Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta financí a účetnictví

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta financí a účetnictví Katedra bankovnictví a pojišťovnictví Studijní obor: Bankovnictví a pojišťovnictví Financování schodku státního rozpočtu prostřednictvím emise dluhopisů v České republice Autor diplomové práce: Veronika Bauerová Vedoucí diplomové práce: doc. RNDr. Jarmila Radová, Ph.D. Rok obhajoby: 2009

Prohlašuji, že diplomovou práci na téma Financování schodku státního rozpočtu prostřednictvím emise dluhopisů v České republice jsem vypracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další prameny jsem řádně označila a uvedla v přiloženém seznamu. V Loděnici dne 3.5.2009 i

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucí mé diplomové práce doc. RNDr. Jarmile Radové, Ph.D. za poskytnutí potřebných rad a připomínek. ii

Anotace Tato práce se zabývá financováním deficitu státního rozpočtu v České republice. Nejprve jsou zde uvedeny obecné příčiny vzniku deficitu státního rozpočtu a jeho vývoj během let 1993 2008. Z uvedených údajů bylo zjištěno, že v letech 1993-1995 končilo hospodaření státního rozpočtu přebytkem a od roku 1996 končí deficitem. Při zkoumání možných způsobů financování vzniklého schodku státního rozpočtu jsme došli k závěru, že z velké části je schodek financován prostřednictvím státních dluhopisů. Z toho důvodu je větší část této práce věnována krátkodobým, střednědobým a dlouhodobým státním dluhopisům. Po charakteristice jednotlivých druhů státních dluhopisů jsme se zaměřili na rozdělení dluhopisů v České republice podle typu instrumentu, podle typu držitele a podle doby splatnosti a jejich vývoj v letech 1997 2008. Můžeme konstatovat, že klesá objem státních pokladničních poukázek a narůstá objem střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů. Následně jsme sledovali vliv finanční krize na trh státních dluhopisů převážně v roce 2008. Poslední část práce je věnována trhu státních dluhopisů ve Slovenské republice za účelem srovnání s Českou republikou. V roce 2008 byl zjištěn podobný vývoj. iii

Obsah 1. Úvod... 3 2. Deficit státního rozpočtu... 5 2.1. Příčiny vzniku deficitu státního rozpočtu... 5 2.2. Vývoj deficitu státního rozpočtu České republiky... 6 2.3. Způsoby financování deficitu státního rozpočtu... 8 3. Financování deficitu státního rozpočtu prostřednictvím emise státních dluhopisů v České republice... 12 3.1. Charakteristika státních dluhopisů v České republice... 12 3.1.1. Krátkodobé státní dluhopisy... 13 Prodej státních pokladničních poukázek... 13 Přímí účastníci trhu státních pokladničních poukázek... 14 Jednotlivé aukční limity... 15 Aukční objednávky... 16 Emise státních pokladničních poukázek v roce 2004... 16 Emise státních pokladničních poukázek v roce 2005... 17 Emise státních pokladničních poukázek v roce 2006... 18 Emise státních pokladničních poukázek v roce 2007... 18 Emise státních pokladničních poukázek v první polovině roku 2008... 18 3.1.2. Střednědobé a dlouhodobé státní dluhopisy... 19 Prodej státních dluhopisů... 20 Přímí účastníci trhu státních dluhopisů... 21 Aukce... 22 Aukční limit... 23 Aukční objednávky... 23 Emise střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů v roce 2004... 24 Emise střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů v roce 2005... 25 Emise střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů v roce 2006... 25 Emise střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů v roce 2007... 26 Emise střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů v první polovině roku 2008... 27 Emise střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů na zahraničních trzích.. 28 1

3.2. Rozdělení dluhopisů v České republice... 29 3.2.1. Státní dluhopisy podle typu instrumentu... 29 3.2.2. Státní dluhopisy podle typu držitele... 33 3.2.3. Státní dluhopisy podle doby splatnosti... 39 4. Vliv finanční krize na trh státních dluhopisů v České republice... 41 4.1. Prodej státních dluhopisů a jejich cena na Burze cenných papírů Praha... 42 4.2. Vývoj diskontní sazby, inflace a výnosu státních dluhopisů... 44 4.3. Emise státních dluhopisů... 48 4.4. Změna držitelů státních dluhopisů... 50 4.5. Rating České republiky a úvěrové riziko... 51 4.6. Distribuce státních dluhopisů domácnostem... 52 5. Státní dluhopisy Slovenské republiky... 54 5.1. Charakteristika státních dluhopisů ve Slovenské republice... 54 5.1.1. Krátkodobé státní dluhopisy... 54 5.1.2. Střednědobé a dlouhodobé státní dluhopisy... 55 5.1.3. Společné charakteristiky krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů... 55 5.2. Redenominace státních dluhopisů... 56 5.3. Portfolio státních dluhopisů... 57 5.4. Emise státních dluhopisů v roce 2008... 59 5.5. Vývoj základní úrokové sazby NBS, inflace a výnosu státních dluhopisů... 61 5.6. Srovnání výnosu státních dluhopisů ve Slovenské republice a České republice 64 5.7. Rating Slovenské republiky a úvěrové riziko... 65 5.8. Distribuce státních dluhopisů domácnostem... 66 6. Závěr... 67 Literatura... 68 Přílohy... 75 2

1. Úvod Vzhledem k tomu, že úkolem každého státu by mělo být sestavit pokud možno vyrovnaný státní rozpočet, je v případě deficitu důležité zamyslet se nad příčinami jeho vzniku. Budeme se zabývat novodobou historií České republiky, tj. od roku 1993. Předchozí historický vývoj nebudeme brát v úvahu. České republice se v letech 1993 1995 dařilo končit hospodaření státního rozpočtu s přebytkem. Od roku 1996 začala Česká republika hospodařit se schodkem. Existuje mnoho možností jak zabránit vzniku schodku nebo jak ho alespoň minimalizovat. Úkolem této práce není zabývat se např. penzijní reformou nebo reformou zdravotnictví, které by byly jedním z možných řešení jak snížit výdaje státního rozpočtu, nýbrž zmínit možnosti jak financovat již vzniklý schodek státního rozpočtu. Nejdříve se zaměříme na státní rozpočet České republiky z hlediska vývoje deficitu. Vzhledem k tomu, že větší část deficitu státního rozpočtu České republiky je financována prostřednictvím emise státních dluhopisů, bude hlavním cílem této práce zaměřit se podrobněji na krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé státní dluhopisy. Nejprve budeme charakterizovat jednotlivé druhy státních dluhopisů a podmínky jejich prodeje. V další části se budeme věnovat rozdělení státních dluhopisů podle typu instrumentu, podle typu držitele a podle doby splatnosti. Poté se budeme soustředit na vliv finanční krize na trh státních dluhopisů. Budeme se zabývat převážně rokem 2008, kde budeme sledovat vývoj prodeje, cen a výnosů státních dluhopisů. Také se podíváme, zda nedošlo ke změnám v emisním kalendáři a ve struktuře držitelů státních dluhopisů. Zhodnotíme rating České republiky a jeho vliv na úvěrové riziko. Následně se podíváme na nové možnosti distribuce státních dluhopisů. V poslední části práce se zaměříme na trh státních dluhopisů ve Slovenské republice. Cílem bude srovnání s Českou republikou. Provedeme charakteristiku jednotlivých druhů státních dluhopisů. Z důvodu zavedení eura ve Slovenské republice k 1.1.2009 musíme uvést provedenou redenominaci státních dluhopisů. Dále zhodnotíme stávající portfolio státních dluhopisů, které uvádí Agentura pro řízení dluhu a likvidity. 3

