SCHVÁLENO ZASTUPITELSTVEM MĚSTA NOVÁ BYSTŘICE: 19.11.2008



Podobné dokumenty
Strategický rozvojový plán Obce Ústí

STRATEGICKÝ PLÁN MIKROREGIONU FRÝDLANTSKO - BESKYDY AKČNÍ PLÁN

Prioritní oblast 1: Ekonomika a cestovní ruch

Přístup ke strategii rozvoje. Priorita 4. Životní prostředí. Priorita 5. Cestovní ruch. Priorita 6. Sport, kultura, volný čas, kvalita života

2. Specifické cíle projektu: Podpora regenerace brownfields s cílem ekonomického a sociálního rozvoje území a jeho okolí (zejména obce Dřínov).

č. 1/2006 o závazné části územního plánu obce Albrechtice

SWOT ANALÝZA pro obec Vraný (Lukov, Horní Kamenice)

Město Vítkov. Akční plán města Vítkova na léta

Analýza možnosti dotací na projektové záměry. Support project. s.r.o.

Místní program obnovy vesnice. Mníšek. r

ÚZEMNÍ PLÁN VNOROVY ZÁZNAM O ÚČINNOSTI. Funkce: Podpis: Razítko: A - TEXTOVÁ ČÁST. Institut regionálních informací, s.r.o.

ÚZEMNÍ PLÁN DEŠTNÁ ZÁZNAM O ÚČINNOSTI

Zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území (Zpracováno v souladu s požadavky 4, odst. 1, části. 1. bodu b) vyhlášky č. 500/2006 Sb.

PROGRAM ROZVOJE OBCE ŽERANOVICE

Przedsiębiorczość. Podnikání

Ú Z E M N Í P L Á N HOLETÍN

ÚZEMNÍ PLÁN OBCE PETROVIČKY I. ETAPA - URBANISTICKÉ STUDIE (s náležitostmi konceptu územního plánu)

REKREAČNÍ KRAJINNÝ CELEK RAMZOVÁ. Příslušné obce Části obce Katastrální území Ostružná Ramzová Petříkov u Branné Branná Branná Branná u Šumperka

OBEC PĚČÍN. Veřejná vyhláška OPATŘENÍ OBECNÉ POVAHY: ÚZEMNÍ PLÁN PĚČÍN

ROZVOJOVÝ PROGRAM OBCE TISÁ C. ANALÝZA SWOT. SPF Group, v.o.s., Bozděchova 99/6, Ústí nad Labem. Obec Tisá, Tisá 205, Tisá

Teze k úvodní rozvaze o charakteru území městských částí

Strategie rozvoje Mikroregionu Podluží. STRATEGIE ROZVOJE Mikroregionu Podluží B. SYNTÉZA

CHLUM SVATÉ MAŘÍ. Obecně závazná vyhláška obce Chlum Svaté Maří č... o závazné části územního plánu obce

VLACHOVO BŘEZÍ k. ú. Chocholatá Lhota, Dachov, Dolní a Horní Kožlí, Mojkov, Uhřice u Vlachova Březí, Vlachovo Březí

Projektový list pro výběr pilotního projektu

HLAVICE ÚZEMNÍ PLÁN. návrh. odbor hlavního architekta oddělení územního plánování Ing. arch. M. Štěpánek, ARCH SEVIS Leknínová 1063, Liberec 30

ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU TEXTOVÁ ČÁST

PODKLADY - MAPOVÉ, ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ, OSTATNÍ

1 ÚVOD. Program rozvoje obce Povrly na období 2008 až 2023

ANALÝZA SWOT. Datum: rok Strategický plán rozvoje města Trutnova

Grantové schéma. Podpora místní infrastruktury pro cestovní ruch Příloha D k Pokynům pro žadatele pro 1. kolo výzvy

Regionální operační program Jihovýchod Cestovní ruch stav čerpání k únoru 2010

1. MODERNIZACE ZÁKLADNÍ ŠKOLY

ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ PODKLADY název zhotovitel datum poznámky Politika územního rozvoje ČR 2008 (PÚR 2008) Dne

SWOT analýza. Město Pardubice

Příloha č. 3 Projekty realizované a zpracovávané v rámci PRV ČR

ZNALECKÝ POSUDEK č.3219/338/2012

Výstupy evaluace PŘÍLOHA 4. Analytická část. Strategie rozvoje Královéhradeckého kraje Programu rozvoje KHK

Hotel Fogl Mírové náměstí 24. Lesní hotel Peršlák Nový Vojířov Nová Bystřice

A. ÚZEMNÍ PLÁN LUDGEŘOVICE

Vlastivědný průzkum obcí České Kanady

Hrady v našem regionu Hrad Kunětická hora Hrad Lanšperk Hrad Litice Hrad Potštejn Hrad Žampach Zámky v našem regionu Nový zámek Kostelec nad Orlicí

B. KONCEPCE ROZVOJE ÚZEMÍ OBCE, OCHRANY A ROZVOJE JEHO HODNOT

KRÁLICKÝ SNĚŽNÍK. Na kole

VARNSDORF. Příloha A textová část vyhodnocení obcí

A. Vymezení zastavěného území 1 B. Základní koncepce rozvoje území města, ochrany a rozvoje jeho hodnot 2 C. Urbanistická koncepce, včetně vymezení

Strategický plán rozvoje obce Chaloupky

TŘANOVICE NÁVRH ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU

Územní plán BÍLÝ ÚJEZD

Obec Březina vydává vyhlášku č. 07 o závazných částech územního plánu obce Březina

4. Co Vám ve Vraném nad Vltavou a v jeho okolí chybí?

tripsforaday.com Kvilda, Strážný Kvilda (Šumava), Česká Republika Cyklo trasa 42,180 km Mapa

POTŠTÁTSKA KONCEPCE EXPOZICE HISTORIE. Zadavatel: Město Potštát Zámecká Potštát. Zpracoval:

Zápis č. 13 ze schůze Zastupitelstva obce Kunžak dne v 17.oo hodin

ZNALECKÝ POSUDEK č.4341/121/2016

Pavla Hanuše 252/ Hradec Králové Pražské Předměstí. potřeby objednatele

POŘIZOVATEL: OBEC ÚJEZD U VALAŠSKÝCH KLOBOUK: PROJEKTANT: Městský úřad Valašské Klobouky. Oddělení regionálního rozvoje a územního plánu.

Znalecký posudek č /2014

3.6. Technické vybavení sídel Obec Mezno má technickou infrastrukturu jen slabě rozvinutou.

7. CESTOVNÍ RUCH. Cykloturistika

Obsah textové části návrhu Územního plánu Palkovice A. Vymezení zastavěného území 1 B. Koncepce rozvoje území obce, ochrany a rozvoje jejích hodnot 1

Obec Tuřany. č. 4 / ČÁST PRVNÍ Úvodní ustanovení. Čl. l. Čl. 2. Rozsah platnosti. Čl. 3. Vymezení základních pojmů

9. výzva MAS k předkládání projektů pro 18. kolo příjmu žádostí SZIF

A.1. NÁVRH ÚZEMNÍHO PLÁNU - TEXTOVÁ ČÁST

PODZIMNÍ ŠKOLA Zdravých měst

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE OBCE BLATEC

ORJ 40 odbor rozvoje - plnění rozpočtu 2013

Vytvoření strategie MAS Moravská cesta spolufinancuje Olomoucký kraj Tvorba Integrované strategie rozvoje MAS Moravská cesta

Jankov. Charakteristika

Program rozvoje města Hlinska - katalog projektů aktualizace Projekty, které zůstávají v katalogu projektů i po aktualizaci 2013

Opatření obecné povahy č. 1/2009

Trasa č. 2. Popis trasy: Délka: 31,22 km Převýšení: 845 m

Akční plán rozvoje území správního obvodu obce s rozšířenou působností Mikulov Dokument je zpracován pro období

ZPRÁVA O UPLATŇOVÁNÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU DĚTENICE za období

HMDIS - pasport Výčapy Výčapy - Základní údaje Výčapy - Administrativa

Hotel Fogl Mírové náměstí 24. Lesní hotel Peršlák Nový Vojířov Nová Bystřice

ZMĚNA Č.1 ÚZEMNÍHO PLÁNU TULEŠICE

ÚZEMNÍ PLÁN LOUŇOVICE POD BLANÍKEM TEXTOVÁ ČÁST

ÚZEMNÍ PLÁN JESENNÝ v právním stavu po vydání změny č. 1

P O L E Ň ÚZEMNÍ PLÁN

ÚZEMNÍ PLÁN JINDŘICHOV I. ÚZEMNÍ PLÁN JINDŘICHOV I.A TEXTOVÁ ČÁST

Komentář k rozboru hospodaření k a k návrhu rozpočtových úprav. I. Běžné rozpočtové příjmy

