Akní plán rozvoje cestovního ruchu pro turistickou oblast Valašsko

TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKOU UNIÍ Akní plán rozvoje cestovního ruchu pro turistickou oblast Valašsko STEDNÍ VSACKO VALAŠSKOMEZIÍSKO KELESKO HORNOLIDESKO Zpracovali: Bc. Vra Goldová Ing. Jana Janovská Ing. Veronika Pustjovská Jana Bogarová Ing. Tomáš Pifka Ing. Vlastimil Fiala Ing. Kateina Trochtová Vsetín, ervenec 2007

OBSAH 1. ÚVOD 3 2. SOCIOEKONOMICKÁ CHARAKTERISTIKA TURISTICKÉ OBLASTI VALAŠSKO 4 2.1 Vymezení analyzovaného území 4 3. 4. 5. Strana 2.2 Obecná charakteristika turistické oblasti Valašska 5 ANALÝZA KAPACIT A PODMÍNEK ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU TURISTICKÉ OBLASTI VALAŠSKA 3.1 Socioekonomické podmínky obcí oblasti stedního Vsacka 11 3.2 Socioekonomické podmínky obcí mikroregionu Valašskomeziísko-kelesko 23 3.3 Socioekonomické podmínky obcí mikroregionu Hornolidesko 36 VAZBA AKNÍHO PLÁNU NA PROGRAMOVÉ A KONCEPNÍ DOKUMENTY 49 NÁVRH STRATEGICKÉ VIZE, VÝBR CÍL A STANOVENÍ PRIORITNÍCH AKTIVIT 51 5.1 Strategické vize a cíle 51 5.2 Výbr prioritních aktivit Akního plánu 52 5.3 Organizaní a materiální zabezpeení 54 6. DATABÁZE PROJEKTOVÝCH FIŠÍ 57 Oddíl. 1 59 Oddíl. 2 62 7. ZÁVR 72 PRAMEN STATISTICKÝCH ÚDAJ 73 Strana 2 (celkem 73)

1. ÚVOD Základním cílem Akního plánu je zpracování analýzy turistické oblasti Valašsko vymezené temi subregiony: a) obce ležící ve stedním Vsacku b) mikroregion Valašskomeziísko-kelesko c) mikroregion Hornolidesko v návaznosti na rozvoj a rozšiování smr a cíl v oblasti cestovního ruchu. Materiál se zabývá cestovním ruchem nejen v úzkém slova smyslu pojetí, ale i v širších souvislostech, a to zejména v návaznosti souvisejících obor, jako je nap. infrastruktura, životní prostedí, doprava, zamstnanost, struktura obyvatelstva apod. Hlavním úkolem zpracovatel bylo kontaktovat a oslovit starosty jednotlivých obcí a mikroregion a pomocí ízeného rozhovoru zjistit jednotlivé projektové zámry a dále je rozvíjet a precizovat do podoby projektové fiše. Zpracované fiše bylo nutné provázat a srovnat v kontinuit s regionálními operaními programy NUTS II Stední Morava, konkrétn pak zajistit jejich soulad s prioritní osou 3 cestovní ruch i s jejími stanovenými indikátory. V rámci dílího úkolu byl provádn sbr strategických dokument a porovnání projektových zámr s tmito dokumenty. Souástí zadané práce bylo také provedení inventury základních služeb v cestovním ruchu, tj. inventura ubytovacích a stravovacích zaízení. V závrené ásti bylo snahou pracovní skupiny pedevším pak facilitátora vyvodit závry a nastolit orientaci a smry, kterými by se ml rozvoj cestovního ruchu ubírat a také nastínit zpsoby jak kýženého výsledku dosáhnout. Blaho lidu a je nejvyšším zákonem Cicero Marcus Tullius Strana 3 (celkem 73)

2. SOCIOEKONOMICKÁ CHARAKTERISTIKA TURISTICKÉ OBLASTI VALAŠSKO 2. 1. Vymezení analyzovaného území Turistickou oblast Valašsko pro úely zpracování Akního plánu rozvoje cestovního ruchu má tvoit administrativn území povených obecních úad Vsetín (mimo obce Huslenky, Hovzí, Janová a Zdchov) vetn Hornolideska a Valašské Meziíí. To však neodpovídá nap. vymezenému složení mikroregionu Vsetínsko. Proto tento Akní plán rozvoje cestovního ruchu pro turistickou oblast Valašsko mapuje existující pirozené mikroregiony Hornolidesko, Valašskomeziísko a Kelesko. A. Obce ležící ve stedním Vsacku Jedná se o msto Vsetín a ást obcí jeho správního obvodu. Jsou to obce, které netvoí žádnou pímou ucelenou oblast, ale byly takto vymezeny pro zpracování analýzy. Rozkládají se: a) V kopcovitém terénu Hostýnských vrch západn od Vsetína. b) V údolí tvoené potokem Rokytenkou, který tvoí hranici mezi Hostýnskými vrchy a Vizovickou vrchovinou, jihozápadním smrem od msta Vsetín, podél silnice smrem na Vizovice. c) Podél silnice smrem od Vsetína do Valašského Meziící. Sledovanou oblast tvoí následujících 12 vybraných obcí: Bystika, Hošálková, Jablnka, Kateinice, Lhota u Vsetína, Liptál, Malá Bystice, Pržno, Ratibo, Ržka, Ústí u Vsetína, Vsetín. B. Mikroregion Valašskomeziísko-kelesko Svazek obcí Mikroregion Valašskomeziísko kelesko oficiáln vznikl v roce 2001. Toto sdružení obývá v souasné dob více než 42 tisíc obyvatel a sestává se ze 16 obcí s rozlohou asi 180 km 2. Podle potu obyvatel pevažují v mikroregionu menší obce s potem pod 1000. Území mikroregionu leží v severní ásti okresu Vsetín a je východiskem do Hostýnských, Vsetínských a Veovických vrch. Nejvýznamnjší ekou, která protéká mikroregionem je eka Beva, která vzniká spojením dvou ek Vsetínské (Horní) Bevy a Rožnovské (Dolní) Bevy u Valašského Meziíí. Dominantami jsou pvodní msta Valašské Meziíí a Kel s dochovanými mstskými jádry, významnými kulturními památkami a zámeckými parky. Valašské Meziíí je významným ekonomickým a spoleenským stediskem mikroregionu i okresu s dávnými tradicemi školství a kulturního života, které dostalo oznaení Valašské Athény. Sledovanou oblast tvoí následujících 16 vybraných obcí: Branky, Choryn, Jarcová, Kel, Kladeruby, Kunovice, Lešná, Louka, Mikulvka, Oznice, Podolí, Police, Stítež nad Bevou, Valašské Meziíí, Velká Lhota a Zašová. Strana 4 (celkem 73)

