SÍDLA, OSÍDLENÍ A JEJICH STRUKTURA TYPY SÍDEL

Podobné dokumenty
Lokální a regionální rozvoj ČR. Aktuální problémy a výzvy

SUBURBANIZACE (CZ) GEOGRAFIE OBYVATELSTVA A OSÍDLENÍ II/9

MATURITNÍ OTÁZKY ZE ZEMĚPISU

Obyvatelstvo České republiky

Venkovská společnost. Vlastnosti venkovské společnosti

URBANISTICKÁ STRUKTURA

Maturitní témata. Školní rok: 2016/2017. Předmětová komise: Předseda předmětové komise: Mgr. Ivana Krčová

Maturitní témata. Školní rok: 2018/2019. Předmětová komise: Předseda předmětové komise: Mgr. Ivana Krčová

Základní škola, Ostrava-Poruba, I. Sekaniny 1804, příspěvková organizace

Aktualizace 2014 STUDIE SÍDELNÍ STRUKTURY MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE. Příloha - B Mapové výstupy. INSTITUT REGIONÁLNÍCH INFORMACÍ, s.r.o

Ing. Zuzana Trhlínová 1. Evropská města v noci

Základní teoretická východiska

Regionální diferenciace ČR. Regionalistika 2

Základy regionalistiky 2 R E G IONÁLNÍ ( Ú Z E M NÍ) PLÁNOVÁNÍ

Hlavní rozvojové příležitosti a bariéry ČR

Teoretické koncepty města a venkova


Dopravní inženýrství

Geografie sídel. Přednáška z předmětu KMA/SGG. Otakar ČERBA Západočeská univerzita v Plzni

Úvod do geografie sídel. Centre for Analysis of Regional Systems cenars.upol.cz

Regionální geografie

Rozvojové výzvy venkovských obcí v České republice. Jiří Ježek Západočeská univerzita v Plzni

Které náboženství je v Evropě nejrozšířenější?

Východiska pro budoucí podobu regionální politiky

Transformace společnosti z pohledu nových sociálních rizika

Vývoj sídel a urbanizace. Centre for Analysis of Regional Systems cenars.upol.cz

Regionální geografie

Ing. Zuzana Trhlínová 2

9.1 BYTOVÝ FOND V ČESKU Zuzana Kopecká, Jana Jíchová

STRATEGIE REGIONÁLNÍHO ROZVOJE ČR 2014+

VY_52_INOVACE_ZE.S4.10

HARMONIZAZE PROFESNÍHO A RODINNÉHO ŽIVOTA V KONTEXTU SOUDOBÝCH TRHŮ PRÁCE. Magdalena Kotýnková NF VŠE v Praze

Eva Zamrazilová. Členka bankovní rady ČNB. Ceny potravin a český spotřebitel

Dopravní inženýrství

Vymezování sídel. Centre for Analysis of Regional Systems cenars.upol.cz

Modulární systém dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků JmK v přírodních vědách a informatice CZ.1.07/1.3.10/ Urbanistické styly

Zeměpis PRŮŘEZOVÁ TÉMATA POZNÁMKY

ANALÝZA PŮDNÍHO FONDU Z HLEDISKA OCHRANY ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY

MATURITNÍ TÉMATA Z GEOGRAFIE 2017/2018

Analýza indikátorů možného rozvoje venkova

Migrace VY_32_INOVACE_Z Člověk a společnost Geografie Zeměpis Obyvatelstvo a sídla 4.ročník vyššího gymnázia

Opatření A1 - Zvýšení konkurenceschopnosti ekonomiky a podpora podnikatelského prostředí. Vize

KONCEPT STRATEGICKÉHO PLÁNU PŘÍMĚSTSKÉ KRAJINY TROJSKÉ KOTLINY

TEST K PŘIJÍMACÍ ZKOUŠCE pro obor Učitelství geografie pro SŠ (nav. mgr.) na akademický rok 2012/2013

MEZI MĚSTEM A VENKOVEM: ČESKÁ SUBURBANIZACE V OBDOBÍ PO TRANSFORMACI

Specifikum zemědělství a jeho postavení v národním hospodářství. doc. RNDr. Antonín Věžník, CSc.