VEŘEJNÁ VYHLÁŠKA. Oznámení o projednávání návrhu zadání změny č. 4 územního plánu obce Kácov. Č.j.: MKH/042950/2008

1 Funkční a příjemný veřejný prostor, kvalitní bydlení a vybavenost pro spokojený život (Liveable City)

Novobystřický průvodce odpadovým hospodářstvím

Ing.arch.Vlasta Šilhavá, Štompil 22, Brno Atelier územního plánování a architektury. Ing.arch.Vlasta Šilhavá

AKČNÍ PLÁN ROZVOJE MĚSTA ČELÁKOVICE

Seznam projektů, které splnily schválenou minimální bodovou hranici Oblast podpory 3.1

Využívání ICT ve všeobecně vzdělávacích a odborných předmětech

4. Ochrana přírody a krajiny

Tipy na výlety POZNEJTE MĚSTO DOBŘÍŠ

Územní plán PŘEŠTĚNICE

ÚZEMNÍ PLÁN BOROVÁ LADA

PROGRAM ROZVOJE OBCE KVÍTKOV NA OBDOBÍ LET

ZLIV ÚZEMÍ MĚSTSKÉ ZÁSTAVBY

Zámek v Bílovci a možnosti jeho využití

PŘÍLOHA Č. 1 VÝPIS Z KATASTRU NEMOVITOSTÍ, CHATA DOLANY, Č. E. 30

ÚP BRLOH _ návrh BRLOH A1 - TEXTOVÁ ČÁST. z.č. 1 / 113 / 10 NÁVRH ÚP - 3/2011 1

DOKUMENTACE OBLASTÍ S VÝZNAMNÝM POVODŇOVÝM RIZIKEM V OBLASTI POVODÍ MORAVY A V OBLASTI POVODÍ DYJE

II.13 Vyhodnocení připomínek... 16

Transkript:

MÍSTNÍ PROGRAM OBNOVY VESNICE PROGRAM ROZVOJE NOVOBYSTŘICKA V LETECH 2009-2015 AKTUALIZACE - LISTOPAD 2008 SCHVÁLENO ZASTUPITELSTVEM MĚSTA NOVÁ BYSTŘICE: 19.11.2008 PODPIS STAROSTY: PODPIS MÍSTOSTAROSTY:

OBSAH PROGRAMU: 1. Úvod 3 2. Základní vymezení Programu rozvoje Novobystřicka 4 2.1. Kopie přihlášky do POV 4 2.2. Charakteristika regionu (oblasti) 2.2.1. Poloha, historie, širší rozvojové vztahy 4 2.2.2. Stručně z historie města 6 2.2.3. Památka a zajímavosti v Nové Bystřici a okolí 7 2.3. Ukazatele místní ekonomiky Novobystřicka 8 2.3.1. Obyvatelstvo 8 2.3.2. Zaměstnanost 10 2.3.3. Přehled o hospodaření města Nová Bystřice 10 2.3.4. Služby v oblasti cestovního ruchu 11 3. Cíle programu 15 4. Výčet akcí Místního POV pro rozvoj Novobystřicka 16 5. Vlastní program na roky 2009-15 21 1) Hospodářství, podnikání 21 2) Doprava 21 3) Technická infrastruktura (vodohospodářství, energetika, ICT) 23 4) Prostředí pro život (životní prostředí, odpadové hospodářství, záplavová území, kulturní a přírodní památky) 24 5) Bydlení 25 6) Vzdělávání, školství 25 7) Sociální infrastruktura (občanská vybavenost, zdravotnictví, bezpečnost) 25 8) Společenský život (kultura, sport, spolkový život a volný čas) 26 9) Cestovní ruch a rekreace 28 6. Závěr 30 2

1. Úvod Novobystřicko je území při nejsevernějším bodu Rakouské republiky a svou polohou se nutně stává vstupní branou zahraničních návštěvníků do České republiky. Zastupitelstvo města Nová Bystřice, vědomo si výjimečnosti krajiny na straně jedné a vedeno snahou zabránit případné nekoncepčnosti v nakládání s ní na straně druhé, předkládá místní Program obnovy vesnice pro rozvoj tohoto území. Myšlenka předkládaného Programu je v jeho hlavních bodech (uvážlivý rozvoj oblasti, integrovaný přístup) vnímána jako nosná a chápána tak, že pro její realizaci a účinnost je třeba vycházet z vlastních skutečných potřeb, potřeb obyvatel zaujatého katastru a v neposlední řadě i zájmů vládní i nevládní politiky s ohledem na členství země v Evropské unii. Jednotlivé nekoordinované akce, vyvolané nejrůznějšími zájmovými skupinami, často nevycházejí ze skutečných závažných potřeb Novobystřicka a mohou vést až k chaotickému vynakládání městských či dotačních finančních prostředků. S vědomím toho, že těchto prostředků neustále ubývá a že nejrůznější státní či evropské rozvojové programy dále nedovolí jejich necílené využívání, je nutné zahájit skutečný rozvoj venkova a obnovu celé oblasti "odspodu" - na základě vlastní analýzy. Je tedy zřetelné, že je zde snaha o vytvoření programu, který by zahájil řetězce činností postihujících svým významem a finálním efektem nejen řešené území, ale propojujících také aktivity jednotlivých sousedních českých i rakouských mikroregionů. Je zde jasně deklarována vůle místní samosprávy na zahájení prací na úpravě a tvorbě krajiny s cílem podpořit zemědělské a lesnické činnosti v oblasti, na činnostech vedoucích k rozvoji zaměstnanosti, rozvoji ekonomické a sociální stability, stability životního prostředí, zlepšování kvality života občanů a k návratu historických a kulturních tradic regionu, který v letech politické izolovanosti od evropského dění utrpěl velkou újmu a který by se bez pomoci státu a pomoci prostředků EU jen velmi těžko adaptoval na nově vzniklé podmínky v rámci struktur EU. 3

2. Základní vymezení Programu rozvoje Novobystřicka 2.1. Kopie přihlášky do POV (připojena v tištěné verzi na konci dokumentu) 2.2. Charakteristika regionu (oblasti) 2.2.1. Poloha, historie, širší rozvojové vztahy Novobystřicko Novobystřicko je území na pomezí Čech, Moravy a Dolního Rakouska. Množství lesů, vodních ploch i specifické podnebí vzdáleně připomínají Kanadu, proto se oblasti také říká Česká Kanada. Dřívější typicky textilní region se v současné době transformuje v turisticky vyhledávanou oblast díky husté síti cyklotras, pěších naučných či zimních běžeckých tras, upravované sjezdovce, novému golfovému areálu, množství památek, rybníků a lesů v nádherné, neporušené krajině. Výhodou je i blízkost hranice, která umožňuje spolupráci s rakouskými sousedy a propagaci tohoto přeshraničního regionu jako celku. Historické a přírodovědné lokality lákají jako cíle výletů, rozsáhlé lesy a rybníky předurčují kraj pro rodinnou dovolenou. Pro celé Novobystřicko je charakteristická nepřítomnost velkých průmyslových středisek. Významnější jsou podnikatelské aktivity v textilním odvětví a kovozpracujícím průmyslu (v porovnání v celostátním měřítku však bezvýznamné). I když v minulosti byly pro region charakteristické významné podnikatelské aktivity malého a středního stavu, podpořené sítí drobných a středních zemědělských usedlostí, sahajících až za hranice republiky, díky poválečnému odsunu Němců a následné izolaci velké části území došlo k úpadku středního stavu a orientaci na centrálně plánovité zemědělství a lesnictví bez kořenů k vlastnictví půdy, k částečné devastaci kulturní krajiny. Často docházelo k vybydlení usedlostí a k jejich následnému opouštění. Tento pro oblast charakteristický jev je patrný z výsledků sčítání obyvatelstva, prováděného vždy na počátku desetiletí. Odliv obyvatelstva z obcí a jejich místních částí v mikroregionu je značný a pouze v posledních letech došlo k velmi mírnému nárůstu díky novým možnostem příhraničního styku (zejména v oblastech služeb a gastronomie). Pro celý katastr uváděného mikroregionu jsou potom charakteristické potíže s identifikací majetků, zvláště obecních, státních a tím logicky i ostatních. To kupříkladu znemožňuje jejich optimální využívání a tím se zvyšují jak náklady na zemědělskou a lesnickou prvovýrobu, která v oblasti v poválečném vývoji převládla, tak ztráty na ekonomickém potenciálu těchto pozemků. Rozoráním mezí, zánikem místní infrastruktury došlo k tomu, že dnes je mnoho pozemků velmi těžko přístupných, nebo pouze sezónně (pozemky ve velkých zemědělsky využívaných plochách). Snadno lze pak podlehnout snahám investorů s nevhodnými a škodlivými záměry pro oblast, čímž může docházet k hromadným laciným výkupům pozemků a k nevratným jevům v krajině. Naproti tomu snahy jednotlivých drobných podnikatelů nebo aktivit obcí Novobystřicka často narážejí na nesmyslný odpor, který se nedaří udolat také díky absenci integračního projektového záměru, který by jednoznačně vymezil postavení jednotlivých aktivit v jeho hierarchii a napomohl i při hledání prostředků na jejich realizaci. Podle Programu rozvoje Jihočeského kraje patří Novobystřicko mezi hospodářsky slabé regiony, konkrétně se jedná o oblast Dačicko, které je tvořeno třemi OPÚ Nová Bystřice, Dačice a Slavonice. Z tohoto dokumentu zároveň vyplývá, že je to oblast ohrožená vysídlováním. Toto území je nejvýchodnějším okrajem Jihočeského kraje s velkým podílem zemědělské půdy, avšak většina zemědělských ploch spadá do méně příznivých oblastí LFA. Jedná se o odlehlou, řídce osídlenou část s dlouhodobě vysokou nezaměstnaností a 4

