VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Obor Finance a řízení. Zákonné zdravotní pojištění v ČR

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Obor Finance a řízení Zákonné zdravotní pojištění v ČR bakalářská práce Autor: Veronika Celá Vedoucí práce: Ing. Lenka Lízalová, Ph.D. Jihlava 2012

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též AZ ). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 3. 5. 2012... Podpis

Poděkování Na tomto místě bych chtěla především poděkovat vedoucí mé bakalářské práce Ing. Lence Lízalové, Ph.D. za odborné vedení, cenné rady. Dále bych chtěla poděkovat svému příteli a rodině za jejich trpělivost a obrovskou podporu nejen při vypracování této práce, ale i po celou dobu studia na této škole.

Anotace Název této bakalářské práce je Zákonné zdravotní pojištění v ČR. Je rozdělena do tří částí: V první části je charakterizováno zdravotnictví, jsou vysvětleny základní právní principy zdravotnictví a jsou definovány jednotlivé subjekty zdravotnického systému. Druhá část je věnována zákonnému zdravotnímu pojištění v ČR a jeho detailnějšímu seznámení a třetí část je věnována Všeobecné zdravotní pojišťovně ČR a její podrobnější analýze. Cílem bakalářské práce je objasnit principy zdravotního pojištění v ČR a popsat strukturu zdravotnického systému. Budou charakterizovány jednotlivé subjekty v tomto systému, kterými jsou pacienti, poskytovatelé zdravotní péče a plátci zdravotní péče (zdravotní pojišťovny). Dalším dílčím cílem bude analyzovat postavení Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR v systému zdravotní péče. Annotation The title of this thesis is the Statutory health insurance in the Czech Republic." It is divided into three parts: The first part is characterized by health, explains the basic principles of health and they are defined in individual subjects of the health system. The second part is devoted to the statutory health insurance in the Czech Republic and it s more detailed introduction and the third part is devoted to the General Health Insurance Company and its detailed analysis. The aim of this work is to clarify the principles of health insurance in the Czech Republic and describe the structure of the health system. They characterized the various entities in the system, who are patients, healthcare providers and payers of health care (health insurance). Another sub-objective will be to analyze the position of the General Health Insurance Company in the health care system.

Obsah Úvod... 7 1 Zdravotnictví... 9 1.1 Základní právní principy... 9 1.2 Subjekty zdravotnického systému... 10 1.2.1 Pacienti... 10 1.2.2 Poskytovatelé zdravotní péče... 10 1.2.3 Plátci zdravotní péče (zdravotní pojišťovny)... 10 1.3 Přerozdělování pojistného... 13 2 Zákonné zdravotní pojištění a jeho role v systému zdravotní péče... 16 2.1 Historie... 16 2.2 Charakteristika zdravotního pojištění... 17 2.2.1 Principy zdravotního pojištění... 17 2.2.2 Vznik a zánik zdravotního pojištění... 17 2.2.3 Pojištěnci... 18 2.2.4 Práva a povinnosti pojištěnce... 18 2.2.5 Plátci pojistného... 19 2.2.6 Vyměřovací základ... 23 2.2.7 Sazba pojistného... 23 2.2.8 Rozhodné období... 23 3 Všeobecná zdravotní pojišťovna a její role v systému zdravotní péče... 25 3.1 Historie... 25 3.2 Základní charakteristika... 25 3.2.1 Organizační struktura... 26 3.3 Hospodaření ZP a VZP ČR za období 2009 a 2010... 29 3.3.1 Zdravotně pojistné plány... 31 3.3.2 Fondy VZP ČR... 32 3.4 IZIP elektronická zdravotní knížka... 33 3.5 SWOT analýza... 34 3.5.1 SWOT analýza VZP ČR... 35 Doporučení do dalších let... 42 Závěr... 43

Seznam použité literatury... 45 Bibliografické zdroje... 45 Legislativní zdroje... 45 Internetové zdroje... 45 Ostatní zdroje... 46 Seznam použitých grafů... 48 Seznam použitých tabulek... 48 Použité zkratky... 49

Úvod Zdravotnictví i zdravotní péče je pro nás v dnešní době velmi důležité téma, abychom věděli, zda nás ve zdravotnických zařízeních ošetří, věnují nám kvalitní péči a zda pojišťovna bude schopna uhradit náklady spojené s touto péčí nebo si budeme muset zaplatit či doplatit tuto péči. Dále by měl každý klient znát také svá práva a povinnosti. Každý rok vláda vydává novelizace zákonů spojené se zdravotním pojištěním a je velmi důležité, abychom věděli, na co máme nárok, kde a za jaké služby či léky budeme platit a co za nás zaplatí pojišťovna. Ministerstvo zdravotnictví nyní s pomocí Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR, se snaží v systému IZIP prostřednictvím elektronických zdravotních karet, zavést elektronizaci zdravotních dat. Zda tento systém elektronizace bude úspěšný či nikoliv, není zatím zcela jisté. První fáze byla pouze testovací a nyní jsou elektronické zdravotní knížky testovány v praxi. Pokud by se tento systém neosvědčil, vláda a ministerstvo zdravotnictví by museli hledat jiné řešení, které by opravdu fungovalo. Cílem práce je objasnit principy zdravotního pojištění v ČR a popis struktury zdravotnického systému. Mezi dané subjekty systému patří pacienti, poskytovatelé zdravotní péče a plátci zdravotní péče (zdravotní pojišťovny), kteří zde budou charakterizováni. Dílčím cílem práce je analýza postavení Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR v systému zdravotní péče vůči ostatním zaměstnaneckým a oborovým zdravotním pojišťovnám na našem trhu. Téma Zákonné zdravotní pojištění v ČR jsem si vybrala z toho důvodu, že jsem svoji třítýdenní a semestrální praxi strávila na jedné z poboček Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR. Při absolvování této praxe jsem se setkávala s problémy, které se týkaly např. pojištěnců a jejich odchodu k jiné zdravotní pojišťovně, vyřizování příspěvků od pojišťovny na různá očkování, na které vynaložila v tom daném roce finance a dokonce zřizování klientům VZP ČR elektronické zdravotní knížky. Ráda bych čtenáři přiblížila problematiku zákonného zdravotního pojištění v naší republice, ale také ukázala, jak si VZP ČR stojí oproti konkurenčním pojišťovnám a zda je její pozice neotřesitelná. 7

