VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Měřící techniky hodnotící kognitivní funkce pacientů s demencí

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra zdravotnických studií Měřící techniky hodnotící kognitivní funkce pacientů s demencí Bakalářská práce Autor: Lucie Šmídová Vedoucí práce: Mgr. Iva Dubnová Jihlava 2014

Anotace: Bakalářská práce se zabývá měřícími technikami, které hodnotí kognitivní funkce u pacientů s demencí. Teoretická část je zaměřena na pojem demence a rozdělení demencí. Dále je zde vysvětlen pojem kognitivní funkce a jednotlivé měřící techniky, které se používají k hodnocení kognitivních funkcí. Praktická část zjišťuje, jestli výsledky měřících technik ovlivňují péči o pacienta s demencí, jestli personál pečující o pacienty s demencí má znalosti z oblasti kognitivních funkcí a zná stupnici MMSE. Klíčová slova: demence, kognitivní funkce, měřící techniky Abstract: The bachelor thesis deals with measurement techniques that assess cognitive function in patients with dementia. The theoretic part focuses on the concept of the dementia and dividing of dementia. Also there is explained the concept of cognitive function and types of measurement techniques that are used to assess cognitive functions. The practical part is finding out whether the results of measuring techniques influence the care of patients with dementia, whether the staff caring for patients with dementia has knowledge of cognitive functions and knows the MMSE scale. Key words: aphrenia, cognitive fiction, measurement techniques

Poděkování Ráda bych poděkovala vedoucí bakalářské práce Mgr. Ivě Dubnové za odborné vedení a vstřícný přístup. Dále bych chtěla poděkovat PhDr. Jaroslavě Šedové za cenné rady. Mé poděkování patří také respondentům, kteří se zúčastnili dotazníkového šetření.

Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též AZ ). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne... Podpis

Obsah ÚVOD... 9 Cíle práce... 11 Hypotézy práce... 11 1 TEORETICKÁ ČÁST... 12 1.1 Demence... 12 1.1.1 Epidemiologie demencí... 13 1.1.2 Obecné příznaky demence... 13 1.1.3 Přehled demencí... 14 1.1.4 Příčiny demence... 14 1.2 Kognitivní funkce... 20 1.2.1 Paměť... 20 1.2.2 Pozornost... 21 1.2.3 Zrakově prostorové schopnosti... 22 1.2.4 Řečové schopnosti... 22 1.2.5 Myšlení... 22 1.3 Kognitivní trénink... 23 1.4 Charakteristika hodnotících a měřících technik... 23 1.5 Testy hodnotící kognitivní funkce... 23 1.5.1 Mini-Mental state examination (MMSE)... 23 1.5.2 Addenbrookský kognitivní test (ACE-R)... 24 1.5.3 Test kreslení hodin (Clock drawing test- CDT)... 24 1.5.4 Montreal Cognitive Assesment (MoCA)... 25 1.5.5 Test kreslení dráhy... 25 1.5.6 Sedmiminutový screeningový test (7MST)... 25 2 PRAKTICKÁ ČÁST... 26 2.1 Metodika výzkumu... 26

2.2 Charakteristika respondentů... 26 2.3 Průběh výzkumu... 26 2.4 Zpracování získaných dat... 27 2.5 Výsledky výzkumu... 28 2.5.1 Vyhodnocení dotazníkové otázky číslo 1... 28 2.5.2 Vyhodnocení dotazníkové otázky číslo 2... 29 2.5.3 Vyhodnocení dotazníkové otázky číslo 3... 30 2.5.4 Vyhodnocení otazníkové otázky číslo 4... 31 2.5.5 Vyhodnocení dotazníkové otázky číslo 5... 32 2.5.6 Vyhodnocení dotazníkové otázky číslo 6... 33 2.5.7 Vyhodnocení dotazníkové otázky číslo 7... 34 2.5.8 Vyhodnocení dotazníkové otázky číslo 8... 35 2.5.9 Vyhodnocení dotazníkové otázky číslo 9... 36 2.5.10 Vyhodnocení dotazníkové otázky číslo 10... 37 2.5.11 Vyhodnocení dotazníkové otázky číslo 11... 38 2.5.12 Vyhodnocení dotazníkové otázky číslo 12... 39 2.5.13 Vyhodnocení dotazníkové otázky číslo 13... 40 2.5.14 Vyhodnocení dotazníkové otázky číslo 14... 41 2.5.15 Vyhodnocení dotazníkové otázky číslo 15... 42 2.5.16 Vyhodnocení dotazníkové otázky číslo 16... 43 2.5.17 Vyhodnocení dotazníkové otázky číslo 17... 44 2.5.18 Vyhodnocení dotazníkové otázky číslo 18... 45 2.5.19 Vyhodnocení dotazníkové otázky číslo 19... 46 2.5.20 Vyhodnocení dotazníkové otázky číslo 20... 47 2.5.21 Vyhodnocení dotazníkové otázky číslo 21... 48 2.5.22 Vyhodnocení dotazníkové otázky číslo 22... 49 2.5.23 Vyhodnocení dotazníkové otázky číslo 23... 50

2.5.24 Vyhodnocení dotazníkové otázky číslo 24... 51 2.5.25 Vyhodnocení dotazníkové otázky číslo 25... 52 2.5.26 Vyhodnocení dotazníkové otázky číslo 26... 53 2.6 Diskuze... 54 2.6.1 Hypotéza číslo 1... 54 2.6.2 Hypotéza číslo 2... 55 2.6.3 Hypotéza číslo3... 55 2.7 Návrh řešení a doporučení pro praxi... 57 ZÁVĚR... 58 Seznam použité literatury... 60 Seznam grafů... 62 Seznam příloh... 63

ÚVOD Populace stárne a patří to mezi neodmyslitelnou část lidského života. Lidé se dožívají stále vyššího věku. V ambulancích a na odděleních nemocnic přibývají senioři s kognitivním deficitem a demencí. I v průběhu normálního stárnutí dochází někdy ke zhoršování kognitivních funkcí, jakými jsou zejména pozornost, psychomotorické tempo a výbavnost z paměti. Zhoršuje se i schopnost soustředění, přizpůsobivost novým nečekaným událostem a situacím. Není však pravidlem, že se vždy jedná o demenci. Do budoucna lze onemocnění chápat jako hrozbu pro populaci. V zaměstnání pracuji denně s pacienty trpícími demencí, proto jsem tímto směrem zaměřila i bakalářskou práci. Ze zkušenosti si troufám říct, že péče o pacienty s demencí je velmi náročná jak po fyzické tak psychické stránce. Měřící techniky hodnotící kognitivní funkce provádí lékař, ale to neznamená, že výsledky nejsou podstatné pro ošetřující personál. Naopak, domnívám se, že veškerý personál pečující o pacienty s demencí je tým, který se podílí na poskytování kvalitní péče těmto pacientům. Aplikace měřících technik se provádí za určitých pravidel. Jedním z nich je dostatek času. Ze své praxe jsem si vědomá, že na získání důvěry pacienta a získání informací je nutný především čas a trpělivost. Bohužel někdy nelze poskytnout dostatečné množství času nebo z důvodu pasivity a negativizmu pacienta, který souvisí se základní diagnózou, není možné navázat spolupráci. Avšak výsledky měřících technik mohou ukázat, že stupeň demence není tak pokročilý, aby se pacient nemohl do spolupráce zapojit. Tímto zjištěním se můžeme zaměřit na intenzivnější zapojení nemocného do aktivit a denně se provádějí nácviky soběstačnosti, které v rámci svých možností je pacient schopen zvládnout a mohou stupeň kognice zlepšit či zachovat. Zdůraznila bych, že stupeň demence je velmi důležitý v péči o pacienta. Ne vždy lze na první pohled poznat, v jaké míře je nemoc prohloubená. Zjištěním stupně demence se lépe navazuje komunikace s pacientem. Je důležité pacienta nepodceňovat, ale také nepřeceňovat. Vše by mohlo působit kontraproduktivně a pacienta buď urazit, nebo naopak devalvovat, že daný úkon nezvládl. Avšak s výsledky měřících technik se můžeme zaměřit na zvládnutelné aktivity pacientem, tím se podpoří i jeho chuť do další spolupráce.

Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části se zabývám poznatky spojenými s pojmem demence. Věnuji se jeho vysvětlení, rozdělení a také jednotlivým onemocněním. Dalším pojem, který je také nezbytný, jsou kognitivní funkce. V péči o pacienta s demencí jsou nám nápomocné měřící techniky, které hodnotí kognitivní funkce u pacientů s demencí, které jsou také uvedeny v teoretické části. Jednotlivé pojmy spolu úzce souvisí a vzájemně se prolínají. Na základě kompletních znalostí spolu s měřícími technikami lze zlepšit spolupráci s pacientem, zkvalitnit poskytovanou péči. V praktické části se zabývám výzkumem na pracovištích, kde respondenti pečují o pacienty s demencí. Snažím se zjistit informovanost personálu o kognitivních funkcích, zda měřící techniky hodnotící kognitivní funkce ovlivňují péči o pacienty a jak dalece se orientují v diagnostickém testu MMSE. 10

Cíle práce Zjistit, jak měřící techniky hodnotící kognitivní funkce ovlivňují péči o pacienta s demencí. Zjistit znalosti zdravotníků o měřících technikách používaných u pacientů s demencí. Hypotézy práce Předpokládám, že v péči o pacienta s demencí personál ovlivňují výsledky měřících metod. Domnívám se, že 50% respondentů má znalosti z oblasti měření kognitivních funkcí. Předpokládám, že 40% zdravotníků zná stupnici demence podle MMSE testu. 11

1 TEORETICKÁ ČÁST 1.1 Demence Dle Pidrmana (2007) je demence syndrom, který vzniká následkem chronického nebo progresivního charakteru a narušuje vyšší korové funkce, ale vědomí není zastřené. Jde o celkové zhoršení psychické i tělesné součásti. Jedná se jak o zhoršení paměti, myšlení, emocí, vůle, ale i inkontinence moči, snížená obranyschopnost (Kučerová, 2006). Jedná se o neurodegenerativní onemocnění. U člověka postiženého demencí dochází k podstatnému snížení tzv. kognitivních funkcí - paměť, intelekt, pozornost, motivaci. V posledních letech je to nejčastější a nejzávažnější duševní porucha, která se ve stáří vyskytuje. Neznamená to však, že každý starý člověk je dementní. Poruchy kognitivních funkcí mají závažný vliv na život pacienta. Postižena je především paměť pro nové zážitky, ale i uchování a vybavování nových informací. Nemocný špatně vnímá více věcí najednou. Nejsou postiženy pouze funkce kognitivní. Můžeme popsat 3 základní skupiny funkcí, které se navzájem prolínají. Souhrnný název pro tyto skupiny je behaviorální a psychologické příznaky demencí. a) Kognitivní funkce b) Aktivity denního života c) Poruchy emocí (Jirák a kol., 2009) Nutno podotknout, že stařecká demence jako taková neexistuje. Přestože není demence součástí normálního stárnutí, je častější u starých lidí (Holmerová a kol., 2003). 12

1.1.1 Epidemiologie demencí V dnešní době se často hovoří o stárnutí populace. Tento celosvětový trend je aktuální i v naší republice. Dříve nejčastěji vyskytovaný diabetes mellitus či cévní mozkové příhody předčil výskyt demence. Celkem pacientů postižených demencí se odhaduje na 100 000 osob. Prevalence je tedy zhruba 1% obyvatel. Onemocnění je časté nad 65 let, proto v tomto věku je četnost výskytu asi 5%. 30-50% jedinců trpících demencí se vyskytuje ve věku 85let (Jirák a kol., 2009). 1.1.2 Obecné příznaky demence Základní charakteristický rys jsou poruchy kognitivních funkcí, především paměťi a intelektu. Jsou však další symptomy typické pro demenci: Poruchy intelektu Poruchy paměti Poruchy orientace Poruchy abstraktního myšlení Poruchy chápání Poruchy pozornosti a motivace Poruchy korových funkcí (apraxie, afázie) Poruchy emotivity Poruchy chování Ztráta soběstačnosti Poruchy osobnosti Mohou se objevit psychotické příznaky (Pidrman, 2007) Dle Krishnamoorthyho, (2010) se demence vyznačuje úbytkem kognitivních funkcí a následkem vznikají výše uvedené symptomy. 13

1.1.3 Přehled demencí Demence je klinický syndrom, ne pouze nosologická jednotka. V definici je zdůrazněn pokles intelektových funkcí. U demence hovoříme o maximálním úbytku maximálních intelektových schopností dosažených během života. Proto lze o demenci hovořit tehdy, kdy dítě dosáhne 2 roky života, protože je třeba rozlišovat demenci od vrozených vad (Topinková, 2010). Pro stanovení diagnózy jsou nezbytné potíže ve třech oblastech kognitivní, behaviorální a funkční oblasti. Tyto příznaky jsou v různé intenzitě přítomné u všech typů demencí. Dle etiopatogenetického hlediska rozdělujeme demence do dvou velkých skupin: Primární demence: intelektové funkce jsou postiženy organickým onemocněním mozku primárně degenerativní, vaskulární nebo smíšené etiologie. Sekundární demence: je demence, kdy je syndrom demence doprovází jiné onemocnění (Topinková, 2010). 1.1.4 Příčiny demence 1.1.4.1 Atroficko-degenerativní Dochází ke snížení počtu a porušení neuronů, synapsí a neuroglií a tím k tvorbě a ukládání patologické bílkoviny a exprese genů, jejímž následkem dochází k buněčné smrti. Patologický vliv mají také kyslíkové radikály, kterých je nadbytek a ničí stěnu nervových buněk, enzymy a další látky. V důsledku toho dochází k porušení přenosu informací a množství neurotransmiterů se snižuje. Např. Alzheimerova demence, demence s Lewyho tělísky, demence při Parkinsonově chorobě, Pickova choroba. 14

