VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu obor Cestovní ruch CHKO Blanský les Předpoklady pro cestovní ruch bakalářská práce Autor: Eva Hanišová Vedoucí práce: RNDr. Milan Kameník Jihlava 2014
Abstrakt Bakalářská práce se zabývá přepodklady cestovního ruchu pro na danou oblast. Hlavním cílem práce bylo určit nejzajímavější místa, památky a jiné zajímavosti v této lokalitě, za kterými turisté opravdu budou jezdit a představení geocachingu, jako dalšího předpokladu pro cestování. Klíčová slova CHKO Blanský les, předpoklady cestovního ruchu, geocaching Abstract The bachelor thesis deals with it presupposes tourism for the given area. The main objective of the study was to identify the most interesting places, monuments and other attractions in the area, for which tourists will really drive and geocaching, as further provided for travel. Keywords Blanský les, assumptions of tourism, geocaching
Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též AZ ). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutí licence. V Jihlavě dne 30. 4. 2014... Podpis
Poděkování: Tímto bych chtěla poděkovat RNDr. Milanu Kameníkovi za odborné vedení při tvorbě této práce. Dále děkuji rodině a příteli za jejich podnětné připomínky, za ochotu a podporu.
Obsah 1. Úvod..9 2. Chráněná krajinná oblast Blanský les základní charakteristika...10 2.1. Informační minimum... 10 2.2. Turistika v Blanském lese... 11 2.3. Přírodní zajímavosti... 12 2.3.1. Kaňon Vltavy... 12 2.3.2. Původní bukové lesy... 13 2.3.3. Toxické hadce v podloží, hadcové bory a trávníky... 13 2.3.4. Druhově bohaté louky na vápencovém podkladu... 14 2.3.5. Vzácnosti Blanského lesa... 14 2.4. Historické památky a lidová architektura v Blanském lese... 15 3. Předpoklady cestovního ruchu.....16 3.1. Lokalizační předpoklady cestovního ruchu... 16 3.1.1. Přírodní předpoklady CHKO Blanského lesa... 16 3.1.1.1. PR Kleť... 18 3.1.2. Geologie... 22 3.1.3. Geomorfologie... 22 3.1.4. Klima... 22 3.1.5. Pedologie... 23 3.1.6. Hydrologie... 23 3.1.7. Vegetace a flóra... 24 3.1.8. Fauna... 27 3.1.9. Krajinný ráz... 29 3.1.10. Ochrana přírody... 30 3.2. Kulturní předpoklady CHKO Blanského lesa... 31 3.2.1. Kulturní památky... 31
3.2.2. Plešovice... 32 3.2.3. Zlatá Koruna... 33 3.2.3.1. Vývoj názvu obce... 33 3.2.3.2. Historický vývoj obce Zlatá Koruna... 33 3.2.3.3. Klášter Zlatá Koruna... 36 3.2.4. Dívčí Kámen... 38 3.2.5. Holašovice... 40 3.3. Selektivní předpoklady... 42 3.3.1. Demografie a urbanizace... 42 3.4. Realizační předpoklady... 44 3.4.1. Doprava... 44 3.4.2. Materiálně technická základna... 45 3.4.2.1. Ubytovací zařízení... 45 3.4.2.2. Stravovací zařízení... 46 3.4.2.3. Český Krumlov nebo Kleť?... 48 3.4.3. Otevírací doby, vstupné... 50 3.4.3.1. Kleť... 50 3.4.3.2. Plešovice... 51 3.4.3.3. Zlatá Koruna... 52 3.4.3.4. Dívčí Kámen... 53 3.4.3.5. Holašovice... 53 4. Geocaching...54 4.1. Keš Plešovice... 55 5. SWOTanalýza....56 6. Dotazník..58 6.1. Vyhodnocení dotazníku... 66 7. Prodloužený víkend v Blanském lese geocaching....68
7.1.Vyhodnocení... 72 8. Závěr... 74 9. Seznamy......76 9.1. Knižní zdroje.... 76 9.2. Internetové zdroje. 76 9.3. Seznam obrázků....77 9.4. Seznam grafů 79 10. Přílohy.......82 10.1. Dotazník......82
1. Úvod Téma mé bakalářské práce jsem zvolila: CHKO Blanský les - předpoklady pro cestovní ruch. Velkou roli při výběru sehrál fakt, že z dané oblasti pocházím, mám ji velice ráda a s oblibou zde navštěvuji zajímavá místa. Zajímalo by mě, jaký má Blanský les potenciál cestovního ruchu pro současné turisty. Nejen historie a čistá příroda lákají turisty k návštěvě. Jsou zde i další důležité faktory, které ovlivňují turismus jako celek. Výsledkem bakalářské práce bude pohled očima turisty na Blanský les jako na celek, který je kombinací přírodních i kulturních krás. Zahrnut zde bude také současný fenomén, díky kterému se lidé dostávají do míst, o kterých by jinak nevěděli, a to je geocaching. Práce nebude obsahovat všechny památky a zajímavá místa v této oblasti. Jak jsem již uvedla, zmíním jen několik vybraných přírodních a kulturních památek. SWOT analýza mi pomůže vyhodnotit, co by mohlo být lepší a jaké jsou zde hrozby. Stále se jezdí na dovolené po krásách tuzemska. V současné době je také velice módní prodloužený víkend na chalupě, nejen dovolená u moře. Zaměřím se tedy podrobněji na prodloužený víkend strávený v penzionu v Blanském lese a všechno, co by mohl návštěvníkům přinést. Názorná ukázka možností bude uvedena v závěru práce. Při tvorbě této práce budu ve spojení s panem Jiřím Bártou, který je obyvatelem vesnice Holubov, ležící v samém srdci Blanského lesa, a zároveň autorem knihy Kleť - milovaná hora. 9
2. Chráněná krajinná oblast Blanský les základní charakteristika 2.1. Informační minimum Chráněná krajinná oblast Blanský les se rozkládá v předhůří Šumavy (od Šumavy jej odděluje vojenský újezd Boletice) v jižních Čechách, mezi Českým Krumlovem a Českými Budějovicemi. Jedná se o převážně zalesněný hornatý pás ve tvaru podkovy, uvnitř svírající Křemžskou kotlinu s mozaikou lesíků, polí, luk a vesniček s často hodnotnou lidovou architekturou (UNESCO). V Blanském lese se nacházejí původní bučiny a vzácné hadcové bory. Doménou oblasti je zejména nejvyšší hora Kleť a kaňon Vltavy se zříceninou Dívčí Kámen. Obrázek č. 1 vymezení oblasti Blanský les 10
Název z dřívějšího Plánského lesa, podle rodiny Plánských, která na Kleti žila v minulých stoletích. V 19. století se název začal komolit, až z toho vznikl dnešní Blanský les. Datum vyhlášení CHKO chráněná krajinná oblast Blanský les byla vyhlášena dne 18. 12. 1989 Sídlo Správy CHKO obec Vyšný u Českého Krumlova Znak CHKO ve znaku CHKO Blanský les je vyobrazena nejvyšší hora Kleť s rozhlednou a vysílačem, doplněná o tři bukové listy, poukazující na místní původně nejhojnější dřevinu Rozloha území 21 235 ha Nadmořská výška 420 m n. m. (kaňon Vltavy u Cáby) až 1083 m n. m. (Kleť) Vstupy vstupní branou do chráněné krajinné oblasti Blanský les jsou nejčastěji obce Český Krumlov, Křemže, Holubov, Chvalšiny či Brloh Turistické informace Správa CHKO Blanský les, informační středisko Holubov Turistické mapy KČT (1 : 50 000): č. 73 Vltava pod Vyšším Brodem a Blanský les; Shocart (1 : 50 000): č. 40 Českobudějovicko, Hluboká nad Vltavou Cykloturistické mapy KČT (1 : 100 000): č. 19 Novohradské hory, Českobudějovicko, Třeboňsko; Shocart (1 : 60 000): č. 159 Českobudějovicko 2.2. Turistika v Blanském lese V chráněné krajinné oblasti Blanský les je vytvořen systém značených cyklotras v délce 220 km a lyžařských tras v délce 54 km. K nejoblíbenějším výletním trasám patří následující naučné stezky: naučná stezka Třísov - Dívčí kámen - Holubov (5 km) začátek: Třísov (vlaková zastávka), konec: Holubov (vlaková zastávka) zajímavosti na stezce: keltské oppidum u Třísova, kaňon Vltavy, zřícenina hradu Dívčí Kámen, přírodní rezervace Holubovské hadce, bývalá železářská Adolfovská huť 11
