VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií. INSOLVENČNÍ ŘÍZENÍ bakalářská práce

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií INSOLVENČNÍ ŘÍZENÍ bakalářská práce Autor: Pavla Lichevníková Vedoucí práce: Ing. Luďka Jirků Jihlava 2013

Anotace Cílem bakalářské práce je seznámení se s procesem insolvenčního řízení. Teoretická část bude věnována zákonné úpravě insolvenčního řízení, vysvětlení základních pojmů a bude popsán proces insolvenčního řízení. V praktické části bude proveden rozbor insolvenčních řízení v Jihlavě. Insolvenční řízení budou sledována v čase a dojde k průzkumu podaných návrhů, prohlášených úpadků a jejich řešení. Práce se dále zaměří na oddlužení fyzické osoby nepodnikatele. Klíčová slova Insolvenční zákon, insolvenční návrh, insolvenční správce, insolvenční rejstřík, úpadek, konkurs, oddlužení, dlužník, věřitel. Annotation The main aim of the bachelor thesis is to present the process of insolvency proceedings. The theoretical part deals with the legal regulation of the insolvency proceedings, the explanation of basic concepts and there is described a process of the insolvency proceedings. In the practical part of this bachelor thesis insolvency proceedings taking place in Jihlava are analyzed. These insolvency proceedings are monitored during the particular period of time and there is a research of fillings for bankruptcy, declared bankruptcy and their solutions. The bachelor thesis is also focused on debt relief of nonbusiness individuals. Key words Insolvency act, insolvency petition, insolvency administrator, insolvency register, insolvency, bankruptcy, debt relief, debtor, creditor.

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též AZ ). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 10. 12. 2012... Podpis

Poděkování Ráda bych na tomto místě poděkovala vedoucí bakalářské práce Ing. Luďce Jirků za rady, připomínky a vstřícný přístup při konzultacích, které přispěly k sepsání této práce. Dále bych chtěla poděkovat Mgr. Martině Kaplánkové, insolvenční správkyni, která se mnou ochotně diskutovala nad tématem bakalářské práce.

Obsah ÚVOD... 8 1. Insolvenční zákon... 10 1.1 Insolvenční řízení v České republice... 11 1.2 Úprava insolvenčního řízení v Evropské Unii... 11 2. Úpadek a jeho formy... 12 3. Fáze insolvenčního řízení... 12 3.1 Návrhová fáze... 13 3.2 Zjišťovací fáze... 14 3.3 Rozhodnutí o způsobu řešení úpadku... 14 3.3.1 Konkurs... 15 3.3.2 Reorganizace... 17 3.3.3 Oddlužení... 17 3.3.4 Moratorium... 19 3.4 Realizační fáze... 19 3.4.1 Majetková podstata... 19 3.4.2 Věřitelské orgány... 21 3.5 Ukončovací fáze... 22 4. Insolvenční správci... 23 PRAKTICKÁ ČÁST... 25 5. Insolvenční rejstřík... 25 6. Přihláška pohledávky... 27 6.1 Věřitel podávající přihlášku pohledávky... 27 6.2 Věřitel nepodávající přihlášku pohledávky... 30 7. Rozbor insolvenčních řízení v Jihlavě... 32 7.1 Počet návrhů ve sledovaném období... 33 7.2 Rozdělení dle subjektů... 34 7.3 Řešení insolvenčních návrhů... 34 7.4 Důvody odmítnutí insolvenčního návrhu... 38 7.5 Doba ukončení neprohlášených návrhů... 39 7.6 Řešení úpadku... 41 7.7 Rychlost prohlášení úpadku... 41 7.8 Záloha na náhrady nákladů... 42

7.9 Stav přihlášek a skončených řízení... 43 8. Oddlužení... 45 8.1 Výpočet nezabavitelné částky... 46 8.2 Výpočet zabavitelné částky... 47 8.3 Příklad 1... 49 8.4 Příklad 2... 50 9. Závěr... 52 Seznam použité literatury... 54 Seznam bibliografických zdrojů... 54 Seznam zákonů... 54 Seznam internetových zdrojů... 54 Seznam grafů a tabulek... 55 Seznam příloh... 56

ÚVOD Insolvenční řízení se řídí zákonem č.182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, který začal platit od 1. 1. 2008. Jde tedy o poměrně novou věc a ne každý měl možnost se s touto problematikou setkat. Aniž bychom chtěli, můžeme se součástí insolvenčního řízení stát. I když sami nemáme finanční problémy, může je mít náš obchodní partner. Bylo by dobré vědět, kde si informace o našem dlužníkovi a jeho insolvenčním řízení vyhledat, jak si přihlásit pohledávku a znát své možnosti při platební neschopnosti dlužníka. O závažnosti problému svědčí i neustále se zvyšující množství podaných návrhů a prohlášených bankrotů v České republice. Téměř každý týden se v médiích objeví zpráva či statistika, která se týká insolvenčního řízení nebo témat s tím souvisejících, jako zprávy o množství exekučních řízení či výši zadluženosti občanů. Vzhledem k počtu návrhů podaných v Jihlavě, ve srovnání s počtem obyvatel Jihlavy, jde zatím ještě o zanedbatelné procento, ale díky zhoršující se ekonomické situaci firem a hlavně jednotlivců se tato problematika bude týkat čím dál více subjektů. Insolvenční návrhy mohou podávat fyzické osoby podnikatelé, spotřebitelé a právnické osoby. První část bakalářské práce bude věnována zákonné úpravě insolvenčního řízení. Vysvětlí důležité pojmy jako úpadek, konkurs, oddlužení, insolvenční návrh, insolvenční rejstřík, insolvenční správce apod. Pokusí se shrnout proces insolvenčního řízení do několika základních bodů. K většímu přehledu by mohl přispět slovníček pojmů, který je uveden v příloze A této práce. V praktické části bude proveden rozbor insolvenčních řízení v Jihlavě. Rozsah dat z celé České republiky je velmi obsáhlý a nebylo by možné sledovat všechny insolvenční návrhy, jejich vývoj a rozhodnutí. Jihlava byla vybrána z důvodu sídla Vysoké školy polytechnické a také s ohledem na rodné město autorky. Jihlava a Kraj Vysočina sice obecně patří ke krajům s nejmenším výskytem insolvenčním návrhů a prohlášených bankrotů, ale i tak poskytuje dostatečné množství informací k rozboru insolvenčního řízení. Informace budou vycházet z insolvenčního rejstříku, který je dostupný na www.justice.cz. V případě zjišťování údajů o insolvenčních řízeních by nebylo vhodné dotazníkové šetření. I když bylo od počátku roku 2008 do konce září letošního roku podáno v Jihlavě 314 insolvenčních návrhů, tak předpoklad, že dotazníkovým šetřením 8

získáme obdobné množství informací, je velmi malý. Informace z insolvenčního rejstříku mají velkou vypovídající hodnotu. Získaná data budou shromážděna do tabulky v programu Excel a pomocí filtrů a funkcí budou řízení sledována v čase. Bude zkoumán podíl návrhů na právnické a fyzické osoby, důvody odmítnutí insolvenčních návrhů, počty a způsoby řešení úpadku, čas, ve kterém je o řízení rozhodováno, výše záloh na náhrady nákladů apod. S ohledem na to, že v Jihlavě se vyskytuje nejvíce úpadků spojených s oddlužením, v další části se práce zaměří právě na tuto problematiku. S pomocí instrukcí, které jsou uvedené v insolvenčním rejstříku, bude vyplněn návrh na oddlužení a práce se pokusí zhodnotit, zda jsou tyto pokyny dostačující a mohou vést k vyplnění soudem akceptovatelného insolvenčního návrhu. Dále práce provede výpočet zabavitelné a nezabavitelné částky spolu s příklady dlužníků, kteří řeší úpadek oddlužením ve formě splátkového kalendáře. Práce by mohla dlužníkovi pomoci s vyplněním návrhu na oddlužení a upozornit na případná úskalí, která se mohou v této souvislosti vyskytnout. 9

