MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ LESNICKÁ A DŘEVAŘSKÁ FAKULTA BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ LESNICKÁ A DŘEVAŘSKÁ FAKULTA BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Brno 2011 Jordán Lukáš

Mendelova univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Ústav základního zpracování dřeva Využití OSB desek ve stavbách na bázi dřeva Bakalářská práce 2010/2011 Jordán Lukáš

Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: Využití OSB desek ve stavbách na bázi dřeva zpracoval sám a uvedl jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje bakalářská práce byla zveřejněna v souladu s 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendelovy univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s vyhláškou rektora MZLU o archivaci elektronické podoby závěrečných prací. Autor kvalifikační práce se dále zavazuje, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádá písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace. V Brně, dne 1.5.2011... podpis studenta

Poděkování Rád bych tímto poděkoval panu doc. Ing. Dr. Jaroslavu Hrázskému za jeho vstřícnost, rady, informace a připomínky při zpracování této bakalářské práce. Velké díky si také zaslouží má rodina, která mě po celou dobu studia podporovala a podporovala.

Jméno studenta: Jordán Lukáš Název bakalářské práce: Využití OSB desek ve stavbách na bázi dřeva ABSTRAKT Bakalářská práce na téma Využití OSB desek ve stavbách na bázi dřeva vznikla studiem literatury a informací získaných z webových stran výrobců OSB desek. Práce si klade za cíl informovat o konstrukci, vývoji výroby a aplikaci OSB desek ve stavbách na bázi dřeva. Všeobecně jsou OSB desky materiál, který má a stále nalézá nové použití. Protože jsou OSB desky velmi zajímavým materiálem, snažil jsem se popsat v práci historii, výrobu, vlastnosti a hlavně použití ve stavbách na bázi dřeva. Jen okrajově jsem přiblížil použití desek v jiném průmyslovém odvětví. Na ukázku jsem do práce také zahrnul několik výrobců OSB desek, vybral produkty a vyzdvihl jejich hlavní výhody. V práci jsou zakomponovány tabulky týkající se hlavních vlastností a jejich hodnoty. Pro větší názornost jsem přidal několik obrázků demonstrujících aplikace a ukázky týkající se momentálně probíraného tématu. Klíčová slova: konstrukční deska, OSB deska, aglomerovaný materiál, třísky, vrstvy

Name of student: Jordán Lukáš The title of work: The utilization of OSB in construction of wood-based ABSTRACT The work on the theme Utilization OSB boards in construction of wood-based was originated from studies of literature and information obtained from websites of producers of OSB boards. A purpose of the work is notify about construction, a development of manufacture and an application of OSB boards based on wood in constructions. Generally, OSB boards are a material which has got an usage but we can still find a new one. OSB boards are very interesting material and that is why I tried to describe in this work a history, a production, properties, mainly use on buildings based on wood. I approached the use of boards in other sectors of industry only marginally. There were included in several producers of OSB boards. I selected products and pointed out their main advantages. There are tables relevant to main properties and their values. I added several pictures illustrating applications and examples concerning the present topic. Keywords: structural board, oriented strand board, agglomerated material, strands, layers

1 ÚVOD... 8 2 CÍL PRÁCE... 9 3 METODIKA... 10 4 LITERÁRNÍ PŘEHLED... 11 4.1 Charakteristika desek OSB... 11 4.1.1 OSB - desky z orientovaných plochých třísek... 12 4.1.2 Hlavní přednosti a vlastnosti OSB desek... 13 4.1.3 Konstrukce... 14 4.1.4 Desky NOVOPAN... 14 4.1.5 Desky WAFERBOARD... 15 4.2 Technologie výroby OSB desek... 15 4.2.1 Obrábění a spojování OSB desek... 20 4.3 Vlastnosti OSB dle ČSN EN 300... 21 4.3.1 Požadavky dle normy... 22 4.4 Vývojové trendy výroby OSB v Evropě a ve světě... 25 4.4.1 Něco málo z historie... 26 4.4.2 Výroba OSB v Kronospan Jihlava... 27 4.4.3 Výrobce NORBORD... 29 4.4.4 Výrobce EGGER... 34 4.4.5 Výrobce Kronopol Sp. s.r.o.... 37 4.5 Charakteristické a návrhové hodnoty OSB desek... 39 4.6 Možnosti použití OSB desek v elementech dřevostaveb... 42 4.6.1 Konstrukce střech... 43 4.6.2 Konstrukce stropů a podlah... 45 4.6.3 Konstrukce stěn... 49 4.6.4 Konstrukce I- nosníku se stojinou z OSB... 52 4.7 Zhodnocení jednotlivých aplikačních variant... 54 5 DISKUZE... 56 6 ZÁVĚR... 57 7 SUMMARY... 58

1 ÚVOD Již od pradávna lidstvo používalo přírodní materiály na výrobu loveckých zbraní, nádobí a hlavně na stavbu svých obydlí. Z používaných materiálů to byl hlavně kámen, hlína, trávy a dřevo. Není tomu jinak ani v dnešní vyspělé době. Tyto materiály se používají dodnes, i když většinou ne v přírodním neupraveném stavu, ale upravené a zpracované tak aby měly co možná nejlepší vlastnosti. S postupem času se lidstvo vyvíjelo a to mělo za následek potřebu upravovat a vylepšovat své příbytky, okolí a materiály k tomu potřebné. Čas dal vzniknout nepřebernému množství průmyslových odvětví, které zahrnují mnoho oborů a technologií. Nejrychleji rozvíjející se obor současnosti je oblast výpočetní techniky. Výpočetní technika a informační technologie, jsou velmi důležitý obor, protože se používá v dalších průmyslových odvětvích, ať už je to strojírenský, automobilový, nebo dřevařský průmysl. Celkově jsou všechny obory svým způsobem propojeny, jsou na sobě závislé a všechny se určitým způsobem vyvíjí. Moderní technologie umožňují prakticky cokoliv. Jakmile se vynalezne nový materiál, nová látka, hned se pracuje na zdokonalení jeho vlastností, ale co víc, okamžitě se pracuje na vývinu nového a lepšího materiálu. Ani z pohledu dřevařského tomu není jinak, také se vznikají nové materiály o lepších vlastnostech a širším použití. Toho se dosahuje zpracováním dřeva a vytvářením kompozitních materiálů. Dřevo má velmi dobré vlastnosti a širokou škálu použití. Moderní technologie umožňují využít dřevo takřka v plném rozsahu, bez zbytečného odpadu, což je dobře, protože dřevo není nevyčerpatelný zdroj materiálu. Toho se dosahuje zpracováním odpadu jako je kusový materiál, ale také třísky a piliny, které jsou takřka nedílnou součástí obrábění dřeva. Úpravou a spojením aglomerovaných materiálů jako jsou například třísky a dřevní vlákna, vznikají nové materiály, které mají dokonce lepší vlastnosti než samotné rostlé dřevo. Mají také další výhody, například nižší cena a širší oblast použití. Mezi tyto materiály patří DTD, DVD, MDF, OSB a další. V mé práci bych Vás chtěl informovat o využití OSB desek. Tyto desky mají široké použití v různých oborech. Já jsem si zvolil použití těchto desek ve stavbách na bázi dřeva, protože je to aktuální téma a OSB desky jsou sami o sobě velmi zajímavý materiál. 8

2 CÍL PRÁCE Cílem práce je přiblížit problematiku OSB desek. Ta zahrnuje informace o historii výroby OSB desek, vývoji, zpracování, a možnostech aplikace desek ve stavbách na bázi dřeva u nás i v zahraničí. V práci jsem se zaměřil na výrobu, vývojové trendy a využití OSB desek ve stavebním průmyslu a jen okrajově využití v jiném průmyslovém odvětví. Pro lepší demonstraci vývoje, jsem vybral několik příkladů produktů OSB desek. 9

3 METODIKA Práce vznikla za pomoci studia odborné literatury a webových stránek tuzemských i světových výrobců OSB desek. Některé odborné články jsem v práci citoval, ale především interpretoval a snažil se doplnit informacemi získanými v průběhu studia vysoké školy. Hlavními body metodiky práce je charakteristika OSB desek, vývojové trendy u nás i ve světě a použití OSB desek v jednotlivých elementech dřevostaveb. Celou problematiku jsem se snažil osvětlit a demonstrovat pomocí obrázků a tabulek. Součástí metodiky práce je také výběr OSB desek o různých vlastnostech vybraných firem. 10

4 LITERÁRNÍ PŘEHLED 4.1 Charakteristika desek OSB Aglomerované materiály byly vyvinuty jako náhrada desek z masivního dřeva a kompozitních překližovaných materiálů. Jsou to kompozitní materiály na bázi dřeva, složené z jednodušších již aglomerovaných materiálů. Aglomerované materiály (dále jen AM) jsou vyrobeny z dřevních nebo jiných lignocelulosových částic, vzniklých dezintegrací rostlinného materiálu. Sortimenty na výrobu AM jsou různých charakterů. Z dřevařského průmyslu jsou to nejčastěji: - tenké lesní sortimenty z prořezávek a probírek (obsahují vysoký podíl kůry a nečistot) - vlákninové dříví 5. jakosti, rovnané užitkové dříví ve formě kuláčů a štěpin - hrubý průmyslový odpad jako jsou pilařské krajiny, odřezky, dýhárenský odpad a zbytkové loupárenské válce - drobný průmyslový odpad používaný převážně na výrobu třískových desek, zejména jsou to piliny a hobliny - truhlářský kusový odpad - staré recyklovatelné dřevo Mezi jiné lignocelulosové materiály požívané na výrobu AM patří například: - pazdeří (odpad při výrobě textilních vláken) - bagasa (zbytek po vylisování a extrakci cukru z cukrové třtiny) - stonky bavlníku - bambus, papyrus, rákos - sláma Aglomerované materiály si zachovávají většinu vlastností dřeva, některé mají dokonce lepší než samotné dřevo. Mezi tyto vlastnosti patří například anizotropie, heterogenita, nebo tvarová stálost. Příčinou studií a rozvoje výroby jsou právě přednosti AM před masivním materiálem. AM neobsahují žádné přírodní vady, jako jsou suky, trhliny, smolníky, které mohou obsahovat desky z rostlého dřeva. Jako velkoplošný materiál o různé hustotě, rozměrech, pevnosti a možnosti povrchové úpravy mají celou škálu použití, od výroby nábytku přes obalovou techniku po opláštění stavebních konstrukcí a spoustu dalších. Velmi důležitou roli hraje cena těchto materiálů, ta se odvíjí zejména od nízkých nároků na kvalitu vstupní suroviny. 11