naučná stezka Vyšenské kopce (2,5 km okruh) začátek a konec: před budovou Správy CHKO Blanský les v obci Vyšný zajímavosti na stezce: venkovní geologická expozice, botanická skalka s přehlídkou nejhojnějších rostlinných druhů Vyšenských kopců naučná stezka Kolem Kletě (5 km okruh) začátek a konec: vrchol Kletě zajímavosti na stezce: největší známá kolonie lesních mravenců v ČR, původní bukové lesy, hvězdárna na Kleti naučná stezka Granátník (8,5 km okruh) začátek a konec: Srnín zajímavosti na stezce: rozhledna Granátník, srnínské mokřady, zbytky příhraniční pevnůstky z roku 1938 naučná stezka Zámecký park Červený Dvůr (3 km okruh) začátek a konec: Červený Dvůr, léčebna stezka vede krajinářsky cenným zámeckým parkem naučná stezka Brložsko (7,2 km okruh) začátek a konec: Brloh zajímavosti na stezce: výhledy do Křemžské kotliny, zříceniny hradu a klášterního kostela v Kuklově, údolí Křemžského potoka 2.3. Přírodní zajímavosti 2.3.1. Kaňon Vltavy Jihovýchodní hranici Blanského lesa tvoří na 12 km úseku (Pozděraz - Rájov) meandrující řeka Vltava. Do říčního kaňonu je krásný výhled z působivé zříceniny hradu Dívčí Kámen, která ční na skalním ostrohu vysoko nad řekou. 12
Obrázek č. 2 zřícenina hradu Dívčí Kámen 2.3.2. Původní bukové lesy Více než polovina území Blanského lesa je zalesněna. V dávných dobách zde převažovaly bučiny, ty však byly v průběhu lidské kolonizace částečně vytěženy a nahrazeny kulturními porosty smrku a borovice. Nejcennější fragmenty přirozených a původních bukových lesů jsou chráněny např. v přírodních rezervacích Kleť, Vysoká Běta, Jaronínská bučina, Chrášťanský vrch, Malá skála a Ptačí stěna. 2.3.3. Toxické hadce v podloží, hadcové bory a trávníky V centrální části Blanského lesa (u Křemže a Holubova) i podél západní hranice chráněné krajinné oblasti Blanský les (u Dobročkova), se v podloží ostrůvkovitě vyskytují ultrabazické hadce (serpentinity). Ty jsou toxické pro celou řadu rostlin - u některých způsobují i tzv. trpasličí růst - a vyvíjejí se na nich zcela specifické biotopy reliktní hadcové bory a hadcové trávníky. Nejcennější hadcové lokality jsou 13
v Blanském lese zvláště chráněny, např. přírodní rezervace Holubovské hadce, Dobročkovské hadce, Bořinka a přírodní památka Šimečkova stráň. Na hadce jsou striktně vázané některé vzácné a ohrožené druhy rostlin, např. hvozdík kartouzek hadcový (Dianthus carthusianorum subsp. capillifrons) a sleziník hadcový (Asplenium cuneifolium). 2.3.4. Druhově bohaté louky na vápencovém podkladu V jižní části Blanského lesa u Českého Krumlova, v lokalitě zvané Vyšenské kopce, se vyvinul druhově velmi bohatý komplex lesů, křovin, luk a suchých trávníků, vázaných na vápencové podloží s řadou vzácných a chráněných druhů rostlin, hub a živočichů. Územím prochází naučná stezka, jejíž součástí je také venkovní geologická expozice a botanická skalka s přehlídkou zdejších nejhojnějších rostlinných druhů. Území je chráněno jako národní přírodní rezervace a patří k nejcennějším lokalitám v chráněné krajinné oblasti Blanský les. 2.3.5. Vzácnosti Blanského lesa vltavíny (tektity) poměrně bohatá naleziště v severní části Blanského lesa největší známá kolonie lesních mravenců v ČR a jedna z největších v Evropě na jižních svazích Kletě se na ploše 370 ha nachází cca 3500 hnízd vzácného mravence boreálního (Formica aquilonia); v ČR žije pouze zde a v Novohradských horách, dále se pak vyskytuje ve východních Alpách, ve Skotsku a hojněji ve zbytku severní Evropy hořeček český (Gentianella praecox subsp. bohemica) kriticky ohrožený a evropsky významný druh, který roste v NPR Vyšenské kopce, jako na jediném místě v CHKO Blanský les přástevník kostivalový (Callimorpha quadripunctaria) krásný a evropsky významný motýl, který je v Blanském lese poměrně hojný rys ostrovid (Lynx lynx) v Blanském lese byl zaznamenán pravidelný výskyt této chráněné šelmy 14
2.4. Historické památky a lidová architektura v Blanském lese Ve střední části chráněné krajinné oblasti Blanský les (Křemžská kotlina) a v jejích okrajových zónách převládá zemědělská krajina s mozaikou lesíků, luk, polí a sídel, místy s poměrně zachovalou a hodnotnou lidovou architekturou k nejvýznamnějším patří zejména Holašovice, Brložsko a Chvalšinsko. Holašovice vesnice s ojediněle zachovalou lidovou architekturou z 2. poloviny 19. století (tzv. jihočeské selské baroko); památka UNESCO holašovický kruh megalitická stavba u vsi Holašovice, přezdívaná jihočeské Stonehenge hrad a klášter Kuklov zřícenina hradu a klášterního kostela ze 14. století Dívčí Kámen rozsáhlá hradní zřícenina ze 14. století na skalním ostrohu nad řekou Vltavou u Třísova klášter Zlatá Koruna středověký cisterciácký klášter v obci Zlatá Koruna; národní kulturní památka zámek Červený Dvůr barokní zámek s rozlehlým (105 ha), krajinářsky cenným parkem keltské oppidum Třísov pravěké keltské sídliště staré cca 2 000 let; archeologická rezervace Kleť nejstarší kamenná rozhledna v Čechách na nejvyšší hoře hvězdárna Kleť nejvýše položená astronomická observatoř v Čechách Selské slavnosti tradiční letní staročeský jarmark, každoročně se konající v Holašovicích [1] 15
