František Šindelář pedagog, malíř, publicista, cestovatel 65. výročí úmrtí * 25.11.1887 - Čimelice + 02.09.1947 - Moravské Budějovice Narodil se na statku v Čimelicích. Ještě jako chlapec se přestěhoval s rodiči do Písku. Již na obecné škole projevoval výtvarný talent. Učitel Alois Kodl na nadaného žáka upozornil okresního školního inspektora Píchu. Ten ho požádal o dohled nad chlapcem a aby se postaral o to, aby se přihlásil na nějakou střední školu. F. Šindelář vystudoval v letech 1898-1905 písecké gymnázium. Dále se chtěl věnovat malířství, ale na přání rodičů se přihlásil na filologii na UK v Praze. Vedle studií navštěvoval soukromě (1905-1908) malířskou školu u Jaroslava Kubína. Po dokončení filologických studií vyučoval dva roky latinu a řečtinu na gymnáziu v Třebíči, krátce v Trnavě a nakonec v letech 1911-1947 na reálném gymnáziu v Moravských Budějovicích. Do Písku se vracel na sjezdy abiturientů a na letní pobyty, při nichž maloval Písek a okolí (např. akvarel "Otava u Martínka"). Náměty ke svým obrazům nacházel nejen zde, ale i na Strakonicku, Šumavě, na Moravě, Slovensku a Podkarpatské Rusi. František Šindelář byl také velkým cestovatelem i po Evropě, hlavně jižní. Při svých studijních cestách navštívil Itálii, Sicílii, Řecko, Turecko, Bulharsko, Francii a Německo. Stimulem jeho 1 / 7
cestovatelské vášně nebyla jen láska k jižní krajině, ale především vystopování míst dějů antického světa. Zážitky z těchto cest se staly inspirací pro jeho tvorbu, a to nejen výtvarnou, ale i literární. Knižně vyšlo "Putování po Sicílii". Vedle krajinářství se zabýval figurální tvorbou, v ní jsou zajímavé především jeho portréty. Zvláštní kapitolou je podchycení moravských krojů. Používal řadu malířských technik. Podle pozůstalostních záznamů vytvořil za svůj život na 2000 maleb či kreseb. Ve 20. a 30. letech vystavoval např. v Praze, Brně, Olomouci, Ostravě, Opavě, Hradci Králové a Moravských Budějovicích. Ve své době významný malíř byl po smrti téměř zapomenut. Zájem o jeho umění oživila výstava obrazů v umělecké galérii Moravia v Brně roku 1996. Dnes jsou jeho díla stále více vyhledávána sběrateli a nalezla své trvalé místo v našem moderním malířském umění. Čimelice. Čimelice: Obecní úřad Čimelice, 2000. Toman, Prokop: Nový slovník československých výtvarných umělců. 2. díl. L-Ž. Ostrava: Chagall, 1993. Král, Adolf Bunny: Kapitoly nejen o umění. Tišnov: Sursum, 2003. Pravda, Rudolf: Svět Františka Šindeláře byl plný krásných barev. Listy Písecka. 6, č.303, 30.12.1997, s. 13. Kubcová, Helena. Bývalý ředitel píseckého muzea sám maloval. Listy Písecka, 1999, roč. 8, č. 101, s. 15. Pravda, Rudolf. Obrazy Františka Šindeláře jsou plné slunce. Listy Písecka, 2002, roč. 11, č. 273, s. 17. Pravda, Rudolf. Malíř, publicista, cestovatel a pedagog František Šindelář. Písecký deník, 2007, roč. 15, č. 276, s. 6. Rudolf Dvořáček lékárník 2 / 7
95. výročí úmrtí * 17.04.1848 - Hradec Králové + 14.09.1917 Písek Do Písku přišel koncem 70. let 19. stol. Svou lékárnu rozšířil o exportní oddělení lidových léčiv a prodej zemědělských potřeb a strojů. Zapojil se do veřejného a spolkového života. Působil v obchodním grémiu, byl členem zpěváckého i hospodářského spolku, místních sportovních klubů /bruslařského aj. /. Zasedal v obecním výboru a správní radě měšťanského pivovaru. Po obnovení týdeníku Poutník od Otavy /1885/ poskytl listu redakční místnosti a po 4 roky, kdy časopis vycházel, zabezpečoval jeho administraci. Později prodal zavedenou lékárnu a r. 1899 