Obsah Šikana na pracovišti Úvod 2 Mobbing 3 Projevy mobbingu 4 Následky mobbingu 4 Cíle mobbingu 5 Obrana proti mobbingu 5 Jak velká je pravděpodobnost, že se jedinec od mobbingu osvobodí? 5 Bossing 5 Za bossing může být považováno 5 Fáze bossingu 6 Preventivní rady 7 Kyberšikana na pracovišti 8 Jednotlivé projevy 8 Nejčastější formy kyberšikany 8 Nebezpečné pronásledování 9 Podoby stalkingu 9 Charakteristika stalkera 9 Postavení agresor x oběť 10 Jak se bránit stalkerovi 10 Trestní zákoník - č. 40/2009 Sb. 11 Vydírání 12 Sexting 12 Rizika sextingu 12 Jak se bránit 12 Rady a doporučení 12 Příběhy 14 Zdroje 16 1
Úvod Šikana je podle PhDr. Tomáše Nováka a PhDr. Věry Capponi definována jako agresivní jednání uskutečňované s cílem získat pocit převahy a určité výhody prostřednictvím fyzického a psychického týrání druhých lidí. Agresor se pokouší získat různé výhody, dominanci, uspokojení a zadostiučinění. Jde o jednání agresivní, nezákonné a oběť ponižující. Bývá buď podporováno nebo alespoň mlčky trpěno skupinou, ve které se odehrává. Skupinu může na základě tzv. falešné solidarity zároveň stmelovat. 1 Šikana na pracovišti se může odehrávat jak mezi kolegy, tak od nadřízeného směrem k podřízenému a opačně. Psychický teror na pracovišti se vyvíjí zpravidla postupně, prakticky téměř vždy v souvislosti s plněním pracovních povinností. 1 NOVÁK, T., CAPPONI, V., et al. Sám proti agresi. 1. vyd. Praha: Grada Publishing 1996. 45s ISBN: 80-7169-253-0 2
Mobbing Šikana na pracovišti označuje nejrůznější formy (druh šikany na pracovišti) znepříjemňování života na pracovišti. Charakteristická je pro ně skrytost, rafinovanost a zákeřnost. Při rozhodování, zda už jde o mobbing se užívají tzv. Leymannova 2 pravidla, kdy za mobbing lze považovat pouze chování, které se objevuje alespoň 1 týdně po dobu minimálně 6 měsíců. Někdy bývá pod mobbing zařazováno i sexuální obtěžování na pracovišti, jiné pojetí mobbing vymezuje jako špatné zacházení bez sexuální či rasové příčiny. Formy chování a postupy, které je možné považovat za mobbing: Kategorie I útok na možnost vyjádřit se, svěřit s (neustálé přerušování, bezbřehá kritika, vyhrožování). Kategorie II útoky na sociální vztahy ( nemluví se s vámi, jste vzduch, jste odloučeni od svých kolegů, ostrakismus). Kategorie III útoky na vaši pověst úctu a vážnost (pomluvy, zesměšňování, znevažování národnosti, vyznání). Kategorie IV útoky na kvalitu pracovního či osobního života (nesmyslné pracovní úkoly, nesplnitelné úkoly). Kategorie V útoky na zdraví (práce poškozující zdraví, vyhrožování fyzyckým násilím, sexuální obtěžování). Pavel Beňo 3 určuje u mobbingu čtyři fáze: 1. První konflikty, schválnosti, pomluvy, zadržování informací nejde ještě o plánovité chování. 2. Přechod k systematickému psychoteroru, činnosti jsou plánovány a vykonávány se záměrem poškodit druhého. 3. V této fázi dochází ke konkrétnímu napadání a útokům, obviňování, pracovnímu přetěžování; mobbovaný je před vedením označen za černou ovci, což vede k dalším křivdám a zároveň mobbing dostává požehnání od vedení společnosti. Postižený je zlomen v celé struktuře své osobnosti a obyčejně vykazuje ty znaky chování, jež mu byly zpočátku neoprávněně vytýkány, s touto novou situací se musí zaměstnavatel vypořádat a postižený je např. propuštěn. 2 Heinz Leymann průkopník výzkumu do mobbingu 3 BEŇO, Pavel. Mobbing je když... Moderní vyučování, 2002, roč. 8., čís. 3., s. 4 5. ISSN 1211-6858. 3