Obrázek č. 3 holašovický kruh 3. Předpoklady cestovního ruchu Předpoklady cestovního ruchu jsem rozdělila na lokalizační, selektivní a realizační. Toto rozdělení je také známé jako rozdělení podle Mariota. 3.1. Lokalizační předpoklady cestovního ruchu Lokalizační předpoklady schopnost krajiny poskytovat hodnoty pro cestovní ruch Lokalizační předpoklady cestovního ruchu se dělí na dvě části: přírodní a kulturně municipální. Obě tyto části mají několik podkategorií. 3.1.1. Přírodní předpoklady CHKO Blanského lesa Přírodní předpoklady Blanského lesa jsou velkou předností dané lokality. Tato kapitola bude pojednávat o přírodě, geologii, geomorfologii, klimatu, pedologii, hydrologii, vegetaci, flóře, fauně, krajinném rázu a ochraně přírody. CHKO chráněné krajinné oblasti jsou rozsáhlá území s harmonicky utvářenou, převážně kulturní krajinou, charakteristicky utvářeným reliéfem, s významným podílem přirozených ekosystémů lesních a trvalých travních porostů, s hojným zastoupením dřevin, popřípadě s dochovanými památkami historického osídlení. Dlouhodobým 16
cílem je zajistit územně diferencované a ekologicky optimální hospodářské využití krajiny, respektující dochované přírodní prostředí a krajinný ráz. (Pachrová, 2011) NPR národní přírodní rezervace je nejvýznačnější kategorií ochrany maloplošných území. Poskytuje ochranu v mezinárodním nebo národním měřítku unikátním přírodním ekosystémům s výskytem vzácných a ohrožených organismů i anorganických fenoménů. (Pachrová, 2011) PR přírodní rezervace je obdobou národní přírodní rezervace, avšak pouze s regionálním významem. Přírodní rezervace by měly být vyhlašovány primárně pro ochranu menších území, v nichž jde o ochranu vzácného a regionálně významného biotopu (např. rašeliniště), případně o ochranu většího počtu vzácných druhů rostlin nebo živočichů. Některá území, která by logicky patřila do této kategorie, byla ovšem vyhlášena jako přírodní památka, proto se rozdíly mezi těmito dvěma kategoriemi často stírají. (Pachrová, 2011) PP přírodní památka je přírodní útvar menší rozlohy, zejména geologický či geomorfologický, naleziště vzácných nerostů nebo ohrožených druhů ve fragmentech ekosystémů, s regionálním ekologickým, vědeckým či estetickým významem, a to i takový útvar, který vedle přírody formoval svou činností člověk. (Pachrová, 2011) 17
NPR Vyšenské kopce PP Hejdlovský potok PP Horní Luka PP Kalamandra PP Mokřad u Borského rybníka PP Na Stráži PP Provázková louka PP Šimečkova stráň PR Bořinka PR Dívčí Kámen PR Dobročkovské hadce PR Holubovské hadce PR Chrášťanský vrch PR Jaronínská bučina PR Kleť PR Malá skála PR Meandry Chvalšinského potoka PR Ptačí stěna PR Vysoká Běta Vodní stezka na Vltavě Tabulka č. 1 přírodní předpoklady v CHKO Blanský les 3.1.1.1. PR Kleť Jako jedinou konkrétní přírodní rezervaci si podrobněji popíšeme Kleť, nejvyšší horu CHKO Blanského lesa. V našem avizovaném prodlouženém víkendu se na její vrchol podíváme. Mohutný masiv hory Kleť vysoký 1084 m je vidět z mnoha míst Českobudějovicka, Českokrumlovska, ale i Prachaticka. Nejčastěji využívaný přístup na Kleť je z vlakové zastávky v Holubově, přes Krásetín a pod lanovkou vzhůru na vrchol. Roku 1906 byl založen německý spolek Leitersteiner (podle Žebříkové skály). Po odsunu německého obyvatelstva po roce 1945 zanikl. V roce 2006, v roce 100. výročí jeho založení, se několik obdivovatelů hory Kleť domluvilo na jeho obnovení, avšak s českým názvem Společnost Žebříkového kamene na Kleti. 18
Rozhodli se pokračovat v jeho tradici, bez jakéhokoli nacionalismu. Je to zcela neformální skupina lidí, která se schází několikrát do roka a pro své příznivce uskutečňuje vycházky v prostoru Kletě. Usiluje tak o popularizaci neznámých či zapomenutých míst a dějů, případně svých badatelských nálezů. Společnost se stala iniciátorem mnoha akcí na záchranu přírodních a kulturních památek v krajině. (Kleť - milovaná hora, 2011) Český název hory a jeho vývoj se dá vystopovat v historických listinách. O německém názvu víme jen to, že poprvé byl použit někdy začátkem 17. století. Německá verze uvádí, že jméno hora získala podle schwarzenberského hajného. (Kleť - milovaná hora, 2011) Není možné zabývat se historií Kletě a vynechat historii knížecího rodu Schwarzenbergů. Jejich zásluhou si dodnes můžeme užívat krásného rozhledu z věže a k občerstvení využívat restauraci v přilehlé chatě. Díky pánům z knížecího rodu Schwarzenbergů se můžeme procházet, jezdit na kole či běžkách po romantických lesních cestách, z nichž některé nesou i jejich jména. (Kleť - milovaná hora, 2011) 19
Rozhledna Obrázek č. 4 kamenná rozhledna a horská chata na Kleti Tehdejší majitel panství (1822-23) dostal návrh pro zřízení rozhledny, která bude sloužit nejen k rozhledu, ale také k astronomickým měřičským účelům. Jeho přání bylo postavit věž v pseudogotickém stylu. Oba dva návrhy, které byly předloženy, se přepracovaly. Rozhledna má 10 sáhů (1 vídeňský sáh = 1,896 m) a místo původní šikmé nebo altánové střechy bylo použito cimbuří s měděnou krytinou. Rozhledna má tři podlaží. (Kleť - milovaná hora, 2011) Hvězdárna Výborné pozorovací a klimatické podmínky na Kleti přiměly ředitele českobudějovické hvězdárny, profesora matematiky a fyziky na českobudějovickém gymnáziu k myšlence postavit zde vědecké pracoviště českobudějovické hvězdárny. (Kleť - milovaná hora, 2011) 20
Lanovka Obrázek č. 5 lanová dráha na Kleť Ke stavbě lanové dráhy na Kleť byl po rozšíření využit původní lesní průsek, začínající několik desítek metrů nad hájovnou Vyhlídka. Průsekem dříve procházelo telefonní vedení. Trasa nazývaná po telefonu bývala hojně využívána k výstupu na vrchol. Mezi hájovnou a dolní stanicí lanovky ve výšce 691 m n. m. bylo vybudováno parkoviště pro vozidla návštěvníků. Na stavbě lanovky se podílely podniky Transporta n. p. Chrudim, Elektrozávody Praha a Vodní stavby Tábor. Započata byla roku 1959 na objednávku ČSAD Český Krumlov. Délka lanové dráhy je 1 792 m a končí horní stanicí v nadmořské výšce 1 074 m n. m. Překonává tedy převýšení 383 m. Přepravní kapacita 220 osob za hodinu je zajištěna stovkou pevně uchycených sedaček. Do provozu byla uvedena 1. července roku 1961. Během desítek let provozu bylo uskutečněno několik zásadních oprav či rekonstrukcí výměna lana, sedaček a kladkových baterií. Roku 2005 byl vyměněn hlavní motor. Uvádí se, že za celou dobu provozu lanovky bylo přepraveno přes 3 miliony cestujících. Roku 1997 došlo k bezúplatnému převodu lanovky z podniku ČSAD na obec Holubov. 21