Poté se zaměříme převážně na rok 2008. Budeme se soustředit na to, zda došlo ke změnám v kalendáři aukcí státních dluhopisů, jak se vyvíjel výnos vybraných státních dluhopisů. Také se podíváme na rating Slovenské republiky a další možnost distribuce státních dluhopisů. Vždy provedeme srovnání se stavem v České republice. 4

2. Deficit státního rozpočtu Deficit státního rozpočtu je tzv. krátkodobá fiskální nerovnováha, kdy rozpočtové výdaje překročí rozpočtové příjmy. Pokud se zaměříme na analýzu deficitu státního rozpočtu, můžeme uplatnit dva přístupy: statický (bilanční), který zkoumá deficit po ukončení rozpočtového období, dynamický, který zkoumá deficit v průběhu rozpočtového období. Z výše uvedeného vyplývá, že deficit může vzniknout jak v průběhu rozpočtového období, tak i po jeho ukončení. Celkový deficit rozpočtu se skládá z primárního deficitu a úroků z veřejného dluhu, kde úroky z veřejného dluhu jsou tzv. pasivní složkou celkového deficitu, která nemusí být způsobená politikou současné vlády. 2.1. Příčiny vzniku deficitu státního rozpočtu Existuje pět různých situací na straně příjmů i na straně výdajů, které způsobují vznik deficitu odlišného typu: výdaje rostou, příjmy jsou konstantní, výdaje rostou rychleji než příjmy, výdaje rostou, příjmy klesají, výdaje klesají, příjmy klesají rychleji, výdaje jsou konstantní, příjmy klesají. Podle toho, zda je schodek chtěný či nechtěný, se rozlišují dva druhy schodku: aktivní (strukturální) a pasivní (cyklický). Hlavními příčinami vzniku aktivního schodku, který je záměrný, jsou politické důvody (příkladem mohou být předvolební sliby parlamentních stran), expanzivní fiskální 5

politika (zvyšování veřejných výdajů), snaha rozložit důsledky tzv. výdajových šoků a rozložení daňového zatížení na více generací (finančně nákladné projekty). Hlavními příčinami vzniku pasivního schodku jsou vnější vlivy jako například úroky z veřejného dluhu, růst cen základních surovin, hospodářský pokles, přírodní katastrofy, války, pandemie. 2.2. Vývoj deficitu státního rozpočtu České republiky Vývoj deficitu státního rozpočtu od vzniku samostatné České republiky, tj. od roku 1993, shrnují následující tabulky. Z uvedených statistických údajů vyplývá, že lze vývoj deficitu státního rozpočtu rozdělit na několik období. tabulka 1: Vývoj deficitu státního rozpočtu v letech 1993-1998 Roky 1993 1994 1995 1996 1997 1998 Saldo státního rozpočtu mld. Kč 1,1 10,4 7,2-1,6-15,7-29,3 Saldo % 0,5-0,1-09 -1,5 SR/HDP Zdroj: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cr:_makroekonomicke_udaje/$file/hlmakro.xls 1. Období 1993 1995, kdy hospodaření státního rozpočtu končilo přebytkem. Stání rozpočet byl v těchto letech sestavován jako vyrovnaný. 2. Období 1996 1998, státní rozpočet byl v tomto období také sestavován jako vyrovnaný, ale končil se schodkem. Schodek státního rozpočtu se postupně zvyšoval. tabulka 2: Vývoj deficitu státního rozpočtu v letech 1999-2008 Roky 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Saldo státního rozpočtu mld. Kč -29,6-46,1-67,7-45,7-109,1-93,7-56,3-97,6-66,4-19,4 Saldo % -1,4-2,1-2,9-1,9-4,2-3,4-1,9-3,0-1,9-0,5 SR/HDP Zdroj: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cr:_makroekonomicke_udaje/$file/hlmakro.xls 6

3. Období 1999 2002, kdy byl rozpočet sestavován s předpokládaným schodkem. Mimo rok 2001 jejich skutečná výše odpovídala výši plánované, tj. do 50. mld. Kč. V roce 2001 dosáhl schodek státního rozpočtu výše 67,7 mld. Kč. 4. Období 2003 2004, kdy schodek státního rozpočtu dosahuje výše kolem 100 mld. Kč. 5. V roce 2005 byl schválen schodek státního rozpočtu ve výši 83,6 mld. Kč a jeho skutečná výše byla nižší (56,3 mld. Kč). 6. Na rok 2006 byl schválen schodek státního rozpočtu ve výši 74,4 mld. Kč, ve skutečnosti však dosáhl výše 97,6 mld. Kč. 7. Období 2007 2008, kdy byl schodek státního rozpočtu nižší než předpokládaný. V roce 2007 byl schválen schodek státního rozpočtu ve výši 91,3 mld. Kč, skutečná výše tohoto schodku byla však pouze 66,4 mld. Kč. V roce 2008 byl schválen schodek ve výši 70,8 mld. Kč, jeho skutečná výše byla výrazně nižší, pouze 19,4 mld. Kč. Vývoj deficitu státního rozpočtu je dobře vidět v následujícím grafu. graf 1: Saldo státního rozpočtu Saldo státního rozpočtu Saldo státního rozpočtu 20,00 0,00 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008-20,00 Saldo -40,00-60,00-80,00-100,00-120,00 Rok Zdroj: Data z tabulek 1 a 2 7

Velký vliv na deficit státního rozpočtu má zvyšující se podíl mandatorních výdajů. Dalším činitelem, který významně ovlivňuje vývoj deficitů v České republice, je výsledek hospodaření České konsolidační agentury. Od roku 1997 jsou ztráty této instituce hrazeny ze státního rozpočtu. Pro zajímavost se podíváme na vývoj vládního deficitu a podílu vládního deficitu na HDP, který má v souvislosti s integračními procesy v rámci EU dosáhnout maximálně 3%. Jedná se o tzv. fiskální konvergenční kritérium, které je důležité plnit vzhledem k uvažovanému přijetí eura. tabulka 3: Vývoj vládního deficitu v letech 2001-2008 Roky 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Vládní deficit mld. (přebytek) Kč -135,0-166,8-170,6-83,3-106,7-84,9-21,5-54,0 Vládní deficit (přebytek)/hdp % -5,7-6,8-6,6-3,0-3,6-2,6-0,6-1,5 Zdroj: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cr:_makroekonomicke_udaje/$file/hlmakro.xls Z uvedených údajů je vidět, že v roce 2004 se České republice podařilo toto kritérium splnit. Ale v roce 2005 se podíl vládního deficitu na HDP zvýšil. V roce 2006, 2007 a 2008 se České republice opět podařilo fiskální konvergenční kritérium splnit. 2.3. Způsoby financování deficitu státního rozpočtu Existuje mnoho způsobů jak vzniklý deficit státního rozpočtu financovat. Každý způsob financování se bude lišit ve svém dopadu. Deficit státního rozpočtu lze financovat zvýšením veřejných příjmů, jako jsou např. daně. Příkladem tohoto způsobu financování může být zvýšená sazba u minerálních olejů od 1. ledna 2004, zvyšující se zdanění cigaret, u DPH přeřazení zboží a služeb ze snížené sazby do základní sazby, které proběhlo během roku 2004 a zvýšení snížené sazby z 5% na 9% k 1.1.2008. Dalším způsobem financování je krácení veřejných výdajů. Příkladem je omezení výše nemocenských dávek, zrušení příspěvku na dopravu, snižování počtu vládních zaměstnanců, snížení dotací státu do systému stavebního spoření. 8