C. Mikroregion Hornolidesko Obce ležící v této oblasti jsou sdruženy do svazku s názvem Dobrovolné sdružení obcí Hornolidesko. Území, které toto Sdružení obcí vymezuje, se rozprostírá podél íky Senice vlévající se do Vsetínské Bevy. Jednotlivé obce se rozkládají v podhí Vizovických vrch, Javorník a Chránné krajinné oblasti Beskydy. Jižní ást takto vymezeného území je výchozím bodem k výletm do Bílých Karpat. Pro jednotlivé obce jsou typická dlouhá a úzká údolí se znan svažitými pozemky, na nichž se stídají a prolínají lesy, zemdlské pozemky, jalovcové pasínky, vzácná fauna ( áp erný, holub doupák ) a flora (šafrán blokvtý, vstava mužský, bradáek vejitý). Pozoruhodné jsou také pírodní útvary, a to: ertovy skály v Lideku, Pulínské skály ve Francov Lhot nebo nap. Trkovy skály v Lanov. V lét je proto možné se s tmito krásami valašské pírody seznámit pší turistikou i cykloturistikou s možností koupání ve Valašské Senici i Zdchov. V zimním období pak slouží ada lyžaských vlek v okolních obcích. Mikroregion Hornolidesko tvoí 14 obcí: Francova Lhota, Horní Lide, Lanov, Leskovec, Lideko, Lužná, Pozdchov, Prlov, Seninka, Stelná, Študlov, Valašská Polanka, Valašská Senice, Valašské Píkazy. 2. 2. Obecná charakteristika turistické oblasti Valašsko Turistická oblast Valašsko pro poteby zpracování Akního plánu nekopíruje žádné pirozené území ani hranice okresu Vsetín. V dsledku toho používáme pro úely analýzy turistické oblasti Valašsko statistické údaje zpracovávané za okres Vsetín. Okres Vsetín je právem oznaován za srdce Valašska. Název Valašsko má svj pvod v Rumunsku, odkud Valaši od 14. století migrovali a pinesli salašnickou tradici extenzivního pastevectví koz, které bylo pozdji vystídáno chovem ovcí. Valašsko je stále krajem, kde se lidová tradice rozvíjí prostednictvím národopisných soubor, pvab dávných zvyk a obyej ožívá na desítkách lidových slavností a poutí. Svdectví minulých generací peliv uchovávají muzea ve Vsetín, Valašském Meziíí, Velkých Karlovicích a Novém Hrozenkov. Nejvíce vyhledávané je v našem regionu Valašské muzeum v pírod a skanzen v Rožnov pod Radhoštm, které patí k unikátním historicko-kulturním památkám a k nejstarším památkám lidové architektury v Evrop. Za zmínku stojí i ojedinlý areál staveb na Pustevnách, socha boha Radegasta a sousoší Cyrila a Metodje na Radhošti. A. Geografické podmínky okresu Vsetín Okres Vsetín sousedí se dvma dalšími okresy Zlínského kraje, a to zlínským a kromížským. Dalšími sousedy jsou okresy Perov, Nový Jiín a Frýdek Místek, na Slovensku pak okresy adca, Povážská Bystrica a Byta. Svou rozlohou 1 143 km 2 je nejvtším okresem Zlínského kraje a pokrývá 28,8 % jeho území. Vsetín patí k nejhornatjším a nejlesnatjším okresm eské republiky. Lesy pokrývají 54 % celkové Strana 5 (celkem 73)

plochy, na zemdlskou pdu pipadá jen 36 %. Má znan lenitý reliéf. Nejvyšší horou je ertv mlýn (1 206 m.n.m.), který leží v Moravskoslezských Beskydech v severní ásti okresu. Za zmínku jist stojí mnohem známjší památná hora Beskyd Radhoš (1129 m.n.m.), k nmuž se váží kultovní tradice starých Slovan, malebností krajiny pak vyniká vrch Solá (861 m.n.m.). Nejníže položeným místem je dno koryta eky Bevy poblíž obce Choryn (260 m.n.m.). V jižní ásti okresu se rozprostírají výbžky Vizovické vrchoviny, z východu zasahuje vtev Hostýnských vrch, na které navazují Vsetínské vrchy. Hranice mezi okresem a Slovenskou republikou probíhá po vrcholech Javorník. Území okresu Vsetín odvoduje eka Beva, kterou na horním toku tvoí Vsetínská Beva a Rožnovská Beva, ty se pak slévají ve Valašském Meziíí. Vody eky Bevy se prostednictvím Moravy a Dunaje vlévají do erného moe. ást území okresu má znaný vodohospodáský význam. Povodí Beev až po jejich soutok je vyhlášeno jako oblast pirozené akumulace vod. Význam pekraující hranice okresu má vodárenská nádrž Stanovnice v Karolince, která zásobuje pitnou vodou celý okres Vsetín a ást okresu Zlín. B. Podnebí okresu Vsetín Charakter podnebí je výrazn ovlivován lenitostí terénu, pehled klimatických oblastí uvádí následující tabulka. Podnebí patí do klimatické oblasti MT9, MT4, CH4 CH7, které jsou charakterizovány v tabulce. Tabulka. 1 Klimatické oblasti Charakteristika Chladné oblasti Mírn teplé oblasti CH4 CH6 CH7 MT4 MT7 MT9 MT10 poet letních dn 0-20 10-30 10-30 20-30 30-40 40-50 40-50 poet dn s prm. tepl. 10 C a více 80-120 120-140 120-140 140-160 140-160 140-160 140-160 poet mrazových dn 160-180 140-160 140-160 110-130 110-130 110-130 110-130 poet ledových dn 60-70 60-70 50-60 40-50 40-50 30-40 30-40 prm.tepl.v lednu -6 až 7-4 až 5-3 až 4-2 až 3-2 až 3-3 až 4-2 až 3 prmrná teplota v ervenci 12 až 14 14 až 15 15 až 16 16 až 17 16 až 17 17 až 18 17 až 18 prm.tepl.v dubnu 2 až 4 2 až 4 4 až 6 6 až 7 6 až 7 6 až 7 7 až 8 prm.tepl.v íjnu 4 až 5 5 až 6 6 až 7 6 až 7 7 až 8 7 až 8 7 až 8 prm.poet dn se srážkami 1 mm a více 120-140 140-160 120-130 110-120 100-120 100-120 100-120 srážkový úhrn ve vegetaním období srážkový úhrn v zimním období 600-700 600-700 500-600 350-450 400-450 400-450 400-450 400-500 400-500 350-400 250-300 250-300 250-300 200-250 poet dn se snhov. pokrývkou 140-160 120-140 100-120 60-80 60-80 60-80 50-60 poet dn zamraených 130-150 150-160 150-160 150-160 120-150 120-150 120-150 poet dn jasných 30-40 40-50 40-50 40-50 40-50 40-50 40-50 Pramen : E. Quitt : Klimatické oblasti SR, Geografický ústav SAV Brno, 1975 Z toho vyplývají podstatné charakteristiky území, tj. podhorské oblasti, v nichž zaazení do jednotlivých klimatických oblastí záleží spíše na nadmoské výšce než na jiných faktorech. Tím je podmínna i využitelnost pro zimní a letní rekreaci a je jasné, že se jedná o Strana 6 (celkem 73)

ambivalentní území bez vyhranných charakteristik, které by umožovaly jednoznané zacílení cestovního ruchu (dále jen CR ) na zimní i letní formy, i když lze íci, že Lidesko má více šancí na úspšnjší zimní formy. C. Ekonomické pedpoklady okresu Vsetín Dle údaj ze sítání lidu z roku 2001 bylo nejvíce ekonomicky aktivních obyvatel zamstnáno v prmyslu. Z 39 % osob pracujících v prmyslu jich nejvíce pracovalo ve strojírenských, elektrotechnických a devaských podnicích. Vedle tchto nosných obor je v okresu zastoupen také prmysl skláský a gumárenský. Zemdlství zamstnává jen 3,8 % ekonomicky aktivních osob a pevažuje v nm živoišná výroba. Ve sfée služeb tvoí nejvtší podíl 8,9 % obyvatel pracujících ve stavebnictví, dále jsou zastoupeny zejména obory sociální innost, obchod, stravování a ubytování. Údaje z roku 2001 ve velké míe odpovídají souasnému stavu. Na území okresu vznikly nové prmyslové zóny ve Valašském Meziíí v Lešné, v obci Zašová, ve Vsetín Bobrky a vedle toho je zde pvodní prmyslová zástavba, zejména areál bývalé Tesly Rožnov pod Radhoštm, Zbrojovky Vsetín, Krásna nad Bevou Valašského Meziíí. Ty dávají pedpoklad pro podnikatelské zázemí, kterého využívají nejen eští podnikatelé, ale pilákaly do okresu Vsetín také zahraniní kapitál, zejména nmecký, americký, japonský, španlský a rakouský. D. Doprava v okrese Vsetín Územím okresu Vsetín prochází mezinárodní železniní tra a 506 km silnic, z toho je 38,5 % silnic I. a II. tídy. Okres Vsetín disponuje slabší dopravní obslužností, která vychází z celkov špatné situace v celém Zlínském kraji. Kraj disponuje nejidší silniní sítí (hustota 0,526 km/km 2, to je 75% prmru R) a tvoí jen 3,8 % republikové sít. S výjimkou nov otevené ásti dálnice z Vyškova do Kromíže se doposud ve Zlínském kraji nenachází žádná dálnice ani rychlostní komunikace. Podobná situace je i v železniní doprav, Zlínským krajem prochází jen 3,6 % železniních tratí s velmi ídkou hustotou (hustota 0,089 km/km2, to je 74% prmru R). Kraj disponuje vysokorychlostním železniním koridorem, chybí však propojení železniní sít uvnit regionu, zejména na východní tra celostátního významu jdoucí pes Valašsko do Slovenské republiky. Bav kanál na ece Morav, který ml být souástí plavebního kanálu Dunaj Odra Labe je využíván pouze k turistickým úelm. Letecká doprava je také naprosto okrajová, v souasné dob je závislá na ekonomických a vlastnických zmnách soukromého majetku vlastníka provozujícího jediné letišt mezinárodních parametr v Kunovicích u Uherského Hradišt. Dopravní obslužnost je v jednotlivých ástech okresu Vsetín rozdílná. Nejlepší situace je v oblasti Valašského Meziíí, které má výhodnou polohu ve vzdálenosti cca 20 km od hlavního silniního tahu Ostrava Olomouc. To je také jeden z nejdležitjších potenciál pro rozvoj podnikatelských aktivit v tomto regionu. Rožnov pod Radhoštm disponuje dobrou silniní komunikací na hraniní pechod Makov se Slovenskou republikou, která pedstavuje relativn pohodlné spojení s Valašským Meziíím. Dále je poloha Rožnova pod Radhoštm výhodná vzdáleností cca 25 km do msta Kopivnice, které sousedí se zmínným silniním tahem Ostrava Olomouc. Nejhorší situace je v oblasti Vsetína, která tvoí hraniní pás se Slovenskou republikou. Kritická je silniní komunikace Vsetín Valašské Meziíí, jejíž technické parametry neodpovídají silnému dopravnímu zatížení. V souasné dob se Strana 7 (celkem 73)