1. Insolvenční zákon Insolvenční zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení nahradil zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, který platí od 1. 10. 1991. Zákon o konkursu a vyrovnání nezná pojmy jako oddlužení, reorganizace či moratorium. Je také méně obsáhlý. Obsahuje pouze 73 paragrafů. Naproti tomu nový insolvenční zákon má 434 paragrafům, což je velký nárůst. Řízení, která byla podána před platností insolvenčního zákona, se stále řídí zákonem č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání a dají se najít na stránkách www.justice.cz pod evidencí úpadců. Na tuto skutečnost upozorňuje i insolvenční rejstřík, kam se zapisují řízení podaná po 1. 1. 2008. [3,6] Insolvenční zákon, který vstoupil v platnost 1. 1. 2008, se používá k řešení úpadku fyzických osob podnikatelů, fyzických osob nepodnikatelů a právnických osob. Nelze uplatnit např. na České republice vč. ministerstvech, obcích, krajích, České národní bance, Všeobecné zdravotní pojišťovně, Garančním fondu obchodníků s cennými papíry, veřejně neziskových ústavních zdravotnických zařízeních, politických stranách v době vyhlášených voleb, finančních institucích, které mají licenci nebo na veřejných vysokých školách. [5] Insolvenční zákon rozlišuje nové možnosti řešení úpadku, které zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání neznal. Pojem konkurs se vyskytuje v obou zákonech, ale v insolvenčním zákoně přibyla možnost reorganizace a moratorium pro dlužníka právnickou osobu a možnost oddlužení pro dlužníka nepodnikatele. Tyto nové způsoby řešení úpadku mohou být šetrnější pro dlužníka a výnosnější pro věřitele. Mezi hlavní zásady insolvenčního zákona patří zejména spravedlnost, rychlost, hospodárnost a vedení řízení tak, aby bylo dosaženo co nejvyššího uspokojení věřitelů. Cílem insolvenčního zákona je především: zajištění větší transparentnosti a předvídatelnosti úpadkového řízení, posílení postavení věřitelů, motivace dlužníka ke snaze řešit svůj úpadek včas, možnost sanace dlužníka tam, kde je to vhodné, celkové zrychlení a zefektivnění úpadkového řízení. [10] 10

1.1 Insolvenční řízení v České republice Insolvenční rejstřík zveřejňuje statistiku podaných insolvenčních návrhů, kterou dále rozděluje dle krajů a dle způsobu řešení insolvenčních návrhů. Informace jsou zveřejňovány čtvrtletně a následně i za celý rok. Sledováním stavu insolvenčních řízení se zabývají i další subjekty jako např. společnosti Creditreform s.r.o. či Czech Credit Bureau, a.s. V měsíčních intervalech na svých stránkách zveřejňují statistiky a grafy, i když se ve svých zjištěních mírně liší. Obě přitom vychází z informací zveřejňovaných v insolvenčním rejstříku. Následující tabulka ukazuje vývoj podaných insolvenčních návrhů od roku 2008 do roku 2011. Rok Firmy Spotřebitelé Celkem 2 008 3 418 1 936 5 354 2 009 5 255 4 237 9 492 2 010 5 559 10 559 16 118 2 011 6 753 17 600 24 353 Tabulka 1. Přehled insolvenčních řízení v ČR Zdroj: www.creditreform.cz, zpracování vlastní Za první dva roky existence insolvenčního zákona bylo podáváno více insolvenčních návrhů na podnikatelské subjekty. Od roku 2010 už si prvenství drží fyzické osoby nepodnikatelé čili spotřebitelé. Nárůst je poměrně dynamický a v letošním roce tomu zřejmě nebude jinak. 1.2 Úprava insolvenčního řízení v Evropské Unii Evropské insolvenční právo je upraveno nařízením Rady č. 13469/2000, o úpadkovém řízení, které nabylo účinnosti dnem 31. 5. 2002. Tento předpis má při aplikaci přednost před národními předpisy v řízeních, která probíhají v přeshraničních případech insolvence. Jde tedy o řízení, ve kterých má dlužník majetek nebo věřitele ve více než jednom členském státě. [2] V letošním roce zařadila Evropská Unie, dále jen EU, revizi nařízení Rady č. 13469/2000, o úpadkovém řízení. Konzultace probíhaly formou dotazníku, který bylo možné vyplnit on-line na stánkách EU a česká verze k vyplnění byla zveřejněna na stránkách www.justice.cz. Komise se v rámci těchto dotazníků obracela na širokou veřejnost, malé i velké společnosti, insolvenční správce, soudy apod., kteří mají zkušenosti především s přeshraniční insolvencí, aby od nich získala jejich zkušenosti. 11

Výsledkem má být zpráva, která má komisi pomoci s rozhodnutím, zda je nutné stávající nařízení změnit, zmodernizovat a pokud ano, tak jakým způsobem. [2] 2. Úpadek a jeho formy Úpadek neboli bankrot je právně definovaná neschopnost dlužníka platit své splatné závazky svým věřitelům. Insolvenční zákon rozlišuje dvě základní formy úpadku: platební neschopnost a předlužení. Další třetí formou je tzv. hrozící úpadek. [5] V platební neschopnosti se nachází dlužník, který má více věřitelů, má peněžité závazky více jak 30 dnů po splatnosti pohledávky a není schopen tyto závazky plnit. Více věřiteli se rozumí alespoň dva věřitelé. Neznamená to ale více pohledávek u jednoho věřitele. Není také podstatná výše pohledávek. Do platební neschopnosti se mohou dostat fyzické osoby podnikatelé, nepodnikatelé a také právnické osoby. [5] Předlužení znamená, že dlužník (v tomto případě fyzická osoba podnikatel a právnická osoba) má více věřitelů a jeho celkové závazky převyšují hodnotu jeho majetku. [5] Úpadek z důvodu předlužení tedy nelze aplikovat na fyzickou osobu nepodnikatele. Hrozící úpadek je situace, kdy můžeme předpokládat, že dlužník nebude schopen uhradit podstatnou část svých peněžitých závazků. Návrh na zahájení insolvenčního řízení z důvodu hrozícího úpadku může podat pouze dlužník nikoli věřitel. [3] 3. Fáze insolvenčního řízení Následující kapitola by měla čtenáři pomoci zorientovat se v procesu insolvenčního řízení. Insolvenční řízení je řízení před insolvenčním soudem, jehož předmětem je dlužníkův úpadek a způsob jeho řešení. Mezi hlavní fáze insolvenčního řízení můžeme zařadit: návrhovou fázi, zjišťovací fázi, rozhodnutí o způsobu řešení úpadku, realizační fázi, ukončovací fázi. 12

