VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ Obor: Mezinárodní obchod Obchodní a kulturní specifika Kanady (bakalářská práce) Autor: František Sládek Vedoucí práce: Ing. Vladimíra Khelerová, CSc.
Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Obchodní a kulturní specifika Kanady vypracoval samostatně a vyznačil všechny citace z pramenů. Veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály uvádím v seznamu zdrojů. V Praze dne 14. května 2014 podpis
Poděkování: Na tomto místě bych rád poděkoval Ing. Vladimíře Khelerové, CSc. za odborné vedení mé bakalářské práce a její vstřícnost a trpělivost při konzultacích. Poděkování patří také mé rodině a přátelům, kteří mě podporovali nejen po dobu mého bakalářského studia.
Obsah Seznam tabulek a grafů... 6 Úvod... 7 1 Základní charakteristika Kanady... 9 1.1 Geografické údaje... 9 1.2 Administrativně správní členění... 10 1.3 Obyvatelstvo... 11 1.3.1 Jazyky... 12 1.3.2 Náboženství... 12 1.3.3 Etnická struktura... 13 1.4 Historie... 13 1.5 Politický systém... 14 1.6 Měna... 16 2 Ekonomická charakteristika Kanady... 17 2.1 Vývoj základních makroekonomických ukazatelů... 17 2.1.1 Hrubý domácí produkt... 17 2.1.2 Nezaměstnanost... 20 2.1.3 Inflace... 22 2.2 Zahraniční obchod... 23 2.2.1 Obchodní bilance... 24 2.2.2 Teritoriální struktura... 25 2.2.3 Komoditní struktura... 27 3 Obchodní jednání a etiketa... 28 3.1 Obchodní jednání... 28 3.1.1 Navázání kontaktu... 28 3.1.2 Termín a místo schůzky... 29
3.1.3 Průběh obchodního jednání... 29 3.1.4 Dary v obchodním jednání... 30 3.1.5 Vlastnosti kanadských jednatelů... 31 3.1.6 Obchodní jednání v provincii Québec... 31 3.1.7 Vizitky... 32 3.2 Obchodní etiketa... 32 3.2.1 Oblékání a vzhled... 32 3.2.2 Pracovní doba a státní svátky... 33 4 Kulturní specifika Kanady... 35 4.1 Hofstedeho charakteristika Kanady... 35 4.1.1 Vzdálenost moci (Power Distance, PDI)... 36 4.1.2 Individualismus (Individualism, IDV)... 37 4.1.3 Maskulinita (Masculinity, MAS)... 38 4.1.4 Vztah k nejistotě (Uncertainty Avoidance, UAI)... 39 4.1.5 Dlouhodobá orientace (Long-Term orientation, LTO)... 40 4.1.6 Požitkářství vs. zdrženlivost (Indulgence, IVR)... 40 4.2 Význam času... 41 4.3 Multikulturalismus... 42 Závěr... 43 Seznam zdrojů... 46
Seznam tabulek a grafů Tabulky Tabulka č. 1: Administrativní rozdělení Kanady a počet obyvatel Tabulka č. 2: Vývoj HDP v letech 2008-2014 Tabulka č. 3: HDP v roce 2012 dle provincie/teritoria Tabulka č. 4: Průměrná roční inflace v letech 2007-2013 Tabulka č. 5: Obchodní bilance Kanady v letech 2007-2013 (v mil. CAD) Grafy Graf č. 1: Vývoj nezaměstnanosti v letech 2009-2014 Graf č. 2: Míra nezaměstnanosti v jednotlivých provinciích (únor 2014, v %) Graf č. 3: Hofstedeho kulturní dimenze vybraných států a světový průměr
Úvod Globalizace a internacionalizace současného světa přispívají k vzájemné spolupráci jednotlivých národů v mnoha odvětvích. Jednou z těchto kategorií je i mezinárodní obchod, jehož význam každoročně stoupá. I přes velký technologický pokrok hraje klíčovou roli při obchodním jednání člověk. Právě proto je v zájmu každé firmy vyslat na jednání svého zástupce, který zná jak kulturní odlišnosti, tak obchodní zvyklosti dané země. Znalost interkulturních rozdílů automaticky neznamená, že jednání bude úspěšné, ale pomáhá vám lépe pochopit chování kanadského partnera a eliminuje riziko vzniku kulturního nedorozumění. Osobně si myslím, že obzvlášť v dnešní době, kdy se svět propojuje, a kulturní specifika se stírají, je velmi důležité, aby si každý národ uchoval svoji identitu a tradice. Výše zmíněná skutečnost byla také jedním z důvodů, proč jsem se rozhodl psát bakalářskou práci na téma Obchodní a kulturní specifika Kanady. Měl jsem možnost Kanadu a zdejší obyvatele osobně poznat, když jsem zde absolvoval dva třítýdenní jazykové pobyty během mého studia na gymnáziu. Tato země mě na první pohled zaujala svoji rozmanitostí a jedinečností a místní lidé na mě působili velmi přátelsky a otevřeně. Dalším důvodem, proč jsem se rozhodl psát tuto práci právě na toto téma, byla zjednodušená představa mnoha lidí, kteří považují kanadskou a americkou kulturu za identické. Jako cíl mé práce si kladu poskytnout pomocí monitoringu dostupné literatury souhrnné informace o kulturních a obchodních zvláštnostech Kanady. Práce by měla přinést návod, jak správně jednat s kanadským partnerem. Dále by měla sloužit k pochopení kanadské kultury a poukázat na nejvýraznější kulturní zvláštnosti Kanaďanů. Dalším cílem je stručně podat ucelený přehled o kanadské ekonomice, protože i tato znalost může přispět k úspěchu na kanadském trhu. Po přečtení této práce by měl být český obchodník dobře připraven na jakoukoliv formu spolupráce s kanadskou společností. Doufám, že moje práce poslouží nejen obchodním zástupcům, kteří začínají obchodovat s Kanadou, ale také turistům a studentům chystajících se zemi javorového listu navštívit. Pří psaní práce budu pracovat s odbornou literaturou zabývající se obchodním jednáním, mezikulturními rozdíly a obchodním protokolem jak v Kanadě, tak i obecně. Dále mám v úmyslu čerpat z internetových zdrojů, kde získám především aktuální údaje a statistiky. Během psaní hodlám využít i své znalosti a vědomosti, z nichž některé jsem získal při bakalářském studiu na Vysoké škole ekonomické. Důležitým zdrojem informací bude i 7
Kanadská ambasáda v Praze, kde se pokusím získat praktické informace o obchodování v Kanadě. Veškeré zdroje informací, které použiji, budou uvedeny na konci mé práce. Práci rozdělím do čtyř kapitol. První část bude věnována základním a obecným informacím o Kanadě. Stručně zde charakterizuji geografii, historii, obyvatelstvo, politický systém a měnu. Obyvatelstvo je rozděleno do několika podkapitol, jako je náboženství, jazyky a etnická struktura. Tyto informace vám poskytnou základní přehled o této zemi a pomohou pochopit historické souvislosti. Pro potenciálního obchodníka s Kanadou může být znalost obecných faktů velmi užitečná. Druhá kapitola pojednává o ekonomické charakteristice Kanady. Nejdříve se budu zabývat hrubým domácím produktem a nezaměstnaností. Dále se zaměřím na inflaci a obchodní bilanci. Následuje teritoriální struktura zahraničního obchodu a celou kapitolu zakončí komoditní struktura zahraničního obchodu. Vývoj základních makroekonomických ukazatelů a důležité charakteristiky mezinárodního obchodu mohou být velmi cenné pro českého obchodníka mířícího do Kanady. Třetí kapitola s názvem Obchodní jednání a etiketa nastíní jednotlivé částí obchodního jednání. Dále se zde věnuji vlastnostem kanadských jednatelů a darům v obchodním jednání. Na tyto podkapitoly navazuje obchodní etiketa, kde se dozvíte podstatné informace o oblékání a vzhledu. Poslední část tvoří přehled státních svátků a pracovní doby. Tato kapitola by měla sloužit jako návod, jak dovést obchodní jednání do úspěšného konce. Poslední část mé práce je věnována kulturním specifikům. Nejdříve se zabývám kulturními dimenzemi holandského vědce Geerta Hofstedeho. Porovnávám zde pomocí Hofstedeho indexů kanadskou kulturu s kulturou českou, americkou a se světovým průměrem. Další část vám přiblíží kanadské vnímání času a poslední podkapitola se věnuje multikulturalismu, který hraje důležitou roli v kanadské kultuře. 8
