HLOUBKOVÁ ANALÝZA SILNIČNÍCH DOPRAVNÍCH NEHOD

PROJEKT MV HLOUBKOVÁ ANALÝZA SILNIČNÍCH DOPRAVNÍCH NEHOD - VÝROČNÍ ZPRÁVA - PŘÍLOHA PROSINEC 2011 1

Zodpovědní řešitelé: Ing. Josef Andres Ing. Jitka Kafoňková Ing. Ondřej Gogolín Ing. Silvia Kratochvílová Ivo Hlavůněk Mgr. Katarína Poláčková Mgr. Barbora Turošíková Doc. MUDr. Ladislav Plánka, Ph.D. MUDr. Milan Krtička Mgr. Martin Kyselý - manager projektu, dopravní infrastruktura - dopravní infrastruktura - měření dopravně inženýrských veličin - automobilová technika - automobilová technika - psychologie - psychologie - dopravní medicína - dopravní medicína - databáze 2

OBSAH: 1 ÚVOD...4 1.1 Základní údaje o dopravní nehodovosti... 8 2 DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA...12 2.1 Grafická a tabulková část... 12 2.2 Vyhodnocení analýzy nehod z hlediska dopravní infrastruktury... 15 2.3 Doporučené dopravně bezpečnostní opatření... 16 3 AUTOMOBILOVÁ TECHNIKA...25 3.1 Grafická a tabulková část o automobilové technice... 25 3.2 Vyhodnocení analýzy nehod z hlediska automobilové techniky... 35 3.3 Doporučení vzešlá z řešení dopravních nehod z pohledu automobilové techniky... 40 4 DOPRAVNĚ PSYCHOLOGICKÉ ASPEKTY NEHOD...53 4.1 Grafická a tabulková část o účastnících dopravních nehod... 53 4.2 Vyhodnocení hloubkové analýzy nehod z hlediska psychologie řidičů.. 86 4.3 Doporučení pro zvýšení psychické a odborné úrovně řidičů... 86 5 ZDRAVOTNÍ ČÁST...88 5.1 Grafická a tabulková část o zdraví účastníků nehod... 88 5.2 Vyhodnocení hloubkové analýzy nehod z hlediska zdraví účastníků... 92 5.3 Fotodokumentace z míst dopravních nehod... 94 3

1 Úvod Projekt Hloubkové analýzy dopravních nehod (dále jen HADN) řeší v současné době specializovaný tým pracovníků Centra dopravního výzkumu, v.v.i. (dále jen CDV) pro Ministerstvo vnitra. Jeho účelem a cílem je nejen podrobná analýza nehod na místě, ale i vytvoření dostatečně velké a průkazné databáze informací o nehodách a to z pohledu účastníků nehod, automobilové techniky a dopravní infrastruktury. Nedílnou součástí je nejen sběr, záznam a vyhodnocení dat o nehodách, ale i jejich analýza a v neposlední řadě návrh doporučení týkajících se dopravní infrastruktury, vozidel i zvyšování kvality řidičů. HADN je prováděna podle metodiky, jež byla vytvořena v nedávné době (r. 2009) na CDV. V roce 2011 bylo šetřeno celkem 145 nehod na území Brna-města a bývalého okresu Brnavenkova. Jednalo se o nehody, při kterých byl zraněn nebo dokonce usmrcen některý z účastníků. Ke každé z řešených nehod byla vypracována vyšetřovací zpráva, která kromě toho, že obsahuje komplexní údaje, fotografie, náčrtek a návrh dopravně bezpečnostních doporučení, dokladuje i hlavní fáze nehodového děje získané pomocí simulačního SW Virtual Crash. Přehled míst, kde byly šetřeny dopravní nehody je následující: 1 Křiž. silnic III/15266 a III/42510 mezi obcemi Vojkovice, Syrovice a Sobotovice 2 Křižovatka ulic Hněvkovského a Sokolovy v Brně 3 Silnice II/152 mezi Moravskými Bránicemi a Ivančicemi 4 Brno, křižovatka ulic Labská a Vltavská 5 Ořechov, ulice Ořechovičská (silnice III/15265) ve směru na obec Nebovidy 6 Ulice Kounicova v Brně 7 Silnice III/38522 mezi Hradčanami a Březinou 8 Ulice Jemelkova, Brno 9 Ulice Kosmákova v Brně 10 Křiž. silnic II/430 a III/3839 u motorestu Rohlenka 11 Ulice Jihlavská v Brně (u Ústředního hřbitova) 12 Silnice II/386 u Veverské Bitýšky 13 Ulice Olomoucká v Brně 14 Křižovatka ulic Veveří a Úvoz v Brně 15 Ulice Bohunická v Brně 16 Křižovatka ulic Hradecké a Palackého v Brně 17 Ulice Vejrostova v Brně 18 Farinova zatáčka na ulici Žebětínské v Brně 19 Křižovatka ulic Hněvkovského a Kaštanové v Brně 20 Dálnice D1 v km 201 ve směru na Vyškov 21 Dálnice D1, exit 190, rampa od Vyškova na Brno-Bohunice 22 Dálnice D1, km 190,5 ve směru od Vyškova na Prahu 23 Křižovatka ulic Masarykova a Havlíčkova v Rajhradě 24 Křižovatka silnic I/50 a II/430 u Holubic 25 Silnice R52 u obce Ivaň a Pasohlávky 26 Silnice II/385 u obce Česká 27 Křižovatka ulic Lidická a Kotlářská v Brně 28 Křižovatka ulic návrší Svobody a Nad Pisárkami v Brně - Kohoutovicích 29 Křižovatka ulic Hlavní a Zámecké v Oslavanech 30 Křižovatka ulic Tyršovy a Brněnské v Kuřimi 31 Ulice Opuštěná v Brně 32 Křižovatka ulic Těžební, Průmyslová a Švédské Valy v Brně-Slatině 33 Tesařovo náměstí v Ivančicích 4

34 Silnice II/431 v úseku Zouvalka - Manerov 35 Křižovatka silnic I/43 a II/386 u Kuřimi 36 Ulice Zborovská v Brně 37 Křižovatka ulic Hlavní a Branka v Brně 38 Ulice Botanická v Brně 39 Křižovatka ulic Milady Horákové, Příkop a Drobného v Brně 40 Obslužná komunikace u parkoviště Olympie 41 Křižovatka ulic Pionýrská a Střední v Brně 42 Křižovatka silnic III/3835 (ul. Dědiny) a III/3833 v Mokré-Horákově 43 Silnice II/385 v Předklášteří u Tišnova 44 Křižovatka ulic Nerudovy a Kounicovy v Brně 45 Ulice Heršpická u OD Hornbach v Brně 46 Ulice Lipová (silnice II/395) v Zastávce 47 Ulice Vinohradská v Brně 48 Maloměřický most v Brně 49 Ulice Olomoucká v Brně 50 Křižovatka ulic Kounicova a Mezírka v Brně 51 Ulice Weissova v Soběšicích 52 Silnice II/431 mezi obcemi Svatobořice-Mistřín a Dubňany 53 Silnice II/383 mezi obcemi Ochoz a Hostěnice 54 Silnice III/39411 mezi Ivančicemi a Padochovem 55 Ulice Přívrat v Brně 56 Ulice Bauerová v Brně 57 Ulice Budovcova v Brně 58 Křižovatka ulic Renneská, Nové Sady a Poříčí v Brně 59 Silnice III/3831 mezi Babicemi nad Svitavou a Kanicemi 60 Ulice Opuštěná v Brně 61 Silnice II/425 u Židlochovic 62 Ulice Joštova v Brně 63 Ulice Vídeňská v Brně 64 Ulice Vídeňská v Brně 65 Silnice II/416 u Karlovy pekárny v Měníně 66 Silnice II/380 (ul. Revoluční) v Brně - Tuřanech 67 Silnice II/383 (ulice Holubická) v Pozořicích 68 Křižovatka ulic Brněnské (silnice III/15286) a Sušilovy ve Šlapanicích 69 Silnice III/4184 (ulice Palackého) v Telnicích 70 Ulice Vídeňská (silnice I/52) v Brně 71 Silnice II/152 v Moravských Bránicích u hřbitova 72 Ulice Hněvkovského v Brně 73 Silnice III/15273 v úseku Ostopovice - Moravany 74 Ulice Střední v Brně 75 Dálnice D1, km 193,3 u Brna ve směru na Prahu 76 Křižovatka ulic Olomoucká a Životského v Brně 77 Ulice Hybešova v Brně 78 Dálnice D1, km 183,5 ve směru na Brno 79 Ulice Pod Lípami v obci Silůvky 80 Silnice R 52 v km 18,7 ve směru na Brn 5