Alzheimerova demence Dle Pidrmana, (2003) představuje Alzheimerova demence dále jen AD alespoň 50% všech demencí, a proto je ze všech nejčastější. Základem je postižení šedé kůry mozkové. Důvodem vzniku je patrně tvorba a ukládání beta-amyloidu, který vytváří shluky. Beta-amyloid se hromadí v mezibuněčných prostorách a spojuje se do řetězců, následně do tzv. Alzheimerových plaků. V místě usazení tyto útvary poškozují funkci mozkové kůry. Jedním z nejzávažnějším intraneuronálním procesem je pokles tau proteinu s tvorbou neurofibrilárních klubek tzv. tangles. Dále je porušena funkce neurotransmiterů, zejména acetylcholinu. Vyústění těchto dějů je rozvoj demence. Pro všechny pacienty je typický plíživý a nenápadný začátek onemocnění. Jde o trvale postupující zhoršování duševních schopností. Při propuknutí choroby před 65. rokem života je postup nemoci rychlejší než u nemocných, u nichž nemoc začala až po 75 letech života (Topinková, 2010). Výskyt se trvale zvyšuje spolu s dlouhověkostí ( Pfizer 1998). Odhaduje se, že podle stárnutí světové populace bude v roce 2030 minimálně 34 milionu nemocných. Odhad výskytu demence je zhruba 50-60 %. To znamená, že odhad nemocných v Evropě je v dnešní době 2 miliony (Slezáková a kol., 2007). AD má tři stádia. V prvním stádiu jsou příznaky mírné, často přehlédnutelné, zhoršuje se paměť, především pro nedávné události. Může nastat přechodná časová dezorientace, nemocný není schopen sdělit aktuální datum. Dále prostorová dezorientace, nemocný neví, kde se nachází, nepoznává známá místa ani vlastní byt. Ztrácí iniciativu a průbojnost, obtížně hledá slova (Pfizer, 1998). Dle Jiráka, (2009) se tento stupeň demence vyznačuje poruchami paměti, kdy si nemocný uvědomuje své problémy. V druhém stádiu příznaky znemožňují vykonávat běžné denní aktivity. Vyskytují se výpadky paměti, snížená sebepéče, nemocný bloudí na známých místech, řečové schopnosti zhoršené a mohou se vyskytnout halucinace. 15

Ve třetím stádiu dochází k rozkladu osobnosti. Nemocný je odkázán na pomoc jiné osoby. Často se vyskytují potíže s příjmem potravy, nepoznává své blízké, objevují se problémy s chůzí, inkontinence a poruchy chování ( Pfizer, 1998). Dle Pidrmana, (2007) se ve třetím stádiu demence objevují bludy a halucinace, myšlení je zabíhavé, mohou se vyskytnout konfabulace, poruchy chůze a jemné motoriky. Obvykle 7-10 let od prvních příznaků onemocnění končí smrtí. Průběh demence při ACH lze obecně shrnout jako postupné zhoršování bez větších výkyvů (Pidrman, 2003). Příčina AD není známá, ale jsou rizikové faktory demence a žádný faktor samostatně onemocnění nezpůsobí (Slezáková a kol, 2007). AD končí smrtí do 7-10 let od objevení se prvních příznaků (Jirák a kol., 2009). Demence při Parkinsonově chorobě Dle Fišara (2009), zhruba u 10 20 % populace může vzniknout demence z Parkinsonovy choroby. Většinou se léčí základní onemocnění a na demenci samotnou se takový důraz neklade. Demence u Parkinsonovy choroby má mírnější nástup než Alzheimerova demence. Jedná se o neurodegenerativní onemocnění, které zasahuje mozkový kmen a následkem jsou poruchy hybnosti, například rigidita, hypomotorika, hypomimika (Jirák a kol., 2009). Demence s Lewyho tělísky Nemoc je pojmenována po Friedrichovi Heinrichu Lewym, německém internistovi a neurologovi. Jde o neurodegenerativní onemocnění, které je typické alzheimerovskými změnami a jsou přítomna Lewyho tělíska jako u Parkinsonovy nemoci. Důvodem degenerace mozkových buněk jsou patologické změny bílkovin alfa - synukleinů, která tvoří Lewyho tělíska uvnitř mozkových buněk. 16

Mimo příznaky Alzheimerovy a Parkinsonovi nemoci má své specifické příznaky. U demence s Lewyho tělísky se objevují scénické zrakové halucinace, jako jsou lidské postavy, zvířata. Mění se úroveň soustředěnosti, kvality vědomí a senzitivita na neuroleptika (Jirák, 2009). Dle Berlita, 2006 je to typ demence, kdy se v nervových buňkách usazují látky, které ničí neurony. Huntingtonova chorea Jedná se o vzácné, dědičné, neurodegenerativní onemocnění, které je charakteristické poruchami chování a demencí. Příčinou je změna v genetické informaci závadou na čtvrtém chromozomu, tím vzniká hromadění patologické bílkoviny v mozku a ten ničí mozkové buňky. Mezi příznaky řadíme nepřiměřeně smutnou náladu, nedostatek energie, úzkosti, pocit neschopnosti, obavy z budoucnosti, poruchy koordinace hybnosti (Jirák a kol., 2009). Frontotemporální demence Nástup demence bývá časný a to mezi 45. 65. rokem. Dochází k atrofii frontálního, temporálního nebo obou laloků mozku. Při poškození frontálního laloku (Pickova choroba) se objevují změny osobnosti, chování, apatie, ztráta zájmů o sám sebe, péče o sama sebe nedostatečná, změny ve stravování, dále je velmi narušená pozornost a schopnost abstraktního myšlení. Méně nápadnými se stávají kognitivní poruchy, které se vyvíjejí až v průběhu onemocnění. Temporální forma demence bývá vzácnější. Patří sem sémantická demence, u které jsou charakteristické poruchy porozumění řeči, nejsou schopni pojmenovat předměty, nezvládnou rozpoznat význam předmětů, které vidí, špatně si vybavují slova, nemohou najít ta správná. Při poškození frontálního i temporálního laloku dochází k primární progresivní afázii. To znamená, že je výrazně postižena řeč. Pro nemocného je řeč namáhavá, mluví neplynule, nemůže si vybavit správné slovo a je narušená gramatika (Jirák a kol., 2009). 17

1.1.4.2 Demence symptomatické Jsou způsobeny celkovým onemocněním, infekcemi, intoxikací, úrazy, nádory, cévními poruchami, metabolickými změnami a jinými poruchami postihující mozek. Symptomatické demence můžeme dále rozdělit do dvou skupin: Vaskulární demence podkladem jsou poruchy mozkových cév a krevního mozkového zásobení, přítomny jsou malé infarkty na podkladě trombózy, embolie nebo krvácení, demence se objeví, když mozek již nedokáže kompenzovat určitou hranici poškození. Četnější vznik demence bývá po cévní mozkové příhodě, dále při onemocnění srdce, při arteriální hypertenzi, u pacientů s diabetem mellitem. Např. multiinfarktová demence, demence smíšeného typu. Vaskulární demence s náhlým začátkem - jedná se o poškození mozku infarktem, převážně částí, které jsou významné pro kognitivní funkce. Rozvoj je velice náhlý a rychlý. Demenci způsobuje např. cévní mozková příhoda nebo mozková příhoda ve strategické oblasti. Dle lokalizace cévní léze máme typické neurologické příznaky, které se postupně zmírňují, pokud nedojde k recidivě. Je nutné minimalizovat rizikové faktory, které by mohly vést k navrácení prvotního problému, jako jsou hypertenze, životospráva, hypercholesterolémie. Multiinfarktová demence - v oblasti bílé mozkové hmoty vznikají mnohočetné infarkty. Jako častou příčinou se jeví poškození mozku embolizací sklerotických nebo intrakardiálních trombů. V souvislosti s rozvojem cévního poškození je jejich průběh kolísavý (Jirák a kol., 2009; Pidrman, 2007). Ostatní symptomatické demence - vznik onemocnění je způsoben na podkladě celkového onemocnění organizmu, které postihuje také mozek. Jedná se o intoxikace, infekce, záněty, úrazy mozku a nádory (Jirák, a kol., 2009). 18

