VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ Obor: Cestovní ruch a regionální rozvoj Rusko jako zdrojová země cestovního ruchu České republiky (bakalářská práce) Autor: Martin Timko Vedoucí práce: Ing. Liběna Jarolímková, Ph.D.

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracoval samostatně a vyznačil všechny citace z pramenů. V Praze dne podpis studenta 2

Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval paní Ing. Liběně Jarolímkové, Ph.D. za odborné vedení mé práce, náměty a korekturu, dále ředitelce společnosti Olivier a šéfredaktorce webových stránek www.ilovecz.ru paní Natallii Makovik za její čas a cenné informace. 3

Obsah Úvod...5 1 Základní informace o Rusku...7 1.1 Geografické údaje o Rusku...7 1.2 Ekonomické ukazatele Ruska...7 1.3 Obyvatelstvo...10 1.4 Dopravní situace...10 2 Výjezdový cestovní ruch Ruska...13 3 Příjezdový cestovní ruch ČR...17 4 Analýza ruského turismu v ČR...21 4.1 Vývoj návštěvnosti ruských turistů v ČR...21 4.2 Aktuální situace...22 4.3 Obtíže pro ruského turistu ke vstupu do ČR...24 4.4 Dopad vstupu ČR do Schengenského prostoru na vízovou povinnost pro turisty z Ruska...27 4.5 Charakteristika ruské mentality...28 4.6 Preference ruských turistů...29 4.6.1 Hlavní motivy návštěvy...29 4.6.2 Oblíbená místa...30 4.6.3 Oblíbená jídla a nápoje...32 4.6.4 Oblíbené dárky...32 4.6.5 Preference k hotelům a službám...33 4.7 Turistické produkty pro ruskou klientelu...34 4.7.1 Praha...35 4.7.2 Lázeňský cestovní ruch...35 4.7.3 Ostatní turistické produkty...36 4.8 Dopady po vstupu ČR do Schengenského prostoru...37 Závěr...40 Použité zkratky...42 Použité zdroje...43 Seznam tabulek...45 Seznam grafů...45 Seznam příloh...45 Přílohy...46 4

Úvod Rusko, pro někoho symbol chladné zimy, tvrdého režimu, chudoby, socialismu, kosmonautiky, ropy a zemního plynu, boršče, vodky a mnoha jiných asociací, prožívá obrovskou přeměnu ve své historii. Jako největší stát světa a po dlouholeté politice socialismu a centrálně plánovaného typu ekonomiky se vypořádává s ekonomickými, sociálními, politickými a globálními problémy, které tuhle zemi sužují a tím ji brzdí v jejím rozvoji. Je to stát s obrovským potenciálem, který už vícekrát v historii prokázal svá prvenství, a který stále hraje významnou roli ve světové politice a ekonomice. Rusko, na které by se dalo dívat z nespočetného množství úhlů pohledů a komentovat zajímavými názory, bude v této práci stát ve středu zájmů jako zdrojová země s ekonomickým významem pro český příjezdový cestovní ruch. Momentálně nastavená přechodová ekonomika pomáhá Ruské federaci k rychlému ekonomickému růstu. Nejsilnější ekonomická síla se nachází v okolí největších měst a především v hlavním městě, Moskvě. Posilují se přeshraniční vztahy, včetně politickoekonomických vztahů s Evropskou unií (EU), což umožňuje přenos kapitálu, zejména kapitál ve formě zahraničních investic. I přes fakt, že ruští občané mají většinou složitější podmínky k vycestování do jiných zemí než například většina občanů Evropy, jsou ochotni podstoupit časově a finančně náročné obstrukce. Nejoblíbenějšími místy jsou zejména destinace u teplého moře nebo v ozdravných zařízeních. V důsledku velké nerovnováhy mezi sociálními vrstvami obyvatelstva si jen menší část Rusů bohatší kategorie může dovolit prožít dovolenou v zahraničí. A právě tato skupina turistů patří do segmentu atraktivních klientů destinací cestovního ruchu, jejíž pobyt se řadí z větší části mezi pobyt luxusní. Bohatá vrstva ruských turistů je připravena platit za nadstandardní služby a svůj pobyt využít na drahé nákupy. Proto se ruský návštěvník stává velkým ekonomickým přínosem daného turistického místa. Názor na ruského turistu je ovlivněn často jeho špatnou pověstí nepříliš slušného návštěvníka, s čímž souvisí neochota personálu vůči takovému klientovi. I z toho důvodu patří ruští návštěvníci právem k osobitým zákazníkům se specifickými vlastnostmi, jejichž pochopení vyžaduje potřebné zkušenosti, když ne odborné školení firmou, která ruské klientele dokonale rozumí. V této práci se autor bude snažit poukázat, jak je ČR atraktivní země pro ruského turistu, co mu může nabídnout, aby se jeho návštěva opakovala a aby byl během svého pobytu 5

maximálně spokojen. Přes různé analýzy a statistiky, sesbírané různými agenturami, se v práci poukazuje na postavení ruského příjezdového cestovního ruchu v ČR, jeho přínosy a potenciál do budoucna. Autor se pokusí odhalit výjimečné črty ruského cestovatele, jeho chování ve společnosti a to, jak rozumět jeho potřebám a vyhovět jeho požadavkům. Za získané materiály by autor chtěl především poděkovat reklamní agentuře Olivier, zejména její ředitelce Natallii Makovik, za to, že přijala pozvání a odpřednášela prezentaci na VŠE, a posléze poskytla vlastní vypracovaná šetření. Poděkování patří také asistence ředitelky společnosti Olivier Darji Jelisejevy, která umožnila autorovi práce zúčastnit se zajímavého a informačně prospěšného semináře na téma: Turistika z Ruska po vstupu ČR do Schengenu, který proběhl pod záštitou společnosti dne 7.11.2007 v prostorách hotelu Hilton v Praze. Za cenné informace a poskytnutí vlastní prezentace autor také děkuje PhDr. Heleně Svobodové, ředitelce zahraničního zastoupení Czechtourismu v Moskvě, ex-konzulovi Romanovi Masaříkovi a řediteli ruské cestovní kanceláře DVM-tour Nikolaji Salatovi za jejich čas a ochotu odpovídat na zvídavé otázky autora. Materiály a podklady k práci byly rovněž čerpány z analýz a statistik agentury Czechtourismu (z internetových stránek) a z internetových stránek Českého statistického úřadu (ČSÚ). 6

1 Základní informace o Rusku 1.1 Geografické údaje o Rusku Rusko, oficiální název Ruská federace, je rozlohou největší stát světa. Plošně zabírá 17 075 400 km 2 (z větší částí se rozkládá na asijském kontinentě, z menší části na evropském). Hustota obyvatel dosahuje průměrných hodnot 8,33 na 1 km 2. Vzhledem k velké rozloze státu je hustota obyvatelstva nerovnoměrně vyvážená a rozdíly mezi oblastmi či regiony jsou značné. Zhruba 26,5 obyvatele na 1 km 2 připadá na evropskou část Ruska a 2,95 obyvatele na 1 km 2 na asijskou část (více viz příloha č. 2 - Hustota obyvatelstva podle ekonomických regiónů Ruské federace 1 ). Celkový počet obyvatel odhadovaných na rok 2007 se pohybuje kolem 142,2 mil. (73 % obyvatelstva žije v evropské části země, 27 % v asijské části). 103,8 mil. lidí žije ve městech (73 %) a 38,4 mil. lidí žije na vesnicích (27 %) 2. Celkem 26,5 mil., tj. 1/6 obyvatel Ruska žije v některém z těchto měst (nad 1 mil. obyvatel): Tabulka č. 1 Největší města Ruské federace nad 1mil. obyvatel pořadí město počet obyvatel 1 Moskva 10,4 mil. 2 Sankt Petěrburg 4,6 mil. 3 Novosibirsk 1,4 mil. 4 Nižný Novgorod 1,3 mil. 5 Jekatěrinburg 1,3 mil. 6 Samara 1,1 mil. 7 Omsk 1,1 mil. 8 Čeljabinsk 1,1 mil. 9 Kazaň 1,1 mil. 10 Ufa 1,1 mil. 11 Rostov na Donu 1 mil. 12 Volgograd 1 mil. Zdroj : MZV ČR, Encyklopedie států a území světa, Rusko 3 1.2 Ekonomické ukazatele Ruska Rusko se řadí mezi země s transitivní ekonomikou. Snaha přejít z centrálně plánované na tržní ekonomiku začala v roce 1998 po náročné finanční krizi. 1 Analýzy IIASA [12] 2 MZV ČR [3] 3 Tamtéž 7