3.1 Návrhová fáze Insolvenční řízení se zahajuje na základě návrhu, který nepodává insolvenční soud z vlastní iniciativy, ale navrhovateli jsou dlužník či věřitel. V případě úpadku může návrh podat dlužník a věřitel, v případě hrozícího úpadku pouze dlužník. Povinnost podat insolvenční návrh při zjištění úpadku má oprávněný subjekt, který je právnickou osobou nebo fyzickou osobou podnikatelem. Možnost podat insolvenční návrh při zjištění úpadku má fyzická osoba nepodnikatel a věřitel. Spotřebitel většinou podává insolvenční návrh často spojený s návrhem na oddlužení pod tlakem exekucí a soudních rozhodnutí. [3,5] Po doručení insolvenčního návrhu soud automaticky zahajuje insolvenční řízení bez ohledu na to, zda úpadek nastal či úpadek hrozí. Insolvenční řízení oznámí insolvenční soud vyhláškou, která se zveřejňuje v insolvenčním rejstříku, a doručuje se účastníkům řízení. Dále insolvenční soud vyrozumí řadu státních orgánů jako např. příslušný finanční úřad, úřad práce, celní úřad, správu sociálního zabezpečení, soud či Českou národní banku. [3] Insolvenční návrhy se podávají k soudům vyšší instance a jsou to: Krajský soud v Brně Krajský soud v Českých Budějovicích Krajský soud v Hradci Králové Krajský soud v Hradci Králové pobočka v Pardubicích Krajský soud v Ostravě Krajský soud v Ostravě pobočka Olomouc Krajský soud v Plzni Krajský soud v Praze Krajský soud v Ústí nad Labem Krajský soud v Ústí nad Labem pobočka v Liberci Městský soud v Praze 13

V případě insolvenčního návrhu na dlužníka s trvalým pobytem v Jihlavě se návrh zasílá ke Krajskému soudu v Brně. 3.2 Zjišťovací fáze Zjišťovací fáze má za úkol prověřit, zda u dlužníka existuje nebo neexistuje úpadek. Insolvenční soud v této fázi pouze zkoumá formální náležitosti návrhu, zda je srozumitelný, zda se z něho dá zjistit úpadek dlužníka, a zda obsahuje zákonem požadované přílohy. Tato fáze je velmi rychlá a o insolvenčním návrhu soud rozhoduje v krátké době. Pokud návrh nesplňuje uvedené skutečnosti, soud ve většině případů návrh odmítne. Řízení pak bývá skončeno vydáním následujících usnesení o: odmítnutí návrhu, zastavení řízení, zamítnutí návrhu. Odmítnutí insolvenčního návrhu znamená, že návrh je odmítnut pro vady nebo proto, že nebyl zjištěn úpadek. Zastavení řízení je skončení z důvodu zpětvzetí insolvenčního návrhu nebo např. z důvodu neuhrazení zálohy na náhrady nákladů insolvenčního řízení. Usnesení o zamítnutí insolvenčního řízení se vydává pro nedostatek majetku dlužníka. [3] 3.3 Rozhodnutí o způsobu řešení úpadku Jestliže soud zjistí, že návrh je v pořádku a dlužník je skutečně v úpadku či mu úpadek hrozí, vydá rozhodnutí o úpadku. V případě, že se u dlužníka vylučuje řešení úpadku reorganizací nebo oddlužením, spojí insolvenční soud rozhodnutí o úpadku s rozhodnutím o prohlášení konkursu. Jestliže dlužník v insolvenčním návrhu podá návrh na povolení oddlužení, spojí insolvenční soud s rozhodnutím o úpadku i s rozhodnutím o způsobu řešení úpadku oddlužením. Ne všechny návrhy obsahují návrh na způsob řešení úpadku. Pokud tomu tak není, může být návrh na způsob řešení úpadku podán později nebo o něm rozhodne insolvenční soud samostatným rozhodnutím vydaným do 3 měsíců po rozhodnutí o úpadku. [3] 14

Rozhodnutí o úpadku doručuje soud dlužníkovi, insolvenčnímu správci, předběžnému správci, insolvenčnímu navrhovateli a osobám, které přistoupily k řízení. Věřitelům je zveřejněn v insolvenčním rejstříku. Rozhodnutí o úpadku musí obsahovat: sdělení o tom, že se zjišťuje úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, výrok, jímž insolvenční soud ustanovuje insolvenčního správce, údaj o tom, kdy nastávají účinky rozhodnutí o úpadku, výzvu k přihlášení dosud nepřihlášených pohledávek ve stanovené lhůtě, výzvu, aby osoby, které mají závazky vůči dlužníkovi, tyto poskytli insolvenčnímu správci a nikoli dlužníkovi, výzvu, aby věřitelé insolvenčnímu správci sdělili, jaká zajišťovací práva uplatní vůči dlužníkovi na věci, pohledávky, majetek, určení místa a konání schůze věřitelů a přezkumného jednání, výzvu dlužníkovi, aby odevzdal seznam svého majetku, závazků a pohledávek s uvedením svých dlužníků a věřitelů, označení hromadných sdělovacích prostředků, ve kterých bude insolvenční soud zveřejňovat svá rozhodnutí. [3] Následující podkapitoly podrobněji popisují čtyři zákonné způsoby řešení úpadku tj. konkurs, reorganizace, oddlužení a moratorium. 3.3.1 Konkurs V insolvenčním zákoně o konkursu pojednávají 244 až 315. Konkurs je způsob řešení úpadku spočívající v tom, že zjištěné pohledávky věřitelů jsou poměrně uspokojeny z výnosu zpeněžení majetkové podstaty. Dlužník přichází o možnost disponovat s majetkem, který tvoří majetkovou podstatu a tento majetek je zpeněžen insolvenčním správcem. [5] Majetková podstata a vše co do ní patří je vysvětleno v oddíle 3.4.1. 15

Zajímavostí jsou různé dopady konkursu pro věřitele jako právnickou nebo fyzickou osobu. V případě skončeného konkursu u právnické osoby, ať už rozvrhovým usnesením nebo zrušením konkursu pro nedostatek majetku, se obchodní společnost ruší a vymaže z obchodního rejstříku. Neuspokojené pohledávky, ať už celé nebo z části, v tomto případě zanikají a věřitelé již zřejmě nebudou nikdy uspokojeni. [4] V případě skončení konkursu u fyzické osoby, neuspokojené pohledávky věřitelů nebo jejich části nezanikají. Jestliže dlužník pohledávku přihlášeného věřitele výslovně nepopřel, může se věřitel po skončení konkursního řízení domáhat pohledávky u soudu či jiným rozhodnutím. Právo podat návrh na soudní či jiné řízení se promlčí až za 10 let po pravomocném zrušení konkursu. [4] Na základě prohlášení konkursu nastávají tyto skutečnosti: přerušuje se likvidace právnické osoby, končí nucená správa, na insolvenčního správce přechází oprávnění nakládat s majetkovou podstatou, po prohlášení konkursu nemohou věřitelé podat žalobu, ale pohledávky mohou uplatnit jen v rámci konkursního řízení, nesplatné pohledávky se po prohlášení konkursu stávají splatnými, zanikají veškeré návrhy na uzavření smlouvy, které nebyly doposud přijaty, uzavřel-li dlužník smlouvu o výpůjčce, je insolvenční správce oprávněn žádat vrácení věci, zanikají jednostranné právní úkony dlužníka týkající se majetkové podstaty jako např. příkazy, plné moci, prokura; to se netýká plných mocí udělených pro insolvenční řízení. Prohlášením konkursu se dále přerušují soudní, správní a jiná řízení, jejichž účastníkem je dlužník a týkají se majetkové podstaty. [10] 16