V současné době se vyrábí několik druhů desek z AM v závislosti na jejich použití. V dřívějších dobách byl jeden druh univerzální desky, který byl použit takřka na všechno. Primárně se výrobky z AM dělí na dřevotřískové desky a dřevovláknité desky, ty se dále rozdělují podle norem. Pro třískové desky je to norma ČSN EN 309:2005 a pro vláknité desky norma ČSN EN 316. Další dělení může být podle způsobu výroby, způsobu orientování třísek ve vrstvách, velikosti třísek, hustoty desek, pevnosti, podle druhu použitého lepidla atd. Podle použitého lepidla a lepící směsi se určuje použití jednotlivých druhů desek. Kromě tradičních lepidel UF, PF se rozšířil sortiment o MF, isokyanátová, taninová lepidla, ale také nově vyvinuté syntetické pojivo na bázi polyuretanových pryskyřic, které neobsahuje žádný formaldehyd a jsou tak šetrné k životnímu prostředí. Nové druhy lepidel a pojiv dávají deskám z AM nový rozměr. Mezi přírodní pojiva patří například cement a sádra. Použitím sádry jako pojiva vznikly sádrotřískové desky SVD a sádrovláknité desky SVD, použitím cementu dalo vzniknout cementotřískovým deskám CTD a cementovláknitým deskám. Technologie se stále vyvíjí a vznikají stále nové a nové výrobky jako například OSB desky, konstrukční desky a panely EUROLIGHT, ekopanely STRAMIT, protipožární desky GRENAMAT. 4.1.1 OSB - desky z orientovaných plochých třísek OSB desky jsou často označovány jako dřevoštěpové desky, toto označení vzniklo v době, kdy tento materiál pronikal na náš trh a jeho pravé označení bylo nevhodně přeloženo do českého jazyka. Deska OSB (Oriented Strand Board) je celosvětově používaný velkoplošný materiál vyráběný plošným slisováním plochých třísek (strands) do tří vrstev. Typickým znakem desek OSB jsou ploché třísky, které jsou orientovány do určitých směrů podle toho, ve které vrstvě se nacházejí. Vrstvy se dělí na vnější povrchové a vnitřní středovou, ta tvoří jádro celé desky. Vnitřní vrstva desek tvoří zpravidla 50 % celkového objemu desky. Mimořádně dobrých vlastností je dosahováno jak výběrem dřeva, tak definovaným tvarem a rozměry třísek, ale zejména orientací třísek do tří na sebe kolmých vrstev. Vnější vrstvy třískového koberce jsou orientovány ve směru výrobního toku, tzn. rovnoběžně s delší stranou desky. V tomto směru vykazuje deska vyšší hodnoty vlastností při namáhání ohybem a nazývá se také jako hlavní osa. Třísky střední vrstvy 12

mohou být orientovány náhodně, ale zpravidla jsou orientovány kolmo ke směru třísek uspořádaných ve vnějších vrstvách. Směr třísek orientovaných kolmo k hlavní ose desky se nazývá vedlejší osa. Takové uspořádání třísek zajišťuje ty nejlepší mechanické vlastnosti desek. Obr.1 Směr třísek jednotlivých vrstev (www.kronospan.cz) 4.1.2 Hlavní přednosti a vlastnosti OSB desek velkoplošný nosný materiál s velkou tuhostí a pevností dobré tepelně-izolační i akustické parametry zdravotní nezávadnost variabilita rozměrů snadná montáž a opracování materiály vhodný pro použití do interiéru i exteriéru možnost použití i ve vlhkém prostředí materiál vhodný pro použití pro difúzně otevřené i uzavřené konstrukční systémy rozměrová přesnost a tvarová stabilita možnost snadného opracování běžným nástroji možnost fixace klasickými spojovacími prostředky zajímavý vzhled ekonomicky nenáročné možnost ekologické likvidace Dle Evropské normy EN 300 a České normy ČSN EN 300 se desky OSB dělí do čtyř skupin, podle pevnosti desek a prostředí do kterého budou umístěny. 13

Tab.1 Typy OSB desek a jejich použití Typ OSB 1 OSB2 OSB 3 Oblasti použití desky pro všeobecné účely a pro použití v interiéru v suchém prostředí desky pro nosné účely pro použití v suchém prostředí desky pro nosné účely pro použití ve vlhkém prostředí OSB 4 zvlášť zatížitelné nosné desky pro použití ve vlhkém prostředí (Hrázský, J., Král, P. 2007) Smysl zatřídění je v tom, že stavební materiály vystavené působení různému množství vlhkosti mění svoje základní vlastnosti. Systém tříd je tedy především zaměřen na určování pevností a na výpočet deformací při daných podmínkách prostředí. 4.1.3 Konstrukce Deska se skládá ze tří vrstev třísek. Deska OSB se liší od typických dřevotřískových desek rozměry třísek (Strands), které jsou několikrát větší, než třísky u DTD. Vnější vrstvy jsou orientovány rovnoběžně s délkou desky a vnitřní vrstva třísek je orientována kolmo na vnější vrstvy. Velkoplošný materiál vyráběný z orientovaných plochých třísek je na trhu relativně krátkou dobu. Předchůdce těchto desek jsou desky Novopan a Waferboard. 4.1.4 Desky NOVOPAN NOVOPAN je třívrstvá dřevotřísková deska. Povrchové vrstvy jsou tvořeny z tenkých lístkových třísek a střední, tedy vnitřní vrstva je z drobných třísek. Desky NOVOPAN vznikly tak, že společnost FAHRNI v průběhu II. války sledovala vývoj výroby třískových desek. V roce 1940 přišla tato instituce s patentem (Dr.Pat.967328) na výrobu třískových desek o vysoké a střední hustotě. FAHRNI navrhla lehké a pevné dřevotřískové desky o nízké hustotě desky NOVOPAN. Desky byly vytvořeny jako náhrada drahé překližky. V Československu byl v roce 1947 1948 v n.p. Bučina Zvolen postaven první dřevozpracující závod na výrobu třískových desek. Byl to první závod na světě, který zpracovával zejména bukové dříví. Vyráběné desky se vyráběly pod obchodním názvem BUKAS. 14

Další a větší linky na výrobu desek NOVOPAN postavily v roce 1950 1952 firmy NOVOPAN HOLLIG-HOMOGENHOLEZ v Německu. Tato léta se dají považovat za počátek výroby třískových desek. 4.1.5 Desky WAFERBOARD Desky WAFERBOARD jsou vyráběny na podobném principu jako desky NOVOPAN. V padesátých letech začali v USA vyrábět podobné třískové desky ze značně tlustších třísek čtvercového tvaru s délkou cca 75 mm, což mělo velký význam v úspoře lepidla a jednodušší přípravě třísek. Na výrobu oplatkových třísek (Wafers) byly zapotřebí dřeviny jako topol (POPULUS), borovice (PINUS), nebo rychle rostoucí osika (POPULUS). První závod na výrobu WAFERBOARD byl postaven v 60. letech v Kanadě. Tzv.,,boom ve výrobě byl zaznamenán o 16 let později díky jeho registraci jako regulérního stavebního výrobku asociací PLYWOOD ASSOCIATION. Desky se používají jako konstrukční prvky dřevostaveb, zejména na konstrukci podlah, stěn a střešních konstrukcí. 4.2 Technologie výroby OSB desek Základní surovinou pro výrobu třískových desek je převážně průmyslový odpad, který byl donedávna používán jako topící médium. Hlavní druhy tohoto odpadu jsou rovnané dříví (vyřazené kusy o různé jakosti), průmyslový odpad (odřezky z pilařské výroby), piliny, hobliny, drobné odřezky, krájecí a loupací zbytky z dýháren (zbytkové válečky, nálupy, zbytky dýh), krajiny zbavené kůry a další. Výroba třískových desek je rozdělena do několika úseků. První úsek je odkorňování kulatiny. Odkorňovač bývá řazen do linek na výrobu třísek. Typy odkorňovačů jsou rotorové, frézovací a tryskové, druh odkorňovače je se odvíjí od minimálního průměru kulatiny. K odkorňování menších průměrů nerovného dříví je vhodné použít bubnové odkorňovače. Naopak na menší množství, relativně rovného dříví o konstantních průměrech se používají rotorové odkorňovače. Kůra musí být odstraněna, protože může obsahovat částečky kovu, kamínku, hlíny a jiných nečistot, které mohou při dalším zpracování suroviny poškodit obráběcí nástroje a také proto, že povrchové vrstvy DTD 15