Projevy mobbingu Zpochybňování profesní kvalifikaci a odbornou kompetenci. Poskytování oběti stále menší prostor k vyjádření. Oběť mobbingu není zvána na porady, pracovní setkání apod. Odsunutí oběti do odlehlé kanceláře a izolování. Oběť se mění v persona non grata nežádoucí osobu. Zatajování informací potřebných k plnění úkolů. Kdykoliv promluví je ustavičně přerušována. Stává se terčem ustavičných posměšků. Předmětem nepřetržité kritiky je její práce a soukromý život. Původce mobbingu často až puntičkářsky hledá na své oběti nedostatky a nenechává na ní nit suchou. Ústní a písemné výhružky jsou na denním pořádku. Intrikuje za jeho zády. Oběť je ponižována a ostouzena, očerňována u nadřízeného, trýzněna a šikanována. Oběť dostává v krátkých intervalech nové a nové úkoly, aby si nemohla ani na chvilku vydechnout. Kolegové, kteří projeví solidaritu s šikanovanou osobou, dostávají žlutou kartu. Původce mobbingu hodí na oběť své vlastní nebo smyšlené chyby. Nedovolené otevírání nebo zadržování pošty určené šikanované osobě. Její očividné zásluhy jsou pohrdlivě označovány za nevýznamné. Pedantské kontrolování přítomnosti oběti na pracovišti. 4 Následky mobbingu Následky mobbingu mohou sahat od četných psychosomatických symptomů a potíží až k sebepoškozování a sebevraždě. Skrytost a zákeřnost mobbingu mnohdy v mobbovaném vyvolá dojem, že trpí stihomamem, a ten o sobě začne vážně pochybovat. Stres způsobený šikanou zvyšuje stres pracovní, může způsobit stres celkový, narušit i soukromí, včetně rodinného zázemí postiženého, v neposlední řadě může vyústit ve zdravotní obtíže. Přicházejí psychosomatické potíže jako např. trvalé bolesti hlavy, potíže se žaludkem a s trávením, chronická únava, poruchy spánku nebo srdeční potíže. Ruku v ruce s nimi obvykle přicházejí také poruchy koncentrace, strach ze selhání a ztráta sebejistoty a z toho plynoucí sociální izolace. Mobbing může vést až k sebevraždě. Mobbing připravuje své oběti o sebevědomí a stopy v nich zůstávají dlouho. 4 http://www.sikanavpraci.cz/projevy-a-prubeh/ 4
Cíle mobbingu Cílem mobbingu je poškození druhého za účelem jeho následného propuštění ze zaměstnání (lidově vyštípání z práce ). Příčin může být velké množství, především se ale na mobbingu podepisuje: pocit sociálního ohrožení, strach z nezaměstnanosti na straně mobbujícího, nízká firemní kultura, závist a konkurenční vztahy, struktura osobnosti mobbovaného. Obrana proti mobbingu včasná prevence a informovanost, kolektivní obranou jsou rozmanité výzvy a petice proti nelidským vztahům v zaměstnání, oběť se musí začít bránit hned zpočátku, pokud nepomůže klasická obrana (vzepřít se mobbingu), je vhodné kontaktovat odborníka či občanské sdružení, pomoci by mohl také Úřad práce nebo odbory. Jak velká je pravděpodobnost, že se jedinec od mobbingu osvobodí? Pravděpodobnost, že jedinec se dokáže vymanit z tenat mobbingu, je velice malá. Ve chvíli, kdy je již obětí, má proti sobě prakticky všechny kolegy a většinou i šéfa, i když ten bude tvrdit, že v žádném případě nikoli (osobně možná ne, ale rozházet si tým kvůli jednomu chtít pravděpodobně také nebude). Otevřené projednávání v této fázi může vést k ještě větší síle projevů týrání - co je zveřejněné, je již možno i dělat přímo otevřeně. Bossing je jakousi podskupinou mobbingu. Je specifický tím, že šikany se dopouští nadřízený pracovník. Jedná se tedy o chování nadřízeného, které poškozuje podřízeného před jeho kolegy, znesnadňuje či znemožňuje mu jeho práci. Bossing se samozřejmě vyvíjí a stupňuje. Tato šikana zhoršuje vztahy na pracovišti a zvyšuje kult osobnosti vedoucích. Za bossing může být považováno přehnané kontrolování plnění povinností či docházky, 5