Prohlášením konkursu se naopak nepřerušují např.: trestní řízení, řízení o přestupcích a jiných správních deliktech, řízení o výkon rozhodnutí nebo exekuce, daňová či dědická řízení, řízení o vypořádání společného jmění dlužníka a jeho manžela, řízení o výživném nezletilých dětí. 3.3.2 Reorganizace Řešení úpadku reorganizací se vztahuje pouze na podnikatele a upravují ji 316 až 364 insolvenčního zákona. Reorganizace se týká omezeného množství podnikatelských subjektů, protože musí být splněny tyto podmínky: podnikatel není v likvidaci, podnikatel není obchodníkem s cennými papíry, celkový obrat za poslední účetní období předcházející insolvenčnímu návrhu dosáhl alespoň sto miliónů korun nebo zaměstnává alespoň 100 zaměstnanců v pracovním poměru. [5] Při řešení úpadku reorganizací může dlužník i nadále podnikat dle tzv. reorganizačního plánu. Reorganizace je zrušena splněním reorganizačního plánu, přeměnou reorganizace na konkurs (při nedodržení reorganizačního plánu) nebo splněním reorganizačního plánu. [10] Vzhledem k výše uvedeným podmínkám se tento typ řešení úpadku týká velmi malého počtu subjektů. Důkazem jsou informace z insolvenčního rejstříku, kdy např. od 1. 1. 2008 do 30. 9. 2012 byly v Praze povoleny pouze 4 reorganizace a v Brně za stejné období 3 reorganizace. V Jihlavě nebyla ve sledovaném období povolena žádná reorganizace. 3.3.3 Oddlužení Oddlužení se věnují 389 až 418 IZ a je to způsob řešení úpadku, kdy jsou dlužníkovy dluhy sjednoceny, zajištění věřitelé jsou zcela uspokojeni, nezajištění do 17

jimi schválené výše a zbytek dluhů může být dlužníkovi odpouštěn. Pro dlužníka jde o šetrnější způsob řešení úpadku než konkurs, protože po splnění určitých podmínek je dlužníkovi po skončení řízení umožněno začít znovu od nuly. Dlužník tak dostane druhou šanci. Jestliže nedojde k oddlužení, ale úpadek je řešen konkursem, dlužník je ve většině případů odsouzen k celoživotnímu splácení dluhů. [3,10] Řešení úpadku oddlužením se může týkat pouze nepodnikatele (spotřebitele) a může ho navrhnout pouze dlužník. Insolvenční návrh může podat i věřitel, ale způsob řešení úpadku oddlužením navrhuje pouze dlužník. Pokud tak neučiní dlužník, rozhodne o způsobu řešení soud. Překážky vedoucí k neschválení návrhu na oddlužení, mohou být: nepoctivý záměr dlužníka, výše celkového plnění bude nižší než 30 % pohledávek, opětovný návrh podaný osobou, o jejímž návrhu na povolení oddlužení bylo již dříve rozhodnuto či lehkomyslný přístup dlužníka k plnění povinností v insolvenčním řízení. [4] Oddlužení lze provést zpeněžením majetkové podstaty tzn. prodejem majetku nebo plněním splátkového kalendáře. Při plnění splátkového kalendáře musí dlužník po dobu 5 let měsíčně splácet pohledávky nezajištěným věřitelům. [3] Návrh na povolení oddlužení musí obsahovat: označení dlužníka a osob oprávněných za něho jednat, údaje o očekávaných příjmech dlužníka v následujících 5 letech, údaje o příjmech dlužníka za poslední 3 roky, návrh způsobu oddlužení nebo sdělení, že dlužník takový návrh nevznáší. K návrhu na povolení oddlužení dlužník musí doložit seznam majetku, závazků a pohledávek, listiny dokládající údaje o příjmech dlužníka za poslední 3 roky a písemný souhlas nezajištěného věřitele v případě, že souhlasí s plněním nižším než 30 % pohledávky. Návrh musí podepsat i dlužníkův manžel/ka. V případě, že bylo soudem schváleno oddlužení, nesmí být u dlužníka provedena exekuce nebo výkon soudního rozhodnutí. Návrh na oddlužení musí být opatřen ověřeným podpisem. [10] 18

3.3.4 Moratorium Moratorium se řídí 115 až 127 insolvenčního zákona a slouží ke krátkodobé ochraně dlužníka, u kterého probíhá insolvenční řízení a znamená, že dlužníkovi je poskytnuta lhůta k překonání úpadku nebo hrozícímu úpadku vlastními silami. Moratorium může trvat nejdéle 3 měsíce. Insolvenční soud může tuto lhůtu prodloužit o 30 dnů, ale jen se souhlasem věřitelů. [10] Návrh na vyhlášení moratoria může dlužník, který je podnikatelem, podat soudu do 7 dnů od jeho vlastního návrhu na insolvenční řízení nebo do 15 dnů od doručení insolvenčního návrhu soudem, pokud návrh podal věřitel. [10] Tento způsob řešení úpadku je vzácnější než reorganizace. V Jihlavě ani v Brně nebylo za celou dobu trvání insolvenčního zákona povoleno žádné moratorium. V Praze bylo o moratoriu rozhodnuto v jednom případě. [10] 3.4 Realizační fáze Jedná se o fázi, kdy se začne naplno řešit úpadek dlužníka. S prohlášením úpadku soud vyzve dlužníky, kteří tak ještě neučinili, aby přihlásili své pohledávky, a zároveň ustanoví insolvenčního správce, který pod dohledem insolvenčního soudu řeší úpadek dlužníka. [3] Na insolvenčního správce přechází správa, nakládání a následné zpeněžení majetkové podstaty. Jeho činnost kontrolují věřitelské orgány. Insolvenční správce vykonává zejména akcionářská práva spojená s akciemi zahrnutými do majetkové podstaty, rozhoduje o obchodním tajemství, vystupuje vůči dlužníkovým zaměstnancům jako zaměstnavatel, zajišťuje provoz dlužníkova podniku, vede účetnictví a plní daňové povinnosti. [3] 3.4.1 Majetková podstata Majetková podstata slouží buď k jednorázovému vyrovnání pohledávek věřitelů nebo k jejich postupnému vyrovnání. Do majetkové podstaty náleží: peněžní prostředky, věci movité a nemovité, 19