Celých 40 let, od uvedení do provozu až do roku 2000, byl jejím vedoucím pan Václav Stropek. (Kleť - milovaná hora, 2011) 3.1.2. Geologie Rozhodující podíl na geologické stavbě území CHKO mají horniny moldanubika. Největší část území CHKO tvoří masiv Blanského lesa. Plošně uložená čočka oválného tvaru o velikosti 22 x 14 km s odhadovanou mocností 1,5 km je tvořena převážně slídnatým granulitem, který doprovází světlý a pyroxenický granulit. V centrální části masivu jsou rozšířena částečně serpentinizovaná ultrabazika hadce. Jižní a jihovýchodní část CHKO je budována horninami pestré, tzv. českokrumlovské série, v níž se střídají krystalické vápence, amfibolity, grafitické horniny a erlány. Podél západní hranice CHKO mezi Vodicemi a Dobročkovem probíhá na východním okraji tektonické Lhenické brázdy pruh hadců a amfibolitů. V severní části území se vyskytují vltavíny. 3.1.3. Geomorfologie Podhorský masiv Blanského lesa je vymezen nejen geologicky, ale i geomorfologicky. Území Blanského lesa se náhle zdvihá z ploché Budějovické pánve a pozvolna přechází do Prachatické hornatiny. Celá oblast je rozčleněna erozí vodních toků na soustavu nižších horských hřbetů, jednotlivých tvarů kopcovitého reliéfu a ploch kotlinových i ostře zaříznutých údolí (Vltava). Vlastní masiv Blanského lesa tvoří dva výrazné hřbety šumavského směru. Tyto hřbety s charakterem ploché hornatiny jsou odděleny kotlinou Křemžského potoka, která je stejně jako kotlina Chvalšinského potoka a Lhenická brázda podmíněna tektonicky. Četné tvary mezoreliéfu, vyskytující se po celém území CHKO, jsou dokladem intenzivního mrazového zvětrávání (balvanité sutě, kamenná moře, skalní věže ve vrcholových částech, mrazové sruby). 3.1.4. Klima CHKO Blanský les leží v dešťovém stínu Šumavy, a proto je poměrně chudá na srážky. Díky závětrnému efektu Kletě je v Blanském lese i méně větrné počasí. V oblasti také působí tzv. alpský fén (teplý a suchý padavý vítr), který zde výrazně zvyšuje teplotu vzduchu. Průměrné roční teploty se na území pohybují zhruba od 7,5 do 5 C. Nejchladnější počasí panuje na vrcholu nejvyšší hory Blanského lesa, Kleti, 22
s průměrnou roční teplotou cca 5 C, což je teplota o 2 až 3 C vyšší, než mají nejchladnější polohy nedalekých šumavských plání, které leží přibližně ve stejné nadmořské výšce. Roční průměrný úhrn srážek na Kleti činí 720 mm, zatímco na Šumavě v oblasti plání je roční průměr srážek téměř dvojnásobný. V Křemžské kotlině je množství srážek snižováno ještě závětrným efektem vlastní Kletě a průměrný roční srážkový úhrn činí pouze 560 mm. Celá oblast včetně vrcholových poloh je relativně chudá na sníh. 3.1.5. Pedologie Půdní poměry CHKO jsou dány různými pedogenetickými faktory, z nichž nejdůležitější je substrát. Nejhojněji zastoupeným půdním typem jsou hnědé půdy, vzniklé větráním granulitů, pararul a ortorul a působením erozní činnosti vody. Nejvíce jsou na území Blanského lesa rozšířeny hnědé půdy kyselé. V jihozápadní části CHKO se na krystalických vápencích vyvinuly rendziny. Rendziny se vyznačují bohatou vegetací a oblast, na které se vyskytují, patří mezi floristicky nejcennější území. 3.1.6. Hydrologie Celá oblast CHKO Blanský les náleží k povodí Vltavy. Vltava je také hlavním tokem této oblasti a tvoří na východní straně zároveň hranici CHKO v délce 12 km. V tomto úseku Vltava vytváří typické zakleslé meandry a protéká hlubokým údolím s průměrným spádem 3,2 %. Největším levostranným přítokem Vltavy je řeka Polečnice, která se svými přítoky odvodňuje jižní svahy Blanského lesa. Významným levostranným přítokem Polečnice je Chvalšinský potok. Druhým největším levostranným přítokem Vltavy je Křemežský potok, který tvoří zároveň osu vodní sítě celé oblasti CHKO Blanský les. V celém toku má charakter horského potoka s údolím střídavě úzkým a otevřeným a se značným spádem. Většina toků byla v minulosti upravována melioračními zásahy (Křemežský a Chmelenský potok, Borová, Olešnice) 23
Obrázek č. 6 Polečnice levý přítok Vltavy Na území CHKO Blanský les je minimální zastoupení rybníků a vodních nádrží. Celková rozloha stojatých vod představuje 54 ha, tj. 0,27 % plochy. Pouze 4 rybníky mají rozlohu větší než 5 ha, jinak se jedná o rybníčky do 0,5 ha. 3.1.7. Vegetace a flóra Lesy pokrývají přibližně 56 % území, z toho podíl listnáčů je 27 %. Nejvýznamnější jsou smíšené podhorské květnaté a acidofilní bučiny s roztroušeným až hojným výskytem jedle bělokoré, místy s příměsí javorů, lip, jilmu horského a smrku ztepilého. Převažující jednotkou jsou kostřavové bučiny, vzácněji se vyskytují kyčelnicové bučiny. Na chudších stanovištích rostou acidofilní bikové bučiny, ve vrcholových partiích Kletě se zachovaly fragmenty smrkových bučin. Z významných druhů zde nalezneme např. ječmenku evropskou, která má na Šumavě a v předšumaví jen několik málo lokalit a je typická právě pro bučiny Blanského lesa. Ve vyšších polohách Kletě, podél drobných horských potůčků nebo na prameništích, se objevují alpští migranti kýchavice bílá, kamzičník rakouský, dřípatka horská a olše zelená. 24
V severozápadní části území a v údolí Vltavy je významný výskyt suťových lesů. Ze vzácných druhů suťových lesů lze uvést např. oměj vlčí mor, měsíčnici vytrvalou a kapradinu laločnatou. V Křemežské kotlině rostou na hadcovém podloží typicky vyvinuté hadcové bory s charakteristickými rostlinnými druhy, např. hvozdíkem kartouzkem hadcovým a sleziníkem hadcovým, který zde má jedny z posledních lokalit výskytu na území ČR. K plošně méně zastoupeným společenstvům patří doubravy, vyskytující se nad kolmými svahy Vltavy s jižní expozicí. Drobné toky doprovází jasanovo-olšové luhy (např. horní tok Křemežského potoka). V členitém kaňonu Vltavy se nacházejí kromě pestré mozaiky lesních společenstev (bučiny, doubravy, suťové lesy, reliktní bory, jedliny) místy i skalní výchozy se štěrbinovou vegetací silikátových a vápnitých skal a drolin s tařicí skalní, vzácný je výskyt kapradinky skalní. V PR Dívčí Kámen roste evropsky významný mech dvouhrotec zelený. Společenstva v kaňonu Vltavy a v okolí Českého Krumlova jsou charakteristická především absencí habru obecného a dominancí lísky obecné. Bylinné patro tvoří kompletní druhová garnitura středoevropských dubohabřin, např. ptačinec velkokvětý, pitulník horský, jaterník podléška, strdivka nící, svízel lesní, hrachor jarní, pryšec sladký, lilie zlatohlávek aj. 25