neschválení dovolené, arogantní chování, slovní urážky, nedocenění práce či častá a neoprávněná kritika, zesměšňování před kolegy, zadávání příliš složitých úkolů (na které nemá podřízený kvalifikaci nebo jsou nesplnitelné), zabraňování přístupu k informacím např. od adřízených - vede k neinformovanosti, nemožnost vyjádřit svůj názor nebo navrhnout své návrhy, přisvojení si práce podřízeného jeho šéfem, sexuální obtěžování, bezdůvodné vyhrožování výpovědí (ukončením služebního poměru), různé naschvály (odebrání kancelářských potřeb...), přemíra přesčasů, probírání drobných chybiček, které jsou u ostatních přehlíženy atd. Fáze bossingu nejprve škodolibost, pravidelný psychický nátlak s úmyslným záměrem, rozklad osobnosti postiženého pracovníka. Obětí se může stát prakticky kdokoli. Psychický teror na pracovišti není ojedinělým jevem. Pokud jde navíc o trvalé, plánované útoky ze strany nadřízeného vůči podřízenému, může být důvodem pro odchod z místa. Problémy se šéfem se přitom nemusí ani zdaleka týkat lidí slabších, kteří jsou jakkoli odlišní od ostatních. Terčem bossingu se stávají také nezávislí jedinci, kteří se snaží vyjadřovat k problémům a jsou výrazně iniciativní. Svou roli zde mohou hrát obavy z konkurence nebo pocity méněcennosti. Ten, kdo cítí náznaky nefér jednání, ať už vůči své osobě či vůči jiným, by měl toto opatrně odkrýt a pojmenovat, projednat, stanovit hranice. Jakmile již jde přímo o šikanu mobbing nebo bossing je ale již na všechno více méně pozdě, nicméně je nutné nerezignovat. Na šikanu je třeba upozornit personální odbor a vyššího nadřízeného (v případě, že není on sám šikanujícím), protože jde o velice nebezpečnou záležitost, která může mít pro oběť i fatální následky. Oznámit šikanu na pracovišti má povinnost každý pracovník. 6
Dokázat šikanu na pracovišti je velmi komplikované. Předtím, než se oběť obrátí na inspektorát práce nebo na orgány činné v trestním řízení, musí si sama zajistit dostatek důkazů. Jestliže se zaměstnanec rozhodne čelit útokům, musí se obrnit dostatečnou mírou trpělivosti, nezřídka takový boj končí propuštěním kvůli nadbytečnosti. Nejlepším způsobem obrany je prevence organizačně manažerská kultura, která neobvyklé pohledy, návrhy, názory, vítá byť ve výsledku rozhoduje i zcela jinak, třeba konzervativně. Kultura, která nehledá viníky, ale řešení. Podstatnou roli při prevenci proti šikaně na pracovišti hraje samotný podnik. Brigitte Huber popisuje některé z možných způsobů, jak se může podnik snažit mobbingu předejít. Navrhuje: Povýšit mobbing na téma - hovořit o problematice šikany na pracovišti na podnikových schůzích, pořádat pro vedoucí zaměstnance školení a semináře, zjistit například pomocí dotazníků, zda se v podniku mobbing vyskytuje, jakého počtu pracovníků se týká a co je jeho příčinou. Uzavřít podnikové dohody přijetí antimobbingových předpisů je jednou z možných variant prevence šikany. Právní předpisy nám říkají, jak se máme bránit, byla-li ohrožena nebo porušena naše práva, ale návod, jak se bránit, byla-li poškozena naše duše, v nich nenajdeme. Na každém pracovišti by měl platit interní právní předpis jakási antimobbingová dohoda, která by přesně vymezovala, jaké jednání se považuje za šikanu, jaké prostředky může uplatnit oběť na svou obranu a v neposlední řadě, jaké sankce postihnou pachatele. Modely na urovnání sporů vedoucí zaměstnanci by měli projít školením, na kterém by se seznámili se základními metodami řešení konfliktů. Pokud se dostanou dva spolupracovníci do konfliktu, který nejsou schopni či ochotni vyřešit sami, je to právě jejich vyšší nadřízený, který by měl