Leasing versus úvě r

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta managementu Katedra managementu podnikové sféry Leasing versus úvě r Autor diplomové práce: Vedoucí diplomové práce: bc. Hana Suchomelová ing. Taťana Kozlová Rok obhajoby: 2010

Čestné prohlášení: Čestně prohlašuji, že diplomovou práci na téma Leasing versus úvěr jsem vypracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další prameny jsem řádně označila a uvedla v přiloženém seznamu. Ve Svoru dne 22.4.2010 Podpis

Anotace: Cílem této práce je porovnat pořízení hmotného investičního majetku prostřednictvím leasingu a úvěru, charakterizovat základní rysy úvěru a leasingu, popsat jejich způsoby evidování v daňové evidenci a zobrazení v peněžním deníku a v dalších výkazech firmy. Hlavní důraz srovnání je kladen na výši daňového zatížení obou variant. Problematika výběru způsobu pořízení hmotného majetku je aplikována na firmu Iva Jurkovičová ECHO, která plánuje pořízení osobního vozu a nákup výrobního stroje. Annotation: The aim of this study is to compare an acquition of an investment property by a leasing or a loan. The basic charakteristics of a leasing and a loan will be described as well as their accounting on the tax accounts. The main stress is put on the tax burden of both possibilities a leasing, a loan. The problems will be analyzed on the firm Iva Jurkovičová ECHO.

Poděkování: Ráda bych poděkovala ing. Taťáně Kozlové, své vedoucí diplomové práce, za její trpělivost, ochotu a hlavě za její cenné rady a připomínky při vypracovávání mé práce. Dále bych chtěla poděkovat paní Ivě Jurkovičové, která mi ochotně vyšla vstříc a dala mi veškeré informace o své firmě, které jsem potřebovala k napsání této diplomové práce a za její důvěru, kterou ve mě vložila při výběru způsobu pořízení potřebného majetku pro její firmu.

Obsah 1. Úvod... 1 2. Základní charakteristika... 2 2.1. Leasing... 2 2.1.1. Druhy leasingu... 3 2.1.2. Výhody a nevýhody leasingu... 5 2.2. Úvěr... 6 2.2.1. Typy bankovních úvěrů... 8 2.2.2. Výhody a nevýhody úvěrového financování... 9 2.3. Vlastní prostředky... 10 2.3.1. Přehled o peněžních tocích... 11 2.4. Odepisování dlouhodobého majetku... 11 2.4.1. Daňové odpisy... 12 2.4.2. Rovnoměrné odepisování dlouhodobého hmotného majetku... 13 2.4.3. Zrychlené odepisování dlouhodobého hmotného majetku... 13 2.4.4. Mimořádné odepisování dlouhodobého hmotného majetku... 15 3. Právní předpisy... 17 3.1. DPFO... 17 3.1.1. Leasing z pohledu zákona o dani z příjmů... 17 3.1.2. Úvěry z pohledu daní z příjmů... 19 3.2. DPH... 20 3.2.1. Uplatnění DPH u leasingu... 21 3.2.2. Uplatnění DPH u úvěru... 22 3.3. Další daně... 23 4. Daňová evidence... 24 4.1. Principy daňové evidence... 24 4.2. Předmět daňové evidence... 25 4.3. Evidence příjmů a výdajů... 26 4.4. Evidence dlouhodobého hmotného majetku... 28 5. Účetnictví... 30 5.1. Základní principy:... 30

6. Firma Iva Jurkovičová ECHO... 32 6.1. Historie podnikání... 32 6.2. Hlavní odběratelé... 33 6.3. Dlouhodobý hmotný majetek v evidenci firmy... 34 6.4. Popis plánovaných investic... 35 6.4.1. Šicí stroj... 35 6.4.2. Automobil... 36 7. Nasimulovaný úvěr a leasing... 38 7.1. Varianty financování pořízení automobilu... 38 7.2. Možnosti financování pořízení šicího stroje... 39 8. Daňový dopad... 41 8.1. Daň z příjmů... 41 8.1.1. Rychlost uplatnění daňových nákladů... 41 8.1.2. Rovnoměrnost... 43 8.1.3. Mám na to?... 43 8.1.4. Porovnání leasing nebo úvěr?... 44 8.1.5. Porovnání časové hledisko... 50 8.1.6. Shrnutí daňového dopadu u DPFO... 56 8.2. Daň z přidané hodnoty... 56 8.2.1. Uplatnění odpočtu při pořízení automobilu... 57 8.2.2. Uplatnění odpočtu při pořízení šicího stroje... 58 8.2.3. Shrnutí daňového dopadu u DPH... 60 8.3. Silniční daň... 60 9. Způsoby evidence v daňové evidenci... 62 10. Jiný typ firmy... 64 10.1. Společnost s ručením omezeným... 64 11. Závěr... 65 12. Literatura... 66 13. Přílohy... 68

1. Úvod V praxi jsou podnikatelé často postaveni před otázku, jakým způsobem pořídit předmět pro svoji potřebu. Nejčastěji vzniká problém, zda předmět zakoupit z vlastních prostředků nebo si vzít na nákup úvěr či si předmět pronajmout. Správnou volbu si musí každý subjekt vyřešit sám vzhledem ke svým ekonomickým možnostem, používání předmětu, daňovým uplatněním, apod. 1 Stejně je na tom i firma, na kterou je zaměřena tato diplomová práce. Jedná se o fyzickou osobu podnikatele, Ivu Jurkovičovou ze Cvikova, která již 18 let podniká v oblasti výroby textilních výrobků. Podnikatelka potřebuje obnovit své výrobní, šicí stroje, ale též si pořídit automobil, který by vyhovoval potřebám jejího podnikání a mohla tak přestat používat své osobní vozidlo k potřebám firmy. Tato diplomová práce se stane podkladem pro rozhodnutí podnikatelky, jak financovat pořízení potřebného hmotného majetku. Jelikož firma nemá dostatek volných prostředků na financování investic (dle paní podnikatelky). Práce se zaměří hlavně na hledání alternativních možností jako jsou získání úvěru či půjčky na pořízení nového hmotného majetku nebo pořízení majetku prostřednictvím finančního leasingu, čili pronájmu majetku s jeho následnou koupí. Důraz bude kladen na srovnání daňového dopadu pořízení předmětů s pomocí úvěru nebo prostřednictvím finančního pronájmu. V práci budou zmíněny různé daňové souvislosti a odlišnosti, které obě zmíněné možnosti přinášejí. Práce předpokládá, že pořízení nového vozidla je, z úhlu daňového dopadu, výhodnější na úvěr, zatím co výrobní stroj je lepší pořídit si na leasing. Tento předpoklad ze založen na osobních zkušenostech autorky diplomové práce je. Budou též diskutovány způsoby zanesení úvěru a leasingu do daňové evidence, kterou firma vede a která je podkladem pro jednotlivá daňová přiznání. Vedle daňového dopadu pořízení hmotného majetku prostřednictvím úvěru či leasingu se bude diplomová práce zaobírat dopadem obou způsobů pořízení na cash flow firmy a též náklady na úvěr a leasing. Závěrem budou stručně zmíněny možnosti co by se změnilo z úhlu pohledu 1 BRYCHTA, Ivan. Srovnání daňového dopadu při pořízení hmotného majetku s pomocí úvěru nebo prostřednictvím finančního nájmu. In Daně a právo v praxi, číslo 9/2009, ročník XIV, str. 33-36, ISSN 1211-7293 1