nejnižší průměrnou mzdou v kraji. Počet obyvatelstva zde klesá nejen přirozeným úbytkem, ale i záporným výsledkem stěhování. Rovněž počet obyvatel vyjíždějících za prací je vyšší než počet dojíždějících. Podle statistik Ministerstva práce a sociálních věcí byla nezaměstnanost v Nové Bystřici k 31.12.2007 6,85%, průměrná nezaměstnanost NUTS II Jihozápad ke stejnému datu byla 4,6%. Nová Bystřice Jihočeské město Nová Bystřice s přibližně 3 300 obyvateli včetně místních částí Albeř, Artolec, Blato, Hradiště, Hůrky, Klášter I, Klášter II, Klenová, Mýtinky, Nový Vojířov, Senotín, Skalka a Smrčná, leží v nadmořské výšce 590 metrů na Jindřichohradecku. Nová Bystřice je přirozeným centrem celého mikroregionu, místem, kde jsou zaměstnáni obyvatelé okolních obcí, kam dojíždějí do škol či za nákupy. Město leží v jižní části okresu Jindřichův Hradec a je vzdálené asi dva kilometry od hraničního přechodu s Rakouskem Nová Bystřice Grametten. Mikroregion Novobystřicko (správně zahrnuje území tří obcí Nová Bystřice, Číměř a Staré Město pod Landštejnem) se nachází v prostoru hraničního pásma s Rakouskem, při jeho nejsevernějším bodě. Mezi nejvýznamnější památky Nové Bystřice patří zámek, děkanský kostel sv. Petra a Pavla, kostel sv. Kateřiny, zbytky městského opevnění v jižní části města s bývalým vodním příkopem, sloup Nejsvětější Trojice, kašna se sochou sv. Lukáše či židovský hřbitov. Také v okolí Nové Bystřice lze navštívit zajímavá místa jako například Klášter s kostelem Nejsvětější Trojice, zříceninu hradu Landštejn, Muzeum československého opevnění, nejznámější je však bezpochyby úzkokolejka, která jezdí mezi Novou Bystřicí a Jindřichovým Hradcem. Novou Bystřici obklopují přírodní parky Česká Kanada a Homolka-Vojířov, což jsou oblasti jako stvořené pro výlety pěšky, na kole i běžkách, s lesy bohatými na houby a lesní plody, v nichž se rozprostírají tajuplná skaliska a rozlehlé prosluněné rybníky vhodné pro letní rekreaci. Z botanického hlediska jsou pozoruhodné především přírodní rezervace Fabián, Blanko, Gebhárecký rybník, Hadí vrch, Skalák u Senotína, Rašeliniště Klenová či Kaproun. Nová Bystřice na sobě intenzivně pracuje, disponuje stále bohatší nabídkou turistických produktů, na své si zde přijdou především milovníci aktivního trávení volného času. Město Nová Bystřice Město Nová Bystřice je veřejnoprávní korporace České republiky, založená podle zákona o obcích. Činnost státní správy a samosprávy jsou činnosti zaměřené pro uspokojování potřeb obyvatelstva a rozvoj celého mikroregionu Novobystřicko dle Zákona o obcích. Žadatel má 17 zaměstnanců na plný úvazek. Samosprávu města tvoří patnáctičlenné zastupitelstvo, rada města se skládá z pěti členů, nejvýše stojí starosta a místostarosta. Rozpočet Města Nová Bystřice se v posledních letech pohybuje mezi 40 50 miliony a je koncipován jako vyrovnaný. Příjmy pocházejí především z dotací a daní. Výdaje se dělí na investiční (ročně ca 17 mil.) a neinvestiční (provozní náklady městského úřadu apod.). Město Nová Bystřice podporuje množství projektů a aktivit vedoucích k rozvoji města a celého regionu jedná se o investiční akce (zejména v oblasti dopravy, vodohospodářství, technické infrastruktury, občanské vybavenosti, školství apod.), z posledních významných akcí lze jmenovat například Stavební úpravy ulic Nádražní a Opletalova v Nové Bystřici; Přívodní vodovodní řad z Nové Bystřice do Smrčné, Hradiště a Nového Vojířova rozvodné řady ve Smrčné, Hradišti a N. Vojířově. Zároveň se však rozvíjejí i další služby občanům činnost knihovny a informačního střediska či impuls centra, rozvoj terénních sociálních služeb, rozšiřování nabídky aktivního trávení volného času, podpora kultury a sportu, 5

intenzivní propagace města a regionu apod. Město Nová Bystřice také získalo registraci na poskytování pečovatelské služby, rozvíjí systém terénních sociálních služeb. Z pohledu občanské vybavenosti se v Nové Bystřici nachází jedna mateřská škola s kapacitou ca 110 dětí a jedna základní škola, kterou navštěvuje ca 350 žáků, zároveň je zde odloučené pracoviště Mateřské školy, Základní školy a Praktické školy Jindřichův Hradec. Funguje zde jedno informační středisko a městská knihovna, kde je k dispozici veřejně přístupný internet. Nová Bystřice uzavřela v roce 2002 partnerství s dolnorakouským městem Heidenreichstein vzdáleném ca 17 km od Nové Bystřice, vzájemná spolupráce měst včetně spolupráce mikroregionů je na velmi dobré úrovni. Blízkost hranic vytváří z mikroregionu vstupní bránu zahraničních návštěvníků do České republiky. Tím se region stává do určité míry oblastí zajímavou především z pohledu cestovního ruchu. Zároveň je Nová Bystřice členem Sdružení pohraničních obcí a měst okresu Jindřichův Hradec a Euroregionu Silva Nortica. 2.2.2. Stručně z historie města Roku 1175 daroval Konrád z Raabsu ze svého majetku mnichům johanitům lesní půdu a jeden dvůr na říčce Bystřici. Od této chvíle se rýsují dějiny nevelkého sídliště v pomezním hvozdu, rozdělujícím pomyslnou čarou Čechy od Rakous. Roku 1179 byla oficiálně vyměřena státní hranice, která na dobu více než půlstoletí určila příslušnost této prastaré slovanské oblasti k rakouskému vévodství. Od druhé poloviny 13. století má osud Bystřice, úzce spjaté s nedalekým Landštejnem, v rukou rod Vítkovců. Zpočátku asi nevelká osada s přiléhajícím feudálním sídlem a s kostelem, který je připomínán již roku 1188, byla za Viléma z Landštejna zřejmě v roce 1341 povýšena na město - nejvýznačnější městské centrum zdejší oblasti po dobu více než tří století. Vzniklo pravděpodobně i nové opevnění panského sídla v severovýchodní části města a nový gotický farní kostel, jehož stavební detaily nesou charakteristický erb Vilémovy pětilisté růže. Roku 1381 připadla Bystřice spolu s Landštejnem rodu Krajířů z Krajku. V roce 1420 byla zcela pobořena a vypálena Janem Žižkou z Trocnova. Druhá polovina 15. a 16. století je obdobím největšího hospodářského rozkvětu města provázeného čilým stavebním ruchem. V této době byla Bystřice již chráněna zdokonaleným systémem opevnění tvořeným náspem, vodními příkopy, zdvojenou kamennou hradbou se střílnami, na východní a západní straně pak byly dvě věžovité brány - Pražská a Vídeňská. Ve druhé polovině 15. století byl pánem na Bystřici Volfgang Krajíř z Krajku, svědomitý hospodář, přebývající většinou na bystřickém hradě a věnující mimořádnou pozornost i životu města. Jeho obyvatelům udělil patrně již roku 1482 další výsady městského typu, po nichž následovalo roku 1486 i privilegium krále Vladislava II. přivolující ke konání osmidenního výročního jarmarku. Pronikavá proměna Bystřice dala městu v 16. století zřejmě i nové pojmenování - Nová Bystřice (prvně roku 1543). V letech 1575-1602 byla Bystřice v držení rodu Lobkoviců. Období vlády Radslava Kinského ze Vchynic (1602-1615) přineslo další rozšíření městských svobod a zejména pak výraznější stavební úpravy panského sídla renesanční přestavbou. V roce 1615 odkoupila panství Lucie Otýlie z Hradce, manželka Viléma Slavaty, která jej roku 1626 přenechala jako svatební dar svému synovi Adamu Pavlovi. Člověku, opuštěnému v den svatby svojí novomanželkou, se Bystřice stala hlavním smyslem života. Miloval ji celým svým srdcem, které zde zanechal i po své smrti v roce 1657, kdy bylo uloženo v jednom z pilířů farního kostela. Sedmnácté století přineslo rozvoj soukenictví zřizováním panských ovčínů a zahájení sklářské výroby provozované Slavaty. Vymřením Slavatů se končí jedna z nejšťastnějších etap dějinného vývoje města. Ztrátou městských výsad za Jana Leopolda z Fünfkirchenu roku 1701, vleklými spory 6