1 Základní charakteristika Kanady První kapitola této práce poskytuje základní a obecné informace o Kanadě. Jednotlivé podkapitoly se zabývají geografickými údaji, administrativně správním členěním, obyvatelstvem, náboženstvím, jazyky, etnickou strukturou a politickým systémem. Dále je zde také zmíněna stručná historie a kanadská měna. Znalost alespoň základních informací je dobrým předpokladem pro budoucí úspěšné jednání s kanadským protějškem. Všeobecný přehled o Kanadě poskytuje obchodníkovi lepší pozici při vyjednávání a dodává jeho zájmu o společný obchod větší váhu. 1.1 Geografické údaje Kanada se rozprostírá v severní části severoamerického kontinentu. Se svou rozlohou 9 984 670 km² je po Rusku druhou největší zemí světa. 1 Na jihu a severozápadě (Aljaška) sousedí se Spojenými státy americkými, které jsou jejím jediným sousedním státem. Tato pozemní hranice měří 8 893 km a je to nejdelší hranice mezi dvěma státy na světě. 2 Kanadské národní motto A Mari Usque Ad Mare, což znamená od moře k moři, dokonale vystihuje polohu této země. Východní pobřeží omývá Atlantský oceán, západní pobřeží Tichý oceán a na severu se rozprostírá Severní ledový oceán. Rozlehlost a velikost Kanady dobře vystihuje vzdálenost 5 514 km mezi nejvýchodnějším a nejzápadnějším bodem a od nejjižnějšího místa do nejsevernějšího bodu to vzdušnou čarou je 4 634 km. 3 Území Kanady je rozděleno do šesti časových pásem a rozdíl mezi nejkrajnějšími pásmy činí 4 hodiny a 30 minut. Nejvyšší horou Kanady a zároveň druhou nejvyšší horou Severní Ameriky je Mount Logan s udávanou výškou 5 959 m n. m. Mezi nejdelší řeky patří Mackenzie river, Yukon river a řeka svatého Vavřince. V Kanadě se nachází vždy alespoň část čtyř z pěti Velkých jezer. Jedná se o jezero Hořejší, Huronské, Michiganské, Erijské a Ontarijské, z nichž jediné Michiganské jezero leží celé na území USA. Mezi další významná kanadská jezera se řadí Velké Medvědí a Velké 1 Statistics Canada - Land and freshwater area, by province and territory. [online]. [cit. 2013-10-24]. Dostupné z: http://www.statcan.gc.ca/tables-tableaux/sum-som/l01/cst01/phys01-eng.htm 2 CIA - The World Factbook. [online]. [cit. 2013-10-24]. Dostupné z: https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/fields/2096.html 3 Government of Canada. [online]. [cit. 2013-10-25]. Dostupné z: http://www.cic.gc.ca/english/newcomers/before-land.asp 9
Otročí jezero v Severozápadních teritoriích a Winnipežské jezero v provincii Manitoba. Všechny tyto řeky a jezera mají také podíl na tom, že Kanada je považována za jednu ze zemí s největší zásobou sladké vody na světě. Vzhledem k velké rozloze je podnebí v jednotlivých oblastech značně rozdílné. Velká část Kanady leží v subarktickém pásu, kde jsou teploty celoročně velmi nízké, ale většina tohoto území je neobydlená. V nejhustěji osídlené oblasti kolem systému Velkých jezer a řeky svatého Vavřince převažuje kontinentální klima s nejvyšším ročním teplotním průměrem v celé Kanadě. 1.2 Administrativně správní členění Kanada je federativní konstituční monarchie skládající se z 10 provincií (Alberta, Bristká Kolumbie, Manitoba, Newfoundland a Labrador, Nové Skotsko, Nový Brunšvik, Ontario, Ostrov prince Edwarda, Québec a Saskatchewan) a 3 teritorií (Nunavut, Severozápadní teritoria a Yukon). Tato tři teritoria dohromady pokrývají přes 41 % kanadského území, ale žije zde jen 0,3 % obyvatel. 4 V čele každé provincie stojí viceguvernér (Lieutenant Governor), zatímco teritoria reprezentuje korunní komisař (Commissioner) 5. Další rozdíl spočívá ve vyšším stupni autonomie provincií oproti teritoriím. Společným znakem je vlastní jednokomorový parlament, jehož hlavou je v každé provincii i teritoriu premiér. 4 Statistics Canada - Sumarry tables. [online]. [cit. 2013-10-25]. Dostupné z: http://www.statcan.gc.ca/tablestableaux/sum-som/l01/cst01/demo02a-eng.htm 5 Princeton University - Provinces and territories of Canada. [online]. [cit. 2013-10-25]. Dostupné z: http://www.princeton.edu/~achaney/tmve/wiki100k/docs/provinces_and_territories_of_canada.html 10
Tabulka č. 1: Administrativní rozdělení Kanady a počet obyvatel 6 Název provincie Hlavní město Počet obyvatel Ontario Toronto 13 537 994 Québec Québec 8 155 334 Bristská Kolumbie Victoria 4 581 978 Alberta Edmonton 4 025 074 Manitoba Winnipeg 1 265 015 Saskatchewan Regina 1 108 303 Nové Skotsko Halifax 940 789 Nový Brunšvik Fredericton 756 050 Newfoundland a Labrador St. John's 526 702 Ostrov prince Edwarda Charlottetown 145 237 Název teritoria Hlavní město Počet obyvatel Severozápadní teritoria Yellowknife 43 537 Yukon Whitehorse 36 700 Nunavut Iqaluit 35 591 Zdroj: Vlastní zpracování autora na základě zdroje: Statistics Canada - Annual population estimares[online]. [cit. 2013-10-25]. Dostupné z: http://www.statcan.gc.ca/daily-quotidien/130926/t130926a002-eng.htm 1.3 Obyvatelstvo Podle odhadu Kanadského statistického úřadu prováděného na základě sčítání lidu z roku 2011 žilo k 1. červenci 2013 v Kanadě 35 158 304 obyvatel. 7 V celosvětovém žebříčku počtu obyvatel patří Kanadě až 37. příčka. Hustota zalidnění vychází přibližně na 3,52 obyvatele na km², což řadí Kanadu mezi nejméně zalidněné státy na celém světě. Odhady ohledně počtu obyvatel žijících v blízkosti hranice s USA se poněkud liší. Podle časopisu National geographic žije přibližně 75 % Kanaďanů do 100 mil (161 km) 8 od Kanadskoamerických hranic, zatímco americká CIA odhaduje ve své příručce z roku 2008, že dokonce 90 % obyvatel bydlí do 160 km od společné hranice. 9 Nejlidnatější provincií je i vzhledem k nejvlídnějším klimatickým podmínkám Ontario, kde žije necelých 14 milionů obyvatel. Hlavním městem této provincie je Toronto, které je zároveň s 5,7 miliony obyvatel 6 Odhad počtu obyvatel podle Kanadského statistického úřadu k 1. červenci 2013 7 Statistics Canada Annual population estimates [online]. [cit. 2013-10-25]. Dostupné z: http://www.statcan.gc.ca/daily-quotidien/130926/t130926a002-eng.htm 8 National geographic - Canada facts. [online]. [cit. 2013-10-25]. Dostupné z: http://travel.nationalgeographic.com/travel/countries/canada-facts/ 9 CIA - The World Factbook. [online]. [cit. 2013-10-24]. Dostupné z: https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/fields/2096.html. 11