Deficit státního rozpočtu lze také krýt prodejem státních finančních aktiv, to znamená, že jsou využity prostředky z privatizace. Touto problematikou se zabývala skupina poradců ministra financí vedená Miroslavem Zámečníkem. Na konci září roku 2006 předložila několik návrhů vedoucích ke snížení deficitu. Jedná se o opatření, která by citelně postihla většinu obyvatel. Z předložených návrhů jsou nejzajímavější tyto: zrušení podpory stavebního spoření, zahrnutí náhrad a paušálů ústavních činitelů do základu daně z příjmu, zvyšování věkové hranice pro odchod do důchodu (novela zákona platná od roku 2010 postupně posune důchodový věk na 65 let pro muže a až na 65 let pro ženy s maximálně jedním dítětem, na 62-64 let podle počtu dětí), nezvyšování rodičovského příspěvku a zkrácení doby pro jeho pobírání (ke změně došlo k 1.1.2008 např. srovnání délky peněžité pomoci v mateřství pro vdané a osamělé matky, volba čerpání rodičovského příspěvku: 24 měsíců, 36 měsíců, 48 měsíců s odlišnou výší čerpání rodičovského příspěvku), odložit navýšení porodného (od 1.1.2008 došlo ke snížení porodného za jedno dítě z 17 760 Kč na 13 000 Kč, za dvojčata z 53 120 Kč na 26 000 Kč, za trojčata z 79 680 Kč na 36 000 Kč), doplatky do životního minima nahradit doplatky do existenčního minima, nevalorizovat důchody nad rámec zákonné povinnosti, privatizace Aera (dne 25.10.2006 došlo k prodeji Aera Vodochody společnosti Oakfield ze skupiny Penta), prodej akcií ČEZu. Můžeme tedy konstatovat, že mnohá z navrhovaných opatření se uskutečňují. V současné době se zvažuje privatizace Letiště Praha-Ruzyně. Emisní financování deficitu způsobuje nárůst monetární báze. Tento způsob financování je v České republice zakázán, neboť se jedná o přímé úvěrování vlády centrální bankou. 9

Dluhové financování deficitu představuje přeměnu rozpočtového deficitu do veřejného dluhu. Tento způsob financování je založen na prodeji státních cenných papírů, které mohou nakoupit jak zahraniční, tak i domácí subjekty. V České republice jsou vždy součástí zákona o státním rozpočtu financující položky schváleného schodku státního rozpočtu. Zákon o státním rozpočtu České republiky na rok 2004 ze dne 3. prosince 2003 obsahoval schválený schodek státního rozpočtu ve výši 114 970 000 000 Kč. Financujícími položkami byly: vydání státních dluhopisů podle zvláštního zákona do výše 103 641 129 000 Kč, změna stavu na účtech státních finančních aktiv do výše 1 418 871 000 Kč, přijaté dlouhodobé úvěry do výše 9 910 000 000 Kč. Zákon o státním rozpočtu České republiky na rok 2005 ze dne 15. prosince 2004 obsahoval schválený schodek státního rozpočtu ve výši 83 585 000 000 Kč a jeho financujícími položkami byly: vydání státních dluhopisů podle zvláštního zákona do výše 72 551 390 000 Kč, přijaté dlouhodobé úvěry do výše 11 782 675 000 Kč, změna stavu na účtech státních finančních aktiv, a to zvýšením o 749 065 000 Kč. Zákon o státním rozpočtu České republiky na rok 2006 ze dne 2. prosince 2005 obsahoval schválený schodek státního rozpočtu ve výši 74 400 000 000 Kč a financujícími položkami byly: vydání státních dluhopisů podle zvláštního právního předpisu do výše 65 190 800 000 Kč, přijaté dlouhodobé úvěry do výše 9 224 020 000 Kč, změna stavu na účtech státních finančních aktiv, a to zvýšením o 14 820 000 Kč. Zákon o státním rozpočtu České republiky na rok 2007 ze dne 13. prosince 2006 obsahoval schválený schodek státního rozpočtu ve výši 91 300 000 000 Kč. Mezi financující položky byly zařazeny: vydání státních dluhopisů podle zvláštního právního předpisu do výše 86 521 767 000 Kč, přijaté dlouhodobé úvěry do výše 4 612 361 000 Kč, změna stavu na účtech státních finančních aktiv, a to snížením o 165 872 000 Kč. Zákon o státním rozpočtu České republiky na rok 2008 ze dne 5. prosince 2007 obsahoval schválený schodek státního rozpočtu ve výši 70 800 000 000 Kč. Financující položkami byly: vydání státních dluhopisů podle zvláštního právního předpisu do výše 60 032 364 000 Kč, přijaté dlouhodobé úvěry do výše 10 195 527 000 Kč, změna stavu na účtech státních finančních aktiv, a to snížením o 572 109 000 Kč. Zákon o státním rozpočtu České republiky na rok 2009 ze dne 10. prosince 2008 obsahuje schválený schodek státního rozpočtu ve výši 38 100 000 000 Kč. Mezi financující položky patří: vydání státních dluhopisů do výše 23 600 605 000 Kč, přijaté dlouhodobé 10

úvěry do výše 15 823 034 000 Kč, změna stavu na účtech státních finančních aktiv, a to zvýšením o 1 323 639 000 Kč. Z výše uvedených údajů vyplývá, že hlavní financující položkou deficitu státního rozpočtu České republiky je vydání státních dluhopisů. Z toho důvodu se budeme v následující části této práce věnovat státním dluhopisům. 11

3. Financování deficitu státního rozpočtu prostřednictvím emise státních dluhopisů v České republice Podle zákona o dluhopisech č. 190/2004 Sb. se dluhopisem rozumí zastupitelný cenný papír, s nímž je spojeno právo na splacení dlužné částky a povinnost emitenta toto právo uspokojit. Dluhopis vydaný v České republice je dluhopis, který byl v listinné podobě předán nebo v zaknihované podobě zapsán v evidenci podle zvláštního právního předpisu upravujícího podnikání na kapitálovém trhu na účet prvnímu nabyvateli na území České republiky. 3.1. Charakteristika státních dluhopisů v České republice V České republice jsou emitovány jak krátkodobé státní dluhopisy, tak i střednědobé a dlouhodobé. Krátkodobé státní dluhopisy (státní pokladniční poukázky SPP) jsou vydávány se splatností do jednoho roku a prodávány na peněžním trhu. První emise SPP byla realizována 4. ledna 1993. Střednědobé a dlouhodobé státní dluhopisy jsou vydávány se splatností delší než jeden rok a prodávány na kapitálovém trhu. Tyto dluhopisy slouží k financování dlouhodobého státního dluhu a v případě schodku státního rozpočtu i k financování krátkodobého dluhu. První emise byla realizována 18. března 1993. Prodej českých státních dluhopisů je uskutečňován formou aukcí, které zabezpečuje Česká národní banka. Prodej může být konkurenční, kdy má kupující možnost nabídnout výnos i požadovaný objem, nebo nekonkurenční, kdy lze nabídnout pouze požadovaný objem. 12