měšťanů s vrchností, postupnou proměnou zámku na příležitostné letní sídlo a zejména pak častým střídáním majitelů v 19. století Nová Bystřice pozvolna upadala. K prohloubení úpadku napomohly i nešťastné události, jako požár v roce 1774, kdy bylo poničeno město i zámek. Poté se na panství vystřídali pražský měšťan František Loubal (1807-1810), marnotratná a lehkovážná Terezie z Trautmansdorfu (1810-1817), od roku 1817 patřilo Antonínu Heberkovi z Henerstorfu a po něm rytířům Riese-Stallburgům. Roku 1900 zakoupil bystřický statek princ Schönburg, majitel nedaleké Červené Lhoty. Nepříznivá situace v českém pohraničí v průběhu 20. století nepřinesla žádný pozitivní obrat. Město Nová Bystřice začalo znovu ožívat až po otevření státních hranic v roce 1989 zvýšeným obchodním a turistickým ruchem i postupnou obnovou své původní krásy. 2.2.3. Památky a zajímavosti v Nové Bystřici a okolí Nová Bystřice zámek (původně hrad) ze 13. století kostel sv. Petra a Pavla z poloviny 14. století, přestavěný na konci 17. a 18. století v barokním stylu kostel sv. Kateřiny morový sloup z roku 1676 se sochou Nejsvětější Trojice kašna se sochou sv. Lukáše na náměstí hradby s příkopem na jižní straně, které zbyly z původního opevnění města židovský hřbitov s nově opravenými náhrobky, situovaný 500 m severně od města Klášter V malé vesničce Klášter na cestě z Nové Bystřice do Slavonic byl v letech 1501-1507 zbudovaný klášter pavlánů, kteří sem přišli již v roce 1491. Dne 22. července 1533 byl klášter vypálen novokřtěnci, ale po roce 1626 postaven znovu. Roku 1785 byl Josefem II. klášter zrušen a roku 1959 zbourán. Další památkou je kostel Nejsvětější Trojice postavený v letech 1668-1682 na místě starého, dle projektu Domenica Orsiho. Tato ojedinělá stavba v kraji byla v letech 1674-1675 uvnitř vyzdobena raně barokními štukaturami, jejichž autorem je G. B. Cometa. Unikátní památkou v kostele je Strom života pocházející z roku 1720. Kostel je jedinečný také svou prostorovou koncepcí (kněžiště je otočeno k západu - to je kvůli třem pramenům stékajícím se pod oltářem a vytékajícím ve studánce u kostela). V blízkosti kostela je rašelinná louka. Landštejn Zřícenina mohutného románského hradu, jedna z našich nejrozsáhlejších a nejlépe dochovaných hradních zřícenin. Hrad byl postaven na počátku 13. století králem Přemyslem Otakarem I., kolem poloviny 13. století jej získala jedna větev Vítkovců, píšící se pak podle hradu jako páni z Landštejna. Od roku 1381 vlastnili hrad Krajířové z Krajku, za nichž byly provedeny rozsáhlé stavební úpravy. Od konce 16. století hrad rychle mění majitele. Roku 1771 hrad po úderu blesku vyhořel. Poslední vlastníci, hrabata ze Sternbachu, udržovali již jen zříceninu. Od r. 1972 zde probíhají rozsáhlé záchranné práce. Hrad je přístupný v letní sezóně (duben říjen). Prohlídka areálu hradu s archeologickou expozicí a vyhlídkovou věží je volná, bez průvodce. V červenci a srpnu se zde pořádají mnohé kulturní akce. Kolem hradu vedou cyklotrasy, pod hradem je možno navštívit hotel Landštejnský dvůr. Úzkokolejka 7

Krásnou krajinou České Kanady prochází úzkorozchodná trať z Nové Bystřice do Jindřichova Hradce. Trať dlouhá 33 km při šířce 762 mm, otevřená 1. 11. 1897, je unikátní technickou památkou, která dokumentuje vývoj železniční dopravy v ČR. Svézt se můžete ve vagónech z roku 1899, které táhne motorová lokomotiva z let 1954-1958, nebo ve čtyřech historických vozech, které jsou zapojeny za parní lokomotivou U 47.001 z roku 1907. Jízda trvá asi hodinu a půl a je určena převážně k osobní a rekreační dopravě. Zvláště pro děti je jízda vláčkem romantickou kopcovitou krajinou pohádkovým výletem. Vláček jede přes Hamerský potok, skrz houbami provoněné lesy a staví ve vesničkách, nedaleko nichž se nacházejí rybníky, autokempink Osika, historické památky (hrad Landštejn), železobetonové objekty z roku 1938 a další turistická lákadla. Zastávky jsou v místech Jindřichův Hradec, Jindřiš, Blažejov, Malý Ratmírov, Střížovice, Kunžak - Lomy, Kaproun, Senotín, Hůrky, Albeř a Nová Bystřice. Muzeum čs. předválečného opevnění Muzeem čs. opevnění je dnes objekt vybudovaný v roce 1938 na obranu ČSR. Nachází se východně od obce Klášter II na Novobystřicku, nedaleko silnice Klášter II - Landštejn. Z Kláštera II se vydáte od autobusové zastávky po modré turistické značce směrem na Landštejn. Značka vás dovede k hlavnímu expozičnímu objektu muzea č. 127. Muzeum má nepravidelnou pracovní dobu. Hlavní expoziční objekt vz. 37 č. 127 je vybaven vnitřním zařízením a výstrojí čs. vojáků z roku 1938, včetně nainstalovaných kulometných lafetací s upnutými kulomety. Poblíž se nachází další lehký objekt, který je ovšem poničený trhavinami. Zde je možnost si v poničených místech prohlédnout způsob betonáže a armování. Před pevnůstkou se nalézají zákopy vykopané za zářijové mobilizace 1938 příslušníky 29. pěšího pluku "Plk. J. J. Švece", kteří obrannou linii na Novobystřicku v září 1938 obsazovali a byli ji i připraveni za každou cenu hájit. 2.3. Ukazatele místní ekonomiky Novobystřicka 2.3.1. Obyvatelstvo Území Novobystřicka je charakteristické velkým počtem vesnic místních částí, které v řadě případů mají velmi malý počet trvale žijících obyvatel. Některé části obcí nejsou již téměř trvale obývány a slouží jen k rekreačním účelům. Samotné správní území města Nová Bystřice zahrnuje 3.266 obyvatel, což je zhruba 72% obyvatel celého regionu. Ve městě Nová Bystřice počet obyvatel nijak významně neklesá, ale v malých sídlech zejména pod 100 obyvatel trend postupného vysídlování stále pokračuje. Tento vývojový směr by bylo vhodné obrátit ve prospěch postupného znovu osidlování venkova. Tab. 1: Počet obyvatel správních území Novobystřicka Město/obec Místní část Počet obyvatel Obec celkem Číměř Číměř 440 731 Bílá 21 Dobrá Voda 35 Lhota 52 Nová Ves 45 Potočná 40 8