největším kanadským městem. Druhým nejlidnatějším městem Kanady je Montreal (3,7 mil.), následovaný Vancouverem (2,4 mil.) a Calgary (1,3 mil.). Až na pomyslném pátém místě se v této statistice umístilo hlavní město a sídlo kanadské vlády Ottawa (1,3 mil.). Mezi další kanadská města s populací nad 0,5 milionu patří ještě Edmonton, Québec, Winnipeg a Hamilton. Pokud sečteme obyvatele těchto devíti měst, tak zjistíme, že v nich dohromady žije přibližně polovina kanadské populace. 1.3.1 Jazyky V Kanadě se mluví dvěma rovnocenými oficiálními jazyky angličtinou a francouzštinou. Angličtinu ovládá přibližně 85,6 % Kanaďanů, zatímco francouzštinu pouze 30,1 % obyvatel. 10 Francouzštinou se mluví hlavně ve frankofonní provincii Québec, kde 94,4 % obyvatel používá tento románský jazyk, což potvrzuje i největší město této provincie Montreal, který je považován za druhé největší francouzsky mluvící město na světě. Kromě dvou oficiálních jazyků mají v Kanadě větší zastoupení ještě tyto jazyky: paňdžábština, čínština, španělština, italština nebo němčina. Pouze 0,6 % Kanaďanů považuje za svůj mateřský jazyk jeden ze skupiny původních domorodých jazyků. 11 1.3.2 Náboženství Nejvíce zastoupeným náboženským vyznáním v Kanadě je křesťanství, ke kterému se hlásí přibližně 67 % obyvatel. Více než polovina z nich je římskokatolického vyznání a necelá čtvrtina křesťanů patří ke stoupencům protestantismu. V posledních letech klesá počet křesťanů, zvyšuje se podíl lidí bez vyznání a v důsledku přistěhovalectví stoupá počet vyznavačů jiných náboženství, jako je islám, hinduismus, budhismus nebo sikhismus. Podle údajů z roku 2011 je téměř každý čtvrtý Kanaďan bez vyznání, což představuje téměř 100% nárůst oproti roku 1991. Po křesťanství je druhou nejpočetněji zastoupenou vírou 10 Statistics Canada - Visual Census Language [online]. [cit. 2013-10-27]. Dostupné z: http://www12.statcan.gc.ca/census-recensement/2011/dp-pd/vcrv/index.cfm?lang=eng&view=c&cformat=jpg&geocode=01&topic_id=4 11 Statistics Canada - Language [online]. [cit. 2013-10-27]. Dostupné z: http://www12.statcan.gc.ca/censusrecensement/2011/dp-pd/hltfst/lang/pages/highlight.cfm?tabid=1&lang=e&tableid=404&queryid=1&prcode=01 12
islám s 1 milionem věřících, následovaný hinduismem (0,5 mil.), sikhismem (0,45 mil.) a budhismem (0,37 mil.). 12 1.3.3 Etnická struktura Vzhledem k velkému množství imigrantů z celého světa je Kanada etnicky velmi různorodá země. Každý rok dorazí do Kanady přibližně 200 000 nových imigrantů. Důvody k tomuto vysokému číslu hledejme především v charakteru kanadské společnosti, která se vyznačuje velkou tolerancí, respektem k odlišnostem a otevřeností vůči různorodým etnickým skupinám. Dalším nezpochybnitelným důvodem vysoké míry imigrace je kvalita života a vysoká životní úroveň v Kanadě. Kanadská populace je složena z velkého množství etnických skupin. V průzkumu z roku 2011 se místní obyvatelé přihlásili k více než 200 různým etnikům, z nichž 13 překročilo hranici jednoho milionu. 13 V tomto průzkumu se nejvíce lidí přihlásilo ke kanadskému, anglickému, francouzskému, skotskému, irskému a německému původu. Hojně zastoupeni byli také obyvatelé pocházející z Itálie, Číny, Ukrajiny, Indie, Nizozemska a Polska. Zvláštní, ale rovněž početnou skupinou jsou První národy, což je termín označující domorodé obyvatele indiány Severní Ameriky, kteří žijí na území Kanady. 1.4 Historie První lidé, kteří začali osidlovat dnešní kanadské území, přišli přes zamrzlý Beringův průliv z Asie přibližně 28 000 let před naším letopočtem. Jako pravděpodobně první Evropané do Kanady připluli kolem roku 1000 Vikingové vedení skandinávským mořeplavcem Leifem Erikssonem. Toto osídlení však nevydrželo. V roce 1497 John Cabot, což byl Ital ve službách anglického krále Jindřicha VII., dorazil se svojí výpravou k břehům Newfoundlandu. Anglii následovala velmi záhy Francie pod vedením Jacquea Cartiera, který v roce 1534 založil francouzskou kolonii na území dnešního 12 Statistics Canada - 2011 National Household Survey. [online]. [cit. 2013-10-28]. Dostupné z: http://www.statcan.gc.ca/daily-quotidien/130508/dq130508b-eng.htm 13 Statistics Canada - 2011 National Household Survey. [online]. [cit. 2013-10-28]. Dostupné z: http://www.statcan.gc.ca/daily-quotidien/130508/dq130508b-eng.htm 13
Québecu. Konflikt těchto dvou koloniálních velmocí vyvrcholil v 1763 dobytím Québecu Angličany. Frankofonním obyvatelům se podařilo, i přes velkou snahu Velké Británie o poangličtění tohoto území, zachovat si svůj jazyk a kulturu. British North America Act (zákon o Britské Severní Americe) byl schválen 1. července 1867, čímž vzniklo Kanadské dominium ve složení Nové Skotsko, Ontario, Québec a Nový Brunšvik. Tento den se stal významným kanadským státním svátkem (Canada Day). Konfederace se postupně rozrůstala o další členy až do roku 1949, kdy se poslední provincií stal Newfoundland. V první světové válce bojovala Kanada po boku Velké Británie na straně Dohody. Do druhé světové války vstoupila již Kanada na základě rozhodnutí svého parlamentu. Aktivní účast v obou válkách pomohla zemi posílit pozici na mezinárodním poli. 14 V roce 1949 Kanada společně s dalšími 11 státy zakládá Severoatlantickou alianci. V druhé polovině 20. století se v Québecu objevovaly separatistické tendence, které vyústily v referendum o nezávislosti tohoto území v roce 1980, kdy proti odtržení hlasovalo 60 % obyvatel. 15 O 15 let později se situaci opakovala, avšak s velmi těsným výsledkem. Pro samostatnost Québecu se tehdy vyslovilo 49,5 % obyvatel. 16 1.5 Politický systém Kanada je federativní konstituční monarchií, v jejímž čele oficiálně stojí britský panovník. Tuto funkci zastává již přes 61 let královna Velké Británie a Severního Irska Alžběta II. Jelikož je v současnosti Její Veličenstvo hlavou 16 států, tak nemůže být fyzicky přítomna v Kanadě, a proto si volí svého zástupce generálního guvernéra. Od 1. října 2010 tento post zastává David Johnson. 17 Generální guvernér je jmenován britským panovníkem na základě návrhu kanadského premiéra na dobu neurčitou, avšak v posledních dekádách bývá 14 ROVNÁ, Lenka. Dějiny Kanady. 2., dopl. vyd. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2012, s. 63. ISBN 978-807-4221-583 15 Canada history: 1980 referendum. [online]. [cit. 2014-01-14]. Dostupné z: http://www.canadahistory.com/sections/eras/trudeau/1980%20referendum.html 16 Canada history: 1995 referendum. [online]. [cit. 2014-01-14]. Dostupné z: http://www.canadahistory.com/sections/eras/moderncanada/1995_referendum.htm 17 The offical website of The British Monarchy - Queen and Canada. [online]. [cit. 2013-11-03]. Dostupné z: http://www.royal.gov.uk/monarchandcommonwealth/canada/govgencan.aspx 14