Ekonomická situace Ruska v roce 2007 se srovnáním s předchozími 4 lety je znázorněna v tabulce č. 2, sestavené Ruským státním statistickým úřadem (Goskomstat). Tabulka č. 2 - Základní makroekonomické ukazatele Ruské federace Rok 2002 2003 2004 2005 2006 počet obyvatel (mil. osob) 145,2 144,6 143,8 143,0 142,4 inflace (%) 15,1 12,0 11,7 10,9 9.0 HDP (%) 4,7 7,3 7,1 6,4 6,8 investice do zákl. jmění (%) 2,8 12,5 10,9 10,5 11,0 přímé zahr. investice (mld. USD) 4,0 6,2 10,0 26,8 13,5 reálné příjmy obyv. (%) 11,3 13,7 8,2 8,5 10,2 export (mld. USD) 107,3 133,6 183,5 245,3 304,5 import (mld. USD) 61,0 76,1 96,3 125,1 163,9 nezaměstnanost (mil. osob) 5,7 6,2 5,9 5,7 5,3 HDP v mld. RUR 10 830 13 243 17 048 21 620 26 781 HDP na obyvatele v tis. RUR 75 92 119 151 188 Zdroj: MZV ČR, Encyklopedie států a území světa, Rusko 4 Národním platidlem Ruska je rubl (RUR). Autor vychází z předpokladu, že 100 RUR = 77 Kč 5, 1 USD = 24,85 RUR a 1 EUR = 35,5 RUR 6 7. V roce 2006 ruská ekonomika vykázala ve srovnání s minulými lety opět rychlý růst, dokonce o něco vyšší oproti roku minulému. Hodnota HDP na 1 obyvatele se v přepočtu měnového kurzu blíží hodnotě 7 600 USD. Z tabulky je také patrné, že ruská ekonomika se stává stále více a více ekonomikou otevřenou (demonstrovat to lze ukazateli o exportu a importu a zvyšujícími se zahraničními investicemi). Samotná platební bilance vykazuje kladné hodnoty pro každý rok a má stoupající tendenci. Za rok 2006 platební bilance dosáhla hodnoty přes 140 mld. USD. Až na rok 2003 se nezaměstnanost v Rusku každoročně snižuje a v roce 2006 bylo nezaměstnaných přes 5,3 mil., tj. cca 9 % práceschopného obyvatelstva. Dle MZV byl státní rozpočet naplněn v souladu se zákonem, příjmy za rok 2006 dosáhly 6 276 mld. RUR, výdaje 4 365 mld. RUR. Tím se dosáhlo 6,8 % nárůstu oproti roku 2005. Je namístě poznamenat, že za těmito příznivými ukazateli se skrývá fakt, že přes 20 % HDP je tvořeno energeticko-surovinovým průmyslem, ve kterém je zaměstnáno 1 % práceschopného obyvatelstva. Stále nejdůležitějším zdrojem ruské ekonomiky je ropa a 4 MZV ČR [3] 5 ČNB (Česká národní banka) - kurzy devizového trhu ze dne 22.10.2007 [4] 6 Národní banka Ruska kurzy devizového trhu ze dne 20.10.2007 [5] 7 Všechny cenové přepočty jsou v této práci kalkulovány dle těchto kurzů 8

zemní plyn. Rusko je po Saudské Arábii druhým největším světovým vývozcem ropy a vlastní 34 % světových zásob zemního plynu 8. V místech těžby a zpracování nerostných surovin (ropa, zemní plyn, rudy) existují bohaté regiony zejména západní Sibiř, Ural, Chanty-Mansijský autonomný okruh a Jamalo-Něněcký autonomný okruh. Moskevský region se výrazně vyčleňuje od jiných ekonomických regionů a nejen, že se vyrovná ekonomickým velkoměstům západní Evropy, ale dokonce je i předbíhá. Na straně druhé, zemědělské oblasti (hlavně v asijské části) rapidně zaostávají za evropskou částí 9. Zahraniční zastoupení Czechtourismu v Moskvě hledá turistický potenciál z pohledu sociálního rozdělení obyvatel Ruska. Z jeho externích zdrojů (sociologický výzkum institutu Ruské akademie věd 10 ) se do tzv. střední vrstvy řadí 20-22 % pracující populace Ruska (jsou to obyvatelé s minimálně středním odborným vzděláním, pracující jinak než manuálně, s příjmem vyšším než je průměr v daném regionu - cca 304 EUR). V hlavním městě se průměrný příjem střední vrstvy pohybuje kolem 423 EUR (i když průměrný příjem je 600 EUR). Naftařské oblasti jsou regiony s nejvyšším průměrným příjmem, které dosahují až 1000 EUR. MMF 11 na rok 2007 odhaduje HDP na 8 183 USD na 1 obyvatele. Současný ministr obrany Ruské federace Sergej Ivanov se na ruskou ekonomiku dívá do budoucnosti optimisticky: V mnoha parametrech může Rusko dostihnout vyspělé členské státy OECD. Naše země se musí zařadit do r. 2020 mezi pět předních světových ekonomik co do objemu hrubého vnitřního produktu. Podíl inovačního sektoru na vnitřním HDP země se zvýší téměř o 8 %, a o stejný objem klesne podíl ropného a plynového sektoru. Rusko již nyní dosáhlo vysokou úrověň makroekonomické a rozpočtové stability. Po několik let za sebou máme velký přebytek rozpočtu a nízkou úroveň státního dluhu. Tak stabilní stav státních financí upevňují základy dlouhodobého ekonomického rozvoje 12. Ruská ekonomika bude v té době nejvíce profitovat z výroby lodí, letectví, jaderné energetiky a nanotechnologie 13. Rusko by se tím mělo dostat na 5. místo v žebříčku ekonomicky nejvyspělejších států světa. Zvýší se i životní úroveň obyvatel, až polovina Rusů se zařadí do střední vrstvy 14. 8 Internetový zrdoj: http://www.globalaffairs.cz/cz/numbers/1/14.html [11-11-2007] 9 Prezentace PhDr. Heleny Svobodové [21] 10 Tamtéž 11 Mezinárodní Měnový Fond [6] 12 Citováno z internetových stránek www.i-ru.cz [7] 13 Pro více informací o nanotechnologii viz http://nanotechnologie.vsb.cz/index.html 14 Internetový zdroj www.i-ru.cz [7] 9