daňového zatížení pořízení majetku, kdyby firma vedla účetnictví namísto daňové evidence, či kdyby nebyla plátcem DPH. 2. Základní charakteristika Je možné, že podnikatelé v průběhu své hospodářské činnosti nebudou mít dostatek volných prostředků na nákup dlouhodobého hmotného majetku, který ke své činnosti potřebují, a budou se proto poohlížet po alternativních možnostech. Těmi mohou být např.: - získání úvěru či půjčky na pořízení nového hmotného majetku - pořízení majetku prostřednictvím finančního leasingu, čili pronájmu majetku s jeho následnou koupí Pro dlouhodobý hmotný majetek jsou charakteristické tyto rysy: 1) fyzická podstata předmětu 2) dlouhodobost používání předmětu dobu delší jednoho roku 3) dosažení určité výše ocenění, kterou stanoví sama firma s přihlédnutím zejména k principu významnosti a věrného a poctivého obrazu Položky jenž reprezentují dlouhodobý hmotný majetek jsou: pozemky, stavby, samostatné movité věci a soubory movitých věcí, pěstitelské celky trvalých porostů atd. 2 Variantu pořízení nového majetku prostřednictvím úvěru či půjčky budu zkráceně označovat úvěr. Druhou možnost, pořízení majetku prostřednictvím finančního pronájmu majetku s jeho následnou koupí, budu označovat leasing. 2.1. Leasing... Ve své podstatě jde o finančně obchodní operaci, která umožňuje zainteresovanému podnikatelskému subjektu pořídit investici plně nebo částečně z cizích zdrojů bez přímého dopadu na výši jeho vlastního kapitálu.... 3 (str. 15) 2 KOVANICOVÁ, Dana. Abeceda účetních znalostí pro každého. Praha : Polygon, 2006. 16. vyd. 418 s. ISBN 80-7273-130-0 3 PULZ, Jiří. Leasing v teorii a praxi. Praha : Grada, 1993. 1.vyd. 302 s. ISBN 80-7169-021-X 2

... Leasing je prostředkem umožňujícím užívání věcí či práv, které jsou ve vlastnictví jiného subjektu, a to na nezbytně nutnou dobu.... 4 (str. 15)... Leasing do češtiny obvykle překládáme jako nájem. Jde v podstatě o nástroj, jenž umožňuje nájemci (tzn. příjemci leasingu) užívat za úplatu věci, práva či jiné majetkové hodnoty, kterou jsou však ve vlastnictví pronajímatele, a to po dobu nezbytně nutnou.... 5 (str. 110) Existuje celá řada definic leasingu, časem se tyto definice mění, tak jak se mění úhel pohledu na leasing. Důkazem jsou tři definice citované výše. První je z roku 1993, druhá z roku 2000 a třetí je nejaktuálnější z roku 2009. Všechny tři mají ale jedno společné, vidí leasing jako možnost získání hmotného majetku do užívání, aniž by za něj bylo okamžitě zaplaceno. Z právního hlediska je leasing chápán jako třístranný právní vztah, kde pronajímatel (leasingová společnost) nakupuje na přání nájemce majetek (předmět leasingu) od dodavatele a následně jej za úplatu poskytuje nájemci. Vlastníkem předmětu leasingu je po celou dobu trvání leasingového vztahu pronajímatel. Ten jej zároveň může odepisovat. Leasingové splátky jsou pro leasingovou společnost výnosem a za určitých podmínek nákladem pro nájemce. 5 2.1.1. Druhy leasingu V průběhu rozvoje leasingu se vyhranily především dva základní druhy: 1) operativní leasing tento druh se také někdy nazývá jako prostý nebo provozní pronájem. Základním znakem tohoto pronájmu je, že se najatá věc po ukončení nájmu vrací zpět pronajímateli. Pronajímatel přenáší na nájemce práva k užívání předmětu pronájmu. Tento druh pronájmu je obvykle pro nájemce komfortnější, ale i dražší než finanční pronájem. 4 BENDA, V., KELBLOVÁ, H.. Leasing : právní, účetní a daňové postupy v praxi včetně příkladů. Praha : Polygon, 2006. 3.vyd. 383 s. ISBN 80-7273-132-7 5 STROUHAL, Jiří. Účetnictví 2009 : Velká kniha příkladů. Brno : Computer Press, 2009. 659 s., 1. vyd., ISBN 978-80-251-2425-3 3

U operativního pronájmu automobilů totiž většinou pronajímatel poskytuje veškerý servis, provádí údržbu, opravy, pokud jsou kladeny větší nároky na obsluhu, často poskytuje i vyškolený personál. V případě poruchy nebo poškození předmětu bez zavinění nájemce většinou majitel poskytuje náhradu. Majitel tedy obvykle nese riziko spojené s pronájmem. Po skončení pronájmu tedy zůstává pronajímatel i nadále majitelem pronajímané věci. Tento pronájem bývá u osobních automobilů sjednáván spíše krátkodobě, popřípadě u nákladních automobilů nebo stavebních strojů střednědobě. Některé výhody a nevýhody: - bývá zabezpečen veškerý servis - doba pronájmu bývá obvykle kratší než životnost předmětu - finančně náročnější 2) finanční leasing neboli pronájem s následnou koupí najaté věci je nejrozšířenější na trhu. Praktickým smyslem uzavření smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najaté věci je skutečnost, že nájemce získá předmět do svého užívání (a později i vlastnictví), aniž by za něj musel zaplatit celou vstupní cenu najednou. Předmětem pronájmu se mohou stát vozidla nová i vozidla ojetá. V praxi někdy dochází k chybnému postupu při koupi na splátky s tím, že vlastnické právo přechází na kupujícího až zaplacením poslední splátky. Jedná se nikoliv o finanční pronájem, ale o klasickou koupi, kdy se automobil odepisuje v souladu se zákonem až po přechodu vlastnických práv na kupujícího. Některé výhody a nevýhody: - je třeba nést i náklady služeb spojených s poskytováním leasingu a další poplatky leasingové společnosti - většinou podmínka pojištění, které financuje nájemce - omezení užívání najaté věci (např. úpravy jen se souhlasem pronajímatele) - omezení při snaze ukončit smlouvu - výhodou může být, že po ukončení pronájmu přechází vlastnictví k pronajaté věci na nájemce 6 - vlastnickým právem disponuje pronajímatel - leasingové splátky lze nastavit dle přání nájemce 5 6 PIKAL, Václav. Pronájem vozidla z hlediska daně z příjmů. In Otázky a odpovědi z praxe. číslo 11/2007, ročník VIII, str. 2-10. ISSN 1213-3604 4