3.1.1. Krátkodobé státní dluhopisy Státní pokladniční poukázky jsou bezkupónové dluhopisy, které jsou prodávány za nižší cenu než je jmenovitá hodnota. Rozdíl mezi jmenovitou hodnotou a emisní cenou tvoří výnos pro investora. Jmenovitá hodnota SPP je 1 milion korun. Výnos do splatnosti se vypočítává podle skutečného počtu dnů ku 360. Standardní splatnost SPP je 13, 26, 39 a 52 týdnů. Poukázky jsou vydávány v zaknihované podobě a jsou na doručitele, Česká národní banka vede evidenci majitelů. Prodej státních pokladničních poukázek Státní pokladniční poukázky jsou prodávány prostřednictvím holandské aukce, které se obvykle konají třikrát do měsíce. Pořádané aukce jsou vyhlašovány na internetové stránce Ministerstva financí, České národní banky, oznámeny agenturou Reuters, Bloomberg, ČTK, v Hospodářských novinách a ostatních médiích, zpravidla den před aukcí, nejpozději však v den aukce. Informace o aukci by měla obsahovat: kód emise, typ aukce, datum aukce, datum emise, datum splatnosti, lhůtu pro příjem objednávek. Vydávání stáních pokladničních poukázek se řídí Emisními podmínkami SPP, které jsou vyhlášeny ve Sbírce zákonů. Stání pokladniční poukázky mohou nakoupit pouze členové skupiny přímých účastníků aukcí SPP, případně jiné subjekty určené emitentem. Přímý účastník může do své objednávky pod svým jménem zahrnout i požadavky ostatních zájemců a umožnit jim nepřímo se zúčastnit primárního trhu SPP. Aukce pro přímé účastníky jsou organizovány Českou národní bankou. Aukčním místem je ČNB. 13

K vypořádání primárního prodeje dochází v souladu s pravidly Systému krátkodobých dluhopisů (SKD). Podle výsledků aukce jsou SPP připsány na majetkové účty přímých účastníků. Sekundární trh SPP využívá k REPO operacím. Přímí účastníci trhu státních pokladničních poukázek O zařazení mezi přímé účastníky se podává písemná žádost u České národní banky do 31. října daného kalendářního roku na kontaktní adresu aukčního místa. Mezi přímé účastníky může být zařazen jen ten, kdo splňuje tyto podmínky: důležitá je důvěryhodnost mezi ostatními subjekty peněžního trhu, účast v Systému krátkodobých dluhopisů jako agent a klient s oprávněním nakupovat na primárním trhu a nakupovat a prodávat na sekundárním trhu, kde jsou s účastí spojeny následující platby 1 : Operace Cena v Kč Zápisné agenta jednorázově 10 000 Kč Zápisné klienta jednorázově 500 Kč Měsíční účast agenta měsíčně pozadu 5 000 Kč Zřízení majetkového účtu jednorázově 500 Kč Měsíční cena za vedení majetkového účtu a) pevná cena měsíčně pozadu 500 Kč b) pohyblivá cena měsíčně pozadu 0,000035% Evidence emise jednorázově 5000 Kč Pohyblivá měsíční cena se vypočítá jako součet denních cen za skutečný počet kalendářních dní v měsíci. Denní cena se vypočítá jako stanovené procento z nominálního objemu cenných papírů evidovaných na daném majetkovém účtu na konci daného dne. aktivní působení na sekundárním trhu a kotace alespoň jednostranné ceny pro všechny emise SPP. 1 Zdroj: http://www.cnb.cz/m2export/sites/www.cnb.cz/cs/o_cnb/hospodareni/download/cenik.pdf 14

Do 30 dnů po obdržení kompletní žádosti rozhodne emitent po dohodě s Českou národní bankou o přijetí žadatele do skupiny přímých účastníků. Pokud je žadatel přijat, je zařazen do skupiny přímých účastníků na celý kalendářní rok s účinností od 1. ledna následujícího roku. Následující seznam udává přehled přímých účastníků primárního trhu SPP v České republice 2 pro rok 2009. Název PÚ SPP Sídlo přímého účastníka ABN AMRO Bank N.V. Jungmannova 745/24, Praha 1 LBBW Bank CZ a.s. Vítězná 1/126, 150 00 Praha 5 Česká spořitelna, a.s. Olbrachtova 1929/62, Praha 4 Československá obchodní banka, a.s. Na Příkopě 854/14, Praha 1 HSBC Bank plc - pobočka Praha V Celnici 10, Praha 1 ING Bank N.V. Nádražní 344/25, 150 00 Praha 5 Komerční banka, a.s. Na Příkopě 33/969, Praha 1 UniCredit Bank Czech Republic, a.s. Na Příkopě 858/20, Praha 1 Jednotlivé aukční limity Účastníci aukce mohou podávat jak konkurenční, tak i nekonkurenční objednávky, pokud není stanoveno jinak. Nesmí být překročen maximální možný podíl celkové objednávky jednotlivého přímého účastníka na jmenovitém objemu SPP nabízených do aukce, který je 50%. V případě nekonkurenční objednávky nesmí objem podaných objednávek jednotlivým přímým účastníkem přesáhnout 50% objemu konkurenčních objednávek podaných tímto přímým účastníkem do dané aukce. Navíc formou nekonkurenčního prodeje smí být prodáno maximálně 30% objemu SPP nabízeného do aukce. Povinností přímého účastníka je získat v daném kalendářním roce minimálně 3% z celkového jmenovitého objemu státních pokladničních poukázek nabízených do aukcí. Přímý účastník může v aukci podat maximálně jednu nekonkurenční objednávku. 2 Zdroj: http://www.cnb.cz/cs/financni_trhy/trh_statnich_dluhopisu/spp/pu_spp_c.html 15

Aukční objednávky Objednávky do aukce se podávají elektronicky prostřednictvím systému SKD, jsou podepisovány elektronicky. Pokud nelze zadat objednávky elektronicky, lze je zaslat faxem ve stanovené lhůtě na předepsaných formulářích. V takovém případě je nutno objednávku telefonicky ověřit. Pokud není stanoveno jinak, objednávky se podávají s výnosem uvedeným na dvě desetinná místa a objem každé objednávky musí být beze zbytku dělitelný jmenovitou hodnotou emitované SPP. Je nepřípustné, aby přímý účastník podal v rámci svého limitu více objednávek se stejným výnosem. Jako první jsou zpracovány nekonkurenční objednávky. Jejich objem nesmí překročit stanovený limit. Nekonkurenční objednávky jsou uspokojovány za cenu odpovídající průměrnému výnosu dosaženému v konkurenčních objednávkách zaokrouhlenému na dvě desetinná místa. Zbytek emise se rozdělí mezi konkurenční objednávky. Při zpracování konkurenční objednávky se přihlíží k výnosu objednávky, pořadí je tvořeno od nejnižšího k nejvyššímu. Podobným způsobem jako konání aukce jsou zveřejňovány i informace o výsledcích aukce. Výsledky oznamuje ČNB neprodleně po ukončení vyhodnocení aukce prostřednictvím informačních agentur, tiskem, internetem. Uvedené výsledky obvykle obsahují objem emitovaných dluhopisů, výnos emise a koeficient uspokojení. Emise státních pokladničních poukázek v roce 2004 V roce 2004 bylo uskutečněno celkem 35 emisí státních pokladničních poukázek. Výpůjčky celkem činily 276 002 mil. Kč, na této částce se primární prodej SPP podílel ve výši 266 328 mil. Kč a objem prodejů z portfolia Ministerstva financí ve výši 9 674 mil. Kč. Objem splátek SPP v roce 2004 činil 311 039 mil. Kč. Díky tomu se objem státních pokladničních poukázek v oběhu snížil o 35 037 mil. Kč z původních 160 582 mil. Kč na konci roku 2003 na 125 545 mil. Kč dosažených v roce 2004. 16