1.3 Obyvatelstvo Tabulka č. 3 Demografické údaje Ruské federace Počet obyvatel (odhad pro r. 2007) 142 200 000 Věková struktura obyvatel 0 14 let 15 64 let 65 let a více Průměrný věk Střední délka života muži ženy 14,6 % 71,1 % 14,4 % 38,2 let 59,12 let 73,03 let Přírůstek obyvatelstva -0.484% Převažující národnost Ruská (79.8%) Oficiální jazyk ruština Zdroj : CIA 15 Je zajímavé pozorovat rozdíl ve střední délce života mužů a žen. Je statisticky ukázáno, že ženy žijí o 14 let déle než muži. To může být jeden z důležitých faktorů při tvorbě turistických balíčků cestovních kanceláří. Podrobněji se autor o tomhle fenoménu zmíní v kapitole 4.7 - Turistické produkty pro ruskou klientelu. 1.4 Dopravní situace Pro tak rozlohou velký stát jako je Rusko, hraje dopravní dostupnost významnou roli v rozvoji ekonomiky. Vzhledem k zvláštnímu rázu kraje a řídkému osídlení severních a východních částí asijského kontinentu se doprava soustřeďuje vesměs do evropské části. Nejlepší dopravní spojení je s Evropou a sousedícími státy Ruska. Komunikaci mezi východem a západem Ruska zabezpečují 4 významné železniční magistrály: Trans-Sibířská, Trans-Manchurinská, Trans-Mongolská a Bajkalsko-Amurská. První, Trans-Sibiřská, je pojítkem mezi hlavním městem Moskvou a pobřežním městem Vladivostokem. Celková délka železnice je 9 288 km, přechází přes 8 časových zón a samotná cesta trvá přibližně 7 dní. Druhá a třetí železniční magistrála spojuje Moskvu s Pekingem a čtvrtá, Bajkalsko-Amurská, navazuje na Trans-Sibiřskou magistrálu z města Tajšet (nedaleko jezera Bajkal) a pokračuje vlastní linií přes řeku Amur na sever do města Sovetskaja Gavan 16. 15 CIA The World Factbook [8] 16 Internetový portál www.russia.com [9] 10

Celková délka železniční sítě Ruska je 85 500 km, z toho 42 600 km je elektrifikováno a k dispozici je 20 800 osobních vagónů. Železniční přeprava je tak nejvíc využívanou osobní dopravou a její podíl na celkové dopravě je 40 % 17. Silniční doprava se podobně jako železniční zajišťuje kolem 40 % osobní přepravy. Celková délka silnic zabírá přes 900 000 km. Námořní dopravou se v roce 2006 přepravilo kolem 800 000 cestujících, což přineslo mírný nárůst ve srovnání s rokem 2005. Naopak pokles byl zaznamenán ve využití říční dopravy, jejíchž služeb využilo v roce 2006 odhadem 16 mil. cestujících. Pro osobní mezinárodní dopravu se důležitým můstkem stává letecká doprava, která aktuálně představuje 18 % podíl na osobní dopravě. Je logické, že se letecký průmysl pro tak velkou a od Evropy vzdálenou zemi rozvíjí rychlým tempem. Značný nárůst byl zaznamenán v roce 2006, kdy se leteckými společnostmi přepravilo 45 mil. cestujících, oproti roku 2005 s 40 mil. cestujícími na palubě letadel 18. Na území Ruska je celkem 394 letišť 19 pro osobní přepravu, z toho 70 se řadí k letištím s mezinárodním významem. Největší a nejvíce vytížené jsou moskevská letiště (Šeremetěvo, Domodedovo), letiště Pulkovo v Sankt Petěrburku, Koltsovo v Jekatěrinburgu, Tolmachevo v Novosibirsku, Kurumoč v Samaře a dále letiště ve městech Irkutsk a Vladivostok. Hlavní město Moskva má k dispozici 5 letišť mezinárodního charakteru. Momentální situace staví na popřední místo rychle se rozvíjející letiště Domodedovo, které už v roce 2005 předběhlo počtem odbavených cestujících letiště Šeremetěvo. Nadále plánuje modernizaci a výstavbu terminálů a rozšíření služeb. Letiště Šeremetěvo, které dlouhou dobu mělo statut největšího letiště v Moskvě, je na druhém místě v počtu odbavených cestujících, ale na svém významu mezinárodního letiště ještě neztrácí. Spojení Moskva ČR je až na výjimky charterových letů zabezpečována aerolinkami (například České aerolinie, Aeroflot), které využívají služeb tohoto letiště. Na třetím místě, co se týče počtu odbavených cestujících, je Vnukovo nejstarší moskevské letiště, na kterém v roce 2003 začala kapitálově náročná přestavba na moderní a konkurenceschopné mezinárodní letiště, která by měla skončit v roce 2015. Zatím méně významnými moskevskými letišti (na lety malé a střední vzdálenosti) jsou Bykovo a do povědomí se dostává i nedávno zrekonstruované armádní letiště Ostafievo. 17 MZV ČR [3] 18 Tamtéž 19 Internetový portál www.russia.com [10] 11

V druhém největším městě Sankt Petěrburku je nejsilnější postavení letiště Pulkovo s dvěma terminály. Méně známé je letiště Rževka, které prochází moderní přestavbou a dokončení se plánuje na konec roku 2009. Rekonstrukce by měla přinést kvalitní letištní služby na lokální i mezinárodní úrovni, které budou zabezpečovat péči o cestující charterových letů, sportovních přeletů, business cestujících, vznikne business centrum a speciální nákladový terminál. Rozvoj osobní letecké dopravy je možné pozorovat i ve zlepšení dostupnosti mezi Ruskem a ČR. Je tendence zvětšovat nabídku bezpřestupových (non-stop) letů, zařazovat do pravidelné přepravy nové letecké úseky na méně vytížené letiště a dokonce vznikají i první nízkonákladové společnosti na trase Rusko ČR (např. KD Avia). V červnu a červenci roku 2007 byly zahájeny 3 nové pravidelné linky, které umožnily letecky spojit Moskvu s Brnem (operuje ruská letecká společnost Atlant Sojuz), Kaliningrad s Prahou (operuje ruská letecká společnost KD Avia) a Sankt Petěrburk s Karlovými Vary (operuje česká letecká společnost ČSA). V roce 2008 se navíc otevře nová pravidelní letecká linka: Praha Rostov na Donu, operovaná ČSA. Počítá se s 2-3 lety týdně. V příloze č. 3 Tabulka pravidelných linek mezi Ruskou federací a ČR je uvedená aktuální skladba bezpřestupových letů. Kromě leteckého spojení je stále ještě využívané spojení vlakové. Někteří ruští turisté, kteří patří do střední a nižší sociální třídy, upřednostňují levnější cestu vlakem před dražší cenou letenky. Tím jsou na druhou stranu ochotni obětovat i přes 24 hod jen cestováním. Vlakové spojení mezi Ruskem a ČR je uvedeno v příloze č. 4 Tabulka pravidelného vlakového spojení mezi Ruskou federací a ČR. 12

2 Výjezdový cestovní ruch Ruska Při pohledu na mapu Ruska se může na první pohled naskytnout otázka, proč ruští občané cestují do zahraničí. Geografie Ruska je skutečně rozmanitá a nabízí skvělé podmínky pro aktivní turistiku, pobyt u moře, v horách i sportovní turistiku různého druhu. Navíc oplývá přírodními zdroji vhodnými pro rozvoj lázeňství a jelikož patří k prvně osídlovaným územím slovanského národa, má z historického hlediska i bohaté kulturní památky. Je však patrné, že Rusové čím dál tím více chtějí cestovat do zahraničí. Důvody pro výjezdový cestovní ruch mohou být: touha poznávat jiné země a jiné kultury, nákupní turistika, gastro-turistika nebo léčebný cestovní ruch. Mezi další motivy mohou patřit: pocit lepšího poskytovaného servisu v zahraničních turistických resortech, výlety po stopách minulých generací nebo i otázka prestiže, snaha ukázat, že na takovou dovolenou v zahraničí jednoduše mají, čímž se mohou zviditelnit před známými či kolegy v práci. Za cestovatelské zážitky z jiných zemí jsou ochotni zaplatit i případné poplatky za víza, obětovat další náklady a čas na vyřizování vízové povinnosti a podstoupit jazykovou bariéru, poněvadž většina střední a starší generace neumí mluvit ani jediným světovým jazykem 20. Místem trávení ruské dovolené se v roce 2006 zabývalo i Všeruské centrum výzkumu veřejného mínění 21 a vypracovalo dotazníkové šetření, do něhož bylo zapojeno 1 594 ruských respondentů ze 153 obcí a 46 oblastí, krajů a států Ruska. Po vyhodnocení šetření se zjistilo, že kolem 77 % obyvatel tráví dovolenou doma, nanejvýš na chalupě. 6-8 % Rusů si plánuje dovolenou u Černého moře, na Krymu 1-2 %. Na jiná místa Ruska se chystá vycestovat 9-10 % obyvatel, do Pobaltí 1 %, do jiných zemí bývalého SSSR 2-3 % a za hranice bývalého SSSR 1-3 %. Kdyby byla možnost výběru a dostatek peněžních prostředků, do ciziny by na dovolenou vycestovalo až 34 % lidí. K Černému moři by odjelo nejvíc lidí z Jižního federálního okruhu a lidi ze sociálně slabé třídy s výdělkem do 1 500 RUR (cca 1 155 Kč). Do dálných zemí by se jelo podívat nejvíce obyvatel z Centrálního federálního okruhu a lidé s platem nad 5 000 RUR (cca 3 850 Kč). Co do druhu cestovního ruchu, 35 % dotázaných se vyslovilo, že touží po dovolené u moře. Léčebný (lázeňský) turismus je na tom podobně 32 %, i když záleží na věkové hranici (pod 20 Prezentace Natallie Makovik [22] 21 RATA news [11] 13