Práce je rozdělena do tří částí. V úvodní části je definováno, co je zdravotnictví, právní principy, na kterých je založena funkčnost zdravotnického systému a charakteristika jednotlivých subjektů tohoto systému. V druhé části je popsána historie a vývoj zdravotní péče. Dále jsou zde uvedeny zákony, kterými se zdravotní péče řídí, její vymezení a nakonec jsou definováni plátci zdravotního pojištění a jejich rozdělení do příslušných kategorií. Třetí část je věnována samotné Všeobecné zdravotní pojišťovně ČR, jejímu hospodaření za období 2009-2010. Dále je zde probíráno velmi diskutované téma o společnosti IZIP a jejich elektronických zdravotních knížkách, zda jsou tyto zdravotní knížky plně funkční a jestli dosáhly úplného efektu, který mělo ministerstvo zdravotnictví spolu s VZP ČR v plánu, nebo do ní pouze tzv. tečou peníze. Závěr této části je věnován analýze postavení Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR pomocí analýzy interního a externího prostředí firmy nebo-li SWOT analýze. V práci byla použita SWOT analýza, pomocí které bude vymezeno postavení Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR vůči ostatním zaměstnaneckým a oborovým zdravotním pojišťovnám. V analýze budou pojmenovány silné a slabé stránky VZP ČR, které jsou velmi důležité při udržování nejsilnější a neotřesitelné pozice vůči ostatním pojišťovnám. Důležité je ale také využití příležitosti, které se běžně nenaskytují k posílení této pozice a vyvarování se případných budoucích ohrožení. 8

1 Zdravotnictví Zdravotnictví je soustavou orgánů a institucí zajišťujících právo na ochranu zdraví a zdravotní pojištění tvoří systém jejich financování. Jedno ze základních sociálních práv v České republice je právo na ochranu zdraví. Toto právo má podle Listiny základních práv a svobod každý. Listina také zaručuje všem občanům na základě veřejného pojištění právo na bezplatnou (to znamená bez přímé úhrady) zdravotní péči a na zdravotní pomůcky za podmínek, které stanoví zákon. Tímto zákonem je zákon o veřejném zdravotním pojištění. V České republice je oblast veřejného zdravotnictví právě upravena zákonem č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů. Úlohou státu je vytvořit pro to legislativní rámec a příznivé podmínky pro místní, regionální, oborové aj. aktivity, materiálně podporovat a udržovat soustavu profesionálních zdravotnických pracovišť zaměřených na služby pro veřejné zdraví, jeho podporu a ochranu. [4] Stávající systém financování zdravotnictví a zdravotní péče se vyznačuje vícezdrojovým financováním, tj. jednak z prostředků veřejného zdravotního pojištění, jednak z jiných veřejných zdrojů (zejména státního rozpočtu republiky, rozpočtů obcí a krajů, z prostředků zřizovatelů). Dalšími zdroji financování jsou prostředky poskytnuté církevními, charitativními a jinými právnickými nebo fyzickými osobami (dary od sponzorů, výtěžky z loterií apod.). [4] 1.1 Základní právní principy Listina základních práv a svobod a další nadzákonné právní normy stanoví základní pravidla (principy) pro fungování zdravotnického systému: právo na ochranu zdraví, princip veřejného (zdravotního) pojištění, princip bezplatnosti, princip zákonného vymezení základního balíku, princip nediskriminace, princip demokratické legitimity, princip spravedlivého procesu. [25] 9

1.2 Subjekty zdravotnického systému V této kapitole budou definovány tři základní subjekty zdravotnického systému, kterými jsou pacienti, dále poskytovatelé zdravotní péče a nakonec plátci zdravotní péče nebo-li zdravotní pojišťovny. 1.2.1 Pacienti Pacientem je každý pojištěnec, kterékoli zdravotní pojišťovny, který využívá lékařského ošetření v době své nemoci či zranění nebo jen k prevenci před možnými onemocněními. 1.2.2 Poskytovatelé zdravotní péče Zdravotní péči poskytují zdravotnická zařízení státu, obcí, fyzických a právnických osob, tedy státní nebo nestátní zdravotnická zařízení, a to v souladu se současnými dostupnými poznatky lékařské vědy. Zdravotní péče poskytovaná v rámci zdravotního pojištění zahrnuje: léčebnou péči ambulantní a ústavní, včetně diagnostické péče, rehabilitace a péče o chronicky nemocné, pohotovostní a záchrannou službu, preventivní péči, dispenzární péči, poskytování léčivých přípravků, prostředků zdravotnické techniky a stomatologických výrobků, lázeňskou péči a péči v odborných dětských léčebnách a ozdravovnách, závodní preventivní péči, dopravu nemocných a náhradu cestovních nákladů, posudkovou činnost, prohlídku zemřelého pojištěnce a pitvu, včetně dopravy. [4] 1.2.3 Plátci zdravotní péče (zdravotní pojišťovny) Pod pojmem plátci zdravotní péče se představují zdravotní pojišťovny. 10

V České republice dnes nalezneme Všeobecnou zdravotní pojišťovnu a zaměstnanecké a oborové zdravotní pojišťovny. Na začátku roku 2011 působilo v České republice 9 zdravotních pojišťoven. Ale 28. března 2011 byla zdravotní pojišťovna Média sloučena se Všeobecnou zdravotní pojišťovnou ČR, proto u nás nyní působí pouze 8 zdravotních pojišťoven. Seznam zdravotních pojišťoven Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví (207) - OZP Revírní bratrská pokladna (213) - RBP Vojenská zdravotní pojišťovna ČR (201) - VoZP Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR (111) VZP ČR Zaměstnanecká pojišťovna ŠKODA (209) - ZPŠ Zdravotní pojišťovna METAL-ALIANCE (217) - ZPMA Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR (211) ZPMV ČR Česká průmyslová zdravotní pojišťovna (205) - CPZP [14] Graf č.1 Podíl jednotlivých ZP na území ČR v % za období 2010 ZP Média 0,27% ZPMA 3,93% ZPMV 10,94% ZPŠ 1,30% CPZP 6,90% RBP 3,99% OZP 6,69% VZP 60,34% Vozp 5,64% Zdroj: [14], vlastní zpracování Z grafu č. 1 jsou vidět podíly jednotlivých zaměstnaneckých a oborových zdravotních pojišťoven ČR a Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR. Je velmi zřejmé, že VZP ČR má 11