Sedlo 98 Nová Bystřice Nová Bystřice 2 628 3 266 Albeř 138 Artoleč 60 Blato 24 Hradiště 45 Hůrky 162 Klášter 24 Mýtinky 7 Klenová 35 Nový Vojířov 44 Ovčárna 58 Senotín 26 Skalka 9 Smrčná 6 Staré Město pod Landštejnem Staré Město pod 486 537 Landštejnem Dobrotín 7 Landštejn 12 Navary 0 Podlesí 10 Pomezí 5 Veclov 13 Vitíněves 4 Celkem Novobystřicko 4 534 Vývoj počtu obyvatel ve správním území města Nová Bystřice dokazuje, že počet obyvatel se za posledních sto let poměrně výrazně měnil. Na tomto faktu se podílelo například vysídlení německých obcí v poválečné době a vybudování širokého hraničního pásma. V posledních letech počet stálých obyvatel v celém správním území Nová Bystřice stagnuje, zatímco v samotném městě Nová Bystřice doznal v průběhu posledních 10 let mírný pokles (viz tabulka). Tab. 2: Vývoj počtu obyvatel ve správním území města Nová Bystřice (1950 2008) Počet obyvatel místní části Město /místní část 1950 1980 1994 1997 2001 2008 Nová Bystřice 2 110 2 230 2 637 3 013 2 799 2 686 Albeř 522 197 128 118 140 138 Artoleč 165 84 59 58 69 60 Blato 162 50 23 23 24 24 Hradiště 51 49 36 38 36 45 Hůrky 225 204 164 179 178 162 9

Klášter 199 73 49 48 59 40 Klenová 128 63 30 27 39 35 Nový Vojířov 381 102 52 47 56 50 Senotín 144 38 19 20 23 26 Celkem 4 087 3 090 3 197 3 571 3 423 3 266 2.3.2. Zaměstnanost K 31.12.2007 bylo evidováno na Úřadu práce v Jindřichově Hradci 116 nezaměstnaných z Nové Bystřice; míra nezaměstnanosti tak činila 6,85 %. Z uvedených statistických informací vyplývá, že Novobystřicko patří mezi průmyslově méně rozvinuté oblasti České republiky. Po ukončení výroby v textilní továrně Alma či Otavan, přišla Nová Bystřice o hlavní zaměstnavatele. Většina obyvatel tak v současné době za prací dojíždí, jedná se především o firmy zabývající se výrobou strojírenských komponentů (Jindřichův Hradec, Kamenice nad Lipou, České Velenice). V souvislosti s ekonomickou krizí se však čeká další nárůst nezaměstnanosti. Tab. 3: Přehled průmyslových podniků v Nové Bystřici Název podniku NB Textil N. Bystřice s.r.o. (zahraniční vlastník) zaměření počet zaměstnanců textilní výroba - šití dětských oděvů 70 Technika denního světla, s. r. o. výroba střešních světlíků 30 Hand made ruční výroba drobných předmětů 40 Environment Products N.Bystřice s.r.o. výroba a zpracování plastických hmot 30 Termoplast lisovna plastů lisovna plastů 40 Firma Skýpala stavební práce 20 Firma Kamas stavební práce 15 ZEMPLAST N. Bystřice s.r.o. výroba a zpracování plastických hmot 15 Firma Mitáš instalatérské práce 10 PaP Bohemia stavebniny 10 Firma BIT stavební práce 8 Celkem 288 2.3.3. Přehled o hospodaření města Nová Bystřice 10

Rozpočet Města Nová Bystřice se v posledních letech pohybuje mezi 40 60 miliony a je koncipován jako vyrovnaný. Příjmy pocházejí především z dotací a daní. Výdaje se dělí na investiční (ročně ca 17 mil.) a neinvestiční (provozní náklady městského úřadu apod.). Největší výdaje město dle posledních finančních výkazů vynakládá na služby obyvatelstvu (opravy místních komunikací, činnost technických služeb města, provoz sportovišť, zpracování rozvojových studií atd.), školství (podpora škol a jídelen), kulturu (provoz knihovny, informačního střediska, opravy památek a organizace kulturních akcí) a všeobecnou veřejnou správu (sociální dávky, výkon státní správy atd.). Město Nová Bystřice každoročně usiluje o získání dotací z různých zdrojů (dotace ze státního rozpočtu, fondy Evropské unie, Program obnovy venkova, granty a příspěvky Jihočeského kraje, sponzorství apod.), což se projevuje zvýšením rozpočtu města. Vzhledem k nutnosti předfinancovat řadu projektů a kvůli vlastním aktivitám využívá město možnosti vyřídit a čerpat na podobné akce úvěr. Tab. 4: Rozpočet města (Kč) Rok Celkový rozpočet města 2002 36 200 000,- 2003 43 913 900,- 2004 67 031 000,- 2005 55 966 000,- 2006 65 230 000,- 2007 55 484 000,- Tab. 5: Dluhová služba Města Nová Bystřice (2006, 2007) Číslo řádku Název položky Odkaz na rozpočtovou skladbu Stav k 31. 12. 2006 Stav k 31. 12. 2007 1 daňové příjmy (po konsolidaci) třída 1 26869 29960 2 nedaňové příjmy (po třída 2 14236 9037 konsolidaci) 3 přijaté dotace finanční vztah položka 4112 + 4212 8849 2055 4 dluhová základna ř. 1 + ř. 2 + ř. 3 49954 41052 5 Úroky položka 5141 88 575 6 splátky jistin a dluhopisů položky 8xx2 688 2136 a 8xx4 7 splátky leasingu položka 5178 -- -- 8 dluhová služba ř. 5 + ř. 6 + ř. 7 776 2711 9 UKAZATEL DLUHOVÉ SLUŽBY ř. 8 děleno ř. 4 2% 7% 2.3.4. Služby v oblasti cestovního ruchu Pro celou oblast v okolí Nové Bystřice je charakteristická silně zalesněná, jen málo narušená krajina, téměř nezatížená průmyslem, s velmi nízkým zalidněním, která má vhodné 11

předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu. Nachází se zde poměrně velké množství přírodních i kulturních zajímavostí, které lákají potencionální návštěvníky k dlouhodobějším pobytům. Nová Bystřice leží v nadmořské výšce 590 metrů nad mořem a je ideálním výchozím bodem pro pěší turistiku (např. hrad Landštejn, Jelení vrch se zachovalou pevnůstkou z pohraničního opevnění, nejsevernější bod rakouského území, v jehož blízkosti se nachází známý hotel Peršlák a v jeho blízkosti Kámen republiky) nebo cykloturistiku (místní cyklotrasy jsou součástí mezinárodní cyklotrasy Greenway Praha Vídeň, která prochází Novobystřickem a Českou Kanadou). Turisté mohou navštívit i blízké Rakousko. Mají možnost vydat se do nedalekých měst a obcí Heidenreichstein, Litschau, Illmans, Kautzen, Reingers, Haugschlag, Griesbach nebo Grametten. Turisté se zde mohou vydat i po naučné lesní stezce. V Haugschlagu se nachází známé golfové hřiště. V Reingers funguje tzv. Heimatstube - muzeum vysídlení Němců z Novobystřicka a v Illmans stojí zámek ze 14. století a začíná zde naučná stezka léčivých bylin. V Kautzenu lze navštívit muzeum s tzv. živými ukázkami řemesel. Heidenreichstein se profiluje jako turisticky zajímavé středisko se zachovalým vodním hradem. Litschau zase nabízí golf či ubytování v tzv. Feriendorfu. Poměrně dlouhá zima s relativně silnou a stálou vrstvou sněhu a vhodný terén umožňují pěstování zimních sportů. V místní části Nové Bystřice - Hradišti je již několik let hojně využívána lyžařská sjezdovka včetně vleku, jejichž provoz byl v letošní sezóně obnoven, systém zasněžování zaručuje dlouhodobě dobré podmínky. Sjezdovka je dlouhá 350 metrů a sjezdová dráha je široká 30 metrů. Díky aktivitám SPOM vznikl také projekt zimních běžeckých tras, v dnešní době je vyznačeno přes 100 km tras na území České Kanady (především v katastrálních území obcí Český Rudolec, Člunek, Číměř, Kunžak, Nová Bystřice, Slavonice a Staré Město pod Landštejnem). Všechny tyto skutečnosti vytváří předpoklad pro delší pobyt turistů na Novobystřicku. Pro tyto účely je jim k dispozici nepříliš široká řada ubytovacích a stravovacích zařízení nejrůznějších typů. Ať už jsou to větší hotely pro náročnější zákazníky (Peršlák, Nobys), penziony nebo ubytování v soukromí (Hřebíček, Klášter, Bojiště atd.) či kempové osady. Tab. 6: Přehled ubytovacích zařízení na Novobystřicku Ubytování Adresa Lůžek Lesní hotel Peršlák Nový Vojířov 90, p. NB 60 Hotel Fogl Mírové nám. 24, NB 27 Hotel Nobys Švermova 274, NB 47+5 Hotel v České Kanadě Mírové nám. 26, NB 35 Hotel Landštejnský dvůr Landštejn 3, Slavonice 29 Motorest Diana Číměř, p. Číměř 5 17 Penzion Na Bojišti Hradecká 385, NB 53 Penzion U Zvěřinů Tovární 160, NB 15 Penzion Ovčárna Ovčárna 41, NB 15 Penzion Mnich Vídeňská 63, NB 20 Penzion ve Smrčné Smrčná 53, p. NB 13 Penzion U Dračice Albeř 129, p. NB 24 Penzion Bobas Albeř 18, p. NB 20 Hůrecký penzion u kostela Hůrky 3, p. NB 18+7 Penzion Lada Blato 31, p. NB 60 Penzion Hřebíček Blato 28, p. NB 41 Penzion Blanko Smrčná 61, p. NB 14 Penzion Medvědí paseka Nový Vojířov 74, p. NB 35 Penzion U paulánů Kaproun 8, p. NB 12 12