45 let preferují léčbu u moře, nad 45 let preferují lázně a sanatoria). O poznávací cestovní ruch má zájem 28 % respondentů, aktivně dovolenou stráví 22 %, na chalupě nebo doma až 33 %. Také ze závěrů šetření vyplývá, že trendem je spíše slučovat různé druhy turismu do jednoho zájezdu. Všeruské centrum výzkumu veřejného mínění kromě jiného zkoumalo i průměrné útraty běžného ruského turisty. Dle výzkumu 19 % respondentů plánovalo v roce 2006 utratit za dovolenou méně než 5 000 RUR (cca 3 850 Kč), 14 % respondentů plánovalo od 5 000 10 000 RUR, 10 % respondentů počítalo s výdaji od 10 000 25 000 RUR a jenom 3 % Rusů plánovalo obětovat více než 25 000 RUR (cca 19 250 Kč). Nejvíce, až 39 % domácností nepočítalo v roce 2006 s výdaji na dovolenou vůbec (v roce 2005 jich bylo až 46 %). Zbylých 15 % respondentů se k výzkumu nevyjádřilo. Výjezdový cestovní ruch Ruska podle zemí znázorňuje tabulka v příloze č. 5 Výjezd občanů Ruské federace za hranice s cílem cestovního ruchu od r. 2002-2006. Dle údajů z tabulky (vypracovanou RATA news 22 na základě statistik Federální pohraniční služby) se počet cest opět zvýšil; a to o 14,3 % oproti roku 2005. Na prvním místě mezi nejvíce navštěvovanými zeměmi za rok 2006 figuruje Turecko s počtem 1 475 558 návštěv. Nicméně ruský zájem o tuto zemi klesl (a to vůbec poprvé za 7 let) o 5,6 %. Příčinou mohly být obavy turistů z vypuknutí ptačí chřipky (o které se začátkem roku 2006 v Turecku dost mluvilo), stále častější případy podvodů turistů a následný krach cestovních kanceláří, problémy s ubytováním v ubytovacích zařízeních a stížnosti ohledně jejich nekvalitních služeb, zvýšení dopravních nehod, otrávení 20 ruských hostů chlórem v jednom tureckém hotelu a také periodicky se opakující výbuchy v několika lázních. Přesto největší zájem o tuto zemi můžeme vysvětlit následujícími důvody: relativně snadná dostupnost, lehčí postup při vyřizování víz (na hranici při vstupu do státu), nízká cena víza (20 USD/15 EUR), velký výběr hotelů a lázeňských středisek podél pláží 3 moří, v zimě vynikající možnosti v lyžařských střediscích, bohatá nabídka historických památek a také příznivé ceny za pobyt ve srovnání s kvalitou služeb. Na druhém místě Čína - se mírně přiblížila v počtu návštěv k Turecku a stává se každoročně atraktivnější destinací. V roce 2006 počet návštěv přesáhl 1 300 000 a tím se poptávka po této zemi zvýšila o 13,5 % oproti roku 2005. 22 RATA news [13] 14

Dynamický nárůst zájemců o Egypt potvrzuje 129,8 % skok v počtu návštěv za rok 2006 oproti roku 2005 (29,8 % růst). Významným faktorem pro tuto destinaci je i možnost rychlého vyřízení víz hned po příletu do země, a to za poplatek 15 USD. Rychlý růst 95 % v roce 2005 a 98,5 % v roce 2006 si drží Černá Hora a Srbsko, což jsou země s jednodušším vyřizováním vízové povinnosti pro občany Ruska. Případnému dalšímu zvýšení zájmu v roce 2007 možná napomůže i otevření přímých pravidelních leteckých linek mezi Moskvou a městy Tivat a Podgorica. Úplně poprvé se začalo létat společností KrasAir už koncem října 2006 z Moskvy na letiště v Tivatu, další linky se otevřely v průběhu první poloviny roku 2007. Zatím jsou na trhu tři letecké společností KrasAir, Moskovia a Montenegro Airlines. Největší pozitivní změnu v počtu návštěv v roce 2006 vykázalo Thajsko, kam na dovolenou vyrazilo o 102,5 % více ruských turistů než v roce 2005. V příštích letech se nárůst očekává ještě větší. Příčinou bude zrušení vízové povinnosti pro ruské občany, jejíž platnost začala koncem března roku 2007. Česká republika si na jedné straně pohoršila v pořadí na seznamu nejvíce navštěvovaných zemí, na straně druhé se počet cest zvýšil o 9 % oproti roku 2005. Na seznamu zemí jí z 13. místa na 15. místo vytlačilo Thajsko a Bulharsko a svou pozici si hájí s počtem 136 239 návštěv. Navíc od roku 2002 každoročně vykazuje jenom nárůst. Zatím největší skok byl zaznamenán v roce 2004, kdy se podle Federální pohraniční služby zájem o ČR zvětšil až o 100 % (podle cestovních kanceláří a cestovních agentur jenom o 30-40 %) a do země přicestovalo 104 783 Rusů. Takový úspěch je připisován reklamě (a hlavně reklamě českého piva), bezchybné práci českého konzulátu v Moskvě a relativně levným zájezdům po ČR ve srovnání s cenami jiných turistických balíčků ostatních evropských zemí. Ke zvýšenému růstu návštěvníků do ČR za rok 2006 se přičinilo i konzulární oddělení ČR v Moskvě, které v roce 2006 zamítlo jen 0,5 % žádostí o vízum. Jako další kritéria, proč si Rusové za destinaci pro svou dovolenou volí ČR, je možné jmenovat: minimální jazyková bariéra, služby rovnající se službám na evropské úrovni, tradice českého lázeňství, relativně bezpečná a dopravně dostupná země. Státy, které mohou ruští turisté v budoucnosti ke své návštěvě upřednostňovat před ČR, a tím se tedy jeví jako potenciální hrozby, jsou všechny země v tabulce pod ČR, ale nejblíže jsou tomu Kypr a rychle se rozvíjející Estonsko, Srbsko a Černá Hora. Naopak státy, před kterými by ČR mohla být preferována, a momentálně za nimi zaostává, jsou Francie a Polsko. 15

Z pohledu jenom evropsky navštěvovaných zemí je ČR na 10. místě. V případě vnitrozemských států Evropy a zemí, které nejsou atraktivní pro pobyt u moře, figuruje ČR na 3. místě (po Německu a Polsku). Pro rok 2007 jsou k dispozici pouze statistiky pro prvních 9 měsíců, vypracované Ruským statistickým úřadem. Během této doby se ve srovnání s rokem 2006 za stejné období zvýšil zájem o cestování o 21,7 %. Statistiky uvádí 7 211 300 výjezdů z Ruska (5 923 300 za 9 měsíců r. 2006). Zvýšený zájem se prokázal i pro ČR, konkrétně jde o 28 % nárůst v návštěvnosti. Do října loňského roku do Česka přijelo přes 127 000 turistů, letos kolem 162 500 ruských turistů. Mnohem vyššího nárůstu však dosáhly jiné země, jako například Srbsko a Černá Hora (95 %), Thajsko (74,8 %), Vietnam (69,7 %), Rakousko (41,2 %), Nizozemsko (39,3 %) a Velká Británie (40 %). 16