podnik, soubor věcí a věci hromadné, vkladní knížky, vkladní listy a jiné formy vkladů, akcie, směnky, šeky nebo jiné cenné papíry anebo jiné listiny, jejichž předložení je nutné k uplatnění práva, obchodní podíl, dlužníkovy peněžité i nepeněžité pohledávky, včetně pohledávek podmíněných a pohledávek, které dosud nejsou splatné, dlužníkova mzda nebo plat, jeho pracovní odměna jako člena družstva a příjmy, které dlužníkovi nahrazují odměnu za práci, zejména důchod, nemocenská, peněžitá pomoc v mateřství, stipendia, podpora v nezaměstnanosti atd., další práva a jiné majetkové hodnoty, mají-li penězi ocenitelnou hodnotu. Do majetkové podstaty dlužníka patří i majetek ve společném jmění dlužníka a jeho manžela. V případě, že je dlužník spoluvlastník majetku, patří do majetkové podstaty také jeho podíl na tomto majetku. [3] Zpeněžení majetkové podstaty znamená převedení veškerého majetku, který do ní náleží, na peníze za účelem uspokojení věřitelů. Majetkovou podstatu lze zpeněžit veřejnou dražbou, prodejem movitých věcí, nemovitostí a prodejem majetku mimo dražbu. [5] Rozsah majetkové podstaty specifikuje 205 IZ a záleží na tom, kdo podal insolvenční návrh: jestliže insolvenční návrh podal dlužník, náleží do majetkové podstaty majetek, který patřil dlužníkovi ke dni zahájení insolvenčního řízení, jakož i majetek, který dlužník nabyl v průběhu insolvenčního řízení, podá-li insolvenční návrh věřitel, náleží do majetkové podstaty majetek, který dlužníkovi patřil v době, kdy insolvenční soud nařídil předběžné opatření, kterým zcela nebo zčásti omezil právo dlužníka nakládat s jeho majetkem, majetek, který dlužníkovi patřil v době, kdy insolvenční soud vydal rozhodnutí o 20

úpadku dlužníka, a majetek, který dlužník nabyl v průběhu insolvenčního řízení po vydání těchto rozhodnutí. [ 205 insolvenčního zákona, 2006] Při zjišťování majetkové podstaty vychází insolvenční správce především ze seznamu majetku, který předloží dlužník. Dále insolvenční správce provede vlastní šetření, zda do majetkové podstaty nepatří i další majetek, který dlužník neuvedl. Základním informačním zdrojem je účetnictví nebo daňová evidence. V případě, že dlužník nesouhlasí se zařazením některého majetku do majetkové podstaty, může dlužník žádat o vyloučení nebo vynětí majetku z tohoto soupisu. [3] 3.4.2 Věřitelské orgány V realizační fázi insolvenčního zákona mohou věřitelé vstupovat do řízení a uplatňovat svá práva. Uplatňují je buď jednotlivě, nebo věřitelskými orgány, kterými jsou schůze věřitelů a věřitelský výbor. [5] Schůzi věřitelů svolává a řídí insolvenční soud. Svolává ji z vlastní iniciativy nebo na návrh insolvenčního správce, věřitelského výboru nebo alespoň 2 věřitelů, jejichž pohledávky, počítané podle výše, činí alespoň desetinu přihlášených pohledávek. Schůze se svolává tak, aby proběhla do 30 dnů poté, co o její svolání bylo požádáno. Schůze věřitelů mají právo účastnit se přihlášení věřitelé, dlužník, insolvenční správce, státní zastupitelství a mohou se jí účastnit také zaměstnanci dlužníka. Schůze věřitelů může odvolat insolvenčního správce, kterého ustanovil insolvenční soud a může ustanovit správce nového. Taková usnesení jsou platná v případě, že pro ně hlasuje nejméně polovina všech věřitelů přihlášených ke dni, který předchází dni konání schůze věřitelů, počítaná podle výše jejich pohledávek. Na každou 1 Kč pohledávky připadá 1 hlas. Věřitelé, kteří se nemohou zúčastnit schůze věřitelů osobně, hlasují pomocí hlasovacích lístků. Formulář je dostupný v insolvenčním rejstříku. Musí být opatřen ověřeným podpisem a doručen insolvenčnímu soudu alespoň den před konáním schůze věřitelů. [3] Věřitelský výbor se zakládá v případě, že je přihlášených více než 50 věřitelů. Povinnost založit věřitelský výbor má v tomto případě schůze věřitelů. Věřitelský výbor má nejméně 3 a nejvýše 7 členů, kteří chrání společný zájem věřitelů. O počtu členů věřitelského výboru rozhoduje schůze věřitelů a každý člen má svého náhradníka. Členové a náhradníci věřitelského výboru jsou povinni při výkonu své funkce 21

postupovat s odbornou péčí a odpovídají za škodu nebo jinou újmu, kterou způsobili porušením svých povinností. Mají také nárok na náhradu nutných výdajů a na přiměřenou odměnu, jejíž výši určí insolvenční soud. Věřitelský výbor např. dohlíží na činnost insolvenčního správce, uděluje insolvenčnímu správci souhlas k uzavírání smluv o úvěrovém financování, schvaluje výši a správnost hotových výdajů insolvenčního správce a kontroluje náklady spojené s udržováním a správou majetkové podstaty. [3,5] 3.5 Ukončovací fáze Mezi ukončovací fáze konkursu řadíme sestavení konečné zprávy, vydání rozvrhového usnesení a zrušení konkursu. Úkony s tím související jsou výpočet odměny insolvenčního správce, účetní závěrka, daňová přiznání sestavovaná při podání konečné zprávy a úkony insolvenčního správce po zrušení konkursu jako je např. uzavření účetních knih, předání zbývajícího majetku dlužníkovi či zajištění archivace dokumentů. Insolvenční soud také zprostí insolvenčního správce jeho funkce. [3] Konečná zpráva je klíčový dokument insolvenčního řízení řešeného formou konkursu. Pro hlavní subjekty insolvenčního řízení má různé významy: pro věřitele je konečná zpráva dokumentem, který stanoví částku určenou k jejich uspokojení a věřitelé, tak mají v podstatě poslední možnost vyjádřit své námitky či připomínky, pro insolvenčního správce znamená konečná zpráva určitou poukázku na výplatu odměny, protože bez schválení konečné zprávy nemůže správce o výplatě odměny uvažovat, pro insolvenční soud je rozhodnutí o konečné zprávě závěrečnou fází konkursu. Projednává a rozhoduje v ní o vyúčtování odměny a výdajů správce. [3] Rozvrhové usnesení určuje částky, které mají být věřitelům vyplaceny. Před rozvrhovým usnesením se nejprve vyplácí pohledávky za majetkovou podstatou, pohledávky jim postavené na roveň a zajištěné pohledávky. [3] Vysvětlení pohledávek za majetkovou podstatou a pohledávek jim na roveň postavených je uvedeno v oddíle 6.2. Zbývající pohledávky věřitelů se uspokojují v poměrné výši vzhledem k jejich celkové pohledávce. 22

