No. 39. Hlaváček, J., Hlaváček, M. K mikroekonomickému klimatu v ČR na začátku 21.století: kartel prodejců pohonných hmot? (případová studie)

No. 39 Hlaváček, J., Hlaváček, M. K mikroekonomickému klimatu v ČR na začátku 21.století: kartel prodejců pohonných hmot? (případová studie) 2003

Obsah 1. Úvod... 3 2. Antimonopolní politika v EU... 3 3. Správní řízení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže v ČR s významnými prodejci pohonných hmot... 4 4. Argumentace Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže na základě komparace cenové tvorby prodejců.... 6 5. Kartelová dohoda vs. cenové následování v oligopolu... 8 6. Posouzení vývoje denních cen hlavních výrobců a posouzení jejich vlivu na celý trh... 9 6.1 Analýza denních cen... 9 6.2 Analýza průměrných měsíčních cen... 12 7. Porovnání cenové tvorby velkých a malých prodejců... 13 8. Argumentace na základě podezřele rozdílného chování subjektu ve stejné situaci... 15 9. Posouzení vlivu nákladových faktorů... 16 8. Kontakt mezi konkurenty... 18 Závěr:... 19 2

1. Úvod Antimonopolní politika nebyla výraznou součástí hospodářské politiky České republiky na konci 90. let 20. století. Na začátku 21. století se zdá, že stát v této oblasti "přitvrzuje". Příčinou může být rostoucí síla velkých výrobců resp. obchodníků v éře postupující globalizace ekonomik. V některých oborech (chemie, maloobchod) roste koncentrace, navíc často existuje majetkové propojení vlastníků jednotlivých subjektů na trzích oligopolního charakteru, které je dědictvím českého "bankovního socialismu" v 90. letech. Příčinou může být i následování trendů ve vyspělých západních ekonomikách. Zatímco v 70. a 80. letech 20. století byly úspěšné zásahy antimonopolní politiky řídké, na přelomu tisíciletí jejich četnost a zejména četnost mediální prezentace (Microsoft) vzrostla. Dalším důvodem může být blížící se vstup České republiky do Evropské unie, která v antimonopolní politice rovněž v posledních letech přitvrzuje. 2. Antimonopolní politika v EU V EU jsou ve smyslu čl. 81/1 Smlouvy o založení ES (ve znění Amsterdamské dohody) zakázány všechny dohody mezi soutěžiteli, které mohou ovlivnit obchod mezi členskými státy. Pod pojmem dohody mezi soutěžiteli jsou chápána nejen písemná ujednání, ale i jednání ve vzájemné shodě (concerted practices). Jedná se například o situaci, kdy se výrobci resp. prodejci vzájemně předem informovali i budoucím postupu (zejména pokud jde o ceny a objem nabídky). Komise ES stanovila již v 70. letech 3 znaky, které (jsou-li naplněny všechny zároveň) prokazují jednání ve vzájemné shodě.jsou to : prokazatelná kooperace, tedy nikoliv nezávislé chování firem, 3

preventivní odstranění pochybností o budoucím chování konkurentů na trhu, prokazatelná existence přímého nebo nepřímého kontaktu mezi konkurenty. Důkazem kartelu není pouhá shoda chování na trhu, neboť ta může být důsledkem shodně vyhodnocených změn na trhu. Průkazně protizákonné je takové jednání podniků, které je průkazně výsledkem sladěného postupu, tedy situace, kdy jednání ve vzájemné shodě je jediným přijatelným vysvětlením shodného chování konkurentů na trhu. Přitom ovšem nemusí jít výhradně o přímé důkazy kartelových dohod : často citované rozhodnutí (judikát) Evropského soudního dvoru z července 1972 ve sporu ES vs. Chemical Industries Ltd. týkajícího se jednání ve vzájemné shodě na trhu barviv se opíralo o důkazy nepřímé : dovozovalo se zde, že jiné vysvětlení pro toto jednání neexistuje. Pokud jde o výši pokut v EU, ta se v posledních letech zvyšuje až k 5 % z celkového obratu (případ British Sugar). 3. Správní řízení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže v ČR s významnými prodejci pohonných hmot. V České republice se hospodářská soutěž chrání proti zneužití monopolního postavení a kartelových dohod na základě zákona č. 63/1991 Sb. a zákona č.143/2001 Sb. Příslušnou státní institucí je Český úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Tento (častěji nazývaný antimonopolní) úřad rovněž v posledních letech poněkud přitvrdil. Zaměřil se na trh s pohonnými hmotami. V srpnu 2001 zahájil z vlastního podnětu správní řízení s firmami AGIP Praha a.s, BENZINA a.s., ConocoPhillips Czech Republic s.r.o., ÖMV Česká republika,s.r.o., Shell Czech Republic a.s. a ARAL ČR a.s., které obvinil z toho, že v roce 2001 určovaly ve vzájemné shodě prodejní ceny benzinu Natural 95, čímž narušili hospodářskou 4