Vedle těchto základních druhů se na leasingovém trhu vyvinuly i další druhy leasingu, například: Zpětný leasing v jeho rámci leasingová společnost kupuje předmět leasingu od klienta (budoucího nájemce leasingu) a následně ho původnímu majiteli poskytuje do finančního nájmu. Konsorciální leasing do financování předmětu leasingu je zapojeno více investorů, zpravidla banky, pojišťovny, penzijní fondy, a leasingová společnost se na jejím pořízení podílí pouze z části. Subleasing leasingový podnájem. Jde o pronájem majetkové hodnoty užívané na základě leasingové smlouvy třetí osobě. Předmět leasingu zůstává ve vlastnictví původního poskytovatele leasingu. 7 Dále můžeme zmínit leasing restituční, bankovní, odbytový, komerční, podnikatelský, komunální, spotřebitelský, tuzemský, zahraniční, s plnou amortizací či se zůstatkovou hodnotou. 8 2.1.2. Výhody a nevýhody leasingu Všeobecné výhody leasingu: vyřízení leasingové smlouvy může být rychlejší než získání úvěru riziko inflace nese obvykle leasingová firma při pořizování předmětu leasingu není nutný kapitál na jednorázové vynaložení všech prostředků na investici kapitál pak může být použít na jiné účely zařízení vydělává v průběhu splácení na pokrytí své pořizovací ceny 5 STROUHAL, Jiří. Účetnictví 2009 : Velká kniha příkladů. Brno : Computer Press, 2009. 659 s., 1. vyd., ISBN 978-80-251-2425-3 7 BENDA, Václav. Leasing : právní, účetní a daňové postupy v praxi včetně příkladů. Praha : Polygon, 2001. 2. vyd., 392 s., ISBN 80-7273-042-8 8 EZROVÁ, Hana. Distanční pomůcka pro předmět 6MP350 Management malých a středních podniků. K:\ (fakultní pevný disk FM VŠE), staženo 4.12.2007 5

leasingové splátky mohou být při domluvě s leasingovou společností shodné se skutečnými výkonnými parametry. Tak může nájemce splácet jen tolik, kolik předmět leasingu produkuje, nebo jaký finanční objem realizuje jestliže se předmět využívá jen během sezóny, je možné po dohodě s leasingovou společností sjednat nepravidelné splátky leasing spoří podnikatelským subjektům jejich finance. Leasingová společnost využívá zrychleného odepisování oproti normálnímu, které používá podnikatel, který koupí předmět na úvěr nebo za hotové peníze Leasing má i své nevýhody: v leasingových splátkách je nutno zaplatit finanční službu a zisk leasingové společnosti, a proto pořízení na leasing bývá dražší než pořízení na úvěr či za hotové výrazně omezená vlastnická práva k předmětu leasingu, neboť po celou dobu pronájmu patří leasingové společnosti a nájemce tak nemůže provádět úpravy bez jejího souhlasu předmět po skončení leasingu získá nájemce zcela nebo téměř odepsaný, takže ztrácí výhodu daňových odpisů, i když předmět dále užívá některá vlastnická rizika jsou přenášena na nájemce, například v případě odcizení nebo totálního zničení předmětu, pokud není poskytnuta náhrada od pojišťovny v plné výši nájemce nemůže vypovědět smlouvu, popř. může tak učinit s rizikem dosti vysokých finančních důsledků 8 2.2. Úvěr Půjčka a úvěr jsou často významově zaměňována nebo považována za synonyma, avšak jedná se o dva rozdílné právní vztahy. Smlouva o půjčce je upravena v občanském zákoníku a smlouva o úvěru v obchodním zákoníku. 8 EZROVÁ, Hana. Distanční pomůcka pro předmět 6MP350 Management malých a středních podniků. K:\ (fakultní pevný disk FM VŠE), staženo 4.12.2007 6

Podnikatelé mohou uzavřít smlouvu o půjčce dle občanského zákoníku, která se bude týkat jejich podnikatelské činnosti. Bude-li smluvní vztah však vykazovat znaky smlouvy o úvěru, bude se tento vztah kompletně řídit obchodním zákoníkem bez odhledu na povahu vztahu věřitele a dlužníka. Porovnání smlouvy o úvěru a smlouvy o půjčce: 1) právní úprava: úvěr - 497-507 obchodního zákoníku (dále jen OBCHZ) půjčka - 657-658 občanského zákoníku (dále jen OBČZ) 2) smluvní strany: úvěr i půjčka věřitel a dlužník 3) náležitosti smlouvy: úvěr určení smluvních stran - závazek věřitele, že na žádost dlužníka poskytne peněžní prostředky - určení maximální výše peněžních prostředků - závazek dlužníka poskytnuté peněžní prostředky vrátit - závazek dlužníka zaplatit úroky půjčka - určení smluvních stran - přenechání věcí určených podle druhu věřitelem dlužníkovi - určení přenechaných věcí - závazek dlužníka přenechané věci vrátit 4) předmět smluvního vztahu: úvěr pouze peníze půjčka věci určené podle druhu, zejména peníze 5) úročení: úvěr je vždy úročený, pokud není úrok dohodnut, stanoví se podle 502 OBCHZ půjčka je bezúročná, pokud není úrok dohodnut 9 Základní ustanovení smluv dle jednotlivých zákonů:... Smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.... část osmá, hlava pátá, 657 OBČZ 9 BĚHOUNEK, Pavel. Úvěry a půjčky. Ostrava : Sagit, 2000. 2. vyd. 134 s. ISBN 80-7208-155-1 7

... Smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úrok.... část třetí, díl pátý, 497 OBCHZ Úvěr je definován i v zákoně č. 21/1992 Sb., o bankách. 1 odst. 2 písm. b tohoto zákona definuje úvěr jako...v jakékoliv formě dočasně poskytnuté peněžní prostředky.... Může se jednat například o : - dodavatelský úvěr - forma obchodního úvěru, který je poskytnut dodavatelem odběrateli ve formě odložené platby za dodané zboží. Je často kryt směnkami, které může dodavatel eskontovat u banky, čímž přemění dodavatelský úvěr na úvěr bankovní. - odběratelský úvěr - forma obchodního úvěru, který je poskytnut odběratelem dodavateli ve formě zálohy na dodávané zboží - obchodní úvěr - úvěr vyplývající z běžného obchodního styku mezi podnikateli (odložená splatnost, poskytnutí zálohy, atp.) 2.2.1. Typy bankovních úvěrů - Běžný účet s kontokorentním úvěrem jedná se o podnikatelský účet s povolením jít do debetu. Umožňuje podnikatelům pružně reagovat na výkyvy v peněžních tocích a zajistit si stálou rezervu finančních prostředků pro případy neočekávaných výdajů, a to až do výše smluvně sjednaného limitu záporného zůstatku. - Hypoteční úvěr je vhodný pro dlouhodobé investice do nemovitosti, který umožní koupit nemovitost do vlastnictví, dále postavit, rekonstruovat, modernizovat či opravit nemovitost nebo konsolidovat dříve poskytnuté úvěry a půjčky použité k investicím do nemovitosti. - Kreditní karta pro podnikatele - zajistí stálý přístup k úvěru. Jedná se o kombinací platebního a úvěrového produktu. Umožní nakupovat a vybírat hotovost nezávisle na stavu běžného podnikatelského účtu. S kreditní kartou lze získat snadno a rychle úvěr až 200 tisíc, který je možno čerpat po celém světě všude tam, kde akceptují daný typ karty. Kreditní karta se může stát jedním ze stálých zdrojů financování podnikání. - Úvěr na investice vhodný pro potřeby společnosti financovat pořízení hmotného či nehmotného investičního majetku, který je důležitý pro další rozvoj podnikání 8