Obrázek č. 7 lilie zlatohlávek Nelesní biotopy jsou reprezentovány především mezofilními ovsíkovými loukami, vlhkými pcháčovými loukami a společenstvem vysokobylinných tužebníkových lad. Na extenzivně obhospodařovaných loukách jsou vyvinuty střídavě vlhké bezkolencové louky s výskytem hladýše pruského, kosatce sibiřského, vrby rozmarýnolisté a srpice barvířské. Na loukách v masivu Kletě se vyskytuje endemický druh západní části střední Evropy zvonečník černý a vzácně na podmáčených loukách, prameništích a mokřadech roste také alpský druh pleška stopkatá. Vlhké louky a mokřady hostí i naše běžně rozšířené orchideje prstnatec májový. Po celém území jsou roztroušeny smilkové a acidofilní suché trávníky chudých nebo málo produktivních půd na současných, popř. bývalých pastvinách nebo jednoročně sečených loukách. Významným typem nelesní vegetace koncentrované na vápencové vložky jsou širokolisté suché trávníky. Nejvýrazněji vyvinuté jsou v NPR Vyšenské kopce u Českého Krumlova. Tento typ vegetace hostí velké množství světlomilných, teplomilných, vápnomilných a hájových druhů. Rostou zde například hořec křížatý, 26
vousatka prstnatá, ostřice Micheliova, bělozářka větevnatá, sasanka lesní, ožanka kalamandra, okrotice červená, kruštík tmavočervený, čistec přímý aj. Z jižních (podunajských a alpských) migrantů se zde hojně vyskytuje divizna jižní rakouská, parazitická záraza bílá, růže alpská a brambořík nachový. Často navazující vegetací jsou křovinná společenstva s dominantní lískou obecnou a hojnými dalšími druhy křovin trnkou obecnou, dřišťálem obecným, brslenem evropským, řešetlákem počistivým atd. V bylinném patře převládají hájové druhy černýš hajní, válečka prapořitá, kopytník evropský atd. Vodní společenstva s lakušníkem vodním a stolístkem střídavokvětým se nacházejí v řečišti Vltavy. Na rybnících se vyskytují porosty okřehků a na jejich okrajích mokřadní společenstva s porosty rákosin a vysokých ostřic. Evropsky významný druh hořeček český se vyskytuje na jediné lokalitě, přiléhající k severnímu kraji NPR Vyšenské kopce u vsi Vyšný. 3.1.8. Fauna V lokalitě Blanský les bylo zaznamenáno přibližně 52 druhů savců, 115 druhů ptáků, 6 druhů plazů, 10-12 druhů obojživelníků, 19 druhů ryb a kruhoústých. Naprostou většinu fauny představují bezobratlí. Charakteristická je lesní fauna, především přírodě blízkých souvislých bukových lesních porostů, ale i smíšených porostů vyšších poloh, kde se vyskytují rys ostrovid, čáp černý, holub doupňák, jeřábek lesní, sýc rousný, výr velký, kulíšek nejmenší, včelojed lesní, datel černý, lejsek malý. Z bezobratlých zde žije celá řada druhů hmyzu, měkkýšů a pavouků (typickou faunu vytvářejí např. na sutích, které jsou poměrně specifickým biotopem s konstantním mikroklimatem). Na jižních svazích Kletě žije početná kolonie vzácného mravence boreálního. Mravenec boreální je tzv. glaciální relikt. Zdejší a novohradská kolonie jsou jediné v ČR, dále se pak vyskytuje ve východních Alpách, ve Skotsku a hojněji ve zbytku severní Evropy. 27
Obrázek č. 8 rys ostrovid Významné jsou rovněž některé druhy motýlů, jako např. soumračník západní, bělásek hrachorový, modrásek hnědoskvrnný, perleťovec prostřední, okáč kluběnkový, zelenáček či sedm druhů vřetenušek. V CHKO Blanský les se poměrně hojně vyskytuje jinak vzácný druh přástevník kostivalový. Mimořádná je i fauna brouků a blanokřídlých skupina žahadloví (225 druhů), fauna ploštic (70 druhů) a měkkýšů, zahrnující řadu vzácných stepních druhů, jako např. drobnička válcovitá, bezočka šídlovitá, zrnovka mechová a oblovka drobná. PR Dobročkovské hadce je významnou lokalitou výskytu druhu vrkoče útlého. Fauna potoků, rybníků, mokřadů a niv není na území Blanského lesa dominantní, ale představuje významný podíl biodiverzity. Vyskytují se zde např. vydra říční, chřástal vodní, čáp bílý, moták pochop, ledňáček říční, slavík modráček, čolek velký, kuňka obecná, modrásek bahenní a vrkoč útlý, který žije na vlhkých loukách (např. v rámci PR Dobročkovské hadce v nivě Křemežského potoka). Křemežský i Chvalšinský potok je osídlen také mihulí potoční, vrankou obecnou a vzácně i střevlí potoční. V Křemežském potoce byla v minulosti také zaznamenána menší populace perlorodky říční. 28
Evropsky významný druh netopýra velkého, stejně jako netopýr černý, žije v sídlech. U obou druhů se jedná o letní kolonie, soustředěné v kostelech v Brlohu a Chvalšinách. 3.1.9. Krajinný ráz Kulturní charakteristiku krajiny utváří struktura venkovského osídlení, zemědělského a lesnického využívání krajiny. Jádro osídlení centrální, severní a východní části Blanského lesa tvoří zástavba vesnického typu, převážně sídla do 200 obyvatel, např. Holašovice, Chmelná, Slavče. Tyto vesnice si do značné míry zachovaly svůj tradiční charakter zástavby jsou to pravidelně založená návesní sídla nebo návesní ulicovky, vyznačující se kompaktní strukturou s orientací do centrálního návesního prostoru s typickými horizontálními, přízemními, zděnými zemědělskými usedlostmi. Zasahuje sem i jihočeské baroko. V západní a jižní části Blanského lesa, osídlené od 17. století, později s naprostou převahou německého obyvatelstva, leží sídla s roztroušenou zástavbou, např. České Chalupy, Rychtářov a Jánské Údolí. Charakteristickou zástavbou je zde sudetský patrový kamenný dům s valbovou střechou. Osamocené zemědělské usedlosti, které dotvářejí typický ráz krajiny, pocházejí převážně z přelomu 18. a 19. století. Jejich hustota byla dána velikostí obhospodařovaných pozemků. 29
Obrázek č. 9 krajinný ráz Blanského lesa 3.1.10. Ochrana přírody Maloplošná, zvláště chráněná území, tvoří kromě ochrany druhové i základ ochrany přírody v CHKO. Na jejím území byly dosud vyhlášeny: 1 národní přírodní rezervace (NPR Vyšenské kopce), 10 přírodních rezervací (PR Bořinka, PR Dívčí Kámen, PR Dobročkovské hadce, PR Holubovské hadce, PR Chrášťanský vrch, PR Jaronínská bučina, PR Kleť, PR Malá skála, PR Ptačí stěna, PR Vysoká Běta) a 8 přírodních památek (PP Hejdlovský potok, PP Horní luka, PP Kalamandra, PP Meandry Chvalšinského potoka, PP Mokřad u Borského rybníka, PP Na Stráži, PP Provázková louka, PP Šimečkova stráň). Památných stromů je v CHKO prozatím evidováno jen několik. Převážně jsou to lípy: lípa srdčitá (6 ks) a lípa velkolistá (4 ks), dub letní (12 ks) a morušovník (1 ks). Dále jsou zvláště chráněny památné aleje: na Podnovoveském rybníku (60 dubů letních) a v Borovských Uhlířích (duby, javory, jasany a lípy celkem 77 stromů). 30