Zrušení konkursu nastává v případě, že nebyl zjištěn dlužníkův úpadek, není přihlášen žádný věřitel, všechny pohledávky jsou uspokojeny, bylo splněno rozvrhové usnesení či majetek dlužníka je k uspokojení věřitelů zcela nedostačující. [3] Ukončovací fáze při řešení úpadku konkursem, oddlužením nebo reorganizací se od sebe liší. Ukončovací fáze konkursu jsou uvedené výše, reorganizace může skončit zrušením rozhodnutí o schválení reorganizačního plánu, skončením reorganizace přeměnou na konkurs (v případě nedodržení reorganizačního plánu) nebo splněním reorganizačního plánu. Oddlužení pak končí splněním oddlužení nebo zrušením oddlužení přeměnou na konkurs v případě, že dlužník nedodrží nastavené podmínky. [3] 4. Insolvenční správci Vznik práva vykonávat činnost insolvenčního správce upravuje zákon č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích. Správcem může být fyzická osoba, veřejná obchodní společnost nebo zahraniční společnost. Můžou se jimi stát osoby z řad advokátů, daňových poradců, auditorů či notářů. Podmínkou je dosažené vysokoškolské vzdělání magisterského typu, bezúhonnost, složení zkoušky nebo složení rozdílové zkoušky insolvenčního správce a uzavření smlouvy o pojištění odpovědnosti za škodu. Specifikace zkoušky a rozdílové zkoušky jsou v tom, že např. advokáti neskládají zkoušky z oblasti advokacie, které doloží osvědčením České advokátní komory. Zkoušky, které zajišťuje ministerstvo spravedlnosti, mají část písemnou i ústní. [6,10] Insolvenční správce se v drtivé většině případu ustanovuje při prohlášení úpadku a je vybírán ze seznamu insolvenčních správců, který vede Ministerstvo spravedlnosti. Seznam je zveřejněn v insolvenčním rejstříku. [10] Na insolvenčního správce přechází oprávnění nakládat s majetkovou podstatou dlužníka. Vykonává činnosti ke zjištění, zajištění a soupisu seznamu přihlášených pohledávek. Připravuje podklady k přezkumnému jednání a k přípravě schůze věřitelů. Další činnosti už se liší podle způsobu řešení úpadku. Např. v případě konkursu sestaví účetní uzávěrku ke dni předcházejícímu dni, kterým nastanou účinky prohlášení konkursu a sestaví zprávu o hospodářské situaci dlužníka ke dni prohlášení konkursu. Snaží se přeměnit majetkovou podstatu na peníze a také průběžně podává zprávu o stavu řízení insolvenčnímu soudu. V závěru sestavuje konečnou zprávu, rozvrhuje částky, které připadnou věřitelům, uzavírá účetní knihy, zajišťuje archivaci dat. [10] 23

Insolvenční správce může být odvolán nebo zproštěn funkce. Odvolán může být z rozhodnutí věřitelů nebo požádá-li o odvolání do tří dnů poté, co se o svém ustanovení dozvěděl. Zproštěn funkce může být z důvodu, že neplní řádně své povinnosti, závažně porušil důležité povinnosti nebo soud zprostí správce funkce po skončení konkursu. Insolvenční správce má právo na odměnu a náhradu hotových nákladů. Způsoby výpočtu řeší vyhláška č. 313/2007 Sb. a odměna se liší podle toho, jak byl úpadek řešen. Výpočet odměny při konkursu řeší 1, při reorganizaci 2 a při oddlužení 3 citované vyhlášky. Obecně platí, že minimální odměna insolvenčního správce činí 45.000 Kč. Je-li navíc správce plátcem DPH, je mu přiznána i tato daň v aktuální výši. 24

PRAKTICKÁ ČÁST 5. Insolvenční rejstřík Insolvenční rejstřík je informační systém, který je dostupný např. na www.justice.cz a spravuje ho Ministerstvo spravedlnosti ČR. V insolvenčním rejstříku jsou zveřejňována veškerá insolvenční řízení, které probíhají nebo již skončila, na území České republiky. Každý občan má právo do rejstříku nahlížet a pořizovat z něj výpisy. Poskytuje informace nejen o samotném dlužníkovi, ale také o stavu řízení, přihlášených pohledávkách a insolvenčních správcích. Proces zveřejňování insolvenčního návrhu je velmi rychlý. Insolvenční řízení se oznamuje vyhláškou do dvou hodin od podání návrhu. Oproti evidenci úpadců, kde se zveřejňují řízení podaná před platností insolvenčního zákona, se v insolvenčním rejstříku zveřejňuje elektronická verze celého spisu. [10] V insolvenčním rejstříku lze informace vyhledat podle: jména, příjmení nebo názvu společnosti, IČ, data narození, rodného čísla, spisové značky. Nejspolehlivější vyhledávání je podle identifikačního a rodného čísla nebo podle spisové značky. Zároveň jsou to údaje, které jsou hůře dohledatelné. Spisovou značku lze zjistit, ale pouze na základě jiného údaje nebo s pomocí insolvenčního soudu. Rodná čísla se běžně najít nedají. Lepší situace je u data narození. U právnických a fyzických osob podnikatelů se datum narození dá zjistit v Administrativním registru ekonomických subjektů tzv. ARES zveřejněný na www.info.mfcr.cz/ares. V ARESU je také snadno dohledatelné IČ dlužníka. V případě, že jsou vyhledávány údaje podle příjmení či data narození, vyfiltrují se často velká množství řízení, které se musí dále procházet, aby bylo vyhledáno správné řízení. Pokud při hledání řízení podle příjmení nebo názvu společnosti nezapíšeme údaje úplně správně, insolvenční řízení se neobjeví 25

a insolvenční rejstřík hlásí, že daný subjekt není v insolvenčním řízení, i když skutečnost je opačná. Insolvenční rejstřík zveřejňuje stav insolvenčního řízení a je rozdělen do pěti oddílů: Oddíl A Řízení do úpadku. V tomto oddíle nalezneme vše, co proběhne do prohlášení úpadku. Patří sem zejména insolvenční návrh a jeho přílohy, vyhláška o zahájení insolvenčního řízení, usnesení o uložení povinnosti zaplatit zálohu, záznam o zaplacení zálohy na insolvenční řízení, opatření o určení osoby správce a usnesení o úpadku. [10] Oddíl B Řízení po úpadku. Zde je zveřejňováno vše, co se děje po prohlášení úpadku, pokud se tak stane. Patří sem např. seznam přihlášených pohledávek, protokoly z jednání věřitelů, sdělení insolvenčního správce, konečná zpráva, rozvrhové usnesení a usnesení o schválení konečné zprávy. [10] Oddíl C Incidenční spory. Jedná se o spory, o kterých rozhoduje stejný soud jako o insolvenčním řízení např. spory o pravost, výši nebo pořadí přihlášených pohledávek, spory o vyloučení věci, práva či pohledávky z majetkové podstaty, spory o vypořádání společného jmění dlužníka a jeho manžela. [10] Oddíl D Ostatní. K nahlédnutí jsou zde úřední záznamy např. o vyzvednutí přihlášených pohledávek insolvenčním správcem. [10] Oddíl P Přihlášky. V oddíle P jsou zveřejněny všechny přihlášené pohledávky do insolvenčního řízení. V seznamu jsou pohledávky číslovány a dnes již soud v seznamu uvádí i název věřitele. Dříve tomu tak nebylo a v případě velkého množství přihlášených pohledávek bylo velmi časově náročné najít konkrétní přihlášku mezi všemi ostatními. Přihlášky lze otevřít a dají se zjistit další věřitelé, výše přihlášených pohledávek a právní důvody jejich vzniku. [10] Obchodní partnery, u kterých jsou evidovány pohledávky, je dobré sledovat pravidelně v měsíčním intervalu. Řízení může být velmi rychlé a při delších intervalech by se mohlo stát, že uplyne lhůta pro podání přihlášky pohledávky. V případě, že by byl podán insolvenční návrh den po dni, ve kterém byl insolvenční rejstřík prohlížen a do týdne bylo rozhodnuto o úpadku dlužníka, po kontrole za dalších 30 dnů už zbývá pouze jeden týden na podání přihlášky do insolvenčního řízení. V případě, že byl 26