zvykem, že tato doba trvá přibližně 5 let. 18 Mezi důležité funkce generálního guvernéra patří podepisování zákonů a jmenování vlády i premiéra. Kanadský parlament sídli v Ottawě na slavném Parliament Hill. Parlament je dvoukomorový a skládá se ze Senátu, jehož členy jmenuje guvernér na návrh premiéra, a z Dolní sněmovny, jejíž členové jsou voleni většinovým systémem ve volbách. Senátorů je celkem 105 a vykonávají svoji funkci až do dosažení věku 75 let. Každá provincie a teritorium má v Dolní sněmovně své zástupce, jejichž počet se určuje podle počtu obyvatel. V Dolní sněmovně zasedá celkem 308 poslanců. Volby do Dolní sněmovny vyhlašuje generální guvernér na žádost premiéra minimálně každých 5 let. Premiérem a zároveň předsedou parlamentu se stává leader strany, která získala ve volbách do Dolní sněmovny nejvíce křesel. Již od února roku 2006 působí ve funkci premiéra Stephen Harper, který je také předsedou jedné ze dvou nejsilnějších kanadských politických stran - Konzervativní strany Kanady. Premiér i generální guvernér používají oficiální titul Jeho Excelence ( The Right Honourable ). V současnosti mají v Dolní sněmovně své zástupce kromě Kanadské konzervativní strany (166 poslanců) ještě Nová demokratická strana (103 poslanců), Kanadská liberální strana (34 poslanců), Quebecký blok (4 poslance) a Strana zelených (1 poslanec). 19 Kromě federální vlády je v Kanadě ještě deset provinčních vlád a tři vlády teritorií. Všechny provincie i teritoria mají pouze jednokomorový parlament, v jehož čele stojí premiér. Volby do provinčního nebo teritoriálního parlamentu se konají zpravidla každých 4 až 5 let a předseda vítězné strany získává nárok na premiérský post. Zatímco v jednotlivých provinciích zastupuje generálního guvernéra provinční guvernér (Lieutenant Governor), tak v teritoriích tuto funkci zastává korunní komisař (Commissioner). 18 Parliament of Canada. [online]. [cit. 2013-11-03]. Dostupné z: http://www.parl.gc.ca/marleaumontpetit/documentviewer.aspx?docid=1001&language=e&sec=ch25&seq=0 19 Parliament of Canada - Members of Parliament. [online]. [cit. 2013-11-04]. Dostupné z: http://www.parl.gc.ca/membersofparliament/mainmpscompletelist.aspx?timeperiod=current&language=e 15
1.6 Měna Oficiální měnou je kanadský dolar (CAD nebo $), který se dělí na 100 centů. Kanadský dolar je sedmou nejpoužívanější měnou v mezinárodních transakcích. 20 Průměrný kurz kanadského dolaru k české koruně za rok 2012 byl: 1 CAD = 19,559 CZK. 21 V současné době jsou v oběhu bankovky v nominálních hodnotách 100, 50, 20, 10 a 5 dolarů a mince s hodnotou 2 a 1 dolar a 50, 25, 10 a 5 centů. Mincí v hodnotě jednoho centu se může nadále platit, ale obchodníci jí již nemohou vracet. Kanadská vláda se snaží dostat tuto minci z oběhu, protože nemá skoro žádnou hodnotu a její výroba je dražší než její nominální hodnota. 22 I přes velké procento obchodů, které přijímají platební karty, je dobré mít u sebe i hotovost. Buďte však raději připraveni, že v některých obchodech Vám ze strachu z padělatelů nemusí přijmout stodolarovou bankovku. Situace se však s příchodem nových polymerových snadno ověřitelných a obtížně padělatelných bankovek zlepšila. Někteří obchodníci akceptují i platbu americkými dolary, která je však pro zákazníka většinou značně nevýhodná. 20 The richest - Most traded currencies. [online]. [cit. 2013-11-06]. Dostupné z: http://www.therichest.com/business/most-traded-currencies/ 21 Bank of Canada - 2012. [online]. [cit. 2013-11-06]. Dostupné z: http://www.bankofcanada.ca/stats/assets/pdf/nraa-2012.pdf 22 CBC News - Canada penny withdrawal. [online]. [cit. 2013-11-06]. Dostupné z: http://www.cbc.ca/news/canada/canada-s-penny-withdrawal-all-you-need-to-know-1.1174547 16
2 Ekonomická charakteristika Kanady Tato kapitola je věnována vývoji základních makroekonomických ukazatelů a zahraničnímu obchodu Kanady. První část poskytuje důležité informace o kanadském hrubém domácím produktu, inflaci a nezaměstnanosti. Druhá podkapitola se zaměřuje na obchodní bilanci a teritoriální a komoditní strukturu zahraničního obchodu. 2.1 Vývoj základních makroekonomických ukazatelů Ekonomickou situaci lze charakterizovat mnoha způsoby. Jedna z možností spočívá v analýze základních makroekonomických ukazatelů, jako je například hrubý domácí produkt, inflace nebo nezaměstnanost. 2.1.1 Hrubý domácí produkt Dle statistik Světové banky vykázala Kanada v roce 2012 hrubý domácí produkt v nominálním vyjádření v hodnotě 1 821 miliard amerických dolarů. Tento výsledek řadí Kanadu v celosvětovém žebříčku na 11. pozici. 23 Pokud přepočítáme HDP na jednoho obyvatele, tak se dostaneme na hodnotu 52 219 $, což odpovídá 9. příčce v celosvětové statistice. Tato hodnota vypovídá o značném bohatství a vyspělosti Kanady. Jak je možné vysledovat z tabulky č. 2, tempo růstu reálného HDP postupně kleslo z 3,2 % v roce 2010 na 2,5 % v roce 2011 a v roce 2012 činilo již jen 1,7 %. Vysoký růst v roce 2010 byl způsoben oživením ekonomiky po ekonomické krizi z posledního čtvrtletí roku 2008 a především z celého roku 2009, kdy se kanadská ekonomika dostala do recese a zaznamenala pokles reálného HDP o 2,8 %. Kanadě se podařilo vypořádat s celosvětovou finanční krizí z roku 2008 poměrně úspěšně a na rozdíl od jiných států zaznamenala záporné tempo růstu HDP jen v roce 2009. Již v následujícím období se Kanada dokonce dostala na lepší čísla než před krizí. Podle předpokladu mezinárodního měnového fondu dosáhne průměrný růst 23 World bank - data - GDP. [online]. [cit. 2014-03-30]. Dostupné z: http://data.worldbank.org/indicator/ny.gdp.mktp.cd/countries?order=wbapi_data_value_2012+wbapi_data_ value+wbapi_data_value-last&sort=desc 17