nesmí obsahovat částečky kůry, protože by byly značně ovlivněny fyzikální a mechanické vlastnosti a také povrchové dokončení desek. Středová vrstva může obsahovat maximálně 10 až 20 % kůry. Další fází výroby třísek je roztřískování. Samotné třísky se vyrábějí v roztřískovačích. Mezi nejpoužívanější roztřískovače na výrobu OSB desek patří diskový a válcový roztřískovač. Diskový roztřískovač se vyznačuje svou robustností a nízkou citlivostí vůči cizím předmětům v obráběném materiálu. Nevýhodou tohoto stroje je nestejnoměrná řezná rychlost a díky tomu pak nejsou třísky stejnorodé, ale hlavně nízké kapacitní výkony 0,2 0,8 t/h. Válcové roztřískovače patří mezi frézovací stroje, ty se vyznačují vysokými kapacitními výkony (až 20 t/h absolutně suchých třísek) a téměř dokonalou přesností rozměru třísek. Definovaný rozměr třísky pro výrobu OSB je 75 x 25 x 0,6 mm. Kvalita třísek ovlivňuje ekonomiku výroby desek. Čím budou mít třísky definovanější rozměry a čím menší je obsah prachového podílu tím ekonomičtější bude výroba OSB. Kvalitu třísek ovlivňují různé faktory, například otupení roztřískovacích nožů, vlhkost dříví atd. Výroba OSB není nijak omezena z pohledu použitého materiálu ba naopak, na výrobu OSB je možno použít větší škálu druhů dřevin, než na jakýkoli jiný výrobek na bázi dřeva. Většinou jsou používány dřeviny o hustotě 350 700 kg/m 3. Menší hustoty způsobují snížení mechanických vlastností. Nejpoužívanější dřeviny ve světě jsou osika (POPULUS), borovice (PINUS), meranti (SHOREA), kaučukovník (HEVEA) a další. V Evropských zemích se nejvíce využívá dřev borovice (PINUS) a smrku (PICEA). Dřevo používané k výrobě by mělo být čerstvé, aby nedocházelo k výrobě jemných třísek, ale aby byly vyrobeny dostatečně pružné a elastické třísky. Podíl jemných třísek se pohybuje okolo 3 10 %. Ten se dále využívá k výrobě DTD, nebo je použit na výrobu energie. Třísky jsou pomocí dopravníku přesunuty do mezizásobníku. Ten má za účel vyplnit časové mezery při výměně nožů roztřískovače. Po uvedení roztřískovače do provozu jsou z mezizásobníku třísky dávkovány do sušárny, tam se třísky o počáteční vlhkosti cca 60 % suší na technologickou vlhkost 2-4 %. Moderní technologie umožňují sušení lístkových třísek dohromady s třískami jehlicovými. Sušárny se rozdělují podle typu vyhřívání na přímé a nepřímé. V současnosti jsou nejvíce používané sušárny rotační bubnové a tryskové, výjimečně také komorové vyhřívané přímo. Vysušením se staly třísky křehčími a proto je důležitá opatrnost při manipulaci s nimi. 16

Po vysušení třísek dochází k třídění podle velikosti. Povrchové vrstvy (lístkové třísky) mají větší rozměry než středové vrstvy (jehlicové třísky). Moderní technologie umožňují třídění třísek na 4 frakce. Proces třídění je uskutečněn tak, že všechny třísky jsou tříděny zároveň. Dlouhé lístkové třísky jsou určeny pro povrchové vrstvy a menší jehlicové, které jsou určeny pro středové vrstvy. Třetí frakce jsou třísky o rozměrech menších jak 6 mm které do výroby OSB nepatří. Tato frakce je použita pro výrobu DTD pokud je to možné, nebo je použita na energetické účely. Do poslední čtvrté frakce patří třísky o větších rozměrech, než které jsou pro výrobu potřebné. Tyto hrubé třísky jsou dopravovány do domílacích mlýnů, kde jsou jejich rozměry upraveny na konečné správné rozměry. K získání rozměrově odlišných frakcí se používají 2 principy třídění třísek, mechanicky a vzduchově. Doposud nejpoužívanější třídění pracuje na mechanickém principu. Nejpoužívanější třídiče jsou tzv. válečkové třídiče Quadradyn od firmy PAL. Tento stroj pracuje spolehlivě a velmi jednoduše třídí třísky do frakcí bez jakéhokoliv jejich poškození. Velikost frakce se nastavuje také velmi jednoduše a to pouhou změnou mezery mezi třídícími dělícími válečky. Další úsek výroby OSB je velmi důležitý nejen z hlediska vlastností, ale také z hlediska ekonomického. Jedná se o nanášení lepicí směsi. Směsi proto, že nejde jen o samotné lepidlo, ale přidávají se do něj další příměsi jako hygrofobizační prostředky, retardéry hoření, tvrdidlo a další přísady (fungicidy atd.). Na výrobu OSB se používají lepidla močovinoformaldehydová (UF), fenolformaldehydová (PF), melamínformaldehydová (MF) a lepidla isokyanátová (PMDI), která v posledních letech nabývají na významu a používají čím dál častěji. Také se dají používat kombinace těchto základních druhů lepidel. Použití lepidel a jejich směsí je dáno typem OSB desky podle norem EN 300 a ČSN EN 300. Desky jsou rozděleny do 4 tříd podle oblasti použití. Nanášení lepící směsi na třísky se provádí v nanášečkách. Moderní nanášečky jsou velmi přesné v dávkování lepící směsi na třísky, což je velmi důležité. Stroje na nanášení lepící směsi na třísky pracují s nízkou rychlostí 12-15 m/s a dlouhým míchacím časem, čímž dojde k dokonalému promíchání (stroj firmy PAL). Po nanesení směsi na třísky dojde k tzv. vrstvení třískového koberce. Je to důležitá operace, protože u ní dochází k orientování třísek do určitých směrů. Orientaci umožňují 3 způsoby, mechanický, elektrostatický a pneumatický způsob. Při orientaci mechanickým způsobem se povrchové lístkové třísky orientují ve směru výrobního toku a středové jehlicové třísky kolmo ke směru toku výroby. Podélná orientace je zajištěna 17

kotoučovými válci, nebo horizontálně a vertikálně kmitajícími noži. Orientace a následná pokládka středových třísek je zajištěna válci s jednotlivými sekcemi přesně na vnější vrstvu ve směru kolmém k toku výroby. Při vrstvení třískového koberce platí pravidlo, že čím jsou třísky přesněji orientovány, tím má deska lepší mechanické vlastnosti. Princip elektrostatického orientování třísek je založen na průchodu třísek mezi uspořádanými elektrodami, které fungují jako dipól. K usměrňování se používá jednosměrný proud s regulací O 40 kv, jenž uvede třísky do správného směru v čase cca 0,06 s. Po navrstvení středové vrstvy se stejným způsobem jako první vnější vrstva nanese druhá vnější vrstva. V případě lisování trojvrstvého třískového koberce ve víceetážových lisech je kontinuální koberec dopraven k příčnému dělení na jednotlivé formáty. Modernější technologie umožňují příčné dělení až po vylisování koberce v kontinuálním lisu. Nejdelší kontinuální lis má délku 55 m, nachází se v USA ve firmě NORDBOARD. Před samotným lisováním koberce v horkých lisech se musí tento koberec předlisovat. Pokud lisujeme koberec v kontinuálním lisu, používá se kontinuální pásový předlis, při lisování ve víceetážových lisech se používá diskontinuální jednoetážový stacionární předlis s horním tlakem. Předlisovací čas 15 45 s a tlaky jsou cca 1 3,5 N/mm 2. Lisování je proces, kdy je třískový koberec vystaven určitý čas vysoké teplotě a tlaku. Tímto procesem dojde k vytvrdnutí lepidla, vytvrzování začíná od vnějších vrstev a jak mile je vytvrzena i středová vrstva je lisování ukončeno. Čas, po který působí lis na koberec, se nazývá lisovací faktor. Lisovací faktor je doba potřebná k vylisování 1 mm tloušťky desky. Tento čas může být rozdílný, záleží na druhu použitého lepidla, na požadované tloušťce desky. Tloušťka desek je určena distančními lištami, které jsou uloženy mezi deskami lisu, nebo elektronickou regulací, kterou zajišťuje pomocná hydraulika vyrovnávacího stolu lisu. Třískové desky bývají lisovány s přídavky na broušení, to kvůli nepřesnému dodržení tloušťky desky, nebo jen kvůli požadavkům na kvalitu povrchu desky. Po vylisování dochází k chlazení vylisovaných desek, nejčastěji se desky klimatizují v tzv. hvězdicových turniketech. Ochlazování desek je závislé na druhu použitého lepidla. Desky, které jsou pojeny PF lepidlem není nutno ochlazovat. Tyto desky jsou rovnou naskládány do hrání a dochází v nich k dotvrzování lepidla. UF lepidla se musí ochlazovat z 100 C na cca 70 C, jinak by docházelo k poklesu hodnot fyzikálních a mechanických vlastností desky, také by mohlo dojít k barevným změnám a opadávání třísek z povrchových vrstev. Ochlazené desky jsou dále ořezávány na 18

přesné rozměry automatickými formátovacími pilami. Zbylé odřezky jsou rozdrceny, poté jsou tyto zbytky dopraveny do sila, kde tvoří zásobu pro spalovací komory sušáren třísek. Tab. 2 Typické formáty desek OSB Region Formát Typický nekonečný produkt Severní Amerika 8 x 16 ; 8 x 24 ; 9 x 24 ; 12 x 24 4 x 8 Evropa 2500x5000 mm 2500x7500 mm Šířka 1250 mm Japonsko 6 x 24 ; 6 x 12 ; 9 x 24 ; 12 x 24 3 x 6 (Hrázský, J., Král, P. 2007) Po ořezání na přesný rozměr dochází k tloušťkové egalizaci desek. Broušení na přesnou tloušťku se provádí na kontaktních širokopásových bruskách (stavebnicových agregátech). Pásové brusky mívají minimálně 3 brousící hlavy. Zrnitost brousících pásů bývá nejčastěji 40 80 100 (120) a pro příčné pásové broušení zrnitost 150. Ořezané a tloušťkově egalizované desky jsou dopraveny do skladu nejčastěji vysokozdvižnými vozíky. Desky se skladují v krytých skladech, na rovných podložkách, aby nedošlo k prohnutí a tím k deformaci. Desky se ukládají na palety nebo na hranolky, ty musí být rovnoměrně rozloženy a musí být ukládány přesně nad sebe, tím je zajištěno lícování hran desek. Podkladové hranolky musí být rozmístěny ve stejných vzdálenostech, maximálně 600 mm od sebe a max. 150 mm od kraje desky. Ukázka správného uložení desek. Při špatném uložení podkládacích hranolků dojde k zprohýbání desek a tím k jejich nevratnému poškození. Obr. 2 Ukázky uložení desek (ww.kronospan.cz) OSB desky musí být uzavřeny v odvětrávané a suché budově, aby nedocházelo k nadměrné adsorpci vlhkosti z okolního vzduchu, která by mohla způsobit deformaci desek. Z ilustračních obrázků je patrné, že desky musí být ukládány na ležato a pokladové hranoly musí být orientované ve směru kratší strany desek. Délka podkladu 19

musí být minimálně ě stejná, jako je šířka desek. Pro zajištění dokonalé ventilace a cirkulace vzduchu kolem desek se musí po každé 20. až 25. desce balík proložit hranoly. Horní deska musí být zakryta. 4.2.1 Obrábění a spojování OSB desek Desky lze obrábět běžnými elektrickými nástroji, které se používají na opracování dřeva, nebo DVD a DTD. Řezné nástroje je doporučeno opatřit tvrdokovem. Při obrábění by měly být desky dostatečně upevněny, aby nedocházelo k vibracím a případnému nechtěnému posunutí materiálu. Obr. 3 obrábění OSB desek (www.hyperbydlení.cz) OSB desky je možné připevňovat všemi elektrickými ručními nástroji pomocí vrutů, hřebíku a spon. Spojovací materiál používaný u nosných konstrukcí musí být z nerezové oceli nebo pozinkovaný, aby nedocházelo k případné korozi vlivem vlhkosti. Pro připevňování desek platí několik zásad: Délka upevňovacích prostředků musí být minimálně 2,5 násobkem tloušťky připevňované desky, nikdy však méně než 50 mm. Minimální průměr drátu spon 1,5 mm při délce 50 mm. Vzdálenost spojovacího prostředku od kraje desky má odpovídat sedminásobku průměru ru spojovacího prostředku (tj. při použití hřebíku o průměru 3 mm alespoň 20 mm). Mezi hřebíky na kraji desky musí být max. rozestupy 150 mm. Mezi hřebíky ve středu desky musí být rozestupy maximálně 300 mm. Desky s rovnými hranami musí být připevňovány vždy na podpěře (trámu) 20