soutěž na trhu automobilových benzínů dodávaných spotřebitelům prostřednictvím čerpacích stanic. Za to pěti z nich uložil vysoké pokuty (98 mil. Kč firmě BENZINA a.s., 68 mil. Kč firmě ÖMV Česká republika,s.r.o., 65 mil. Kč firmě Shell Czech Republic a.s, 22 mil. Kč firmě ConocoPhillips Czech Republic s.r.o., 20 mil. Kč firmě AGIP Praha a.s) 1. Argumentem prokazujícím kartelové chování obviněných firem nemohla být vysoká koncentrace trhu. Například pokud jde o počet čerpacích stanic, byl podíl největších firem na maloobchodní distribuční síti v roce 2000 následující : BENZINA 17.9 %, ÖMV 5.2 %, Shell 4,8 %, Aral 3.3 %, ConocoPhillips 2,7 %, AGIP Praha 2.4 %. Herfindallův index 2 2 H = s 2 2 1 + s2 +... + sn, kde n je počet firem na trhu, s i podíl i-té firmy na trhu, tudíž nedosahoval v roce 2000 úrovně 0,05 a pohyboval se tedy hluboko pod úrovní charakterizující koncentrovaný trh (pro porovnání: pro český bankovní sektor je tento index odhadován na 0,12 až 0,18). Proto se zdůvodnění vysokých pokut zaměřuje jinými směry : odlišný vývoj cen v srovnatelných situacích: na pokles nákupních cen všichni prodejci reagují jednou poklesem, jindy nárůstem cen, což prokazuje navzájem související cenovou tvorbu jednotlivých účastníků, skutečnost, že prodejci jsou sdruženi v asociaci (Česká asociace petrolejářského průmyslu a obchodu - ČAPPO). 1 Pokud jde o firmu Aral ČR, a.s., bylo správní řízení v říjnu 2003 zastaveno v souvislosti se zánikem společnosti a její fúzí v únoru 2003. 2 Herfinallův index nabývá hodnot od 0 do 1, přičemž 0 znamená dokonalou konkurenci a 1 totální monopol 5

4. Argumentace Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže na základě komparace cenové tvorby prodejců. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže opírá své rozhodnutí zejména o vývoj prodejních cen benzínu Natural 95 v květnu až listopadu 2001. Při svém rozhodování údajně vycházel z měsíčních údajů o tržbách, nákladech a marži a z denních údajů o objemech nakupovaného zboží a o prodejních a nákupních cenách pro benzin Natural 95 v období od 20.4.2001 do 30.6.2001, patrně ovšem i z denních údajů za druhé pololetí 2001. Rozhodnutí bylo odůvodněno "silnou indicií, nasvědčující možnému koordinovanému postupu významných soutěžitelů při určování prodejních cen PHM 3, a to konkrétně těmito skutečnostmi : 1. (skutečnosti odvozené z měsíčních údajů): Změna v chování účastníků řízení v květnu 2001: do té doby podobný průběh průměrných měsíčních nákladů a kolísavé průměrné měsíční marže u všech účastníků řízení se v dalších měsících 2001 změnily tak, že došlo ke skokovému navýšení měsíční marže zejména v důsledku nebývale vysokého měsíčního nárůstu prodejních cen (6,06 % až 7,55 %), který nebyl úměrně redukován po poklesu nákupních cen v červnu a červenci 2001 (v důsledku čehož tyto ceny nereagovaly ani na následné zvýšení nákupních cen v září 2001). 2. Zvýšení cen se často pohybovalo u všech účastníků o1 Kč/litr Naturalu 95 3 Viz "Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže čj. S 72/01-5000/03- ORP ze dne 6.10.2003-10-23" (v odvolávkách nadále "Rozhodnutí"), strana 3/69, ř. 2 zdola. 6

3. (skutečnosti odvozené z denních údajů): podezřele podobné chování účastníků při stanovování denních prodejních cen, zejména a) zvýšení prodejních cen u všech účastníků řízení ve dnech 14.5.2001 až 17.5. 2001, b) zvýšení prodejních cen u všech účastníků řízení ve dnech 28.5.2001 až 31.5. 2001, kdy se snižovaly nákupních ceny, c) jen nízký pokles prodejních cen v červenci 2001, kdy došlo k relativně vysokému poklesu nákupních cen Tato zdůvodnění nejsou příliš přesvědčivá. Lze namítnout, že : Sub 1) : Ke změně v charakteru trhu (pružnosti poptávky) dochází vždy v přechodu od zimní k letní sezóně, protože se podstatně rozšiřuje okruh zákazníků. Vzhledem k výrazné sezónnosti vývoje poptávky po PHM (a také výrazné sezónnosti cen PHM) má přitom meziměsíční porovnávání cen a objemů výroby podstatně nižší vypovídací hodnotu než použití meziročních indexů. Sub 2): Na každém trhu existuje prahová úroveň cenové změny, pod jejíž úrovní je reakce nakupujících zanedbatelná a naopak psychologická hranice, nad níž reakce na cenový podnět radikálně zesiluje. Není vyloučeno, že takovouto hraniční cenovou změnou je právě 1 Kč. Sub 3): Na vývoj trhu PHM má výrazný vliv také vývoj ekonomiky v rámci hospodářského cyklu. Pokusíme se ukázat, že nárůst cen na trhu PHM (který Rozhodnutí prezentuje jako prokázání kartelových dohod) je vysvětlitelný pomocí poptávkových vlivů v ekonomice (růst maloobchodních tržeb). Pro posouzení toho, zda vývoj prodejních cen výrobců prokazuje nezákonný kartel, je třeba zvážit alternativní vysvětlení shodných reakcí prodejců na vývoj jejich nákupních cen. Tímto alternativním vysvětlením je cenové následování. 7