celou situaci urovnat. Ustanovit osobu pověřenou mobbingem. Zřídit nezávislé poradny. Preventivní rady Sbírejte materiály kolem své práce (evidence veškeré činnosti porovnání s pracovní náplní). Žádejte zadávání úkolů písemnou formou. Obraťte se na odborový svaz. Vedení firmy by mělo mít vypracované firemní standardy. V těchto dokumentech se upřesňují vnitřní pravidla etiky a jsou závazné pro všechny pracovníky. Řekněte o chování nadřízeného vůči vám někomu z přátel či kolegů. Čím větší podpory se vám dostane, tím snazší pak bude konfrontace s násilníkem. Dejte svému nadřízenému jasně najevo, že jeho chování je nepřípustné a uráží vás. Buďte přímí, ale nenechte se vyprovokovat. Nebojte se na takovéto jednání upozornit, ať už personální nebo vyššího 7
nadřízeného. Existují organizace, které se bossingem a šikanou na pracovišti zabývají. Můžete se obrátit třeba na občanské sdružení Práce a vztahy, popřípadě na Český helsinský výbor. Pokud se rozhodnete řešit záležitost soudní cestou, je potřeba, abyste se zajistili co nejvíce důkazů. Ozbrojte se také velkou dávkou trpělivosti a odvahy. Kyberšikana na pracovišti Podle Mgr. Veroniky Krejčí 5 termínem kyberšikana (cyberbullying) označujeme nebezpečné komunikační jevy realizované prostřednictvím informačních a komunikačních technologií (např. pomocí mobilních telefonů nebo služeb v rámci internetu), jež mají za následek ublížení nebo jiné poškození oběti. Toto ublížení či poškození může být jak záměrem útočníka, tak důsledkem např. nevhodného vtipu, nedorozumění mezi obětí a útočníkem, nedomyšlením důsledků jednání ze strany útočníka atd. Oběť je poškozována opakovaně, ať už původním útočníkem či osobami, které se do kyberšikany zapojují. Kyberšikana může probíhat i na pracovišti, kde se odehrává prostřednictvím elektronických prostředků (mobilní telefon, sociální sítě, e-mail). Jednotlivé projevy ponižování, urážení, vyhrožování, zastrašování, vydírání, publikování ponižujících fotografií, videí, útok na účet. Nejčastější formy kyberšikany Cyberstalking (nebezpečné pronásledování) opakované intenzivní obtěžování a ponižování spojené s vyhrožováním nebo zastrašováním. Vydírání s pomocí informačních a komunikačních technologií. Sexting elektronické rozesílání SMS, fotografií, videa se sexuálním obsahem. 5 Mgr. Veronika Krejčí: Kyberšikana kybernetická šikana, Olomouc 2010, ISBN: 978-80-254-7791-5 8
Nebezpečné pronásledování je zneužívání informačních a komunikačních technologií ke stalkingu (pronásledování, opakované stupňované obtěžování, které může mít různou intenzitu i podobu). Úmyslné, systematické, zlovolné pronásledování a obtěžování jiné osoby, které snižuje kvalitu jejího života a ohrožuje její bezpečnost. Opakované a dlouhodobé pokusy kontaktovat oběť pomocí dopisů, e-mailů, telefonátů, SMS zpráv, zasíláním různých zásilek s dárky, demonstrování moci a síly v podobě výhrůžek, poškozování a ničení věcí. Podoby stalkingu Opakované, dlouhodobé pokusy kontaktovat oběť (dopisy, telefonáty, SMS). Demonstrování moci a síly (výhrůžky). Ničení majetku oběti. Stalker označuje sám sebe za oběť. Snaha poškodit pověst oběti (rozšiřování nepravdivých informací v okolí oběti). Charakteristika stalkera 1. Bývalý partner Neumí přijmout ukončení vztahu. Touží po obnovení vztahu. Má narcistické představy. Po ztrátě cítí frustraci, hněv, žárlivost, ponížení. Snaží se oběti ublížit. 2. Uctívač Touží po vztahu s osobou, která jej zaujala. Předpokládá opětování citů. Píše dopisy, kupuje dárky. Má zvýšené citové nároky je-li odmítnut mění své chování na agresi, vyhrožuje, užívá i násilí (pronásledování celebrit). 3. Neobratný nápadník Projevuje se u něj malá schopnost seznámit se. 9
