okolí česlí, do podjezí. Rozměry potrubí jsou navrženy dle požadavků na migraci ryb potrubím. Minimální rozměr doporučený odborníky je DN = 0,6 m, maximální rychlost WELL Consulting, s. r. o. 31 Brno, listopad 2011

v potrubí nesmí překračovat 4 m.s -1 ale zároveň musí být rychlost na vtoku do potrubí větší, než je rychlost před česlemi, aby byly ryby schopny zachytit vábivý proud z potrubí, které je bezpečně převede do podjezí. Kombinací výše popsaných opatření by mělo dojít k celkové ochraně ryb před vnikem do turbín MVE (především migrujících úhořů) a zároveň splnění hydraulických podmínek nutných ke správné funkci elektrárny. Na Obr. 5 je situace nátoku na MVE s vyznačením ochranných prvků k zajištění bezpečné poproudní migrace a na dalších obrázcích jsou příslušné řezy. Obr. 5: Situace nátoku na MVE WELL Consulting, s. r. o. 32 Brno, listopad 2011

Řez A-A (naznačení viz výše znázorněná situace) prochází osou MVE, nátokem až k česlím a odpuzovači. Obr. 6: Řez A-A Řez B-B je veden pravým jezovým polem a znázorňuje pohled na česlové pole, poproudní ochranu a vpust sběrného potrubí. Obr. 7: Řez B-B WELL Consulting, s. r. o. 33 Brno, listopad 2011

Doplňujícím opatřením poproudní migrace ryb bude sklápění pravého sektoru jezu. Za průtoku 262 m 3.s -1 a vyšších, kdy je zajištěna plná hltnost turbín MVE, funkce pravobřežního biokoridoru a dvou technických rybích přechodů, bude možné nechat přepadat zbylý průtok vody přes zmíněné jezové pole a podpořit tak poproudní i protiproudní migraci. Výška přepadového paprsku potřebného pro protiproudní migraci byla ichtyology stanovena na 0,5 m. Přepadové výšky v závislosti na průtoku jsou zobrazeny v následujícím grafu. 3 Výška přepadajícího paprsku (1 jezové pole) 2,5 2 h [m] 1,5 1 0,5 0 0 200 400 600 800 1000 1200 1400 Q [m 3.s -1 ] Obr. 8: Graf znázorňující závislost přepadové výšky při manipulaci s jedním jezovým polem na průtoku Při této variantě sklápění jednoho sektoru jezu bude nezbytné v dalším stupni projektové dokumentace při detailním návrhu konstrukce jezu zohlednit i tyto skutečnosti. Následující obrázky schematicky znázorňují řez jezovým tělesem s naznačením hladin při různých variantách průtoků přes jedno jezové pole při vodní elektrárně v provozu, funkčním biokoridoru. Na následujících obrázcích je schematicky znázorněn průběh hladin při sklápění jednoho sektoru jezu za současného převádění průtku přes MVE, pravobřežní biokoridor a technické rybí přechody. WELL Consulting, s. r. o. 34 Brno, listopad 2011

WELL Consulting, s. r. o. 35 Brno, listopad 2011

Obr. 9: Schéma sklápění jednoho sektoru jezu Skupina SO a PS 02 Úprava plavební kynety pod plavebním stupněm Jak je detailněji popsáno v dokumentaci, je plánováno provést úpravy plavební kynety pod PSD spočívající v částečné prohrábce dna a vybudování koncentračních výhonů. Po odevzdání dokumentace došlo k dopřesnění rozsahu břehových výhonů navržených pod plavebním stupněm (Pöyry Environment, 2011a). Tyto výhony se budou nacházet mezi ř. km 736,24 až 733,65 (viz Obr. 10). WELL Consulting, s. r. o. 36 Brno, listopad 2011