realizuje silniní napojení prmyslové zóny Bobrky na spojnici mezi Vsetínem a Valašským Meziíím. Tabulka. 2 Délka silnic a dálnic podle okres k 31. 12. 2005 v km v tom Kraj, okresy Délka silnic a dálnic dálnice I. tída z toho rychlostní silnice II. tída III. tída Zlínský kraj 2 116-337 - 574 1 205 Kromíž 541-31 - 189 321 Uherské Hradišt 524-118 - 141 265 Vsetín 506-111 - 84 311 Zlín 544-76 - 160 308 Pramen: Statistická roenka Zlínského kraje 2006 Statistické údaje tabulky skuten ukazují, že okres Vsetín má nejmén km silnic ze všech 4 okres Zlínského kraje. Z celkového potu km má nejvíce silnic III. tídy, následn I. tídy a nejmén pak silnic II. tídy. SWOT analýza turistické oblasti Valašsko Charakteristika prostedí a atraktivity území z hlediska dopravy Silné stránky: Vhodné terénní podmínky pro rozvoj cykloturistiky. Hustá sí cyklotras, investice do jejich budování. Hustá sí turistických stezek. Slabé stránky: Nejnižší hustota silniní sít v rámci kraj R, slabá dopravní obslužnost, ídká hustota železniních tratí. Špatná dopravní dostupnost kraje z hlavních národních a mezinárodních silniních tah, absence dálniních dopravních tah, špatná úrove místních komunikací. Negativn hodnocená dopravní dostupnost k atraktivitám cestovního ruchu a kulturním a pírodním zajímavostem ze strany návštvník. Nedostatená vybavenost pro volnoasové aktivity (sport, kryté bazény, venkovní koupališt, atrakce pro dti, zábava). Píležitosti: Odstranní technické zaostalosti stávající silniní dopravní infrastruktury a implementace bezpenostních prvk. Napojení regionu na systém dálnic a rychlostních komunikací i mezinárodních tras. Možnost erpání prostedk z fond Evropské unie (Fond soudržnosti, Evropský fond pro regionální rozvoj) za úelem financování projekt v oblasti rozvoje regionální dopravní infrastruktury. Rizika: Další zhoršování stavu technické infrastruktury, zejména silnic II. a III. tídy. Chátrání stávající materiáln-technické základny cestovního ruchu pi její nedostatené údržb. Strana 8 (celkem 73)

Ohrožení turistické oblasti Valašsko, její dopravní infrastruktury a cestovního ruchu povodnmi. Neexistence regionálních informaních systém. Pokles zájmu o kraj, a tím i o turistickou oblast Valašsko jako o turistickou destinaci pi neešení problém dopravní dostupnosti (místo, které je dopravn nedostupné i obtížn pístupné, jakoby neexistovalo). E. Cestovní ruch v okrese Vsetín Vsetínsko je atraktivní oblastí pro rekreaci s dynamicky se rozvíjející nabídkou služeb ve sfée cestovního ruchu. Chránná krajinná oblast Beskydy nabízí nejen neopakovatelné pírodní scenérie, ale také možnost aktivního sportovního vyžití, mže se pochlubit osmi sty kilometry znaených tras urených pro turisty, v zim to jsou kvalitní lyžaské dráhy pro bh i sjezd a v lét píznivé podmínky pro cykloturistiku. Rekreantm i návštvníkm okresu Vsetín je k dispozici 148 ubytovacích zaízení s kapacitou pes 8 000 lžek. Oblast Valašska je z hlediska cestovního ruchu charakterizována ve strategickém dokumentu Program rozvoje cestovního ruchu ve Zlínském kraji, následovn: souasné marketingové rysy turistika, poznání, kultura, folklór, malebná píroda, zábava, sport, lyžování, koupání, souasné dominantní produktové ady pší turistika, poznávací cestovní ruch, folklór, zimní sporty, cykloturistika. Turistická oblast Valašsko disponuje folklórem, možnostmi pší turistiky, poznávací turistiky, cykloturistiky, zimních a letních sport, adrenalinových aktivit (horolezectví, paintball aj.), rekreace (horské prostedí, pi vodních plochách aj.), venkovské turistiky, agroturistiky, hipoturistiky, kongresové a incentivní turistiky, industriální turistiky. Mén už disponuje významnými kulturními a architektonickými památkami s naprostou absencí lázeství. Bude tedy nutné zamit se zejména na podporu rozvoje infrastruktury a služeb. Konkrétn pak navázat na stávající aktivity, zkvalitovat souasnou vybavenost pro trávení volného asu rozšiovat a dotváet turistické, cyklistické i nauné stezky, vylepšovat zázemí pro sportovní aktivity, navázat na folklórní a historické tradice apod. tak, aby se postupn zvyšovala atraktivita turistické oblasti Valašsko jako kvalitní destinace cestovního ruchu. Pro naplnní tohoto cíle bude poteba prohloubit spolupráci a partnerství s ostatními mikroregiony na území Valašska a také s našimi partnerskými euroregiony (Euroregion Bílé- Biele Karpaty) a msty na Slovensku, v Polsku i v ostatních státech Evropy. SWOT analýza turistické oblasti Valašsko Charakteristika prostedí a atraktivity území z hlediska cestovního ruchu Silné stránky: Vysoká kvalita životního prostedí, zásti horský a podhorský charakter, vysoký podíl lesní krajiny, pírodní rozmanitost, vysoká krajinná hodnota. Strana 9 (celkem 73)

Dobré možnosti venkovské turistiky (ekoturistiky a agroturistiky), vhodné podmínky pro cykloturistiku, hustá sí znaených turistických tras. Krajové kuchyn, gastronomické zvláštnosti a ojedinlosti. Vyhledávaná lyžaská stediska s lyžaskými vleky a kilometry upravených bžeckých tratí. Preference cestování mladých lidí spojeného s aktivním odpoinkem, zejména sportem, zábavou a s adrenalinovými zážitky (cesty s batžkem, na kole apod.). Také senioi více cestují zájmová skupina, která služeb hotel a cestovních kanceláí využívá nejvíce; vyhledávají všechny typy zájezd: poznávací i pobytové, tuzemské i zahraniní. Rostoucí obliba tzv. prodloužených víkend. Rostoucí poptávka po menších ubytovacích jednotkách (menší rodinné hotely, ubytování v soukromí apod.). Slabé stránky: Nedostatek zábavních a spoleenských center. Nedostatená jazyková vybavenost místních obyvatel. Nedostatený podnikatelský kapitál pro investice do stávajících a nových aktivit v oblasti cestovního ruchu. Vysoká fluktuace zamstnanc v cestovním ruchu. Nedostatek ubytovacích a stravovacích zaízení. Nedostatek informaních a orientaních tabulí. Píležitosti: Rizika: Rostoucí poet píjezd zahraniních turist do eské republiky, jejich pokraující zájem o R. Rostoucí zájem oban eské republiky o pobyty a volnoasové aktivity v tuzemsku. Rozšiování spolupráce píhraniních region. Možnost erpání finanních prostedk z národních a unijních fond strukturální fondy, podpora zaostalých a strukturáln postižených region. Využití pipravovaného krajského turistického portálu ke zvýšení povdomí a informovanosti široké veejnosti o atraktivitách cestovního ruchu v kraji. Využití strategie Národního rozvojového plánu eské republiky pro období 2007 2013 a aplikace jeho jednotlivých operaních program. Neorganizovaný živelný rozvoj cestovního ruchu. Nedostatená propagace specifických turisticky atraktivních akcí v kraji na celonárodní úrovni zejména z kategorie folklór a tradice. Nedostatené využívání potenciálu erpání finanních zdroj z fond a program Evropské unie pro rozvoj cestovního ruchu. Rozvoj konkurenních region v eské a Slovenské republice, jejich sílící postavení na trhu cestovního ruchu. Strana 10 (celkem 73)

