Hrad Bezděz Záchranný archeologický výzkum klenebních zásypů manského paláce Jedna z nejvýznamnějších raně gotických památek v České republice, hrad Bezděz, prochází v současné době částečnou stavební rekonstrukcí, která je nutná k uspokojivému zachování, a zároveň k zajištění přístupnosti památky pro širokou veřejnost. V souvislosti se stavebními a restaurátorskými zásahy vzniká na několika místech hradu nutnost provádění záchranných archeologických výzkumů, jejichž prostřednictvím je zajištěn průzkum a dokumentace intaktních situací zachovaných v areálu hradu a vyhodnocení jejich výsledků za účelem studia minulých skutečností. Archeologický výzkum a jeho výsledky nám umožňují nejen podrobněji poznat stavební vývoj hradu v období středověku a jeho stavební úpravy v průběhu časného novověku, ale i detailněji prostudovat kulturu středověkého člověka dotýkající se mnohdy i zcela běžných záležitostí všedního dne a zachovat si tak povědomí o minulosti kraje i lidí, kteří v něm žili a dodnes žijí. Bezděz, letecký pohled na hrad od jihozápadu, foto: archiv NPÚ V rámci projektu zastřešení manského paláce, který se nachází v jihovýchodní části hradu, bylo nutné přistoupit ke stabilizaci a statickému zajištění klenebních konstrukcí na úrovni druhého patra paláce. Postup prací vyžaduje odhalení rubové plochy kleneb a jejich následnou opravu. Jak vyplývá z povahy klenebních konstrukcí, je celá horní plocha kleneb pokryta tzv. klenebními zásypy, které jsou součástí konstrukce již od doby ukončení stavby a zajišťují její stabilitu. V těchto klenebních zásypech bylo tedy nutné provést záchranný archeologický výzkum, vzhledem k tomu, že jejich stáří může být shodné s obdobím výstavby hradu, tedy s koncem 13. století. Hrad Bezděz, šipkou zaznačena poloha manského paláce v areálu hradu, foto: M. Nechvíle
Klenební zásypy jsou za účelem zachování statiky objektu odkrývány v pásech o rozměrech cca 2 x 7m. Po odebrání svrchní vrstvy humusu byly zaznamenány nevýrazné kulturní vrstvy, které reprezentují pravděpodobně pouze krátkodobé využívání plochy druhého patra paláce. Pod těmito kulturními vrstvami, bez dokladu o výskytu podlahových vrstev nebo komunikačních úrovní, byly odkryty původní, jednorázově navršené klenební zásypy, které sestávají ze sypkého nesoudržného materiálu. V něm jsou obsaženy jak pozůstatky stavební suti, tak i četné movité artefakty. Mezi nejpočetněji zastoupené se řadí fragmenty keramických nádob, zlomky kamenných konstrukčních prvků nebo fragmenty maznicových výmazů. Početný je i soubor zvířecích kostí. Bezděz, pohled na druhé patro manského paláce před započetím výzkumu, foto: R.. Tišerová Bezděz, pohled na druhé patro manského paláce po začátku archeologického výzkumu. Odkryty jsou první dva pásy klenebních zásypů, Po odebrání klenebních zásypů byla odhalena koruna zdiva bývalé schodišťové věže, která již delší dobu neslouží svému účelu a rubová plocha zdiva kleneb. Zajímavým konstrukčním prvkem je odhalený dýmník, který prochází klenbou ze spodních, původně obytných partií paláce. Dýmník je tvořen zděným tělesem založeným na vyzděném soklu, který je přiložen na spáru k východní obvodové zdi paláce. Absence podlahových vrstev kontrastuje s nálezem fragmentů omítek vnitřního prostoru podstřeší. Bezděz, odhalená koruna zdiva schodišťové věže po odebrání klenebních zásypů,
V současné době záchranný archeologický výzkum stále probíhá a jeho konkrétní výsledky budou tedy zveřejněny až po celkovém zpracování dokumentace a všech movitých i nemovitých nálezů. Mgr. Renata Tišerová, Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Liberci Bezděz, odkryté těleso zděného dýmníku po odebrání nadložních vrstev a klenebních zásypů, Bezděz: odkrytá plocha rubu kleneb po odebrání jejích zásypů, Bezděz: odkrytá plocha rubu kleneb po odebrání klenebních zásypů v druhé etapě výzkumu
Bezděz, záchranný archeologický výzkum klenebních zásypů manského paláce, 1. etapa
Bezděz, záchranný archeologický výzkum klenebních zásypů manského paláce, 2. etapa