Typické jsou pro něj slabé sociální a komunikativní schopnosti. Domnívá se, že je neodolatelný. Pokouší se o fyzický kontakt s obětí (držet za ruku, políbit..). Neuchyluje se k násilí. Pokud se oběť obrátí na policii, pronásledování zanechá. 4. Ublížený pronásledovatel Cítí se obětí zraněn či ublížen. Chce se pomstít. Projevuje se paranoidním chováním. Typicky používá slovní útoky, vyhrožování, žaloby, ubližování domácím mazlíčkům, vloupání do domu. Minimálně se uchyluje k fyzickým útokům. 5. Sexuální útočník Fyzický či sexuálně útočí. Je veden touhou sexuálního uspokojení a pocitem ovládání oběti. Rekrutuje se ze sexuálních deviantů nebo lidí s nízkou inteligencí. Trpí těmito problémy: voyeurství, sadismus, masochismus, exhibicionismus. 6. Poblouzněný milovník Věří, že je do něj oběť zamilovaná. Je přesvědčen o pevném vztahu. Nereaguje na policii. Potřebuje péči psychologa (a)nebo psychiatra. Postavení agresor x oběť Oběť agresora zná, ví, o koho jde. Oběť agresora zná, ale neví, že je to on. Oběť agresora nezná. Jak se bránit stalkerovi Dejte stalkerovi jasně na vědomí, že o jeho zájem nestojíte. 10
Neodpovídejte mu na vzkazy, nechoďte s ním na schůzky. Změňte zvyky (choďte či jezděte jinými cestami, v jinou dobu..). Uchovejte si výhrůžné SMS, maily. Informujte policii. Každý stalker může mít jiný záměr a používat k tomu různé metody pronásledování a obtěžování. Někteří jsou méně a jiní více nebezpeční. Nikdy však nenechávejte jakékoli projevy stalkingu bez povšimnutí! Od 1. ledna 2010 je stalking trestným činem! Trestní zákoník - č. 40/2009 Sb. 354 Nebezpečné pronásledování 1) Kdo jiného dlouhodobě pronásleduje tím, že a) Vyhrožuje ublížením na zdraví nebo jinou újmou jemu nebo jeho osobám blízkým. b) Vyhledává jeho osobní blízkost nebo jej sleduje. c) Vytrvale jej prostřednictvím prostředků elektronických komunikací, písemně nebo jinak kontaktuje. d) Omezuje jej v jeho obvyklém způsobu života, nebo e) Zneužije jeho osobních údajů za účelem získání osobního nebo jiného kontaktu, a toto jednání je způsobilé vzbudit v něm důvodnou obavu o jeho život nebo zdraví nebo o život a zdraví osob jemu blízkých, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo zákazem činnosti. 2) Odnětím svobody na šest měsíců až tři roky bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 a) vůči dítěti nebo těhotné ženě, b) se zbraní, nebo c) nejméně se dvěma osobami. Aby mohla policie pachatele obvinit ze stalkingu, musí být dodrženy zejména tři podmínky: 1. Musí být jednoznačné, že pronásledovatel tak činí proti vůli oběti. 2. Pronásledování musí být intenzivní. 3. Pronásledování musí být dlouhodobé (min. 4-6 týdnů). 11
Vydírání útočník využívá kyberšikanu k vydírání oběti, čímž se snaží dosáhnout svých záměrů. Sexting elektronické rozesílání SMS, fotografií, videa se sexuálním obsahem. Záznamy mohou být vyvěšeny na internet. Rizika sextingu K dispozici dáváme citlivý materiál, který může být zneužit proti nám. Materiál může kolovat na internetu několik let nebo může být použit až za několik let po jeho vzniku. Můžou hrozit sexuální útoky. Hrozí ztráta prestiže. Můžeme se stát pachateli trestného činu či přestupku (šíření pornografie, ohrožování výchovy dítěte ). Jak se bránit Nedávat ve virtuálním světě k dispozici citlivý materiál. Pokud zjistíte zneužití osobních údajů, fotografie, snažte se přes administrátora daných stránek tuto stránku zablokovat. Nahlaste závadový obsah pomocí formuláře na www.policie.cz, http://aplikace. policie.cz/hotline/. Dle závažnosti nahlaste danou situaci Policii ČR. Rady a doporučení Snažte se jakékoli projevy kyberšikany na pracovišti evidovat a zdokumentovat. Kontaktujte svého nadřízeného, příp. vyšší instituci. Pro pomoc se můžete obrátit i na občanská sdružení, Úřad práce nebo odbory. 12