dal podle projektu architekta Štecha postavit "Dvořáčkův hotel u arcivévody Ferdinanda d Este" /dnes Otava/. R. 1906 se zde usadila Ševčíkova houslová kolonie. K řízení hotelu si přibral poštovní povoznictví. Po založení Zemského spolku poštmistrů pošt povozných se stal jeho předsedou. Otavan, roč.2, č.8-9, 1917, s.144-146. Rudolf Dvořáček - lékárník a hoteliér.in.písecké postřehy, roč.6, č.36, 4.9.1997, s.4. Kolář, Ondřej. Písecké solitéry : [architektura 19. a 20. století v metropoli Prácheňska]. Písek : Collegium Artium, 2010. 3 / 7
Cyril Antonín Straka kněz, převor a knihovník premonstrátského Strahovského kláštera a autor historických prací 85. výročí úmrtí * 19.11.1868 - Milevsko + 17.09.1927 - Praha Narodil se v bývalém hostinci v Milevsku. Zde se naučil mnoho českých lidových písní. S rodiči navštěvoval starobylý premonstrátský klášter a od mládí se zajímal o jeho dějiny. Po maturitě chtěl studovat historii, ale na přání rodičů byl přijat za člena Strahovské kanonie a studoval bohosloví. Po vysvěcení nastoupil jako kaplan v Radonicích nad Ohří. Začal se opět věnovat historii a zde vznikla jeho Pamětní kniha Radonická. Od roku 1906 do roku 1917 působil v klášteře na Strahově jako knihovník. Celou knihovnu zmodernizoval a zreorganizoval, takže se stala jednou z nejlépe vedených ve své době - a je dodnes. Věnoval se studiu a bádání, vydával staré rukopisy, pořádal výstavy knih a knižních vazeb. Psal studie a články do našich předních časopisů - Zvon, Sborník historického kroužku, Vlast, Časopis katolického duchovenstva, Památky archeologické, Otavan.... Nejčastějším námětem jeho studií a knih byly Strahov a jeho knihovna, klášter v Milevsku, dějiny knihtisku, architektura, malířské a hudební umění. Vydal řadu spisů: Přenesení svatého Norberta, Albrecht z Valdštejna a jeho doba, Spis o nových zemích, Svatojánské proudy a zplavnění horní Vltavy. Zemřel v Praze 17. 9. 1927, pohřben byl na řádovém premonstrátském hřbitově v Nebušicích u Prahy. Na jeho rodném domě v Milevsku byla 5. 7. 1931 Odhalena pamětní deska, kterou vytvořil akademický sochař Břetislav Benda (rodák z Líšnice u Milevska). Kytka, Josef: Milevsko a jeho kraj. Milevsko, Klub čs. turistů 1940. Zíbrt, Čeněk: Památce bibliotekáře Strahovského Cyrila Straky. Otavan, r. 11, č. 3, s. 33-35. Pravda, Rudolf: Milevský rodák vylepšil strahovskou knihovnu. Listy Písecka, r. 7, č. 291, 12. 12. 1998, s. 12. Masarykův slovník naučný. Díl 6. Praha, Čs. kompas 1932. Ottův slovník naučný nové doby. Dodatky. Praha, Novina 1940. Paukner, F. S. : Památce P. Cyrila Ant. Straky. Otavan, r. 14, č. 2-3, 1993. 4 / 7
Pravda, Rudolf. Knihovník Strahovského kláštera a historiograf. Listy Písecka, 1997, roč. 6, č. 220, s. 16. Pravda, Rudolf. Slavný milevský rodák P. Cyril Straka a strahovská knihovna. Listy Písecka, 2003, roč. 12, č. 272, s. 19. Pravda, Rudolf. Cyril Straka pečoval o knihovnu na Strahově. Písecký deník, 2008, roč. 16, č. 277, s. 8. František Tonner profesor 175. výročí narození * 20.09.1837 - Zdíkov + 22.02.1934 - Písek 5 / 7