3. ANALÝZA KAPACIT A PODMÍNEK ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU TURISTICKÉ OBLASTI VALAŠSKO Základním cílem zpracování Akního plánu rozvoje cestovního ruchu pro turistickou oblast Valašsko je v první fázi analýza podmínek pro další rozvoj cestovního ruchu v jednotlivých mstech a obcích. Podkladem zjišování byl dotazník zpracovaný ve spolupráci se starosty mst i obcí a údaje ze statistických zjišování. 3. 1. Socioekonomické podmínky obcí oblasti stedního Vsacka i. Základní ukazatele obcí subregionu stedního Vsacka Strana 11 (celkem 73)

Tabulka. 3 Základní vybavenost obcí Msto/obec Hustota (osob/km2) Míra registrované nezamstnanosti v % Trvale obydlené byty Neobydlené byty Pošta Základní škola Zdr. za. Policie Kanalizace Vodovod Plynofikace Bystika 98,9 8,25 303 62 1 0 1 0 0 1 1 Hošálková 75,7 11,32 661 106 1 1 1 0 1 1 1 Jablnka 245,7 11,44 716 104 1 1 1 1 1 1 1 Kateinice 71,0 8,06 278 68 0 1 1 0 1 1 1 Lhota u Vsetína 66,9 16,49 240 42 0 1 0 0 0 1 1 Liptál 58,0 9,36 446 78 1 1 1 0 1 1 1 Malá Bystice 18,2 8,64 107 56 0 0 0 0 0 1 0 Pržno 80,0 9,96 215 63 0 1 0 0 0 1 1 Ratibo 92,1 9,15 561 80 1 1 1 0 1 1 1 Ržka 48,8 13,27 310 93 1 1 1 0 0 1 1 Ústí 107,5 7,37 184 26 0 0 0 0 0 1 1 Vsetín 492,0 10,92 10971 742 1 1 1 1 1 1 1 Stední Vsacko zabírá území o rozloze 3 150,70 ha s hustotou osídlení 121,23 osob na km 2 a z celkovou mírou nezamstnanosti 10,35 %. Ve sledované oblasti je 1 520 neobydlených byt, které potenciáln mohou sloužit pro turistický ruch. Tabulka dále zjevn dokládá, že obce ješt nemají dokonenu základní infrastrukturu. Nejhorší situace je v budování kanalizací, zatímco v oblasti vodovodních a plynových pípojek se jeví podstatn lepší. Obce dávají pednost dokonení základní obanské vybavenosti ped rozvojovými projekty do oblasti cestovního ruchu. 3.1.2 Vliv chránné krajinné oblasti na rozvoj cestovního ruchu Významný pro rozvoj cestovního ruchu je podíl území CHKO v nkterých ástech mikroregion, které vlastn vytváí nástupní prostory pro turisticky atraktivní partie CHKO a uruje nároky na infrastrukturu. Jde o spojovací lánek mezi horami a intenzivním turismem a zemdlsko - prmyslovou oblastí podhorskou s pevažujícím venkovským charakterem (vyjma mst Vsetín, Valašské Meziíí apod.). Strana 12 (celkem 73)

Ak ní plán rozvoje cestovního ruchu v turistické oblasti Valašsko Tabulka. 4 Podíl chrán ných území na celkové rozloze katastr obcí st edního Vsacka Podíl chrán ného Rozloha CHKO Nadmo ská území na na katastru Rozloha (ha) M sto/obec výška v m.n.m. katastru obce v obce (ha) % Byst i ka 320 951,5 0 0 Hoš álková 370 2 687,7 0 0 Jabl nka 325 820,8 0 0 Kate inice 390 1 336,6 0 0 Lhota u Vsetína 398 1 127,8 0 0 Liptál 428 2 417,7 0 0 Malá Byst ice 610 1 832,1 80 1465,7 Pržno 325 835 0 0 Ratibo 350 1 875,0 0 0 R ž ka 396 1 855,7 0 0 Ústí 360 543,4 50 271,7 Vsetín 345 5 762,3 0 0 22 045,6 ha 7% 1737,4 ha Mikroregion celkem Strana 13 (celkem 73)

3.1.3 Analýza ukazatel pro rozvoj cestovního ruchu Významným ukazatelem pro další rozvoj CR jsou rovnž potenciální rekreaní plochy. Za rekrean využitelné plochy jsou v našem pojetí považovány plochy lesní pdy, luk a pastvin, zahrad, sad, dále vodní plochy (tekoucí a stojaté vody). Mítko pro vyhodnocení potencionálních rekreaních ploch Podíl potenciálních rekreaních ploch (v %) do 15,0 15,0 34,9 35,0 54,9 55,0 74,9 Hodnocení zemdlsky velmi intenzivn využívaná venkovská krajina pro cestovní ruch a rekreaci jen velmi málo vhodné pírodní podmínky vtšinou zemdlsky využívaná venkovská krajina v nížinách a pahorkatinách pro cestovní ruch a rekreaci málo vhodné pírodní podmínky venkovská krajina s prmrnými pírodními podmínkami pro cestovní ruch a rekreaci podhorská a vysoinná venkovská krajina s píznivými pírodními podmínkami pro cestovní ruch a rekreaci 75,0 a více povtšinou horské oblasti s velmi píznivými pírodními podmínkami Tabulka. 5 - Potenciální rekreaní plochy v obcích oblasti stedního Vsacka Obec Zahrady v ha Ovocné sady v ha Trvalé trávní porosty v ha Lesní pda v ha Vodní plochy v ha Rekreaní plochy celkem v ha Rozloha obce v ha Podíl potenciálních rekreaních ploch v % Bystika 19 3 167 492 38 719 951 75,60% Hošálková 27 3 427 1634 10 2101 2688 78,16% Jablnka 26 3 191 224 8 452 821 55,05% Kateinice 17 0 287 811 6 1121 1337 83,84% Lhota u Vs. 13 2 231 679 7 932 1127 82,70% Liptál 19 1 464 1517 8 2009 2417 83,12% Malá Bystice 10 1 336 1264 17 1628 1831 88,91% Pržno 16 1 147 302 16 482 835 57,72% Ratibo 28 0 285 1254 15 1582 1875 84,37% Ržka 22 4 355 997 6 1384 1856 74,57% Ústí u Vsetína 10 0 102 338 8 458 543 84,35% Vsetín 140 12 1092 3236 65 4545 5762 78,88% Sledovaná oblast vykazuje vysoký podíl rekreaních ploch vyšší než 75 % celkové rozlohy území. Intenzitu potenciální turistické aktivity v dané destinaci se znázoruje pomocí dvou ukazatel: - Index turisticko rekreaní funkce obce, vyjádený pomrem potu turistických lžek k potu trvale bydlících obyvatel x 100. Pi hodnocení tohoto ukazatele je však Strana 14 (celkem 73)