Creutzfeldtova - Jakobova nemoc - řeč je o vzácném onemocnění, s prevalencí jeden případ na jeden milion obyvatel. Nemoc způsobují proteinové částice, které jsou způsobeny houbovitými změnami mozku, nazýváme je priony. Průběh je velmi rychlý, během několika měsíců lze hovořit o těžké demenci. Mimo demence se přidružují příznaky, jako jsou svalové záškuby, svalová rigidita, třes, poruchy rovnováhy a jiné. Proto smrt nastává často vdechnutím stravy a následnou pneumonií. Postihuje většinou mladé lidi okolo 29let. Metabolické demence- poruchy metabolismu mohou vyústit v demenci, ale ve většině případů jsou léčitelné po odstranění základní příčiny. Mezi vrozené poruchy řadíme Wilsonovu chorobu, kterou způsobuje nedostatečná tvorba bílkoviny, která přenáší měď a ta se ukládá v játrech, mozku a očích. Mezi získané metabolické demence dále řadíme poruchy výživy, zejména nedostatek bílkovin, vitamínu B či celkovou nedostatečnou nutriční hodnotu přijímané stravy, dále endokrinní poruchy, chronické orgánové poruchy především jater a ledvin a toxické poruchy (Jirák a kol., 2009). Stupně demence: a) Lehká demence mírný pokles paměti, výrazně však zhoršená schopnost učit se nové věci, ztížené vybavování si nových věcí, není narušena soběstačnost, ale nemocného ovlivňuje při zvládání běžných denních činností b) Středně těžká demence - při tomto stupni nemocný není schopen vštípit si nové poznatky, dezorientován časem, místem, nepamatuje si své příbuzné, není schopn zvládat běžné denní činnosti c) Těžká demence neschopnost vštípit si nové poznatky, nemocný je odkázán na péči jiné osoby (Pavlovský a kol., 2012). Kritéria diagnózy demence dle Berlita, (2006) 1. Porucha paměťových funkcí 2. Porucha alespoň v jedné z dalších kognitivních funkcí 3. Řeč, volní motorika, poznávání předmětů, exekutivní funkce, sebehodnocení 4. Narušení funkcí denního života a v zaměstnání 5. Vyloučení deliria 19

Vyšetřovací metody k určení závažnosti onemocnění anamnéza zobrazovací metody: CT a MR dokazují mozkovou atrofii, eventuelně nitromozkové léze, úbytek mozkové tkáně, přítomnost patologických útvarů, jako např. metastázy, nádory, cysty a jiné. SPECT nebo PET prokážeme snížený průtok krve mozkem. Určují kvalitu mozkového metabolismu a podávají nám informace o přenašeči vzruchů v mozku. EEG nám ukazuje změnu mozkové činnosti a vytýčí druh demence (Jirák, 2009). MMSE (Mini Mental State Examination), testu hodin, jinak řečeno Clock Completion Test (dále CCT), se používá k vyšetření funkčních poruch mozku a kognitivních funkcí. laboratorní vyšetření - krevní obraz sedimentace, vyšetření štítné žlázy, glykemie, ledvinový soubor, jaterní soubor (Schuler, 2010). 1.2 Kognitivní funkce Kognitivní neboli poznávací funkce patří mezi základní funkce našeho mozku. Díky nim můžeme poznávat okolní svět, plánovat naše jednání a umožňuje vzájemné působení s druhými lidmi. S poškozením, ať už způsobené úrazem CNS, psychické nemoci či vlivem stáří, ztrácíme i kus našeho Já (Klucká a kol., 2009). Dle Jiráka (2009), nám kognitivní funkce umožňují reagovat na vnější prostředí a adaptovat se na něj. 1.2.1 Paměť Paměť umožňuje přijímat, uchovávat a vybavovat si nové informace, vjemy či zážitky. Dává nám pocit spojitosti a víme, kdo jsme. Paměťový proces má tři fáze: vštípení, uchování a vybavení. Jakákoliv z těchto fází může být narušena. Můžeme rozlišovat paměť krátkodobou a dlouhodobou podle délky uchování informace v paměti. Kapacita krátkodobé paměti je omezená, bývá označována jako magické číslo 7±2. To znamená, že většina lidí si ze seznamu zapamatuje 5-9 položek. Dlouhodobou paměť rozlišujeme 20

na implicitní a explicitní. Implicitní paměť nám dovoluje osvojit si zvyky a dovednosti bez toho, abychom si to uvědomovali. Explicitní paměť poskytuje možnost uchovávat fakta, osobní vzpomínky či informace z naší minulosti, na které si můžeme v danou chvíli vědomě vzpomenout. Explicitní paměť dělíme na dva podtypy. Sémantická paměť, to znamená, že umožňuje pamatování si obecných věcí či obecně platných faktů, používá se hlavně při učení ve škole. Druhým podtypem je paměť epizodická, která nám umožňuje vybavování si osobních vzpomínek (Klucká a kol., 2009). Člověk s demencí má poškozenou paměť a to především krátkodobou. Nedávné informace si nepamatuje, ale dlouhodobá paměť je zachována poměrně dlouho (Zgola, 2003). 1.2.2 Pozornost Pozornost je funkcí vědomí a dbá na jeho zaměření potřebným směrem. Chrání nás před záplavou podnětů, které na nás působí a v tu chvíli jsou méně podstatné. Nelze reagovat na všechny podněty současně, proto si vybíráme ty podstatné a v danou chvíli pro nás důležitější. To nám dovoluje jedna z vlastností pozornosti selektivita. Další vlastností pozornosti je koncentrace. Díky ní se můžeme soustředit na určitý předmět. Dále distribuce pozornosti, která nám umožňuje zvládání více věcí zároveň. Čím více je činnost automatizovaná, není nutné se na ni tolik soustředit. Poslední vlastností pozornosti je vigilita, to znamená schopnost přenášet pozornost z jednoho podnětu na druhý. Tato vlastnost je úzce spjata s adaptací na měnící se podmínky okolí (Klucká a kol., 2009). Dementní člověk často není schopen začít či dokončit akci. Fixuje se na méně důležitou část úkolu a podstatné části vypouští. Neubrání se rušivým podnětům a reakce na nové podněty jsou snížené (Zgola, 2003). 21

1.2.3 Zrakově prostorové schopnosti V této kategorii jsou zařazeny vizuálně - konstrukční, vizuálně motorické a percepční schopnosti, které jsou závislé na myšlení a paměti. Objevují se problémy s rozeznáním neúplných obrazců. Obvyklá je dezorientace vlastní osoby či v prostoru. Často přítomna apraxie ztrácí schopnost využívat dříve osvojené komplexní pohyby (Klucká a kol., 2009). 1.2.4 Řečové schopnosti Pro schopnost řeči je nutná koordinace úst a hlasivek, abychom vytvořili zvuk. Použití jazyka můžeme rozdělit na dvě kategorie. První kategorií je produkce, to znamená, že myšlenku převádíme do slov, slova do věty a na závěr vytvoříme zvuk, kterým sdělíme své myšlenky posluchači. Do druhé kategorie řadíme porozumění, což je protikladem produkce. Nejprve slyšíme zvuky, kterým přikládáme smysl slov, poté věty a celý proces je zakončen tím, že pochopíme význam sdělení. Řečové funkce jsou zachovány až do velmi vysokého věku. U lidí trpících demencí se objevují potíže s výbavností slov, nemohou najít vhodná slova. Vyhýbají se užití konkrétních termínů, spíše používají obecná pojmenování. Rehabilitace je velmi důležitá, protože právě schopnost mluvit nám umožňuje být ve spojení s lidmi kolem nás (Klucká a kol., 2009). 1.2.5 Myšlení Myšlení je poznávací funkce, která je velmi složitá. Prefrontální mozková kůra je oblast mozku spjatá s myšlením, kde sídlí exekutivní funkce, které nám umožňují schopnosti, jako například plánování, uskutečnění určitých činností, řešení problémů a jiné. Z vnějšího prostředí na nás působí mnoho vjemů. Díky flexibilitě myšlení jsme schopni přizpůsobit měnícím se podmínkám, řešit problémy, rozhodovat se (Klucká a kol., 2009). 22