Narodil se ve Zdíkově u Vimperka. Studoval na gymnáziu v Praze a Písku, kde také r. 1855 maturoval. Stal se posluchačem přírodních věd na filozofické fakultě pražské Karlo-Ferdinandovy univerzity, v roce 1860 složil ve Vídni zkoušku způsobilosti pro výuku lučby (chemie) a přírodopisu na reálných školách. Když v roce 1860 vznikla v Písku vyšší česká reálka, byl Tonner na návrh prozatímního ředitele J. Krejčího přijat jako profesor chemie. Hned začal také působit v kroužku píseckých vlastenců. Kromě řádné výuky přednášel chemii a chemické technologie na večerních kurzech. V roce 1870 byl zvolen ředitelem reálky a tuto funkci zastával 25 let. Napsal Učebnici lučby organické pro vyšší reálky a Chemickou technologii pro vyšší dívčí školy. Do Zlaté knihy dívek českých, vycházející v Písku, psal přírodovědné popularizační články. Za své zásluhy obdržel čestný titul školního rady. Do výslužby odcházel na vlastní žádost v roce 1895. Mezi Tonnerovy zásluhy patří i převzetí školy do státní správy v roce 1886, kdy také došlo ke stavbě školní budovy (dnešní gymnázium). Nelze pominout ani jeho činnost veřejnou. V březnu r. 1872 byl zvolen členem výboru písecké Občanské záložny a v srpnu téhož roku se stal ředitelem kanceláře záložny. Zasloužil se o stabilizaci ústavu a r. 1874 se podle nových stanov stal ředitelem záložny. V této funkci setrval do roku 1920. Za jeho působení se stala záložna důležitým hospodářským činitelem prácheňského regionu a roku 1890 byl postaven palác záložny (dnešní poliklinika). V 80. letech 19. století přispíval do týdeníku Otavan. Zřídil v Písku meteorologickou stanici a výsledky uveřejňoval ve výročních zprávách reálky. Dožil se 97 let a k poslednímu odpočinku byl uložen na píseckém hřbitově u Nejsvětější Trojice. Vlastenecký pedagog František Tonner. In: Písecké postřehy, 8, 3.1999, s.7. Ottův slovník naučný. 25.díl. Praha, Otto 1906. Almanach. 750 let Písku. Písek, Městský úřad 1993. Ninger, Karel: Paměti profesora Karla Ningra. Písek, Podhajský 1932. /fotografie na str. 137/ Různé. Písek 1927. Otavan, 11, 28.12.1927, s.46. Soldát, Hynek: Padesát let vyšší reálky písecké. Písek 1911. Otavan, 14, č.4, 7.4.1934, s.63 Paukert, Jaroslav. Reálka Dr. Adolfa Heyduka v Písku jubilantem : 1851-1860-1941. Písek : Rodičovské sdružení reálky, 1941. 6 / 7
učitel 85. * + Jeho píseckou zůstal letech nemocen vyrůstal krajinu přírody spiritismu. Byl Zdarského Josef Klínková, Masarykův Ottův Československý Biografický Košičár, deník, Kulhánek, 28.10.1862 27.09.1927 výročí otec, >> propagátorem reálku úmrtí Regionální Aleš-Lyžec.Písemná slovník podučitelem svého 2012, i "Obrazy ženské u Vojtěch. v Hana: Lyžcových Otto. Věnoval bratranec lilienfeldské slovník Bosni, roč. penzionování naučný - Písek Boseň podobizny. Malá výročí horské a Zasuté biografický 20, Průkopníkem stal turistiky místě naučný.l.díl.praha, českých a zatímním otce č. rodičů nové encyklopedie popularizačním v školy 17, zimní obrazy minulých svého učitelem. Mikoláše a doby.dodatky.l.díl. pozůstalost.zprac.k.bílek. /od s. Nejen zemí. v slovník.praha, jedním /jízda 9. krásy" Písku. učitelem 1917/ někdejšího lyžování Josefa měsících [I. Krkonoším, Nikdy s lyžování. Alše, z /1909/. sešit], Josef jednou žil prvních přednáškám Čs.kompas Alše-Lyžce.Tvar, /na v byl byl však oblasti Aleš učitelování. Academia A. rodák Domažlicku, Příležitostně holí/. v propagátorů ale Praha, Písku nesložil byl Krkonoš. i z 1925.S.86. dalším talentovaným z : Písku : obuvníkem. Olympia, oblasti Otto 1992.13. Libri, Praha předepsané Nikdy č.6, v překládal Josef horám 1930.S.84. Praze, lyžování Poslední 2004. geologie, r.1998, 1978. 1987. Aleš, neoženil, Josef věnoval kreslířem, na ISBN z státní u 219.3.1998. francouzštiny Mnichovohradišťsku/. nás. zvaný roky pedagogiky Aleš 80-7277-215-5. zkoušky knihu jeho Byl života zachycoval vystudoval Lyžec. zastáncem syn S.14. o prožil krásách a knihy Josef Písecký po lyžařství. 35 horskou ováchal zimní let V 7 / 7