Učební osnovy pracovní

Daňová teorie a politika, úvod

Gymnázium Františka Palackého Valašské Meziříčí

Teorie centrálních míst. Přednáška z předmětu KMA/DBG2 Otakar ČERBA

Ing. Ivana Foldynová urbanismus a územní plánování, bydlení

7 OSÍDLENÍ JAKO ZÁKLADNÍ ÚZEMNÍ ORGANIZACE OBCHODNÍHO PODNIKÁNÍ

Příloha č. 1: Vstupní soubor dat pro země EU 1. část

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

VENKOVSKÉ OSÍDLENÍ. Pracovní list

české energetiky, její

*OBSAH PREZENTACE. 1) Evropské dotace v novém programovacím období. 2) Nástroj ITI. 3) Hradecko-pardubická aglomerace

Změnila krize dlouhodobý výhled spotřeby energie?

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM

Vyspělé a rozvojové státy, politická a ekonomická charakteristika

Strategie rozvoje Jihomoravského kraje 2020 Příprava na programovací období

Změna č. 1 ÚPO Mlékosrby

Budoucnost kohezní politiky EU

3. Zázemí vybraných evropských měst

Demografické trendy a regionální diferenciace terciárního vzdělávání

Nová sociální a bezpečnostní rizika v transformující se společnosti 21. století

Státní zřízení: konstituční monarchie. Návrh: EPP-ED S&D ALDE ZELENÍ/EFA ECR GUE/NGL EFD NEZ.

*+, -+. / 0( & -.7,7 8 (((!# / (' 9., /,.: (; #< # #$ (((!# / "

Malé a střední podnikání na venkově. 2. Přednáška

HOSPODÁŘSTVÍ EVROPY NEROSTNÉ SUROVINY PRŮMYSL

Zkrácený obsah učiva a hodinová dotace

POLITIKA ÚZEMNÍHO ROZVOJE ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ NA ÚROVNI ÚZEMNÍCH SAMOSPRÁV

Analytické podklady pro politiku VaVaI

#Cesko2016. Česko : Jak jsme na tom?

Ing. Lubor Sawicki I autorizovaný architekt ČKA I Ohrada 1854, Vsetín I gsm I I

SWOT Analýza. BM region o.p.s. 1

EVROPSKÁ REGIONÁLNÍ POLITIKA KOHEZNÍ POLITIKA POLITIKA ÚZEMNÍ A SOCIÁLNÍ SOUDRŽNOSTI. Regionalistika 2

Paradoxy rozvoje venkova

Jak by měl být transformován sektor teplárenství a jakou roli by měl hrát

2010 Dostupný z

Bydlení v mezinárodním srovnání. vybrané údaje o bydlení ze zdrojů EUROSTAT, ČSÚ, publikace Housing Statistics in the European Union 2010

Zdravotnické systémy - 1

KLASICKÉ MĚSTSKÉ TEORIE 19. STOLETÍ. Petra Puldová, Komunitní studie lokalit,

ÚZEMNÍ PLÁN MĚŇANY NÁVRH ZADÁNÍ

Celkové výdaje na zdravotnictví a osobu v paritě kupní síly (údaje v ) v roce 2002.

Podrobné generové vyhodnocení cílů strategického plánu

IMPLEMENTAČNÍ CENTRUM CIRKULÁRNÍ EKONOMIKY

Životopis. Osobní údaje. Pedagogická činnost. Řešené projekty. Mgr. Ing. Jana Mikušová, Ph.D. DL FBE

SVĚTOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ TĚŽBA NEROSTNÝCH SUROVIN TĚŽKÝ A SPOTŘEBNÍ PRŮMYSL

Vývoj průměrných cen za odběr elektřiny v ČR - fakturace

Rozvoj venkova. RNDr. Radim Perlín, Ph.D. Výzkumné centrum RURAL

26,7 tis. km2 (4,4% celkové rozlohy Ukrajiny

CS Jednotná v rozmanitosti CS A8-0048/21. Pozměňovací návrh. Jordi Solé za skupinu Verts/ALE