1.3 Kognitivní trénink Jde o procvičování poznávacích schopností v rámci prevence před kognitivními poruchami. Posilují se stávající schopnosti, ale nikoli jejich vyléčení. Kognitivní trénink je složen z 52 bloků, který tvoří skupina 7-10 lidí. Zaměřují se na trénink jednotlivých poznávacích funkcí. V blocích se střídají verbální, písemné i kresebné úkoly, stejně tak jako v běžném životě (Klucká a kol., 2009). 1.4 Charakteristika hodnotících a měřících technik Hodnotící škály se používají jako dodatek klinického vyšetření u nemocných, kteří trpí porušením paměti či dalších kognitivních poruch. Existuje řada testů zabývajících se odhalením poruch kognitivních funkcí a většina z nich je určena pro specialisty- (geronto)psychiatry a (neuro)psychology, ale pro běžnou praxi vhodné nejsou. Testy měřící kognitivní funkce umožňují časnější odhalení demence a tím i časnou terapeutickou intervenci. Testy jsou objektivní a opakovatelné. Dovolují nám sledovat průběh nemoci a její progrese. Výsledky testů se stávají součástí zdravotní dokumentace pacienta (Piderman, 2007). 1.5 Testy hodnotící kognitivní funkce 1.5.1 Mini-Mental state examination (MMSE) Jedná se o nejužívanější screeningový test pro hodnocení poznávacích funkcí. Obsahuje oblast hodnocení orientace, paměti, výbavnosti, pozornosti, řeči, rozpoznání, praktické funkce jako jsou zrakově-prostorové schopnosti, čtení, psaní a počítání. Test se skládá z třiceti otázek, kdy za správnou odpověď přičítáme bod. Čím méně otázek je pacient schopen odpovědět, tím se zvyšuje neschopnost provést některé výkony. Pro správnost testu je důležitý klid, správné prostředí, motivace a spolupráce pacienta (Topinková, 2005). Při výsledku 27-30 bodů se jedná o normální nález. Hodnoty 26-25 jsou brány jako hraniční, následné hodnocení 24-18 bodů svědčí o lehkém stupni demence, výsledek 17-6 je považován za výsledek středně těžké demence a výsledek méně než 5 bodů 23

je typický pro těžkou demenci. Při vyšetřování testem MMSE může bát výsledek zkreslen vzděláním vyšetřovaného a schopností komunikovat (Pokorná a kol., 2013). Dle Frankové a kol. (2007), z důvodu malé citlivosti není test MMSE použitelný k brzkému zachycení kognitivního deficitu, ale je třeba provést další doplňující cílené testy např. ACE-R, MoCA test či sedmiminutový test a test hodin. 1.5.2 Addenbrookský kognitivní test (ACE-R) Tvoří rozšíření testu MMSE. Vyšetřuje také frontální exekutivní funkce a je citlivější pro časná stádia demence (Pokorná a kol., 2013). Dle Krivošíkové (2011), jde o souhrnný test, který je vhodný k diagnostice syndromu demence. Přínosem je, že obsahuje test MMSE, test kresby hodin a kopii krychle. Test nám vypovídá o schopnosti orientace, pozornosti, paměti, verbální a řečové fluenci a zrakově prostorové schopnosti. Maximální možný výsledek je 130 (Pokorná a kol., 2013). 1.5.3 Test kreslení hodin (Clock drawing test- CDT) Dle Topinkové (2005), se jedná se o běžně používaný test pro screening a diagnózu časných fází demence, který doplňuje MMSE a napomáhá rozlišit Alzheimerovu chorobu od frontotemporálních demencí. Test působí jednoduše, a přesto umožňuje zhodnotit komplexně kognitivní funkce jako např. paměť, vizuálně-konstrukční schopnosti, výkonné funkce. Význam spočívá v nakreslení ciferníku hodin na bílý papír, doplnit čísla a čas. Obvykle se udává čas 10 hodin a 10 minut. Hodnotí se ciferník, zda jsou číslice správně umístěné, poloha a délka ručiček. Bodové skóre je snadné 1 bod, tedy bezchybné provedení až 6 bodů, kdy hodiny nejsou zakresleny vůbec a skóre 3 a více bodů jsou typické pro demenci. Test hodin není vhodný u nemocných s Parkinsonovou chorobou či u pacientů s narušenou motorikou dominantní ruky či poruchy zraku (Tomagová, 2010). 24

1.5.4 Montreal Cognitive Assesment (MoCA) Dle Frankové (2007), je tato screeningová metoda vhodná k záchytu časných stádií demence. Krivošíková (2011), říká, že MoCA test patří k hodnotícím dotazníkům pro zjištění kognitivních poruch a lehké demence. Moca test hodnotí pacientovu zručnost, orientaci v prostoru, zrakovou konstrukční zručnost, pojmenování zvířete, paměť, pozornost, opakování písmen, odečítání, opakování vět, vybavování slova a abstrakci. Maximální počet dosažených bodů je 30. Dosažení méně než 26 bodů nám poukazuje na počínající problémy kognitivních funkcí (Reban, 2006). 1.5.5 Test kreslení dráhy V testu je posuzována schopnost plánovat, zrakově-pohybová koordinace, zrakové vyhledávání, pozornost, schopnost přizpůsobení se, sleduje také psychomotorické tempo (Jirák a spol. 2009). Princip spočívá v postupném spojování čísel od 1-25 souvislou čarou, která jsou na papíře různě rozmístěna (část A). V části B, která je určená pro zdatnější jedince, žádáme spojování číslic 1-13 a písmen A - L (tedy 1A, 2B, 3C atd.) Hodnotí se správnost a čas provedení úkolu (Hort a kol., 2007). 1.5.6 Sedmiminutový screeningový test (7MST) Test zahrnuje čtyři oblasti hodnotící uvedené kognice. V pěti položkách test určuje míru orientace, kde se skóre 0 hodnotí jako orientace a dosažení 113 bodu jako zcela desorientován. Oproti jiným testům se v tomto sčítají body za špatné odpovědi. Dále následují 4x4 obrázky, které hodnotí sémantickou vizuální, sluchovou paměť, dále vizuospaciální funkce a řeč (Pokorná a kol., 2013). 25