Celé území CHKO je spolu s kaňonem řeky Vltavy mezi Českým Krumlovem a Boršovem nad Vltavou zařazeno do národního seznamu evropsky významných lokalit soustavy Natura 2000, a to díky významnému výskytu hořečku českého (Gentianella praecox subsp. bohemica), přástevníka kostivalového (Callimorpha quadripunctaria), vranky obecné (Cottus gobio), mihule potoční (Lampetra planeri), vrkoče útlého (Vertigo angustior), netopýra velkého (Myotis myotis) a zvláště rysa ostrovida (Lynx lynx). Lokalita je dále navržena i pro ochranu jedenácti typů přírodních stanovišť, z toho tří prioritních. [2] 3.2. Kulturní předpoklady CHKO Blanského lesa 3.2.1. Kulturní památky V této kapitole poukážu na několik hlavních kulturních památek, které během mé praktické části práce také navštívíme. Klášter Zlatá Koruna Zřícenina Dívčí Kámen Rozhledna Kleť UNESCO selské baroko Holašovice Zámek Červený Dvůr (nyní léčebna) Tabulka č. 2 kulturní památky v Blanském lese 31
3.2.2. Plešovice Obrázek č. 10 Plešovice letecký pohled Tuto ves, ležící vysoko nad levým břehem Vltavy zde zmiňuji, protože bude patřit mezi naše zastávky v praktické části, a to díky geocachingu. Název obce se odvozuje z vlastního jména Pleš, od lidí Plešových. Podle názoru kronikáře dostala obec název podle Holého kopce neboli Pleši, který se zdvihá na západní straně vsi. Další možný výklad názvu, pocházející ze zlatokorunské pamětní knihy, se přiklání k původu názvu od pohanského zvyku oslav, tedy plesání, anebo od starého českého rodu Pleš. Obec Plešovice vznikla pravděpodobně v důsledku kolonizační činnosti zlatokorunského kláštera ve 14. století. Někteří badatelé se však přiklánějí k možnosti, že ves byla založena ještě dříve. O zřízení vsi v době vrcholného středověku svědčí náves ve tvaru okrouhlice s domy postavenými čelem do vsi, za nimiž pokračovalo hospodářské zázemí původních statků. (Zlatá Koruna, Plešovice a Rájov v proměnách století, 2013) 32
Za zmínku také stojí malá mini vesnička, kterou si na zahradě postavil místní důchodce. Obrázek č. 11 mini vesnička v Plešovicích 3.2.3. Zlatá Koruna 3.2.3.1. Vývoj názvu obce 1263 - Sancta Corona 1350 - Heiligen Chron 1414 - klášter Svaté Koruny 1609 - Zlatá Koruna 3.2.3.2. Historický vývoj obce Zlatá Koruna Je určitě všeobecně známo, že historická část obce tvořila ještě koncem 18. století nedílnou součást klášterního areálu. Přesto si dovolím podniknout pro objasnění vztahu mezi dnešní vsí a klášterem malý výlet do dějin tohoto malebného místa v ohbí Vltavy, které skýtá romantické zákoutí i mnoho architektonických a historických skvostů. 33
Do poloviny 13. století tu nebylo vůbec žádné osídlení. Teprve až v roce 1263 zde král Přemysl Otakar II. založil klášter cisterciáckého řádu, jehož předpisům toto stanoviště plně vyhovovalo bylo totiž v údolí blízko řeky, stranou hlavních cest, pod horou Kletí, z jejíchž svahů mniši svedli do kláštera potok a nazvali ho Jordánek. Na uvedené geografické charakteristice se v průběhu věků nic podstatného nezměnilo. Sevřený prostor obtékaný ze tří stran Vltavou dodnes určuje způsob výstavby. Ve středověku např. zapříčinil pootočení osy klášterního kostela téměř o 90 k severu a po zrušení kláštera roku 1785 neumožnil větší nárůst nových staveb. Louky v těsném sousedství řeky bývaly při vyšším stavu vody zaplavovány, a proto se zde nikdy nestavělo. Strmé svahy na pravé straně řeky nebyly vhodné k zástavbě, a tak zůstaly nedotčeny. Výjimkou je pouze bývalá hvězdárna z 2. poloviny 18. století a samota U Janečka. Bohatá královská nadace umožnila cisterciákům během 13. a 14. století vystavět celý klášterní okrsek, jehož vzhled je dodnes čitelný nejen v zachovaných budovách, ale i v půdorysné osnově místa. Vnitřní klauzuru, obývanou téměř výhradně mnichy, tvořil klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie s přilehlou křížovou chodbou, malý konvent, kaple Andělů Strážných, opatství a zahrady. V těsném sousedství pak po husitských válkách vznikl klášterní hospodářský dvůr. Jihovýchodně od konventních budov se rozkládalo předklášteří, kde bylo soustředěno hospodářské a řemeslné zázemí, právně i hospodářsky zcela závislé na klášteru. To se projevovalo například i tím, že domky nepatřily jejich obyvatelům, ale opatství. Při vstupu do předklášteří byla již ve 14. století postavena vedle hlavní brány kaple sv. Markéty pro laiky, kteří měli do klášterního areálu jen velmi omezený přístup. Vedle kaple byl v době baroka hřbitov, zrušený spolu s kaplí a klášterem roku 1785. Nový hřbitov, založený roku 1787, na sebe dosud upozorňuje mohutnou opěrnou zdí. U brány stávala vrátnice, kde měl střežit vstup do kláštera starší zkušený mnich, který také rozdával chudým almužny. Od brány vedla směrem do vnitřní klauzury komunikace, tvořící páteř sídla. Po jejích stranách se nacházely zahrady, chmelnice a jiné užitkové plochy, ke kterým v 18. století patřilo například bělidlo, založené posledním opatem Bylanským. Dnes je na stejném místě sokolovna, restaurace a hřiště. Kromě zahrad zde bylo i několik hospodářských budov a pár domků poddaných kláštera, například kovárna, špýchar, šenkovna, domek zahradníka, domek učitele Antonína Borového čp. 9, sladovna ta byla koncem 18. století v tzv. hospicu čp. 5, dále mlýn a pila. 34
Jednotlivé části areálu byly odděleny ohradními zdmi, které však neměly primárně obranný charakter. Alespoň u některých částí zdí lze předpokládat středověký původ, což vyplývá z potřeby i řádové povinnosti ohradit místo, kde žili klauzurovaní řeholníci. Obec se v rámci předklášteří začala rozvíjet až po ukončení řeholního života císařem Josefem II. roku 1785, kdy Jan Adolf ze Schwarzenberka koupil roku 1787 celý klášterní areál. To se však netýkalo domků jednotlivých obyvatel, které jim stačil těsně před zrušením kláštera darovat opat Bylanský. Nový majitel pronajímal bývalé klášterní stavby různým továrníkům a dosud řídká zástavba předklášteří se začala zaplňovat domky dělníků těchto manufaktur a jinými objekty. Ani poněkud krkolomné osudy po josefinských reformách, které sem umožnily vpád necitlivého továrního provozu, nesmazaly starobylý ráz Zlaté Koruny. Výrazným architektonickým těžištěm obce jsou stále vnitřní budovy kláštera s dominantami bývalého předklášteří i nadále zůstává středověký kostel sv. Markéty, budova tzv. hospicu, špýchar a v partii svažující se k Vltavě je nepřehlédnutelnou stavbou mlýn. Odlehlost místa a stísněnost prostoru uchovaly původní urbanismus a mnoho památek kláštera, kde působí velmi rušivě každý novodobý zásah, který nectí charakter staré zástavby. Výjimečnost drobného sídla si obyvatelé obce většinou uvědomovali také v posledním půlstoletí, o čemž vypovídají i vcelku šetrné územní plány. Ve zdech Zlaté Koruny tak stále rezonuje doba rozkvětu za posledního opata Bylanského, kterou zachycuje veduta vystavená na prohlídkové trase místního kláštera a ještě názorněji unikátní model Zlaté Koruny v bývalé faře, který pro návštěvníky obce vytvořila rodina Mgr. Jindřicha Špinara. [3] 35