Penzion Modrý dům Staré Město p. L. 20 11 Penzion Adria Staré Město p. L. 147 22 Penzion v Kraji Č. Kanada Matějovec 23,Č.Rudol. 17 Ubytovna města Švermova 623, NB 28 Ubyt. v soukr. Bednářová Zahradní 700, NB 6 Ubyt. v soukr. Dudek ul. Žižkova 225 4 Ubyt. v soukr. Korejsová Rybní 735, NB 8 Ubyt. v soukr. Vaĺová Hradecká 352, NB 8 Ubyt. v soukr. U Volků Vídeňská 125 10 Ubyt. v soukr. Šotola U Rybníčku 570, NB 4 Ubyt. V soukr. Škopková Vídeňská 372, NB 10 Ubyt. v soukr. Kubátová Hůrky 33, p. NB 4 Ubyt. v soukr. Hubingerová Senotín 40 5 Ubyt. v soukr. Markovická Staré Město p. L. 102 2 Ubyt. v soukr. Toman Číměř 73, Horní Pěna 133 10+14 Ubyt. v soukr. Skýpalová Klášter 17, NB 6 Autokempink Osika Mírové nám. 59, NB 1200/20chat Chalupa v Novém Vojířově Nový Vojířov 67, NB 4 Chalupa u potoka Albeř 73, p. NB 10 Chaloupka Petrů Hůrky 39, p. NB 6 Domek pan Kutnohorský Albeř 132, p. NB 6 Rekreační chalupa Klášter Klášter II 25, p. NB 10 Dům - p. Ďurinák Skalka 5, p. Slavonice 6 Dům v Sedle Sedlo 50, NB 10 Apartmány Sluníčko Hradecká 535, NB 34+8 Luxusní apartmány Nový Vojířov 93, p. NB 12 Chata Janíčková Vídeňská, NB 6 Chata Flora U sjezdovky u Hradiště 8 Chata Blato Bobr pí. Ilona Hanusová 5 Chaty UK p. Volek Albeř, p. NB 300 Chata Adamec Číměř 45, p. Číměř 6 Chaty Walter Albeř 97, p. NB 75 Ubytování JHMD Albeř, NB, Hůrky - vlak. zastávka 4+8+16 Ubytování Veselý Mlýn Potočná 2, Číměř 20 Tab. 7: Stravovací možnosti ve městě Nová Bystřice Stravování Adresa Telefon Mobil Kapacita Restaurace Salónek Terasa Restaurace U Malého Vlka Mírové nám. 55, NB 777 111 767 60 48 40 Fogl Mírové nám. 24, NB 384 386 338 602 417 942 56 Zámecká restaurace Mírová nám., NB 722 181 910 602 967 900 57 16 Lucerna + letní terasa Husovo nám. 233, NB 606 117 881 70 80 Na Bojišti Hradecká 385, NB 384 386 480 605 149 215 110 50 20 Pod Lipkami Sadová 307, NB 384 386 491 607 191 554 70 20 Hotel Nobys Švermova 274, NB 384 386 595 731 415 320 77 30 24 U Zvěřinů Tovární 160, NB 384 386 160 606 333 947 50 20 20 Beseda Mírové nám. 26 384 386 286 777 111 767 40 20 16 Lesníh hotel Peršlák Nový Vojířov 90, p. NB 384 386 505 724 131 211 50 50 80 13

Motorest Diana Číměř 5, p. Číměř 384 388 801 775 273 450 45 30 Penzion Adria Staré Město p. L. 147 22 40 Penzion Bobas Albeř 18, p. NB 776 290 320 70 20 50 Penzion Hřebíček Blato 28, p. NB 384 398 122 775 915 130 80 40 Penzion Lada Blato 31, p. NB 384 398 113 777 017 615 Penzionu U Dračice Albeř 129, p. NB 384 386 569 723 552 986 30 U Pelzů Albeř 26, p. NB 606 476 413 35 70 35 Landštejnský Dvůr Landštejn 3, p. St. Město 384 498 726 602 500 596 50 25 40 Pizzerie Davon Hradecká 463, NB 384 386 515 777 055 090 35 15 15 Fogl Mírové nám. 24, NB 384 386 490 602 417 942 30 Rychlé občerstvení Bufet + zmrzlina Mírové nám. 55, NB 608 029 387 24 Bufet Nová Bystřice Vídeňská 4, NB 773 454 704 14 Cukrárna Cukrárnička pro radost Švermova 282, NB 728 540 921 Kaštánek, DK Open Mírové nám. 15, NB 384 386 322 16 Bar, kavárna, vinotéka Cafébar,vinotéka Mnich Vídeňská 63, NB 384 386 031 20 20 20 Kafe bar Mírové nám. 43, NB 775 187 781 18 Tip sport/ Herna Bar Mlýnská 339, NB 728 365 479 35/10 15+20 Disco Carrera Hradecká 463, NB 736 768 991 70 3. Cíle programu 14

Místní POV je veden snahou o trvale udržitelný rozvoj celé oblasti. Základní filozofie projektu je skutečnost, že tak jako se utvářelo citované prostředí v poválečném vývoji se všemi negativními důsledky, o kterých bylo již psáno, je nutné dnes vrátit obyvatelstvu pocit sounáležitosti s krajinou a usměrňovat jeho činnosti k vytvoření kulturní krajiny středoevropského typu. Bude to velmi obtížný proces, neboť jak je z předešlého patrné, velká část současných obyvatel nemá v krajině své kořeny a ti, kteří je mají, jsou navyklí na odlišný způsob života daný dobou, ve které v uplynulých letech žili. Je nutno ukázat na negativní vlivy odlivu obyvatelstva do velkých sídelních aglomerací (rostoucí nezaměstnanost, těžko dosažitelné sociální zázemí, nemožnost uplatnění původní kvalifikace atd.) a zároveň ukázat na možnosti seberealizace v daném regionu, vytvoření nových zaměstnaneckých míst a navázání kontaktů s ostatním světem. Ukázat, že představitelé Nové Bystřice mají určenu strategii rozvoje a obnovy. Prvořadým cílem programu je vymezit hlavní problémy a pořadí jejich řešení se zaměřením na rozvoj turistiky, podporu zemědělského podnikání a péči o krajinu, obnovu občanské vybavenosti a infrastruktury, aktivní politiku zaměstnanosti a podporu malého a středního nezemědělského podnikání. Vše je vedeno snahou o vytvoření regionu, který má šanci být rekreační oblastí Evropy, avšak dnes není na tuto úlohu vůbec připraven. Chybí celá síť vhodných ubytovacích zařízení, tzn. penzionů, ubytovacích hostinců a rodinných farem, k těmto kapacitám chybí obslužné provozy, jako jsou drobné řemeslné provozovny, stavební dvory, ale i rodinné zemědělské farmy, pekárny a jiné firmy zajišťující nezbytný komfort, a pakliže již existují, je patrná absence informačního systému, který by podával vyčerpávající informace o lokalizaci, kapacitě a případné nadstandardní nabídce. Krajinu je třeba přizpůsobit těmto potřebám, to znamená: - chránit významné lokality - pro zanedbané a nevyužité areály a pozemky najít optimální využití - vytipovat trasy a lokality určené k rekreačnímu využití a podle jeho typu na těchto lokalitách již dnes začít cíleně pracovat - řešit způsob likvidace domovního odpadu, vybudování kapacit na jeho likvidaci a řešení jeho svozu z místních částí obcí, samot a osad a nadále cíleně bránit divokým skládkám - provázat již realizované aktivity (např. cyklotrasy) s navrhovanou sítí služeb a s dalším navrhovaným zpřístupněním atraktivních míst, které bude mimo turistickou sezónu využíváno pro místní hospodářství - zajistit technickou infrastrukturu pro nově vznikající plochy určené k zástavbě i podnikání - investovat do zlepšení dopravní sítě (opravy místních komunikací včetně výstavby nových silnic), budování parkovišť, rekonstrukce nádraží - investovat do zvyšování úrovně života zdejších obyvatel zlepšení občanské vybavenosti, pořádání kulturních akcí apod. 4. Výčet akcí Místního POV pro rozvoj Novobystřicka 15