- dále existují speciální úvěry na nákup akcií, revolvingový úvěr na oběžné prostředky, úvěr na provozní potřeby, úvěr na přechodný nedostatek finančních prostředků, atd. 8 Bankovní půjčky můžeme rozdělit podle různých kritérií: - dle doby trvání : - krátkodobé (do 1 roku) - střednědobé (2 4 roky) - dlouhodobé (delší jak 4 roky) - dle účelu: - provozní - investiční - překlenovací - dle způsobu zajištění: - zajištěné (těch je drtivá většina) - nezajištěné ( na dobré slovo ) 10 2.2.2. Výhody a nevýhody úvěrového financování Výhody úvěru: - v porovnání s jinými zdroji financování je levný ve smyslu nejčastěji nejnižších úvěrů - umožňuje využít hotovost vlastní prostředky k jiným účelům, např. placení mezd či zaplacení režijních výdajů - v případě použití na nákup investičního majetku umožňuje jeho pořízení bez velké prvotní investice. Investice je hrazena postupně. - úroky z úvěru jsou daňově účinným nákladem - pořízený majetek je ihned ve vlastnictví firmy, která ho může okamžitě začít odepisovat Nevýhody úvěru: - nemožnost přizpůsobit výši splátek možnostem firmy - zvyšuje množství závazků firmy a tím její zadluženost - v porovnání s jinými finančními produkty je těžce dostupná a vyžaduje hodně administrativy 8 EZROVÁ, Hana. Distanční pomůcka pro předmět 6MP350 Management malých a středních podniků. K:\ (fakultní pevný disk FM VŠE), staženo 4.12.2007 10 KROH, Michael. Jak si vzít úvěr. Praha : Grada Publishing, 1999. 160 s., 1.vyd., ISBN 80-7169-617-X 9

- u vyšších částek banky často požadují zajištění ve formě ručení majetkem nebo třetí osobou 11 2.3. Vlastní prostředky Ať se to zdá jakkoli nepochopitelné a v našich podmínkách i většinou nedosažitelné, klíčovým zdrojem financování podnikatelské činnosti jsou vlastní prostředky. Ty vznikají především na základě dlouhodobých úspor, popřípadě kumulace zisků z minulosti. Výhra v loterii, dar či dědictví představují méně časté případy jednorázové tvorby vlastních zdrojů. Chce-li někdo podnikat, měly by mu vlastní zdroje vystačit přinejmenším na pořízení základních pracovních prostředků, prostor, osobního automobilu, popřípadě zaplacení potřebných pracovníků. Vytváření úspor je dlouhodobým procesem. Je podmíněno kvalitním vykonáváním zvoleného pracovní činnosti, vysokou kvalifikací, doplněné cílevědomostí, kázní, skromností, schopností si odepřít mnohé z lákadel soudobého světa. 10 Financování z interních zdrojů bývá často nazýváno samofinancováním. K interním zdrojům řadíme zisk a odpisy. Výhodou zisku je, že nedochází ke zvyšování objemu závazků a posílením vlastního kapitálu ziskem se snižuje riziko firmy plynoucí ze zadlužení. Naopak nevýhodou je, že zisk není zcela stabilním zdrojem, navíc je zdrojem relativně dražším. 12 Dostatek vlastních finančních prostředků je potřeba i při pořízení hmotného investičního majetku na leasing či úvěr. Podnikatel nepotřebuje mít našetřené velké sumy peněz, stačí když bude mít propočítáno, zda-li bude mít každý měsíc dostatek vlastních 11 VALACH, Josef. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. Praha : Ekopress, 2006. 2. vyd. 463 s. ISBN80-869292-01-9 10 KROH, Michael. Jak si vzít úvěr. Praha : Grada Publishing, 1999. 160 s., 1.vyd., ISBN 80-7169-617-X 12 KISLINGEROVÁ, Eva. Manažerské finance. Praha : C.H.Beck, 2004. 1. vyd., 714 s., ISBN 80-7179-802-9 10

prostředků na splátky leasingu nebo úvěru. Tyto propočty by měli vycházet nejen z měsíčních cash flow firmy, ale i ze znalostí rizik firmy a jejího postavení na trhu. 2.3.1. Přehled o peněžních tocích Systém tohoto výkazu je vysvětlit rozdíl mezi stavem peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů mezi počátkem a koncem účetního období. Původně objasňoval přehled o peněžních tocích cash flow opravdu jen změnu stavu peněz, tj. peníze v hotovosti včetně cenin, peněžní prostředky a účtu a peníze na cestě. Nyní vysvětluje i změny peněžních ekvivalentů. Jimi se rozumí vysoce likvidní krátkodobý finanční majetek, který může být snadno a rychle přeměněn na peníze. Peněžními toky se pak rozumí příjmy a výdaje peněžních prostředků a přírůstky a úbytky peněžních ekvivalentů za daný časový interval. Přehled o peněžních tocích poskytuje informace o schopnosti účetní jednotky generovat peníze a peněžní ekvivalenty a o využití těchto peněžních toků účetní jednotkou. Peněžní toky analyzujeme zvlášť v provozní činnosti, investiční činnosti a financování. Pokud jde o vlastní sestavení přehledu o peněžních tocích postupuje se podle jedné z metod: - přímá metoda vychází z přímé znalosti peněžních příjmů a výdajů. - nepřímá metoda vychází z principu podvojného zápisu, je založena na úpravě výsledku hospodaření o nepeněžní operace, změny stavu zásob, pohledávek a závazků. 2,5 2.4. Odepisování dlouhodobého majetku Dlouhodobý majetek se (v závislosti na své povaze) užíváním fyzicky i morálně opotřebovává, a je proto třeba (alespoň jednou ročně) toto opotřebení vypočíst a v účetnictví či daňové evidenci vyjádřit. Zde se rozcházejí požadavky účetnictví / daňové evidence s daňovými hledisky. Zatímco účetní odpisy mají odpovídat reálnému opotřebení a proto způsob jejich výpočtu je v pravomoci podniku, daňové odpisy (odpisy počítané pro 2,5 KOVANICOVÁ, Dana. Abeceda účetních znalostí pro každého. Praha : Polygon, 2006. 16. vyd. 418 s. ISBN 80-7273-130-0 STROUHAL, Jiří. Účetnictví 2009 : Velká kniha příkladů. Brno : Computer Press, 2009. 659 s., 1. vyd., ISBN 978-80-251-2425-3 11

účely daňové, jejichž výše se uznává při výpočtu daně z příjmů) nepřihlížejí ke specifickým (provozním, finančním aj.) podmínkám podniku. Výše účetních a daňových odpisů bude tedy málokdy shodná. 2.4.1. Daňové odpisy Výše ročního daňového odpisu je uznána jako daňový náklad. Pokud jde o daňové odepisování zákon ukládá firmě zatřídit nabytý dlouhodobý majetek do jedné ze 6 odpisových skupin uvedených v příloze č. 1 k zákonu o daních z příjmů (dále jen ZDP). Pro každou odpisovou skupinu stanoví zákon minimální dobu odepisování ( 30 odst. 1 ZDP): Tab. 1 Minimální doba odepisování jednotlivých odpisových skupin - 30 odst. 1 ZDP Odpisová skupina minimální doba odpisování příklad 1 3 roky počítače, kancelářské vybavení 2 5 let automobily, výrobní stroje 3 10 let kovové konstrukce 4 20 let kanalizační přípojka 5 30 let nemovitosti 6 50 let hotely Firma může provádět rovnoměrné nebo zrychlené odepisování. Způsob odepisování stanoví pro každý nově pořízený dlouhodobý majetek a nesmí jej změnit po celou dobu jeho odepisování (s výjimkou snahy o přesnější zobrazení skutečnosti). 2,13 2,13 KOVANICOVÁ, Dana. Abeceda účetních znalostí pro každého. Praha : Polygon, 2006. 16. vyd. 418 s. ISBN 80-7273-130-0 Zákon č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů 12