. Obr.4. Doporučené upevnění nenosných opláštění z EUROSTRAND OSB (www.mta.cz) d n jmenovitý průměr spojovacího prostředku 4.3 Vlastnosti OSB dle ČSN EN 300 Desky OSB jsou vyráběny a testovány podle platných evropských norem ČSN EN 300. Vlastnosti těchto desek vyhovují jak normě ČSN EN 13986, tak i dalším normám a předpisům platných v Evropské unii. Desky jsou standardně vyráběny v tloušťkách 6-32 mm.okraje desek jsou buď pravoúhle ořezané ze čtyř stran, nebo mají na hranách vyfrézované pero nebo drážku pro dokonalejší spojení jednotlivých desek. Mezi jednotlivými deskami bez vyfrézovaných hran se doporučuje dodržovat dilatační spáru 3 mm, u desek s perem a drážkou je dilatační spára již vytvořena strojem při opracování. Povrch desek je možno dodávat broušený, nebo nebroušený. Desky je možné dále povrchově upravovat standardními nátěrovými hmotami. Obr. 5 Ukázka dilatační spáry OSB desek s hranami 4 P&D (www.kronospan.cz) 21

4.3.1 Požadavky dle normy Základní technické požadavky na OSB-2, OSB-3 a OSB 4 dle normy ČSN EN 300 Tab.3 Všeobecné požadavky na typy desek OSB (ČSN EN 300) Číslo Vlastnost 1 Tolerance jmenovitých rozměrů -tloušťky (broušené desky uvnitř a mezi deskami) -tloušťky nebroušené desky uvnitř a mezi deskami -délky a šířky Zkušební postup EN 324-1 Požadavek ± 0,3 mm ± 0,8 mm ± 3,0 mm 2 Tolerance přímosti boků EN 324-2 1,5 mm/m 3 Tolerance pravoúhlosti EN 324-2 2,0 mm/m 4 Vlhkost EN 322 2-12 % Tolerance hustoty, vztaženo na střední hustotu uvnitř desky Únik formaldehydu podle EN 13986 5 - Třída 1 - perforátorová hodnota EN 120 6. - rovnovážná koncentrace EN 717-1 - Třída 2 - perforátorová hodnota EN 120 - rovnovážná hodnota EN 717-1 EN 323 ± 15 % obsah 8 mg/100g a.s.td únik 0,124 mg/m3 vzduchu obsah 8 > mg až 30 mg/100 g a.s.td únik > 0,124 mg/m3 vzduchu 22

Tab.4 Požadavky na desky OSB/1 - podle ČSN EN 300 (ČSN EN 300) Typ desky (technická třída) OSB 1 Vlastnost Zkušební postup Jednotka Požadavky Rozsah tlouštěk (mm, jmenovitá hodnota) 6 až 10 >10 a < 18 18 až 25 Pevnost v ohybu - hlavní osa EN 310 N/mm 2 20 18 16 Pevnost v ohybu - vedlejší osa EN 310 N/mm 2 10 9 8 Modul pružnosti v ohybu - hlavní osa EN 310 N/mm 2 2500 2500 2500 Modul pružnosti v ohybu - vedlejší osa EN 310 N/mm 2 1200 1200 1200 Rozlupčivost EN 319 N/mm 2 0,3 0,28 0,26 Bobtnání po 24 h EN 317 % 25 25 25 POZNÁMKA: Pokud kupující uvede, že desky mají být pro speciální účely na podlahy, vnitřní stěny, nebo střešní konstrukce, musí se vzít do úvahy požadavková norma EN 12871. Proto může být požadováno dodržení dalších požadavků. Tab.5 Požadavky na desky OSB /2 vybraných tloušťových tříd - podle ČSN EN 300 (ČSN EN 300) Typ desky (technická třída) OSB 2 Vlastnost Zkušební postup Jednotka Požadavky Rozsah tlouštěk (mm, jmenovitá hodnota) 6 až >10 a 18 až >25 >32 10 < 18 25 až 32 až 40 Pevnost v ohybu - hlavní osa EN 310 N/mm 2 22 20 18 16 14 Pevnost v ohybu - vedlejší osa EN 310 N/mm 2 11 10 9 8 7 Modul pružnosti v ohybu - hlavní osa EN 310 N/mm 2 3500 3500 3500 3500 3500 Modul pružnosti v ohybu - vedlejší osa EN 310 N/mm 2 1400 1400 1400 1400 1400 Rozlupčivost EN 319 N/mm 2 0,34 0,32 0,3 0,29 0,26 Bobtnání po 24 h EN 317 % 20 20 20 20 20 Pokud kupující uvede, že desky mají být pro speciální účely na podlahy, vnitřní stěny, nebo střešní konstrukce, musí se vzít do úvahy požadavková norma EN 12871. Proto může být požadováno dodržení dalších požadavků. 23

Tab.6 Požadavky na desky OSB/3 vybraných tloušťkových tříd - podle ČSN EN 300 (ČSN EN 300) Typ desky (technická třída) OSB 3 Vlastnost Zkušební postup Jednotka Požadavky Rozsah tlouštěk (mm, jmenovitá hodnota) 6 až 10 >10 a < 18 18 až 25 >25 až 32 >32 až 40 Pevnost v ohybu - hlavní osa EN 310 N/mm 2 22 20 18 16 14 Pevnost v ohybu - vedlejší osa EN 310 N/mm 2 11 10 9 8 7 Modul pružnosti v ohybu - hlavní osa EN 310 N/mm 2 3500 3500 3500 3500 3500 Modul pružnosti v ohybu - vedlejší osa EN 310 N/mm 2 1400 1400 1400 1400 1400 Pevnost v tahu kolmo na rovinu desky EN 319 N/mm 2 0,34 0,32 0,3 0,29 0,26 Bobtnání po 24 h EN 317 % 15 15 15 15 15 Pokud kupující uvede, že desky mají být pro speciální účely na podlahy, vnitřní stěny, nebo střešní konstrukce, musí se vzít do úvahy požadavková norma EN 12871. Proto může být požadováno dodržení dalších požadavků. Volba 1 - alternativa A EN 321 + EN Rozlupčivost po zkoušce cyklováním 319 N/mm 2 0,18 0,15 0,13 0,1 0,08 Volba 1 - alternativa B EN 321 Pevnost v ohybu po zkoušce + EN cyklováním - hlavní osa 310 Volba 2 Rozlupčivost po varné zkoušce EN- 1087-1 N/mm 2 9 8 7 6 6 N/mm 2 0,15 0,13 0,12 0,06 0,05 Pro výpočet pevnosti v ohybu po zkoušce cyklováním se použije tloušťka změřená po zkoušce cyklováním. 24

Tab.7 Požadavky na desky OSB/4 vybraných tloušťkových tříd - podle ČSN EN 300 (ČSN EN 300) Typ desky (technická třída) OSB 1 Vlastnost Zkušební postup Jednotka Požadavky Rozsah tlouštěk (mm, jmenovitá hodnota) 6 až 10 >10 a < 18 18 až 25 >25 až 32 Pevnost v ohybu - hlavní osa EN 310 N/mm 2 30 28 26 24 22 Pevnost v ohybu - vedlejší osa EN 310 N/mm 2 16 15 14 13 12 >32 až 40 Modul pružnosti v ohybu - hlavní osa EN 310 N/mm 2 4800 4800 4800 4800 4800 Modul pružnosti v ohybu - vedlejší osa EN 310 N/mm 2 1900 1900 1900 1900 1900 Pevnost v tahu kolmo na rovinu desky EN 319 N/mm 2 0,5 0,45 0,4 0,35 0,3 Bobtnání po 24 h EN 317 % 12 12 12 12 12 Pokud kupující uvede, že desky mají být pro speciální účely na podlahy, vnitřní stěny, nebo střešní konstrukce, musí se vzít do úvahy požadavková norma EN 12871. Proto může být požadováno dodržení dalších požadavků. Volba 1 - alternativa A EN 321 + EN Rozlupčivost po zkoušce cyklováním 319 Volba 1 - alternativa B EN 321 Pevnost v ohybu po zkoušce + EN cyklováním - hlavní osa 310 Volba 2 Rozlupčivost po varné zkoušce EN- 1087-1 N/mm 2 0,21 0,17 0,15 0,1 0,08 N/mm 2 15 14 13 6 6 N/mm 2 0,17 0,15 0,13 0,06 0,05 Pro výpočet pevnosti v ohybu po zkoušce cyklováním se použije tloušťka změřená po zkoušce cyklováním. 4.4 Vývojové trendy výroby OSB v Evropě a ve světě Dřevozpracující průmysl, tak jako jiné odvětví průmyslu, stále vyvíjí nové technologie a zdokonaluje vlastnosti stávajících materiálů tak, aby měly co nejširší použití a mohly být použity v nejrůznějších oblastech průmyslu. Desky OSB jsou na trhu relativně krátkou domu v porovnání dřevotřískovými (DTD), nebo dřevovláknitým deskami (DVD), ale i tak za svou dobu působení na trhu prošly vývojem a řadou změn. 25