reálného HDP za rok 2013 hodnoty 1,5 %, v roce 2014 by to mělo být 2,2 % a o rok později dokonce 2,4 %. 24 Tabulka č. 2: Vývoj HDP v letech 2008-2014 2008 2009 2010 2011 2012 2013 25 2014 26 HDP - nominální (mld. USD) 1 502 1 338 1 577 1 778 1 821 1 825 1 887 HDP per capita (USD) 45 102 36 659 46 212 51 554 52 219 51 871 53 118 Tempo růstu reálného HDP (%) 0,7-2,8 3,2 2,5 1,7 1,5 2,2 Zdroj: Vlastní zpracování autora na základě zdroje: World bank - GDP [online]. [cit. 2014-03-19]. Dostupné z: http://data.worldbank.org/indicator/ny.gdp.pcap.cd/countries Spojené státy americké jsou nejvýznamnějším obchodním partnerem pro Kanadu. Obě ekonomiky jsou velmi úzce provázané a jakýkoliv náznak krize jedné ekonomiky ovlivní v krátkém časovém intervalu i ekonomiku druhou. V době celosvětové finanční krize byla kanadská ekonomika velmi ovlivněna situací v USA. Jedním z důvodů propadu kanadského HDP byl značný pokles americké poptávky po průmyslových produktech a automobilech, což mělo negativní dopad na kanadský export i na celou ekonomiku. Důležitou roli hraje i kurz kanadského dolaru vůči americkému, který ovlivňuje množství dováženého a vyváženého zboží z/do USA. Posilující kanadský dolar negativně působí na vývoz zboží do USA, kam směřuje drtivá většina kanadského exportu. Jak ukazuje tabulka č. 3, rozdělení tvorby HDP mezi jednotlivé provincie a teritoria není rovnoměrné. Tato asymetrie je způsobena nepravidelným demografickým rozložením a odlišným přírodním bohatstvím jednotlivých částí Kanady. Více jak polovinu celkového kanadského HDP dohromady každoročně vytvoří provincie Ontario a Québec. Tyto dvě provincie jsou hnacím motorem kanadské ekonomiky, což je dáno především vysokým počtem obyvatel, přírodními podmínkami a historickým vývojem. Na pomyslném třetím místě je provincie Alberta, která profituje ze svého obrovského nerostného bohatství. Další důležitou provincií na západě je Britská Kolumbie, která se podílí přibližně 12 % na celkovém 24 International Monetary Fund - World Economic Outlook. [online]. [cit. 2014-03-30]. Dostupné z: http://www.imf.org/external/pubs/ft/weo/2014/update/01/index.htm 25 Odhad IMF. Dostupný z: http://www.imf.org/external/pubs/ft/weo/2014/update/01/index.htm 26 Tamtéž 18
HDP. Tato provincie se velmi rychle rozvíjí a její význam může do budoucna ještě růst. Jedním z důvodů je její výhodná poloha na východním břehu Tichého oceánu, což značně ulehčuje obchodování s ekonomicky prosperující jihovýchodní Asií. Dalším signálem podporující tuto teorii je i v posledních letech dynamičtější tempo růstu HDP západních provincií oproti východním částem země. Zbývající provincie a teritoria se dohromady podílí na tvorbě HDP méně než 15 %. Pokud přepočteme HDP na obyvatele, tak nejlépe na tom jsou Severozápadní teritoria se 107 tisíci dolary na osobu, což je způsobeno nerostným bohatstvím a velmi nízkým počtem obyvatel. Na dalších místech najdeme Albertu, Yukon a Saskatchewan. V tomto teritoriu a v těchto provinciích se nacházejí naleziště ropy, zemního plynu a vzácných kovů. Tabulka č. 3: HDP v roce 2012 dle provincie/teritoria Název provincie nebo teritoria HDP - v mld. USD (2012) Podíl na HDP (v %) HDP per capita (USD) Ontario 674 37,03 49 784 Québec 358 19,67 43 775 Alberta 311 17,09 77 266 Britská Kolumbie 220 12,09 48 014 Saskatchewan 78 4,29 70 377 Manitoba 58 3,2 45 849 Nové Skotsko 38 2,11 40 391 Newfoundland a Labrador 34 1,86 64 552 Nový Brunšvik 32 1,73 42 325 Ostrov prince Edwarda 6 0,3 38 190 Severozápadní teritoria 5 0,26 107 379 Yukon 3 0,14 71 689 Nunavut 2 0,12 61 757 Zdroj: Vlastní zpracování autora na základě zdroje: Statistics Canada - Gross domestic product, expenditurebased, by province and territory [online]. [cit. 2014-03-26]. Dostupné z: http://www.statcan.gc.ca/tablestableaux/sum-som/l01/cst01/econ15-eng.htm Sektorová struktura HDP se velmi podobá té v ostatních vyspělých zemí. Nejvíce se na tvorbě HDP podílí služby se 71 %, následovány průmyslem s 27,3 % a 1,7 % přispívá 19
zemědělství. 27 Zaměstnanost v jednotlivých odvětvích koresponduje se sektorovou strukturou HDP. V sektoru služeb bylo v lednu 2014 zaměstnáno přibližně 82 %, v zemědělství 1,7 % a v průmyslu 16,3 % pracující populace. 28 2.1.2 Nezaměstnanost Míra nezaměstnanosti v Kanadě se v novém miléniu držela dlouhodobě pod 8 % až do dubna 2009, kdy v důsledku světové finanční a hospodářské krize tuto hranici překročila. Svého maxima ve výši 8,7 % dosáhla v srpnu téhož roku. Kanadská ekonomika se dokázala z recese vzpamatovat velmi rychle a již v říjnu 2010 se nezaměstnanost opět dostala pod magickou hranici 8 %, přes kterou se už nepřehoupla. Jak ukazuje graf č. 1, nejnižší hodnoty za posledních 5 let vykázala míra nezaměstnanosti v září a říjnu 2013, kdy bylo evidováno 6,9 % nezaměstnaných. Podle posledních dat z únoru 2014 se nezaměstnanost drží stejně jako v lednu na 7 %. I přes to, že se kanadský trh práce dokázal vyrovnat se světovou recesí lépe než ostatní vyspělé země, tak se míra nezaměstnanosti stále nevrátila na předkrizové hodnoty oscilující kolem 6 %. 27 Statistics Canada - GDP by industry. [online]. [cit. 2014-03-26]. Dostupné z: http://www.statcan.gc.ca/tablestableaux/sum-som/l01/cst01/econ41-eng.htm 28 Statistics Canada - Employment by industry. [online]. [cit. 2014-03-26]. Dostupné z: http://www.statcan.gc.ca/daily-quotidien/140307/t140307a002-eng.htm 20
únor 09 duben červen srpen říjen prosinec únor 10 duben červen srpen říjen prosinec únor 11 duben červen srpen říjen prosinec únor 12 duben červen srpen říjen prosinec únor 13 duben červen srpen říjen prosinec únor 14 Graf č. 1: Vývoj nezaměstnanosti v letech 2009-2014 9,0% 8,5% 8,0% 7,5% 7,0% 6,5% Zdroj: Vlastní zpracování autora na základě zdroje: Statistics Canada - Unemployment rate [online]. [cit. 2014-03-19]. Dostupné z: http://www.statcan.gc.ca/daily-quotidien/140307/longdesc-cg140307a002-eng.htm Graf č. 2: Míra nezaměstnanosti v jednotlivých provinciích (únor 2014, v %) 13 11 9 7 5 3 4,3 6,4 5,3 11,8 8,9 9,8 7,5 11,5 7,8 3,9 1-1 Zdroj: Vlastní zpracování autora na základě zdroje: Statistics Canada - Labour force. [online]. [cit. 2014-03-26]. Dostupné z: http://www.statcan.gc.ca/daily-quotidien/140307/t140307a003-eng.htm 21