2.4.2. Rovnoměrné odepisování dlouhodobého hmotného majetku V tomto případě jsou odpisovým skupinám přiřazena maximální roční odpisová procenta (v ZDP označená jako odpisové sazby), jež se pro různé poplatníky různí. Zákon pro ně stanoví jednotlivé varianty, viz 31 odst. 1 písm. a d ZPD. Tab. 2 - Roční odpisová sazba dle 31 odst. 1 písm. ZPD odpisová skupina roční odpisová sazba (procento) v 1. roce v dalších letech odepisování odepisování 1 20 40 2 11 22,25 3 5,5 10,5 4 2,15 5,15 5 1,4 3,4 6 1,02 2,02 pro zvýšenou vstupní cenu 33,3 20 10 5 3,4 2 Zvýšenou vstupní cenou se pro účely daňových odpisů rozumí pořizovací cena zvýšená o technické zhodnocení. Roční odpisová sazba dle 31 odst. 1 písm. b- d ZPD umožňuje poplatníkovi odepsat v prvním roce více o 20%, 15% nebo 10%, z čehož jsou pak odvozeny sazby pro odpis v následujících letech. Výše ročního daňového odpisu se vypočítá jako 1/100 vstupní ceny (popř. zvýšené vstupní ceny) vynásobená přiřazeným ročním dopisovou sazbou. 2,13 2.4.3. Zrychlené odepisování dlouhodobého hmotného majetku Při použití tohoto způsobu odepisování jsou odpisy v druhém roce nejvyšší a postupně se snižují. Zrychlené odepisování je výhodné pro podnikatele, který chce do 2,13 KOVANICOVÁ, Dana. Abeceda účetních znalostí pro každého. Praha : Polygon, 2006. 16. vyd. 418 s. ISBN 80-7273-130-0 Zákon č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů 13

nákladů počátečních let zaúčtovat co nejvíce odpisů.. Koeficienty pro zrychlené odepisování uvádí 32 odst. 1 ZDP: Tab. 3 Koeficienty pro zrychlené odepisování - 32 odst. 1 ZDP odpisová skupina koeficient pro zrychlené odepisování v 1. roce v dalších letech odepisování (K1) odepisování (KD) 1 3 4 2 5 6 3 10 11 4 20 21 5 30 31 6 50 51 pro zvýšenou zůstatkovou cenu (KZ) 3 5 10 20 30 50 Zvýšenou zůstatkovou cenou je součet zůstatkové ceny hmotného majetku a zůstatkové ceny technického zhodnocení tohoto majetku. Některým poplatníkům umožňuje zákon o dani z příjmů zvýšit odpis v prvním roce o 20%, 15% nebo 10% vstupní ceny ( 32 odst. 2 písm. a ZDP). Daňové odpisy při zrychleném odepisování se vypočtou: a) u dlouhodobého majetku bez technického zhodnocení: 1. rok: VC / K1 VC vstupní cena další roky: 2 x ZC / (KD - R) R počet let, které bylo odepisováno b) u dlouhodobého majetku zvýšeného o technické zhodnocení: 1. rok: 2 x ZVC / KZ ZVC zvýšená vstupní cena další roky: 2 x ZVC / (KZ R) 2,13 2,13 KOVANICOVÁ, Dana. Abeceda účetních znalostí pro každého. Praha : Polygon, 2006. 16. vyd. 418 s. ISBN 80-7273-130-0 14

2.4.4. Mimořádné odepisování dlouhodobého hmotného majetku Mimořádné odpisy umožňuje 30a ZPD. Tento paragraf zkracuje dobu odepisování hmotného majetku zařazeného ho 1. a 2. odpisové skupiny, minimální doba odepisování ostatních odpisový skupin zůstává stejná. (viz tab) Tab. 4 Minimální doba odepisování při mimořádných odpisech Odpisová skupina minimální doba odpisování 1 12 měsíců 2 24 měsíců 3 10 let 4 20 let 5 30 let 6 50 let Aby poplatník mohl uplatnit mimořádné odepisování, musím být splněny tyto podmínky: 1) hmotný majetek je pořízený / aktivovaný od 1.1.2009 do 30.6.2010 2) majitel je 1. vlastníkem majetku (pořízení úplně nového hmotného majetku) 3) technické zhodnocení se odepisuje samostatně Způsob odepisování: Tab. 5 Výpočet mimořádných odpisů odpisová skupina měsíční odpis roční odpis 1 1/12 VC měsíční odpis x počet měsíců 2 - za prvních 12 měsíců 60% VC - za dalších 12 měsíců 40% VC (kdy byly splněny podmínky pro odepisování) VC vstupní cena pořízeného hmotného majetku Zákon č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů 15

V období od 20.7.2009 do 30.6.2010 došlo k souběhu v 30a, 31 a 32 ZDP. Poplatník si tak může v daném období vybrat nejen mezi rovnoměrným a zrychleným způsoben odepisování, ale i mezi mimořádným (pokud splní podmínky 30a). 13 datum účinnosti novely č. 216/2009 Sb. ( protikrizový balíček ) 13 Zákon č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů 16

3. Právní předpisy Veškerá ekonomická činnost firem se musí řídit zákony, vyhláškami, nařízeními. To znamená, že tomu tak je i u leasingu a úvěru. Poskytování finančních služeb je limitováno zákony, formy leasingové a úvěrové smlouvy jsou definovány zákony a zákony určují i možnosti daňového dopadu leasingu a úvěru. 3.1. DPFO Daň z příjmů fyzických osob je klasickou osobní důchodovou za daní zdaňovací období, kterým je vždy kalendářní rok. Poplatníkem daně jsou všechny fyzické osoby, ať jsou či nejsou podnikateli. Předmětem daně z příjmů jsou veškeré příjmy s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně (jako jsou sociální příjmy, pojistná plnění, atd.). Všechny příjmy jsou rozděleny do pěti dílčích daňových základů: - příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky - příjmy z podnikání a jiné samostatně výdělečné činnosti - příjmy z kapitálového majetku - příjmy z pronájmu - ostatní příjmy 14 3.1.1. Leasing z pohledu zákona o dani z příjmů Daňovou uznatelnost nájemného definuje 24, odst. 2, písm. h, ZDP. Aby bylo nájemné u finančního leasingu s následnou koupí hmotného majetku uznáno jako výdaj, musí splňovat 3 podmínky (současně), ty definuje 24, odst. 4 ZDP (Dále nazýván řádný leasing). Jedná se o: 14 BENDA, Václav. Zdaňování leasingu po 1.1.2009. In Finanční daňový a účetní bulletin. číslo I/09, roč. 17. ISSN 1210-5570 17