4.4.1 Něco málo z historie Původní myšlenka: zpracovat dřevní hmotu (kulatinu a odřezky), která je nevhodná pro výrobu řeziva štěpkováním dřevní hmoty podél vláken na ploché třísky, ty dále slepit formaldehydovým lepidlem a slisovat v desku. Konec 40. let: USA zahájila výrobu velkoplošných konstrukčních materiálu tzv. WAFERBOARDS s velmi nízkou cenou. Rok 1954: Postupný vývoj desek v Kanadě a USA pro stavební a obalový průmysl. Od roku 1961: Rozšíření výrobních kapacit a počátek výroby OSB postupným zlepšováním fyzikálně mechanických vlastností desky vlivem změny rozměrů třísek z původního čtvercového tvaru na tvar obdélníkový. Dále postupné orientování plátkových třísek do 2 směrů na sebe kolmých a následné lisování. 70. léta: Výroba prvních OSB desek, výstavba mnoha výrobních kapacit v Kanadě a USA a masový rozvoj výroby. Rok 1978: OSB deska se stala svými vlastnostmi konkurencí překližky. OSB předčila překližku některými vlastnostmi, ale hlavně možností výroby velkých formátů a zaručeně nižší cenou. Rok 1985: První závody na výrobu OSB v Evropě, konkrétně ve Francii a Skotsku, později v Lucembursku a Irsku, dále Polsko (1997) a Německo (2000). Rok 2005: Zahájena výroba OSB v České republice, firma Kronospan Jihlava. Současnost: V současnosti existuje více než 60 výrobních závodů na výrobu OSB po celém světě a další se budují. Některé podniky na výrobu překližky dokonce přechází na výrobu OSB. Celkový objem vyrobených třískových desek v roce 2006 ve světě byl 106,6 mil. m3 a z toho bylo vyrobeno cca 36,7 mil. m3 OSB desek. Sdružení EPF (Europan Panel Federation) sdružuje v Evropě přibližně 95 výrobců třískových desek, kteří spolu spolupracují a pomáhají při tvorbě norem směřujících k šetrnosti životního prostředí a chrání firmy členských států. 26

4.4.2 Výroba OSB v Kronospan Jihlava OSB SUPERFINISH ECO Firma Kronospan je jedna z největších na světě a největší výrobce OSB desek v Evropě. Vyrábí OSB desky pod obchodním názvem OSB SUPERFINISH ECO. Obr. 6 OSB desky (www.kronospan.cz) OSB SUPERFINISH ECO je nejprogresivnějším typem OSB, který byl vyvinut v souladu s požadavkem zdravého bydlení. Desky vyhovují nejpřísnějším normám týkajících se obsahu formaldehydu. Pro spojení třísek se používá pojiva výhradně bez obsahu formaldehydu při zachování všech užitných vlastností a parametrů. OSB SUPERFINISH ECO používá na rozdíl od klasických OSB pojivo na bázi polyuretanových pryskyřic. Tento materiál obsahuje stejné množství formaldehydu jako rostlé dřevo, které je mnohokrát dražší. Desky OSB SUPERFINISH A OSB SUPERFINISH ECO jsou testovány DIBt německými ústavy akreditovanými pro zkoušení dřevěných materiálů. Na základě těchto zkoušek byl vystaven Německým institutem stavební techniky v Berlíně (DIBt) protokol Allgemeine Bauaufsichtliche Zulassung s číslem Z-9.1-627. Protokol obsahuje výsledky zkoušek všech normami požadovaných mechanickofyzikálních vlastností desek a stavebně fyzikálních hodnot. 27

Vlastnosti desek SUPERFINISH ECO Desky OSB SUPERFINISH ECO splňují požadavky normy EN 300. Zároveň disponují sníženými hodnotami na emise formaldehydu: Tab.8 Požadavky na formaldehyd dle normy EN 300 (www.kronospan.cz) Vlastnosti Zkušební postup Požadavek Obsah formaldehydu (komorová zkouška) EN 717-1 < 0,03 ppm Tab.9 Parametry požadavků na desky SUPERFINISH BAUECO OSB/4 dle normy EN 300 a Z-9.1-627 (www.kronospan.cz) Vlastnosti Zkušební Tloušťka postup >10 až 18 18 až 30 Pevnost ohybu hlavní osa EN 310 33MPa 36 MPa vedlejší osa EN 310 16 MPa Modul pružnosti hlavní osa EN 310 6300 MPa 7400 MPa v ohybu vedlejší osa EN 310 2000 MPa 2300 MPa Hustota EN 323 550 kg/m3 590 kg/m3 Rozlupčivost po varném testu EN 1087-1 0,14 MPa Kronospan vyrábí OSB desky ve 3 provedeních dle normy EN 300 : OSB/2: nosné desky pro použití v suchém prostředí OSB/3: nosné desky pro použití ve vlhkém prostředí OSB/4: zvlášť zatížitelné nosné desky pro použití ve vlhkém prostředí Díky použitým materiálům na výrobu OSB mají tyto desky mnohostranné použití, jak v interiéru, tak v exteriéru. Nejčastěji se můžeme s OSB deskami setkat ve stavebnictví a nábytkářství, ale také v obalové technice, při výrobě billboardů, atd. Obr.7 Transportní bedna z OSB (www.kwesto.cz) 28

Ve stavebnictví se OSB používají např. při výstavbě pasivních domů, nebo nízkoenergetických domů a obytných budov. Konkrétní použití ve stavebnictví: - materiál na sendvičové opláštění stěn - materiál na výrobu I- nosníků - plošný materiál na vyztužení vnitřních a vnějších stěn - materiál na ztracené bednění - nosné prvky stropních a střešních konstrukcí - nosné a nášlapné vrstvy plovoucích podlah - materiál na opravy a rekonstrukce - pohledové obložení stěn a stropů - materiál pro tesařské práce V nábytkářství se OSB desky používají jako kostry čalouněného nábytku, dekorační prvky, nebo výplně dveří. 4.4.3 Výrobce NORBORD NORBORD je mezinárodní výrobce desek na bázi dřeva. Firma vyrábí jak MDF, DTD tak i OSB desky. Výroba OSB desek je rozprostřena ve Spojených státech Amerických, Kanadě a Evropě. Hlavní sídlo má společnost v Kanadě ve městě Toronto a zaměstnává cca. 2300 zaměstnanců. STERLING OSB Tento velkoplošný materiál je vyráběn pod záštitou firmy NORBORD již několik desítek let. V Evropě začala výroba těchto desek v roce 1985 ve Skotsku, ale již před tím byl tento výrobek používán v Kanadě a USA. Z hlediska mechanicko-fyzikálních vlastností a tím užitných vlastností lze tento deskový materiál zařadit mezi stavební překližku a vodostálé dřevotřískové desky. Vzhledem k tomu, jaké vlastnosti desky STERLING OSB vykazují, se řadí tento materiál do čtyř kvalitativních tříd. Do České republiky se dováží výhradně STERLING OSB/3. Základní surovinou desek je skotská borovice. Třísky jsou pojeny práškovým fenolickým pryskyřičným lepidlem s přídavkem parafínu. Desky se vyznačují velmi nízkou hodnotou formaldehydu. Po zkoušce perforátovou metodou byly naměřeny 29

emisní hodnoty cca 0,77mg/100g, které se podobají výsledku tzv. slepé zkoušky, to jsou hodnoty blížící se přírodnímu dřevu. STERLING OSB jsou k dostání v rozměrech 1250 x 2500 mm s drážkou a perem, nebo s hladkými hranami. Desky jsou vyráběny s těmito typy hran : na všech stranách hladké hrany podélná hrana s drážkou a perem, příčná strana hladká na všech stranách s drážkou a perem Tab.10 Dodávané tloušťky desek (www.mta.cz) S hladkými hranami Na čtyřech stranách drážka + pero Na dvou stranách drážka + pero Formát [mm] (překryté rozměry) Tloušťka [mm] 9 11 13 15 18 20,5 22 25*1 2440 x 1220 + + + + + - + + 2500 x 1250 + + + + + * + + 5000 x 1250 - + * + + * + * 2600 x 1250 + + + + + * + - 2660 x 1250 * * * * * * * * 2700 x 1250 * * * * * * * * 2440 x 590 - - - + + - + - 2500 x 1250-12,5 + + * + + 2400 x 1220 - - 12,5 - - - - 2500 x 1250 * * * * * * * * 5000 x 1250 * * * * * * * * 1* Desky s tloušťkou 25 mm nejsou t.č. zahrnuty ve všeobecném povolení stavebního dozoru. Podle ČSN EN 300 jsou však vyráběny také v jakosti OSB/3. Poznámka: Uvedené rozměry jsou pro desky s hladkými hranami vnějšími rozměr, n pro desky s profilovanými hranami překrytými rozměry. Vysvětlivky: + dostupné - není k dostání * na požadavek 12,5 = dostupné, d = 12,5 30

Tab. 11 Fyzikálně-mechanické vlastnosti (www.mta.cz) Vlastnost Měrná jednotka Požadavky Objemová hmotnost kg.m-3 620 až 640 Mez pevnosti kolmo na podélnou osu desky N.mm-2 30 kolmo na příčnou osu desky N.mm-3 15 Modul pružnosti kolmo na podélnou osu desky kn.mm-2 5 kolmo na příčnou osu desky kn.mm-3 2 Rozlupčivost N.mm-2 0,5 Bobtnání (po 24 hod. - EN 317) % do 10 Emisní třída E1 (do 2mg HCHO/100g a.s. hmoty) Pevnost na vytržení spojovacích prostředků N 400 Lineární roztažnost (při r.v.v. 65 až 85%) % 0,15 (při r.v.v. 65 až 85%) Tepelná vodivost W.m-1.K-1 0,13 Vnitřní vlhkost při výrobě % 6 Součinitel difúze vodní páry µ 219 až 107 Třída hořlavosti dle ČSN 73 0862 Index šíření plamene mm/min 72 C2 SOLARBORD Pod názvem SOLARBORD firma NORBORD vyrábí velkoplošnou desku odrážející sluneční záření. Tento materiál se skládá s OSB desky a teplo-odrážející hliníkové fólie, která je na desce přilepena. Toto spojení zaručuje snížení přenosu tepla přes střechu až o 97 %. SOLARBORD je možné použít na opláštění krovů jakožto střech, opláštění vnějších stěn, ale také je použít tento materiál na opláštění štítů domů orientovaných na jih. Hlavní výhoda je bezpochyby snížení prostupu tepla v případě střechy do podkroví až o 97 %, což v praxi znamená snížení teploty až o30 C. V zimních měsících pomáhá udržet teplo v domě a tím snížení nákladů na vytápění. SOLARBORD nestojí o mnoho víc, než klasické OSB desky. Hodnoty a vlastnosti nejsou na webových stránkách zdroje dostupné. 31