nezbytné pihlédnout k dalším skutenostem jako je nap. míra využití lžkové kapacity, forma cestovního ruchu, sezónnost v destinaci. - Index turisticko rekreaního zatížení území, vyjádený pomrem potu turistických lžek k rozloze katastru obce x 100. Mítko pro vyhodnocení potencionální turisticko rekreaní funkce obce turisticko - rekreaní funkce lžka v hromadných ubytovacích zaízeních a v objektech individuální rekreace/ poet trvale bydlících obyvatel v obci x 100 zcela dominantní 201 a více velmi významná 101 200 významná 51 100 rozvojová 26 50 malá 25 a mén Tabulka. 6 Vyhodnocení potencionální turisticko rekreaní funkce obce OBEC Poet lžek v hromadnýc h ubytovacích zaízeních Poet lžek v soukro mí * Turistická a rekreaní lžka celkem Poet obyvatel Index turistickorekreaní funkce obcí Rozloha katastru obce v ha Index turisticko rekreaní zatížení území % potenciálních rekreaních ploch Bystika 90 18 108 932 12 951,5 11 75,60% Hošálková 39 7,8 46,8 2 053 2 2 687,7 2 78,16% Jablnka 30 6 36 2 008 2 820,8 4 55,05% Kateinice 0 0 0 942 0 1 336,6 0 83,84% Lhota u Vsetína 0 0 0 750 0 1 127,8 0 82,70% Liptál 60 12 72 1 421 5 2 417,7 3 83,12% Malá Bystice 0 0 0 328 0 1 832,1 0 88,91% Pržno 0 0 0 682 0 835,0 0 57,72% Ratibo 16 3,2 19,2 1 736 1 1 875,0 1 84,37% Ržka 22 4,4 26,4 897 3 1 855,7 1 74,57% Ústí u Vsetína 0 0 0 576 0 543,4 0 84,35% Vsetín 616 123,2 739,2 28 261 3 5 762,3 13 78,88% Celkem 873 174,6 1047,6 40 586 3 22 045,6 5 * O potu lžek v soukromí není pesná evidence, proto je jejich poet odhadnut ve výši 20% z celkového potu lžek hromadných ubytovacích zaízení. Z uvedených údaj vyplývá, že turisticko-rekreaní funkce v obcích oblasti stedního Vsacka je velmi malá, ani obec Bystika nedosahuje indexu 25, který je hraniní pro malou turisticko rekreaní funkci obce. Informaní turistická centra V oblasti stedního Vsacka jsou provozována dv informaní centra, ve Vsetín a na pehrad Bystika. IC Vsetín je v provozu celý rok v dob od 10.00 h do 18.00 h a v sobotu dopoledne v dob od 9.00 h do 12.00 hodin. IC Pehrada Bystika je pouze sezónní s provozem v ervenci a srpnu. 3.1.4 Obyvatelstvo Vedle krajinných a technických podmínek má na rozvoj a úrove cestovního ruchu zásadní vliv vková, vzdlanostní a kvalifikaní struktura obyvatelstva a rozložení ekonomicky aktivního obyvatelstva do jednotlivých odvtví. Strana 15 (celkem 73)

Tabulka. 7 - Hlavní vkové skupiny obyvatel v obcích oblasti stedního Vsacka Stav k V k o v á s k u p i n a Název obce 31.12.2005 0 14 15-64 65+ Prmrný vk Bystika 932 150 652 130 39,4 Hošálková 2 053 326 1 484 243 38,3 Jablnka 2 008 299 1 414 295 40,2 Kateinice 942 166 654 122 39,2 Lhota u Vsetína 750 100 530 120 40,8 Liptál 1 421 216 976 229 39,8 Malá Bystice 328 38 223 67 43,4 Pržno 682 93 471 118 42,1 Ratibo 1 736 270 1 248 218 38,8 Ržka 897 126 626 145 41,2 Ústí 576 89 398 89 40,6 Vsetín 28 261 4 094 20 334 3 833 39,7 Celkem 40 586 5 967 29 010 5 609 40,29 Poet mladých lidí do 14 let s výjimkou velmi malých obcí (Lhota u Vsetína, Malá Bystice, Pržno) pevyšuje poet dchodc starších 65 let, což oblasti poskytuje dostatek pracovních sil pro rozvoj v nejbližších letech. Prmrný vk v mikroregionu Vsetín je ze všech tí oblastí nejvyšší: 40,29 let (Valašskomezi- ísko-kelesko: 38,65 let a nejnižší prmrný vk je v mikroregionu Hornolidesko: pouze 37,9 let). Tabulka. 8 Pehled pohybu obyvatelstva v obcích stedního Vsacka v roce 2005 Obec Pirozený pírstek, úbytek Pisthovalí Vysthovalí Pírstek, úbytek migrací Pírstek, úbytek celkový Stav obyvatel k 31. 12. Bystika -3 20 26-6 -9 932 Hošálková 2 44 27 17 19 2 053 Jablnka -3 44 50-6 -9 2 008 Kateinice -4 20 23-3 -7 942 Lhota u Vsetína -6 9 7 2-4 750 Liptál 0 35 17 18 18 1 421 Malá Bystice -4 3 4-1 -5 328 Pržno -11 38 13 25 14 682 Ratibo -8 31 13 18 10 1 736 Ržka 7 10 25-15 -8 897 Ústí -5 9 12-3 -8 576 Vsetín 10 309 408-99 -89 28 261 Celkem -25 572 625-53 -78 40 586 Strana 16 (celkem 73)

Ve vývoji obyvatelstva dochází k celkovému poklesu populace vlivem výrazného úbytku OBEC Poet ekonomicky aktivních osob Poet subjekt podnikatelských Bystika 476 249 80 32% 45 56% Hošálková 1016 516 171 33% 44 26% Jablnka 988 403 188 47% 50 27% Kateinice 459 233 69 30% 14 20% Lhota u Vsetína 376 124 59 48% 16 27% Liptál 652 274 88 32% 23 26% Malá Bystice 162 76 16 21% 14 88% Pržno 281 123 44 36% 7 16% Ratibo 874 378 111 29% 49 44% Ržka 437 172 54 31% 20 37% Ústí u Vsetína 312 131 48 37% 15 31% Vsetín 15132 6175 3353 54% 816 24% Celkem 21 165 8854 4 281 48 % 1 113 25 % obyvatelstva migrací. Dvod lze hledat v nedostatku pracovních píležitostí zejména pro absolventy škol. Graf. 1 Struktura ekonomicky aktivního obyvatelstva podle odvtví (SLDB 2001) Školství, zdravotn. veterin. a sociální innosti 11% Poet subjekt ve službách Podíl služeb na podnikání celkem v % Poet subjekt v CR Podíl služeb CR na službách celkem v % Veejná správa, obrana, soc. zabezpeení 6% Doprava, pošty a telekomunikace 4% Obchod, opravy motor. vozidel a spot. zboží 8% Stavebnictví 7% Ostatní veejné a osobní služby 4% Nezjištné odvtví 5% Ostatní 22% Ostatní 11% Zemdlství, lestnictví, rybolov 3% Pohostinství a ubytování 3% Prmysl 32% Prmysl Stavebnictví Obchod, opravy motor. vozidel a spot. zboží Doprava, pošty a telekomunikace Veejná správa, obrana, soc. zabezpeení Školství, zdravotn. veterin. a sociální innosti Ostatní veejné a osobní služby Nezjištné odvtví Ostatní Zemdlství, lestnictví, rybolov Pohostinství a ubytování Penžnictví a pojišovnictví in. v oblasti nemov., služ. pro podniky, výzkum Penžnictví a pojišovnictví 2% in. v oblasti nemov., služ. pro podniky, výzkum 4% Tabulka. 9 Podnikatelská aktivita obyvatelstva v obcích stedního Vsacka se zamením na CR Strana 17 (celkem 73)