5. Kartelová dohoda vs. cenové následování v oligopolu Mikroekonomická teorie oligopolu pro případ homogenního produktu tvrdí, že v situaci oligopolu je pro všechny prodejce výhodnější cenové následování (Stackelbergův oligopol) než cenová soutěž (Betrandův oligopol), přičemž nadstandardní zisk cenového vůdce je oproti ostatním (cenovým následovníkům) vyšší 4. Bertrandův dupol předpokládá, že obě firmy stanoví cenu a objemy výstupu určí na základě tržní poptávkové funkce. Překvapivý výsledek ukazuje, že obě firmy ve snaze vyhnout se ztrátě dospějí k dokonalekonkurenčním cenám, tedy že monopolní zisk už konkurence dvou firem zcela "rozpustí". Naproti tomu Stackelbergův model ukazuje, že oligopol s cenovým vůdcem a s cenovým následovníkem monopolní zisk přináší, a to dokonce oběma, byť v nestejné míře. Označíme-li symbolem п monopolní zisk (tj. dodatečný zisk oproti dokonalé konkurenci, který si oba oligopolisté rozdělí pro případ dokonalé koluze), je výsledek Stackelbergova olipolu následující : cenový vůdce získá п/2, následovník п/4 (a spotřebitelé ušetří pouhou čtvrtinu monopolního zisku). Zisk následovníka je tedy poloviční oproti vůdci, ale přesto je na tom následovník lépe, než kdyby svého cenového vůdce nenásledoval. Aby ovšem cenový vůdce mohl realizovat svůj nadstandardní oligopolistický zisk, musí se přesvědčit a čas od času přesvědčovat, že jeho cenové chování je následováno - jen tak má možnost své postavení zpeněžit. 4 Viz Gravelle H., Rees R,Microeconomics, Longman Group UK Limited 1992, ISBN 80-04-25900-6, kap. 12. 8

6. Posouzení vývoje denních cen hlavních výrobců a posouzení jejich vlivu na celý trh 6.1 Analýza denních cen Jak ukazuje následující obrázek, který odráží mezidenní změny cen hlavních výrobců v období květen až červen 2001, k souběžnému nárůstu cen došlo v období 14.-17.5.2001, dále pak v období od 28.5. do 1.6.2001. Hlavní výrobci však ceny zvyšovali poměrně výrazně již před tím v první polovině května. Pro dobré posouzení koluzivního chování by bylo potřeba prokázat významnou odlišnost chování v relevantním období od chování v delším časovém období (tj. získat denní údaje za minimálně 5 let). Vývoj cen zachycený na obrázku podle našeho názoru nevylučuje chování typu leader- follower, přičemž adepty pro followery jsou zde firmy Agip, Benzina, Conoco a ÖMV, které na zvýšení cen ostatních firem reagovaly se zpožděním a v poněkud snížené míře (nižší míra zvýšení cen těchto společností však může být projevem jejich větší geografické diversifikovanosti), leaderem trhu byla s největší pravděpodobností firma Shell (byť se nejedná o firmu s největším podílem na trhu pohonných hmot). Sporné cenové chování prodejců v květnu 2001 tedy lze vysvětlit nejen kartelovou dohodou, ale alternativně i snahou společnosti Shell otestovat své postavení vůdce, což může (nemá-li se nezákonně domlouvat o prodejní ceně s ostatními účastníky) provést pouze tak, že svou prodejní cenu zvýší v případě poklesu nákupní ceny: jen tak se přesvědčí, že je svými konkurenty následován. Takovéto chování patrně není nezákonné : jde o získávání a využívání informací s cílem ("poctivě") maximalizovat vlastní zisk. 9