Obr.8 OSB deska opláštěná hliníkovou fólií STABLEDGE STABLEDGE je OSB deska s dokonalou resistencí vůči vodě a vlhkosti. Deska má dokonale uzavřený povrch ze všech stran tak, aby nedošlo k sebemenší deformaci způsobenou bobtnáním dřeva. Desky mají na hranách desky vyfrézované pero a drážku, aby došlo k dokonalému spojení desek. Používá se jako nosná vrstva podlahovin. Jednotlivé desky se spojují voděodolným lepidlem Loctite PL 400 SubFloor & Deck Adhesive. Na vrstvu STABLEDGE lze instalovat tyto krytinové materiály: komerční a bytové koberce keramické dlaždice dřevěné podlahy vinylové podlahy Zajímavost: STABLEDGE sub-podlahy byl roku 2008 podroben testu působení deště, který trval tři dny a byl způsoben hurikánem Gustav. Hodnoty a vlastnosti nejsou na webových stránkách zdroje dostupné. 32

Obr. 9 Ukázka použití materiálu STABLEDGE (www.norbord.com) WINDSTORM Konstrukční desky stejně jako stavební metoda WINDSTORM byly vyvinuty pro stavby v oblastech, které jsou často postihovány silnými větry a vichřicemi. Tato inovativní metoda spočívá v rozdílných rozměrech konstrukčních desek a v jejich orientaci při oplášťování dřevěné konstrukce. Metoda WINDSTORM Nejjednodušší metoda oplášťování domů, namáhaných silnými větry. Metoda splňuje hurikán kódy bez nákladů a potíží se zbytečným bezpečnostním vybavením. Desky WINDSTORM se vyrábí v různých normovaných velikostech v závislosti na výšce dřevěné konstrukce jednoho podlaží. Obr.10 Metoda WINDSTORM (www.norbord.com) Hodnoty a vlastnosti nejsou na webových stránkách zdroje dostupné. 33

4.4.4 Výrobce EGGER Mezinárodní výrobce materiálů na bázi dřeva EGGER dodává své výrobky do celého světa již celou řadu let. První závod na výrobu DTD byl postaven v Rakousku v roce 1961. Firma má 16 výrobních závodů rozprostřených po celém světě, z čehož plyne počet zaměstnanců. V obchodním roce 2009/2010 zaměstnávala firma 5800 zaměstnanců a výrobní kapacita této skupiny byla 6,8 mil m3. EUROSTRAND OSB 4 TOP Firma EGGER vyrábí OSB desky EUROSTRAND OSB 4 TOP. Desky jsou dle všeobecného Schválení stavebního dohledu čis.: Z-9.1-566 a EN 300 / EN 13986 vyrobeny k použití pro vysoce zatěžované nosné účely ve vlhkém prostředí, jsou lepeny systémem PMDI (bez formaldehydu). Nízká hodnota formaldehydu zařazuje tyto desky do emisní třídy E1. OSB desky se vyrábí se čtyřmi hladkými hranami, s perem a drážkou na delších stranách, nebo s perem a drážkou na všech čtyřech stranách. Vlastnosti: desky jsou lepeny vlhku odolnou polyuretanovou pryskyřicí nízké tloušťkové bobtnání a vysoká rozměrová stabilita je doporučena nebroušená povrchová úprava doporučená tloušťka desky je d 20 mm pevné uchycení spojovacích materiálů i v okrajových oblastech vysoká zatížitelnost Díky těmto vlastnostem mají desky Eurostrand široké použití: rámové dřevostavby prefabrikované dřevostavby stavba veletržních stánků a expozic stavba hal, průmyslových a sportovních objektů vícenásobné použití jako šalovací desky základové bednění 34

Obr.11 Betonářské bednění z OSB (www.egger.com) Použití desek jako základové bednění. Tab. 12 Stavebně mechanické výpočtové hodnoty (www.mta.cz) Vlastnost Zkušební metoda Měrná jednotka Požadavek Hustota EN 323 kg/m³ 600-640 µ-hodnota* EN ISO 12572 200/200 Tepelná vodivost R EN 13986 W/(mK) 0,13 Specifická tepelná kapacita c DIN 4108- J/(kgK) 2.100 Chování při požáru EN 13986 D-s2, d0 Změna délky při 1 % změně vlhkosti materiálu EN 318 %/% 0,03 Emise formaldehydu EN 717-1 ppm 0,03 * Výpočtové hodnoty pro faktor odporu difuze vodních par µ odpovídají Schválení stavebního dohledu Z-9.1-566. Tab.13 Stavebně fyzikální vlastnosti(www.mta.cz) Stavebně fyzikální vlastnosti Zkušební norma Měrná jednotka Požadavek Třída chování při požáru EN 13501-1 - <9 mm: E / 9 mm: D-s2, d0 Tepelná vodivost EN 13986 [W/(m K)] 0,13 Faktor difúzního odporu (K-hodnota) *3 EN ISO 12572-200/200 (vlhký/suchý) 35

EGGER OSB COMBILINE Tyto desky vznikly jedinečným spojením desek OSB COMBILINE a tenkých MDF desek. OSB deska tvoří jádro, které je opláštěné dvěma tenkými MDF deskami. Toto spojení zajišťuje velmi dobrou ohybovou pevnost a vnější vrstvy tvořené z MDF dosahují nejvyšší kvality, co se týče povrchové úpravy. OSB COMBILINE jsou k dostání v tloušťkách 19, 22, 25 a rozměrech: 5610 2070 mm 2800 2070 mm. Obr.12 OSB COMBILINE (www.egger.com) Tab.14 Technická data desek Egger OSB COMBILINE opláštěných tenkými MDF deskami. (www.egger.com) Vlastnost Měrná jednotka Zkušební postup Požadavky 19 22/25 Plošná hmotnost kg/m2 13,7 15,8/18,0 Pevnost v ohybu -hlavní osa N/mm2 EN 310 35 35 Pevnost v ohybu -vedlejší osa N/mm2 EN 310 25 25 Modul pružnosti v ohybu - hlavní osa N/mm2 EN 310 5000 4800 Modul pružnosti v ohybu - vedlejší osa N/mm2 EN 310 3500 3500 Odpor při stahování šroubem - povrch N/mm2 Odpor při stahování šroubem - hrana N/mm2 EN 320 1500 1000 36

4.4.5 Výrobce Kronopol Sp. s.r.o. OSB SF-B Vyrábí nezápalné OSB desky pod obchodním názvem OSB SF-B. Tyto konstrukční desky se vyznačují především svou odolností vůči ohni. Euroclass hodnotí tyto desky jako B, s2, d0. B Nezápalná - výrobky nezpůsobují a nepodporují šíření ohně s2 průměrné množství a hustota kouře d0 žádné žhnoucí částečky Desky jsou vyráběny pro použití jak ve veřejných prostorách jako jsou školy, sportovní centra, nemocnice, tak v rodinných domech. Tab.15 Technické požadavky desek OSB/3 dle příslušných norem. http://www.mdb.kronopol.pl/ Typ desky (technická třída)osb/3 Vlastnosti Zkušební postup Měrná jednotka Požadavky Rozsah tloušťky (mm, jmenovitá hodnota) > 12 až <22 Pevnost v ohybu - hlavní osa EN 310 N/mm2 20 Pevnost v ohybu - vedlejší osa EN 310 N/mm2 10 Modul pružnosti v ohybu - hlavní osa EN 310 N/mm2 3500 Modul pružnosti v ohybu - vedlejší EN 310 N/mm2 osa 1400 Pevnost v tahu kolmo na rovinu EN 319 N/mm2 desky 0,32 Bobtnání po 24 h EN 317 % 15 Hustota EN 323 Kg/m3 630 + / - 10% Tepelná vodivost EN 13986 λ 0,13 W / mk Faktor difúzního odporu µ 200/300 Reakce na oheň EN 13501-1 B, s2, d0 37

Obr.13 Porovnání teplot v okolí hořících OSB desek (www.kronopol.com) Fotografie z testu působení ohně na desky. Působení ohně cca 4 minuty. Obr.14 Působení ohně (www.kronopol.com) Fotografie po skončení testu. Test trval cca 16 minut. Obr.15 Působení ohně (www.kronopol.com) 38

4.5 Charakteristické a návrhové hodnoty OSB desek Návrhové hodnoty se od charakteristických liší tím, že jsou nižší, ponížené o koeficienty k mod a k def podle Eurokódu 5. Uvedené hodnoty platí pro OSB desky typu EUROSTRAND OSB/2, OSB/3 a EUROSTRAND OSB 4 TOP vyráběné firmou EGGER. Tab. 16 Stavebně fyzikální výpočtové hodnoty EUROSTRAND OSB/3 dle EN 300 a EUROSTRAND OSB 4 TOP (www.egger.com) Vlastnosti Zkušební norma Jednotka EUROSTRAND OSB/3 EUROSTRAND OSB 4 TOP Hodnota µ * DIN 52615 300 / 200 200 / 200 Tepelná vodivost λr DIN 4108-3 W / mk 0,13 0,13 Třída stavebních materiálů DIN 4102-1 B2 B2 Chování při požáru (Eurotřída) DIN EN 13986 ( 9 mm) D-s2, d0 D-s2, d0 Rychlost uhelnatění β₀, ρ, t Změna délky na 1 % změny vlhkosti materiálu EN 1995-1-2 : 2006-10 Obsah formaldehydu DIN EN 120 mm / min 0,78 0,78 DIN EN 318 % / % 0,03 0,03 mg / 100 g atro < 8,0 (E1) < 2,0 (E1 < 0,03 ppm) * Výčtové hodnoty pro faktor odporu difuze vodní páry µ OSB 4 TOP - odpovídají všeobecným podmínkám Schválení stavebního dohledu. OSB/3 - dle normy DIN V 20000-1 39