1) doba nájmu hmotného majetku musí být minimálně viz tabulka: Tab. 6 Minimální doba nájmu Odpisová skupina minimální doba nájmu 1 36 měsíců 2 54 měsíců 3 114 měsíců 4 30 let 5 30 let 6 30 let *vztahuje se na smlouvy uzavřené po 1.4.2009 Tučně jsou označeny odpisové skupiny, ve kterých došlo v posledních letech (2008-2009) ke změnám. Od 1.1.2008 byla zrušena skupina 1a, která obsahovala vozidla. Ty byly přesunuty do odpisové skupiny 2 a tím se u nich prodloužila minimální doba nájmu z 36 měsíců na 60 měsíců, od 1.4.2009 se následně zkrátila o půl roku na 54 měsíců. Podobně tomu bylo i u minimální doby nájmu u hmotného majetku zařazeného do 3 odpisové skupiny (jedná se hlavně o...), kde minimální doba nájmu byla do 31.12.2007 36 měsíců, od 1.1.2008 byla prodloužena na 120 měsíců. 1.4.2009 byla zkrácena o 6 měsíců na stávajících 114 měsíců. V období od 20.7.2009 do 30.6.2010 došlo k souběhu původního ustanovení v 24, odst. 4 ZDP a nového ustanovení 24, odst. 15 ZDP, které se vztahuje na smlouvy uzavřené v období o 20.7. 2009 do 30.6.2010. V tomto období musí být předmět leasingu předán nájemci. A vztahuje se pouze na předměty leasingu odepisované vlastníkem dle 30a ZDP mimořádné odpisy. Odepisuje-li vlastník/nájemce hmotný majetek 1. odpisové skupiny nejméně 12 měsíců a hmotný majetek ve 2. odpisové skupině 24 měsíců, pak daňová uznatelnost nájemného tohoto majetku kopíruje tento způsob odepisování. (Dále nazýván mimořádný leasing.) Musím být však splněny tyto podmínky: a) jedná se o majetek pořízený / aktivovaný od 1.1.2009 do 30.6.2010 b) majitel je 1. vlastníkem (pořízení úplně nového hmotného majetku) c) technické zhodnocení se odepisuje samostatně datum účinnosti novely č. 216/2009 Sb. ( protikrizový balíček ) 18

2) po ukončení leasingu jsou vlastnická práva k předmětu leasingu bezprostředně převedena na leasingového nájemce. (Podmínka: výše kupní ceny musí být nižší než daňová zůstatková cena, pokud není předmět leasingu plně odepsán na straně pronajímatele.) 3) Předmět leasingu je zahrnut do obchodního majetku leasingového nájemce. (Podmínka platí pro fyzické osoby rezidenty České republiky poplatníky dle 2 ZDP.) 13,15 Pro uplatnění nájemného ze základu daně z příjmů není rozhodující její charakter. Nájem je daňové uznatelný v konkrétním zdaňovacím období jen ve výši odpovídající podílu celkové výše nájemného (dle smlouvy) a skutečné doby trvání finančního leasingu v přepočtu na měsíce nebo na dny. To znamená, že pro uznatelnost splátek není vůbec rozhodující splátkový kalendář, nýbrž výše uvedený propočet. Tento režim platí bez ohledu na to, zda poplatník vede daňovou evidenci či účetnictví. 4 3.1.2. Úvěry z pohledu daní z příjmů Při pořízení dlouhodobého hmotného majetku na úvěr jsou dle 24 odst. 2 písm. a ZDP odpisy tohoto majetku a dle podmínek stanovených v 23 až 25 ZDP i úroky z úvěrů či půjček, které byly použity pro financování tohoto majetku. Za daňově uznatelný výdaj se nepovažují jednotlivé splátky úvěru. Daňové odpisy byly již zmíněny v kapitole 2.4.1. Zákon o daních z příjmů omezuje daňovou uznatelnost úroků z úvěrů a půjček v různých ohledech, například: - v 24 odst. 1 obecné podmínky uznatelnosti: daňově uznatelné úroky jsou pouze ty, které souvisejí s dosažením, zajištěním a udržením zdanitelného příjmu. 13,15 Zákon č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů JINDRÁK, Jiří. Leasingové operace z účetního a daňového hlediska. Poznámky ze školení, 30.9.2009 4 BENDA, V., KELBLOVÁ, H.. Leasing : právní, účetní a daňové postupy v praxi včetně příkladů. Praha : Polygon, 2006. 3.vyd. 383 s. ISBN 80-7273-132-7 19

- v 24 odst. 2 písm. zi stanovuje podmínku zaplacení úroků v daném období: daňovým nákladem jsou úroky pouze v případě, kdy věřitel je poplatník uvedený v 2 ZPD, který nevede účetnictví, a pokud byly v daném období zaplaceny. - v 25 odst. 1 písm. zm vylučuje finanční náklady (i úroky) úvěrů a půjček závislých na zisku dlužníka - v 25 odst. 1 písm. w vylučuje finanční náklady úvěrů a půjček nevyhovující testu nízké kapitalizace. Ten se provádí v případě, že je úvěr poskytnut mezi tzv. spojenými osobami (definuje 23 odst. 7 ZPD). Je nutné úrokové náklady vzniklé z titulu úvěru posoudit z hlediska jejich daňové účinnosti. - a další Za další finanční náklady vymezeny pro účely ZDP se považují: - náklady na obstarání úvěru (např. znalecký posudek) - poplatky za zpracování úvěru (např. administrativní náklady) - poplatky za bankovní záruky - provize zprostředkovateli půjčky - poplatky za vedení úvěrového účtu a správu úvěru - poplatky za rezervaci prostředků k čerpání - poplatky za předčasné splacení úvěru - odměna ručiteli Za finanční náklady spojené s úvěrem či půjčkou nejsou: - penále či jiné sankce - kurzové rozdíly - náklady na poradenství 15 3.2. DPH Daň z přidané hodnoty (dále jen DPH) je považována za určitý typ daně ze spotřeby. Základní myšlenkou je vybírání daně na každém stupni zpracování statku, nikoli 15 JINDRÁK, Jiří. Leasingové operace z účetního a daňového hlediska. Poznámky ze školení, 30.9.2009 20

z celého obratu, ale jen z toho, co bylo k hodnotě statku na daném stupni přidáno. Zdaňuje se tedy jen přidaná hodnota. Výše daňové povinnosti / nadměrného odpočtu je dána rozdílem mezi sumou daně na výtupu a odpočtem daně na vstupu. Předmětem daně jsou výrobky, zboží, služby. Osoba povinná k dani je ten, kdo se dobrovolně k plátcovství daně zaregistruje anebo ten, komu vznikne povinnost ze zákona se zaregistrovat. Povinnost registrace je dána výší registračního limitu. Ten je nyní 1 mil. obratu za 12 po sobě jsoucích kalendářních měsíců. 14 3.2.1. Uplatnění DPH u leasingu Právní rámec upravuje zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. K 1.1.2009 byly v tomto zákoně provedeny změny ve zdaňováních leasingový operací, a to zákonem č. 302/2008 Sb. Specifická pravidla pro uplatňování daně z přidané hodnoty platila do 1.1.2009 pro tzv. finanční leasing, který byl pro účely DPH chápán jako finanční pronájem. Operativní leasing, který nebyl v dříve platném znění zákona o DPH speciálně upraven, byl posuzován jako poskytnutí služby, a to na základě nájemní smlouvy. V zákoně o DPH ve znění platném od 1.1.2009 už není pojem finanční pronájem vymezen a pro účely DPH je leasing chápán prakticky jako převod práva užívat najaté zboží, který může mít na základě sjednaných smluvních podmínek a z hlediska uplatnění DPH tyto základní formy: 1) převod práva užívat najaté zboží na základě smlouvy, která stanoví povinnost nájemce nabýt zboží, které je předmětem smlouvy Podle 13 odst. 3 písm. d zákona o DPH za dodání zboží považuje i převod práva užívat najaté zboží, je-li ve smlouvě zakotvena povinnost nájemce nabýt zboží, které je předmětem smlouvy. Ve vazbě na to se podle 21 odst. 3 písm. d zákona o DPH u takové leasingové smlouvy váže den uskutečnění zdanitelného plnění na den vzniku práva užívat zboží nájemcem. Znamená to oproti dříve platné právní úpravě povinnost přiznat daň jednorázově, a to z celkové hodnoty leasingové smlouvy, tj. celkové částky splátek zaplacené v průběhu trvání smlouvy, včetně částky kupní (převodní) ceny, ze 14 VANČUROVÁ, Alena. Daňový systém ČR 2008 aneb Učebnice daňového práva. Praha : VOX, 2008. 9. vyd. 319 s. ISBN 978-80-86324-72-2 21