Objem prodejů SPP z portfolia Ministerstva financí na účet operací na finančním trhu v roce 2004 činil 2 021 mil. Kč. Jelikož objem odkupů SPP z účtu operací na finančním trhu zpět do portfolia Ministerstva financí se rovnal stejné částce (2 021 mil. Kč), nedošlo ke změně salda státních pokladničních poukázek na účtu operací na finančním trhu a zůstalo na částce -6 514 mil. Kč. Objem primárních prodejů státních pokladničních poukázek (266 328 mil. Kč) a prodejů z portfolia Ministerstva financí (7 653 mil. Kč) se podílely na umořovacím účtu celkovou částkou 273 981 mil. Kč. Objem odkupů SPP z tohoto účtu činil 309 018 mil. Kč. Přehled emisí státních pokladničních poukázek v roce 2004 je uveden v příloze č. 1. Emise státních pokladničních poukázek v roce 2005 V roce 2005 bylo uskutečněno celkem 34 emisí státních pokladničních poukázek. Struktura vydávaných dluhopisů byla téměř stejná jako v roce 2004. Výpůjčky celkem činily 226 845 mil. Kč, přičemž podíl primárních prodejů na této částce činil 181 742 mil. Kč a podíl prodejů z portfolia Ministerstva financí činil 45 103 mil. Kč. Objem splátek státních pokladničních poukázek v roce 2005 činil 258 141 mil. Kč. Díky tomu se objem SPP v oběhu snížil o 31 296 mil. Kč z původních 125 545 mil. Kč. na konci roku 2004 na 94 249 mil. Kč ke konci roku 2005. Objem prodejů státních pokladničních poukázek z portfolia Ministerstva financí na účet operací na finančním trhu v roce 2005 činil 45 103 mil. Kč. Objem odkupů státních pokladničních poukázek z účtu operací na finančním trhu zpět do portfolia Ministerstva financí byl ve stejné výši jako objem prodejů. Z toho důvodu nedošlo ke změně salda státních pokladničních poukázek na účtu operací na finančním trhu a zůstalo na stejné částce jako v roce 2004, tedy -6 514 mil. Kč. Objem primárních prodejů SPP na umořovací účet činil 181 742 mil. Kč. Objem odkupů z tohoto účtu činil 213 038 mil. Kč. Přehled emisí státních pokladničních poukázek v roce 2005 je uveden v příloze č. 2. 17

Emise státních pokladničních poukázek v roce 2006 V roce 2006 bylo uskutečněno celkem 31 emisí státních pokladničních poukázek. Oproti roku 2005 nedošlo k výrazné změně ve struktuře vydávaných státních pokladničních poukázek. Výpůjčky celkem činily 150 319 mil. Kč a byly uskutečněny na primárním trhu. Tyto prostředky šly na umořovací účet. Objem splátek SPP v roce 2006 činil 155 000 mil. Kč. Tyto prostředky šly opět přes umořovací účet. V roce 2006 tudíž došlo ke snížení objemu státních pokladničních poukázek v oběhu na 89 568 mil Kč proti roku 2005, kde byl tento objem ve výši 94 249 mil. Kč. Přehled emisí státních pokladničních poukázek v roce 2006 je uveden v příloze č. 3. Emise státních pokladničních poukázek v roce 2007 V roce 2007 bylo uskutečněno celkem 23 emisí státních pokladničních poukázek. Struktura vydávaných státních pokladničních poukázek se oproti roku 2006 nijak výrazně nezměnila. Avšak z důvodu zabezpečení pokrytí schodku státního rozpočtu bylo před koncem roku vydáváno více státních pokladničních poukázek se splatností 13 týdnů než v letech minulých. Výpůjčky celkem činily 115 754 mil. Kč a byly uskutečněny na primárním trhu. Tyto prostředky šly na umořovací účet. Objem splátek byl ve výši 155 000 mil. Kč, tyto prostředky šly také přes umořovací účet. Objem státních pokladničních poukázek v oběhu se v roce 2007 snížil na 82 168 mil. Kč (v roce 2006 činil 89 568 mil. Kč) Přehled emisí státních pokladničních poukázek v roce 2007 je uveden v příloze č. 4. Emise státních pokladničních poukázek v první polovině roku 2008 V první polovině roku 2008 bylo uskutečněno celkem 10 emisí státních pokladničních poukázek. Struktura vydávaných státních pokladničních poukázek byla 18

téměř stejná jako v roce 2007. Výpůjčky celkem činily 38 820 mil. Kč a byly uskutečněny na primárním trhu. Tyto prostředky šly na umořovací účet. Objem splátek činil 88 113 mil. Kč a tyto prostředky šly opět přes umořovací účet. Objem státních pokladničních poukázek v oběhu se během první poloviny roku 2008 snížil na 32 875 mil. Kč z 82 168 mil. Kč v roce 2007. Přehled emisí státních pokladničních poukázek v roce 2007 je uveden v příloze č. 5. 3.1.2. Střednědobé a dlouhodobé státní dluhopisy Střednědobé a dlouhodobé státní dluhopisy jsou standardně fixně úročené s ročními výplatami kupónů. Jistiny těchto dluhopisů se splácí v den splatnosti, nelze je splatit předčasně. Standardní doba splatnosti je 3, 5, 10 a 15 let. (Dne 22.10.2008 však byla uskutečněna aukce 8-letého státního dluhopisu s pohyblivou sazbou.) Dluhopisy každé emise jsou zastupitelné. Mají zaknihovanou podobu a jsou vydávány na doručitele. Evidenci vede Středisko cenných papírů. Jmenovitá hodnota dluhopisu je 10 000 Kč. Alikvotní úrokový výnos se vypočítává podle standardu 30E/360. Prodej je uskutečňován v primárních aukcích prostřednictvím elektronického systému Bloomberg. Většinou probíhají dvě aukce do měsíce. Obdobně jako u státních pokladničních poukázek jsou aukce vyhlašovány na internetové stránce Ministerstva financí, České národní banky, oznámeny agenturou Reuters, Bloomberg, ČTK, v Hospodářských novinách a ostatních médiích. Dluhopisy jsou prodávány pouze přímým účastníkům těchto aukcí. Prodává se vždy jen jeden dluhopis s jednou splatností. S dluhopisy lze obchodovat na sekundárním trhu prostřednictvím burzy nebo RM-Systému a elektronického systému Bloomberg. 19