insolvenční návrh na dlužníka podán, ale o úpadku zatím nebylo rozhodnuto, je dobré řízení pravidelně sledovat, aby se věřitel dozvěděl o úpadku co nejdříve. 6. Přihláška pohledávky Po zjištění, že na dlužníka byl podán návrh na insolvenční řízení nebo byl prohlášen úpadek, může věřitel podat přihlášku pohledávky. Přihlášku pohledávky lze dle 176 IZ podat pouze na předepsaném formuláři, který je zveřejněn v insolvenčním rejstříku. Přihlašují se i pohledávky, které byly dříve uplatněny u soudu nebo pohledávky, které jsou vymáhány exekucí. Pohledávky nesplatné se v okamžiku rozhodnutí o úpadku stávají splatnými. [5] Pohledávky se rozdělují do několika kategorií jako např. vykonatelné, nevykonatelné, zajištěné, nezajištěné. Dalším důležitým rozdělením je členění pohledávek z hlediska typu věřitelů. Tyto pohledávky se dělí na věřitele: podávající přihlášku pohledávky, nepodávající přihlášku pohledávky. 6.1 Věřitel podávající přihlášku pohledávky Podání přihlášky pohledávky je nejčastějším uplatňováním pohledávek v insolvenčním řízení. Podávají je zajištění a nezajištění věřitelé. V insolvenčním rejstříku jsou zveřejněny verze přihlášky jak pro ruční, tak pro elektronické vyplnění. Přihlášky na zveřejněném formuláři musí obsahovat: důvod vzniku a výši přihlašované pohledávky, jde-li o pohledávku zajištěnou, musí věřitel uvést druh zajištění, jde-li o pohledávku vykonatelnou, musí věřitel uvést, o co se vykonatelnost opírá. Přihláška pohledávky i přílohy, na které se přihláška odvolává, se podávají ve dvojím vyhotovení. Jedno vyhotovení zůstává v insolvenční spise a druhé je doručeno insolvenčnímu správci. Přihlášky se mohou podávat od zahájení insolvenčního řízení a rozhodnutím o úpadku začíná běžet 30 denní konečná lhůta pro podání ještě 27

nepřihlášených pohledávek. Na přihlášky podané po uplynutí této lhůty se nepřihlíží a v insolvenčním řízení se neuspokojují. V praxi by lhůta pro podání přihlášky vypadala následovně. Dne 10. 5. 2011 byla vydána vyhláška o zahájení insolvenčního řízení dlužníka. Dne 15. 6. 2011 byl prohlášen úpadek dlužníka. V tomto případě se mohou přihlášky zasílat od 10. 5. 2011 a lhůta uplyne 15. 7. 2011, což je 30 dní po prohlášeném úpadku. Do tohoto data nemusí být přihláška na soudě, stačí, že nejpozději tohoto data byla předána k poštovní přepravě. Problémem při podávání přihlášek před prohlášením úpadku může být to, že přihláška byla podána do insolvenčního řízení, které bylo odmítnuto. Následně byl podán nový návrh, ve kterém byl prohlášen úpadek. V tomto případě musí být přihláška pohledávky zaslaná znovu do nového insolvenčního řízení, které má jinou spisovou značku. K přihlášce zaslané do odmítnutého insolvenčního řízení se nepřihlíží. Je tedy lepší vyčkat s přihlášením pohledávky do doby, kdy je prohlášen úpadek nebo alespoň do doby, kdy se dá z vývoje řízení prohlášení úpadku předpokládat. Formulář přihlášky pohledávky se skládá z úvodní strany, vložených stran a závěrečné strany. Úvodní strana slouží k označení soudu a spisové značky, který insolvenční řízení řídí, a k identifikaci dlužníka a věřitele. Vložené strany se dále rozlišují na pohledávky: nezajištěné, které tvoří podstatnou část pohledávek. Jsou to především pohledávky z obchodních a pracovněprávních vztahů, zajištěné majetkem dlužníka, což může být např. nemovitostí, zajištěné jinak než majetkem dlužníka, kam patří např. zajištění třetí osobou ručitelem, zajištěné nejen majetkem dlužníka, což znamená, že pohledávka je zajištěna majetkem, ale i třetí osobou. [10] Poslední tři jmenované typy pohledávek mají z hlediska uspokojování výraznou přednost v uspokojování pohledávek. Závěrečné strany obsahují shrnutí celkové výše přihlášených pohledávek, soupis příloh, identifikace věřitele, místa a data podepsání přihlášky. [10] Ukázka vyplněné přihlášky pohledávek je uvedena pod přílohou D této 28

práce. Údaje v ní jsou smyšlené s ukázkou přihlášení nezajištěné pohledávky vč. úroků z prodlení a s odkazem na vykonatelnost pohledávky. S vyplněním přihlášky pohledávky dle pokynů k vyplnění zveřejněné v insolvenčním rejstříku nebyl velký problém, ale našly se i věci, které by se daly zlepšit. Při vyplňování dlužníka a jeho státní příslušnosti je zarážející, že pokud se jednou označí cizí státní příslušnost, nelze již tuto kolonku opustit bez žádné hodnoty. U kolonky je sice odkaz na to, že kolonku vyplňují pouze zahraniční osoby, ale to už je většinou pozdě a česká státní příslušnost se v nabídce neobjevuje. Nezbývá tedy nic jiného, než začít přihlášku vyplňovat znovu. Stejná situace se objevuje i u právního řádu založení věřitele. Po zapsání některého z nabízených údajů, již také nelze kolonku bez žádné hodnoty opustit. Dále chybí informace v následujícím případě. Když přihlášku pohledávky podává právnická osoba a podepisuje jednatel společnosti jako věřitel, vyvstala otázka, jaká adresa se do příslušné kolonky vyplní. Bude to adresa společnosti nebo soukromá adresa jednatele? Z pokynu k vyplnění toto není zřejmé, ale ve většině případů věřitelé vyplnili adresu trvalého pobytu jednatele. Do elektronické verze přihlášky pohledávky nejdou vkládat přílohy jako je tomu např. při návrhu na platební rozkaz, kde jsou přílohy součástí návrhu. Dalo by se tedy něco vylepšit, ale hlavně elektronický formulář má i dobré stránky. Nespornou výhodou je, že v případě více přihlašovaných pohledávek na jednom formuláři se pohledávky automaticky sčítají. Tím se zamezuje chybám ve výpočtech. Pokyny také dostatečně vysvětlují všechny typy pohledávek. Průměrný občan by s vyplněním přihlášky pohledávky neměl mít problém. Po uplynutí doby, kdy je možno podat přihlášku pohledávky, dojde k přezkoumání přihlášených pohledávek. V první fázi pohledávky přezkoumá insolvenční správce a sestaví seznam přihlášených pohledávek. V případě vad přihlášených pohledávek vyzve insolvenční správce věřitele k odstranění, poskytne mu lhůtu na odstranění a poučí věřitele o následcích nesplnění výzvy. Pokud není přihláška včas doplněna nebo opravena, v insolvenčním řízení se k ní již nepřihlíží. Přezkumného jednání se účastní insolvenční správce a měl by se ho také zúčastnit dlužník a věřitel. V případě oddlužení je účast pro dlužníka dokonce povinná a nedostavení se dlužníka na toto jednání se bere jako zpětvzetí návrhu. [3] 29