81 Ulice Lidická za křižovatkou s ulicí Smetanovou v Brně 82 Ulice Rokytova (silnice II/642) v Brně 83 Křižovatka ulic Gajdošová a Táborská v Brně 84 Silnice III/39521 v úseku Němčičky - Medlov 85 Silnice II/416 u obce Blučina 86 Ulice V Lánech v Ivančicích 87 Křižovatka ulic Vranovská a Jugoslávská v Brně 88 Křižovatka silnic R52 a II/416 u Pohořelic 89 Křižovatka dálnic D1 a D2 v Brně 90 Místní komunikace v katastru obce Březina 91 Silnice II/380 v obci Telnice 92 Ulice Ke Karlovu (silnice II/152) v Ivančicích 93 Křižovatka ulic Rebešovické a Davídkovy (silnice III/41614 a MK) v Chrlicích 94 Křižovatka ulic Na Hrázi (silnice III/15254) a U Hřiště v Ivančicích 95 Ulice Lidická v Brně 96 Dálnice D1, km 210, u nájezdu Holubice, směr na Prahu 97 Křižovatka ulic Purkyňové a Skácelové v Brně - Králově Poli 98 Ulice Zvonařka u č.s. OMV v Brně 99 Náměstí 28.dubna v Brně - Bystrci 100 Ulice Branka v Brně Komíně 101 Ulice Lidická za křižovatkou s ulicí Smetanovou v Brně 102 Silnice III/4171 u obce Šlapanice 103 Okružní křižovatka silnic II/602, III/3844 a III/15267 v Troubsku, m. č. Veselka 104 Silnice II/393 u Oslavan 105 Dálnice D1, km 172,5 ve směru na Brno 106 Ulice Cimburková v Brně 107 Silnice III/41614 u obce Opatovice směrem na Rajhradice 108 Křižovatka ulic Burešovy a Cihlářské v Brně 109 Silnice I/23 ve směru od Rosic na Brno 110 Tunel Hlinky v Brně 111 Tramvajová zastávka na ulici Štefánikove v Brně 112 Křižovatka Staré dálnice (silnice III/3844) a ulice Štouračovy v Brně Bystrci 113 Místní komunikace při Masarykově náměstí v Dolních Kounicích 114 Tuřanské náměstí v Brně - Tuřanech 115 Křižovatka ulic Hradecké a Palackého v Brně 116 Ulice Technická v Brně 117 Křižovatka ulic Jihlavské (silnice II/602) a Osové v Brně 118 Ulice Sportovní (silnice I/43) v Brně 119 Ulice Sportovní (silnice I/43) v Brně 120 Ulice Svatoplukova v Brně 121 Ulice Štefánikova v Brně 122 Křížení silnice II/386 s hosp. sjezdem v lokalitě Nový Dvůr u Veverské Bítýšky 123 Silnice II/417 mezi obcemi Tuřany a Dvorská 124 Křižovatka výjezdu z dálnice D2 a silnice II/416 125 Dálnice D1 v km 194,3 směrem na Prahu v Brně Bohunicích 126 Ulice Vídeňská v Brně 127 Ulice Tišnovská (silnice III/3773) v Lomnici 6

128 Silnice II/380 u obce Moutnice 129 Silnice I/50 před křižovatkou s dálnicí D1 u Brna 130 Křižovatka ulic Černovické a Olomoucké v Brně 131 Ulice 24. dubna (silnice II/152) v Želešicích 132 Zastávka hromadné dopravy na ulici Křenové v Brně 133 Silnice III/15264 mezi obcemi Mělčany a Ořechov 134 Účelová komunikace ve Střelicích 135 Ulice Holzova v Brně 136 Ulice Žarošická v Brně 137 Ulice Údolní v Brně 138 Svatojánské náměstí ve Šlapanicích 139 Ulice Stránského v Brně 140 Silnice III/41621 v úseku Přísnotice Vranovice 141 Křižovatka silnice III/6401 (ulice Černohorská) s ulicí Řečkovickou u Ivanovic 142 Dálnice D1 v km 172,4 ve směru na Brno 143 Křižovatka ulic Palackého a Boženy Němcové v Brně 144 Silnice II/386 v úseku Chudčice Moravské Knínice 145 Silnice II/386 v úseku Moravské Knínice Chudčice Následující mapka ukazuje na místa, kde došlo k šetření dopravních nehod v roce 2011. Obr. 1.1 Rozložení nehod na šetřeném území 7

Obr. 1.2 Rozložení nehod na šetřeném území detail město Brno 1.1 Základní údaje o dopravní nehodovosti Na základě šetření a zpětné analýzy silničních dopravních nehod lze uvést již po prvním roce řešení řadu zajímavých závěrů a informací. V grafu 1.1.1 je vidět časové rozložení řešených nehod v průběhu roku, měsíců a hodin. Graf nehod poměrně věrně kopíruje obvyklé dopravní špičky. Graf 1.1.1 - Rozložení nehod v průběhu roku, měsíců a hodin 8

Následující graf doplňuje předcházející v rozložení nehod v průběhu týdne. Je na něm patrný nárůst nehod v pátek, kdy vyjíždí část tzv. víkendových řidičů. Graf 1.1.2 - Rozložení nehod v průběhu týdne a denní doby Další graf frekvence nehod dokladuje, že jejich počet poměrně věrně kopíruje denní intenzity dopravy. Graf 1.1.3 - Rozložení nehod v průběhu dne Základní rozdělení nehod dle typu uvádí následující graf. Nejčastější příčinou jsou vzájemné kolize vozidel. 9

Graf 1.1.4 - Formální příčiny nehod V následujícím grafu jsou znázorněny formální příčiny nehod, jež mnohdy popisují nehodu z hlediska kódů uvedených ve Formulářích nehod v silničním provozu (FNSP). Dle tohoto grafu je nejčastější příčinou nehod nedání přednosti v jízdě, následuje nedodržení bezpečné vzdálenosti, nepřizpůsobení rychlosti podmínkám provozu atd. Graf 1.1.5 - Formální příčiny nehod dle FNSP Je však zřejmé, že tyto popisy, resp. zjednodušené charakteristiky nehod nevystihují zdaleka nehodový děj. Mnohem výstižnější jsou informace o typech nehod a to jak dle projektu GI- 10

DAS (graf 1.1.6), tak dle Typologického katalogu dopravních nehod (graf 1.1.7), který je často používán dopravními inženýry při analýzách nehod v ČR. Jisté disproporce mezi oběma grafy jsou způsobeny zatím statisticky malým souborem dat. Lze předpokládat, že při větším vzorku zkoumaných nehod dojde ke sjednocení formálních příčin nehod. Graf 1.1.6 - Typy nehod dle metodiky GIDAS Graf 1.1.7 - Typy nehod dle Typologického katalogu dopravních nehod (TKDN) 11

