HYPERTENZE VYSOKÝ KREVNÍ TLAK Arteriální hypertenze (vysoký krevní tlak) patří v dnešní době k nejčastějším poruchám zdravotního stavu populace, jak v rozvojových, tak i ve vysoce vyspělých zemích. Arteriální hypertenze probíhá plíživě a často nenutí pacienta ani k návštěvě lékaře. V časných stádiích se mnohdy neprojevuje žádnými varovnými příznaky, a proto může dlouho zůstat nepoznána. Komplikace arteriální hypertenze však patří mezi významné příčiny úmrtí a invalidity. Arteriální hypertenze je důležitým rizikových faktorem aterosklerózy, zvyšuje riziko vzniku cévních onemocnění mozku, srdečního selhání a ledvinných komplikací. Arteriální hypertenze Jako arteriální hypertenzi označujeme opakované naměření krevního tlaku nad hodnotu 140/90 mm rtuťového sloupce. Hodnota krevního tlaku (TK) musí být naměřena minimálně při dvou různých měřeních na sobě časově nezávislých. V ČR trpí hypertenzí 1/3 lidí ve věku 25 64 let. Příznaky hypertenze: Zpočátku může být bez příznaků, mírné příznaky, které se mohou vyskytnout: bolest hlavy (v oblasti čela a spodiny lebeční), bušení srdce, rychlý srdeční tep, nadměrné pocení, poruchy vidění, hučení v uších, únava, nespavost krvácení z nosu, závratě, otoky kotníků, zhoršený dech Komplikace neléčené nebo nedostatečně léčené arteriální hypertenze: poškození orgánů dlouhotrvajícím vysokým TK (infarkt myokardu, poruchy funkce ledvin a zraku). Arteriální hypertenze je multifaktoriální onemocnění, tedy je známo mnoho faktorů působících na zvýšení krevního tlaku. Mezi rizikové faktory arteriální hypertenze patří: genetická dispozice, 1
cukrovka, obezita, nadměrný příjem soli, alkohol, kouření, nedostatek pohybu a stres. Klasifikace hypertenze Podle hodnoty TK (Systolický/ diastolický tlak): Optimální TK (<120/<80) Normální TK (<130/<85) Vysoce normální TK (130 139/85 89) Hypertenze 1.stupně (mírná) (140 159/90 99) Hypertenze 2.stupně (středně závažná) (160 179/100 109) Hypertenze 3. stupně (těžká) (>180/>110) Izolovaná systolická hypertenze (>140/<90) Podle etiologie (podle příčiny a původu nemoci): primární (esenciální hypertenze) v 90% případů, bez známé orgánové příčiny sekundární hypertenze v 10% případů, zvýšení TK je důsledkem jiného přesně definovaného patologického stavu (nemoci ledvin nebo jejich cév, onemocnění štítné žlázy, léková hypertenze) Měření krevního tlaku Krevní tlak se běžně měří při každé návštěvě praktického lékaře. Dnes je možné si tlak změřit také pomocí vhodného tlakoměru doma. Tlak krve určují dvě hodnoty. Vyšší hodnota je systolická a udává tlak krve v tepnách. Nižší hodnota je diastolická a udává tlak krve během klidové fáze srdce. 2
Krevní tlak je trvale kolísající hodnota. Mění se během dne vlivem kolísání hladin hormonů. Nejvyšší je ráno po probuzení a v odpoledních hodinách, nejnižší je v noci okolo čtvrté hodiny. U lékaře se nejčastěji setkáváme s měřením TK pomocí rtuťového tonometru. TK naměřený v ordinaci bývá někdy vyšší než TK, který si pacient naměří v klidu doma. Tento jev je znám jako tzv. syndrom bílého pláště, což je zvýšení krevního tlaku v ordinaci vlivem rozrušení z přítomnosti zdravotníků. Domácí měření krevního tlaku je ve většině případů prováděno na automatických tonometrech. Získáme větší počet měření než v ordinaci a podaří se vyloučit tzv. syndrom bílého pláště. Měření TK je třeba provádět velmi pečlivě a musíme dodržovat několik důležitých zásad. K měření přistupujeme až po desetiminutovém zklidnění, neměli bychom 30 minut před měřením kouřit a pít kofeinové nápoje. TK si měříme vždy ve stejnou dobu. Krevní tlak na levé a pravé paži se může lišit, a proto také naměřené hodnoty krevního tlaku mohou být odlišné. Je doporučeno vždy používat k měření stejnou paži. Celá paže musí být uvolněná, předloktí volně položené na podložce. Horní