stále nejvíce pojištěnců vůči ostatní ZZP dohromady. Údaje z výroční zprávy za rok 2011 budou k nahlédnutí až v druhé půlce roku 2012, proto jsou uváděny údaje za rok 2010, kde je zahrnutá ještě také zdravotní pojišťovna Média, která jak již bylo výše zmíněno byla v roce 2011 s VZP ČR sloučena. Každý občan České republiky může být klientem nebo-li pojištěncem pouze u jedné zdravotní pojišťovny. Zdravotní pojišťovna nemůže svým klientům nařizovat, jak dlouho musí u dané zdravotní pojišťovny zůstat, nemůže ze své strany ukončit vztah mezi ní a pojištěncem, tuto pravomoc má pouze pojištěnec nebo jeho zákonný zástupce. Pokud se klient rozhodne změnit zdravotní pojišťovnu, jeho stávající zdravotní pojišťovna musí podle zákona vyhovět. Zdravotní pojišťovnu lze změnit jednou za dvanáct měsíců, a to vždy jen k 1. dni kalendářního čtvrtletí. [20] Tato možnost změny zdravotní pojišťovny platila do konce listopadu 2011. Od 1. prosince 2011 začala platit novela tohoto zákona o změně zdravotní pojišťovny. Pojištěnec je nadále oprávněn změnit zdravotní pojišťovnu jedenkrát za dvanáct měsíců. Nově to však může učinit pouze k datu 1. ledna následujícího kalendářního roku, přičemž přihlášku je pojištěnec nebo jeho zákonný zástupce povinen podat nejméně 6 měsíců před požadovaným dnem změny. Pojištěnec, který se přehlásí od 1. 12. 2011 do 30. 6. 2012 se stane pojištěncem nově zvolené pojišťovny k 1. 1. 2013, pokud se přehlásí 1. 7. 2012, bude přeregistrován až k 1. 1. 2014. [16] Každá z osmi zdravotních pojišťoven uzavírá smlouvy s poskytovateli zdravotních služeb a vytváří tak pro své pojištěnce tzv. síť smluvních poskytovatelů zdravotních služeb. V ní mohou pojištěnci této pojišťovny čerpat péči vymezenou v zákoně bezplatně (až na regulační poplatky). Ve smlouvě s pojišťovnou se nemocnice zavazuje, že ošetří všechny její pojištěnce, kteří do ní přijdou, a za úkony kryté smlouvou s pojišťovnou nebude od pojištěnců chtít žádné peníze; zdravotní pojišťovna se na oplátku zavazuje, že péči bezplatně poskytnutou jejím pojištěncům nemocnici řádně uhradí. [25] Hlavním institutem, který hájí zájmy klientů pojišťoven, je orgán státního dozoru. Vedle toho existují v jednotlivých zemích některé další instituce, které se zabývají ochranou pojištěných. Patří k nim institut ombudsmana, komise na ochranu pojištěných působící v rámci asociací pojišťoven, komise na ochranu pojištěných u jednotlivých pojišťoven. 12

V rámci asociací pojišťoven se v zahraničí často uplatňují komise na ochranu pojištěných, jejichž cílem je chránit solidní pojišťovací firmy před nesolidními, hlídat, aby zákazníkovi byly nabízeny solidní produkty. Komise nemá právo ukládat opatření při nesprávném postupu pojišťovny. Výsledky svých šetření zveřejňuje nebo upozorňuje dozorčí orgán na nedostatky v jednotlivých pojišťovnách. Současně komise působí jako konzultační středisko, kde si pojištění mohou ověřit, zda daná pojišťovna vůči nim v konkrétním případě postupuje správně. [1] Příjmy Příjmy zdravotních pojišťoven jsou tvořeny: platbami pojistného od pojištěnců, z titulu pracovního poměru nebo samostatné výdělečné činnosti nebo z titulu občanství ČR nebo trvalého pobytu v ČR, platbami pojistného od zaměstnavatelů za osoby, které zaměstnávají, platbami pojistného od státu za nezaopatřené děti, důchodce, příjemce rodičovského příspěvku, za osoby na mateřské a další mateřské dovolené, uchazeče o zaměstnání, za osoby pobírající dávky sociální péče, ženy v domácnosti pečující o dítě do 7 let věku nebo dvě a více dětí do 13 let věku, osoby konají službu v ozbrojených silách, osoby pečující o těžce zdravotně postiženou osobu, osoby ve vazbě, příjmy od zaměstnavatelů, u nichž charakter vykovávané práce vyžaduje zvýšenou zdravotní péči o zaměstnance, vlastními zdroji vytvořenými využíváním fondů zdravotní pojišťovny, ostatními příjmy (ze sankcí, dary). [1] Výdaje Výdaje zdravotních pojišťoven jsou představovány především úhradami potřebné zdravotní péče na základě smluv uzavřených se zdravotnickými zařízeními (dále potom úhrada nákladů na zajištění vlastní činnosti a provozu zdravotní pojišťovny, platby za výkony preventivní péče a specifické zdravotní péče, příspěvky na pořízení specifické zdravotní techniky apod.). [1] 1.3 Přerozdělování pojistného Přerozdělování pojistného se řídí Zákonem č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění. 13

Přerozdělování pojistného znamená, že každá ze zdravotních pojišťoven dostane výši financí podle svého počtu pojištěnců, kteří jsou dále rozděleni podle jejich pohlaví a věku. Toto přerozdělování se týká přerozdělování pojistného za pojistníky, za které hradí pojistné stát. [2] K přerozdělování pojistného se používají nákladové indexy 18 věkových skupin pojištěnců pro každé pohlaví v rozmezí od narození do 5 let, od 5 do 10 let a dále vždy po 5 letech až po věkové skupiny od 80 do 85 let a skupiny od 85 let. [7] Tab. č. 1 Věkové skupiny pojištěnců pro přerozdělování pojistného Zdroj: [7] Věk od do 0 5 5 10 10 15 15 20 20 25 25 30 30 35 35 40 40 45 45 50 50 55 55 60 60 65 65 70 70 75 75 80 80 85 85 a více 14

Pro účely přerozdělování podle tohoto zákona tvoří věkové skupiny 0 5 let pojištěnci mužského, respektive ženského pohlaví, od narození do dovršení pátého roku života, tj. 364 dní, v přestupném roce 365 dní, po dni čtvrtých narozenin. Skupiny 5 10 let tvoří pojištěnci od prvního dne šestého roku života, tj. ode dne pátých narozenin do dovršení desátého roku života. Další věkové skupiny se vymezují obdobně. [7] Tab. č. 2 Průměrné celkové náklady na zdravotní péči na 1 pojištěnce v členění dle věkové skupiny a pohlaví pojištěnce v roce 2010 Věková skupina Náklady v Kč Muži Ženy Celkem 0-4 roky 16 735 14 958 15 863 5-9 let 9 090 7 700 8 416 10-14 let 9 394 9 229 9 314 15-19 let 8 279 10168 9 187 20-24 let 6946 9 882 8 338 25-29 let 7 960 13 194 10 402 30-34 let 8928 14 663 11 520 35-39 let 10 417 13 939 12080 40-44 let 12 141 14 322 13 155 45-49 let 14 538 17 188 15 782 50-54 let 19 771 21 053 20 386 55-59 let 27 352 23883 25640 60-64 let 35 113 28 615 31 772 65-69 let 43351 35 012 38 816 70-74 let 50 411 40 051 44 350 75-79 let 56 462 45708 49811 80-84 let 55 912 47 367 50 219 85 let a více 53498 50 978 51 648 Průměr 20 201 22 330 21 272 Zdroj: Ročenka 2010 V této tabulce můžeme vidět náklady vynaložené na zdravotní péči na 1 pojištěnce podle členění věkové skupiny a pohlaví pojištěnce. Vyšší náklady, které by stály 15