Denní změny cen hlavních distributorů, rok 2001 1 0,8 0,6 0,4 Agip Aral Benzina Conoco Omv Shell 0,2 0-0,2 2.5 4.5 6.5 8.5 10.5 12.5 14.5 16.5 18.5 20.5 22.5 24.5 26.5 28.5 30.5 1.6 3.6 5.6 7.6 9.6 11.6 13.6 15.6 17.6 19.6 21.6 23.6 25.6 27.6 29.6 Hypotézu cenového následování nevylučuje ani korelační analýza vzájemné závislosti vývoje průměrných prodejních cen jednotlivých prodejců. Korelační závislost chování možného cenového leadra (Shell) a většiny možných followerů (ostatní prodejci s výjimkou Aralu) je nízká: Agip Aral Benzina Conoco ÖMV Shell Agip 1 0,493686 0,880101 0,759887 0,10541 0,067590 Aral 0,493686 1 0,477097 0,374727-0,07496 0,568493 Benzina 0,880101 0,477097 1 0,624608 0,008619 0,091907 Conoco 0,759887 0,374727 0,624608 1 0,499322 0,050774 ÖMV 0,105410-0,074960 0,008619 0,499322 1-0,052260 Shell 0,067590 0,568493 0,091907 0,050774-0,05226 1 Korelační závislost cen firem Benzina, Agip a Conoco coby potencionálních followerů nutně neznamená, že tyto firmy jednaly po vzájemné dohodě. Podobnost 10

cenové reakce prodejců je běžná i na evidentně konkurenčních trzích, neboť vyplývá z působení konkurence v aktuálních podmínkách. Průkazný není ani pokles prodejů. Je sice pravda, že při koluzivním duopolu dochází vedle nárůstu ceny rovněž ke snížení objemů produkce (resp. prodeje), nicméně i v případě cenového následování (Stackelbergův oligopol) je snížení objemů výroby rovněž výrazné (i když je nižší než v případě koluzivního duopolu). Podobně se lze vyjádřit k vývoji ziskové marže prodejců. Zisk pro případ koluzivního oligopolu je sice oproti cenově konkurenčnímu modelu (Bertrandův oligopol) vyšší, nicméně totéž (byť v poněkud nižší míře) platí i pro případ cenového následování 5. Problematičtější je problém nestejné reakce prodejců na obdobný vývoj nákupních cen. Zatímco při zvýšení prodejních cen u všech účastníků řízení v polovině května 2001 šlo o očekávatelnou reakci prodejců na růst nákupních cen v první dekádě května 2001, podezřelé je zvýšení prodejních cen u všech účastníků řízení na konci května 2001, kdy se snižovaly nákupní ceny, a neúměrně nízký pokles prodejních cen v červenci 2001, kdy došlo k relativně vysokému poklesu nákupních cen. Kartel se zde samozřejmě nabízí jako vysvětlení těchto jevů, nicméně není jediným možným vysvětlením (a tedy ani nepřímým důkazem kartelu). Je totiž možné vzít v úvahu, že prodejní cena je ovlivněna nejen současnou nákupní cenou, ale i případným očekáváním nárůstu prodejních cen (například v důsledku politického napětí v zemích vyvážejících ropu), což může krátkodobě vyvolat nesoulad vývoje prodejní a nákupní ceny. V tomto případě data chování ve vzájemné shodě spíše nasvědčují, avšak neprokazují jej. V obou podezřelých případech šlo o situaci, kdy první zvýšila cenu společnost Shell a ostatní společnosti jí následovaly. To nemusí být důsledkem dohody o společném postupu, nýbrž projevem cenového následování. 11

6.2 Analýza průměrných měsíčních cen Dostupná jsou pouze měsíční data pro maloobchodní tržby pohonných hmot od ČSÚ (chybí údaje o ziscích předpokládaných účastníků kartelu a ostatních výrobců, rozdělení tržeb dle výrobců, denní data o prodejích). I tato data jsou zatížena mnohými poptávkovými šoky (efekty sezónnosti, změn celkové poptávky v ekonomice v rámci ekonomického cyklu, jednorázové změny poptávky ), proto mohou dát opět pouze nepřímou odpověď na to, zda došlo ke změnám na straně nabídky. Maloobchodní trž by vs. cenypohonnýchhmot 120 32 115 30 110 105 100 95 90 85 80 I.98 IV.98 VII.98 X.98 I.99 IV.99 VII.99 X.99 I.00 IV.00 VII.00 X.00 I.01 IV.01 VII.01 X.01 I.02 IV.02 VII.02 X.02 I.03 IV.03 VII.03 Citlivými (Úřadem pro hospodářskou soutěž napadanými) obdobími jsou květen a červen 2001. Z obrázku je zřejmé, že tržby z prodeje pohonných hmot v těchto měsících nijak výrazně nevybočovaly z vývoje celkových maloobchodních tržeb, v obou těchto měsících jejich růst dokonce vývoj celkových maloobchodních tržeb převyšoval (meziroční index 104,5 oproti 104,2 v květnu a 106,2 oproti 102,5 28 26 24 22 20 Maloobchod SC Prodej PHM SC Natural 5 Stackelbergův duopol pro homogenní produkt dosahuje 75 % monopolního zisku dokonale koluzivního oligopolu - viz odst. 5. 12