Tabulka. 10 - Ekonomické subjekty podle právní formy k 31. 12. 2005 Poet subjekt celkem Podíl v % Celkem 8 732 100,0 z toho: fyzické osoby 6 608 75,7 obchodní spolenosti 629 7,2 z toho akciové spolenosti 58 0,7 Družstva 18 0,2 státní podniky 53 0,6 Graf. 2 - Struktura ekonomických subjekt podle odvtví innosti k 31. 12. 2005 18% 7% 4% 0%3% 31% 6% 20% 11% Zemdlství,lesnictví,rybolov - po.subj Prmysl - poet pod.subjekt Stavebnictví - poet pod.subjekt Obchod,prod.a opr.mot.voz.,sp.zbož.poh. Ostatní obchodní služby - po.pod.subj. Doprava a spoje - poet pod.subjekt Veej.správa,obrana,p.soc.pojis.- po.sub Školství a zdravotnictví - po.pod.subj. Ostat.veej.,social.a osobní.sl.- po.sub Pestože oblast služeb se podílí na celkovém podnikání prmrem 48 % procenty, samotný cestovní ruch v rámci poskytovaných služeb v oblasti pak iní pouze 25 %. Pokud budeme zkoumat dojížku zamstnaného obyvatelstva za prací, pak v obcích oblasti stedního Vsacka vyjíždí vtšina obyvatelstva pouze v rámci okresu Vsetín. Strana 18 (celkem 73)

Tabulka. 11 - Struktura dojížky za prací v mikroregionu Vsetínsko Obec Zamstnaní celkem Vyjíždjící celkem Vyjížka z obce za prací Vyjíždjící v % ze zamstnaných celkem Vyjíždjící denn Hlavní oblast výjížky Oblast Poet Bystika 431 314 73% 266 okres Vsetín 276 Hoš álková 896 456 51% 353 okres Vsetín 338 Jablnka 860 550 64% 446 okres Vsetín 463 Kateinice 410 255 62% 220 okres Vsetín 219 Lhota u Vsetína 335 253 76% 218 okres Vsetín 196 Liptál 589 389 66% 306 okres Vsetín 208 Malá Bystice 151 129 85% 112 okres Vsetín 113 Pržno 243 198 81% 176 okres Vsetín 176 Ratibo 794 559 70% 489 okres Vsetín 488 Ržka 381 308 81% 274 okres Vsetín 266 Ústí u Vsetína 282 224 79% 184 okres Vsetín 183 Vsetín 13320 2960 22% 1988 okres Vsetín 1555 Analýza služeb celkem i služeb v oblasti CR spolu s analýzou ekonomicky aktivního obyvatelstva vi podnikatelským subjektm ve službách a hlavn denní a týdenní migrací za prací ukazuje, že lze jen tžko oekávat závažnjší nárst potu, pestrosti a kvality služeb provádných jako vedlejší innosti nap. OSV, pokud by dramaticky nenarostl poet návštvník, což vzhledem k atraktivnosti konkurenních turistických region nelze oekávat. Analýza území dle jednotlivých obcí Bystika leží v západním okraji Vsetínských vrch na potoku Bystika. Byla založená v pol. 17. století je charakteristickou zemdlskou obcí. Známá je pedevším údolní nádrží, jedna z nejnavštvovanjších rekreaních oblastí s možností koupání a vodních sport. Nejvyšším bodem na katastru obce je vrchol Zámiska na hbetu Klenova. U pehrady koní Nauná stezka Jana Karafiáta, která vede z Valašského Meziíí. Ubytování nabízí nkolik rekreaních stedisek, chat, autokemp, ale i dv táboišt. Hoš álková leží v kopcovitém terénu Hostýnských vrch na východní Morav, západn od Vsetína. Spokojení budou vyznavai pší turistiky, cykloturistiky i bžkai. Na projití nebo projetí je k dispozici mnoho zajímavých tras z rzným stupnm obtížnosti, takže na své si pijdou, jak zaínající nebo fyzicky mén zdatní turisté, tak jejich zdatnjší kolegové. K dispozici jsou i lyžaské vleky na nedalekém Trojáku. Pímo v obci pak koupališt, volejbalový areál s možností pronájmu hiš i ubytování, hišt na minigolf. Jablnka se nachází na Valašsku, leží na silnici I/57 a železniní trati z Valašského Meziíí do Vsetína z ásti v rovin na íních náplavách Vsetínské Bevy a z ásti na svazích vybíhajících na západní okraje Vsetínských vrch. Patí k menším obcím okresu. Nadmoská výška ve stední ásti obce je 325 m.n.m. Kateinice leží v úzce seveném údolí podél toku Kateinky. V katastru Kateinic se nachází pírodní rezervace zízená roku 1950 na vrchu Dubcová, kterou tvoí smíšený porost bíz, borovic a vlhké louky s výskytem vstava aj. rostlin. Strana 19 (celkem 73)

Lhota u Vsetína leží jihozápadním smrem od msta Vsetín. Obec se rozkládá v údolí tvoeném potokem Rokytenkou, který tvoí hranici mezi Hostýnskými vrchy a Vizovickou vrchovinou. Obec je postavena podél silnice spojující msto Vsetín s mstem Vizovice. Nejvýše položeným místem nad obcí je na severní stran Janišovský vrch ( 573 m.n.m.) Obcí prochází znaená turistické trasa Beskydsko-kysucká magistrála. Ve Lhot a jejím okolí jsou znaené turistické trasy vedoucí do nedalekých pohoí a jsou ureny pro pší turisty a pro cykloturisty. Liptál leží 9 km jihovýchodn od Vsetína pi silnici ze Vsetína do Zlína. Obcí protéká potok Rokytenka, který oddluje výbžky Hostýnských vrch s nejvyšším bodem katastru obce Chleviska (641 m n.m.) od Vizovických vrch. Již na hranicích katastru leží vrch Vartovna (651 m n.m.). Od roku 1978 se poádají každoron Liptálské slavnosti s mezinárodní úastí. Malá Bystice leží uprosted Vsetínských vrch jižn od údolní pehrady Bystika v nadmoské výšce 385 744m. Turisticky významný je vrch Santov. Pržno leží v malebném údolí eky Vsetínská Beva, uprosted Valašska. Patí do okresu Vsetín, od jehož okresního msta je vzdáleno 10 km severn. Ped vchodem do katolického kostela roste pibližn 300 let stará památná lípa. Ratibo leží 6,5 km severovýchodn od Vsetína v Hostýnských vrších. Na katastru obce se nachází i chránné lokality Zbrakova strá se vzácnými rostlinami jako je jetel válcovitý, kopretina chocholinatá, mochna pímá, rže keltská, pampeliška skalinská apod. a lokalita Kížový (1.30 ha) se skalními výchozy, úpatními haldami a sutí, vzniklými sesuvy, na nichž roste vzácná klenová buina a hnízdí chránní datel erný, žluna šedá a holub doupák. Ržka leží 6,5 km severn od Vsetína ve Vsetínských vrších, v hlubokém údolí Rždeckého potoka. Nejvyšší místo katastru obce leží na kopci Dušná v nadmoské výšce 738 m. Turistické vycházky po okolí s výhledy na Slezské Beskydy, Radhoš, Vizovické a Hostýnské vrchy. Je možné navázat na turistické cesty ze Vsetína pes Dušnou na pehradní nádrž Bystiku, na Cáb a dále po Vsetínských vrších. Terén je vhodný pro bžky a v letním období ideální pro cykloturistiku. Mototuristické trasy: hustá sí komunikací, asto dostupujících hebenových poloh, vytváí dobré podmínky pro seznámení s nejkrásnjšími místy Valašska. Ústí u Vsetína je rozložená podél íky Senice, která se zde vlévá do eky Bevy, od toho má také své jméno. Obcí vede na jih okresní silnice ze Vsetína do Valašských Klobouk. Msto Vsetín se rozkládá na úpatí Vsetínských, Hostýnských a Vizovických vrch na obou bezích eky Bevy, která je rozdluje na Horní a Dolní msto. Dominantou msta je renesanní zámek ze zaátku 17. století, který je dnes sídlem Muzea regionu Valašsko. Tradici lidové kultury již po mnoho desetiletí uchovávají soubory valašských písní a tanc. Vsetín se stal z nevelkého msteka bhem uplynulého století významným stediskem prmyslu, hospodáského, kulturního a sportovního života. Vzhledem k husté síti dobe znaených turistických cest lze pi vycházkách jednotlivé trasy rzn kombinovat. Všechny trasy vedou klidným prostedím smíšených a jehlinatých les, loukami s dalekými výhledy do kraje. Krajinou mžeme putovat pšky, na horském kole i na bžkách. Strana 20 (celkem 73)