Na základě výše řečeného se zabývalo zastupitelstvo města otázkami dalšího rozvoje řešeného území. Poctivé a do hloubky problému vedené konzultace spolu s dalšími pracovníky městského úřadu byly vedeny snahou o co možná nejobjektivnější vystižení regionu, konstatování stávajících problémů s alternativami jejich řešení. Sumarizací nashromážděných podnětů byly nastíněny následující rozvojové trendy: - rozvoj infrastruktury - rozvoj a aktivní podpora turistiky - důsledná propagace celého území Novobystřicka (tisk, internet, pozitivní zprávy o různých akcích atd.) - podpora drobného podnikání ve městě - stabilizace obyvatelstva (především mládeže a vysokoškolsky vzdělaných lidí) v regionu - rozmach společenského života ve městě - zabezpečování služeb občanské vybavenosti - zajištění, příp. rozšíření dosavadního stavu zdravotnické péče ve městě - zvýšená péče o mládež a seniory K těmto obecným směrům vývoje jsou předkládány konkrétní investiční i neinvestiční akce, jejichž smyslem je v konečné fázi zabezpečit kvalitnější život jak občanům trvale zde žijícím, tak návštěvníkům Novobystřicka. Projekty byly rozděleny do následujících oblastí: 1) Hospodářství, podnikání 2) Doprava 3) Technická infrastruktura 4) Prostředí pro život 5) Bydlení 6) Vzdělávání, školství 7) Sociální infrastruktura 8) Společenský život 9) Cestovní ruch a rekreace 1) Hospodářství, podnikání Novobystřicko je bohužel poznamenáno krachem textilních továren (Otavan, Alma), které byly dříve významným zaměstnavatelem. V Nové Bystřici tak stabilně sídlí několik drobnějších firem, většina občanů musí za prací dojíždět (viz výše). Stále větší úlohu hraje v regionu cestovní ruch, který se město snaží podporovat nejrůznějšími projekty (zimní běžecké trasy, naučné stezky, vybudování víceúčelového sportovního hřiště, propagace apod.). Město Nová Bystřice je nyní majitelem areálu bývalé Almy a snaží se nabídnout tyto prostory (výrobní haly, kancelářské prostory, garáže atd.) všem zájemcům a potenciálním zaměstnavatelům. Zároveň se stále uvažuje o vybudování průmyslové zóny (N. Bystřice Artolec) a o smysluplném využití areálu policie. V tomto směru může být město pouze prostředníkem, bez investic ze strany podnikatelů je rozvoj těchto ploch nemožný. 2) Doprava Systém dopravních komunikací v mikroregionu Novobystřicko je tvořen relativně hustou silniční sítí a železniční tratí. Hlavní pozemní komunikace II. třídy pak spojuje region s Rakouskem. Odbočkami je obec propojena především s místními částmi jako je Albeř, Artolec, Blato, Hradiště, Hůrky, Klenová, Klášter I, Klášter II, Mýtinky, Nový Vojířov, Senotín, Skalka, Smrčná. Silnice jsou značně přetíženy, zejména přepravou těžkých pracovních strojů a provozem nákladních vozidel. Vozovky, napojující se na páteřní komunikaci, jsou 16

v důsledku silného provozu značně opotřebované, s četnými výtluky a podélně vyjetými kolejemi. Úpravy vozovek jsou vyvolány především nevyhovujícím technickým stavem místních komunikací. Je trvalou snahou místní správy tento stav změnit. V silách obce však není tuto snahu rekonstrukce místních komunikací II. a III. třídy z vlastních prostředků uskutečnit. Hlavní činností obce na úseku dopravy je: vedení evidence silnic II., III. a IV. třídy; zabezpečení prohlídek na výše uvedených komunikacích; údržba a opravy silnic s cílem odstranění závad ve sjízdnosti; opotřebení nebo poškození silnic, jejich součástí a příslušenství; údržba a opravy mostů; investiční činnost na spravovaném majetku. Mezi prioritní projekty tak patří rekonstrukce místních komunikací (včetně vybudování inženýrských sítí), budování chodníků, nových zastávek v Nové Bystřici i místních částech a nových parkovišť. Dalším významným projektem je kompletní rekonstrukce autobusového nádraží. 3) Technická infrastruktura V oblasti technické infrastruktury se investice soustředí do vodovodů, kanalizace a zasíťování pozemků pro rozvoj dalších ploch určených k zástavbě. V plánu je především modernizace a intenzifikace čistírny odpadních vod, což je finančně velmi náročná akce, kterou nebude možné realizovat bez dotací či jiných zdrojů. Menší čistírny je nutné vybudovat i v dalších obcích a místních částech, v současné době se uvažuje o Hůrkách, Artolci a Novém Vojířově. Město se snaží rozvíjet také geografický informační systém, který je na jedné straně využíván turisty na internetových stránkách města, na straně druhé je přínosem pro pracovníky úřadu a vedení města. 4) Prostředí pro život Pro zlepšení životního prostředí se realizovalo několik projektů nejvýznamnějším z nich byl projekt Phare, díky těmto prostředkům byla vybudována sběrná místa a na ně instalovány kontejnery na sklo a PET láhve. Dále byl zakoupen sběrný vůz, který nyní využívají technické služby. Byla zpracována projektová dokumentace na výstavbu kompostárny, což je však opět náročná investice a její realizace je nutná s pomocí jiných finančních zdrojů. V roce 2008 byl přemístěn sběrný dvůr a zázemí technických služeb. Mezi další významné cíle patří revitalizace málo využívaných a zanedbaných ploch (městský park, lesík za kuželnou atp.), odbahnění městských rybníků, budování protipovodňových opatření. Mezi další aktivity jsou zařazeny rekonstrukce a údržba drobných sakrálních staveb a památek, městského a turistického mobiliáře. 5) Bydlení Město Nová Bystřice má ve svém majetku několik bytových domů a dalších objektů. Do budoucna se v této oblasti plánují především investice týkající se úspor energií (výměna oken, zateplení, nové fasády), dále jsou nutné nové rozvody vody a elektřiny, opravy střech, svodů a okapů. Plánuje se výstavba nových bytů (např. v domě na hraničním přechodu). 6) Vzdělávání, školství V Nové Bystřici se nachází jedna mateřská škola s kapacitou ca 110 dětí a jedna základní škola, kterou navštěvuje ca 350 žáků, zároveň je zde odloučené pracoviště Mateřské školy, Základní školy a Praktické školy Jindřichův Hradec. Budova mateřské školy byla vybudována na počátku 90. let, její stav byl již nevyhovující, a proto byla v roce 2008 rekonstruována za přispění Operačního programu Životní prostředí. Byla provedena kompletní výměna oken, zateplen strop, obvodový plášť, vznikla nová fasáda. V rámci projektu byla též rekonstruována plynová kotelna. Do budoucna se plánuje úprava zahrady, která k objektu patří, a vhodná by byla také modernizace vybavení (nábytku, zařízení, herních prvků apod.). 17