v červnu). Tento převis přitom nelze vysvětlit pouhým nárůstem cen, neboť se zde jedná o údaje ve stálých cenách, které by měly odrážet skutečný objem prodeje. Neprokázalo se, že by naopak růst cen PHM způsobil výrazný pokles dynamiky prodeje PHM, který by nutně musel nastat v případě koluzivního chování na trhu PHM (růst tržeb z prodeje PHM byl vyšší než růst celkových maloobchodních tržeb 6 ). 7. Porovnání cenové tvorby velkých a malých prodejců Dalším možným zpochybněním průkaznosti cenového vývoje pokud jde o jednání ve vzájemné shodě je porovnání prodejních cen účastníků řízení (představujících méně než polovinu trhu s pohonnými hmotami) s prodejními cenami ostatních prodejců. Pro posouzení koluzivního chování zmíněných výrobců je třeba zjistit, zda se jejich reakce na zvýšení cen leadera lišila významně od reakcí ostatních výrobců mimo předpokládaný kartel. Denní data ohledně cen těchto ostatních výrobců nebyla bohužel k dispozici, určité nepřímé vodítko může poskytnout porovnání cen obviněných výrobců s cenami pohonných hmot reportovanými ČSÚ s měsíční periodicitou, které odráží cenový vývoj celého trhu. Jak ukazuje následující graf, nebylo možné zaznamenat žádný podstatný rozdíl v reakcích podezřelých firem a v reakcích celého trhu se započtením všech prodejců. Přitom je podstatné, že vzájemný vztah těchto cen se v inkriminovaném období nijak významně nezměnil. Analýza neprokázala žádný rozdíl v reakcích podezřelých a ostatních prodejců. 6 Vše ve stálých cenách 13

Ceny výrobců versus ceny ČSÚ 31 30 29 28 27 Agip Aral Benzina Conoco Omv Shell ČSÚ 26 25 24 I.01 II.01 III.01 IV.01 V.01 VI.01 VII.01 VIII.01 IX.01 X.01 XI.01 XII.01 Navíc u většiny ostatních prodejců je možnost kartelu více než nepravděpodobná : pokud jde o drobné firmy jednotlivců, relativně vysoké transakční náklady na jednotku prodeje z jejich strany a neúměrně vysoké riziko postihu (neodpovídající případnému přínosu z takové dohody) pro velké firmy teoreticky i prakticky takovýto extrémně nesymetrický kartel prakticky vylučují, pokud jde o Čepro, jejich činnost se jen okrajově týká prodeje PHM (koncentruje se na provoz produktovodů a na správu státních hmotných rezerv) a bylo by absurdní předpokládat, že dohodami typu "všichni o korunu" nebo jinými kartelovými dohodami na úrovni společnosti manažeři ohrozí svoje ekonomické postavení. Podstatně přirozenějším vysvětlením popsaného cenového vývoje je cenové následování (zejména na územním principu), které je individuálně výhodné: případná nižší cena oproti ostatním prodejcům v oblasti by 14

individuálnímu prodejci minimálně krátkodobě a střednědobě velmi pravděpodobně přineslo méně výrazný nárůst prodejů a příjmu v porovnání s cenovým rozdílem ("zvýšeným prodejem nedoženete koruny"). Vyloučit tento přirozený motiv přímo vyplývající z maximalizace individuálního zisku (bez potřeby uzavírat nezákonnou kartelovou dohodu) nelze samozřejmě ani u velkých prodejců. 8. Argumentace na základě podezřele rozdílného chování subjektu ve stejné situaci Jednou z indicií Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, údajně potvrzující nepřímo jednání ve vzájemné shodě, je skutečnost, že případní následovníci někdy na změny prodejních cen "cenového vůdce" Shell reagovali, jindy nikoli. Například v březnu a dubnu 2001 byla společnost Shell nucena (v důsledku toho, že ostatní nereagovali) vrátit se po třech dnech k původní ceně, kdežto v květnu a červnu 2001 naopak zvýšili ceny všichni (viz "Rozhodnutí", str.33/69). Tento argument je v porovnání s předchozími přesvědčivější, nikoli však nezvratný. Zpochybnitelná je zejména shodnost rozhodovací situace pokud jde o vývoj cen na trhu, a to zejména cen nákupních. Na ceny totiž mají (resp. mohou mít) vliv mnohé další skutečnosti, například rostoucí politické napětí v zemích vyvážejících ropu. Někdy tlak medií vyvolá atmosféru obav z toho, že společnost případného následovníka bude podezírána z kartelových dohod a jindy tato obava není tak akutní, protože se zrovna media koncentrují jinam než na trh PHM. Veřejnost a media jsou například mnohem shovívavější k cenovému nárůstu českých prodejců v době růstu cen ropy na světových trzích, což byl případ situace v květnu a červnu 2001 na rozdíl od předchozího období leden až duben 2001. 15