Obrázek č. 12 Zlatá Koruna letecký pohled 3.2.3.3. Klášter Zlatá Koruna Původ názvu Přemysl Otakar II. daroval klášteru, který založil, údajný trn z Kristovy koruny, jenž předtím získal od francouzského krále Ludvíka IX. Svatého. Na Přemyslovo přání byl klášter podle této relikvie nazván Svatá Trnová Koruna (Sancta Corona Spinea). Je doloženo, že na počátku 14. století došlo ke změně názvu na Zlatá Koruna, pravděpodobně v souvislosti s velkým bohatstvím kláštera. Tento lidový název se přenesl i na obec vzniklou v blízkosti kláštera, který sám však stále užíval svého původního jména. Popis objektu Klášter je položen na ostrohu obtékaném ze tří stran řekou Vltavou. Vlastní klášter je samostatně ohrazený a po jihozápadní straně se k němu připojuje předklášteří, rovněž obehnané hradbou. Architektonické těžiště kláštera tvoří konventní kostel (trojlodní bazilika s příčnou lodí) orientovaný téměř na sever, k němuž se po jižní straně připojuje konvent s křížovou chodbou. Severně od něj stojí kaple Andělů Strážných, k níž přiléhá tzv. malý konvent. Dále k severu následuje soubor budov opatství s pivovarem. Do zadního nádvoří se vstupovalo od východu i západu gotickými branami. 36
Obrázek č. 13 klášter Zlatá Koruna letecký pohled Legendy a vyprávění Podle klášterních kronikářů založil Přemysl Otakar II. Zlatou Korunu jako výraz díků Bohu, který mu umožnil roku 1260 zvítězit v bitvě u Kressenbrunnu nad silnějším vojskem uherského krále Bély IV. Ačkoli s touto verzí korespondují některé útržkovité zprávy z dobových i pozdějších pramenů, nebyl to hlavní důvod fundace. K jedné vzrostlé lípě na klášterním nádvoří se pojí pověst, která vysvětluje kápovitou podobu jejích některých listů tím, že to má být vzpomínka na mnichy, oběšené zde husity v 15. století. Kápovité listy však vznikají na lipách častěji a důvodem srostlých řapíků listu, který pak tvoří jakýsi kornoutek, je vlastně nemoc stromu, viróza. Zmiňované události neodpovídá ani stáří této lípy, která byla vysazena asi před 200 lety. Zlatokorunský opat se dozvěděl, že pan Vilém z Rožmberka, kterému byl klášter zbudovaný na panství jeho rodu trnem v oku, namluvil císaři, že klášter Zlatá Koruna je téměř opuštěn, a proto bez užitku. Na cestě už byl císařský úředník, aby situaci prošetřil. Před jeho příjezdem opat svolal všechny mnichy z okolí, své poddané z okolních vesnic i čeleď a oblékl je do mnišských kuten. Posadil je k mohutným 37
latinským knihám a nařídil, že nikdo z nich nesmí promluvit, aby neprozradil svou nevědomost. Císařský úředník tedy všude spatřil skupiny mnichů zahloubaných do četby latinských knih, ale nikoho z nich se neodvážil na nic zeptat, aby neprojevil svou vlastní neznalost. Zpráva, kterou podal císaři o životě v klášteře, byla zřejmě kladná, neboť klášter Zlatá Koruna zůstal ušetřen a snahy dobyvačného Rožmberka vyšly naprázdno. [10] 3.2.4. Dívčí Kámen Romantická zřícenina hradu Dívčí Kámen ztělesňuje harmonii historie a přírody. Tato monumentální zřícenina se nachází na vysoké skále v překrásné přírodě nad soutokem Křemežského potoka a řeky Vltavy mezi městy České Budějovice a Český Krumlov. Vzhledem ke spojení skalního útvaru, meandrujících vodních toků i zásahu člověka je tato oblast velmi pestrá z botanického i zoologického hlediska. Proto bylo okolí hradu vyhlášeno přírodní rezervací. Hrad je jednou z nejrozsáhlejších a nejlépe dochovaných středověkých památek v České republice. Místo umocňuje těsná blízkost keltského oppida, které se významem a velikostí řadí k evropským unikátům. Hrad byl založen rodem Rožmberků v r. 1349 a týmž rodem opuštěn r. 1506. Po 500 letech od opuštění rodem svých zakladatelů přešel do vlastnictví obce Křemže. V prostorách hradu jsou pravidelně pořádány koncerty, historická, šermířská a divadelní vystoupení, středověké trhy, přednášky a výstavy. 38
Obrázek č. 14 Dívčí Kámen architektura Dívčí Kámen patří k nejrozsáhlejším a nejvýznačnějším jihočeským hradním zříceninám. Komplex hradu tvořilo dvoupalácové obytné jádro (7), nádvoří (8), velká okrouhlá věž (6), hospodářské budovy (5), dělostřelecké bašty (9, 10, 11) a typický rožmberský latrán (12), neboli podhradí, které zajišťovalo nejbližší provozní zázemí hradu, nemělo však statut samostatného městečka. Přesná podoba vnitřní zástavby latránu není doposud jasná. K hradu se přicházelo několika branami. První, pravděpodobně věžovitá brána (1), se nedochovala. Odtud pokračovala přes druhou bránu (2) opevněná cesta stoupající svahem až ke třetí bráně (3), vedoucí do vlastního předhradí (4). Tato brána měla tvar hranolové, dovnitř otevřené věže. Za ní byly po pravé straně k ohradní zdi přistavěny různé hospodářské a provozní budovy (5), které se táhly skoro až k východní homoli, 39
na níž stávala okrouhlá věž (6) o průměru asi 10 m a tloušťce zdí bezmála 3,5 m. Funkce této věže byla spíše symbolická a její stavba vyplynula pravděpodobně z kompromisu mezi palácem bez věže a představou, že by věž přece jen součástí hradu být měla. Při stavbě vlastního paláce podlehli bratři z Rožmberka diktátu dobové módy a dali jádru svého nového hradu prestižní dvoupalácovou podobu. Oba paláce dosahovaly ve své zděné části výšky tří pater. Z obranných důvodů se až do druhého patra rozměrná okna, která osvětlovala trojici místností v každé úrovni, obracela pouze do vnitřního nádvoří. Jednotlivá patra byla spojena dřevěným schodištěm. Třetí, zřejmě poněkud mladší patro, obsahovalo též do nádvoří obrácenou arkýřovou kapli (13), dokončenou pravděpodobně nedlouho před rokem 1383. Místnosti obytných paláců byly vytápěny jak krby, tak kachlovými kamny. [4] 3.2.5. Holašovice Vesnice Holašovice je osadou obce Jankov. Nachází se v Jihočeském kraji, 15 km západně od Českých Budějovic a necelých 30 km severně od Českého Krumlova, v nadmořské výšce 494 m n. m., v jihozápadním okraji CHKO Blanský les, pod zalesněnými vrchy Skalka, Švehlán a Vysoká. Oblast leží při jižním okraji významné kulturně-historické oblasti jihočeských Blat, pro kterou je typické vesnické prostředí, s hodnotnými návesními prostory a s citlivým zasazením těchto sídel do okolní krajiny. Tyto hodnoty bývají často nazývány také jako selské baroko. Obrázek č. 15 náves Holašovice 40