3 Příjezdový cestovní ruch ČR Táto kapitola analyzuje příjezdový cestovní ruch ČR obecně, s důrazem na podíl ruských turistů na celkovém počtu příjezdů do ČR, jejich počtu přenocování v hromadných ubytovacích zařízeních, průměrném počtu strávených dní a průměrných výdajů, čímž se demonstruje, jaký ekonomický význam má Rusko pro cestovní ruch ČR (čili jakou je Rusko zdrojovou zemí českého cestovního ruchu). Statistické údaje Českého statistického úřadu (ČSÚ) a Federální pohraniční služby se liší a níže uvedené ukazatele jsou ve srovnání s tabulkou přílohy č. 4 velmi rozdílné (větší hodnoty jsou zaznamenané ČSÚ, Federální pohraniční služba vykazuje nižší čísla). Příjmy ve sféře cestovního ruchu ČR (jak domácího, tak zahraničního) dosáhly v roce 2006 hodnoty 113 125 mil. Kč (5 003,5 mil. USD), výdaje 60 015,4 mil. Kč (2 654,5 mil. USD), celkové saldo činí 53 109,6 mil. Kč (2 349 mil. USD). Celkem přijelo do ČR s úmyslem turistiky 6 435 474 hostů ze zahraničí a strávili dohromady 20 090 348 nocí. Průměrný počet dní tak na 1 zahraničního návštěvníka činí 4,1 dní 23. Tabulka č. 4 Příjezdový cestovní ruch ČR ze zahraničí za rok 2006 země počet návštěv % podíl průměrná doba pobytu ve dnech počet přenocování % podíl 1. Německo 1 617 431 25,1 4,7 6 055 215 30,1 2. VB 566 225 8,8 3,7 1 531 993 7,6 3. Itálie 399 023 6,2 3,9 1 142 234 5,7 4. USA 322 026 5,0 4,0 972 239 4,8 5. Nizozemsko 284 499 4,4 4,7 1 052 352 5,2 6. Slovensko 281 854 4,4 3,9 806 174 4,0 7. Polsko 273 659 4,3 3,2 609 872 3,0 8. Francie 240 280 3,7 3,6 612 873 3,1 9. Rusko 239 632 3,7 6,7 1 356 792 6,8 10. Španělsko 220 050 3,4 4,2 693 746 3,5 11. Rakousko 175 911 2,7 3,1 363 692 1,8 12. Japonsko 145 804 2,3 3,1 308 799 1,5 13. Dánsko 115 336 1,8 4,2 371 128 1,8 14. Maďarsko 94 806 1,5 3,2 212 133 1,1 Ostatní 1 458 938 22,7 4 001 106 19,9 CELKEM 6 435 474 100 4,1 20 090 348 100 Zdroj: statistiky Czechtourismu [14], Počet zahraničních turistů v ČR, celý rok 2006 23 statistiky Czechtourismu [14], Platební bilance cestovního ruchu 17

Prvenství v příjezdovém cestovním ruchu ČR už tradičně patří německým turistům. V roce 2006 se Němci podíleli 25 % na všech příjezdech zahraničních návštěvníků ČR. Rusko, které je středem zájmu této práce, se umístilo na 9. místě co do počtu návštěv, ale na 3. místě v počtu přenocování. Jenom o více než 600 návštěv se před ruskými turisty umístili na 8. místě turisté z Francie. Pro ekonomiku státu je důležitější než počet návštěv délka pobytu a kolik je turista ochotný za 1 pobyt utratit. V počtu strávených dní ruští turisté dominují, jejích průměrný počet 6,7 dní vysoce přesahuje průměrný počet 4,1 dní všech zahraničních turistů. Po Rusku nejvyšší ukazatele pak vykázali (i když nejsou uvedeny v tabulce) ukrajinští turisté, kteří strávili v ČR v průměru 5,4 dní a turisté z Malty s 5,1 průměrnými dny 24. Co se týče počtu strávených nocí, Rusové jsou na třetím místě s počtem 1 356 792 nocí po Německu a Velké Británii. Kdo a kolik utrácí za svůj pobyt v ČR zveřernil český podnikatelský server www.podnikatel.cz, který na svých internetových stránkách informoval dne 29.8.2007 článkem: Bohatých turistů ze západu ubývá, nahrazují je Rusové. V něm se píše, že: Průměrný zahraniční turista utratí v Česku 2 407 korun za den. Nejvíce zde utrácejí turisté z Ruska v průměru potřebuje každý z nich okolo 5 518 korun na den. Na dalším místě se svou útratou zůstávají Američané, průměrně zde nechají za jeden den na osobu okolo 4 378 korun. Za Američany jsou pak Britové s 4 116 korunami na osobu a den. Poláky stojí den v Česku 1 368 korun a Němce 1 542 korun. 25 Autor neručí za pravdivost citátu, jelikož článek byl vydaný v době, kdy ještě nejsou veřejně přístupné statistiky ČSÚ. Natallia Makovik, ředitelka marketingové společnosti Olivier a šéfredaktorka turistického portálu www.ilovecz.ru, má za rok 2006 své ukazatele 26. Podle ní ruský turista utratí denně 144 USD a tím patří na druhé místo. Na prvním místě mezi nejvíce štědrými turisty jsou Japonci, kteří jsou ochotni za den utratit 147 USD. Je však vhodné poznamenat, že průměrný počet dní Japonců je 3,1. Lze tedy lehkým výpočtem konstatovat, že v případě pobytu jedné ruské návštěvy se státní rozpočet ČR navýší o 964,8 USD (6,7 dní x 144 USD) a v případě japonské návštěvy se navýší jen o 455,7 USD (3,1 dní x 147 USD). Pro ilustraci- v roce 2004 ruští turisté nechali v ČR celkem 3 640 024 454 Kč 27. 24 Seminář společnosti Olivier [23] 25 citováno z článku http://www.podnikatel.cz/clanky/bohatych-turistu-ze-zapadu-ubyva-nahrazuji/ ze dne 24/10/2007 26 Prezentace Natallie Makovik [22] 27 internetový zdroj http://www.iolivier.cz/index.php?idoflevel=26 [17-11-2007] 18

Pro srovnání situace příjezdového českého cestovního ruchu s rokem 2005 je k dispozici níže uvedena tabulka. Tabulka č. 5 Příjezdový cestovní ruch ČR ze zahraničí za rok 2005 země počet návštěv % podíl průměrná doba pobytu ve dnech počet přenocování % podíl 1. Německo 1 606 947 25,4 4,7 5 887 902 30,0 2. VB 657 110 10,4 3,7 1 797 329 9,2 3. Itálie 405 079 6,4 3,9 1 168 315 6,0 4. USA 303 641 4,8 4,0 898 046 4,6 5. Nizozemsko 295 856 4,7 4,7 1 108 994 5,7 6. Polsko 261 576 4,1 3,1 556 565 2,8 7. Slovensko 260 212 4,1 3,9 760 077 3,9 8. Francie 257 683 4,1 3,6 660 786 3,4 9. Španělsko 224 327 3,5 4,2 709 448 3,6 10. Rusko 185 705 2,9 6,6 1 045 907 5,3 11. Rakousko 184 235 2,9 3,1 389 526 2,0 12. Japonsko 153 980 2,4 3,3 347 290 1,8 13. Dánsko 117 738 1,9 4,1 368 890 1,9 14. Maďarsko 108 957 1,7 3,4 260 715 1,3 ostatní 1 313 082 20,7 3 635 245 18,6 CELKEM 6 336 128 100 4,1 19 595 035 100 Zdroj: statistiky Czechtourismu [14], Zahraniční turisté v ČR v roce 2005 Je patrné, že v první desítce zemí si svou návštěvností v roce 2006 k roku 2005 polepšili jenom turisté z Německa, USA, Polska, Slovenska a Ruska. Nejvyšší procentuální nárůst je zaznamený u ruských návštěvníků, kteří svojí návštěvu zvýšili z 185 705 na 239 632 cest, tj. o 29 %. Také se zvýšila doba pobytu Rusů, oproti roku 2005 se tak průměrná hodnota zvedla o jednu desetinu z 6,6 na 6,7 dní. Pro rok 2007, který je ještě otevřený k datu psaní této bakalářské práce, jsou k dispozici statistické údaje, zpracované pro prvé pololetí roku 2007. 19