Otázka: Mezinárodní obchod - Ekonomie, hodnocení a hospodářský proces

Důchodová a příjmová disparita zemědělství a její dopad na zaměstnanost

Změna č. 3 ÚPSÚ Ohnišov

INTEGRAČNÍ PROCES OBECNĚ INTEGRACE

Graf 3.11 Podniky* prodávající přes ostatní sítě (v %)

Pohled MMR na rozvoj venkova, Strategie regionálního rozvoje ČR s důrazem na rozvoj venkovských oblastí

Transkript:

SÍDLA, OSÍDLENÍ A JEJICH STRUKTURA TYPY SÍDEL SÍDLO základní jednotka osídlení každé obydlené místo, včetně příslušných ploch, které jsou jeho obyvatelstvem bezprostředně využívány výsledek spolupůsobení podmínek socioekonomického a přírodního charakteru (stav a struktura výroby, dopravy, služeb ekonomické; struktury obyvatelstva sociální; stupeň organizace společnosti, administrativní a politické uspořádání obecné) VENKOVSKÉ SÍDLO rozvoj na bázi zemědělské výroby; starší, menší, pomalejší ve vývoji; urbanizací ztrácí původní charakter VENKOVSKÉ OSÍDLENÍ soustava venkovských sídel včetně jejich hierarchie, funkční struktury a vzájemných vazeb mezi sídly 1

MĚSTSKÉ SÍDLO funkce nezemědělského charakteru mladší, větší, dynamičtější koncentrace obyvatelstva a aktivit nezemědělského charakteru diferencovanost struktur obyvatelstva, využití ploch různorodost městského života VNĚJŠÍ ZNAKY MĚSTA soustředěný půdorys a vytvořené uzavřené a zřetelné jádro větší počet neobývaných budov různorodá struktura zastavěné plochy (infrastruktura) funkční diferenciace zastavěné plochy (části obytné, průmyslové ) VNITŘNÍ ZNAKY MĚSTA (důležitější) vysoký stupeň koncentrace obyvatelstva diferencovaná zaměstnanost dle odvětví různorodost hospodářských činností a městských funkcí plně vyvinutá středisková funkce města TRADIČNÍ MĚSTO (centrum vědy a umění, zatímco venkov je centrem výroby) 3 500 př. n. l. v údolích řek Nil (Egypt) Eufrat, Tigris (Irák) Indus (Pákistán) Společné rysy hradby (obrana, ale také oddělení komunit) centrum (veřejná prostranství s tržištěm, případně vnitřní hradby) blízko centra obydlí bohatých hlavní budovy: chrámy, soudy, paláce okrajové části s menšinami nízká komunikace (malé veřejné prostranství, málo cest) M x V ve městech málo lidí, ale diferencovanější, hierarchizovanější a složitější sociální struktura, monumentální budovy) 2