Dále je možné vzít v úvahu, že střednědobý a dlouhodobý výhled, ale i třeba dlouhodobě nenormálně nízká průměrná marže prodejců může vyvolat obdobné finanční problémy a tedy i podobné chování jednotlivých firem. To se může jevit jako koordinovaná změna, nicméně může jít o výslednici paralelních, avšak navzájem nekoordinovaných rozhodovacích procesů u jednotlivých prodejců. 9. Posouzení vlivu nákladových faktorů Určitým vodítkem při posuzování monopolního chování výrobců může být rovněž vztažení ceny produktu k vývoji nákladových položek: Ceny ropy vs. ceny benzinu dle ČSÚ 31 1400,00 29 1200,00 CZK/litr 27 25 23 21 19 I.98 IV.98 VII.98 X.98 I.99 IV.99 VII.99 X.99 I.00 IV.00 VII.00 X.00 I.01 IV.01 VII.01 X.01 I.02 IV.02 VII.02 X.02 I.03 IV.03 VII.03 X.03 1000,00 800,00 600,00 400,00 200,00 CZK/barrel Natural Brendt (CZK) V učebnicových případech dokonalé konkurence nebo Bertrandova oligopolu je ekonomický zisk nulový a cena prodejce je dána především jeho náklady. Jak ukazuje následující obrázek, ve kterém jsou k sobě vztaženy ceny ropy vyjádřené v CZK a ceny benzinu, vztah mezi těmito veličinami je poměrně silný. Tato silná závislost je vyjádřitelná pomocí lieární regrese. Regresní rovnice, kde závislou proměnnou je cena benzinu a nezávislými proměnnými konstanta a 16

cena ropy v CZK, měla v tomto případě vysoký koeficient determinace R 2 =0,863, hodnoty koeficentů byly následující (v závorkách jsou uvedeny t-statistiky, které naznačují, že obě nezávislé proměnné jsou statisticky signigfikantní): cena benzinu = cena ropy Brent (CZK/barel) * 0,010211 + 17,08492 (20,57) (41,94) Interpretace koeficientu u ceny ropy je jasná, konstanta může být interpretována jako dopady všech ostatních faktorů (spotřební daň, DPH, absolutní marže výrobců PHM, absolutní marže prodejců). V případě, že bychom z analýzy vyloučili inkriminované období (květen a červen 2001). regresní rovnice by se změnila na: cena benzinu = cena ropy Brent (CZK/barel) * 0,0101 + 17,14962 (19,80) (41,48) V tom případě by se koeficient R 2 mírně snížil na 0,858. Z porovnání obou rovnic přitom vyplývají dva fakty: vzhledem k nepatrnému snížení koeficientu determinace cena benzinu v květnu a červnu 2001 nevybočovala z běžné závislosti na ceně ropy, údaje za tyto dva měsíce měly navíc menší rezidua než údaje za měsíce ostatní, vyšší koeficient u konstanty v rovnici bez údajů za inkriminované období (vzhledem k neměnnosti nepřímých daní) rozhodně nenaznačuje, že by výrobci a distributoři v tomto období realizovali nějaké abnormální marže (ovšem ani opačné tvrzení, o snížení těchto marží není statisticky signifikantní). Ani v tomto srovnání však není cenový vývoj v květnu a červnu 2001 výrazně abnormální: zvýšení cen benzinu bylo sice poněkud vyšší než zvýšení cen ropy, obě tyto veličiny nicméně v inkriminovaném období směřovaly stejným směrem. 17

Pro posuzování nákladových faktorů cen ropy je třeba rovněž vzít do úvahy očekávaní prodejců ohledně vývoje nákladových faktorů v budoucnosti, tedy jejich odhad budoucího vývoje dolarových cen ropy, kurzu EUR/USD a kurzu CZK/EUR, opřený nejspíš o prognózy Concensus Forecast. Tato prognóza vývoje determinant nákladů je určující při určování prodejních cen pohonných hmot u jednotlivých prodejců. Stejné prognózy sleduje nejspíš i jejich dodavatel pohonných hmot, kterým je Česká rafinérská. Může se však stát, že Česká rafinérská vyhodnotí své prodejní ceny (a tedy nákupní ceny prodejců pohonných hmot) v nesouladu s prognózou prodejců. Při stanovování cen může totiž zvážit i objem vlastních zásob, jejichž udržování je nákladné, nicméně jí umožňuje nereagovat na krátkodobé výkyvy cen ropy. Prodejci tuto informaci o záměrech v České rafinérské samozřejmě nemají, což může vést k odlišnému odhadu vývoje cen v budoucnosti. Silnější tlaky na růst cen mohou tak vyplývat z očekávaného silného růstu nákladových cen, která se nakonec nemusí realizovat - v tomto případě pak dojde k tomu, že konkurence dožene výrobce k nižším maržím v následujícím období (což byla zřejmě situace od konce roku 2001). Ani na základě nákladových položek tak podle našeho názoru nelze koluzivní chování výrobců prokázat. 8. Kontakt mezi konkurenty. Všechny napadené společnosti, ale i většina ostatních prodejců jsou členy asociace ČAPPO (Česká asociace petrolejářského průmyslu a obchodu). Vedle společností ve správním řízení to v roce 2001 byly společnosti Benzina, s.p., Čepro, a.s, AVANTI CZ, s.r.o., ESSO, s.r.o., Lukoil Prague, a.s., Slovnaft Moravia, s.r.o, TAMOIL Praha, s.r.o. a další. Antimonopolní úřad argumentuje tím, že ČAPPO vlastní informační systémy, umožňující pravidelné kontakty mezi účastníky řízení (viz "Rozhodnutí", str. 38/69). Na rozdíl od vlastnictví destilační kolony není ovšem vlastnictví 18