Jak ukazuje graf č. 2, míra nezaměstnanosti se v jednotlivých provinciích liší, což je způsobeno mnoha faktory, především pak rozdílnou strukturou hospodářství a odlišným demografickým vývojem. Dlouhodobě nejvyšší nezaměstnanost vykazují provincie Newfoundland a Labrador spolu s Ostrovem prince Edwarda. Jedním z důvodů takto vysoké nezaměstnanosti těchto provincií je velký počet sezónních pracovníků, kteří jsou v některých částech roku počítáni mezi nezaměstnané. Nejnižší nezaměstnanosti dosahují provincie Alberta a Saskatchewan, které v posledních letech vzkvétají, mimo jiné i kvůli nalezištím ropy a zemního plynu. S nejvyšší mírou nezaměstnanosti (13,6 %) se podle dat Kanadského statistického úřadu z únoru 2014 potýká věková skupina 15-24 let. 29 Obecně se dá říct, že nezaměstnanost s přibývajícím věkem v Kanadě klesá. Pokud porovnáme obě pohlaví, tak menší nezaměstnanost se vyskytuje mezi ženami a je přibližně o 1 procentní bod nižší než mezi muži. 30 Problém pro kanadskou vládu může představovat vysoká nezaměstnanost původních obyvatel, která dlouhodobě dosahuje dvojnásobných hodnot oproti celonárodnímu průměru. 31 Postupné zvyšování nezaměstnanosti této specifické skupiny obyvatel může v delším časovém horizontu vést k zhoršení nálady v této komunitě a ke vzniku sociálních problémů. 2.1.3 Inflace Hlavním cílem kanadské centrální banky (Bank of Canada - BoC) je zajišťovat ekonomický růst, čehož se snaží dosáhnout především kontrolou inflace. Od roku 1991 je nejdůležitějším nástrojem BoC cílování inflace. V roce 2006 bylo odsouhlaseno 2% inflační optimum, vyjádřené pomocí indexu spotřebitelských cen s oscilačním pásmem ±1 %. 32 Tato strategie se ukázala jako úspěšná a byla s drobnými úpravami opět schválena i pro období mezi lety 2011-2016. BoC se snaží pomocí nízké inflace mimo jiné omezit výkyvy v míře nezaměstnanosti. Další výhodou této politiky jsou nízké úrokové sazby a lepší možnost dlouhodobějšího plánování pro firmy i soukromé osoby. 29 Statistics Canada - Labour force characteristics by age and sex. [online]. [cit. 2014-03-30]. Dostupné z: http://www.statcan.gc.ca/daily-quotidien/140307/t140307a001-eng.htm 30 Tamtéž 31 Employment and social developement Canada. [online]. [cit. 2014-03-27]. Dostupné z: http://www.esdc.gc.ca/eng/jobs/aboriginal/bulletins/spring2013.shtml#fnb2a 32 Bank of Canada - Monetary policy. [online]. [cit. 2014-04-02]. Dostupné z: http://www.bankofcanada.ca/corefunctions/monetary-policy/inflation/ 22
Jak můžeme vyčíst z tabulky č. 4, centrální bance Kanady se nepodařilo udržet průměrnou roční míru inflace ve stanoveném intervalu pouze v letech 2009 a 2013. Tato velmi nízká inflace z roku 2009 byla zapříčiněna prudkým poklesem cen paliv, což vedlo dokonce k deflaci trvající od června do září téhož roku. Hlavním důvodem nesplnění inflačních kritérií v roce 2013 byly velmi pomalu rostoucí ceny energií a paliv. Obdobím s nejvyšší inflací za posledních deset let se stal květen 2011, kdy index spotřebitelských cen zaznamenal 3,7% nárůst. 33 I tato vysoká hodnota byla způsobena především rostoucími cenami paliv, energií a potravin. V lednu 2014 se míra inflace vyšplhala na hodnotu 1,5 % a o měsíc později dosáhla 1,1 %. 34 Tabulka č. 4: Průměrná roční inflace v letech 2007-2013 Průměrná roční míra inflace (CPI, v %) 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2,2 2,3 0,3 1,8 2,9 1,5 0,9 Zdroj: Vlastní zpracování autora na základě zdroje: Statistics Canada - Consumer price index. [online]. [cit. 2014-04-02]. Dostupné z: http://www.statcan.gc.ca/tables-tableaux/sum-som/l01/cst01/econ46a-eng.htm 2.2 Zahraniční obchod Kanadská ekonomika je značně závislá na zahraničním obchodu. Podle statistik se export podílel v roce 2013 na tvorbě HDP 31 % a celkový obrat zahraničního obchodu vztažený k HDP dosáhl 63 %. Tyto ukazatele potvrzují silnou proexportní orientaci a značnou otevřenost kanadské ekonomiky. Velkou nevýhodu představuje pro Kanadu velká provázanost s ekonomikou USA a s tím související nízká míra teritoriální diverzifikace jak exportu, tak importu. Jednostranná závislost kanadské ekonomiky na americkém trhu představuje velké nebezpečí, protože při nepříznivé ekonomické situaci v USA okamžitě klesá poptávka po kanadském zboží, což má negativní vliv nejenom na bilanci kanadského zahraničního obchodu, ale i na celou kanadskou ekonomiku. Vláda se postupně snaží snižovat míru provázanosti se svým jediným sousedním státem orientací na rychle se rozvíjející asijské státy a země BRICS. Důkazem této snahy je Dohoda o volném obchodu s Jižní Koreou, 33 Statistics Canada - Consumer price index. [online]. [cit. 2014-04-02]. Dostupné z: http://www.statcan.gc.ca/daily-quotidien/140321/longdesc-cg140321a001-eng.htm 34 Tamtéž 23
podepsaná v březnu 2014, která během následujících 10 let nařizuje postupné odstranění 98,2 % jihokorejských celních položek. 35 2.2.1 Obchodní bilance Kanadská bilance zahraničního obchodu vykazovala po několik desetiletí pozitivní saldo, což trvalo až do roku 2009, kdy se v důsledku globální krize dostala do záporných čísel. Od počátku nového milénia se prohlubuje negativní saldo služeb, což je zapříčiněno vyšším tempem růstu dovozu služeb než vývozu. I přes výše popsaný zvyšující se deficit byla bilance výkonů Kanady až do zmíněného roku 2009 kladná, protože přebytky z obchodu se zbožím značně převyšovaly schodek salda služeb. Deficit salda služeb je způsoben mimo jiné vyššími náklady Kanaďanů na cestování do jiných států oproti výdajům zahraničních návštěvníků v Kanadě. 36 Tabulka č. 5: Obchodní bilance Kanady v letech 2007-2013 (v mil. CAD) 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Vývoz zboží a služeb 526 347 563 563 438 235 478 104 530 557 538 923 559 257 - zboží 450 320 483 488 359 754 398 857 446 707 454 831 472 496 - služby 76 027 80 075 78 481 79 247 83 850 84 086 86 761 Dovoz zboží a služeb 495 652 529 278 460 076 504 848 553 134 570 339 586 922 - zboží 407 301 433 999 365 359 403 701 446 666 462 048 475 617 - služby 88 351 95 279 94 717 101 147 106 468 108 291 111 308 Saldo zboží a služeb 30 695 34 285-21 841-26 744-22 577-31 416-27 665 - zboží 43 019 49 489-5 605-4 844 41-7 217-3 121 - služby -12 324-15 204-16 236-21 900-22 618-24 205-24 547 Zdroj: Vlastní zpracování autora na základě zdroje: Department of foreign affairs, trade and developement - International commerce [online]. [cit. 2014-04-07]. Dostupné z: http://w03.international.gc.ca/commerce_international/commerce_country-pays.aspx?lang=eng Jak můžeme vyčíst z tabulky č. 5, od roku 2010 hodnoty dovozu a vývozu zboží i služeb každým rokem pravidelně rostou, ale celková bilance zahraničního obchodu Kanady byla za 35 Office of the prime minister of Canada. [online]. [cit. 2014-04-10]. Dostupné z: http://pm.gc.ca/eng/news/2014/03/11/canada-korea-free-trade-agreement-ckfta-benefits 36 DFAIT - Canada s State of Trade - 2013. [online]. [cit. 2014-04-10]. Dostupné z: http://www.international.gc.ca/economist-economiste/performance/statepoint/state_2013_point/index.aspx?lang=eng 24