za povšimnutí, můžeme vidět u žen ve věku 15-19 let, kdy dívky začínají chodit ke specialistům, např. gynekologovi a s tím spojené náklady na různá vyšetření, příspěvky na očkování a v pozdějším věku s tím spojené těhotenství. Další částka, na kterou bychom se měli zaměřit, jsou mnohem vyšší náklady na muže od 60 let než u žen, což znamená blížící se důchodový a rizikovější věk, kde se zvyšují náklady na léky, pobyty ve zdravotnických zařízeních a další podobné náklady. 2 Zákonné zdravotní pojištění a jeho role v systému zdravotní péče Zákonné zdravotní pojištění se v České republice řídí zákonem č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění. Ostatně nárok na bezplatnou zdravotní péči plyne občanům České republiky už z ústavy. [5] 2.1 Historie První povinné zdravotní pojištění bylo zavedeno v roce 1849 v Prusku pro horníky. Povinnost platit toto pojištění se vztahovala na zaměstnance i zaměstnavatele. V roce 1881 německý císař Vilém II. vydal dokument k zavedení sociálního pojištění, který byl podnětem pro zákon o povinném zdravotním pojištění pro zaměstnané dělníky, schválený německým parlamentem v roce 1883. Konec 19. století byl i dobou vstupu komerčních pojišťoven do oblasti zdravotního pojištění. Další vývoj pokračuje od poloviny 20. století, kdy řada západoevropských zemí nahrazuje systém statutárního pojištění, zajišťovaný samosprávnými fondy, národní zdravotní službou. Velmi zajímavá je role lékařských organizací v historii celého vývoje zdravotního pojištění. Působily zde dvě protichůdné tendence. Lékaři na jedné straně rozšiřování statutární pojistné ochrany vítali kvůli rozšíření okruhu pacientů, na druhé straně velmi nelibě nesli vměšování jakéhokoliv nelékařského prostředníka do svého vztahu s pacienty. [3] 16

Legislativu našeho zdravotnictví tvoří čtyři základní zákony zákon 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění, zákon 592/1992 Sb. o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, zákon 551/1991 Sb. o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky a zákon 280/1992 Sb. o zaměstnaneckých zdravotních pojišťovnách. [2] 2.2 Charakteristika zdravotního pojištění Zdravotní pojištění rozdělujeme do dvou skupin veřejné a soukromé pojištění. Základní rozdíl mezi těmito typy je v možnosti dobrovolného uzavření. V České republice je ze zákona povinné veřejné zdravotní pojištění. [2] Veřejné zdravotní pojištění je druh zákonného pojištění, na jehož základě je plně nebo částečně hrazena zdravotní péče poskytnutá pojištěnci s cílem zachovat nebo zlepšit jeho zdravotní stav. Rozsah poskytované zdravotní péče je dán zákonem č. 48/1997 Sb., který přesně vymezuje působnost zdravotních pojišťoven a stanoví, co lze a nelze ze zdravotního pojištění uhradit. [9] 2.2.1 Principy zdravotního pojištění Veřejné zdravotní pojištění je v ČR založeno na principech: solidarita, svobodná volba zdravotní pojišťovny, svobodná volba lékaře a zdravotnického zařízení, vysoký podíl samosprávy, dostupnost poskytovaných služeb pro všechny pojištěnce, každá zdravotní pojišťovna nabízí doplňkový program nad rámec základní lékařské péče hrazené ze zákona (tzv. rozšířená péče), smluvní zdravotní pojištění je doplňkovou formou zákonného pojištění. [26] 2.2.2 Vznik a zánik zdravotního pojištění Zdravotní pojištění vzniká dnem: narození, jde-li o osobu s trvalým pobytem na území České republiky, kdy se osoba bez trvalého pobytu na území České republiky stala zaměstnancem, získání trvalého pobytu na území České republiky. 17

Zdravotní pojištění zaniká dnem: úmrtí pojištěnce nebo jeho prohlášení za mrtvého, kdy osoba bez trvalého pobytu na území České republiky přestala být zaměstnancem, ukončení trvalého pobytu na území České republiky. [6] 2.2.3 Pojištěnci Systém veřejného zdravotního pojištění má široký okruh pojištěnců, tj. osob, které mají právo na plnění z tohoto subsystému. [5] 2.2.4 Práva a povinnosti pojištěnce Mezi práva pojištěnce patří: výběr zdravotní pojišťovny, výběr poskytovatele zdravotních služeb, který je ve smluvním vztahu k příslušné zdravotní pojišťovně a na výběr zdravotnického zařízení, časová a místní dostupnost hrazených služeb poskytovaných smluvními poskytovateli příslušné zdravotní pojišťovny, poskytnutí hrazených služeb v rozsahu a za podmínek stanoveným tímto zákonem, léčivé přípravky a potraviny pro zvláštní lékařské účely bez přímé úhrady, jde-li o léčivé přípravky a potraviny pro zvláštní lékařské účely hrazené ze zdravotního pojištění a předepsané v souladu s tímto zákonem, výběr varianty poskytnutí zdravotních služeb podle 13, poskytnutí informací od zdravotní pojišťovny o jemu poskytnutých hrazených službách, vystavení dokladu o zaplacení regulačního poplatku podle 16a. [6] Pojištěnec nemá pouze svá práva, ale má také povinnosti. Mezi povinnosti pojištěnce patří: plnění oznamovací povinnosti podle 10, sdělení v den nástupu do zaměstnání svému zaměstnavateli, u které zdravotní pojišťovny je pojištěn a stejnou povinnost má i tehdy, stane-li se pojištěncem jiné 18

zdravotní pojišťovny, kdy tuto povinnost musí splnit do osmi dnů ode dne změny zdravotní pojišťovny, hrazení příslušné zdravotní pojišťovně pojistné, podrobení se na vyzvání k preventivním prohlídkám, dodržování opatření směřující k odvrácení nemocí, vyvarování se jednání, jehož cílem je vědomé poškození vlastního zdraví, oznámení do osmi dnů příslušné zdravotní pojišťovně ztrátu nebo poškození průkazu pojištěnce, hrazení poskytovateli regulační poplatky podle 16a apod. [6] Všechna práva a povinnosti, které má pojištěnec, jsou uvedeny v celém rozsahu v zákoně č. 48/1997 o všeobecném zdravotním pojištění v 11 a 12. Zde jsou pouze uvedena některá práva a povinnosti v bodech, ale ne v celém znění. 2.2.5 Plátci pojistného Základními plátci pojistného jsou pojištěnci, zaměstnavatelé a stát. V případě zaměstnavatele odvádí pojistné za své zaměstnance. Stát pak odvádí pojistné za osoby, které jsou od placení pojistného osvobozeni. [2] Schéma: Poplatníci a plátci veřejného zdravotního pojištění Plátci veřejného zdravotního pojištění zaměstnanec + zaměstnavatel osoba samostatně výdělečně činná osoba bez zdanitelných příjmů stát Zdroj: vlastní zpracování podle [5] 19

