KMEN: OSTNOKOŽCI - mořští, většinou při dně, někteří přisedlí stopkou k podkladu - vyžadují vyšší obsah solí ve vodě - paprsčitě souměrné tělo (většinou 5paprsčitá souměrnost), ale larvy dvoustranně souměrné - jednovrstevná pokožka, v podkožním pojivu se tvoří vápenité destičky, které mohou splývat v pevný krunýř nebo vybíhat v ostny na povrchu těla - soustava vodních chodeb zajišťuje pohyb - primitivní nervová soustava, jednoduchá očka, hmat, chemoreceptory - gonochoristé s nepřímým vývojem larvy prodělávají proměnu, během níž se mění symetrie těla - 5 tříd: Lilijice - nejstarší skupina - přisedlí dlouhou stopkou z vápenatých článků (zkameněliny) Lilijice růžová stopka jen během vývoje Lilijice lofotská v norských fjordech Hvězdice - většinou 5 ramen a středový terč, někdy ramena delší a terč menší (pětipaprsčitá hvězda), jindy ramena kratší a terč větší (spíš pětiúhelník) - u pobřeží i ve větších hloubkách, až 70 cm v průměru - dravé potravou jsou hlavně mlži mohou působit škody v chovech ústřic Hvězdice růžová Hvězdice pětiúhlá Středozemní moře Hvězdice desetiramenná zvětšený počet ramen Hadice - okrouhlý terč s dlouhými tenkými rameny, někdy rozvětvenými, velmi pohyblivými - nejrychlejší pohyb pomocí ramen 2-4 ramena pohyby jako lidské paže při plavání skoky při dně - při podráždění odvrhují ramena nebo jejich části Hadice obecná Ježovky - kulovité tělo pokryté pohyblivými ostny, vápenaté destičky srůstají v souvislý krunýř - žvýkací aparát z většího počtu vápenatých útvarů (Aristotelova lucerna)
Ježovka jedlá ve Středozemním moři, pohl. orgány se pojídají jako lahůdka Sumýši - válcovité tělo, pomalý pohyb natahováním a zkracováním (mořské okurky ) - filtrují bahno ze dna - několik cm až 1m - při podráždění vyvrhují vnitřní orgány, které během několika dnů regenerují Sumýš jedlý potrava v Tichomoří KMEN: POLOSTRUNATCI - málo početná skupina mořských živočichů - žijí přisedle, nebo ryjí v bahně na dně - dvoustranně souměrné tělo ze tří částí : přední žalud střední límec zadní trup - přechod mezi bezobratlými a strunatci znaky obou skupin - znaky pokroku ve vývoji směrem ke strunatcům : 1. notochord = obdoba struny hřbetní u strunatců, vzniká vychlípením přední části hltanu 2. párové žaberní štěrbiny v přední části trávicí trubice - filtrace potravy z vody - stěny hustě prokrveny dýchání 3. nervový pruh na hřbetní straně těla základ míchy - uzavřená cévní soustava hřbetní a břišní céva - gonochoristé s nepřímým vývojem - 2 třídy: Žaludovci - červovitě protáhlé tělo - ryjí v písku u dna chodby - od několika cm až 2 m Žaludovec malý 20 cm Křídložábří - drobní, žijí v keříčkovitých koloniích, přisedlí - přední část těla terčovitá, nese ramena s tykadélky - rozmnožování pohlavní i nepohlavní (pučení) Dvojžábřík atlantský kolonie na lasturách Graptoliti vyhynulí, žili od kambria do karbonu (prvohory)
KMEN: STRUNATCI - druhoústí mnohobuněční živočichové s dvoustranně souměrným tělem, třemi zárodečnými listy (ektoderm - vnější, entoderm - vnitřní, mezoderm - střední) a druhotnou tělní dutinou (coelom) - vnitřní článkování - vnitřní kostra základ tvoří struna hřbetní (chorda dorsalis), která vzniká z entodermu hřbetní strany trávicí trubice, během vývoje u většiny strunatců vymizí - trubicovitá nervová soustava hřbetní nervová trubice vzniká vchlípením ektodermu - trávicí soustava ústí na břišní straně těla část těla za řitním otvorem, kudy neprochází trávicí trubice, pouze nervová trubice a cévy = ocas (u některých v dospělosti mizí) - párové žaberní štěrbiny po stranách hltanu - cévní soustava na břišní straně těla pod trávicí trubicí - vývojově nejpokročilejší kmen živočichů, obsadil všechna prostředí - vznik patrně v mořích před prvohorami, zásadní pokrok spojen s přechodem do sladkovodního prostředí, kde se vyvinuli obratlovci (asi před 500 milióny let), pak někteří druhotně zpět do moře a hlavně