Jak se můžeme bránit: Projevy pronásledování evidujte a zdokumentujte (=schovávat si důkazy, e-maily, SMS), informovat svého nadřízeného o pronásledování a totožnosti útočníka (v případě, že jej znáte). Vyhledejte pomoc (kolegové, rodina, nadřízený, personální oddělení, zaměstnavatel, zřizovatel, odborová organizace, inspektorát práce nebo městský úřad, kraj, právníci soud, pomáhající organizace a poradci, policie, lékaři, psychoterapeuti. Nezveřejňujte své osobní údaje (telefonní číslo, adresu). Kontakty na sebe dávat jen lidem, kterým důvěřujete. Kontaktovat odborné instituce: Bílý kruh bezpečí (www.bkb.cz) a další organizace pro pomoc obětem trestných činů. Kontaktujte Policii ČR. Oběť by se měla obrátit na Policii ČR tehdy, pokud pociťuje intenzivní strach. To je vážný signál, že situace není normální. V některých případech stalkingu (např. na pracovišti, ve škole) stačí, aby se do situace vložila autorita (např. zaměstnavatel, ředitel). Násilníkovi ne vždy dochází, že oběť má strach. Studie Digitální život v práci, zjistila, že se využívání sociálních médií dostalo i do pracovní sféry, často s negativními dopady na zaměstnancovo soukromí. Někteří uživatelé proto raději úplně zrušili, nebo velmi omezili svoji aktivitu na sociálních sítích. Jednomu z deseti českých respondentů se už stalo, že objevil tajnou diskuzi o svojí osobě na sociálních sítích, kterou vyvolal někdo z jeho kolegů. Zaměstnanci ve firmách často mluví o tom, že si svoji práci nosí domů. Vůbec si ale neuvědomují, že dochází i ke druhému paradoxu nosí si do práce svůj domov, svoje soukromí, potvrzuje nový fenomén Jon Hill, generální ředitel společnosti Hays pro Českou republiku a Slovensko, je proto třeba s osobními informacemi, ke kterým má například díky sociálním sítím přístup i kolega nebo nadřízený, zacházet opatrně. 6 Šikana na pracovišti má velmi omezený okruh řešení, který obvykle končí rozvázáním pracovní smlouvy ať již ze strany poškozeného nebo ze strany vedení organizace. 6 http://www.novinky.cz/kariera/292297-socialni-media-nici-soukromi-v-praci.html 13
Příběhy Vedoucí pracovník K.H. potřeboval uvolnit místo pro svou přítelkyni, která byla v podniku zaměstnaná na dobu určitou. Vybral si jednu podřízenou D.R. a nejprve systematicky po podniku šířil informaci, jak je tato podřízená neschopná, že nestíhá zadané úkoly a ještě při jejich plnění dělá téměř nenapravitelné chyby. Po této úvodní kampani, přidal paní D.R. k její obvyklé práci úkol, který dosud neměla v náplni práce a ani na něj nebyla na své místo přijímána, a který ani nemohla v určeném čase zvládnout. Situace stala pro paní D.R. neúnosnou, nevydržela tlak ze strany vedení, psychicky se zhroutila a odešla ze zaměstnání na dohodu. Paní S.K. se stala po bouřlivých změnách ve vedení školy zástupkyní ředitele. Její do té doby kolegyně K.J. se stala její podřízenou. Protože byly přítelkyně, nabídla paní S.K. pomoc při plnění nových úkolů do té doby, než se S.K. zapracuje. Nároky a požadavky S.K. na K.J. se stupňovaly, úkoly byly zadávány nepřesně, chaoticky, potom je někdo jiný dostal k přepracování s pomluvou K.J., jak je neschopná, dělá chyby. Úkoly byly také zadávány o víkendech v pozdních večerních hodinách s podmínkou okamžitého splnění. Když K.J. přestala o víkendech