2 Dopravní infrastruktura Bezpečnost silničního provozu je závislá i na bezpečnosti silniční infrastruktury. I když většinu nehod mají na svědomí řidiči, jejich jednání je často ovlivněno dopravním prostředím. Různé prameny uvádí, že spolupůsobení dopravního prostředí na vznik nehod je až u 25 % případů. 2.1 Grafická a tabulková část V následující grafech a tabulkách je uveden přehled zjištění na místech šetřených dopravních nehod týkající se dopravní infrastruktury. Ukazuje se, že nedostatky v dopravní infrastruktuře jsou v mnohých případech tak závažné, že mohly být příčinou dopravních nehod (např. omezení rozhledu, nevhodný příčný sklon, špatné uspořádání křižovatek, špatně řešené přechody pro chodce,...) nebo se mohly podílet na jejich následcích. Graf 2.1.1. ukazuje na počty řešených nehod na různých kategoriích silnic a dálnic. Tyto počty nehod jsou silně ovlivněny dopravní charakteristikou zkoumaného území (město Brno a okolí). Graf 2.1.1 Dopravní nehody dle kategorie silnic a dálnic Následující graf ukazuje počty řešených nehod na různých površích vozovek. Je zřejmé, že počet vozovek s živičným povrchem zdaleka převažuje. 12

Graf 2.1.2 - Vznik nehod v závislosti na druhu povrchu vozovky Další graf poukazuje na počty nehod v závislosti na kvalitě povrchu vozovek. Je s podivem, že na prostá většina nehod se odehrála na rovném povrchu vozovek. Zřejmě to souvisí s velkým podílem nehod v důsledku riskování řidičů (vysoká rychlost, nesprávné předjíždění, nedání přednosti,...). Graf 2.1.3 Stav vozovky v místě nehod Zajímavý je následující graf, který vystihuje závislost mezi podélným sklonem vozovky a počtem dopravních nehod. Potvrzuje se všeobecně známý fakt, že klesající vozovka je nebezpečnější z hlediska možného vzniku dopravních nehod. 13

Graf 2.1.4 Vliv podélného sklonu vozovky Z grafu 1.1.4 vyplývá, že nehodovost chodců je vzhledem k celkovému počtu nehod téměř 25 %. Na nehodách se podílí jak řidiči, tak samotní chodci, a to často lehkovážným vstupem do vozovky bez náležitého rozhlédnutí se (podíl takovýchto nehod je téměř 50 %. Graf 2.1.5 Hlavní příčiny nehod chodců v případě jejich zavinění chodci V případě pochybení řidičů se tak děje v 67 % nehod na přechodech pro chodce a to jak na světelně řízených přechodech (27 %), tak na světelně neřízených přechodech (40 %) viz následující graf. 14

Graf 2.1.6 Lokalizace nehod v případě pochybení řidičů vůči chodcům Špatné rozhledové podmínky jsou příčinou cca 35 % nehod a to především u nehod s nedáním přednosti v jízdě. Graf 2.1.7 Rozhledové podmínky při vzniku dopravních nehod 2.2 Vyhodnocení analýzy nehod z hlediska dopravní infrastruktury Dopravní infrastruktura je nedílnou součástí šetření dopravních nehod na místě. Zjišťovali se nejen základní informace upřesňující postavení vozidel po nehodě, ale především to, zda příp. nevhodně navržený dopravní prostor se mohl, či nemohl podílet na vzniku nehod a na jejich následcích. Nutnou přílohou šetření je i návrh příp. dopravně bezpečnostních opatření eliminujících vznik a následky dopravních nehod z důvodu nevhodného dopravního prostoru. 15

Graf 2.2.1 - Vliv dopravního prostoru na vznik nehod 2.3 Doporučené dopravně bezpečnostní opatření Analýzou dopravních nehod bylo zjištěno, že téměř ve 40 % případů měl dopravní prostor možný vliv na jejich vznik a průběh. Na základě tohoto zjištění byl vypracován návrh možných dopravně bezpečnostních opatření, jež by měly možnosti vzniku dalších nehod eliminovat. Seznam a doporučená opatření jsou uvedena v následujícím přehledu. I když je zatím počet nehod z hlediska statistického významu nedostatečný, byla některá opatření zevšeobecněna a mohla by se zapracovat do příslušných technických předpisů. Tab. 2.3.1 Přehled doporučení ke zlepšení dopravní infrastruktury na místech nehod Místo Riziko Doporučení Křižovatka silnic III/15266 a III/42510 mezi obcemi Vojkovice, Přehlédnutí povinnosti dát přednost v jízdě. Instalace zpomalovacích prahů a opticko psychologické brzdy. Syrovice a Soboto- vice. Brno, křižovatka ulic Hněvkovského a Sokolova. Problémy vlevo odbočujících řidičů. Prověření a příp. úprava signálních plánu SSZ. Silnice II/152 u Moravských Nechráněné propustky a Instalace svodidel. Bránic. Silnice III/38522 spojující kromě jiného obce Hradčany a Březina. Brno, přechod pro chodce na ul. Jemelkové. Křižovatka silnic II/430 a III/3839 u motorestu Rohlenka. Brno, přechody pro chodce na ulici Jihlavské (viz obr. 2-3-1). koryta potoků. Úzká vozovka, častý pohyb chodců a cyklistů. Přehlédnutí přechodu ze strany řidičů. Nepřehledná křižovatka. Možnost přehlédnutí chodce za snížené viditelnosti. 16 Vybudování stezky pro pěší a cyklisty. Zdůraznění přechodu dopravním značením, příp. blikavým žlutým světlem. Přestavba v okružní křižovatku. Nasvětlení přechodů pozitivním světlem obecné doporučení.

Silnice II/386 poblíž Veverské Bítýšky (viz obr. 2-3-2). Nepřehledné směrové oblouky spolu se stromy. 17 Stavební úprava rozšíření, odstranění pevných překážek z okolí vozovky obecné doporučení. Vybudování dělicího ostrůvku, pozitivní nasvětlení. Posun svodidla, přebudování na MÚK. Snížení rychlosti, úprava příčného sklonu vozovky. Brno, přechod pro chodce Přehlédnutí přecházejícího na ulici Bohunické. chodce. Brno, křižovatka ulic Hradecké Nepřehledná křižovatka, a Palackého. omezený rozhled. Dálnice D1, exit 190 směrem Nebezpečí smyku v dů- na Brno Bohunice. sledku nedostatečného příčného sklonu. Křižovatka silnic I/50 a Nepřehledná křižovatka, Instalace zpomalovacího prahu II/430 u Holubic. nedostatečné rozhledy. a opticko psychologické brzdy. Křižovatka silnic I/43 a Nebezpečí střetu motorových Omezení rychlosti na 50 km/h. II/385 u obce Česká. vozidel s cyklisty. Brno, křižovatka ulic návrší Nepřehledná křižovatka. Omezení rychlosti na 30 km/h. Svobody a Nad Pisárkami. Oslavany, křižovatka ulic Nedostatečný rozhled. Stavební úprava, snížení rychlosti Hlavní (II/393) a Zámecké. na 30 km/h. Ivančice, Tesařovo náměstívých Nebezpečí střetu motoro- Rekonstrukce náměstí. vozidel s chodci. Silnice II/431 v úseku Zouvalka Vyjetí z vozovky. Rozšíření vozovky o zpevněnou Maněrov. krajnici. Brno, parkoviště areálu Omezení rozhledu v důsledku Pravidelná údržba zeleně. Olympia vzrostlé zeleně. Mokrá-Horákov, křiž. silnic Omezený rozhled. Instalace zrcadla. III/3833 a III/3835. Brno, křiž. ulic Kounicova a Nebezpečí střetu motorových Prověření signálních plánů Nerudova vozidel s chodci. SSZ. Brno, křiž. na ulici Heršpické Nebezpečí střetu vozidel. Prověření signálních plánů u OD Hornbach. SSZ. Zastávka, ulice Lipová (silnice Velký podélný sklon spolu Oprava povrchu vozovky. II/395). s nekvalitním povrchem. Brno, ul. Vinohradská. Vyjetí z vozovky. Zpevnění krajnice, místy instalace svodidel. Brno, Maloměřický most. Náraz do pilíře, vyjetí z Instalace tlumiče nárazu a svodidel. vozovky. Silnice II/431 mezi obcemi Nedostatečný rozhled. Zákaz odbočení vlevo na polní Svatobořice-Mistřín a Dubňany. cestu. Silnice III/39411 mezi Ivančicemi a Padochovem. Brno, ulice Bauerova u BVV. Šlapanice, křižovatka ulic Brněnské (sil. III/15286) a Sušilovy. Moravské Bránice, sil. II/152 u hřbitova. Náraz do stromu. Odstranění stromů v blízkosti vozovky, příp. instalace svodidel a snížení rychlosti na 50 km/h. Střet vozidel. Stavebně upravit (vymezit) vjezdy do areálu BVV. Nepřehledná křižovatka. Instalace zrcadla, omezení rychlosti, přestavba na okružní křižovatku. Nepřehledný úsek. Omezení rychlosti na 30 km/h, osazení keřovité zeleně na vnější straně směrového oblouku a odstranění zeleně na vnitřní straně. Brno, křiž. ulic Olomoucká a Nebezpečí střetu Oprava a zdůraznění označení Životského. s chodcem. přechodu pro chodce. Dálnice D1, km 183,5 ve Nebezpečí převrácení Instalace svodidel při