na souš (mladší prvohory) - cca 49000 druhů rozděleno do tří podkmenů: Pláštěnci - mořští živočichové s jednovrstevnou pokožkou a hltanem upraveným k filtrování potravy z vody - struna hřbetní a nervová trubice pouze u larev - tělo obklopeno rosolovitým pláštěm vylučovaným pokožkou - cévní soustava otevřená, srdce pulsuje střídavě několika stahy žene krev k přednímu konci těla, pak několika stahy k zadnímu - rozmnožování pohlavní i nepohlavní (pučení), často kombinované ve složitou rodozměnu = střídání pohl. a nepohl. generace - nepřímý vývoj larvy volně plavou, vzhledem se výrazně liší od dospělců - dospělí jedinci volně plovoucí nebo přisedlí, někteří tvoří kolonie tvarově i funkčně rozlišených jedinců - 3 třídy: Sumky - larvy připomínají miniaturní pulce s dlouhým ocáskem se strunou hřbetní a nervovou trubicí, při proměně v dospělce ztrácejí ocásek a přisedají k podkladu - několik mm až 20-30 cm, v mělkých vodách teplejších moří Sumka obecná ve Středozemním moři, žije jednotlivě
Pospolitka svijonožcovitá v Atlant. oceánu, tvoří kolonie Salpy - většinou soudečkovitý tvar těla, složité rozmnožování - drobné, součást planktonu - některé druhy světélkují díky symbiotickým baktériím Doliola zoubkatá hojně v mnoha teplých mořích Vršenky - drobní, při proměně v dospělce neztrácejí ocásek zachovaná struna hřbetní i v dospělosti - plášť tvoří schránku, která je mnohem větší než tělo a je opatřena sítky k zachycování potravy často se ucpávají, pak musí schránku opustit a vytvořit si novou, někdy i několikrát denně - součást planktonu Vršenka středozemní ve Středozemním moři a některých částech Atlantiku Bezlebeční - mořští živočichové rybovitého tvaru, žijí na písčitých mělčinách - nejvíce znaků společných všem strunatcům patrně nejbližší společným předkům celého kmene - znaky společné s pláštěnci - jednovrstevná pokožka, žaberní štěrbiny - znaky společné s obratlovci - článkování svaloviny a nervové a vylučovací soustavy, uzavřená cévní soustava (nemají srdce) - primitivní smysly, dýchají celým povrchem těla nebo žaberním košem, velký počet pohl. orgánů (až 25 párů) - gonochoristé s nepřímým vývojem, samci a samice se vzhledem neliší Kopinatec plžovitý 5-6 cm, ocasní ploutvička - oporou těla je struna hřbetní, prochází celým tělem - přes den zahrabán v písku, v noci plave při dně, může plavat i břišní stranou nahoru, dopředu i dozadu, živí se hlavně řasami a prvoky, popř. organickými zbytky - kolem evropských břehů kromě nejsevernějších zálivů
Obratlovci - dvoustranně souměrní, aktivně pohybliví strunatci - ve všech vodních i suchozemských prostředích - tělo členěno na hlavu, trup a ocas - mnohovrstevná pokožka, zpravidla krytá zrohovatělými útvary šupiny, peří, srst, krunýř - struna hřbetní pouze během zárodečného vývoje - vnitřní kostra chrupavčitá nebo kostěná opora těla 3 části: 1. kostra hlavy lebka 2. kostra trupu osou je páteř složená z obratlů 3. kostra končetin 2 páry končetin přizpůsobené pohybu v určitém prostředí (vodní ploutve, suchozemští kráčivé končetiny, někdy přeměněné v křídla, nebo redukované) - nervová trubice obvykle rozdělena na mozek a míchu - smysly soustředěny hlavně na hlavě nebo uvnitř hlavy - uzavřená cévní soustava, srdce pumpuje krev obsahující červené krevní barvivo = hemoglobin, umožňující přenos kyslíku - vylučovací soustava párové ledviny vznikly z mezodermu - gonochoristé, častý pohlavní dimorfismus, rozmnožování pohlavní - různá kritéria pro další dělení: a) podle utváření obličejové části lebky bezčelistnatci párové žaberní oblouky čelistnatci přeměna 1. páru žaberních oblouků v horní a dolní čelist b) podle stupně ochrany zárodku bezblanní kladou vejce do vody blanatí kladou vejce na souš nebo jsou živorodí zárodečné obaly c) podle schopnosti udržovat stálou tělesnou teplotu teplokrevní schopni regulace - teplota těla vyšší než teplota okolního prostředí a stálá (člověk 37 C) aktivní i v zimě studenokrevní neschopni regulace - teplota těla kolísá v závislosti na teplotě okolního prostředí v zimě neaktivní (obojživelníci, plazi)