Tab 17. Jmenovité hodnoty pevnosti a tuhosti EUROSTRAND OSB/2 a OSB/3 dle EN 300:2006 Charakteristické výpočtové hodnoty pro statická měření byly přebrány z EN 12369-1 (www.egger.com) Tloušťka [mm] tnom Pevnostní hodnoty (ohyb) [N/mm2] Smyk kolmo Smyk v rovině Ohyb Tah Tlak k rovině desky desky fr fv fm ft fc 0 1) 90 2) 0 90 0 90 8 10 18 9 9,9 7,2 15,9 12,9 6,8 1 > 10 < 18 16,4 8,2 9,4 7 15,4 12,7 6,8 1 18 25 14,8 7,4 9 6,8 14,8 12,4 6,8 1 Tloušťka [mm] tnom Snížení hodnoty tuhosti (zatížení smykem) [N/mm2] Ohyb Tah Tlak Smyk kolmo k rovině desky Smyk v rovině desky Gr Gv Ec Et Em 0 90 0 90 0 90 8 10 4930 1980 3800 3000 3800 3000 1080 50 > 10 < 18 4930 1980 3800 3000 3800 3000 1080 50 18 25 4930 1980 3800 3000 3800 3000 1080 50 1) 0 hlavní osa 2) 90 vedlejší osa EUROSTRAND OSB 4 TOP Tab.18 Charakteristické hodnoty pevnosti a tuhosti pro desky EUROSTRAND OSB 4 TOP byly určeny na základě norem EN 1058 a EN 789 (www.egger.com) Tloušťka [mm] tnom Pevnostní hodnoty (ohyb) [N/mm2] Ohyb Tah Tlak Smyk kolmo k rovině desky Smyk v rovině desky fr fv fm ft fc 0 90 0 90 0 90 8 10 25 15 12 10 19 16 9 1,6 > 10 < 18 25 15 12 10 19 16 9 1,6 18 25 25 15 12 10 19 16 9 1,6 > 25 30 25 15 12 10 17 15 8 1,6 > 30 40 20 15 10 10 15 14 6 1,6 40

Tloušťka [mm] tnom Střední hodnoty tuhosti [N/mm2] Ohyb Tah Tlak Smyk kolmo k rovině desky Smyk v rovině desky fr fv fm ft fc 0 1) 90 2) 0 90 0 90 8 10 7000 3000 4300 3200 4300 3200 1500 160 > 10 < 18 7000 3000 4300 3200 4300 3200 1500 160 18 25 7000 3000 4300 3200 4300 3200 1500 160 > 25 30 7000 3000 4300 3200 4300 3200 1300 140 > 30 40 6000 3000 4000 3200 4000 3200 1200 140 Dimenzování podle DIN 1052:1988-04 Tab. 19 Dovolená namáhání pro EUROSTRAND OSB 4 TOP podle Z-9.1-566 v MN/m2 (www.egger.com) Způsob namáhání Ohyb kolmo k rovině desky 8 až 10 >10 až <18 Ke směru vláken povrchové vrstvy Rovnoběžně 18 až 25 Jmenovitá tloušťka desek v mm > 25 až 30 > 30 až 40 8 až 10 >10 až <18 Kolmo 18 až 25 > 25 až 30 σbxy 7,2 6,6 6,2 5,8 5 4,6 4 3,6 3,2 3 > 30 až 40 Ohyb v rovině desky σbxz 4,8 4,6 4 3,4 3,4 3,8 3,6 3,4 3,2 3,2 σzx 2,8 2,6 2,6 2,4 2,4 2,2 2,2 2,2 2,2 2,2 Tah v rovině desky a = 30 2,2 2,4 2,4 2,2 2,2 a = 45 2 2,2 2,2 2 2 a = 60 1,8 1,8 1,8 1,8 1,8 Tlak v rovině desky σdx 4,3 4,5 4 3,5 3,3 3,7 3,5 3,5 3,4 3,2 Smyk v rovině desky τzx 0,4 0,3 0,3 0,3 0,3 0,4 0,3 0,3 0,3 0,3 Smyk kolmo k rovině τzy 2,2 2 2 2 1,5 2,2 2 2 2 1,5 desky Pevnost v otlačení stěny σ I 8 8 8 8 7 8 8 8 8 7 otvoru 41

Tab. 20 Hodnoty modulu pružnosti pro EUROSTRAND OSB 4 TOP podle Z-9.1-566 v MN/m2 (www.egger.com) Způsob namáhání E-modul v ohybu kolmo k rovině desky E-modul v ohybu v rovině desky E-modul v tahu v rovině desky E-modul v tlaku v rovině desky Modul pružnosti ve smyku v rovině desky Modul pružnosti ve smyku kolmo k rovině desky 8 až 10 >10 až <18 Ke směru vláken povrchové vrstvy Rovnoběžně 18 až 25 Jmenovitá tloušťka desek v mm >10 > 25 > 30 8 až až až 30 až 40 10 <18 Kolmo 18 až 25 > 25 až 30 > 30 až 40 E Bxy 7000 7000 7.000 7.000 6.000 3000 3000 3000 3000 3000 EBxz 4400 4200 4.000 4.000 4.000 3400 3200 3000 3000 3000 Ezx α = 30 α = 45 α = 60 4.300 3.400 2.900 2.900 4.300 3.400 2.900 2.900 4.300 3.400 2.900 2.900 4.300 3.400 2.900 2.900 4.000 3.200 2.900 2.700 3200 3200 3200 3200 3200 EDx 4300 4.300 4.300 4.300 4.000 3200 3200 3200 3200 3200 Gzx 160 160 160 140 140 160 160 160 140 140 Gxy 1500 1500 1500 1300 1200 1500 1500 1500 1300 1200 4.6 Možnosti použití OSB desek v elementech dřevostaveb Vlastnosti OSB desek umožňují širokou škálu použití jak v oboru stavebnictví, tak i například v nábytkářství, nebo obalové technice. Ve stěnové konstrukci u rámových dřevostaveb OSB desky s dřevěnou konstrukcí spolupůsobí při přenosu zatížení, a také jako zavětrování konstrukce. U skeletových konstrukcí mají OSB desky pouze funkci plnící. OSB desky se dále používají ve střešních stropních a podlahových konstrukcích. Další využití nachází OSB desky jako I-nosníky, nebo jen jako betonářské bednění. Poznámka: Uvedené hodnoty jsou platné pro OSB SUPERFINISH ECO. Obr.16 Použití OSB desek domě (www.kronospan.cz) 42

4.6.1 Konstrukce střech Zásady pro pokládání: Desky se pokládají na krokve tak, aby hrany, které jsou kolmé na hlavní osy, byly podepřeny. Doporučuje se použít modulovou koordinaci krokví v rozpětí 625 mm, nebo 833 mm. Pokud je rozpětí krokví větší, než dané rozpětí je vhodné zvolit podélnou roštovou konstrukci z latí o rozměrech 80-100 mm. U desek s rovnými hranami musí být dilatační spára min.3mm. Pro jednodušší a rychlejší dodržení dilatačních spár je vhodné použít ocelové H-spony. Desky s hranami 4 P&D se pro lepší zpevnění konstrukce lepí např. PUR lepidlem. Obr.17 H-spona (www.kronospan.cz) Upevnění desek: Hřebíky a vruty o délce minimálně 2,5 násobek tloušťky desky. Doporučené rozměry hřebíků: délka l = 50-75 mm, průměr d 3 mm. Doporučené rozměry vrutů: délka l = min. 45 mm, průměr d = 4,2 mm. Obr.18 Upevnění desek (www.kronospan.cz) Tab.21 Doporučené vzdálenosti spojovacích prostředků (www.kronospan.cz) Osová vzdálenost Minimální doporučená mezi krokvemi tloušťka desky 600 cm 12 mm 800 cm 15 mm 1 000 cm 18 mm Doporučené vzdálenosti spojovacích prostředků u okrajů desky 150 mm doporučené vzdálenosti spojovacích prostředků v poli desky sklon střechy 40 a více 150 mm sklon střechy 30 40 200 mm sklon střechy <30 300 mm hřebíky 3,1 50 mm Poznámka: Rozměry nutno řešit dle přesného statického zatížení na desky. 43

Příklad obvodové konstrukce difúzně otevřené Typ konstrukce: Skladba šikmé střechy Systém: Dřevěná rámová konstrukce difúzně propustná A- Varianta s měkkou dřevovláknitou deskou REI 30 B- Varianta s MDF deskou REI 30 C- Varianta s měkkou dřevovláknitou deskou REI 60 REI 60 Obr.19 Konstrukce střech (www.kronospan.cz) Tab.22 Popis konstrukce (www.kronospan.cz) D- Varianta s MDF deskou Popis skladby (exteriér->interiér) tl. [mm] A B C D 1 Skládaná krytina - pálená, betonová + + + + 2 Dřevěné latě 30/50 30 + + + + 3 Dřevěné kontralatě + provětrávaná mezera min. 50 mm 50 + + + + 4 dřevovláknitá deska měkká (250 kg/m3) 22 + - + - 4 MDF 15 - + - + 5 Dřevěná rámová konstrukce(80/200, e= 625 mm) 200 + + + + 6 Tepelná izolace - minerální vlna nebo sklená vata 200 + + + + 7 OSB deska (neprodyšné napojení desek 15 + + + + 8 Dřevěné latě (24/100mm, a = 400 mm) 24 + + + + 9 Sádrokarton 12,5 + + + + 10 Sádrokarton 12,5 - - + + Tab.23 Vlastnosti střešní konstrukce www.dataholz.cz/ Tepelná ochrana Souč. prostupu tepla konstrukce Požární ochrana Požární odolnost Akustika Vzduchová neprůzvučnost Kročejová neprůzvučnost U [W/m 2 K] 0,19 0,2 0,18 0,2 REI [min] REI 30 REI 60 R w (C;C tr ) [db] 53(-2;-8) 52(-2;-8) 54(-2;-8) 53(-2;-8) L n,w (C 1 ) [db] - - 44