Zaměstnavatel Jak již bylo výše zmíněno, zaměstnavatel je plátcem pojistného respektive jeho části za své zaměstnance a to ve výši 2/3 stanovené sazby na pojistné na veřejné zdravotní pojištění. Zaměstnavatele lze vymezit jako fyzickou nebo právnickou osobu, která zaměstnává zaměstnance a má sídlo či trvalý pobyt na území České republiky. [10] Osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ) Zákon o veřejném zdravotním pojištění pro své potřeby vymezuje i pojem osoby samostatně výdělečně činné, za kterou považuje osoby provozující zemědělskou výrobu, hospodaření v lesích a na vodních plochách, osoby provozující živnost, osoby provozující podnikání podle zvláštních předpisů, osoby vykonávající uměleckou nebo jinou tvůrčí činnost na základě autorskoprávních vztahů, společníky veřejných obchodních společností a komplementáře komanditních společností, osoby vykonávající nezávislé povolání, které není živností ani podnikáním podle zvláštních předpisů a osoby spolupracující osob samostatně výdělečně činných. [10] Osoba bez zdanitelných příjmů (OBZP) Za osobu bez zdanitelných příjmů je považována osoba, která má na území ČR trvalý pobyt, není však zaměstnancem, nemá příjmy ze samostatné výdělečné činnosti, ani nepatří do kategorie, za kterou platí pojistné stát, a uvedené skutečnosti trvají celý kalendářní měsíc. Do této kategorie patři: žena v domácnosti, která není uvedena mezi osobami, za které platí pojistné stát (nepečuje celodenně osobně a řádně alespoň o jedno dítě do 7 let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku, nepobírá žádný důchod z důchodového pojištění, není v evidenci úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání, apod.), student, který studuje na střední nebo vysoké škole v ČR, která nebyla Ministerstvem školství mládeže a tělovýchovy označena jako soustavná příprava na budoucí povolání (některé jazykové školy, rekvalifikační kurzy apod.), nebo student, který studuje na střední nebo vysoké škole v cizině, která nebyla rozhodnutím Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy postavena na roveň studia v ČR a neprovedl oznámení o dlouhodobém pobytu, případně bude starší 26 let, 20

pojištěnec, který má jen příjmy podle 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění, a které jsou uvedeny ve výjimkách v 5 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb., v platném znění (platí od 1. 1. 2008), člen náboženského řádu bez příjmu, nezaměstnaný, který není v evidenci úřadu práce, osoba, která pracuje v cizině mimo státy EU pro cizího zaměstnavatele a nesplňuje při tom podmínky dané ustanovením 8 odst. 4 zákona č. 48/97 Sb., v platném znění, o neplacení pojistného při oznámeném dlouhodobém pobytu v zahraničí, absolvent střední školy, který po ukončení školy nenastoupí ihned po prázdninách do zaměstnání, nepřihlásí se mezi uchazeče o zaměstnání nebo nezačne podnikat, absolvent vysoké školy, který nepokračuje ve studiu a nenastoupí do zaměstnání nebo nezačne podnikat ihned po ukončení kalendářního měsíce následujícího po složení státní závěrečné zkoušky, chovanec psychiatrické léčebny, za něhož není plátcem pojistného stát z jiného důvodu. [9] Stát Stát je také plátcem pojistného a to v určitých specifických případech. Stát platí pojistné zejména za ty osoby, jež se nacházejí v takových sociálních situacích, v kterých stát považuje jako nespravedlivé na těchto osobách žádat, aby se podílely na platbě pojistného na veřejné zdravotní pojištění. Od placení pojistného jsou vyňaty osoby, za které platí pojistné stát, jsou to: nezaopatřené dítě do věku 26 let, poživatelé důchodů z důchodového pojištění, studenti do věku 26 let, příjemci rodičovského příspěvku, ženy na mateřské a rodičovské dovolené, uchazeči o zaměstnání včetně uchazečů o zaměstnání, kteří přijali krátkodobé zaměstnání, osoby pobírající dávku pomoci v hmotné nouzi, osoby, které jsou závislé na péči jiné osoby ve stupni II, III, IV a osoby, které o tyto osoby pečují, osoby pečující o osoby mladší 10 let, které jsou závislé na úrovni stupně I., 21

osoby konající základní službu v ozbrojených silách, osoby povolané k vojenské službě, osoby, které jsou invalidní ve třetím stupni nebo osoby, které dosáhly věku potřebného na starobní důchod, osoby celodenně osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do věku 15 let, mladistvé umístěné ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy a ochranné výchovy, cizinci, kterým bylo uděleno oprávnění k pobytu na území ČR za účelem poskytnutí dočasné ochrany podle zvláštního právního předpisu. [6] Graf č. 2 Výběr pojistného podle kategorií plátce Stát 34,00% Zaměstnanci 57,80% Ostatní 0,60% OSVČ + OBZP 7,60% Zdroj: Ročenka 2010 Z grafu vyplývá, že největší část pojistného plyne od zaměstnanců, za které odvádí pojistné na zdravotním pojištění jejich zaměstnavatel. Druhý největší plátce je stát, který platí především za děti, studenty, maminky na mateřské, lidé evidováni na úřadu práce a další lidé, kteří jsou uvedeni ve výčtu nad grafem nebo celý výčet osob, které tam patří, můžeme nalézt v zákoně o veřejném zdravotním pojištění. 22

2.2.6 Vyměřovací základ Vyměřovacím základem pro odvod pojistného na zdravotní pojištění je 50 % příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení. 2.2.7 Sazba pojistného Tab. č. 3 Sazby veřejného zdravotního pojištění Osoba Sazba veřejného zdravotního pojištění Zaměstnanec 1/3 z 13,5 % Zaměstnavatel zbytek OSVČ Osoba bez zdanitelných příjmů 13,5 % Státní pojištěnec Zdroj: [7] Zaměstnavatel, který je plátce pojistného za své zaměstnance, strhává vypočítanou částku tedy 1/3 z 13,5 % z hrubé mzdy zaměstnance. Výši pojistného je jeho plátce povinen si sám vypočítat. Pojistné se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru. [7] 2.2.8 Rozhodné období Rozhodné období je období, za které plátci platí pojistné za veřejné zdravotní pojištění. Podle daného období se vypočítává pojistné a jeho výše. Zaměstnance, osoba bez zdanitelných příjmů a státní pojištěnec platí pojistné každý měsíc. Osoba samostatně výdělečně činná oproti ostatním plátcům pojistného neplatí měsíční pojistné, ale platí většinou zálohy na pojistné, protože tito plátci zjišťují příjmy a výdaje až za kalendářní rok, který je zdaňovacím obdobím u daně z příjmu fyzických osob. (Vančurová, 2008) 23

Schéma: Rozhodné období u veřejného zdravotního pojištění rozhodné období kalendářní měsíc kalendářní rok zaměstnanec osoba bez zdanitených příjmů státní pojištěnec osoba samostatně výdělečně činná Zdroj: [5] 24