posledních pět let vždy záporná. Jedním z důvodů je pomalejší tempo růstu vývozu, jehož celková hodnota se stále nedostala na úroveň rekordního roku 2008. Za uplynulý rok 2013 vykázala Kanada vývoz v hodnotě 559 mld. CAD, dovoz v hodnotě 587 mld. CAD a saldo zboží a služeb bylo -28 mld. CAD, přičemž na celkovém deficitu se negativní bilance obchodu se zbožím podílela jen 11 %. Bilance výkonů je ovlivňována mnoha faktory, z nichž je důležitý kurz kanadského dolaru, cena ropy a zemního plynu na světových trzích a americká poptávka po kanadském zboží. 2.2.2 Teritoriální struktura Jak už bylo několikrát zmíněno výše, nejdůležitějším partnerem pro Kanadu jsou Spojené státy, kam směřovalo v roce 2013 přibližně 75,8 % veškerého vývozů zboží. 37 Podíl USA na celkovém exportu zboží oproti roku 2012 narostl o 1,3 procentního bodu. Více než 4,3 % vyváženého zboží míří do Číny, což ji řadí na 2. místo před Velkou Británii (3 %) a Japonsko (2,3 %). Ještě v roce 2008 náležela Čínské lidové republice 4. příčka, ale od této doby se vzhledem k rychlému růstu tamní ekonomiky hodnota exportu do této země zdvojnásobila. Více než 1 % se na kanadských exportech zboží podílí ještě Mexiko (1,1 %), které profituje z dohody NAFTA, a Hongkong (1 %), kam Kanada vyváží perly, drahokamy a drahé kovy. 38 Evropská unie je cílem pro 7 % kanadských exportů a může se tedy považovat za druhého nejdůležitějšího partnera pro Kanadu. Pokud sečteme podíly jednotlivých zemí OECD, tak dostaneme hodnotu 88 %, která potvrzuje, že drtivá většina vývozu z Kanady směřuje do nejvyspělejších států světa. Co se týče dovozu, tak tady je situace velmi podobná. Přes 52 % veškerého dovezeného zboží je původem z USA. Tento podíl stejně jako u exportu oproti roku 2012 narostl v tomto případě o 1,5 procentního bodu. Druhým největším dovozcem je Čína, která se podílí na kanadských importech 11 %. Více než 5 % importovaného zboží pochází z Mexika. Mezi další důležité země, jejichž výrobky Kanada dováží, patří Německo (3,3 %), Japonsko (2,9 %), Velká Británie (1,8 %) a Jižní Korea (1,5 %). Import ze zemí EU se 37 DFAIT - Annual Merchandise Trade by Country. [online]. [cit. 2014-04-10]. Dostupné z: http://www.international.gc.ca/economist-economiste/assets/pdfs/data/factsfiches/pfact_annual_merchandise_trade_by_country-eng.pdf 38 Asia Pacific - Canada s Trade with HongKong. [online]. [cit. 2014-04-10]. Dostupné z: http://www.asiapacific.ca/statistics/trade/bilateral-trade-asia-product/canadas-merchandise-trade-hong-kong-sar 25
pohybuje na hranici 11 % a ze států OECD dováží Kanada přibližně tři čtvrtiny veškerého dovezeného zboží. Nadpolovičního podílu dosahují USA i v dovozu a vývozu služeb. 39 Druhé místo v obou ukazatelích náleží Velké Británii, která se podílí na exportu i importu služeb zhruba 5 %. Mezi další důležité partnery v oblasti obchodu se službami patří mimo jiné Francie, Německo, Švýcarsko, Hongkong, Mexiko a Čína. Lepšího výsledku v kategorii služeb dosáhly státy EU s podílem kolem 17 % jak ve vývozu, tak v dovozu služeb do Kanady. Zajímavostí je více než 5% podíl na dovozu i vývozu služeb zemí patřících do souostroví Malých a Velkých Antil. Největší zásluhu na tomto překvapivém výsledku má malý ostrovní stát Barbados. Podle statistiky bilance výkonů můžeme jednotlivé obchodní partnery rozdělit na státy s aktivní a pasivní bilancí. Mezi země, s kterými má Kanada kladnou obchodní bilanci, patří například USA, Velká Británie, Hongkong, Nizozemsko. Naopak mezi země, s nimiž dosahuje Kanada nejvyššího záporného salda, se řadí Čína, Mexiko, Německo, Francie, Japonsko, Itálie. Všeobecně platí, že Kanada z většiny zemí více zboží a služeb dováží, než do nich vyváží. Tyto záporné hodnoty jsou značně korigovány obrovským přebytkem obchodní bilance s USA. Podle kanadského Ministerstva zahraničních věcí a mezinárodního obchodu dosáhl v roce 2013 vývoz zboží do ČR 135 mil. CAD, dovoz 447 mil. CAD a celková bilance byla - 315 mil. CAD. 40 Podle statistiky kanadského vývozu se ČR umístila na 67. příčce a hodnota dovozu českého zboží do Kanady nás řadí na 55. místo. Pokud se podíváme na komoditní strukturu vzájemného obchodu, tak zjistíme, že za rok 2013 byly hlavními položkami exportu do ČR vrtulníky, léčiva a výživa pro psy a kočky. 41 Opačným směrem směřovaly především kolejnice, pneumatiky a uran. 39 DFAIT - Annual Service Trade by Country. [online]. [cit. 2014-04-10]. Dostupné z: http://www.international.gc.ca/economist-economiste/assets/pdfs/data/facts-fiches/pfact_eng_services.pdf 40 DFAIT - Annual Merchandise Trade by Country. [online]. [cit. 2014-04-10]. Dostupné z: http://www.international.gc.ca/economist-economiste/assets/pdfs/data/factsfiches/pfact_annual_merchandise_trade_by_country-eng.pdf 41 Czech trade - souhrné teritoriální informace Kanada. [online]. [cit. 2014-04-10]. Dostupné z: services.czechtrade.cz/pdf/sti/kanada-2013-09-30.pdf 26
2.2.3 Komoditní struktura Téměř jednu čtvrtinu z celkového kanadského exportu zboží za rok 2013 tvořily energetické suroviny, z nichž se nejvíce vyvezlo surové ropy. 42 Podíl této vývozní skupiny neustále roste, což je zapříčiněno rostoucí poptávkou asijských zemí po ropě, zemním plynu a černém uhlí. Mezi další důležité exportní kategorie patří produkty automobilového průmyslu (14 %), kovové výrobky (11 %) a spotřební zboží (10 %). Největším odběratelem motorových vozidel a jejich dílů jsou Spojené státy, kam míří drtivá většina automobilů určených k exportu. Vývozní skupiny s podílem menším než 10 % jsou následující: chemické, plastové a gumové výrobky (7 %), dřevařské a papírenské produkty (7 %), zemědělské a rybářské výrobky (6 %), průmyslové stroje a zařízení (5 %) a spotřební elektronika (4 %). Ze zemědělské produkce se nejvíce na celkovém vývozu podílí pšenice, řepka olejka, vepřové maso a sója. Většina těchto zemědělských produktů míří do USA, Japonska a Číny. 43 V roce 2013 se na celkovém importu zboží v hodnotě 475 mld. CAD jednou pětinou podílelo spotřební zboží. Do této kategorie mimo jiné řadíme potraviny a nápoje, oblečení a obuv, léky nebo drogistické výrobky a kosmetiku. 