2 PRAKTICKÁ ČÁST 2.1 Metodika výzkumu Realizovala jsem kvantitativní výzkum formou dotazníkového šetření, zaměřený na personál pečující o pacientky s demencí. Cílem bakalářské práce bylo zjistit, jak měřící techniky hodnotící kognitivní funkce ovlivňují péči o pacienta s demencí, zjistit znalosti zdravotníků o měřících technikách používaných u pacientů s demencí a popsat stupně demence pomocí testu MMSE. V dotazníku je obsaženo celkem 26 otázek, 18 uzavřených a 3 otevřené. Výsledky jsou uvedeny v grafech. 2.2 Charakteristika respondentů Výzkum jsem prováděla na gerontopsychiatrických odděleních v Psychiatrické nemocnici Jihlava na odděleních 3A, 3B, 9D, 4A a 4C a v Psychiatrické nemocnici Havlíčkův Brod, kde byly dotazníky rozdány na oddělení 8, 8A, 15, 15A, 13, 13A a 9A. Celkem jsem rozdala 130 dotazníků nelékařským zdravotnickým pracovníkům z řad sester na vybraných pracovištích. Návratnost dotazníku byla 84,6% (110 respondentů) respondentů. 2.3 Průběh výzkumu Výzkum v psychiatrických nemocnicích probíhal v lednu 2014. Dotazníky jsem roznesla osobně na základě schválené žádosti o provedení výzkumného šetření hlavními sestrami. Respondentům jsem ponechala dostatečný časový prostor pro zodpovězení otázek, vyčkala jsem na návratnost dotazníků. Vlastnímu výzkumnému šetření předcházel dotazníkový předběžný výzkum. Na pracovišti jsem rozdala dvaceti kolegyním dotazník, abych si ověřila srozumitelnost otázek. Na základě předběžného výzkumu jsem dotazník ponechala v původní verzi. 26

2.4 Zpracování získaných dat Ke zpracování získaných dat jsem použila aplikace Microsoft Word 2007 pro psaný text. Pro tvorbu grafů a celkového vyhodnocení jsem použila aplikaci Microsoft Excel 2007. 27

2.5 Výsledky výzkumu 2.5.1 Vyhodnocení dotazníkové otázky číslo 1 Kolik je Vám let? Graf 1Věkové rozmezí respondentů. (Zdroj: vlastní) Na otázku, kolik je Vám let, odpovědělo celkem 110 respondentů. Z toho 37 % (41 respondentů) respondentů, že jsou ve věku od 41-50 let, dalších 32 % (35 respondentů) respondentů, uvedli věk 31-40 let. 17 % (19 respondentů) respondentů odpovědělo, že jsou ve věku do 30let a zbylých 14 % (15 respondentů) respondentů uvedlo, že jsou starší než 50 let. 28

2.5.2 Vyhodnocení dotazníkové otázky číslo 2 Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? Graf 2 Nejvyšší dosažené vzdělání. (Zdroj: vlastní) Na otázku, jaké je Vaše nejvyšší vzdělání, odpovědělo celkem 110 respondentů. 56 % (66 respondentů) respondentů odpovědělo, že má střední či pomaturitní specializační studium. Dále 18 % (18 respondentů) respondentů má střední zdravotnickou školu obor zdravotnický asistent. 13 % (13 respondentů) respondentů uvádí jako dosažené vzdělání vysokoškolské - titul bakalář, 9 % (9 respondentů) respondentů vystudovalo vyšší školu a 4 % (4 respondenti) respondentů uvedla, že mají vysokoškolské vzdělání - titul magistra. 29

2.5.3 Vyhodnocení dotazníkové otázky číslo 3 V jaké psychiatrické nemocnici pracujete? Graf 3 Místo působení respondentů (Zdroj: vlastní) Na otázku, ve které psychiatrické nemocnici pracujete, odpovědělo celkem 110 respondentů. 55 % (60 respondentů) respondentů uvedlo za místo svého působení psychiatrickou nemocnici Havlíčkův Brod. 45 % (50 respondentů) respondentů uvedlo psychiatrickou nemocnici Jihlava. 30

2.5.4 Vyhodnocení otazníkové otázky číslo 4 Upřesněte prosím charakter pracoviště. Graf 4 Upřesnění charakteru pracoviště respondentů. (Zdroj: vlastní) Na otázku upřesnění charakteru pracoviště odpovědělo 110 respondentů. 60 % (66 respondentů) respondentů odpovědělo, že pracují na oddělení zaměřeném na dlouhodobou léčbu nemocných a 40 % (44 respondentů) respondentů uvedlo přijímací oddělení. 31

2.5.5 Vyhodnocení dotazníkové otázky číslo 5 Co znamená pojem kognitivní funkce? Graf 5 Vědomosti respondentů o kognitivních funkcích. (Zdroj: vlastní) Na otázku, co znamená pojem kognitivní funkce, odpovědělo 110 respondentů. Správnou odpověď označilo 86 % (96 respondentů) respondentů a označilo pojem kognitivní funkce za funkce poznávací. 12 % (13 respondentů) respondentů uvedlo, že kognitivní funkce jsou funkce zapomínání a s odpovědí, že kognitivní funkce jsou funkce degradující, se ztotožnila 2 % (2 respondenti) respondentů. 32

2.5.6 Vyhodnocení dotazníkové otázky číslo 6 Co jsou to demence? Graf 6 Vědomosti respondentů o demenci. (Zdroj: vlastní) Na otázku, co jsou to demence, odpovědělo 110 respondentů. 100 % (110 respondentů) respondentů označilo správnou odpověď, že pojem demence je snížení úrovně paměti a dalších kognitivních funkcí. 33

2.5.7 Vyhodnocení dotazníkové otázky číslo 7 Zapojujete se do kognitivního tréninku s pacientem? Graf 7 Zapojení se personálu do kognitivního tréninku s pacientem. (Zdroj: vlastní) Na otázku, zapojujete se do kognitivního tréninku s pacientem, odpovědělo celkem 110 respondentů. 53 % (58 respondentů) respondentů uvedlo, že se občas zapojují do kognitivního tréninku s pacientem. Dalších 19 % (21 respondentů) respondentů odpovědělo, že se občas zapojují do kognitivního tréninku s pacientem. 15 % (17 respondentů) respondentů se téměř nezapojuje do kognitivního tréninku s pacientem a 13 % (14 respondentů) respondentů se do kognitivního tréninku s pacientem nezapojuje. 34

2.5.8 Vyhodnocení dotazníkové otázky číslo 8 Co je to MMSE? Graf 8 Znalosti respondentů o MMSE. (Zdroj: vlastní) Na otázku co je to MMSE odpovídalo 110 respondentů. 100 % (110 respondentů) respondentů označilo za správnou odpověď orientačně diagnostický test. 35

2.5.9 Vyhodnocení dotazníkové otázky číslo 9 Vyhledáváte vědomě výsledky měřících technik hodnotící kognitivní funkce? Graf 9 Vyhledávání výsledků měřících technik. (Zdroj: vlastní) Na otázku, vyhledáváte vědomě výsledky měřících technik hodnotící kognitivní funkce, odpovědělo celkem 110 respondentů. 53 % (58 respondentů) respondentů si cíleně vyhledává výsledky měřících technik hodnotící kognitivní funkce. Dalších 29 % (32 respondentů) respondentů uvádí, že vyhledávají výsledky měřících technik občas. 12 % (13 respondentů) respondentů odpovídá, že vědomě nevyhledávají výsledky měřících technik a zbylých 6 % (7 respondentů) respondentů uvádí, že téměř nevyhledávají výsledky měřících technik. 36