kterou má být předmět smlouvy převeden nájemci. Daňovým dokladem je podle 28 odst. 2 zákona o DPH běžný daňový doklad. Splátkový ani platební kalendář tedy není možno v tomto případě vystavit, protože pro jejich vystavení nejsou splněny zákonem stanovené podmínky. 2) převod práva užívat najaté zboží na základě smlouvy, která stanoví oprávnění nájemce nabýt zboží, které je předmětem smlouvy Leasingová smlouva s oprávněním nabýt předmět smlouvy je považována za poskytnutí služby, tj. poskytnutí práva využití věci ve smyslu 14 odst. 1 zákona o DPH, s navazujícím dodáním zboží na základě předkupního práva realizovaného po skončení této smlouvy. Prakticky to znamená, že pro účely DPH se jedná o dvě zdanitelná plnění, tj. poskytnutí služby a dodání zboží. Při stanovení data uskutečnění zdanitelného plnění je možno v rámci poskytnutí práva využití věci sjednat dílčí plnění ve vazbě na jednotlivé splátky nájemného podle nového znění 21 odst. 9 zákona o DPH, tj. dílčí zdanitelná plnění se budou považovat za uskutečněná datem uvedeným ve smlouvě, tj. bude se postupovat jako do konce roku 2008. Daňovým dokladem může být běžný daňový doklad nebo splátkový kalendář, pokud je součástí dané smlouvy. 3) převod práva užívat najaté zboží na základě smlouvy, která nestanoví povinnost ani oprávnění nájemce nabýt zboží, které je předmětem smlouvy Leasingová smlouva, v níž není povinnost ani oprávnění nabýt předmět smlouva, je považována za poskytnutí služby, tj. poskytnutí práva využití věci ve smyslu 14 odst. 1 zákona o DPH. Prakticky se jedná o operativní leasing jako poskytnutí služby na bázi nájemní služby, jehož pravidla se novelou zákona od 1.1.2009 nezměnila. Při stanovení dne uskutečnění zdanitelného plnění se postupovalo a stále postupuje podle 21 zákona o DPH v závislosti na tom, zda v souvislosti se smlouvou o operativním leasingu byla sjednána dílčí plnění či nikoliv. 16 3.2.2. Uplatnění DPH u úvěru Poskytování úvěrů a peněžních půjček je podle zákona o DPH č. 235/2004 Sb. finanční činností uvedenou v 54 zákona o DPH, tj. plněním osvobozeným od daně bez nároku na odpočet daně dle 51 zákona o DPH. 16 BENDA, Václav. Zdaňování leasingu po 1.1.2009. In Finanční daňový a účetní bulletin. číslo I/09, roč. 17. ISSN 1210-5570 22

Při pořízení hmotného investičního majetku na úvěr je sice samotný úvěr zákonem o DPH osvobozen od této daně. Může si však uplatnit odpočet DPH spojený s pořízením daného majetku dle všeobecných pravidel o uplatnění odpočtu daně dle zákona o DPH. Při pořizování hmotného majetku na úvěr vznikají dva obchodní vztahy. Jeden je mezi finančním ústavem a firmou pořizující si investiční majetek. Druhý vztah je mezi firmou a prodejcem daného investičního majetku. Prodejce vystaví kupujícímu firmě daňový doklad - fakturu, ve kterém vyčíslí cenu pořizovaného majetku a odpovídající částku daně z přidané hodnoty. O tuto částku si firma může nárokovat odpočet DPH dle 72 odst. 1 zákona o DPH. Předmětem daně z přidané hodnoty dle 1 odst. 1 zákona o DPH je pořízený hmotný majetek. Zdanitelné plnění (den, kdy vzniká povinnost přiznat a zaplatit daň) je napsáno na faktuře, nejčastěji to bývá den předání investičního majetku. Pro firmu, která si pořizuje investiční majetek se jedná o přijaté plnění. Nárok na odpočet DPH si může uplatnit nejdříve dle 73 odst. 2 za zdaňovací období, kdy se uskutečnilo zdanitelné plnění, nejpozději však do tří let, jak stanovuje 73 odst. 12. 14,17 3.3. Další daně Další daň, která se vztahuje k pořízení hmotného investičního majetku jako je automobil, je daň silniční. Právní rámec silniční daně je definován zákonem č. 16/1993 Sb. o dani silniční (dále jen ZSD). Předmětem daně jsou silniční motorová vozidla registrovaná a provozovaná v České republice, která jsou používána v přímé souvislosti s podnikáním. Poplatníkem daně je fyzická osoba, která provozuje vozidlo registrované v České republice v registru vozidel a je zapsána v technickém průkazu. Základem daně je u osobních automobilů zdvihový objem motoru v cm 3. 6 ZSD definuje roční sazbu daně. Odst.6 téhož paragrafu umožňuje snížení roční sazby daně pro automobily do 9 let od data první registrace vozu. Na druhou stranu vozům, které byly poprvé registrovány před rokem 1990 se silniční daň zvyšuje ( 6 odst. 8 ZDS). 18 14,17 VANČUROVÁ, Alena. Daňový systém ČR 2008 aneb Učebnice daňového práva. Praha : VOX, 2008. 9. vyd. 319 s. ISBN 978-80-86324-72-2 Zákon č. 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty 18 Zákon č. 16/1993 Sb. o dani silniční 23

4. Daňová evidence Od. 1.1.2004 je zrušeno jednoduché účetnictví a je nahrazeno daňovou evidencí. Daňová evidence již není předmětem zákona o účetnictví, ale je upravena zákonem č. 586/1992 Sb., o dani z příjmů v 7b. Dle tohoto paragrafu odst. 1...daňová evidence zajišťuje zjištění základu daně z příjmů a obsahuje údaje o příjmech a výdajích, v členění potřebném pro zjištění základu daně, majetku a závazcích.... Pro daňové účely je daňová evidence vedena jako evidence stanovená obecně závaznými předpisy ve smyslu 39 odst. 1 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. Daňová evidence je sice obdobou jednoduchého účetnictví, ale je mnohem méně administrativně náročná, je značně jednodušší po metodické stránce a klade podstatně nižší nároky na technické vybavení. Zachycuje podle zásady jednoduchosti pouze peněžní toky, které bezprostředně souvisejí s podnikáním, a stav majetku a závazků podnikatele (firmy) na konci zdaňovacího období. Vymezuje složky majetku, které podléhají evidenci a určuje metody oceňování majetku a dluhů. Výslovně není předepsána forma daňové evidence. Uložena je pouze povinnost uchovávat daňovou evidenci za všechna zdaňovací období, pro která neskončila lhůta pro vyměření daně stanovená zákonem o dani z příjmů ( 7b odst. 5). 19 4.1. Principy daňové evidence Daňová evidence slouží primárně ke zjištění základu daně z příjmů, ale pokud je průběžně vedena, má i další užitek. Poskytuje přehled o stavu a pohybu majetku a dluhů firmy. Dá se využít při finančním rozhodování, případně pro řízení firmy. Daňová evidence se opírá o prvotní doklady, ze kterých provádí záznamy a dále je třídí a sumarizuje. Dalším úkolem daňové evidence je zajistit povinnosti plynoucí podnikateli z 11 ZDPH, pokud je registrovaným plátcem této daně. Daňová evidence musí poskytovat údaje potřebné pro správné stanovení daňové povinnosti a musí být vedena v potřebném členění pro sestavení měsíčního nebo čtvrtletního daňového přiznání. 19 19 SEDLÁČEK Jaroslav. Daňové evidence podnikatelů 2009. Praha : Grada Publishing, 2009. 128 s. ISBN 978-80-247-2919-0 24