4.6.2 Konstrukce stropů a podlah Zásady pro pokládání desek na stropní konstrukci: Desky musí být pokládány hlavní osou kolmo na trámy tvořící nosnou konstrukci. Při pokládání dvojité vrstvy OSB desek musí být desky pokládány střídavě na vazbu, tj. ve 2 na sebe kolmých směrech. Mezi deskami musí být dodržena dilatační spára 3 mm (platí u desek s rovnými hranami). U desek s hranami 4 P&D je nutné hrany slepit lepidlem (zajištění lepší tuhosti). Po obvodu stěn musí být dodržena dilatační spára 15 mm. Všechny desky musí být podepřeny trámy v dostatečných vzdálenostech, viz tabulka. U podlah s možností vzlínání vlhkosti do podlahové konstrukce je nutné nejprve aplikovat parotěsnou fólii, která musí být v přesazích přelepena vlhkuodolnou lepicí páskou. Obr. 20 Schéma pokládání desek (www.kronospan.cz) Tab.24 Orientační rozměry a vzdálenost podpor (www.kronospan.cz) Minimální doporučená tloušťka desky Osová vzdálenost podpor 15 mm 300 400 mm 18 mm 400 600 mm 22 mm 600 800 mm Poznámka: Rozměry jsou pouze orientační, nutno řešit dle přesného statického zatížení na desky. 45

Upevnění desek: Minimální vzdálenost spojovacího prostředku od kraje desky je 10 mm. V místech napojování desek zatloukat hřebíky po 150 mm a v poli po 300 mm. Hřebíky a vruty minimální délce 2,5 násobku tloušťky desky. Doporučené rozměry hřebíků: délka l = 50 mm, průměr d 3 mm. Doporučené rozměry vrutů: 4,2 x 45 mm. Zásady pro pokládání podlahové konstrukce: Zásady jsou všeobecně stejné jako v případě montáže stropní konstrukce. Pro snížení přenosu kročejového zvuku je nutno na nosnou konstrukci položit zvukoizolační podložku. Konstrukce plovoucí podlahy: Konstrukce je tvořena jednou nebo dvěma OSB deskami o tloušťce v rozmezí 15 25 mm. Konstrukce s jednou deskou se používá na podlahu, na kterou nejsou kladeny vysoké nároky, kde se nepředpokládá dlouhodobé soustředěné zatížení v místě pero drážka. V případě typu konstrukce s jednou OSB deskou je její tloušťka 22-25 mm. Při použití dvou desek se používají desky o tloušťce 15 18 mm. Desky se pokládají na desky z tvrdé minerální vlny, nebo polystyrenu, které jsou určeny do podlahové konstrukce. Toto se provádí z důvodu utlumení, až zamezení přenosu kročejového zvuku. Jednotlivé desky se na sebe pokládají hlavními osami kolmo na sebe. Aby se zamezilo vrzání na sobě ležících desek, musí se desky v případě použití vrutů důkladně prošroubovat, nebo slepit lepidlem. Další možnost zamezení vrzání je vložení separační fólie (Mirelon, Starlon) o tloušťce 2 3 mm mezi desky. 46

Příklady stropní a podlahové konstrukce - AKUFLOOR Typ konstrukce: Skladba stropní konstrukce Systém: Certifikovaný podlahový systém AKUFLOOR A- Trámový strop s podlahovým systémem AKUFLOOR B- Trámový strop s přitížením a systémem AKUFLOOR Obr.21 Stropní a podlahová konstrukce (www.kronospan.cz) Tab.25 Popis skladby Podlahové konstrukce (www.kronospan.cz) Popis skladby (exteriér->interiér) tl. [mm] A B Akustická podlaha AKUFLOOR: 1 OSB SUPERFINISH ECO (desky navzájem spojeny) 2x15 + + 2 Kročejvá izolace s minerální vlny 30 + + 3 Beton, popř. suché betonové tvárnice 50 - + 4 Separační vrstva (např. PE fólie) <1 - + 5 OSB SUPERFINISH ECO 22 + + 6 Dřevěný nosný trám (120/180, e = 625 mm) 180 + + 7 Minerální vlna Rockwool Domrock 100 + + 8 Dřevěné kontralatě (24/48; a = 625 mm) 24 + + 9 Sádrokarton 12,5 + + Tab. 26 Vlastnosti podlahové konstrukce www.dataholz.cz/ Souč. prostupu Tepelná ochrana U [W/m 2 K] 0,25 tepla konstrukce Požární ochrana Požární odolnost REI [min] REI 30 Vzduchová R neprůzvučnost w (C;C tr ) [db] 52(-3;-10) 58(-3;-10) Akustika Kročejová L neprůzvučnost n,w (C 1 ) [db] 65 57 47

Příklady stropní a podlahové konstrukce Typ konstrukce: Skladba mezibytové stropní konstrukce Typ stropu: Dřevěný trámový strop A- Varianta s požární odolností REI 30 B- Varianta s požární odolností REI 60 Obr.22 Stropní a podlahová konstrukce (www.kronospan.cz) Tab. 27 Popis stropní a podlahové konstrukce (www.kronospan.cz) Popis skladby (exteriér->interiér) tl. [mm] A B 1 Suchá podlaha 25 + + 2 Kročejová izolace z minerální vlny 30 + + 3 Pískový násyp (min 1800 kg/m 3 ) 40 + + 4 Separační vrstva (např. PE fólie) <1 + + 5 OSB deska 18 + + 6 Dřevěný nosný trám (80/220, e = 625 mm) 220 + + 7 Minerální nebo skelná vlna 100 + + 8 Dřevěné kontralatě (24/100; a = 400 mm) 24 + + 9 Pérové závěsy (kladené mezi dřevěnými latěmi) 27 + + 10 Sádrokarton 12,5 + + 11 Sádrokarton 12,5 - + Tab.28 Vlastnosti stropní a podlahové konstrukce www.dataholz.cz/ Souč. prostupu Tepelná ochrana U [W/m 2 K] 0,25 tepla konstrukce Požární ochrana Požární odolnost REI [min] REI 30 REI 60 Vzduchová R neprůzvučnost w (C;C tr ) [db] 70(-2;-6) 70(-1;-6) Akustika Kročejová L neprůzvučnost n,w (C 1 ) [db] 42 (3) 42 (1) 48

Zásady pro pokládání: 4.6.3 Konstrukce stěn OSB desky mohou být montovány vodorovně, nebo svisle. V případě montáže nosných stěn upřednostníme montování svislé. Při vodorovné montáži je nutno podepřít všechny styky desek deskovými pásy a výztužnými žebry. OSB desky lze pokládat na jednu, nebo na obě strany dřevěné rámové konstrukce Dilatační spáry: Obr. 23 Odsazení OSB desek od podkladu (www.kronospan.cz) Dilatační spára mezi spodním rámem a betonovým podkladem by měla být min. 25 mm z důvodu zabránění možné absorpce vody. Dilatační spáru lze vytvořit osazením celé dřevěné konstrukce na klínové podložky a spáru pod nosným dřevěným rámem celoplošně vyplnit cementovou maltou. Pokud ukládáme rám přímo na podklad, je nutná jeho chemická ochrana a přizvednutí desky min 25 mm nad úroveň podkladu. Kolem otvorů a mezi stěnami musí být ponechána dilatační spára minimálně 3mm. Upevnění desek: Obr.24 Dilatační spáry a upevnění desek (www.kronospan.cz) Vzdálenost spojovacího prostředku od okraje desky by měla být minimálně 10 mm a u nosných stěn minimálně 20 mm. Délka spojovacích prostředků by měla být větší než 2,5 násobek tloušťky materiálu. Vruty délky min. 45 mm a hřebíky minimální délka 50 mm. Tab.29 Vzdálenosti spojovacích prostředků (www.kronospan.cz) Tloušťka desky Po krajích desky V poli desky 9 12 mm 100 mm 200 mm 12 15 mm 125 mm 250 mm 15 22 mm 150 mm 300 mm Pozn.: U stěn přenášejících zatížení nutno vzdálenosti spojů stanovit výpočtem. 49

Příklad obvodové konstrukce difúzně otevřené Typ konstrukce: Skladba stěny obvodového pláště Systém: Dřevěná rámová konstrukce difúzně propustná A- Obvyklý dům bez instalační mezery B- Obvyklý dům s instalační mezerou C- Nízkoenergetický dům bez instalační mezery D- Nízkoenergetický dům s instalační mezerou Obr.25 Obvodové konstrukce (www.kronospan.cz) Tab.30 Popis skladby obvodové konstrukce (www.kronospan.cz) Popis skladby (exteriér->interiér) tl. [mm] A B C D 1 Dřevěné fasádní obložení 24 + + + + 2 Dřevěné kontralatě 30/50 (popř.30/80)+ provětrávání 30 + + + + 3 MDF 15 + + + + 4 Dřevěná rámová konstrukce (60/160, e= 625 mm) 160 + + - - 5 Tepelná izolace - minerální vlna nebo sklená vata 160 + + - - 4 Dřevěná rámová konstrukce (60/240, e= 625 mm) 240 - - + + 5 Tepelná izolace - minerální vlna nebo sklená vata 240 - - + + 6 OSB deska (neprodyšné napojení desek) 15 + + + + 7 Přídavná izolace z minerální vlny 40 - + - + 8 Dřevěné latě (a = 400 mm) 40 - + - + 9 Sádrokarton 12,5 + + + + Tab.31 Vlastnosti obvodové konstrukce www.dataholz.cz/ Souč. prostupu Tepelná ochrana U [W/m 2 K] 0,25 0,2 0,15 0,17 tepla konstrukce Požární ochrana Požární odolnost REI [min] REI 30 Vzduchová R neprůzvučnost w (C;C tr ) [db] 47(-2;-8) 50(-3;-10) 49(-2;-8) 52(-3;-10) Akustika Kročejová L neprůzvučnost n,w (C 1 ) [db] - - 50