2.5.10 Vyhodnocení dotazníkové otázky číslo 10 Ovlivňují Vás výsledky měřících technik v péči o pacienta s demencí? Graf 10 Ovlivnění personálu výsledky měřících technik v péči o pacienta s demencí. (Zdroj: vlastní) Na otázku, ovlivňují Vás výsledky měřících technik v péči o pacienta s demencí, odpovědělo 110 respondentů. Většinu zdravotníků 59 % (65 respondentů) respondentů ovlivňují výsledky měřících technik. 27 % (30 respondentů) respondentů ovlivňují výsledky měřících technik občas. Dalších 13 % (14 respondentů) respondentů téměř neovlivňují výsledky měřících technik a zbylé 1 % (1 respondent) respondentů uvedlo, že je výsledky měřících technik v péči o pacienta neovlivňují. 37

2.5.11 Vyhodnocení dotazníkové otázky číslo 11 Pokud ano, jak? Graf 11 V čem ovlivňují v péči o pacienta informace o měřících technikách. (Zdroj: vlastní) Na otázku, jak personál ovlivňují výsledky měřících technik, odpovědělo 63,3 % (70 respondentů) respondentů. 33 % (36 respondentů) respondentů uvedlo v komunikaci s pacientem. 18 % (20 respondentů) respondentů uvedlo v ošetřovatelské péči o pacienta a 13 % (14 respondentů) respondentů uvedlo ve spolupráci s pacientem. 38

2.5.12 Vyhodnocení dotazníkové otázky číslo 12 Pracujete s pacientem na základě výsledků měřících technik? Graf 12 Práce zdravotníků na základě výsledků měřících technik. (Zdroj: vlastní) Na otázku, pracujete s pacientem na základě výsledků měřících technik, odpovědělo 110 respondentů. 52 % (57respondentů) respondentů pracují s pacienty na základě výsledků měřících technik. 33 % (37 respondentů) respondentů s pacienty na základě výsledků měřících technik pracují občas. Dalších 13 % (14 respondentů) respondentů téměř nepracuje s pacientem na základě výsledků měřících technik a 2 % (2 respondenti) respondentů nepracuje s pacienty na základě měřících technik. 39

2.5.13 Vyhodnocení dotazníkové otázky číslo 13 Dáte spíše na svůj úsudek při jednání s pacientem s demencí nebo se řídíte dle stupně demence vycházejícího z měřících technik? Graf 13 Jednání zdravotníků s pacienty s demencí. (Zdroj: vlastní) Na otázku, dáte spíše na vlastní úsudek při jednání s pacientem s demencí nebo se řídíte dle stupně demence vycházejícího z měřících technik, odpovědělo celkem 110 respondentů. 53 % (58 respondentů) respondentů uvádějí, že ze zkušenosti poznají stupeň demence a podle toho s pacientem jednají. 36 % (40 respondentů) respondentů tvrdí, že ze zkušenosti nepoznají stupeň demence, ale vědí jak jednat s pacientem. A zbylých 11 % (12 respondentů) respondentů se řídí výsledky měřících technik a podle toho jednají s pacientem. 40

2.5.14 Vyhodnocení dotazníkové otázky číslo 14 Konkretizování odpovědi jiné v předchozí otázce. Tato otázka měla vést ke konkretizaci, ale vzhledem k tomu, že v předešlé otázce nikdo z respondentů nezvolil odpověď jiné, dále jsem s otázkou nepracovala. 41

2.5.15 Vyhodnocení dotazníkové otázky číslo 15 Který z uvedených dotazníků měří kognitivní funkce? 18% 0% 10% 72% a) Barthelův test b) Moca test c) Glasgow coma scale Graf 14 Dotazník měřící kognitivní funkce. (Zdroj: vlastní) Na otázku, který z uvedených dotazníků měří kognitivní funkce, odpovědělo celkem 110 respondentů. 72 % (79 respondentů) respondentů uvedla, že dotazník měřící kognitivní funkce je Moca test. Dalších 18 % (20 respondentů) respondentů označilo za správnou odpověď Glasgow coma scale a posledních 10 % (11 respondentů) respondentů uvádí, že dotazník měřící kognitivní funkce je Barthelův test. 42

2.5.16 Vyhodnocení dotazníkové otázky číslo 16 Co se požaduje v testu hodin? Graf 15 Test hodin. (Zdroj: vlastní) Na otázku, co se požaduje v testu hodin, odpovědělo 110 respondentů. Z toho 83 % (91 respondentů) respondentů uvedla, že je třeba nakreslit ručičky 10 minut po 11. hodině. Dalších 10 % (11 respondentů) respondentů odpovědělo, že se ptáme pacienta, kolik je hodin, jestli je schopen odpovědi a zbylých 7 % (8 respondentů) respondentů uvedlo, že jde o souhrn odpovědí na různorodé otázky. 43

2.5.17 Vyhodnocení dotazníkové otázky číslo 17 Co znamená zkratka ACE-R? Graf 16 Význam zkratky ACE-R. (Zdroj: vlastní) Na otázku, co znamená zkratka ACE-R, odpovědělo 110 respondentů. 84 % (92 respondent) respondentů uvedla správnou odpověď Addenbrookský kognitivní test. 9 % (10respondentů) respondentů označilo za správnou odpověď Montrealský kognitivní test a zbylých 7 % (8 respondentů) respondentů odpovědělo, že Skóre podle Apgarové. 44

2.5.18 Vyhodnocení dotazníkové otázky číslo 18 Máte dojem, že máte dostatek informací o měřících technikách a kognitivních funkcích? Graf 17 Dostatek informací o měřících technikách a kognitivních funkcí. (Zdroj: vlastní) Na otázku, máte dojem, že máte dostatek informací o měřících technikách a kognitivních funkcí, odpovědělo 110 respondentů. Z toho 55 % (60 respondentů) respondentů má dojem, že mají dostatečné množství informací a zbylých 45 % (50 respondentů) respondentů nemá dojem, že má dostatek informací. 45

2.5.19 Vyhodnocení dotazníkové otázky číslo 19 Máte přístup k výsledkům měřících technik? Graf 18 Přístup k výsledkům měřících technik. (Zdroj: vlastní) Na otázku, máte přístup k výsledkům měřících technik, odpovědělo 110 respondentů a 100 % (110 respondentů) respondentů odpovědělo, že mají přístup k výsledkům měřících technik. 46

2.5.20 Vyhodnocení dotazníkové otázky číslo 20 Pokud nemáte přístup k výsledkům proč? Otázka měla vést ke zjištění, proč respondenti nemají přístup k výsledkům měřících technik. Z předešlé otázky však vyplývá, že respondenti mají přístup k výsledkům měřících technik, proto jsem dále s otázkou nepracovala. 47

2.5.21 Vyhodnocení dotazníkové otázky číslo 21 Může se kognitivním tréninkem zlepšit stupeň těžké demence? Graf 19 Zlepšení stupně těžké demence kognitivním tréninkem. (Zdroj: vlastní) Na otázku, může se kognitivním tréninkem zlepšit stupeň těžké demence, odpovědělo 110 respondentů. 30 % (33 respondentů) respondentů odpovědělo, že možná lze kognitivním tréninkem zlepšit stupeň těžké demence. 29 % (32respondentů) respondentů uvádí, že nelze zlepšit stupeň těžké demence. 23 % (25 respondentů) respondentů uvádějí, že spíše nelze zlepšit stupeň těžké demence a zbylých 18 % (20 respondentů) respondentů uvedlo, že lze zlepšit stupeň těžké demence. 48