Insolvenční správce umožní dlužníkovi vyjádřit se k přihlášeným pohledávkám. Dlužník sám nejlépe zná stav svých závazků a může pohledávky popřít. Přezkumné jednání by dlužník, zejména pak fyzická osoba podnikatel, neměl podceňovat. Jestliže věřitel přihlásí neoprávněnou pohledávku, dlužník ji nepopře a pohledávka není v insolvenčním řízení uspokojena, tak nezaniká a věřitel ji může po dlužníkovi vymáhat později po skončení insolvenčního řízení. Lhůta pro vymáhání takové pohledávky se promlčí až za 10 let od zrušení konkursu. [3] Výhodou podání přihlášky pohledávky i v případě, že je jasné, že majetek dlužníka nebude stačit na úhradu pohledávek, je skutečnost, že podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty má dle 44 odst. 1 poplatník (věřitel) právo provést opravu výše daně na výstupu z hodnoty zjištěné pohledávky. Samozřejmě za splnění určitých podmínek daných zákonem. Věřitel může svoji pohledávku tímto způsobem ponížit. Problém ale nastává na straně dlužníka. V případě, že daň takto opraví věřitel, je povinen opravu dle 44 odst. 5 provést také dlužník. Insolvenční správce se pak s touto novou pohledávkou musí vypořádat a zahrnout do pohledávek. [7] 6.2 Věřitel nepodávající přihlášku pohledávky Přihláška pohledávky se nepodává v případě věřitelů, kteří mají pohledávky za podstatou nebo pohledávky postavené jim na roveň. Tyto pohledávky mají přednost před pohledávkami, které se přihlašují přihláškou. Mezi pohledávky za podstatou řadíme např.: hotové výdaje a odměnu insolvenčního správce, náhrady nutných výdajů a odměna likvidátora, daně, poplatky, cla, pojištění na sociálním zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění, náhrada zálohy na náklady insolvenčního řízení, jestliže ji zaplatila jiná osoba než dlužník, náhrady nutných výdajů a odměna členů a náhradníků věřitelského výboru. 30

Mezi pohledávky postavené na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou patří např.: pracovněprávní pohledávky dlužníkových zaměstnanců, pohledávky věřitelů na náhradu škody způsobené na zdraví, pohledávky státu, pohledávky věřitelů na výživném ze zákona. 31

7. Rozbor insolvenčních řízení v Jihlavě Informace, ze kterých vychází rozbor insolvenčních řízení v Jihlavě, pochází z insolvenčního rejstříku, který je zveřejněn na www.justice.cz. Při sběru dat bylo zjištěno, že údaje zveřejněné na stránce http://insolvencni-rejstrik.cz spolu nesouhlasí. V případě Jihlavy a sledovaného období byly údaje na stránce http://insolvencnirejstrik.cz navýšeny o tři řízení, oproti údajům na stránce www.justice.cz. Každé řízení bylo otevřeno a prostudováno ve všech 5 oddílech, což je řízení do úpadku, řízení po úpadku, incidenční spory, ostatní a přihlášky. Do souhrnné tabulky v programu Excel, viz příloha B této práce, byly zapsány údaje jako název dlužníka, jeho IČ nebo rodné číslo, datum podání návrhu, způsob řešení insolvenčního návrhu, důvod odmítnutí návrhu, řešení úpadku, datum skončení návrhu. Dále byla sledována výše zálohy na náhrady nákladů a počet přihlášených pohledávek. Pomocí filtrů a funkcí v programu Excel byly získané údaje porovnány a zpracovány do grafů. Od počátku platnosti zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení tj. od 1. 1. 2008 až do 30. 9. 2012, bylo v Jihlavě podáno celkem 314 insolvenčních návrhů. Jde o insolvenční návrhy na osoby či společnosti, které mají trvalé bydliště nebo sídlo společnosti přímo v Jihlavě. Nejsou tam zahrnuty insolvenční návrhy na dlužníky z okolních obcí. Celkový počet insolvenčních návrhů v Jihlavě dále neznamená, že existuje stejný počet dlužníků. Velmi často se stává, že insolvenční soud návrh odmítne a navrhovateli nezbývá nic jiného, než podat návrh nový. Tato situace se může i několikrát opakovat. Rekordmanem v počtu podaných insolvenčních návrhů v Jihlavě je paní Irena Kanalošová, která podala celkem 5 insolvenčních návrhů, než byl prohlášen její úpadek, který byl řešen oddlužením. Insolvenční soud v případě vadného návrhu nevyzývá navrhovatele k odstranění vad a insolvenční návrh ihned odmítá. Výzvu k odstranění vad zasílá pouze tehdy, když se vady týkají příloh. Další dlužníci jako EBZ Stavby s.r.o., Josef ZEMAN obráběcí stroje s.r.o., PSJ, a.s. a Tomáš Fiala mají shodně po čtyřech insolvenčních návrzích. Dva a tři návrhy má další nespočet dlužníků. Není tedy nic neobvyklého, když je návrh odmítnut. Spíše by se dalo říci, že neodmítnutý návrh na první pokus lze považovat za úspěch. 32

7.1 Počet návrhů ve sledovaném období Na samém počátku bylo sledováno, jak se vyvíjí počet návrhů v čase za sledované období. Bylo zjištěno, že každý rok dojde k nárůstu podaných návrhů. V roce, kdy začal platit insolvenční zákon, bylo podáno 16 návrhů, v roce 2009 už to bylo 32 návrhů a v roce 2010 to bylo 61 návrhů. V roce 2011 došlo k mírnějšímu nárůstu a podáno bylo celkem 87 návrhů. Za prvních 9 měsíců roku 2012 už bylo podáno 118 návrhů. S ohledem na vývoj se dá předpokládat, že do konce roku může být ještě podáno mezi 30 až 50 návrhy. Z toho plyne, že mimo roku 2011 můžeme vysledovat téměř vždy 100 % nárůst podaných insolvenčních návrhů oproti předchozímu roku. Každý rok dochází k nárůstu a letošní rok překonal počet návrhů z minulého roku již v červenci. Z níže uvedeného grafu je dále patrné, že rok 2012 byl prozatím rekordmanem ve všech měsících a nejvíce návrhů v tomto roce bylo zatím podáno v srpnu. Rok 2011 nezaznamenal velké výkyvy a postupně si držel křivku kolem 8 návrhů za měsíc. V roce 2010 bylo nejvíce návrhů podáno v červnu a říjnu, nejméně pak v srpnu a září. Návrhy v roce 2009 se průměrně pohybovaly mezi 2 až 3 za měsíc. Rok 2008 je výjimečný tím, že v únoru, srpnu a říjnu nebyl podán žádný insolvenční návrh. Tato situace už se v průběhu dalších měsíců nikdy neobjevila. Průměrně byly podány 1 až 2 návrhy za měsíc. Z grafu nelze určit měsíce, o kterých by se dalo říci, že je v nich stabilně podáváno nejvíce nebo nejméně návrhů. Graf 1. Počet návrhů ve sledovaném období Zdroj: www.justice.cz, zpracování vlastní 33