končetina nesmí být nikde zaškrcená oděvem. Okolo paže se ovine manžeta, ideální šíře pro dospělého pacienta je 12,5 cm, u obézních je nutno použít manžetu 14 cm (obvod paže 32 cm). I při měření musíme zůstat v klidu, sedět a nemluvit. Mezi jednotlivými měřeními by měla být dodržena pauza 5 minut. Domácí měření TK by mělo být samozřejmostí pro každého hypertonika. Pro rodinné použití jsou ideální pažní tlakoměry, které jsou přesnější než tlakoměry zápěsťové. Zápěsťové tlakoměry jsou méně přesné kvůli menšímu průměru tepen, na kterých se tlak měří. Jsou vhodné především pro mladší pacienty, u kterých ještě není pravděpodobnost aterosklerózy. Terapie hypertenze Cílem léčby hypertenze je normalizace krevního tlaku a zpomalení rozvoje orgánových komplikací. Je třeba dosáhnout a trvale udržovat hodnoty TK pod 140/90 mmhg. V některých případech, jako např. u mladých pacientů nebo diabetiků je třeba tlak snížit na hodnoty pod 130/80 mmhg. Nefarmakologická léčba režimová opatření: Snížení tělesné hmotnosti u osob s nadváhou a obezitou za optimální je považován index tělesné hmotnosti (BMI, body mass index = hmotnost v kilogramech dělená druhou mocninou tělesné výšky v metrech) 19 24 u žen a 20 25 u mužů, za rizikový je považován BMI větší než 27. 3
Zanechání kouření, omezení konzumace kofeinu. Dostatečná fyzická aktivita doporučuje se 30 45 minut 3 4krát týdně, v prevenci i léčbě hypertenze je vhodná zátěž dynamická (rychlá chůze, případně rychlá chůze střídaná s klusem, jízda na kole, plavání, míčové hry, intenzita pohybu je individuální, závisí na věku a hmotnosti pacienta), dále se doporučuje snížení izometrické zátěže (např. nošení nákupu, věšení záclon, zvedání malých dětí, tyto činnosti neprovádět příliš často). Omezení příjmu soli (max. 5 6 g denně = 1 čajová lžička). Snížení nadměrné konzumace alkoholu ne více než např. 2 piva nebo 4 dcl vína denně u mužů, poloviční množství u žen, kdy ovšem nelze počítat průměr z několika dní za sebou, tedy jeden den vypít větší množství a potom několik dní abstinovat. Zvýšená spotřeba ovoce a zeleniny, snížení příjmu zejména nasycených tuků. Omezení nebo změna léčby, která zvyšuje TK (antikoncepce, kortikosteroidy, protizánětlivé léky ibuprofen, drogy). Farmakologická léčba: Okamžitá farmakologická léčba hypertenze je doporučována u těžké hypertenze s TK 180/110mmHg. Dále u pacientů s mírnou a středně těžkou hypertenzí, kde nebyla dostatečně účinná režimová opatření. V současné době existuje velice pestrá paleta léků, snižujících úspěšně TK. Volba léku závisí na řadě okolností, věku pacienta a především přidružených onemocněních prodělaném infarktu myokardu, srdečním selhání, cukrovce, onemocnění ledvin, a dalších. Vysoký TK se obvykle v počátku neprojevuje žádnými nebo jen minimálními subjektivními obtížemi nebo si někteří pacienti mohou stěžovat na různé vedlejší účinky léků. Stává se tedy, že pacienti svou léčbu bez vědomí lékaře přeruší. Léky na hypertenzi je potřeba užívat pravidelně, po přerušení léčby obvykle dochází k opětovnému vzestupu TK. V žádném případě nevysazujte léky ani si neupravujte dávkování bez vědomí lékaře, vždy se poraďte se svým lékařem o možné změně léku či úpravě dávkování. Jako podpůrný prostředek při lehčích formách vysokého krevního tlaku lze použít některé čajové směsi např. Megafyt čaj z hlohu, Leros Alvisan neo. Čajová směs Alvisan Neo obsahuje třezalku, a proto může ovlivňovat účinek některých současně podávaných léků. Při používání této směsi konzultujte její používání se svým lékařem nebo lékárníkem. 4
Téma zpracoval: Mgr. Lucie KUNZOVÁ, lékárník Poradna on line www.docsimon.cz Téma bylo zpracováno bez nároku na úplnost. Téma bylo zpracováno dle nejlepšího vědomí a svědomí autora na základě dostupných relevantních vědeckých informací. 5