Povinnost vést daňovou evidenci má podnikatel fyzická osoba, který není zapsán v obchodním rejstříku, která má roční obrat nižší než 25 mil. a která neuplatňuje výdaje stanovené procentem z příjmů podle 7 odst. 9 ZDP. 8 4.2. Předmět daňové evidence Předmětem daňové evidence jsou : - záznamy o příjmech a vynaložených výdajích v časovém sledu - evidence hmotného majetku, který lze odepisovat - evidence o tvorbě a použití rezervy na opravy hmotného majetku (pokud se vytváří) - evidence o pohledávkách a závazcích ve zdaňovacím období - mzdové listy, pokud jsou vypláceny mzdy 19 Od předmětu daňové evidence se odvíjí i její struktura: Daňová evidence deník příjmů a výdajů karty dlouhodobého majetku karty zásob kniha pohledávek a závazků karty rezerv karty úvěrů a půjček ostatní evidence: 8 EZROVÁ, Hana. Distanční pomůcka pro předmět 6MP350 Management malých a středních podniků. K:\ (fakultní pevný disk FM VŠE), staženo 4.12.2007 19 SEDLÁČEK Jaroslav. Daňové evidence podnikatelů 2009. Praha : Grada Publishing, 2009. 128 s. ISBN 978-80-247-2919-0 25

mzdová evidence kniha jízd pokladní kniha evidence stálých plateb Podnikatel s příjmy z podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti může do daňové evidence zaznamenat pouze výdaje spojené s majetkem zahrnutým v obchodním majetku. Pro účely daně z příjmů se fyzických osob se obchodním majetkem rozumí souhrn majetkových hodnot, které jsou ve vlastnictví firmy a které byly nebo jsou obsahem daňové evidence. Daňová evidence nevymezuje povinné náležitosti daňového dokladu. Aby byla evidence prokazatelná, měly by daňové doklady obsahovat alespoň tyto náležitosti: - označení daňového dokladu - obsah transakce a její účastníky - peněžní částku (informace o ceně za jednotku a množství) - datum uskutečnění transakce - datum vyhotovení dokladu - podpis oprávněné osoby 19 4.3. Evidence příjmů a výdajů Údaje o příjmech a výdajích tvoří hlavní součást daňové evidence. Zápisy v deníku se uskutečňují chronologicky podle jednotlivých daňových dokladů, a to tak, že každé hospodářské transakci je vymezen jeden řádek. Podle dokladů se do jednotlivých sloupců deníku zapisují: - datum den uskutečnění daňově účinné transakce, tj. den, ve kterém došlo k platbě - doklad označení dokladu v rámci číselných řad (V1, P2, I3, BV4,...) - název transakce stručný a výstižný název daňově účinné transakce 19 SEDLÁČEK Jaroslav. Daňové evidence podnikatelů 2009. Praha : Grada Publishing, 2009. 128 s. ISBN 978-80-247-2919-0 26

- příjmy celkem celková výše daňových i nedaňových příjmů - daňové příjmy jde o tu část příjmů, která je zahrnována do základu daně ve smyslu 7 ZPD - další příjmy umožňuje zvlášť sledovat další příjmy podnikatele dosažených v dílčích základech daně podle 8, 9 či 10 ZDP - přijaté DPH u registrovaných plátců - výdaje celkem celková výše daňových i nedaňových výdajů - daňové výdaje ta část výdajů, která je zahrnuta do základu daně z příjmů podle 7 ZPD - ostatní výdaje umožňuje sledovat další daňové výdaje analogicky k dalším příjmům - placené DPH u registrovaných plátců představuje tu část výdajů, která neovlivňuje základ daně z příjmů - úpravy podle 23 ZPD úpravy, které zvyšují nebo snižují základ daně z příjmů Členění deníku může být rozšířeno (zúženo) o další sloupce podle potřeb podnikatele. V deníku se zachycují jednak peněžní příjmy a výdaje (skutečné platby) a jednak nepeněžní transakce, které zvyšují nebo snižují rozdíl mezi příjmy a výdaji. Na konci zdaňovacího období se zjistí skutečné stavy majetku a závazků. Provedou se konečné součty jednotlivých sloupců a zjistí se celkové příjmy a s nimi související výdaje, které jsou předmětem daně podle jednotlivých základů daně. 19 Obchodní zákoník ukládá každému podnikateli povinnost sestavovat účetní závěrku, tj. výkaz shrnující výsledky hospodaření podniku za určité období. Účetní závěrka má různý obsah podle toho, v jaké účetní soustavě podnikatel účtuje. V daňové evidenci tvoří účetní závěrku přehled o příjmech a výdajích a přehled o majetku a závazcích, výkazy umožňující zjistit výsledek hospodaření. 8 19 SEDLÁČEK Jaroslav. Daňové evidence podnikatelů 2009. Praha : Grada Publishing, 2009. 128 s. ISBN 978-80-247-2919-0 8 EZROVÁ, Hana. Distanční pomůcka pro předmět 6MP350 Management malých a středních podniků. K:\ (fakultní pevný disk FM VŠE), staženo 4.12.2007 27

4.4. Evidence dlouhodobého hmotného majetku Pro obsahové vymezení složek majetku v daňové evidenci platí příslušná ustanovení vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví. Podle této vyhlášky by měla evidence / evidenční karta dlouhodobého majetku obsahovat minimálně tyto údaje: - název nebo popis složky majetku (nebo číselné označení) - ocenění - datum pořízení nebo datum uvedení do užívání - zvolený způsob daňových odpisů - částky daňových odpisů za zdaňovací období - zřízené zástavní právo, věcné břemeno - datum a způsob vyřazení Evidence najatého majetku Majetek najatý formou finančního pronájmu s následnou koupí najaté věci (finanční leasing) se eviduje v samostatné inventární kartě, z jejíhož obsahu musí být patrné, že se jedná o najatý majetek. Tato karta by měla obsahovat následující údaje: - identifikaci najatého majetku - identifikaci pronajímatele - číslo nájemní smlouvy a datum jejího uzavření - datum převzetí najatého předmětu - doba nájmu - celkovou výši nájemného - poměrnou část nájemného připadající na 1 měsíc 19 19 SEDLÁČEK Jaroslav. Daňové evidence podnikatelů 2009. Praha : Grada Publishing, 2009. 128 s. ISBN 978-80-247-2919-0 28