brát S.K. telefon, dozvěděla se, že je nějaká divná a co se s ní děje. Celá situace se během školního roku geometrickou řadou zhoršovala. Pokus o omluvu skončil křikem a ředitel školy reagoval slovy: To si musíte vyřídit mezi sebou. K.J. odešla ze zaměstnání na dohodu. Nutil ženy svlékat se před kamerou (z novin) Mladý student (20) informatiky z Nymburska vydíral prostřednictvím sociálních sítí tisíce dívek a žen. Kriminalisté zjistili, že student informatiky z Nymburska vytvářel na sociálních sítích, jako jsou Facebook, Libimseti.cz, Lide.cz a další, falešné stránky, jejichž prostřednictvím se dostával k citlivým informacím důvěřivých uživatelů internetu. Pak se nabourával do jejich elektronické pošty, kde pátral po choulostivých datech a fotografiích. Ženy a dívky, které byly na fotografiích, potom nutil, aby mu posílaly další fotografie, případně se svlékaly před on-line kamerou. Pokud by odmítly, hrozil zveřejněním fotografií na internetu, což v několika případech udělal, prozradil kriminalista Petr Kolísek s tím, že motivem pachatele bylo získávání dalších a dalších intimních materiálů. Ředitel ZŠ má neustálou potřebu udržet si za každou cenu co nejvíce žáků na škole. Ve městě, kde se zmíněná škola nachází, jsou dvě ZŠ, o to je snaha o zisk žáků větší. Pan ředitel měl ve zvyku nedávat špatné známky ani snížené stupně z chování žákům ze strachu, že by mohl o žáky přijít, že by rodiče dítko mohli dát na druhou školu. Toto byl nepsaný zákon této ZŠ i pro ostatní pedagogy. Nově příchozí učitelka tomu zpočátku nevěnovala příliš pozornosti, ale po několika letech se tento fenomén ve vztahu k její osobě začal hodně projevovat. Z předmětů, které vyučovala, hodnotila žáky podle toho, co si zasloužili, spravedlivě. Dávala několik možností na opravu špatných známek, takže pokud žák chtěl, známku si mohl kdykoli spravit, pokud nejevil zájem, byl dle toho ohodnocen. To se přestalo líbit panu řediteli a začal učitelce nařizovat, že nesmí dávat špatné známky a na vysvědčení se z jejího předmětu nesmí objevit horší známka než trojka, z druhého pouze do dvojky a nesmí použít neklasifikováno. Kvůli tomu byli 14
s panem ředitelem v časté rozepři, zašlo to až tak daleko, že musela předělat výstupní hodnocení pro žáky devátých ročníků dle představ pana ředitele. Pod toto hodnocení se ovšem odmítla podepsat a tím začal její boj s panem ředitelem ve velkém. Pan ředitel začal učitelku úkolovat nesmyslnými úkoly, strhl jí celé osobní ohodnocení, sebral její standartní funkce, snížil počet hodin jednoho hlavního předmětu a dal vedlejší předměty a od začátku školního roky již neměla třídnictví, jak dříve bývalo zvykem. Po pěti letech učitelka odešla ze zaměstnání na vlastní žádost. Na stejné škole se odehrál i další případ bossingu. Kdy proti nesmyslným nařízením a zvláštnímu způsobu klasifikace se ohradil další mladý pedagog. Chování ze strany ředitele bylo obdobné, stržení peněz, nesmyslné úkoly, přepisování známek. Pedagog odešel o rok dříve než výše zmíněná učitelka. V průběhu několika málo let ze zmíněné ZŠ odešlo hned několik pedagogů kvůli stejným problémům. 15
Zdroje NOVÁK, Tomáš, CAPPONI, Věra, et al.: Sám proti agresi. 1. vyd. Praha: Grada Publishing 1996. 45s ISBN: 80-7169-253-0 BEŇO, Pavel.: Mobbing je když... Moderní vyučování, 2002, roč. 8., čís. 3., s. 4 5. ISSN 1211-6858. Mgr. Veronika Krejčí: Kyberšikana kybernetická šikana, Olomouc 2010, ISBN: 978-80- 254-7791-5 http://www.sikanavpraci.cz/ http://www.sikanavpraci.cz/projevy-a-prubeh/ http://www.novinky.cz/kariera/292297-socialni-media-nici-soukromi-v-praci.html 16