MODERNÍ MĚSTO TYPY MĚST (konec 19. století rozlišování na malá a velká města) J. KRÁL (1941) in MUSIL (MUSIL, 1967) Uspořádání moderního města odráží (dle konceptů autorů): 1. Města obchodní 2. Města průmyslová A. HAWLEY (1968) 3. Města správní diferenciace (specializace skupin a profesí) je hlavním způsobem 4. Města vojenská přizpůsobování lidí prostoru a času v centru jsou ti, které 5. Města universitní všichni potřebují (jsou proto mocní), zaujmou nejatraktivnější 6. Města poutní místo 7. Města duchovní 8. Města lázeňská D. HARVEY (1985) 9. Města sportovní a rekreační stále probíhá restrukturalizace prostoru racionálním umísťováním 10. Města zahradní výrob, center vědy, soukromého kapitálu, v souvislosti s tím, jak se mění finanční klima; do toho vstupuje stát daňovou politikou N. P. GIST, S. F. FAVA (1964) in MUSIL (MUSIL, 1967) 1. Výrobní střediska M. CASTELLS (1983) 2. Obchodní města struktura města odráží celospolečenské procesy bohatí a mocní vytvářejí město dle svých přestav, avšak na to reagují sociální hnutí předkládáním požadavků na restrukturalizaci L. WIRTH (1938) urbanismus jako způsob života X oddělení prostorů, průmyslový čas M je zcela umělé prostředí, v rámci procesu globalizace se jím stává i venkov (potraviny se vyrábějí pro národní a mezinárodní trh) propojení řadou ekonomických, politických a kulturních vazeb, stále více se řeší problém globálních a lokálních subjektů, které mají odlišné zájmy. 3. Politická, neboli správní města 4. Kulturní a výchovná střediska 5. Zdravotní a rekreační střediska 6. Vojenská města F. CARRIÈRE, P. PINCHEMEL (1965) in MUSIL (MUSIL, 1967) I. Města primárního sektoru 1. rybářská 2. zemědělská II. Města sekundárního sektoru 1. těžby surovin 2. průmyslová III.Města terciálního sektoru 1. dopravní 2. obchodní a bankovní a pojišťoven 3. služeb 3

SOUDOBÉ MĚSTO Tyto problémy dobře vystihuje výrok L MUMFORDA (1963) V polovině 20. století vrcholí suburbanizace v USA, VB, tzn. úpadek center (chátrání budov, nezaměstnanost, zločinnost) města jsou ve finanční krizi (malé příjmy v místních rozpočtech) nemohou iniciovat pracovní příležitosti, sociální služby. Snaha o recyklaci města s myšlenkou tzv. humánních měst (tj. neodlidštěných, př. centra tradičních evropských měst s historickým jádrem I ti, kdož se snažili uniknout dopravním zácpám a nadměrnému růstu tím, že se odstěhovali na vzdálená předměstí stále ještě obklopená otevřenou krajinou, z dlouhodobého pohledu jen posilovali stejná proces, který je přinutil se odstěhovat. V samé povaze života ve městě jsou zakotveny přirozené meze růstu města a za těmito mezemi jsou již jen deformace, rozvrat a rozklad. PROČ Názory o neuspořádaném růstu měst (slévání původně monotypických zón v aglomeracích typu metropolitních regionů 1 centrum, anebo konurbací více center, příp. srůstání v megapole). Platí pro evropská velkoměsta. S tím jsou spojeny problémy: Růst městských aglomerací nerespektuje limitní kapacitu únosnosti environmentálního prostoru. Globální a nadregionální zájmy se dostávají do přímých konfliktů s lokálními specifiky, tradicemi a potřebami. Vznik nových, vzájemně oddělených zón aktivit (bydlení, obchod, služby, administrativa, průmysl) je spojen s extrémním růstem požadavků na mobilitu osob i nákladů. Zvyšuje se zábor půdy, spotřeba energií a vody i jejich ztráty v rozvodných sítích. Důsledkem je prostorová a sociální separace. Stupeň motorizace resp. automobilizace přesahuje absorpční schopnosti městských aglomerací. 4

SYSTÉMY MĚSTSKÉHO OSÍDLENÍ Systémy měst seskupení městských středisek tolik na sobě závislých, že změna v jednom vyvolá změnu v ostatních. Rámec pro zkoumání systémů měst tvoří tři osy: horizontální (prostorová) vychází z městotvorné funkce, hledá centralitu / střediskovost měst dle velikosti vertikální (hierarchická) typologie městské hierarchie historická (časová) Příklad na úrovni států: státy s výrazným primátem hlavního města Francie, Maďarsko, Švédsko, Finsko, Norsko, Dánsko státy s primátem hlavního města a konkurencí dalších Holandsko, Belgie, Švýcarsko, Itálie státy s neexistencí výrazného primátu neevropské země, částečně Německo. Použitá literatura: MUSIL, J.: Sociologie soudobého města. Svoboda: Praha. 1967 SÝKORA, L.: Suburbanizace a její sociální, ekonomické a ekologické důsledky. Ústav pro ekopolitiku: Praha. 2002. 5