směru na Brno. R 52, km 18,7 (viz obr. 2-3- 3). Brno, křiž. ulic Lidická a Smetanova (viz obr. 2-3-4). Silnice III/39521 v úseku Němčičky Medlov. Silnice II/416 u obce Blučina. Křižovatka silnic R 52 a II/416 u Pohořelic. Křižovatka D1 a D2 ve směru na Vyškov. Chrlice, křiž. ulic Rebešovické (sil. III/41614) a Davídkovy. Ivančice, křižovatka ulic Na Hrázi (sil. III/15254) a U Hřiště. Brno, křižovatka na nám. 28. dubna ((viz obr. 2-3-5) Brno, ulice Branka. Brno, zast. Smetanova. Šlapanice, silnice III/4171 u Bedřichovic. Brno, ulice Cimburkova. Brno, zast. Hrnčířská (viz obr. 2-3-6). Brno, křiž. ulic Stará dálnice (silnice III/3844) a Štouračovy. Brno, křiž. ulic Jihlavské (silnice II/602) a Osové (viz obr. 2-3-7). Brno, křiž. ulice Sportovní (silnice I/43) s ulicí Kosmovou. Silnice II/417 mezi obcemi Tuřany a Dvorská Křižovatka dálnice D2 a silnice II/416 Lomnice, sil. III/3773 u školy. vozidla v případě vyjetí z vozovky. Nebezpečí převrácení vozidla v případě vyjetí z vozovky. Nebezpečí střetu motorových vozidel s chodci. Nebezpečí vyjetí mimo vozovku. Nepřehledný úsek. Nedostatečný rozhled. příkrých svazích obecné doporučení. Instalace svodidel při příkrých svazích obecné doporučení. Správné vyznačení přechodu pro chodce vč. instalace prvků pro osoby se sníženou schopností pohybu a orientace obecné doporučení. Omezení rychlosti na 50 km/h. Omezení rychlosti na 50 km/h. Omezení rychlosti na 50 km/h. Nebezpečí střetu vozidel. Vybudování připojovacího pruhu. Nepřehledná křižovatka. Přebudování v okružní křižovatku. Nepřehledná křižovatka. Střet se sloupy VO, střet s chodci. Nebezpečí střetu motorových vozidel s chodci. Nebezpečí střetu tramvaje s chodci. Nebezpečí nárazu do stromu. Nebezpečí střetu motorových vozidel s chodci. Nebezpečí střetu tramvaje s chodci. Nepřehledná, křižovatka. matoucí Nebezpečí nárazu vozidel do svodidla. Kolize vozidel v důsledku chybějícího připojovacího pruhu. Nebezpečí kolize mezi míjejícími se vozidly. Nepřehledná křižovatka. Nebezpečí střetu motorových vozidel s chodci. Odstranění zeleně a instalace odrazného zrcadla. Přebudování křižovatek na okružní, instalace sloupů VO dále od vozovky obecné doporučení. Omezení rychlosti na 30 km/h. Vyznačení prostoru podél nástupní hrany tramvaje obecné doporučení. Instalace svodidla. Instalace zábradlí. Minimalizovat prostor mezi nástupištěm a tělesem tramvaje obecné doporučení. Celoplošné řízení pomocí SSZ, později přestavba na MÚK. Barevné zdůraznění zakončení svodidel a důrazné vyznačení změny organizace dopravy obecné doporučení. Dobudování připojovacího pruhu obecné doporučení. Rozšíření vozovky na kat. S 7,5. Snížení dovolené rychlosti jízdy na 70 km/h. Instalace zábradlí a dobudování autobusového zálivku. 18

Silnice I/50 před napojením na dálnici D1 (viz obr. 2-3- 8). Brno, nástupní ostrůvek zastávky Vlhká na ulici Křenové Silnice III/15264 Brno, ulice Holzova Nepřehledný, úsek. matoucí Střet chodců s vozidly HD a automobily. Nebezpečí střetu vozidel s ostrým zábradlím propustku. Střet motorových vozidel s cyklisty a choci. Omezení rychlosti na 60 km/h a výsadba keřovité zeleně na vnější straně směrového oblouku obecné doporučení. Rozšíření nástupního ostrůvku na úkor přilehlého jízdního pruhu. Nahrazení zábradlí správně zakončeným svodidlem. Vybudování samostatné stezky pro cyklisty a chodce. Následující graf ukazuje na četnosti jednotlivých navržených opatření (resp. doporučení) k eliminaci nepříznivého vlivu dopravního prostoru na vznik a následky dopravních nehod. Graf 2.3.1 Přehled navržených dopravně bezpečnostních opatření ke zlepšení dopravního prostoru Obrázky, jež následují, poukazují na některá nevhodná řešení dopravního prostoru. Často se opakujícím jevem jsou nevýrazné přechody pro chodce, stále se vyskytující pevné překážky v provozu, chybějící svodidla v místech, kde může dojít k převrácení vozidla, nebo nejasné (nezřetelné nebo i matoucí) vedení hlavní trasy pozemní komunikace. 19

Obr. 2.3.1 Nevýrazný přechod pro chodce na ulici Jihlavské Obr. 2.3.2 Stromy podél silnice II/386 u Veverské Bítýšky pevná překážka provozu 20

Obr. 2.3.3 Chybějící svodidlo na silnici R 52 Obr. 2.3.4 Nesprávné vyznačení přechodu pro chodce 21

Obr. 2.3.5 Sloup VO pevná překážka provozu Obr. 2.3.6 Nebezpečná mezera mezi nástupním ostrůvkem a tramvají 22

Obr. 2.3.7 Nevýrazné zakončení svodidel Obr. 2.3.8 Chybějící zeleň na vnější straně směrového oblouku 23

Obr. 2.3.9 Možný způsob zdůraznění směrového oblouku pomocí keřovité zeleně a dopravního značení V uvedeném přehledu mají některá doporučení obecnou platnost a je vhodné je uplatňovat i v rámci prevence dopravní nehodovosti. V přehledu jsou zvýrazněny. Jedná se např. o správné provedení a umístění přechodů pro chodce (pozitivní nasvětlení, ochranný dělicí ostrůvek atd.), o umožnění dobrých rozhledových poměrů na křižovatkách, o odstranění pevných překážek z blízkosti vozovek a další. Jsou to doporučení vesměs u odborné veřejnosti známá, ale nedůsledně uplatňovaná. Na druhé straně vzešla z podrobných analýz dopravních nehod i doporučení, která jsou nová a jež by měly rovněž najít uplatnění v praxi. Jedná se např. o doporučení minimalizovat prostor mezi nástupním ostrůvkem a tramvají, aby nemohlo v žádném případě dojít k tomu, že lidské tělo může přepadnout až na tramvajové koleje a příp. až pod tramvaj, nebo častější uplatnění svodidel podél komunikací, a to i v případech, kdy nejsou dle stávající ČSN ještě zapotřebí (především větší rozsah užití svodidel v zářezech komunikací, jestliže hrozí při vyjetí vozidla z vozovky jeho převrácení). 24