takovéhoto nástroje trestné. Těžko je možné od podobné asociace čekat něco jiného než informace. Jde o to, zda to jsou informace o současném stavu a minulosti (což je v pořádku), nebo vzájemné informace o budoucím postupu (což je protizákonné). Představenstvo ČAPPO pochopitelně proklamuje, že budoucí ceny pohonných hmot nejsou předmětem jejich jednání. To Úřad pro ochranu hospodářské soutěže zpochybňuje. Ten navíc soudí (viz "Rozhodnutí, strana 47/69 uprostřed), že monitoring cen uměle zhoršuje podmínky na trhu PHM, neboť umožňuje konkurentům okamžité vyrovnávání cen s ohledem na konkurenci. Nejsme kompetentní posoudit, která strana v této situaci "tvrzení proti tvrzení" má pravdu pokud jde o předmět jednání představenstva asociace ČAPPO. Samotné poskytování údajů o minulém vývoji cen a současných ekonomických parametrech nelze asi pokládat za kartelové chování, ovšem nelze popřít, že ho v určitém smyslu usnadňuje. Nesporně ovšem usnadňuje následovnický typ chování. Ten může být v zájmu asociace, protože přispívá k větší stabilitě trhu. Zásadně nesouhlasíme s názorem uvedeným v "Rozhodnutí", že monitoring cen uměle zhoršuje podmínky na trhu pohonných hmot. Ekonomie (a nejen její liberální část, ale celý její hlavní proud) vidí naopak hlavní přednost tržního uspořádání v poskytování informací všem účastníkům trhu, takže zkvalitnění nedůvěrných informací o současném stavu na trhu hodnotí jednoznačně pozitivně. Závěr: Nemyslíme si, že indicie uvedené v odůvodnění k "Rozhodnutí" opravňují k výroku (strana 54/69), že nejsou vysvětlitelné jinak než kartelovou dohodou a že je vyloučena jejich interpretace a vysvětlení na základě cenové strategie založené na cenovém následování. Naopak se nám právě tato "následovnická" strategie jeví jako přirozenější vysvětlení chování účastníků trhu PHM. Tento pocit plyne ze skutečnosti, že následovnický princip cenové tvorby dobře koresponduje nejen s chováním velkých prodejců ("účastníků řízení"), ale i s cenovou tvorbou ostatních prodejců. 19

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže bude patrně v následujícím soudním sporu v obtížné situaci, hraničící s důkazní nouzí 7. Obdobný závěr je ovšem pravděpodobný v každé soudní kauze, kdy Úřad bude muset prokázat kartelové chování. Zdá se, že vyloučit následovnickou hypotézu bude patrně vždy obtížné až nemožné. Napadené firmy přitom vzhledem k presumpci neviny nebudou muset tuto hypotézu prokazovat. Naopak, důkazní břemeno je na Úřadu. Domníváme se, že jde zejména o právní problém. Zde vzniká nesoulad ekonomického a právního pohledu: pro ekonoma totiž není problémem zasáhnout způsobem, který je s devětadevadesátiprocentní pravděpodobností prospěšný, protože se rozhoduje víceméně na základě očekávaného efektu svého rozhodnutí. Právník respektující presumpci neviny musí vyloučit jinou než kartelovou interpretaci chování podezřelých. Pokud nebude upraven zákon tak, aby alespoň část důkazního břemene nesli prodejci podezřelí z kartelových dohod (což ovšem není myslitelné bez - ekonomicky nanejvýš sporného - zavedení dodatečných regulačních pravidel), bude asi antimonopolní politika i nadále Popelkou hospodářské politiky, jejíž reálný dopad na ekonomiku bude spočívat nanejvýš v prevenci ve smyslu odrazování prodejců od kartelových dohod vyhrožování pokutou (spojenou s negativní reakcí medií, která firmu ekonomicky poškodit), přičemž na ty, kteří se odradit nedali a případnou pokutu zpochybní u soudu, bude asi stát krátký. 7 Potíže Úřadu v této kauze ovšem nejsou jen objektivní, jde zde i o pochybení právního charakteru, která například způsobila, že Úřad musel zastavit správní řízení s firmou ARAL, která se od ostatních napadených firem lišila jen v tom, že se více než rok 20