Inventura ubytovacích kapacit, stravování a doprovodných služeb v obcích oblasti stedního Vsacka: Tabulka. 12 a - obce mimo msta Vsetín Msto/obec Poet obyvatel Bystika 932 Název objektu Ubytovací kapacity, stravování a doprovodné služby Kapacita lžek Cena za ubytování Služby chata Pod hrází 22 155 / osoba penzion Oáza 10 300 / osoba restaurace, jízda na koni, pjovna lodí penzion U Urban 20 cena individuální RS Obzor Zlín 38 155 / osoba táboišt, koupání Autocamp Bystika 180 / osoba Hošálková 2053 penzion Myslivna U Dína 39 800 / 2 lžko Fitcentrum, minigolf, krytý bazén Jablnka 2008 ----- -- ----- ----- Kateinice 942 ----- -- ----- ----- Lhota u Vsetína 750 restaurace U Jakšík, víceúelové hišt Liptál 1421 hotel Sirákov 32 430 / osoba restaurace, sauna, masáže restaurace Salis 20 300 / osoba restaurace hájovna v Hluboké, Liptál 8 1220 / objekt Malá Bystice 328 ----- -- ----- ----- Pržno 682 ----- -- ----- ----- Ratibo 1736 motel Zátopek 16 300 / osoba restaurace, tenisové kurty, biliard, posilovna Ržka 897 penzion Dušná 22 260 / osoba Ústí u Vsetína 576 ----- -- ----- víceúelové hišt venkovní bazén, hišt, sauna, stolní tenis, pjovna sportovního vybavení 21

Inventura ubytovacích kapacit, stravování a doprovodných služeb v obcích oblasti stedního Vsacka: Tabulka. 12 b msto Vsetín Msto/obec Poet obyvatel Vsetín 28 261 Ubytovací kapacity, stravování a doprovodné služby Název objektu Kapacita Cena za lžek ubytování Služby hotel Britannia 23 590 / osoba restaurace, parkovišt, poloha u nádraží SD, SAD restaurace s kavárnou, zimní zahrada, letní zahrádka, hotel Magistr 28 790 / osoba vinný sklep, úschovna kol a lyží, dlouhodob ubytovaným praní prádla, trezor a Internet hotel Nová radnice 33 800 / osoba restaurace, vinotéka, parkovišt, bezbariérový pístup, v sousedství galerie Stará radnice a vsetínský zámek hotel Panava 26 290 / osoba restaurace, pizzerie, parkovišt, v budov solárium, masáže, kosmetika restaurace, ve sportovním areálu fotbalového stadionu hotel Sport 52 150 / osoba a tenisových kurt, v blízkosti splavu eky Bevy, v tsné blízkosti cyklostezky, Internet restaurace, asijská restaurace, v budov pánské, hotel Vsacan 72 500 / osoba dámské kadenictví, kosmetika, nehtové studio, umístní v centru msta hotel Formanka 19 480 / osoba restaurace, letní terasa, koupališt, turistické trasy hotel a restaurace U Vychop 16 700-1200 / osoba restaurace, rybáská bašta, venkovní krb, tenisové kurty, Internet, parkování restaurace s odpoledním a veerním provozem, hotelový dm KAMU 250 400 / osoba úschovna lyží a kol, ubytovaným pjovna kol, Internet, vstup do fittnes relaxaních prostor zahradní restaurace, garáž, minibar, satelit, Internet penzion v Hluboké 24 700-1700 / osoba nonstop, tenisový kurt, bazén s moskou vodou, zapjení kol, sauna. horská chata Vsacký Cáb 49 540 / osoba pjovna kol, sjezdových i bžeckých lyží VKCI, o. p. s. 22 + 2 Zajišuje dopravu osob s poruchami mobility, 300 / osoba bezbariérové obanská poradna 22

3. 2. Socioekonomické podmínky obcí mikroregionu Valašskomeziísko-kelesko Území mikroregionu hranií s regiony Podhostýnsko, Vsetínsko, Rožnovsko, Hranicko a Novojiínsko. Pedmt innosti: Podpora zemdlského i nezemdlského podnikání, ešení problém a dsledk nezamstnanosti, spolená pée o památky v mikroregionu, podpora cestovního ruchu a venkovské turistiky, spolená ešení sociálních služeb a zdravotní pée, vzájemná pomoc pi ešení problematiky životního prostedí. Mikroregion Valašskomeziísko kelesko je rovnž djištm významných kulturních a sportovních akcí. Mezi známjší události v regionu patí Setkání netradiních divadel, Moravský festival poezie, Valašský špalíek a rzné lidové akce (Gulášfest, Hrachovka) a sportovní klání. Mikroregion je lákavý pro turisty na kolech i pší. Nabízí i náronjší výlety do Hostýnských a Vsetínských vrch nebo Moravskoslezských Beskyd, které tuto oblast obklopují. Cesty pro pší jsou dobe znaené (nauné stezky), v posledních letech zde vznikla rovnž ucelená sí cyklotras, která navazuje na již existující trasy sousedních region. 23

3.2.1 Základní ukazatele obcí mikroregionu Valašskomeziísko kelesko Tabulka. 13 Základní vybavenost obcí Msto/obec Hustota (osob/km2) Míra registrované nezamstnanosti v % Trvale obydlené byty Neobydlené byty Pošta Základní škola Zdravot. za. Policie Kanalizace Vodovod Plynofikace Branky 81,6 13,9 284 57 1 1 1 0 1 1 1 Choryn 74,0 12,79 209 29 1 0 1 0 0 1 1 Jarcová 141,8 7,85 237 50 0 1 0 0 1 1 1 Kel 94,3 8,16 854 185 1 1 1 1 1 1 1 Kladeruby 60,9 6,47 150 40 0 0 0 0 0 1 1 Kunovice 78,8 8,49 218 22 0 0 1 0 0 1 1 Lešná 88,5 11,3 656 83 1 1 1 0 1 1 1 Louka 107,2 8,0 251 74 1 1 1 0 1 1 1 Mikulvka 50,7 8,36 212 66 0 1 1 0 0 1 1 Oznice 60,1 6,56 112 34 0 0 1 0 1 1 1 Podolí 40,1 12,39 64 21 0 0 0 0 0 1 0 Police 41,3 14,93 167 37 0 1 0 0 0 1 1 Stítež nad Bevou 106,0 12,4 246 38 1 0 0 0 0 1 1 Valašské Meziíí 500,4 10,54 9 848 812 1 1 1 1 1 1 1 Velká Lhota 46,4 6,74 129 42 0 0 0 0 0 1 0 Zašová 125,0 9,84 844 120 1 1 1 0 1 1 1 Pestože se rozlohou jedná o dvakrát vtší území než Vsetínsko (6 515,2 ha), vykazuje nižší hustotu osídlení: pouze 106,07 obyvatel na 1 km 2. Nižší je zde však prmrná míra registrované nezamstnanosti, pouze 9,92 %. V mikroregionu je 1 710 neobydlených byt, které tvoí potenciální možnost turistického ubytování v soukromí. Tabulka opt dokládá, že obce se dosud nevypoádaly se základní infrastrukturou. Nejhorší situace je znovu v budování kanalizací, zatímco v oblasti vodovodních a plynových pípojek se jeví podstatn lepší. To zpsobuje, že obce vesms dávají pednost dokonení základní obanské vybavenosti ped rozvojovými projekty do oblasti cestovního ruchu. 3.2.2 Vliv chránné krajinné oblasti na rozvoj cestovního ruchu Podíl území CHKO na celkové rozloze mikroregionu Valašskomeziísko-kelesko je nevýznamný, nebo tvoí pouze 8 % z celkového území. 24

Tabulka. 14 - Podíl chránných území na celkové rozloze katastr obcí mikroregionu Valašskomeziísko-kelesko Podíl chránného Msto/obec území na katastru obce v % Nadmosk á výška v m.n.m. Rozloha (ha) Rozloha CHKO na katastru obce (ha) Branky na Morav 327 1079 0 0 Choryn 275 910 0 0 Jarcová 345 525 0 0 Kel 307 2783 0 0 Kladeruby 305 706 0 0 Kunovice 407 817 0 0 Lešná 278 2231 0 0 Louka 410 689 0 0 Mikulvka 340 1317 0 0 Oznice 380 614 0 0 Podolí 440 576 0 0 Police 412 1322 0 0 Stítež nad Bevou 334 745 50 379,2 Valašské Meziíí 294 5477 7 385,8 Velká Lhota 540 932 37 343,4 Zašová 340 2253 39 884,1 Celkem 22 976 ha 8 % 1 992,5 ha 25