3 Automobilová technika Součástí každého šetření nehod na místě je detailní zjištění technického stavu vozidla (osobního a nákladního automobilu, autobusu, motocyklu, mopedu, bicyklu, všech vozidel MHD). Podrobnou analýzou dopravních nehod z hlediska automobilové techniky bylo zjištěno, že závada na vozidle (vztaženo k 145 DN sledovaného období) byla důvodem vzniku dopravní nehody pouze v jednom případě. Z hlediska automobilové techniky můžeme tedy mluvit pouze o průvodních jevech. Mezi nejčastější průvodní jevy dopravní nehody patří zanedbání stavu a tlaku pneumatik, nedostatečná kontrola vozidla před jízdou, nezabezpečení dostatečných výhledů z vozidla za zhoršených povětrnostních podmínek, nevyužití prvků pasivní bezpečnosti nabízených ve výbavě vozidla a podcenění, případně nedostatečné dovednosti při řízení vozidel. 3.1 Grafická a tabulková část o automobilové technice Graf 3.1.1 Účastníci dopravních nehod Z uvedeného grafu druhu dopravních nehod je patrné, že nejpočetnější skupinou v souboru 145 šetřených DN je dopravní nehoda mezi dvěma vozidly (cca 32%). Další početní skupinou je vzhledem k oblasti zájmu (město a blízké okolí) skupina nehod osobních vozidel s chodci (15). Třetí nejpočetnější skupinou je havárie vozidla a havárie či nehody za účastí motocyklů (12,5%). Z následného sloupcového grafu je pak patrný naopak nižší výskyt dopravních nehod za účasti nákladních vozidel. 25

Graf 3.1.2 Typy nehod z hlediska zúčastněných vozidel Tento graf, který upřesňuje graf 3.1.1., zachycuje přesné složení šetřených nehod co do počtu a druhu vozidel účastníků dopravních nehod. Graf 3.1.3 - Faktory způsobující poškození vozidel Graf 3.1.3 vyjadřuje, čím byly v průběhu dopravní nehody poškozené jednotlivé části vozidel. Udávané faktory způsobující poškození jsou v databáze označovány číselným kódem (např. vozidlo č. 3 3, chodec 40 až 49, stěna, zeď 57 apod.). Při faktoru vozidlo 1 a vozidlo 2 je určující, zda vozidlo, které uváděné poškození způsobilo, bylo vozidlo viníka DN (označeno vždy číslem 1), nebo vozidlo jednoho z dalších účastníku (označováno následně čísly 2 až 39). U nehod šetřených v rámci hloubkové analýzy bylo zjištěno, že nejčastějším důvodem poškození vozidla je poškození dalším vozidlem. V 10 % šetřených nehod je to poško- 26

zení vozidla chodcem a v 6% DN poškození způsobila kolize se stromem, kůlem nebo sloupem, v 5% to byla zeď, svah nebo výkop. Vozovka je uvedena jako kolizní faktor v případě převrácení vozidla a následného dření o vozovku. Graf 3.1.4 - Faktory způsobující poškození přední části vozidla Graf 3.1.4 vyjadřuje, čím byla v průběhu šetřených dopravních nehod poškozena přední část vozidla. Je to nejvíce postižená část vozidla (v 79% šetřených nehod). Nejčastěji se jednalo o náraz jiného vozidla, dále pak o srážku s chodcem. Celkově jsou kolizní partneři téměř shodní jako u grafu celkového poškození. Graf 3.1.5 - Míra poškození jednotlivých dílů vozidla Při obhlídce vozidla na místě dopravní nehody je zkoumána míra poškození jednotlivých dílů vozidla (graf 3.1.5) a vyjádřena kódem na pětidílné stupnici; od nepoškozeno přes škrábance až po utržení součásti. Za utržení je považováno už částečné oddělení součásti, kdy 27

se vytváří nebezpečné ostré hrany, např. utržení přední části blatníku, ačkoliv zadní část zůstala připevněná k vozidlu. Do databáze se tak vkládá minimálně 330 údajů, týkajících se interiéru i exteriéru vozidla. Vozidlo je v databázi zachyceno ze všech stran, je rozděleno do úseků vertikálně i horizontálně. Zvláště pak jsou uvedeny součásti obvyklé u všech vozidel: zámky dveří, reflektory, stěrače, zrcátka, apod. Graf 3.1.6 - Účel užití vozidel účastných na DN Z grafu vyplývá, že nejčastějšími účastníky šetřených dopravních nehod jsou řidiči soukromých vozidel, dále pak vozidel služebních. Nezanedbatelná část je tvořena vozidly pro krátký převoz cestujících vozidly MHD. Dotazník účastníků nehody je anonymní, údaje z grafu 3.1.6. nám však mohou uvést do souvislostí výše uvedené skupiny řidičů versus např. stáří vozidel, kvalitu použitých pneumatik, nejčastější příčiny nehod, kilometry ujeté do nehody, apod. 28

Graf 3.1.7 - Stáří vozidel zúčastněných při šetřených DN Dalším kritériem zjišťovaným u vozidel účastných dopravních nehod je jejich stáří. Z grafu 3.1.7 je patrné, že nejpočetněji je zastoupená skupina vozidel vyrobených v roce 2000, dále pak v letech 2007 a 2008. Skupina vozidel vyrobených před rokem 1980 je tvořena zejména vozidly MHD, především tramvajemi. Výsledky šetření lze porovnat například s databází registrovaných vozidel. Graf 3.1.8 - Výskyt jednotlivých značek automobilů Četnost výskytu jednotlivých značek vozidel u DN je uvedená v grafu č. 3.1.8. Vzhledem ke skutečnosti že nejprodávanějším automobilem v ČR je značka Škoda, největší zastoupení u 29

dopravních nehod mají právě automobily této značky. V další častěji se vyskytující skupině vozidel při DN jsou vozidla značky Ford, VW, Renault, Fiat a Opel. Do budoucna lze zkombinovat tyto údaje např. se stářím vozidel, stářím řidičů, hodnocením viník poškozený apod. Graf 3.1.9 - Aktivace airbagů vozidel při čelním nárazu V tomto grafu jsou uvedena pouze osobní vozidla po nehodě čelním nárazem. 15 vozidel starší výroby nebylo vybaveno zádržným systémem s airbagy. Výrobci vozidel obvykle udávají, že čelní airbagy by se měly aktivovat při čelním nárazu v podélné ose vozidla, s odchylkou maximálně cca 45 na obě strany. Ve třech případech se aktivovaly čelní airbagy i při bočním nárazu, tzn. při nárazu s odchylkou 90 od podélné osy vozidla. Ve 12 případech se však čelní airbagy neaktivovaly, ačkoliv podle velikosti a průběhu deformace a tím i zpomalení měla s největší pravděpodobností nastat aktivace zádržného systému. Na místě DN nebylo možné z bezpečnostních důvodů zjistit, zda má airbag poruchu, nebo zda je vůbec po předchozí nehodě opět uveden do provozuschopného stavu. Z uvedených důvodů je vhodné řidičům doporučit kontrolu funkčnosti airbagů u vozidel po dopravní nehodě i v případě, že je vozidlo vyrobeno před více než 15 lety. Ve většině případů je totiž výrobci uváděna životnost airbagů 15 let. 30