Tabulka č. 6 Příjezdový cestovní ruch ČR ze zahraničí za 1. pololetí 2007 země počet návštěv % podíl průměrná doba pobytu ve dnech počet přenocování % podíl 1. Německo 730 165 24,3 4,7 2 721 396 28,9 2. VB 253 049 8,4 3,7 677 920 7,2 3. Itálie 206 205 6,9 4,0 621 471 6,6 4. Rusko 148 616 4,9 6,6 832 370 8,8 5. Slovensko 146 243 4,9 3,9 428 443 4,6 6. Polsko 144 564 4,8 3,2 317 061 3,4 7. USA 135 204 4,5 4,0 405 463 4,3 8. Francie 110 934 3,7 3,6 285 290 3,0 9. Nizozemsko 99 363 3,3 4,7 368 777 3,9 10. Španělsko 89 483 3,0 4,1 276 428 2,9 11. Rakousko 80 647 2,7 3,1 167 552 1,8 12. Japonsko 60 933 2,0 3,2 134 655 1,4 13. Maďarsko 47 685 1,6 3,4 112 538 1,2 14. Dánsko 45 296 1,5 4,3 148 979 1,6 Ostatní 707 117 23,5 1 908 331 20,3 CELKEM 3 005 504 100 4,1 9 406 674 100 Zdroj: statistiky Czechtourismu [14], Zahraniční turisté 1. pololetí 2007 Ve srovnání s rokem 2006 (kdy za první pololetí do ČR přijelo 110 675 ruských turistů 28 ), je opět vidět velký nárůst, přesněji o 37 941 turistů, a s tím související i velký skok mezi zeměmi, odkud jezdí nejvíc turistů do ČR. Počet ruských turistů za prvních 6 měsíců dokonce převýšil i návštěvníky ze Slovenska a Polska, a tak se jejich návštěvnost umístila na 4. místě. Co se však týče počtu přenocování, ruští turisté jsou (po německých turistech) na druhém místě s počtem 832 370 nocí a tím zůstávají v ČR mezi zahraničními turisty nejdéle ze všech, až 6,6 dní. Podrobnějším rozborem o rozvoji ruské turistiky v ČR se autor bude zabývat v následující kapitole. 28 statistiky Czechtourismu [14], Zahraniční turisté v ČR, 1. pololetí 2006 20

4 Analýza ruského turismu v ČR Kapitola detailně analyzuje ruský cestovní ruch v ČR, a to od historického vývoje, přes aktuální situaci, obtíže, kterými musí ruský turista projít, aby mohl do ČR vycestovat, preference ruských turistů, nejobvyklejší turistické produkty a produkty šité na míru. Konec kapitoly bude věnován vyhlídkám do budoucna, zejména situaci po vstoupení ČR do Schengenského prostoru. 4.1 Vývoj návštěvnosti ruských turistů v ČR Graf č. 1 Vývoj návštěvnosti ruských turistů v ČR Zdroj: analýzy Czechtourismu [14], Statistiky zemí, Rusko Dle grafu, který zobrazuje období od zavedení vízové povinnosti pro ruské občany ke vstupu do ČR (r. 2000), lze udělat závěr, že až na výjimku v roce 2002 je funkce návštěvnosti rostoucí, tj. zvyšuje se zájem ruských turistů o ČR. Každoročně se zvyšuje i počet strávených nocí. V případě nahlédnutí na situaci z konce 20. století by se mohl odvodit negativní účinek zavedení vízové povinnosti, a to v prudkém poklesu návštěvnosti. Stejné úrovně ruské návštěvnosti, jaká byla před rokem 2000, se ČR povedlo dosáhnout až po 7 letech (v roce 1999 se návštěvnost ruských turistů pohybovala kolem 235 807 příjezdů, v roce 2006 bylo vykázáno 239 632 návštěv z Ruska) 29. 29 analýzy Czechtourismu [14], Country Reports, Rusko 21

4.2 Aktuální situace Z kapitoly č. 3 by se mohly použít a do grafu č. 1 přičíst ukazatele z tabulky č. 4 za rok 2006. Bylo by patrné, že návštěvnost ruských turistů se zvýšila o téměř 54 tis. návštěvníků (185 705 návštěv v r. 2005 a 239 632 návštěv v r. 2006), což je největší procentuální přírůstek (29 % nárůst) od roku 2000 vůbec. Za podmínky rovnoměrného rozložení návštěvnosti během roku a neexistence sezónnosti by se na základě pololetních ukazatelů návštěvnosti ČR roku 2007 mohl udělat závěr o návštěvnosti za celý rok 2007. Po vynásobení pololetních údajů z tabulky č. 6 koeficientem (k=2) by se dosáhlo hypotetických ročních hodnot a počet ruských návštěv by dosáhl čísla 297 232. Tato nepřesná metoda vede k závěru, že v roce 2007 byl opět dosažen roční růst, a to až 24 %. Jakou návštěvnost vykazují ruští turisté na krajské úrovni a jaký je vývoj od roku 2000, ukazuje tabulka č. 7 - Návštěvnost ruských turistů v krajích ČR. Tabulka č. 7 Návštěvnost ruských turistů v krajích ČR kraj/rok 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 Jihočeský 4 977 4 126 1 467 1 946 4 495 3 372 4 477 Jihomoravský 4 948 4 212 2 794 3 843 4 655 7 113 8 998 Karlovarský 19 370 23 665 21 371 27 796 37 631 42 153 54 332 Královehradecký 6 802 6 679 4 397 3 876 4 657 4 589 6 251 Liberecký 5 676 5 956 6 419 2 943 2 310 2 007 2 993 Moravsko-Slezský 4 629 3 692 1 763 2 213 2 556 2 253 2 479 Olomoucký 2 098 1 865 1 097 1 994 1 215 1 517 1 901 Pardubický 2 041 2 158 1 111 1 075 1 648 1 394 1 582 Plzeňský 2 584 2 419 1 403 1 027 963 862 1 132 Praha 34 891 50 862 55 088 68 196 94 612 111 957 147 159 Středočeský 5 645 4 998 4 089 3 781 5 002 4 930 4 245 Ústecký 3 933 5 543 2 721 3 537 2 301 1 637 1 823 Vysočina 1 948 1 719 757 1 384 796 963 1 061 Zlínský 3 394 2 173 1 072 1 044 1 195 958 1 199 Zdroj: prezentace PhDr. Heleny Svobodové [21] Na základě této tabulky lze učinit závěr, že ruský příjezdový turismus zatím není rozložen v ČR celoplošně. Právě naopak, je velká disproporce v počtu navštěvovaných krajů. Nejvíc navštěvovaný je kraj Praha, který v roce 2006 navštívilo přes 147 tis. ruských turistů. Na druhém místě je kraj Karlovarský, kam v roce 2006 přijelo více než 54 tis. ruských návštěvníků. Z hlediska vývoje od roku 2000 až po rok 2006 je zajímavé pozorovat údaje jednotlivých krajů. Například návštěvnost v Jihomoravském kraji se od roku 2000 snižovala až na úroveň 2 794 ruských turistů v roce 2002 a od té doby se stále zvyšuje (v r. 2006 bylo 22