3 Všeobecná zdravotní pojišťovna a její role v systému zdravotní péče 3.1 Historie Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky byla zřízena zákonem č. 551/1991 Sb. s účinností od 1. 1. 1992. [18] 3.2 Základní charakteristika Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR (dále jen VZP ČR) je s více než 6,2 miliony klientů největší zdravotní pojišťovnou v České republice a dlouhodobě patří k základním pilířům systému zdravotnictví v ČR. [17] VZP ČR provádí veřejné zdravotní pojištění v souladu s platnými právními předpisy. VZP ČR je právnickou osobou, v právních vztazích vystupuje svým jménem, může nabývat práv a povinností a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající. Při své činnosti a při poskytování informací se VZP ČR řídí zejména těmito obecně závaznými právními předpisy: zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Uvedené předpisy jsou na vyžádání k nahlédnutí na všech KP VZP (ÚP VZP a úřadovnách) ve stanovených úředních hodinách, na Ústředí v kontaktním centru služeb klientům. [18] Do VZP ČR nepatří pouze všechny věkové skupiny obyvatelstva novorozenci, děti předškolního a školního věku, ženy a muže v produktivním věku až po osoby v důchodu, ale také lidé, kteří spadají do skupiny profesní. VZP ČR: 25

provádí veřejné zdravotní pojištění v souladu s platnými právními předpisy, je právnickou osobou, v právních vztazích vystupuje svým jménem, může nabývat práv a povinností a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývajících, zajišťuje výběr pojistného na veřejné zdravotní pojištění a úhradu zdravotní péče z prostředků zdravotního pojištění a další činnosti, které jí umožňuje zákon, vede registr pojištěnců veřejného zdravotního pojištění, je správcem zvláštního účtu veřejného zdravotního pojištění. [21] VZP ČR má smlouvy s naprostou většinou lékařů a zdravotnickými zařízeními. V čele VZP ČR stojí ředitel VZP ČR, MUDr. Pavel Horák, CSc., MBA, kterého jmenuje a odvolává správní rada VZP ČR. Ředitel VZP ČR Je statutárním orgánem VZP ČR a jedná jejím jménem. Hlavní sídlo VZP ČR má v Praze. Orgány VZP ČR Správní rada rozhoduje o zásadních otázkách týkajících se činnosti VZP ČR; 10 členů správní rady jmenuje vláda ČR a 20 členů volí Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR. [24] Dozorčí rada je nejvyšším kontrolním orgánem, která dohlíží na dodržování pravidel hospodaření, právních předpisů a vnitřních předpisů pojišťovny; 3 členové dozorčí rady jsou jmenováni vládou ČR a zbylých 10 členů volí opět Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR. [24] Výbor pro audit je složen ze 3 členů; 3.2.1 Organizační struktura Organizační strukturu Pojišťovny tvoří Ústředí, regionální pobočky označené jako krajské pobočky (dále v textu krajské pobočky), klientská pracoviště označená jako územní pracoviště (dále v textu územní pracoviště) a úřadovny. Regionální (krajské) pobočky a klientská (územní) pracoviště jsou organizačními složkami Pojišťovny, které jednají a vykonávají činnost jménem Pojišťovny. [22] 26

Obr. č. 3 Organizační struktura Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR Ústředí Krajské pobočky Územní pracoviště Úřadovny Zdroj: [21], vlastní zpracování Schéma popisuje obecně organizační strukturu Všeobecné zdravotní pojišťovny tak, jak na sebe navazují jednotlivá pracoviště. Na dalším schématu je podrobnější organizační struktura ústředí pojišťovny, které má sídlo v Praze a kde vykonává svou činnost ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR. 27

Schéma: Organizační struktura Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR ústředí Ředitel Kancelář ředitele Odbor interního autidtu a kontroly Odbor vnějších vztahů Právní odbor Odbor strategie, projektová kancelář Ekonomický úsek Úsek zdravotní péče Úsek komunik. informačních technologií Úsek personálních záležitostí Úsek služeb klientům Úsek pojistného a správy pohledávek Krajské pobočky Odbor účetnictví a controllingu Odbor kontroly a revize zdrav. péče Odbor smluvní agendy se zdrav. zařízením Odbor strategie ICT Odbor klientské podpory Odbor plánu analýz a zprac. mezd Odbor služeb klentům Odbor správního řízení a vymáhání pohledávek Referát vnitřní kontroly Finanční odbor Odbor koncepce zdravotní péče Odbor léčiv a zdrav. prostředků Odbor technické podpory Odbor pracovně právní a personální agendy Odbor marketingu Odbor pojistného a správy pohledávek Odbor služeb klentům Odbor provozní a investiční Odbor úhrad zdravotní péče Odbor realizace úhrad a controllingu. zdrav. péče Odbor realizace projektů ICT Oddělení rozvoje lidských zdrojů Odbor zdravotní péče Ekonomický odbor Právní oddělení Zdroj: Výroční zpráva VZP ČR 2010 Oddělení personál. záležitosti 28

3.3 Hospodaření ZP a VZP ČR za období 2009 a 2010 Tab. č. 4 Vývoj hospodaření systému veřejného zdravotního pojištění v letech 2009-2010 (vybrané ukazatele) Vybrané ukazatele Příjmy zdravotního pojištění celkem Inkaso pojistného po přerozdělování Skutečnost v mil. Kč r. 2009 212199 Předběžné výsledky v mil. Kč r. 2010 215615 Rozdíl v mil. Kč r. 2010 r. 2009 3416 208740 212783 4043 Ostatní příjmy a výnosy v.z.p. 3074 2219-855 Výnosy z komerčních činností, smluv. pojištění a připojištění Platby od zahr. pojišťoven na základě mezinár. smluv Výdaje zdravotního pojištění celkem 109 98-11 276 515 239 218630 222502 3872 Výdaje na zdravotní péči 210033 214373 3872 Provozní režie 8163 7660-503 Výdaje na cizince uhrazené zdravotnickým zařízením Náklady na celkovou komerční činnost Saldo všech příjmů celkem a výdajů celkem Zdroj: [13], vlastní zpracování 378 421 43 56 48-8 -6431-6887 -453 Jak můžeme z tabulky vidět, vývoj hospodaření systému veřejného zdravotního pojištění, bylo v roce 2009 i 2010 záporné. Velký vliv na záporné hospodaření měli ostatní příjmy a výdaje v.z.p., ale také provozní režie, což znamená vysoké výdaje na energie, cestovné, opravy apod. 29