Prodej státních dluhopisů Státní dluhopisy dává do prodeje Česká národní banka a na základě pověření Ministerstva financí může vykonávat veškeré činnosti spojené s jejich správou a převody. Ministerstvo financí zastupuje Českou republiku, která je emitentem státních dluhopisů. Ve Sbírce zákonů jsou zveřejněny Emisní podmínky státních dluhopisů, na jejichž základě se státní dluhopisy vydávají. Prodej státních dluhopisů probíhá na primárním trhu prostřednictvím aukce pro přímé účastníky. Další možností prodeje je přímý prodej vybraným přímým účastníkům nebo administrátorovi emise. Ostatními kupujícími mohou být jak právnické, tak i fyzické osoby, rovněž i cizinci, ale primárního trhu státních dluhopisů se účastní nepřímo, své požadavky zahrnují do objednávky přímého účastníka. Přímí účastníci jsou vázání aukčními limity, které stanoví Česká národní banka se souhlasem emitenta. Zároveň Česká národní banka organizuje aukce a stává se aukčním místem. V den emise probíhá vypořádání primárního prodeje. První nabyvatel vydaných zaknihovaných dluhopisů (právnická nebo fyzická osoba) musí za vydané dluhopisy emitentovi zaplatit nejpozději v den vypořádání emise dluhopisů. Pokud upisovatel není členem UNIVYC, a.s., musí být při vypořádání emise dluhopisů zastoupen členem UNIVYCu. Na základě informací o výsledcích aukce, o upisovatelích cenných papírů a platby upisovatele, provádí připisování dluhopisů na účty majitelů UNIVYC, a.s.. Od 1.1.2006 jsou vedoucí manažeři emisí státních dluhopisů v zahraničí vybíráni jen z přímých účastníků aukcí státních dluhopisů v České republice. Činnosti spojené s vydáním, správou a splácením státního dluhu z titulu státních dluhopisů zajišťuje administrátor emise na základě pověření od emitenta. Pokud je administrátorem Česká národní banka, tak uzavřená smlouva mezi emitentem a Českou národní bankou stanovuje práva a povinnosti administrátora. V ostatních případech se tato smlouva uzavírá mezi administrátorem, emitentem a Českou národní bankou. 20

Každá emise státního dluhopisu má pořadové číslo a zároveň musí být označena. Značí se následovně: ČR, x,xx %, rr, kde x,xx značí výši kupónu státního dluhopisu v procentech s přesností na dvě desetinná místa a rr značí poslední dvojčíslí roku splatnosti státního dluhopisu. Přímí účastníci trhu státních dluhopisů O zařazení mezi přímé účastníky musí žadatel podat písemnou žádost na kontaktní adresu ČNB. Příloha žádosti musí obsahovat výpis z obchodního rejstříku nebo doklad, který potvrzuje splnění podmínek pro členství ve skupině přímých účastníků, vyplněný formulář Podpisové vzory přímého účastníka aukcí střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů a také vyplněný formulář Kontaktní osoby a adresy přímého účastníka aukcí střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů. Dále musí být v příloze informace o měsíčních obratech na sekundárním trhu státních dluhopisů a uspokojených objednávkách v aukcích státních dluhopisů v období tří měsíců předcházejících podání žádosti. Pokud jí chce podat, musí splňovat následující podmínky: především musí splňovat podmínky stanovené pro členství přímých účastníků, prostřednictvím přímého účastníka musel v období tří měsíců předcházejících podání žádosti při aukci státních dluhopisů České národní banky upsat nejméně 3% celkového nabízeného objemu v tomto období, je schopen plnit podmínky kladené na přímého účastníka. Emitent po dohodě s ČNB rozhoduje do třiceti dnů po obdržení žádosti o přijetí žadatele do skupiny přímých účastníků. Rozhodnutí sděluje žadateli ČNB písemně. Rozhodnutí se nezdůvodňuje. Přímý účastník se vyřazuje na základě žádosti přímého účastníka o vyřazení ze skupiny přímých účastníků nebo v rámci sankce při porušení Pravidel. 21

Seznam přímých účastníků aukcí střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů 3 k 12.4.2009: Název přímého účastníka Sídlo přímého účastníka ABN AMRO Bank N.V. Jungmannova 745/24, Praha 1 Barclays Bank Plc 1 Churchill Place, London E14 5HP, UK Citibank Europe plc, organizační složka Evropská 423/178, Praha 6 ERSTE Bank der oesterreichischen Sparkassen AG, Vienna Graben 21, A 1010 Vienna Československá obchodní banka, a.s. Na Příkopě 854/14, Praha 1 DEUTSCHE BANK AG Dresdner Bank AG Frankfurt Winchester House, 1 Great Winchester Street London, EC2N 2DB, UK Theodor-Heuss-Allee 44-46, Frankfurt am Main ING Bank N.V. Nádražní 344/25, 150 00 Praha 5 Komerční banka, a.s. Na Příkopě 33/969, Praha 1 Morgan Stanley & Co. International Limited 20 Cabot Square, Canary Wharf, London E14 4QW, UK PPF banka a.s. Na Strži 1702/65, Praha 4 UniCredit Bank Czech Republic, a.s. Na Příkopě 858/20, Praha 1 Aukce Oznámení o aukci zveřejňuje ČNB zpravidla 4 pracovní dny před aukcí prostřednictvím tisku, internetu a informačních agentur. Oznámení obsahuje ISIN emise, typ aukce a způsob podávání objednávek, datum aukce, datum emise, datum splatnosti, lhůtu pro příjem objednávek a jmenovitý objem nabízený do aukce. 3 Zdroj: http://www.cnb.cz/cs/financni_trhy/trh_statnich_dluhopisu/sd/pu_sd_c.html 22

Aukční limit Podíl celkové objednávky přímého účastníka na jmenovitém objemu státních dluhopisů nabízených do aukce v konkurenční části činí maximálně 50%. Dodržování limitu je kontrolováno Českou národní bankou před vyhodnocením aukce. Aukční objednávky Objednávky do aukce podávají přímí účastníci prostřednictvím funkce CZTS v systému Bloomberg. Objednávky je možné zasílat také faxem na předepsaném formuláři na kontaktní faxové číslo ve stanovené lhůtě nebo podat přímo oprávněným zaměstnancům ČNB, pokud nelze objednávku učinit výše uvedeným způsobem. Povinností přímého účastníka je zaslat seznam investorů, jejichž objednávky předal do aukce. Tento seznam musí být doručen nejpozději v pracovní den následující po dni aukce. Konkurenční objednávky musí mít formát, který odpovídá zveřejněnému způsobu zadávání objednávek. Za správnost údajů uvedených v objednávce odpovídá přímý účastník. V případě nedodržení aukčních pravidel může Česká národní banka vyřadit nebo krátit objednávky přímého účastníka. Důvodem nezpracování objednávky může být překročení aukčního limitu. Pokud nejsou dodrženy aukční limity z důvodu, že emitent v průběhu aukce zkrátí nebo navýší jmenovitý objem státních dluhopisů, nejedná se o porušení pravidel. Výsledky aukce zveřejňuje ČNB prostřednictvím médií, internetu. Výsledky obsahují požadovaný jmenovitý objem konkurenčních a nekonkurenčních objednávek, celkový prodaný objem emise, podíl konkurenčních a nekonkurenčních objednávek, minimální, průměrný a maximální akceptovaný výnos do splatnosti a zároveň minimální, průměrnou a maximální cenu a koeficient uspokojení objednávek s maximálním či minimálním akceptovaným výnosem a minimální či maximální akceptovanou cenou. 23