Graf 3.1.10 - Používané značky pneumatik V rámci kontroly pneumatik u vozidel bezprostředně po dopravní nehodě bylo zjištěno zastoupení celkem 40 různých značek. Nejpočetnější zastoupení (graf 3.1.10) měla značka Barum, následovaná značkami Bridgestone a Michelin, které jsou využívány zejména u vozidel MHD. V ČR je zaregistrováno přibližně 6,5 milionu motorových vozidel a necelý milion přípojných vozidel. To je řádově přes 30 milionů pneumatik, toto množství se obnovuje nebo doplňuje následně: za rok 2011 se na našich silnicích objevilo přibližně 800 000 kusů nových pneumatik coby prvomontáž na nových osobních vozech, v obchodech se prodalo přibližně 2 500 000 nových pneumatik, s dovezenými ojetými auty přibylo dalších cca 600 000 starších pneumatik a cca 200 000 použitých pneumatik bylo dovezeno samostatně. To je dohromady přes 4 miliony pneumatik uvedených na trh. V rámci Hloubkové analýzy dopravních nehod se nám podařilo zjistit potřebné parametry (výrobce, druh, rozměr, hloubka vzorku, tlak huštění, země původu, DOT kód s datem výroby a další) u více než 600 pneumatik. To jsou 2 tisíciny procenta celkového počtu pneumatik. Tyto podrobnější údaje uvádíme v následujících grafech. 31

Graf 3.1.11 - Druhy pneumatik na automobilech do 3,5 t v jednotlivých měsících v průběhu roku 2011 Z grafu vyplývá, že řidiči začali velmi disciplinovaně používat zimní pneumatiky. Někteří z nich celoročně. Otázkou je, zda se použití zimních pneumatik v letním provozu neprojeví zvýšenou spotřebou a dále tím, že pneumatika konstruovaná pro výrazně nižší teploty bude ztrácet stabilitu v zatáčce a při intenzivním brzdění. Řidiči používají shodné pneumatiky. Ze zkoumaných pouze jedno vozidlo mělo 3 pneumatiky zimní a 1 letní, nejspíše z důvodu předchozího defektu. Jeden malolitrážní motocykl měl na předním kole pneumatiku univerzální s hrubým vzorkem a na zadním kole pneumatiku sportovní silniční. Graf 3.1.12 - Stáří pneumatik vozidel při DN Uvádí se, že zimní pneumatiky by neměly být starší čtyř let z důvodu postupného zhoršení jejich vlastnosti. Z grafu Stáří použitých pneumatik vyplývá následující okolnost: řidiči používají zimní pneumatiky i mnohem starší. Z 258 zkoumaných zimních pneumatik bylo 105 starších čtyř let, čili u 41% zimních pneumatik lze předpokládat zhoršení jejich vlastností. 32

V tomto grafu nejsou zahrnuty protektory, kde sice lze najít datum protektorování, ale nelze zjistit datum výroby použité kostry. Pokud se protektory použijí z nouze u starých typů vozidel s nízkou konstrukční rychlostí, bez elektronických systémů, není ohrožení tak velké jako u moderních vozidel s elektronickými asistenty. Na protektoru nenajdeme totiž značku ani typ použitého základu, takže se na jedné nápravě mohou sejít dvě pneumatiky se stejným desénem, ale naprosto odlišnými vlastnostmi - jedna s velmi tuhým a druhá s velmi měkkým bokem. To může způsobit nedostatečnou účinnost brzd systému ABS, ještě vice zhoršenou ve spojení s funkcí proměnlivé tuhosti odpružení. Řidiči ve většině případů používají předepsaný rozměr pneumatik. Pouze dvě vozidla měla na zadní nepoháněné nápravě obě pneumatiky užší o 10 mm, přední byly předpisové. Jedno vozidlo bylo osazeno na přední nápravě pneumatikami o 13,5% většími, než je schválený rozměr, zadní byly větší o 2,5 %. Navíc stáří předních zimních pneumatik tohoto vozidla bylo 14 let, zadní také zimní pneumatiky byly staré 12 let, všechny čtyři popraskané, s viditelnými vadami. Graf 3.1.13 - Tlak v pneumatikách Podle našich zjištění pouze 158 pneumatik bylo nahuštěno v rozmezí 95 105% předepsaného tlaku. 196 pneumatik bylo nahuštěno méně, tj. 124%! Dále 49 pneumatik bylo nahuštěno více, tj. 31%. V grafu nejsou zahrnuty pneumatiky zničené při nehodě, nebo i jen s podezřením na poškození v průběhu nehody. 33

Graf 3.1.14 - Způsob vzniku nejzávažnějšího zranění cyklistů Nehod s účastí cyklisty tým HADN vyšetřoval 13. Průběh deseti z nich byl takový, že cyklista po střetu upadl nebo byl odmrštěn a nejzávažnější ze svých zranění utrpěl teprve nárazem na vozovku nebo na jinou pevnou překážku. Pouze dva cyklisté použili ochrannou přilbu. Ta sice při nehodě vždy praskla, avšak cyklisté zranění hlavy neutrpěli. Graf 3.1.15 - Únik kapalin z vozidla Výjezdový tým se obvykle dostal na místo dopravní nehody se zpožděním řádově 30 minut. V tuto dobu již vždy místo nehody bylo zajištěno složkami Integrovaného záchranného systému, tzn. místo bylo zabezpečeno a uniklé náplně byly zasypány sorbenty. Z tohoto důvodu bylo někdy nemožné přesně zjistit druh uniklé provozní kapaliny (46 případů neznámo). 34

Používané náplně a obvyklé množství v litrech na jedno vozidlo: Palivo 50-1000 nafta, benzín Ostřikovače oken a reflektorů 5 lihová směs Motor 5 olej Hydraulické ovládání spojky 0,2 brzdová kapalina Hydraulická kapalina brzd 0,5 brzdová kapalina Chladicí kapalina motoru 6 směs na bázi etylenglykolu Tlumiče odpruženi 4 x 0,5 olej Elektrická baterie 2 kyselina sírová Převodovka 2 olej Rozvodovka 1 olej Posilovač řízení 1 olej Klimatizace 1 kg H 2 FC-CF 3 1,1,1,2- Tetrafluoroetan (R134A) Po vyšetření dopravní nehody v rámci úklidu místa nehody hasiči shromáždili nasáklý sorbent a odvezli jej. Stejně postupovala i Městská správa komunikací, která zasahovala v méně závažných případech. Likvidace odpadu byla provedena v souladu se zákonem o nakládání s nebezpečnými látkami. 3.2 Vyhodnocení analýzy nehod z hlediska automobilové techniky Tab. 3.2.1 Souhrn faktorů s největším vlivem na průběh DN z hlediska automobilové techniky a způsobu jízdy A. PREVENCE A PŘÍPRAVA 1. Příprava a kontrola vozidla před započetím jízdy výuka v autoškole 2. Prevence před úrazy využíváním prvků pasivní bezpečnosti osvěta v autoškole 3. Kontrola pneumatik řidičem vozidla 4. Absolvování kurzu zvládání kritických situací a bezpečné jízdy na motocyklu 5. Upozornění řidičů na problém pravého předního sloupku v rámci výuky v autoškolách 6. Obeznámení se s technickými možnostmi vozidla 7. Dodržování správného rozložení a upevnění přepravovaného materiálu 8. Zvýšení osvěty ve směru změny vlastností pneumatik v závislosti na stáří pneumatik 9. Kontrola platnosti technické kontroly u náhodných silničních kontrol. Kontrola řidičem vozidla 10. Užívaní speciálního ochranného oblečení pro motocyklisty 11. Užívání reflexního oblečení zranitelnými účastníky dopravy B. PASIVNÍ BEZPEČNOST 12. Provedení kontroly airbagů po době použitelnosti uváděné výrobce 13. Prevence před úrazy využíváním prvků pasivní bezpečnosti 14. Využití ochrany páteře, airbagu a podobně 15. Uzpůsobení velikosti hlavové opěrky, případně využití alternativy hlavového airbagu, využití aktivní opěrky hlavy 16. Využití aktivní kapoty 17. Výztuha dveří automobilu C. PNEUMATIKY 18. Snímače kontroly hloubky vzorku, kontrola pneumatik řidičem vozidla 19. Sledování tlaku v pneumatikách pomocí snímačů, resp. Kontrola tlaku v pneumatikách řidičem D. MONITOROVÁNÍ A NÁSLEDNÉ UPOZORNĚNÍ ŘIDIČE AKTIVNÍ BEZPEČ- NOST 35