Holašovice byly zapsány na seznam přírodního a kulturního dědictví UNESCO pro své mimořádné architektonické a urbanistické hodnoty. Představují unikátní dochovaný soubor hospodářských usedlostí, které byly stavebně a výtvarně upraveny v průběhu 19. století do specifické podoby tzv. selského baroka, díky čemuž jsou dnes tyto objekty předmětem památkové péče. Unikátní je dosud neporušená forma půdorysného řešení, parcelace i struktura zástavby, která je názorným příkladem vesnického urbanismu z období vrcholné fáze středověké kolonizace. [5] V Holašovicích se každoročně pořádají Selské slavnosti, konané o víkendu na konci července. V roce 2014 se budou konat v termínu 25. 27. 7. Tato příležitost naskýtá jedinečnou podívanou. Malované štíty stavení holašovické návsi vytvářejí dobovou kulisu pro dvoudenní lidovou slavnost, jejímž neodmyslitelným základem je pořádání staročeského jarmarku s ukázkami tradičních i netradičních řemesel. Nabízí se zde ruční výrobky od řemeslníků, keramika, regionální potraviny pěstované na české půdě, bohaté občerstvení, domácí pečivo a různé speciality. Celkový dojem podtrhuje hudební produkce jihočeských heligonkářů a vystoupení mnoha folklórních souborů. Celé slavnosti provází bohatý kulturní program. Účinkující hosty i místní občany lze spatřit oblečené v barevných krojích a dobových kostýmech. 41
3.3. Selektivní předpoklady V této kapitole se budu zabývat demografií a urbanizací. Jako oblast nám poslouží CHKO Blanský les mikroregion podhůří. Obrázek č. 16 mikroregion Blanský les podhůří 3.3.1. Demografie a urbanizace Mikroregion Blanský les podhůří je společenství 19 jihočeských obcí vzájemně si blízkých především geografickou polohou, přírodním prostředím, kulturně historickými tradicemi, hospodářskou a demografickou skladbou. Rozloha území mikroregionu je 18 000 ha a počet obyvatel 9 700. Poloha: Mikroregion Blasnký les - podhůří leží v jihozápadní části okresu České Budějovice na hranici s okresy Český Krumlov a Prachatice, pod dominantou pohoří Blanského lesa horou Kleť (1084 m n. m.). Součástí mikroregionu je osada Holašovice, která je zařazena do Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. 42
Obce mikroregionu: Boršov nad Vltavou, Branišov, Břehov, Čakov, Dubné, Habří, Homole, Hradce, Jankov, Kamenný Újezd, Kvítkovice, Lipí, Planá, Radošovice, Strýčice, Včelná, Vrábče, Záboří, Závraty, Žabovřesky. [6] 2 500 2 000 Počet obyvatel v mikroregionu Blanský les 1 500 1 000 500 0 Graf č. 1 počet obyvatel v mikroregionu 3500 3000 2500 2000 1500 1000 500 0 Rozloha správních území v hektarech Graf č. 2 rozloha správních území v hektarech 43
3.4. Realizační předpoklady V této kapitole poukážu na realizační předpoklady v této oblasti, které jsou ještě dále děleny na dopravu a materiálně-technickou základnu. 3.4.1. Doprava V této lokalitě je silniční doprava docela dobře rozšířena, jen kvalita silnic není nejlepší. Jižní Čechy jsou ze severních a východních oblastí České republiky a ze sousedního Rakouska dobře dostupné po silnici E 55 (Praha - České Budějovice - Linz), na kterou se napojují místní dopravní uzly. Mikroregion Blanský les podhůří má na programu tyto priority: Obrázek č. 17 výtah z rozvojového programu mikroregionu Blanský les podhůří Autobusové spojení zajišťuje v rámci pravidelné linkové dopravy v regionu několik dopravců. Jízdenky zpravidla není potřeba rezervovat dopředu, jízdné se platí přímo řidiči po nástupu do vozidla. [7] Železniční doprava je v Blanském lese zajišťována Českými Dráhami, které mají trasu z Českých Budějovic až do Volar. Na této trase jsou zastávky Boršov nad Vltavou, Černý Dub, Hradce, Vrábče, Křemže, Holubov, Třísov, Plešovice a Zlatá Koruna. 44
Letecká doprava není možná, nejbližší letiště je až u Českých Budějovic. Vodní doprava se zde také neuskutečňuje. Nejhlavnější vodní toky, jako je Vltava a Křemežský potok, nemají žádné převozy. Vertikální doprava je zde provozována formou lanovky na horu Kleť. Přímo pod nástupem na lanovku se dá parkovat. Při zvolení cesty na Kleť po železnici se vystupuje v obci Holubov a k nástupišti lanovky se jde přes obec Krásetín. Trasa je dlouhá necelé tři kilometry. 3.4.2. Materiálně technická základna Materiálně technická základna v Blanském lese se týká hlavně stravovacích a ubytovacích zařízení. Ne všichni turisti si v této lokalitě hledají ubytování, ale velká většina turistů zde vyzkouší alespoň některé stravovací zařízení. 3.4.2.1. Ubytovací zařízení Ubytovací zařízení v Blanském lese obvykle nejsou několika hvězdičkové hotely, ale převažují zde spíše penziony a možnost ubytování v soukromí v rodinných domcích a chatách. V každé vesničce je dostupné nějaké ubytování. Vyberu příkladem jen několik různých zařízení, které budou zahrnovat nabídku pro veškerou škálu turistů pro seniory, rodiny s dětmi i mladé páry. Penzion Blanský les Penzion Blanský les je rodinný podnik, zasazen do šumavského podhůří Blanského lesa, ideální pro aktivní dovolenou s dětmi, cyklistiku, výlety za kulturními památkami a do přírody. Celé okolí penzionu je bez frekventovaných komunikací s nádherným výhledem do okolí. Velký pozemek je vhodný pro volné vyžití dětí. Penzion vznikl rekonstrukcí starého vesnického stavení. Je situován do údolíčka mezi kopci na konci obce Kvítkovice na slepé cestě k mlýnu. Pod ním je kaskáda několika rybníků, která končí rybníkem Dehtář. Z penzionu lze pozorovat volně se pohybující zvěř, u rybníků vydry a volavky. Poletují zde i ledňáčci a přímo u penzionu se pasou srnky. Poloha ubytovacího zařízení je ideální pro cykloturistiku s různou obtížností a také pro pěší výlety. [8] 45