Stejným způsobem, jakým přímí účastníci podávali své objednávky, dostávají informace o uspokojení svých objednávek (Bloomberg, fax) a to v den uskutečnění aukce, nejpozději následující pracovní den do 10 hodin. Emise střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů v roce 2004 V roce 2004 bylo uskutečněno 23 emisí a znovuotevření stávajících emisí. Celkový objem těchto emitovaných dluhopisů činil 116 739 mil. Kč. Splátky jistiny střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů činily 39 000 mil. Kč. Celkový objem střednědobých státních dluhopisů se tudíž zvýšil o 77 739 mil. Kč. Na konci roku 2003 činil objem střednědobých státních dluhopisů 319 272 mil. Kč a na konci roku 2004 byl tedy navýšen na 397 012 mil. Kč. Prodej byl uskutečněn v amerických výnosových aukcích. Ministerstvo financí pokračovalo ve vydávání státních dluhopisů podle emisního plánu v souladu s emisní politikou nastoupenou od začátku roku 2000. 1. tranše 42. emise pětiletých státních dluhopisů byla uskutečněna 22.3.2004 v objemu 8 mld. Kč. 1. tranše 43. emise tříletých státních dluhopisů byla uskutečněna 2.8.2004 v objemu 8 mld. Kč. U zbylých 21 emisí se jednalo o znovuotevření dřívějších emisí. V oběhu zůstaly emise s dobami splatnosti 3, 5, 7, 10 a 15 let. V šesti aukcích z 23 byly výsledkem prémie, v 17 případech byl výsledkem diskont. Součet všech diskontů v roce 2004 činil -4 708 mil. Kč. Nejvyšší diskont činil -594,2 mil. Kč a byl zaznamenán u 3. tranše 40. emise. V roce 2004 došlo k výraznému poklesu prémie emisí střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů oproti roku 2003. V roce 2003 činily 4 404 mil. Kč a v roce 2004 pouze 152 mil. Kč. Tento vývoj byl způsoben především tím, že v roce 2004 byly kupóny většiny emisí stanoveny v období historických minim úrokových sazeb na kapitálovém trhu, výnosy do splatnosti tranší byly však určeny trhem již v situaci růstu těchto sazeb. U 4. tranše 38. emise, u 7. tranše 41. emise, u 1. a 2. tranše 42. emise a u 2. a 3. tranše 43. emise bylo dosaženo prémie. Prémie emisí státních dluhopisů jsou příjmem kapitoly Všeobecná pokladní správa. Přehled jednotlivých tranší střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů v roce 2004 je uveden v příloze č. 6. 24

Emise střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů v roce 2005 V roce 2005 bylo uskutečněno 17 emisí a znovuotevření stávajících emisí. Celkový objem těchto emitovaných dluhopisů činil 112 491 mil. Kč. Splátky jistiny střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů činily 22 000 mil. Kč. Celkový objem střednědobých a dlouhodobých dluhopisů se tudíž zvýšil o 90 491 mil. Kč. Na konci roku 2004 činil objem těchto dluhopisů 397 012 mil. Kč a na konci roku 2005 byl navýšen na 487 503 mil. Kč. Prodej byl uskutečněn v amerických výnosových aukcích. Ministerstvo financí opět pokračovalo ve vydávání státních dluhopisů podle emisního plánu v souladu s emisní politikou nastoupenou od začátku roku 2000. 1. tranše 44. emise desetiletých státních dluhopisů byla uskutečněna 11.4.2005 v objemu 12 168 mil. Kč. 1. tranše 45. emise pětiletých státních dluhopisů byla vydána 18.7.2005 v objemu 4 722 mil. Kč. 1. tranše 46. emise patnáctiletých státních dluhopisů byla uskutečněna 12.9.2005 v objemu 8 370 mil. Kč. 1. tranše 47. emise tříletých státních dluhopisů byla vydána 26.9.2005 v objemu 7 705 mil. Kč. U zbylých 13 emisí se jednalo o znovuotevření dřívějších emisí. V oběhu zůstaly emise s dobami splatnosti 3, 5, 7, 10 a 15 let. V 10 aukcích ze 17 byly výsledkem prémie, v 7 případech byl výsledkem diskont. Suma diskontů činila -990 mil. Kč. Nejvyšší diskont činil -352,58 mil. Kč a byl zaznamenán u 2. tranše 46. emise. Oproti roku 2004 došlo k výraznému nárůstu prémií emisí těchto dluhopisů. V roce 2004 činily 152 mil. Kč a v roce 2005 2 165 mil. Kč. Tento vývoj byl způsoben tím, že pokračoval trend poklesu úrokových sazeb na kapitálovém trhu z roku 2004. Nejvyšší prémie bylo dosaženo u 8. tranše 42. emise a to ve výši 454 mil. Kč. Prémie emisí státních dluhopisů jsou příjmem kapitoly Všeobecná pokladní správa. Přehled jednotlivých tranší střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů v roce 2005 je uveden v příloze č. 7. Emise střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů v roce 2006 V roce 2006 bylo uskutečněno 25 emisí a znovuotevření stávajících emisí. Celkový objem těchto emitovaných dluhopisů činil 159 432 mil. Kč. Splátky jistiny střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů činily 58 000 mil. Kč. Celkový objem střednědobých a 25

dlouhodobých dluhopisů se tudíž zvýšil o 101 432 mil. Kč. Na konci roku 2005 činil objem těchto dluhopisů 487 503 mil. Kč a na konci roku 2006 byl navýšen na 588 935 mil. Kč. Prodej byl uskutečněn v amerických výnosových aukcích. I v tomto roce pokračovalo Ministerstvo financí ve vydávání státních dluhopisů podle emisního plánu v souladu s emisní politikou nastoupenou od začátku roku 2000. 1. tranše 48. emise tříletých státních dluhopisů byla uskutečněna 27.11.2006 v objemu 7 311 mil. Kč. 1. tranše 49. emise třicetiletých státních dluhopisů byla uskutečněna 4.12.2006 v objemu 13 075 mil. Kč. U zbylých 23 emisí se jednalo o znovuotevření dřívějších emisí. V oběhu zůstaly emise s dobami splatnosti 3, 5, 7, 10, 15 a 30 let. Pouze ve 2 aukcích z 25 byly výsledkem prémie, ve 23 aukcích byl výsledkem diskont. Suma diskontů činila 3 016 mil. Kč. Nejvyšší diskont se vyskytl u 5. tranše 46. emise ve výši -328 mil Kč. Oproti roku 2005 došlo k zhoršení v počtu aukcí, u kterých byl výsledkem diskont ( v roce 2005 byl výsledkem diskont v 7 případech ze 17). U 21 aukcí došlo k problému v podobě vyššího nabízeného objemu státních dluhopisů než poptávaného. Jen u čtyř aukcí byl prodán vyšší objem státních dluhopisů než byl původně nabízen, ale pouze u jedné z těchto aukcí byla výsledkem prémie (2.tranše 48. emise). Proti roku 2005 došlo k výraznému poklesu ve velikosti prémií. V roce 2005 činily 2 165 mil. Kč, v roce 2006 už jen 170 mil. Kč. Prémie dosáhla aukce 5. tranše 44. emise desetiletých státních dluhopisů ve výši 162 mil. Kč a aukce 2. tranše 48. emise ve výši 8 mil. Kč. Prémie emisí státních dluhopisů jsou příjmem kapitoly Všeobecná pokladní správa. Přehled jednotlivých tranší střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů v roce 2006 je uveden v příloze č. 8. Emise střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů v roce 2007 V roce 2007 bylo uskutečněno 25 emisí a znovuotevření stávajících emisí. Celkový objem emitovaných dluhopisů činil 149 141 mil. Kč. Splátky jistiny střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů činily 42 983 mil. Kč. Celkový objem střednědobých a dlouhodobých dluhopisů se zvýšil o 98 259 mil. Kč. Na konci roku 2006 činil objem těchto dluhopisů 588 935 mil. Kč a na konci roku 2007 byl navýšen na 687 194 mil. Kč. Také v tomto rove pokračovalo Ministerstvo financí ve vydávání státních dluhopisů podle emisního plánu v souladu s emisní politikou nastoupenou od začátku roku 2000. 26