20. Systém detekování nebezpečí skrytého ve tmě (např. Chodec na krajnici ) 21. Využití ESP 22. Sledování projevů únavy vedoucích k mikrospánku (sledování elektrické aktivity mozku, snímání očních pohybu, sledování příčné rychlosti automobilu...) 23. Systém (asistent) nouzového brždění 24. Systém monitorování prostoru před vozidlem, sledování odstupu vozidel, varování před kolizí s vozidlem vpředu 25. Systém rozpoznání dopravních značek 26. Sledování nechtěného opuštění jízdního pruhu 27. Monitorování mrtvého úhlu s následnou signalizaci řidiči 28. Snímače pozornosti řidiče (MHD) 29. Detektor deště 30. Systém rozpoznání chodců E. ÚPRAVY NA VOZIDLECH 31. Kontrola výhledů a dosahů dle platných norem 32. Zvýšení ochrany motoru motocyklu z důvodu úniku provozních kapalin 33. V případech kde to technické provedení dovoluje doplnit u starších typů vozidel bezpečnostní pásy a nebezpečný náklad umísťovat v souladu s bezpečnostními předpisy 34. Kontrola systému snímání dovření dveří. Dodatečná montáž dveřního kamerového systému, případně montáž zrcadel umožňujících řidiče tramvaje výhled na všechny dveře na zastávkových ostrůvcích (MHD) 35. Dostatečná kapotáž znemožňující uvíznutí případně zachycení chodce nekrytou částí tramvaje, případně výčnělky tramvaje (MHD) 36. Instalování vysílače do vozidel přednostní jízdy a přijímače do vozidel sluchově postižených řidičů Tab. 3.2.2 - Faktory ovlivňující průběh DN z hlediska automobilové techniky popis jednotlivých nehod Kolizní partneři OA + DOD Riziko Nesprávná funkce bezpečnostního pásu z důvodu nevhodného umístění zarážky bezpečnostního pásu. 3 x OA Zranění řidiče z důvodu nevyužití prvků pasivní bezpečnosti nabízených vozidlem (nepřipoutání bezpečnostním pásem). Nepřipevněný přepravovaný náklad vysoká pravděpodobnost poranění osádky vozidla. OA + CH Nedostatečný výhled čelním sklem z důvodu neočištění námrazy z čelního skla nedostatečný výhled na dění mimo vozidlo. OA + CH Riziko nebezpečí smyku a ztráty kontroly nad vozidlem v důsledku podhuštěných pneumatik. OA + OA NA + OA Přehlédnutí vozidla přijíždějícího zprava. Náraz nákladního vozidla do před ním jedoucího osobního 36 Doporučení Nevyužívat zarážky bezpečnostních pásů. Prevence před úrazy využíváním prvků pasivní bezpečnosti osvěta v autoškole. Správné umístění a připevnění přepravovaného nákladu. Příprava a kontrola vozidla před započetím jízdy výuka v autoškole. Sledování tlaku v pneumatikách pomocí snímačů, resp. Kontrola tlaku v pneumatikách řidičem. Upozornění řidičů na problematiku pravého předního sloupku v rámci výuky v autoškolách. Systém monitorování situace před vozidlem, sledování odstupu vozidel,

automobilu. NA (převrácení) Neovladatelnost vozidla při průjezdu pravotočivou zatáčkou, odpojení snímačů ABS na druhé a třetí nápravě návěsu. 3 x OA Náraz tří za sebou jedoucích vozidel. varování před kolizí s vozidlem vpředu. Sledování projevů únavy vedoucích k mikrospánku. Příprava a kontrola vozidla před započetím jízdy výuka v autoškole. Systém monitorování prostoru před vozidlem, sledování odstupu vozidel, varování před kolizí s vozidlem vpředu. Systém (asistent) nouzového brždění. Monitorování mrtvého úhlu s následnou signalizací řidiči. Zvýšení osvěty ve směru změny vlastností pneumatik v závislosti na stáří pneumatik. OA + MOTO Motocyklista pravděpodobně v mrtvém úhlu. OA + OA Zhoršení jízdních vlastností z důvodu stáří pneumatik (16 let popraskaná, zteřelá guma). OA (převrácení) Možná ztráta kontroly nad vozidlem Kontrola pneumatik řidičem vozidla. z důvodu použití pneu- Následky DN by mohlo pravděpodob- matik nesprávného rozměru a ně snížit využití ESP. Zvýšení osvěty ve špatném stavu (11 a 13 let ve směru změny vlastností pneumatik staré pneu - popraskané). v závislosti na stáří pneumatik Ztráta stability. OA + M + OA Značně ojetá pneumatiky na Kontrola a včasná výměna poškozené motocyklu - prodraná na plátno. pneumatiky. Užívaní bezpečnostního Nevhodné oblečení moto- oblečení (nejlépe s užitím reflexních cyklisty - zvýšené riziko zranění, prvků) pro zvýšení viditelnosti motocyklistu. zhoršená viditelnost motocyklistu ostatními účastníky provozu. OA + CH Přehlídnutí nezletilé chodkyně Nehodě by bylo pravděpodobně možné využitím systému rozpoznání chodců. OA + C Přehlédnutí cyklisty pravděpodobně z důvodu tzv. mrtvého úhlu. Monitorování mrtvého úhlu s následnou signalizací řidiči. OA + NA Nedání přednosti v jízdě. Systém rozpoznání dopravních značek. OA + CH Poranění chodce. Využití aktivní kapoty, oblečení chodce s využitím reflexních prvků. MOTO Pád motocyklistky s následným zraněním. OA OA Vyjetí vozidla mimo silnici při průjezdu pravotočivou zatáčkou. Těžké zranění do určité míry zaviněno nepoužitím bezpečnostních pásů. Absolvování kurzu zvládání kritických situací a bezpečné jízdy na motocyklu. Užívaní speciálního oblečení pro motocyklisty a ochranných prvků ochrana páteře apod. Využití stabilizace vozidla - ESP. Prevence před úrazy využíváním prvků pasivní bezpečnosti osvěta v autoškole. OA + MOTO Pád motocyklistu v průběhu brždění ve snaze vyhnout se srážce s osobním automobilem. 37 Absolvování kurzu zvládání kritických situací a bezpečné jízdy na motocyklu. Využití ochrany páteře, airbagu a podobně. Užívaní speciálního oblečení pro motocyklisty a oblečení s reflexními prvky.