vykázáno 8 998 návštěv). Obdobný charakter poklesu a následně vzestupu návštěvnosti má i Jihočeský a Královéhradecký kraj. Stabilní růst vykazují pouze 2 nejsilnější kraje, a to kraj Praha a Karlovarský kraj. Naopak stabilní pokles (až na výjimku slabého nárůstu v roce 2006) mají kraje: Liberecký, Plzeňský a Zlínský. Nejmenší návštěvnost ze strany ruských turistů je zaznamenána v roce 2006 v kraji Vysočina, Plzeňském a Zlínském kraji. Tento poznatek ohledně návštěvnosti krajů může dát určitou představu, jakým přínosem jsou (nebo mohou být) ruští turisté pro jednotlivé kraje, a to v rámci svých turistických výdajů během své návštěvy v nich. Větší vypovídací hodnotu mají údaje o počtu přenocování v daném kraji, čímž se poukazuje na to, nakolik je daný kraj turisticky atraktivní pro ruského návštěvníka. Lze předpokládat, že čím déle se turista nachází v dané oblasti (kraji), tím víc peněz za dané služby ve sféře cestovního ruchu utratí. Nejvíce přenocování vykazuje Karlovarský kraj (velkou roli hraje délka lázeňského pobytu a léčby), po něm je kraj Praha, mnohem méně pak Středočeský a Jihomoravský kraj. Nejméně Rusové přenocují v Plzeňském kraji. Už předeslaný fakt, že ruští turisté jsou na prvním místě mezi všemi zahraničními turisty co do počtu průměrných dní strávených v ČR, je namístě připomenout i v téhle subkapitole. Průměrný počet dní, který se ruský návštěvník nacházel v ČR v roce 2006, byl 6,7 dní. Tyto hodnoty vykazují turisté z Ruska už dlouhodoběji, průměrně v ČR strávili v roce 2001 6,8 dne, v roce 2002 6,7 dne, v roce 2003 6,8 dne, v roce 2004 6,7 dne a v roce 2005 6,6 dne 30. Nejdéle se v roce 2006 ruští turisté zdrželi v Karlovarském kraji (12,1 dní), Ústeckém kraji (6,8 dní) a Pardubickém kraji (6,3 dní). V Praze se zdržují 4 dny a nejméně v Jihomoravském kraji (1,6 dní) a v Plzeňském kraji (1,9 dní) 31. Více o ruském turismu dle krajů viz příloha č. 6 - Ruští hosté v hromadných ubytovacích zařízeních v roce 2006. Ruští turisté realizují své zájezdy do ČR celoročně a tím napomáhají snižovat sezónnost v cestovním ruchu. Je tomu tak hlavně díky dnům stráveným v lázních, jejichž provoz není vázán na určité období v roce 32. Rusům chladné klima a ne moc hezké počasí dovolenou moc nekazí a od organizování zájezdů do ČR neodrazuje ani během zimy. Avšak nejsilnější období pro ruského návštěvníka je květen červen (v Rusku je to období známé jako tzv. Majskij prazdnik a první polovina ledna, což je pro ČR celkově nejslabší období 30 vlastní zpracování z analýz Czechtourismu [14] 31 Statistiky ČSÚ [15] 32 Lázeňský cestovní ruch také podporuje rozvoj regionální infrastruktury. Pro ruské turisty je v tomto směru zajišťována pravidelná letecká linka na regionálním letišti v Karlových Varech a charterové linky na letiště v Pardubicích, čímž je dosahováno efektu většího pohodlí pro lázeňského hosta. 23

v počtu zahraničních příjezdů 33. Jediný měsíc, který je nejméně přitažlivý pro ruský výjezdový cestovní ruch, je měsíc únor. Každoročně je v únoru pokles ruských návštěvníku ve srovnání s jinými měsíci o 50 %. O sezónnosti a ruských turistech v ČR více v příloze č. 7 - Návštěvnost ruských turistů podle měsíců od r. 1999-2004 34. V tabulce přílohy č. 8 - Způsob organizace cesty turistů z Ruské federace do ČR je vidět, jak klesá poptávka ruských turistů po službách cestovních kanceláří a jak se naopak zvyšuje individuální zajištění cesty. Odůvodněním takového zjištění může být znalost ČR a poměrů na trhu cestovního ruchu mezi Ruskem a ČR z předcházejících cest a pobývání v ČR. Tabulka vykresluje údaje jen do roku 2003 35, čímž se ztrácí poznatky o situaci mezi lety 2004-2007. Autor se domnívá, že se situace za poslední roky změnila a svou domněnku obhájí v následující podkapitole. V ní také nastíní, proč se zájem o produkty cestovních kanceláří může ze strany ruských cestovatelů nadále zvyšovat. 4.3 Obtíže pro ruského turistu ke vstupu do ČR Do většiny států Evropy (až na výjimky jako jsou státy: Černá Hora, Chorvatsko, Moldavsko, Bělorusko a Ukrajina) potřebuje občan Ruské federace vyřídit víza pro vstup do země za účelem turismu. Od roku 2000 se také ČR stala zemí, vůči které má ruský turista vízovou povinnost. Dle názoru Jaromíra Beránka (ředitele konzultační společnosti Mag Consulting zabývající se cestovním ruchem) přišla ČR z důvodu zavedení vízové povinnosti (a následného snížení počtu návštěv z Ruska) o částku 19 miliard Kč (k roku 2004) 36. Je možné polemizovat, jestli v žebříčku nejvíce navštěvovaných zemí a destinací (viz příloha č. 5) nehraje významnou roli právě fakt o nutné vízové povinnosti pro vstup do cizího státu. Pro názornou ukázku států s bezvízovým vstupem do země, vyřizováním víz na hranici při příjezdu do země a s minimální lhůtou vyřizování je uvedena tabulka v příloze č. 9 - Ukázka států s jednoduššími podmínkami ke vstupu do země pro občany Ruské federace 37 38 39. 33 Seminář společnosti Olivier [23] 34 Výzkum byl proveden Czechtourismem a protože se jednalo o jednorázovou analýzu, údaje jsou uvedené jenom do roku 2004 35 Výzkum byl proveden Czechtourismem a protože se jednalo o jednorázovou analýzu, údaje jsou uvedené jenom do roku 2003 36 Zdroj: http://www.iolivier.cz/index.php?idoflevel=26 ze dne 24.10.2007 37 Vyzdvihnout by se dalo Thajsko (13.místo v nejvíce navštěvovaných zemí ruskými turisty v roce 2006), kde od 23.3.2007 platí bezvízový vstup na území země. Od té doby se zavádí nové letecké linky (např. charterová linka ze Samary) a vznikají nové cestovní kanceláře, které nabízí turistické balíčky (př.paks Company). Do té doby občané Ruské federace museli při svém vstupu do země zařizovat turistické víza a to buď přes thajský konzulát v Moskvě nebo hned při svém vstupu do země a samotné vyřizování trvalo od 0,5 4 hod. Víza, jejíž cena se pohybovala kolem 25 $, byla platná 2 týdny. Bude zajímavé pozorovat vývoj poptávky po pobytech v Thajsku, když už v roce 2006 byl nárůst cest o více než 100% (o výjezdovém cestovním ruchu občanů Ruska se píše v kapitole 3 a uvádí se tabulka nejvíce navštěvovaných zemí v příloze č.5). 24