Budova základní školy se během posledních let velmi změnila. Tento objekt tvoří hlavní budova, přístavba (uvedena do provozu v roce 1995) a půdní vestavba (uvedena do provozu v roce 2003). V hlavní budově je celkem 18 kmenových tříd a dále odborné učebny výtvarné výchovy, přírodopisu, fyziky a chemie. V přístavbě školy se v přízemí nacházejí šatny, s jejichž vybudováním vyřešila škola dlouholetý problém nebezpečných a hygienicky nevhodných šaten ve sklepech. V prvním poschodí přístavby jsou cvičná školní kuchyně, dříve zde byla počítačová učebna pro výuku informatiky, která však byla z kapacitních důvodů přemístěna do hlavní budovy, dále jazyková učebna a školní dílna se skladem a přípravnou. Ve druhém poschodí přístavby je pět bytů pro pracovníky školy. Zázemí pedagogických pracovníků tvoří tři sborovny, osm kabinetů a kancelář účetní školy. V přízemí hlavní budovy byly zrekonstruovány prostory školní družiny, jsou zde tři samostatné třídy a společný šatnový prostor, to vše odděleně od ostatních školních prostor. V prostorách půdní vestavby se nacházejí kabinety, víceúčelová aula, knihovna, keramická dílna, hudební místnost a další učebny. Zároveň jsou zde dva byty pro zaměstnance školy. V této oblasti je hlavní prioritou rekonstrukce školní jídelny (stavební úpravy, modernizace vybavení, renovace technologie kuchyně), která je v nevyhovujícím stavu. Projekt je připraven, je však nutné najít vhodné finanční zdroje, protože je projekt je velmi náročný. Dále je nutné realizovat modernizaci vybavení (zejména židlí, lavic, tabulí a počítačového vybavení), rekonstruovat sociální zařízení, zajistit vymalování všech tříd atp. Dle potřeb školy je významná i rekonstrukce sportovního (fotbalového) hřiště vybudování nového doskočiště, areálu pro skok vysoký a nový povrch běžecké dráhy. 7) Sociální infrastruktura V poslední době se zlepšují také služby v oblasti sociální infrastruktury. Město Nová Bystřice získalo registraci na poskytování terénních sociálních služeb. Cílem je poskytnout možný servis starým a nemocným lidem, aniž by oni museli opouštět prostředí, na které jsou zvyklí. Jedná se zejména o zajištění nákupů, drobných prací v domácnosti, dovoz teplého jídla, léků apod. Město se každoročně snaží získávat dotace na poskytování těchto služeb z různých zdrojů. Dalším z cílů je zajistit možnost bydlení starším a nemocným lidem, případně sociálně slabším či lidem v nouzi. Uvažuje se o rekonstrukci holobytů v Hůrkách, případně o výstavbě úplně nového zařízení podobného typu. Zároveň je naplánována rekonstrukce penzionu pro důchodce, nebo opět případně vybudování domu s byty pro tuto skupinu občanů. V majetku města je také objekt zdravotního střediska, v němž je také nutné rekonstruovat rozvody, investovat do sociálního zázemí apod. U budov hasičské zbrojnice a městského úřadu je nutné provést zateplení a výměnu oken a další úpravy. 8) Společenský život Město Nová Bystřice podporuje a často samo organizuje řadu kulturních a dalších společenských akcí. V letních měsících se k tomuto typu akcí využívá pódium, město má také k dispozici pivní sety a velkokapacitní stan. V dobrém počasí je proto poměrně snadné zajistit konání akcí. Složitější je to s vhodnými vnitřními prostory. Pro menší akce a výstavy se využívá zázemí městské knihovny a informačního střediska, pro větší akce (plesy, koncerty, divadelní představení) je vhodný kulturní dům Koruna. Ten je však ve velmi špatném stavu. Město investovalo do rekonstrukce toalet a vstupních dveří. Je však nutná rekonstrukce kompletní (kuchyně s výčepem, výměna oken, nová střecha, vymalování, nové vybavení atd.). Vzhledem k tomu, že se jedná o vlastně jediné prostory určené ke kulturnímu vyžití, je tento projekt jednou z priorit města. K dalšímu volnočasovým aktivitám lze využít školní tělocvičnu či sportovní halu, velkou oblibu si získala novobystřická kuželna, nedávno byl zahájen provoz víceúčelového sportovního hřiště. Město by rádo investovalo do zázemí sportovní haly, především rekonstrukce šaten, toalet, sprch atd. Dále se nabízí rekonstrukce prvního patra, přestavba stávajících místností na menší pokoje, cílem je využít prostory k ubytování turistů a 18

sportovců. Je také zpracován projekt na squashovou halu, která by se měla vybudovat vedle kuželny. Vzniká tím tak zajímavý prostor, který zahrnuje školní tělocvičnu, sportovní halu, víceúčelové hřiště, dětské hřiště, kuželnu, squashovou halu, nedaleko je fotbalové hřiště vše v dosahu základní a mateřské školy. V oblasti sportovní občanské vybavenosti se město také zaměřuje na zimní sporty existuje zde udržovaná síť zimních běžeckých tras, sjezdovka na Hradišti je také připravena, jedním z možných projektů je do budoucna rekonstrukce kluziště či případná výstavba zimního stadionu. Samostatnou kapitolou je využití objektu bývalého kina, nabízí se několik variant multifunkční prostor pro konání kulturních akcí, byty apod. Investice by však byla velmi vysoká, bude zřejmě nutné, aby jí předcházela podrobná analýza stavu objektu, případně studie využitelnosti. 9) Cestovní ruch a rekreace Nová Bystřice a celý region Novobystřicko se profilují jako turisticky atraktivní region. Rozvíjí se turistická infrastruktura, vznikají nové ubytovací a stravovací kapacity, zvyšuje se standard služeb. Novobystřicko láká především svou neporušenou krajinou a přírodou, velmi navštěvované jsou stále cyklotrasy, stále více lidí přijíždí za golfem, oblíbený je i autokempink Osika. Výhodou se také stává sousedství s Rakouskem. Region tak má stále více co nabídnout. Město se snaží přispět k rozvoji cestovního ruchu nejrůznějšími projekty naučné stezky, zimní běžecké trasy, údržba cyklotras, podpora rozvoje internetových stránek města, instalace orientačního systému ve městě apod. V podobném duchu jsou naplánovány i další projekty. Cyklotrasy Cykloturistika se v posledních letech stala velkým trendem aktivního trávení volného času. Proto zde na jihu Čech každým rokem přibývá turistů, kteří si krátí horké letní dny vyjížďkami na kole a poznávají krásy přírody. Pro tyto cyklisty jsou trasy značeny v cykloturistických mapách i v terénu. Tyto trasy tvoří většinou okruhy zajímavých míst různých délek a obtížností. Cyklotrasy využívají ve velké míře značené úseky dálkových, regionálních i lokálních tras a jsou v mapách označeny číslem trasy a směrovou šipkou. Českou Kanadou prochází dálková trasa Greenways Praha Vídeň po cyklostezce č. 32. Ze Slavonic pak pokračuje jako cyklostezka č. 48. Pokud se z N. Bystřice vydáte po modré značce, dostanete se ke kempu Osika. Modrá značka pak pokračuje kolem silnice č.152 přes Klášter s kostelem Nejsvětější Trojice a Klášter II na zříceninu hradu Landštejn až do Starého Města pod Landštejnem. Cestou po modré značce můžete sledovat areál 1. linie pohraničního opevnění. Naučné stezky Záměr realizovat projekt Naučné stezky na Novobystřicku a Staroměstsku vznikl již před několika lety a od začátku byl plánován společně s rakouskou stranou. Jedna ze stezek se totiž věnuje i historii a problematice druhé světové války či odsunu Němců po válce atd. Celkem se jedná o čtyři tematické stezky: Graselovu stezku, Stezku vyznání, Textilní stezku a Stezku 20. století. Textilní stezka obsahuje celkem šest zastávek: směrem na Hradiště je umístěna tabule věnující se počátkům textilnictví na Novobystřicku, v Číměři pojednává tabule o místním textilnictví, v Kuběnově informuje o domácím zpracování lnu, v Hůrkách o zdejším textilnictví, v Albeři o místní tkalcovně, v Nové Bystřici informuje o historii podniku Alma. Stezka vyznání zahrnuje na obou stranách hranice celkem pět zastávek: informační tabule v Nové Bystřici se věnuje husitství, v Reingers poutní tradici, ve Starém Městě pod Landštejnem židovství, v Pomezí počátkům křesťanství v regionu a v Klášteře reformaci. Na české straně hranice je to tedy celkem deset informačních tabulí, které doplňuje hlavní obecná informační tabule umístěná na novobystřickém náměstí. Stezka 20. století zahrnuje na české straně 8 zastávek: Romava, Rajchéřov, Návary, Veclov, Staré Město pod Landštejnem, pevnostní areál k.ú. Konrač, Klášter a Artolec. 19

Ostatní sportovní možnosti v oblasti Nové Bystřice Návštěvníkům Nové Bystřice je k dispozici zázemí i pro další sporty. Funguje zde sportovní hala, kde je možnost pronájmu za velmi přijatelné ceny s možností zapůjčení potřebného vybavení. Antukové kurty pro tenis se nachází například v areálu hotelu Nobys. V Nové Bystřici je nově k dispozici také víceúčelové sportovní hřiště určené především na basketbal, volejbal, tenis, házenou, fotbal a minigolf. Velké oblibě se těší nově zrekonstruovaná kuželna se čtyřmi drahami. Volný čas však lze využít i jinak, jsou zde výborné podmínky pro vodní sporty, jízdu na koni, sportovní rybaření, lov, koupání, golf (jedno tréninkové a jedno mistrovské hřiště), tenis či sportovní střelbu a další. Sportovci (nejen členové TJ Jiskra, ale i široká veřejnost) mají k dispozici fotbalové hřiště s nově vybudovaným sociálním zázemím (šatny, sprchy, WC), 2 sportovní haly, z nichž školní sportovní hala prošla před dvěma lety zásadní rekonstrukcí, kuželnu, posilovnu ve staré sportovní hale pouze se základním vybavením, dále tenisové a volejbalové kurty. V Nové Bystřicí je veřejnosti k dispozici zimní kluziště, jehož provoz je ovlivněn vysokými teplotami pod bodem mrazu a jehož stav není momentálně dobrý. Zcela zde chybí krytý plavecký stadion, sauna, umělá ledové plocha a další provozně náročnější sportovní zařízení. 5. VLASTNÍ PROGRAM NA OBDOBÍ 2009 2015 20