Graf č. 3 Příjmy a výdaje ZP za období 2006 2010 (v mil. Kč) 229500 204000 178500 153000 127500 102000 Příjmy výdaje 76500 51000 25500 0 2006 2007 2008 2009 2010 Zdroj: Zdravotnictví jako součást národní ekonomiky 2010, vlastní zpracování Z grafu vidíme, že v letech 2006-2008 příjmy převyšovaly výdaje. Zlomový bod nastal v roce 2008-2009, kdy na ekonomiku dopadla krize, která přetrvává i v roce 2010. Tab. č. 5 Hospodaření ZP a VZP ČR (v tis. Kč) Pojišťovna HV 2009 2010 Rozdíl 2010-2009 Oborová zdravotní pojišťovna 2198 - - Česká průmyslová zdravotní pojišťovna 1670 1163-507 Vojenská zdravotní pojišťovna ČR 2132 796-1336 Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR 24709 25352 643 Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR 4671 4327-344 Zdravotní pojišťovna METAL-ALIANCE 131 123-8 Zdroj: výroční zprávy ZP 2010 a 2009, vlastní zpracování Z tabulky můžeme vidět, že jediná VZP ČR zlepšila v roce 2010 hospodaření oproti roku 2009. Nejhůře je na tom Vojenská zdravotní pojišťovna ČR, která má rozdíl mezi 30

rokem 2010 a 2009 1 336 tis. Kč. Nejsou zde uvedeny všechny ZP, protože některé výroční zprávy za potřebné roky nejsou na jejich stránkách k dispozici. Tab. č. 6 Průměrný počet pojištěnců veřejného zdravotního pojištění v letech 2006 2010 Rok Průměrný počet pojištěnců z toho podíl VZP v % 2006 10 297 439 63,87 2007 10 323 545 63,40 2008 10 364 804 62,63 2009 10 375 884 60,92 2010 10 387 167 60,31 Zdroj: Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky Jak můžeme vidět z tabulky, VZP ČR od roku 2006 přicházela o své klienty. Bylo to z důvodu konkurence některých zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven, které lákaly klienty VZP ČR na různé bonusy při změně ZP či různé slevy. V poslední době se tato situace stabilizovala, jak vyplývá z výročních zpráv a zdravotně pojistných plánů VZP ČR. 3.3.1 Zdravotně pojistné plány Zdravotně pojistný plán obsahuje: plán příjmů a výdajů VZP ČR včetně členění podle jednotlivých fondů, předpokládaný vývoj struktury pojištěnců, plán provozních nákladů, údaje o rozsahu zdravotní péče hrazené VZP ČR, způsoby zajištění dostupnosti služeb, které VZP ČR nabízí, soustavu zařízení, se kterými zdravotní pojišťovna má uzavřenou smlouvu o úhradě zdravotní péče. VZP ČR při sestavování ZPP vychází z Metodiky pro tvorbu zdravotně pojistného plánu, která je vydávána Ministerstvem zdravotnictví ČR. [19] VZP ČR sestavuje ZPP pro každý rok zvlášť a umisťuje dané dokumenty, tak jako i výroční zprávy za jednotlivé roky, na své webové stránky, kde jsou všem k dispozici. 31

VZP ČR vykonává na rozdíl od ostatních zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven ještě specifické úkoly svěřené jí státem. Jsou to činnosti potřebné pro fungování celého zdravotního systému: vede centrální registr všech pojištěnců všeobecného zdravotního pojištění, spravuje tzv. zvláštní účet zdravotního pojištění, který slouží k financování zdravotní péče na základě přerozdělování pojistného, spravuje informační centrum zdravotního pojištění, které slouží ke kontrole čerpání finančních prostředků zdravotního pojištění jednotlivými zdravotnickými zařízeními, která jsou ve smluvním vztahu k ZP; K tomuto účelu vede VZP ČR přehled zdravotnických zařízení, která mají uzavřeny smlouvy se ZP, a zdravotnických pracovníků poskytujících zdravotní péči hrazenou ze zdravotního pojištění, spravuje kapitační centrum, zajišťuje činnosti související s vedením Analytické komise dohodovacího řízení, zajišťuje tisk a vydávání odborných publikací a metodik pro sjednocení postupů úhrad zdravotní péče zdravotnickým zařízením a pro potřeby ZZP. [24] 3.3.2 Fondy VZP ČR Pojišťovna vytváří a spravuje tyto fondy: základní fond; zdrojem základního fondu jsou platby pojistného na veřejné zdravotní pojištění a další příjmy v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem, rezervní fond; výše rezervního fondu činí 1,5 % průměrných ročních výdajů základního fondu zdravotního pojištění Pojišťovny za bezprostředně předcházející tři kalendářní roky. Rezervní fond se tvoří příděly z pojistného převodem části zůstatku základního fondu, provozní fond, sociální fond, fond majetku, fond reprodukce majetku. [8] 32

V případě platební neschopnosti Pojišťovny zaručuje uhrazení nákladů poskytnutých hrazených služeb po vyčerpání prostředků rezervního fondu státní rozpočet České republiky ve formě návratné finanční výpomoci. [8] 3.4 IZIP elektronická zdravotní knížka Společnost IZIP, a. s., byla založena v roce 2001. Tehdy ještě měla právní formu společnosti s ručením omezeným. Vzhledem k rostoucí velikosti, rozvoji a významu systému elektronických zdravotních knížek se majitelé společnosti rozhodli od 1. 1. 2006 ještě více zvýšit transparentnost celého systému transformací na akciovou společnost. [12] Systém IZIP (internetový přístup ke zdravotním informacím pacienta) představuje souhrn zdravotních informací pacienta zpracovaných ve formě elektronické zdravotní knížky přístupné prostřednictvím internetu, veškeré informace jsou uloženy a zobrazovány přehledně ve strukturované formě. Systém slouží k rychlému předání aktuálních informací mezi zdravotní pojišťovnou a pacientem, lékařem a pacientem, či lékaři navzájem, pokud jim to pacient umožní. [12] VZP ČR vlastnila již z minulých let 5 % akcií společnosti IZIP. Ale od 23.11.2011, po schválení správní rady, odkoupila dalších 46 % akcií a tudíž se stala většinovým vlastníkem společnosti. Zbylých 49 % vlastní neznámá švýcarská firma. Tab. č. 7 Stav Systému IZIP k 26. 4. 2012 Aktuální počet Klienti EZK 2554021 Pracovníci zdravotnictví v systému IZIP 20938 Zdravotnická zařízení v systému IZIP 8626 Zdroj: [12], vlastní zpracování V tabulce č. 7 můžeme vidět reálný počet vlastníků elektronických zdravotních knížek, pracovníci zdravotnictví, kteří tento systém využívají a také využívající zdravotnická zařízení. Když bychom porovnaly celkový počet obyvatel České republiky, který je 10 396 219 a počet klientů, kteří jsou vlastníci EZK, tak nám ukazuje velmi malé využití cca 20 % klientů. 33