Ovšem návštěvnost cizích zemí ruskými turisty neklesá a ani nestagnuje, ale jak ukazuje graf č. 1 z podkapitoly 4.1 roste, a to relativně rychlým tempem. Jeden z možných faktorů, který tomu napomáhá, je spolehlivě fungující český konzulát v Moskvě a 2 nově otevřená konzulární oddělení v Petěrburku a Jekatěrinburku. Podle slov PhDr. Heleny Svobodové (ředitelky zahraničního zastoupení CzechTourismu v Moskvě) si v roce 2006 o turistická víza zažádalo celkem 266 000 občanů Ruska, z toho 195 000 jich vyřizovalo konzulární oddělení v Moskvě, 54 000 v Petrohradě a 17 000 v Jekatěrinburgu. Počet zamítnutých žádostí bylo 1 330 (0,5 % neúspěšnost) 40. Nicméně ČR trvalo 7 let, aby se počet ruských turistů vyrovnal počtu jejich návštěv z roku 1999 (čili v roce, kdy mezi Ruskem a ČR platila ještě bezvízová povinnost) 41 Samotné vyřizování českých víz je proces docela složitý a pro občany s trvalým bydlištěm mimo Moskvu, Petrohrad a Jekatěrinburg (3 ruská města, ve kterých se nachází český konzulát) je časově a finančně náročný 42. Obecně lze vyčlenit 3 druhy víz: krátkodobá, dlouhodobá a tranzitní 43. Pro účely cestovního ruchu se vydávají krátkodobá a tranzitní víza. Krátkodobá víza Tento typ víz se vydává na dobu kratší než 90 dní s možností zažádat o nové vízum až po uplynutí 180 dní po návratu z ČR. Při žádosti je zapotřebí prokázat se platným zahraničním pasem (s nejméně 90 denní platností po odjezdu z ČR), vyplněnou anketu červené barvy s nalepenou barevnou fotografií na bílém pozadí, potvrzení rezervace ubytovacího zařízení (nebo přihlášku od fyzické nebo právnické osoby či voucher přijímací strany), kopii zdravotního pojištění s minimální úhradou úrazu 30 000, kopie zaplněných stránek pasu. U dětí se předkládá rodný list, v případě, že cestuje s doprovodem zletilé osoby, je nutné notářské ověření zplnomocnění zletilé osoby za dítě. Od 1.6.2006 platí samostatný vízový dotazník a přikládá se fotografie i všechny nutné shora uvedené dokumenty. Po kladné vyhovění žádosti se do pasu rodiče nalepí osobní vízum pro dítě. 38 Je zajímavé pozorovat také vízovou situaci i v jiných státech (Černá Hora, Srbsko, Chorvatsko, Egypt, Kypr, Turecko aj.) a zároveň sledovat návštěvnost ruských turistů v téhle zemích. 39 www.travel.ru [16] 40 Prezentace PhDr. Heleny Svobodové [21] 41 V roce 1999 byl zaznamenán příjezd 235 807 turistů z Ruska (ve srovnání s počtem 239 632 v roce 2006) 42 Seminář společnosti Olivier [23] 43 www.travel.ru [17] 25

Na požádání konzulátu se žadatel musí prokázat také platební schopností nejméně sumou 1 160 Kč na jeden den pobytu v ČR (na platnost víz do 30 dní) nebo celkovou sumou 34 800 Kč (na dobu od 30-90 dní). Tranzitní víza Dne 1.9.2006 byla v ČR (i v jiných zemích EU) zrušena tranzitní víza pro občany Ruské federace, kteří jsou držiteli víz kategorie B nebo C Schengenské úmluvy. Na základě toho mohou ruští turisté zůstat bezplatně 5 dní v ČR, aniž by potřebovali oddělené vízum. Záměrem tohoto typu víz je pozitivně působit na příliv ruských turistů do ČR, kteří mohou svůj příjezd nebo odjezd ze své cílové destinace pobytu spojit i s krátkou návštěvou ČR. Délka vyřizování Do 1.10.2007 platilo, že velvyslanectví ČR mohlo vydat víza do 7 pracovních dnů od podání žádosti. Od 1.10.2007, kdy se mění podmínky pro vydávání víz (v důsledku přísnějších opatření pro vydávání Schengenských víz od nového roku 2008), se celá procedura prodlouží minimálně o 2 dny. Existují i tzv. expresní víza, jejichž délka vyřizování je možná i do 3 pracovních dnů (to však není možné na všech konzulátech). Jinak musí také počítat ruský turista, který si vyřizuje víza přes cestovní kanceláře. Cena za vyřízení vízy Poplatky velvyslanectví ČR pro krátkodobá víza jednorázové činí 35, krátkodobá multivíza 35 a expresní vízum (vybavení do 3 pracovních dnů) 70 44 45. Vybírání poplatků konzulárním oddělením je pro státní rozpočet činností výdělečnou. V roce 2006 se za žádostí o víza vybralo 350 mil. Kč 46. V případě vyřizování víz na pobočkách cestovních kanceláří jsou ceny samozřejmě vyšší. Svou logiku to má hlavně v administrativních nákladech cestovních kanceláří a cenového navýšení s cílem dosažení určitého zisku. Výhody pro ruského žadatele to má však obrovské nemusí se osobně dostavit na český konzulát. Vyřizovat víza může jenom akreditovaná cestovní kancelář, která musí být registrovaná ve Federální agentuře cestovního ruchu. Celkový počet akreditovaných cestovních kanceláří v Moskvě je v současnosti kolem 80. 44 Seminář společnosti Olivier [23] 45 Ceny jsou platné od 1.6.2007. Do té doby se cena jednorázového víza a multivíza pohybovala od 42-45 46 Seminář společnosti Olivier [23] 26

Vízová povinnost má podle slov Natallie Makovik pozitivní vliv na vysoký počet průměrných dní pobytu. Dle jejího názoru vízum, po jeho náročném vyřizování, motivuje zůstávat v ČR déle. Na základě výše uvedeného se autor domnívá, že ruští turisté změnili po roce 2003 přístup k zajištění zájezdu do ČR. Autor vyjadřuje názor, že pro turistu je větší motivace obracet se na cestovní kanceláře, které mu zabezpečí vyřízení víz a zároveň nabídne zajímavý turistický produkt. Naopak, opouští se od samostatného organizování dovolené do ČR. 4.4 Dopad vstupu ČR do Schengenského prostoru na vízovou povinnost pro turisty z Ruska Od 1. září 2007 je ČR v Schengenském informačním systému a oficiální vstup ČR do Schengenského prostoru se plánuje na 21.12.2007 47. Hlavní myšlenkou Schengenského prostoru je svobodné cestování mezi členskými státy bez kontroly vízové povinnosti. Výjimkou je kontrola na vnějších hranicích států, které sousedí se státy nečlenskými. K státům: Belgie, Dánsko, Německo, Finsko, Francie, Řecko, Itálie, Lucembursko, Nizozemí, Portugalsko, Rakousko, Švédsko, Španělsko, Island a Norsko vstoupili dne 21.12.2007 do Schengenského prostoru kromě České republiky také státy: Slovensko, Polsko, Maďarsko, Litva, Lotyšsko, Estonsko, Slovinsko a Malta. Pro turisty, kteří získají Schengenské vízum vydané jakýmkoliv členským státem, se nabídne příležitost cestovat a překračovat hranice bez vízové povinnosti jiných členských států. Tím vznikne z hlediska bezpečnosti důkladnější kontrola na vnějších hranicích Schengenského prostoru a přísné podmínky pro vydávání víz. Pro ruského turistu to bude mít pozitivní dopad z důvodu ušetření času a peněz, jelikož bude žádat o vízum jenom na jednom konzulárním oddělení, přičemž po udělení Schengenského víza bude moci navštívit vícero zemí uvnitř Schengenu. Vyřizování se očekává do 24 hod (až 80 % žádostí), zbytek žádostí se stihne vyřídit do následujícího dne 48. Cena Schengenského víza je stanovena jednotně, pro všechny země stejně. Na konzulárních odděleních se bude vybírat poplatek 65 49. Za sníženou sazbu (35 ) se Schengenská víza budou vydávat pro občany, s kterými má Evropská komise uzavřeny příslušné smlouvy. 47 www.euroskops.cz [18] 48 COT business [2] 49 Cenu 65 uvádí ex-konzul Roman Masařík, časopis COT business říká o ceně 60 27