Systém - 2 nadtřídy: Bezčelistnatci Čelistnatci 2 třídy: Štítnatci - vyhynulí, prvohorní Kruhoústí 8 tříd : Pancířnatci - vyhynulí, prvohorní Trnoploutví - vyhynulí, prvohorní Paryby Ryby Obojživelníci Plazi Ptáci Savci třída: Kruhoústí - sladkovodní i mořští obratlovci - hadovité tělo bez párových končetin - kostra chrupavčitá - 7 párů žaberních štěrbin - ústa kruhovitá nebo hvězdicovitá se svalnatým jazykem s rohovitými zuby - 2 podtřídy: Mihule - nepřímý vývoj larva minoha připomíná kopinatce, má oči pod kůží, asi po 4 letech metamorfóza oči vystoupí na povrch, takže uvidí - larvy ve sladké vodě, dospělci převážně v moři - dravé přisávají se na ryby, ozubeným jazykem ostrouhávají tělní stěnu a nasávají kašovitou svalovinu s krví - některé sladkovodní druhy v dospělosti nepřijímají potravu - rozmnožují se jednou za život, pak obvykle hynou Mihule mořská až 1 m, při pobřeží Atlant. oceánu na sev. polokouli Mihule potoční do 15 cm, ve sladkých vodách povodí Baltu a Severního moře (u nás v čistých horských potocích) - v dospělosti nepřijímá potravu
Sliznatky - výhradně mořské druhy, živí se mořskými měkkýši a členovci, mrtvými a poraněnými rybami, výjimečně napadají zdravé ryby provrtají tělní stěnu nebo vlezou do těla skřelemi - přímý vývoj - rozmnožují se vícekrát za život Sliznatka cizopasná 50 cm, u pobřeží Atlantského oceánu - nevhodný název - z ekologického hlediska není parazit
třída: Paryby - mořští (až na výjimky) obratlovci většinou větších rozměrů (od cca 50 cm do 18 m) - tělo torpédovitého tvaru nebo shora zploštělé - kostra chrupavčitá - 5 7 párů žaberních štěrbin - kůže kryta šupinami pevné kostěné plakoidní šupiny, na čelistech zvětšené, tvoří zuby - v několika řadách, postupně nahrazovány - pohyb zajišťují ploutve párové prsní a břišní - nepárové hřbetní trojúhelníkovitá, 1-2 řitní ocasní asymetrická, horní lalok větší
- ve střevě spirální řasa zvětšuje povrch sliznice střeva pro vstřebávání živin - ze smyslů nejdůležitější čich a proudový orgán vnímá vlnění vody zrak malá ostrost vidění, většinou dalekozrakost - rozmnožování pohlavní, u vejcorodých velká vejce často s přívěsky, častá živorodost
- oplození vnitřní - vývoj přímý - většinou rychlí plavci, draví, malá část se živí planktonem, rejnoci a chiméry hlavně u dna, často ve značných hloubkách - 2 podtřídy: Příčnoústí - ústa na spodní straně hlavy protažené v rypec (rostrum) - tělo kryté šupinami - žaberní štěrbiny nekryté - 2 žijící řády : Žraloci - torpédovité tělo, volné prsní ploutve - většinou draví, ale největší druhy se živí planktonem Žralok obrovský až 18 m, živí se planktonem Žralok lidožravý až 13 m, při pobřeží USA a Austrálie - jeden z mála druhů, které napadají i člověka Máčka skvrnitá asi 1 m, hojný, loví se pro maso Ostroun obecný totéž
Kladivouni rozšířená přední část hlavy do tvaru T, oči na koncích ramen - mohou být nebezpeční i člověku Rejnoci - shora zploštělé tělo, párové ploutve srostlé v lem Rejnok ostnatý na mělčinách při evropských březích Parejnok elektrický ve Středozemním moři - kruhovité tělo - elektrické orgány (přeměněná svalová tkáň) vydávají při podráždění el. výboje (až 300 V) obrana, lov Rejnok obrovský (manta) až 7 m, v tropických mořích - živí se planktonem a drobnými rybami Pilouni pilovitý útvar na hlavě = protažené ozubené rostrum mohou využít v sebeobraně Trnuchy rejnoci s dlouhým bičovitým ocasem, na němž jsou 1 2 ozubené trny (až 25 cm) s jedovou žlázou zranění může být smrtelné
- trny se mohou ulomit, ale brzy dorostou - sladkovodní i mořské - i v Baltu, Středozemním a Černém moři Trnucha skvrnitá Chiméry - hlubinné paryby s redukovanými šupinami - žaberní štěrbiny kryty kožním záhybem - zuby se nevyměňují Chiméra hlavatá