3.5 SWOT analýza SWOT analýza je metoda, pomocí níž lze velmi přehledně identifikovat silné a slabé stránky podniku (interní záležitosti podniku) ve vztahu k příležitostem a hrozbám, jejichž původcem je vnější prostředí. [11] Název vychází z počátečních písmen anglických slov strengths (silné stránky), weaknesses (slabé stránky), opportunities (příležitosti) a threats (hrozby), které reprezentují 4 oblasti zájmu. [11] Analýza silných a slabých stránek se zaměřuje především na interní prostředí firmy, na vnitřní faktory podnikání. Příkladem vnitřních faktorů podnikání je výkonnost a motivace pracovníků, efektivita procesů, logistické systémy, a podobně. Silné a slabé stránky jsou obvykle meřeny interním hodnotícím procesem nebo benchmarkingem (srovnáváním s konkurencí). Silné a slabé stránky podniku jsou ty faktory, které vytvářejí nebo naopak snižují vnitřní hodnotu firmy (aktiva, dovednosti, podnikové zdroje atd.). [15] Naproti tomu hodnocení příležitostí a ohrožení se zaměřuje na externí prostředí firmy, které podnik nemůže tak dobře kontrolovat. Přestože podnik nemůže externí faktory kontrolovat, může je alespoň identifikovat pomocí například vhodné analýzy konkurence, demografických, ekonomických, politických, technických, sociálních, legislativních a kulturních faktorů působících v okolí podniku. V běžné praxi tvoří SWOT analýzu soubor potřebných externích i interních analýz podniku. Mezi externí faktory firmy se řadí například devizový kurz, změna úrokových sazeb v ekonomice, fáze hospodářského cyklu a další. [15] 34

3.5.1 SWOT analýza VZP ČR Tab. č. 8 SWOT analýza silné a slabé stránky, hrozby a příležitosti Silné stránky nejvyšší počet pojištěnců široký výběr smluvních zdravotních zařízení rozmístění poboček pojišťovny po celé ČR systém IZIP dostupnost informací pomocí www stránek Příležitosti novela zákona o zdravotním pojištění ubývající počet konkurenčních ZP Snižování nákladů na zdravotní péči - IZIP Omezení vlivu státu na chod a činnost VZP Zlepšení kontrol ve VZP Program kvality péče AKORD 2G Slabé stránky velký vliv státu na chod a činnost VZP špatná pověst v médiích rostoucí náklady na 1 pojištěnce záporné hospodaření v posledních letech pochybnosti o důvěře placení za zdrav. péči Hrozby cílené dlouhodobé propouštění zaměstnanců mnoho pojištěnců na 1 pracovníka pojišťovny zvyšování tlaku ze strany státu změny poměrů ve věkových skup. pojištěnců vládní plánované slučování ZP Zrušení výjimky pro VZP o úpadku Zdroj: vlastní zpracování Silné stránky VZP ČR s největším počtem pojištěnců a dlouholetou tradicí si drží velmi silnou pozici na našem trhu. Další z pozitiv je počet smluvních zdravotních zařízení. Klientovi VZP ČR by se nemělo stát, že když se jde hlásit k jakémukoliv lékaři, že by daný lékař neměl s VZP ČR sjednanou smlouvu. U některých zdravotních pojišťoven tato situace může nastat. Jednou ze silných stránek je také počet poboček VZP ČR a jejich rozmístění. Každý klient VZP ČR má ve svém kraji k dispozici nejméně dvě pobočky. Klient jiné zdravotní pojišťovny, která nemá pobočky v každém kraji, musí i s banální věcí, kterou je nucen vyřídit osobně na přepážce své zdravotní pojišťovny cestovat i několik kilometrů do nejbližší pobočky dané pojišťovny. Tento klient si musí vyhradit volný 35

čas, kterého jako pracovně vytížení lidé máme v této době velmi málo, na potřebnou cestu a také zaplatit náklady za cestovné, které je s touto cestou spojené. Mezi silné stránky bych zařadila i velmi diskutované elektronické zdravotní knížky. Někteří lidé označují tyto knížky za nefunkční a druhá strana si je zase nemůže vynachválit. Kde je potom pravda. Podle mého názoru, systém elektronických zdravotních knížek funguje tak jak by měl, ale protože ne všichni lékaři a zdravotnická zařízení tuto variantu začali využívat, nemůže se tedy stále dostavit konečný efekt. Na vině jsou tomu také obavy, zda jsou dostatečně chráněny pacientovi dokumenty a s tím spojená ochrana osobních dat. Když zvážíme výhody z pohledu pacienta, můžou nám tyto EZK zachránit třeba i život. Pokud se klientovi stane třeba nějaká nehoda a pacient nebude při vědomí, lékař může během chvilky pomocí informací v EZK, kde jsou zapsány i třeba léky na které je pacient alergický, podat potřebné léky s vědomím toho, že se rozhodl správně a neohrozil pacientův život. Další výhodou je předcházení opakovaným vyšetřením. Pacient nebude nucen chodit na stejná vyšetření několikrát za sebou a tím se zkvalitní i zdravotní péče, a pokud bychom se dívali z pohledu pojišťovny, omezilo by se zbytečné plýtvání finančními prostředky na zdravotní péči. Všechny důležité informace, se kterými by klienti pojišťovny seznámeni, jako jsou výroční zprávy pojišťovny, ročenky, ale také novely zákonů a další informace, nalezneme na stránkách Všeobecné zdravotní pojišťovny. Některé úkony už se dají provést přímo přes internet pomocí elektronické komunikace. Nelze tímto způsobem provést vše, ale vyplnit a poslat přihlášku nového pojištěnce, vyřízení různých dotazů týkající se VZP ČR či elektronická podatelna. Slabé stránky V dnešní době má stát prostřednictvím politiky velký vliv na činnost a rozhodování pojišťovny. Na tuto problematiku navazuje další slabá stránka pojišťovny a to je špatná pověst v médiích. V poslední době se objevuje VZP ČR v médiích v souvislosti s ředitelem pojišťovny a předsedou správní rady. Některé politické strany tyto dvě zmiňované osoby chtějí odvolat z jejich funkcí a to z důvodu podezření ovlivňování děje ve VZP ČR a jeho řízení jinými politickými osobami. Odvolání nebylo nakonec schváleno, ale byl podán podmět k finanční kontrole ve VZP ČR. 36

Každý rok se pojišťovně zvyšují náklady na 1 pojištěnce. Jak je zmíněno v silných stránkách má pojišťovna největší počet klientů, zhruba cca 60,3 % ze všech pojištěnců, ale také to má své nevýhody. Přináší to velké náklady na zdravotní péči a to především na osoby starší 60 let, u kterých jsou vyšší výdaje. Jak je z následujícího grafu vidět, výdaje na zdravotnictví na 1 obyvatele se každý rok stále zvyšují, v roce 2010 se zvýšily cca o 100 Kč na 1 obyvatele, což znamená mírnou stabilizaci výdajů. Je to dáno stárnoucí populací, přibývá lidí v důchodovém věku, u kterých je zdravotní péče finančně náročnější a mladá populace je početně slabší. Graf č. 4 Výdaje na zdravotnictví na 1 obyvatele (v Kč) za období 2006-2010 28400 24850 21300 17750 14200 10650 7100 3550 0 2006 2007 2008 2009 2010 Zdroj: Zdravotnictví jako součást národní ekonomiky 2010, vlastní zpracování 37