BUS Zdravotní potíže řidiče. Systém monitorování prostoru před vozidlem. Sledování nechtěného opuštění jízdního pruhu. Snímač pozornosti řidiče. OA + 2x MOTO Alkohol a usnutí za volantem. Sledování projevů únavy vedoucích k mikrospánku. Sledování nechtěného opuštění jízdního pruhu. Využití ochrany páteře, airbagu a podobně. Užívání speciálního oblečení pro motocyklisty. OA + CH Ukrytí chodce za pravý přední sloupek vozidla. Upozornění řidičů na problém pravého předního sloupku v rámci výuky v autoškolách. Využití aktivní kapoty. NA + MOTO Zranění motocyklistu. Absolvování kurzu zvládání kritických situací a bezpečné jízdy na motocyklu. Užívaní speciálního ochranného oblečení pro motocyklisty a oblečení s využitím reflexních prvků. OA + OA Nehoda způsobena zdravotními potížemi řidiče. Systém monitorování prostoru před vozidlem, sledování odstupu vozidel, varování před kolizí s vozidlem vpředu. Sledování nechtěného opuštění jízdního pruhu. MOTO + OA Zranění spolujezdkyně motocyklu. Užívaní speciálního ochranného oblečení pro motocyklisty. OA + CH Poranění chodce. Využití aktivní kapoty, oblečení chodce s využitím reflexních prvků. C + DOD Těžké zranění cyklisty. Nepoužití bezpečnostní helmy. Prevence před úrazy využíváním prvků pasivní bezpečnosti. OA Vyjetí ze silnice. Sledování projevů únavy vedoucích k mikrospánku. Systém monitorování prostoru před vozidlem. Sledování nechtěného opuštění jízdního pruhu. Následky DN by mohlo pravděpodobně snížit využití ESP. OA + pevná překážka Zvýšené riziko zranění osádky vozidla z důvodu neaktivování airbagů. Provedení kontroly airbagů po době použitelnosti uváděné výrobcem. Následky DN by mohlo pravděpodobně snížit využití ESP. TRAM + OA Omezení výhledu řidiče tramvaje Kontrola výhledů a dosahů dle plat- panelem přístrojů. ných norem. OA + OA Zvýšené riziko zranění osádky Provedení kontroly airbagů po době vozidla z důvodu neaktivování použitelnosti uváděné výrobcem. Prevence airbagů. Závažnější zranění před úrazy využíváním prvků z důvodu nepoužití bezpečnostních pasivní bezpečnosti osvěta pásů. v autoškole. MOTO Pád motocyklu. Motocykl bez Provoz vozidel s platnou TK, vybavena minimálně základní bezpečnostní technické kontroly, bez RZV, v špatném technickém stavu, s výbavou. absencí základní bezpečnostní výbavy. DOD Převrácení vozidla na střechu. Následky DN by mohlo pravděpodobně snížit využití ESP. 3 x OA Nedobrzdění vozidla Systém (asistent) nouzového brždění. s následnými řetězovými nárazy Systém monitorování prostoru před a převrácením vozidla. vozidlem. OA + pevná pře- Riziko zhoršení ovládání vozi- Zvýšení osvěty ve směru změny 38

kážka OA + MOTO dla v důsledku použití nekvalitních protektorovaných pneumatik. Zvýšené riziko zranění osádky vozidla z důvodu neaktivování airbagů. Nezvládnutí kritického manévru motocyklistou. vlastností pneumatik v závislosti na jejich kvalitě, stáří, huštění i hloubky vzorku. Provedení kontroly airbagů po době použitelnosti uváděné výrobcem. Absolvování kurzu zvládání kritických situací a bezpečné jízdy na motocyklu. Užívaní speciálního ochranného oblečení pro motocyklisty a oblečení s využitím reflexních prvků. CH + OA Zranění nezletilého chodce. Využití aktivní kapoty. N\ + OA Přehlédnutí vpravo jedoucího vozidla z důvodu neseřízení zpětných zrcátek. TRAM + CH Přivření cestujícího do dveří tramvaje z důvodu nesprávné signalizace dovření dveří. OA + MOTO Zhoršení jízdních vlastností vozidla z důvodu použitých ojetých pneumatik. OA + pevná překážka TRAM + CH Neovladatelnost vozidla po vypnutí motoru a otočení klíče v zapalování. Zachycení chodce do prostoru mezi tramvaj a nástupní ostrůvek. OA + OA Nepoužití světlometů v důsledku čeho nebylo vozidlo na silnice v podvečerních hodinách vidět. OA + OA OA + pevná překážka NA OA + OA Ukrytí vozidla za pravý přední sloupek vozidla. Ztráta kontroly nad vozidlem z důvodu zdravotní indispozice. Převrácení vozidla mimo silnici. Nedání přednosti v jízdě vozidlu s majákem a sirénou neslyšícím řidičem Příprava a kontrola vozidla před započetím jízdy výuka v autoškole. Kontrola systému snímání dovření dveří. Dodatečná montáž dveřního kamerového systému, případně montáž zrcadel umožňujících řidiče tramvaje výhled na všechny dveře na zastávkových ostrůvcích. Kontrola pneumatik řidičem. Užívaní speciálního ochranného oblečení pro motocyklisty a oblečení s využitím reflexních prvků. Využití ochrany páteře, airbagu a podobně. Obeznámení se s technickými možnostmi vozidla. Dostatečná kapotáž znemožňující uvíznutí případně zachycení chodce nekrytou částí tramvaje, případně výčnělky tramvaje. Příprava a kontrola vozidla před započetím jízdy výuka v autoškole. Sledování projevů únavy vedoucích k mikrospánku. Sledování nechtěného opuštění jízdního pruhu. Upozornění řidičů na problém pravého předního sloupku v rámci výuky v autoškolách. Systém monitorování prostoru před vozidlem. Sledování nechtěného opuštění jízdního pruhu. Sledování nechtěného opuštění jízdního pruhu. Instalace vzájemně spolupracujícího vysílače ve vozidle s přednosti v jízdě a přijímače ve vozidle sluchově postiženého řidiče. 39

3.3 Doporučení vzešlá z řešení dopravních nehod z pohledu automobilové techniky Při podrobné analýze rizik šetřených nehod bylo zjištěno časté opakování se některých rizik. Nejčastěji docházelo k dopravním nehodám z důvodu nedobrzdění vozidla za vozidlem vpředu s následným nárazem. Jednalo se o celkem 14 DN, přičemž v 6 případech se jednalo o srážku až tří vozidel. Tento druh dopravní nehody byl zaznamenán jak v intravilánu, tak v extravilánu. V jednom případě u srážky tří osobních automobilů došlo také k převrácení jednoho z účastněných vozidel. Z níže uvedených doporučení vyplývá, že u tohoto typu dopravních nehod by bylo možné snížit následky, případně úplně jim zamezit využitím dokonalejšího technického vybavení. Z dnes již dostupných systému se jako nejvýhodnější jeví využití Asistenta nouzového brzdění i systému monitorování prostoru před vozidlem se sledováním odstupu vozidel a varováním před kolizí s vozidlem vpředu. Tyto systémy po vyhodnocení situace v případě potřeby upozorní řidiče vizuálně i akustickým signálem. Z uvedeného lze vznést hypotézu, že v průběhu následujících let se bude zvyšovat počet vozidel vybavených uvedenými systémy, co bude mít za následek pokles dopravních nehod z důvodu nedobrzdění. Obr. 3.3.1 Srážka tří vozidel z důvodu nedobrzdění a nedodržení vzájemného bezpečnostního odstupu jednotlivých vozidel V průběhu roku 2011 tým HADN šetřil také dopravní nehody u kterých došlo k vyjetí vozidla mimo komunikaci. V 9 případech se vozidlo po vyjetí ze silnice následně převrátilo. Příčinou těchto nehod byla, kromě nepřiměřené rychlosti, v 11 případech s vysokou pravděpodobností absence ESP stabilizačního systému. V 6 případech lze vznést hypotézu, že došlo k vyjetí ze silnice z důvodu mikrospánku řidiče. U tohoto typu dopravních nehod by bylo možné snížit jejich následky, případně je úplně odvrátit, využitím moderních monitorovacích systémů. Jedná se zejména o různé způsoby sledování projevů únavy vedoucích k mikrospánku (sledování elektrické aktivity mozku, snímání očních pohybů, mimiky tváře a podobně.). Další možností je Sledování nechtěného opuštění jízdního pruhu. U těchto systémů je po vyhodnocení závažnosti dané situace řidič upozorněn na možné nebezpečí akustickým signálem se stupňující se intenzitou. 40