1. tranše 50. emise pětiletých státních dluhopisů byla uskutečněna 16.4.2007 v objemu 6 827 mil. Kč. 1. tranše desetiletých státních dluhopisů byla uskutečněna 30.4.2007 v objemu 7 716 mil. Kč. 1. tranše 52. emise patnáctiletých státních dluhopisů byla vydána 18.6.2007 v objemu 4 220 mil. Kč. 1. tranše 53. emise padesátiletých státních dluhopisů byla uskutečněna 26.11.2007 v objemu 4 750 mil. Kč. U zbylých 21 emisí se jednalo o znovuotevření dřívějších emisí. Ke konci roku 2007 byly v oběhu státní dluhopisy s dobami splatnosti 3, 5, 7, 10, 15, 30 a 50 let. Pouze u jedné aukce z 25 uskutečněných aukcí byla výsledkem prémie. U zbývajících 24 aukcí byl výsledkem diskont. Celková výše diskontů těchto státních dluhopisů v roce 2007 je -2 740 mil. Kč. 10. tranše 46. emise zaznamenala nejvyšší diskont a to ve výši -330 mil. Kč. U 22 aukcí byl objem prodaných dluhopisů nižší než nabízený. Ve zbylých aukcích byl prodaný objem dluhopisů vyšší než původně nabízený, i když byl u nich výsledkem diskont. Proti roku 2006 došlo k výraznému poklesu ve velikosti prémií. V roce 2006 činily 170 mil. Kč a v roce 2007 jen 13 mil. Kč. Prémie bylo dosaženo pouze u aukce 4. tranše 48. emise tříletých dluhopisů ve výši 13 mil. Kč. Tyto prémie snižovaly výdaje kapitoly Státní dluh. Přehled jednotlivých tranší střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů v roce 2007 je uveden v příloze č. 9. roku 2008 Emise střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů v první polovině V první polovině roku 2008 bylo uskutečněno 14 emisí a znovuotevření stávajících emisí. Celkový objem emitovaných dluhopisů činil 63 670 mil. Kč. Ministerstvo financí převzalo k 1.1.2008 sedmiletý dluhopis České konsolidační agentury v objemu 5 000 mil. Kč. Splátky jistiny střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů činily 28 703 mil. Kč. Celkový objem střednědobých a dlouhodobých dluhopisů se zvýšil na 728 618 mil. Kč ke konci první poloviny roku 2008, k 1.1.2008 byl ve výši 692 194 mil. Kč. Celkový objem byl navýšen o 36 424 mil. Kč. Prodej byl uskutečněn v amerických výnosových aukcích. Také v tomto rove pokračovalo Ministerstvo financí ve vydávání státních dluhopisů podle emisního plánu v souladu s emisní politikou nastoupenou od začátku roku 2000. 27

1. tranše 54. emise tříletých státních dluhopisů byla uskutečněna 28.1.2008 v objemu 5 617 mil. Kč. Ke konci prvního pololetí roku 2008 byly v oběhu státní dluhopisy s dobami splatnosti 3, 5, 7, 10, 15, 30 a 50 let. Pouze u jedné aukce ze 14 byla výsledkem prémie. U zbývajících 13 aukcí byl výsledkem diskont. Celková výše diskontů za toto období je -1 791 mil. Kč. 8. tranše 51. emise zaznamenala nejvyšší diskont a to ve výši -320 mil. Kč. Ve všech 14 případech byl prodaný objem dluhopisů nižší než nabízený. Prémie u těchto dluhopisů činily 3 mil. Kč. Prémie bylo dosaženo pouze u aukce 1. tranše 54. emise tříletých dluhopisů. Stejně jako v roce 2007 byly tyto prémie součástí příjmů kapitoly Státní dluh. Přehled jednotlivých tranší střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů v roce 2007 je uveden v příloze č. 10. trzích Emise střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů na zahraničních K první emisi eurobondů v České republice došlo 23. června 2004. Objem emise činil 1,5 mld. EUR s kupónovou sazbou 4,625% a dobou splatnosti 10 let. Výnos emise činil 4,654%, tato hodnota byla o hodně nižší než aktuální výnos korunových státních dluhopisů na domácím trhu (5,01%). Vydaná jistina těchto bondů byla zajištěna úrokovými swapy v korunové výši 48 824,4 mil. Kč. Motivem ke sjednání úrokového swapu je zajištění stávajících závazků proti vzestupu tržních úrokových sazeb. Ministerstvo financí tvrdí, že emisí těchto eurobondů bylo dosaženo následujícího: došlo k vytvoření referenčního dluhopisu pro Českou republiku i pro ostatní české emitenty, dosáhlo se nízkých nákladů financování státního dluhu, stanovila se lepší úroveň referenčního dluhopisu než u ostatních zemí v regionu, došlo k diversifikaci a rozšíření investorské báze do českého státního dluhu, byl dosažen větší objem emise než umožňuje domácí trh dluhopisů pro jednorázovou emisi a Česká republika také dosáhla nízkého ohodnocení rizikovosti ve srovnání s ostatními novými státy EU. K druhé emisi eurobondů došlo 18.3.2005. Objem emise činil 1 mld. EUR (30 041 376 500 Kč) s kupónem 4,125%, dobou splatnosti 15 let a s výnosem činícím 4,225% pa. Čistý výnos emise činil 987,95 mil. EUR a byl v plné výši zajištěn úrokovými swapy v korunové výši 29,7 mld. Kč. 28

Dne 16.1.2006 došlo k první emisi jenových bondů. Objem emise činil 30 mld. JPY (6,248 mld. Kč), kupónová sazba je ve výši 2,75% a doba splatnosti činí 30 let. Tyto dluhopisy byly vydány na doručitele, každý v nominální hodnotě 1 000 000 japonských jenů. Dluhopisy byly umístěny u jediného investora. Kupón emise byl zajištěn úrokovým swapem. Dne 11.6.2008 byla uskutečněna třetí emise eurobondů. Objem emise činil 52,617 mld. Kč, s kupónem 5,00% a dobou splatnosti 10 let. 3.2. Rozdělení dluhopisů v České republice Státní dluhopisy v České republice lze rozdělit z několika různých hledisek. Zaměříme se na rozdělení dluhopisů podle typu instrumentu, podle typu držitele a podle doby splatnosti. Naším cílem bude podívat se na vývoj v jednotlivých letech a zjistit určité vývojové tendence. 3.2.1. Státní dluhopisy podle typu instrumentu Následující tři tabulky udávají vývoj státních dluhopisů podle typu instrumentu v letech 1997 2008. 29