Dosud vyšlo : 1. Michal Hlaváček : Modely difuze technologií 2. Tomáš Cahlík : Analýza ekonomického výzkumu 3. Vladimír Benáček: : Autentický soukromý sektor v transitivní ekonomice: příspěvek ke hledání kořenů a alternativ českého kapitalismu 4. Milan Sojka : Alternativní scénáře transformační strategie československé ekonomiky na počátku 90. let a jejich teoretická východiska 5. Jiří Hlaváček, Michal Hlaváček : Optimum výrobce v odvětví s nikdy neklesajícími výnosy z rozsahu 6. František Turnovec : The Czech Republic on its Way to the European Union 7. Lubomír Mlčoch : Ekonomie důvěry 8. Luděk Urban : Zásady společné obchodní politiky a důsledky jejich přijetí pro českou ekonomiku 9. Jan Ámos Víšek : Export z ČR do EU a mimo EU 10. Miloslav S. Vošvrda : On Martingale Diffusions in Financial Markets 11. František Turnovec :Flexible Integration and the Excessive Deficit Procedure in the EMU 12. Jiří Hlaváček, Michal Hlaváček : Byl proces eliminace podniků ozdravnou procedurou pro české hospodářství konce 90. let? 13. Karel Půlpán: Hospodářský vývoj Španělska jako inspirace pro Českou republiku. 14. Jiří Hlaváček, Michal Hlaváček : Ekonomicky racionální altruismus 15. Jiří Kameníček : Nástroje pro popis nestandardního ekonomického chování, aplikace teorie lidského kapitálu 16. Jiří Hlaváček : Redistribuce : projev lidských preferencí a společenských potřeb 17. Silvester van Koten: Transaction Cost Economics: Basic Concepts and Extensions 18. Hlaváček J., Hlaváček M.: Ekonomická racionalita donátora a důvěra k příjemci dotace 19. Vladimír Benáček, Víšek Jan Ámos: Determining Factors of Competitiveness of Trade and Specialization of Czech Industrial Sector before the EU Accession 20. Milan Sojka, Postkeynesovská teorie peněz, peněžní a úvěrová politika a postavení centrální banky 21. Milan Sojka, Alternativní scénáře transformační strategie československé ekonomiky na počátku 90. let a jejich teoretická východiska 22. František Turnovec, Economic Research and Education in the Czech Republic 1989-2000 23. Jiří Hlaváček, Michal Hlaváček : Petrohradský paradox 24. František Turnovec : Evaluation of National, Political and Institutional Influence in Consultation, Cooperation and Co-decision Procedures of the EU Decision Making po zahájení správního řízení vlastnicky transformovala. Je otázka, zda toto není do budoucna návodem pro jednání firem, ohrožených vysokou pokutou. 21

25. Karel Půlpán: Rakouský poválečný vývoj 26. Ondřej Schneider : European Pension Systems and the EU Enlargement 27. Martin Gregor: Mancur Olson redivivus, Vzestup a pád národů a současné společenské vědy 28. Martin Gregor: Mancur Olson s Addendum to New Keynesianism: Wage Stickiness Explained 29. Patrik Nový : Olsonova teorie hospodářského cyklu ve světle empirie: návrh alternativního metodologického přístupu 30. Ondřej Schneider: Veřejné rozpočty v ČR v 90. letech 20. století kořeny krize 31. Michal Ježek: Mikroanalýza reformy českého důchodového systému 32. Michal Hlaváček: Efektivnost pořízení a předávání informace mezi privátními subjekty s pozitivněextenalitní vazbou 33. Tomáš Richter: Zástavní právo k podniku z pohledu teorie a praxe dluhového financování 34. Vladimír Benáček: Rise of an Authentic Private Sector in an Economy of Transition: De Novo Enterprises and their Impact on the Czech Economy 35. Tomáš Cahlík, Soňa Pokutová, Ctirad Slavík: Human Capital Mobility 36. Tomáš Cahlík, Jakub Sovina: Konvergence a soutěžní výhody ČR 37. Ondřej Schneider, Petr Hedbávný: Fiscal Policy: Too Political? 38. Jiří Havel: Akcionářská demokracie Czech made Univerzita Karlova v Praze, Fakulta sociálních věd, Institut ekonomických studií [UK FSV IES] Praha 1, Opletalova 26. E-mail : ies@mbox.fsv.cuni.cz http://ies.fsv.cuni.cz 22