2.5.22 Vyhodnocení dotazníkové otázky číslo 22 Výsledek MMSE 18-24 znamená. Graf 20 MMSE 18-24. (Zdroj: vlastní) Na otázku, výsledek MMSE 18-24 znamená, odpovědělo 110 respondentů. 65 % (72 respondentů) respondentů uvedlo jako správný výsledek odpověď lehká demence. 23 % (25 respondentů) respondentů uvedla, že daný výsledek je totožný pro těžkou demenci a 12 % (13 respondentů) respondentů uvedlo, že s tímto výsledkem MMSE je pacient bez poruchy kognitivních funkcí. 49

2.5.23 Vyhodnocení dotazníkové otázky číslo 23 Středně těžkou demencí charakterizuje výsledek. Graf 21 Výsledek středně těžké demence. (Zdroj: vlastní) Na otázku, středně těžkou demenci charakterizuje výsledek, odpovědělo 110 respondentů. Z toho 64 % (70 respondentů) respondentů zvolila odpověď 6-17 bodů. 23 % (25 respondentů) respondentů uvedla jako správnou odpověď 18-24 bodů a zbylých 14 % (15respondentů) respondentů zvolilo možnost méně než 16. 50

2.5.24 Vyhodnocení dotazníkové otázky číslo 24 Kolik bodů lze maximálně dosáhnout při testu MMSE. Graf 22 Test MMSE. (Zdroj: vlastní) Na otázku, kolik bodů lze maximálně dosáhnout při testu MMSE, odpovědělo 110 respondentů. 88 % (97 respondentů) respondentů zvolilo jako správnou odpověď 30 bodů a 12 % (13 respondentů) respondentů, že správný výsledek testu MMSE je 26 bodů. 51

2.5.25 Vyhodnocení dotazníkové otázky číslo 25 Jak často opakovat test MMSE? Graf 23 Jak často opakovat test MMSE. (Zdroj: vlastní) Na otázku, jak často opakovat test MMSE, odpovědělo 110 respondentů. Z toho 85 % (93 respondentů) respondentů označilo odpověď dle potřeby, dalších 11 % (12 respondentů) respondentů odpovědělo, že týdně a 4 % (5 respondentů) respondentů odpověděla, že měsíčně. 52

2.5.26 Vyhodnocení dotazníkové otázky číslo 26 Odkud nejčastěji získáváte informace při sebevzdělávání? Graf 24 Získávání informací při sebevzdělání. (Zdroj: vlastní) Na otázku, odkud nejčastěji získáváte informace při sebevzdělávání, odpovědělo 110 respondentů. Z toho 73 % (80 respondentů) respondentů uvedla, že ze seminářů, dalších 18 % (20 respondentů) respondentů, že z knih, 6 % (7 respondentů) respondentů čerpá informace z časopisů a zbylá 3 % (3 respondenti) respondentů čerpají informace z médií. 53

2.6 Diskuze Výzkum byl zpracován na základě dotazníkového šetření v Psychiatrických nemocnicích Havlíčkův Brod a Jihlava. Výzkumu se zúčastnilo celkem 110 respondentů z řad sester, které pečují o pacienty s demencí na gerontologických odděleních. Dotazníky byly anonymní a jejich vyplnění dobrovolné. Obsahovaly otázky identifikační, uzavřené i otevřené 2.6.1 Hypotéza číslo 1 Předpokládám, že v péči o pacienta s demencí personál ovlivňují výsledky měřících metod. K této hypotéze se vztahují otázky číslo 9, 10, 11, 12, 13, 19. Hypotéza se potvrdila. 71 % (78 respondentů) respondentů uvedlo u otázky č. 9, že vědomě vyhledávají výsledky měřících technik. 59 % (65 respondentů) respondentů uvedlo v otázce č. 10, že je ovlivňují výsledky měřících technik v péči o pacienta s demencí. U otázky č. 11 38 % (36 respondentů) respondentů na otázku, jak je výsledky měřících technik ovlivňují, odpovědělo, že v komunikaci s pacientem dále, se 16 % (15 respondentů) respondentů shodlo, že v péči o pacienta a 15 % (14 respondentů) ve spolupráci s pacientem. Na otázku číslo 12, jestli zdravotníci pracují s pacientem na základě výsledků měřících technik, odpovědělo 57 % (52 respondentů) respondentů, že ano. Na otázku č. 13, zda personál dá spíše na svůj úsudek při jednáních s pacientem nebo se řídí dle stupně demence vycházejícího z měřících technik, odpověděla 53 % (58 respondentů) respondentů, že ze zkušenosti poznám stupeň demence a podle toho s pacientem jednají a pouze 11 % (12 respondentů) respondentů se řídí výsledky měřících technik a podle toho jednám s pacientem. Na otázku č. 19, o možnostech přístupu personálu k výsledkům měřících technik, odpovědělo 100 % (110 respondentů) respondentů, že mají přístup k výsledkům měřících technik. 54

2.6.2 Hypotéza číslo 2 Domnívám se, že 50% respondentů má znalosti z oblasti měření kognitivních funkcí. Tato hypotéza se potvrdila. K hypotéze patřily otázky s číslem 5, 15, 16, 17, 18, 21. Na otázku č. 5, co znamená pojem kognitivní funkce, správně odpovědělo 87 % (96 respondentů) respondentů, že poznávací funkce. U otázky č. 15 72 % (79 respondentů) respondentů správně odpovědělo, že dotazníkem, který měří kognitivní funkce je MoCa test. Dále u otázky č. 16 83 % (91 respondentů) respondentů správně určilo, že v testu hodin se požaduje nakreslit hodinové ručičky 10 minut po 11. hodině. U otázky č. 17, co znamená zkratka ACE-R, správnou odpověď určilo 84 % (92 respondentů) respondentů, kteří označili odpověď Addenbrookský kognitivní test. U otázky č. 18, jestli mají zdravotníci dojem, že mají dostatek informací o měřících technikách a kognitivních funkcích, odpovědělo 55 % (60 respondentů) respondentů, že ano. V otázce č. 21, jestli se může kognitivním tréninkem zlepšit stupeň těžké demence, 56 % (62 respondentů) respondentů odpovědělo, že ne. 2.6.3 Hypotéza číslo3 Předpokládám, že 40 % zdravotníků zná stupnici demence podle MMSE testu. K hypotéze patřily otázky 6, 8, 22, 23, 24, 25. Z údajů dotazníkového šetření se ukázalo, že i poslední hypotéza se potvrdila. Na otázku č. 6, co je to demence, odpovědělo správně 100 % (110 respondentů) respondentů, kdy označili odpověď, že je to snížení úrovně paměti a dalších kognitivních funkcí. U otázky č. 8, co je to MMSE, 100 % (110 respondentů) respondentů správně odpovědělo, že je to orientační diagnostický test. U otázky č. 22 65 % (72 respondentů) respondentů uvedlo správnou odpověď, že výsledek MMSE 18-24 znamená lehkou demenci. U otázky č. 23 63 % (70 respondentů) respondentů charakterizovala středně těžkou demenci výsledkem 6-17 bodů. U otázky č. 24 88 % (97 respondentů) respondentů vědělo, že na stupnici MMSE lze dosáhnout 30bodů a u otázky č. 25 85 % (93respondentů) respondentů uvedlo, že test MMSE se opakuje dle potřeby. 55