44 Automobilové výrobky tvořily 18 % importu a patřily tak k druhé nejvíce dovážené komoditě. Na dalších místech najdeme spotřební elektroniku (12 %), která se dováží téměř výhradně z Asie, průmyslové stroje a zařízení (10 %), chemické, plastové a gumové výrobky (9 %) a energetické suroviny (9 %). Může se zdát zvláštní, že Kanada je jak importérem, tak exportérem ropy, ale to je zapříčiněno vyššími náklady na těžbu ropy z ropných písků oproti tradičním způsobům získávání této komodity. Zemědělské a rybářské produkty dosáhly 3% podílu, přičemž mezi hlavní produkty lze zařadit víno, kávu a maso. 45 Podíl této dovozní skupiny každoročně roste, což je způsobeno narůstajícím počtem obyvatel. Největšími dovozci zemědělských produktů do Kanady jsou USA, Čína a Mexiko. 46 42 DFAIT - International Commerce By Sector. [online]. [cit. 2014-04-16]. Dostupné z:http://w03.international.gc.ca/commerce_international/commerce_sector-secteur.aspx?lang=eng 43 Agriculture and Agri-Food Canada - Exports by product. [online]. [cit. 2014-04-16]. Dostupné z: http://www.ats-sea.agr.gc.ca/stats/6342-eng.htm 44 DFAIT - International Commerce By Sector. [online]. [cit. 2014-04-16]. Dostupné z:http://w03.international.gc.ca/commerce_international/commerce_sector-secteur.aspx?lang=eng 45 Agriculture and Agri-Food Canada - Imports by product. [online]. [cit. 2014-04-16]. Dostupné z: http://www.ats-sea.agr.gc.ca/stats/6342-eng.htm 46 Agriculture and Agri-Food Canada - Imports by country. [online]. [cit. 2014-04-16]. Dostupné z: http://www.ats-sea.agr.gc.ca/stats/6340-eng.htm 27
3 Obchodní jednání a etiketa Tato kapitola se věnuje obchodnímu jednání a obchodní etiketě v Kanadě. První podkapitola je zaměřena na obchodní schůzku a poskytuje cenné informace od samotného navázání kontaktu s kanadským partnerem, přes průběh jednání, až po vlastnosti kanadských obchodníků. Druhou částí je obchodní etiketa, která pojednává o jídle a stolování, oblečení a vzhledu, pracovní době, konverzaci a státních svátcích. 3.1 Obchodní jednání Obchodní jednání je proces, ve kterém se dvě strany snaží dosáhnout oboustranně výhodné dohody. Pro utvoření vzájemného dlouhodobého vztahu je zapotřebí, aby obě strany měly z ujednané dohody prospěch. Během mezinárodního obchodního jednání se může vyskytnout velké množství různých překážek a jen velmi schopný a zkušený manažer dokáže v takovémto případě dovést schůzku do úspěšného konce. Následující stránky se věnují jednotlivým náležitostem obchodního jednání s kanadským partnerem. Jednotlivé podkapitoly se zabývají navázáním kontaktu, termínem a místem schůzky, průběhem obchodního jednání, dary v obchodním jednání, vlastnostmi kanadských jednatelů, obchodním jednáním v provincii Québec a vizitkami. 3.1.1 Navázání kontaktu Jako první je důležité získat kontakt na vhodného obchodního partnera. Pokud firma teprve uvažuje o podnikání na kanadském trhu, tak může kontaktovat některé zavedené instituce, které ji zdarma poskytnou důležité informace a kontakty na potenciální partnery. V České republice lze využít například služeb Czechtrade, Kanadské obchodní komory, Kanadské ambasády nebo Ministerstva zahraničních věcí. První kontakt může proběhnout formou e-mailu, telefonického rozhovoru, dopisu, faxu nebo osobního setkání. Vzhledem k velké vzdálenosti Kanady od ostatních zemí je nejpoužívanějším způsobem elektronická komunikace. Mezi výhody tohoto způsobu komunikace patří rychlost a nízká cena. Pokud se rozhodnete kontaktovat obchodního partnera telefonicky, je třeba mít na paměti časový rozdíl, který se liší podle časového pásma dané části země. Například v Ontariu a Québecu tento deficit činí 6 hodin oproti času v ČR. 28
Všeobecně platí, že Kanaďané spíše než na způsob kontaktu dávají důraz na obsah a formální stránku. Proto je důležité se držet při psaní dopisu nebo e-mailu určitých pravidel. Při prvním písemném kontaktu je podstatné, aby vše bylo popsáno detailně a srozumitelně. Dále je nutností poslat text jak v anglické tak ve francouzské verzi. Obě verze by měly být překládány velmi pečlivě vzhledem k odlišnostem obou jazyků od jejich evropských variant. Při samotném jednání již není komplikací mluvit britskou angličtinou či evropskou francouzštinou, protože Kanaďané jsou velmi tolerantní lidé a určitě vám nedají najevo, že máte odlišný přízvuk. Jakákoliv snaha o přizpůsobení se jejich variantě angličtiny bude přijata pozitivně. 47 V případě e-mailového dotazu od kanadského partnera je dobré odpovědět co možná nejrychleji. Kanadští obchodníci mohou brát čekání na odpověď delší než 48 hodin jako nezájem o spolupráci. 48 3.1.2 Termín a místo schůzky Den před domluvenou schůzkou je zvykem si sjednaný termín potvrdit. Jednání začíná přesně ve stanovený čas, a proto je lepší přijít pár minut před začátkem. Případná nedochvilnost snižuje vaše šance na úspěšnou spolupráci. Ve větších městech se ve špičce tvoří dopravní zácpy, takže je dobré mít určitou časovou rezervu. Nejčastější místo obchodní schůzky bývá v sídle firmy obchodního partnera. Výhodou tohoto prostoru je, že si můžete udělat větší přehled o firmě samotné, její velikosti nebo zaměstnancích. 49 Většina zasedacích místností disponuje data projektorem, což je důležitá informace zejména pokud máte připravenou prezentaci. Dalším vhodným místem ke konání schůzek může být obchodní komora, hotel, restaurace nebo konferenční centrum. 3.1.3 Průběh obchodního jednání Samotné jednání začíná i končí vzájemným podáním rukou, které je pevné a krátké. Mužům se doporučuje počkat, až jim podá ruku žena. Kanaďané považují za důležité navázat při uvítání oční kontakt. Následuje představení jednotlivých účastníků jednání. Zapamatování jmen partnerů a jejich pozic v dané společnosti je výhodou pro další průběh 47 ZAMYKALOVÁ, Miroslava. Mezinárodní obchodní jednání. 1.vyd. Praha: Professional Publishing, 2003, s. 114. ISBN 80-86419-28-2. 48 Ministerstvo zahraničních věcí - Kanada. [online]. [cit. 2014-03-13]. Dostupné z: http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/severni_amerika/kanada/index.html 49 GULLOVÁ, Soňa Mezinárodní obchodní a diplomatický protokol. 3., dopl. a přeprac. vyd. Praha: Grada, 2013, s. 72. ISBN 978-80-247-4418-6 29