3.2.3 Analýza ukazatel pro rozvoj cestovního ruchu Mítko pro vyhodnocení potenciálních rekreaních ploch Podíl potenciálních rekreaních ploch (v %) do 15,0 15,0 34,9 35,0 54,9 55,0 74,9 Hodnocení zemdlsky velmi intenzivn využívaná venkovská krajina pro cestovní ruch a rekreaci jen velmi málo vhodné pírodní podmínky vtšinou zemdlsky využívaná venkovská krajina v nížinách a pahorkatinách pro cestovní ruch a rekreaci málo vhodné pírodní podmínky venkovská krajina s prmrnými pírodními podmínkami pro cestovní ruch a rekreaci podhorská a vysoinná venkovská krajina s píznivými pírodními podmínkami pro cestovní ruch a rekreaci 75,0 a více povtšinou horské oblasti s velmi píznivými pírodními podmínkami Tabulka. 15 - Potenciální rekreaní plochy mikroregion Valašskomeziísko-kelesko Trvalé Lesní Vodní Rekrea- Rozloha Obec Zahra- trávní pda plochy ní plochy obce dy v ha porost v ha v ha celkem v ha y v ha v ha Ovoc - né sady v ha Podíl potenciálních rekreaníc h ploch v % Branky n./m. 21 2 73 523 6 625 1079 57,92% Choryn 22 21 64 204 107 418 910 45,93% Jarcová 27 9 133 241 13 423 525 80,57% Kel 102 19 410 366 35 932 2783 33,49% Kladeruby 31 4 102 122 14 273 706 38,67% Kunovice 25 5 97 162 4 293 817 35,86% Lešná 82 15 416 520 19 1052 2231 47,15% Louka 35 4 168 181 4 392 689 56,89% Mikulvka 17 7 213 804 7 1048 1317 79,57% Oznice 15 3 118 337 2 475 614 77,36% Podolí 16 1 113 321 2 453 576 78,65% Police 20 9 133 525 8 695 1322 52,57% Stítež n./b. 27 4 177 289 14 511 745 68,59% Val. Meziíí 375 47 676 1706 83 2887 5477 52,71% Velká Lhota 16 3 370 337 8 734 932 78,76% Zašová 87 9 237 1046 15 1394 2253 61,87% Ve srovnání s obcemi oblasti stedního Vsacka je v mikroregionu Valašskomeziískokelesko podíl potenciálních rekreaních ploch na celkové rozloze mikroregionu nižší. Intenzitu potenciální turistické aktivity v dané destinaci se znázoruje pomocí dvou ukazatel: - Index turisticko rekreaní funkce obce, vyjádený pomrem potu turistických lžek k potu trvale bydlících obyvatel x 100. Pi hodnocení tohoto ukazatele je však nezbytné pihlédnout k dalším skutenostem jako je nap. míra využití lžkové kapacity, forma cestovního ruchu, sezónnost v destinaci. 26

- Index turisticko rekreaního zatížení území, vyjádený pomrem potu turistických lžek k rozloze katastru obce x 100. Mítko pro vyhodnocení potencionální turisticko rekreaní funkce obce turisticko - rekreaní funkce lžka v hromadných ubytovacích zaízeních a v objektech individuální rekreace/ poet trvale bydlících obyvatel v obci x 100 zcela dominantní 201 a více velmi významná 101 200 významná 51 100 rozvojová 26 50 malá 25 a mén Tabulka. 16 Vyhodnocení potencionální turistickorekreaní funkce obce OBEC Poet lžek v hromadnýc h ubytovacích zaízeních Poet lžek v soukrom í Turistická a rekreaní lžka celkem Poet obyvatel Tndex turistickorekreaní funkce obcí* Rozloha katastru obce v ha Index turistickorekreaní zatížení území % potenciálních rekreaních ploch Branky na Morav 0 0 0 884 0 1 079,3 0 57,92% Choryn 0 0 0 679 0 910,7 0 45,93% Jarcová 0 0 0 759 0 525,5 0 80,57% Kel 0 0 0 2 638 0 2 783,0 0 33,49% Kladeruby 0 0 0 435 0 706,0 0 38,67% Kunovice 0 0 0 645 0 817,6 0 35,86% Lešná 10 2 12 1 976 1 2 231,9 1 47,15% Louka 0 0 0 754 0 688,6 0 56,89% Mikulvka 0 0 0 653 0 1 317,2 0 79,57% Oznice 0 0 0 369 0 1 613,9 0 77,36% Podolí 50 10 60 234 26 576,0 10 78,65% Police 0 0 0 526 0 1 322,1 0 52,57% Stítež nad Bevou 15 3 18 788 2 745,1 2 68,59% Valašské Meziíí 477 95,4 572,4 27 362 2 5 477,4 10 52,71% Velká Lhota 0 0 0 434 0 931,8 0 78,76% Zašová 0 0 0 2 810 0 2 252,5 0 61,87% Celkem 552 110,4 662,4 41 946 2 23 978,6 3 Z uvedených údaj je opt zejmá velmi nízká až zanedbatelná turisticko-rekreaní funkce této oblasti, v prmru dokonce ješt nižší než v obcích oblasti stedního Vsacka. Jedinou výjimku tvoí obec Podolí, kde lze hodnotit tuto funkci jako rozvojovou. Informaní turistická centra Na celém sledovaném území je v provozu jediné informaní centrum, a to ve mst Valašské Meziíí. IC Valašské Meziíí funguje v pondlí až v pátek v dob od 9.00 h do 17.00 h, ale také o sobotách a nedlích v dob do 13.00 h do 17.00 hodin. 27

3.2.4 Obyvatelstvo Vková, vzdlanostní a kvalifikaní struktura obyvatelstva i rozložení ekonomicky aktivního obyvatelstva do jednotlivých odvtví je adekvátní souasné pomrn nízké úrovni cestovního ruchu ve sledované oblasti. Tabulka. 17 - Hlavní vkové skupiny obyvatel v obcích mikroregionu Valašskomeziísko-kelesko Stav k V k o v á s k u p i n a Název obce Prmrný vk 31.12.2005 0 14 15 64 65+ Branky 884 172 600 112 37,5 Choryn 679 106 493 80 37,3 Jarcová 759 102 551 106 39,3 Kel 2 638 446 1 878 314 37,6 Kladeruby 435 69 309 57 38 Kunovice 645 111 456 78 37,4 Lešná 1 976 343 1 388 245 38,1 Louka 754 119 533 102 38,5 Mikulvka 653 85 454 114 41,6 Oznice 369 55 261 53 40,1 Podolí 234 45 164 25 36 Police 526 87 370 69 38,8 Stítež nad Bevou 788 117 528 143 40,6 Valašské Meziíí 27 362 4 147 19 509 3 706 39,4 Velká Lhota 434 79 294 61 38,7 Zašová 2 810 407 2 034 369 39,5 Celkem 41 946 6 490 29 822 5 634 38,65 Populace je z vtší ásti tvoena venkovským obyvatelstvem, pestože hlavní pracovní a rozvojový potenciál je soustedn do mst Valašské Meziíí a Kel. Poet mladých lidí do 14 let s výjimkou tí obcí (Jarcová, Mikulvka a Stítež nad Bevou) pevyšuje poet dchodc starších 65 let, což mikroregionu poskytuje dobrý základ pro rozvoj v nejbližších letech. Tabulka. 18 - Pohyb obyvatelstva v mikroregionu Valašskomeziísko-kelesko v roce 2005 Pirozený Pírstek, Pírstek, Obec pírstek, Pisthovalí Vysthovalí úbytek úbytek migrací úbytek celkový Stav obyvatel k 31. 12. Branky -3 24 18 6 3 884 Choryn 7 19 21-2 5 679 Jarcová -7 34 13 21 14 759 Kel 4 41 32 9 13 2 638 Kladeruby 1 7 3 4 5 435 Kunovice -1 10 8 2 1 645 Lešná -4 29 24 5 1 1 976 Louka 5 13 2 11 16 754 Mikulvka -6 8 17-9 -15 653 Oznice 5 4 9-5 0 369 Podolí 3 4 4 0 3 234 28