ROZVOJ ROZUMOVÝCH SCHOPNOSTÍ PŘEDŠKOLÁK EDŠKOLÁKŮ FORMOU HER, HLAVOLAMŮ A VHODNÝCH ČINNOSTÍ - PhDr. Jitka Fořtíková, Ph.D. - CENTRUM NADÁNÍ
Lidský mozek má více než 100 miliard neuronů, a z každého z nich může vzniknout až 10 000 synapsí (vazeb s ostatními neurony). Na jednom čtverečním milimetru mozkové tkáně je kolem jedné miliardy vazeb (synapsí). Alonso-Nanclares L, Gonzalez-Soriano J, Rodriguez JR, DeFelipe J. (2008). Gender differences in human cortical synaptic density. Proc Natl Acad Sci U S A. 105(38):14615-9.PubMed
Rozvoj neuronové sítě 1
Rozvoj neuronové sítě 2
NEURONOVÁ OVÁ SÍŤ
NADANÉ DĚTI X DĚTI Z PODNĚTNÉHO PROSTŘEDÍ
Oblasti vrozeného nadání Po zkušenostech z testování více než 1000 dětí v našem Centru nacházíme zajímavé informace o povaze projevů dětí v předškolním věku. Některé projevy jsou důsledkem kvalitní péče rodičů, edukativnímu výchovnému stylu a snaze o kvalitní výkondětí. Jiné oblasti jsou však výsledkem schopností, se kterými si dítě narodilo nebo si samo osvojilo tedy důsledkem nadání.
Dítě z podnětného prostředí má širokou slovní zásobu, používá mnoho cizích slov, ne vždy jim rozumí rodiče jej vodí na mnoho zajímavých míst (muzea, hrady a zámky, výstavy, science centra, výlety a exkurze) je aktivní a sebevědomé, dobře se pohybuje mezi dospělými má široké spektrum koníčků a odpoledních aktivit rodiče velmi pečlivě vybírají školu a vhodné sociální kontakty pro dítě, rodiče kladou na učitele vysoké nároky bývá aktivně zapojeno ve sportovních a výtvarných aktivitách takové dítě má pracovní výdrž, umí se soustředit, má zájem o předkládané činnosti, dobře spolupracuje
Dítě mimořádně nadané samo objevuje principy, aktivně se zajímá o vzdělávací činnosti má výborné logické myšlení, zajímá se o hlavolamy a logické hry má výbornou plošnou a prostorovou orientaci, orientuje se v mapě, umí stavit složité modely dle návodu samo se naučí číst, počítat, vyvozuje si složitější matematické operace logicky bez znalosti početních operací rozumí významu složitých slov a slovních spojení, správně je používá má výbornou paměť, dává si věci do souvislostí (minulé zkušenosti a informace aplikuje na současné) v chování projevuje vývojové disproporce, má problémy s navazováním sociálních vztahů, komunikace, patří mezi děti se speciálními vzdělávacími potřebami
ROZVOJ DÍLČÍCH ROZUMOVÝCH SCHOPNOSTÍ Popis jednotlivých oblastí, představení vhodných her a činností
1. ABSTRAKTNÍ MYŠLENÍ Schopnost abstrakce je analytická schopnost myšlení, která zpracovává konkrétní smyslový materiál a zároveň při něm odhlíží od určitých znaků, vlastností a vztahů daného předmětu. Některé znaky, vlastnosti a vztahy jsou vyčleňovány jako podstatné a současně nabývají variabilní charakter prostřednictvím znaků nepodstatných. Výsledkem procesu abstrakce, který je těsně spjat se zobecněním, jsou pojmy, které odrážejí podstatu předmětů. V praktické oblasti jde o práci se symboly, geometrickými tvary, atp. Rozvíjet abstraktní myšlení lze: skládáním a výukou geometrických tvarů, vytváření nových obrazců z tvarů, předkládání soustav abstraktních symbolů (značky aut, vlajky států (možnost dvojité abstrakce), dopravní značky, zákazové značky, piktogramy)
2. VŠEOBECNÉ ZNALOSTI Všeobecnými znalostmi se míní soustava poznatků z různých oborů lidského vědění, studia. Nadané děti mívají často hluboké znalosti některé oblasti lidské činnosti, je možné u nich ale také zaznamenat tzv. všeobecný přehled již v předškolním věku (tj. orientují se v mnoha oblastech vědění od hudby, přes matematiku, architekturu, dějiny, zeměpis až po fyziku). Typická témata pro poznávání předškolních dětí jsou: biologie, anatomie člověka, některé oblasti fyziky (optika, mechanika, elektrika, astronomie), některá evoluční či historická období (doba dinosaurů, prehistorie, středověk, vynálezy a technika, vulkány, tornáda a další přírodní jevy a zákonitosti atp. Rozvíjet tyto znalosti lze různými hrami a pracovními listy, které pracují s těmito vědomostmi, lze využít téměř v jakékoliv činnosti.
3. FANTAZIE / TVOŘIVOST Tvořivost neboli kreativita je soubor schopností, které se projevují jako vynalézavost, vznik něčeho nového, originálního, popř. tvůrčím řešením problémů. Podmínkou objektivní tvořivosti je navíc využitelnost a užitečnost nově vzniklého produktu. U dětí se můžeme často setkat s tzv. subjektivní tvořivostí, kdy samy přijdou na nějaké řešení, nápad, který již před nimi někdo vymyslel. Pro ně však zůstává originálním, protože oni se sním setkaly poprvé. K tvořivému myšlení přispívá fantazie. Kreativní myšlení je označováno jako divergentní (rozbíhavé), tedy myšlenkový proces vedoucí k velikému počtu nápadů a myšlenek. Opakem myšlení divergentního je myšlení konvergentní, tedy myšlenkový postup směřující k jednomu správnému řešení. Příkladem je výběr jedné správné položky v testusvíce možnostmi výběru. Způsob, jak rozvíjet kreativitu je např. dokreslování nedokončených tvarů, úlohy typu: naco covšebysedal využít, dokončení příběhu, hraní rolíatp.
4. PAMĚŤ Paměť je schopnost uchovávat a používat informace. Jde o proces vštěpování (kódování), uchovávání (retence) a vybavování (reprodukce) zkušenosti. Paměť se dělí jednak podle délky doby uchování zapamatovaného na senzorickou, krátkodobou a dlouhodobou; dále podle formy ukládání informací na vizuální, akustickou, sémantickou (ukládání významu informace) atd. Další variantou je rozdělení paměti na mechanickou a logickou. Rozvíjení paměti lze trénovat mnoha známými způsoby jako je memorování říkanek, textů, hry typu pexeso, Kimmova hra, ale také pracovními listy se zakrýváním symbolů a vyžadováním po překreslení, dopsání, doplněníatp.
5. ČTENÍ A PRÁCE S PÍSMENY Čtení je způsob získávání informací z psaného textu. Čtení zahrnuje schopnost poznávání symbolů (písmen), které tvoří jazyk. Čtení a poslech jsouulidí dva nejčastější způsoby získávání informací. Dětem, které se naučily samy bez cizí pomoci číst, se říká hyperlektické. Pokud se tato schopnost rozvíjí s jinými nápadně brzy se rozvíjejícími funkcemi, tehdy jde o projev mimořádně nadaného dítěte, či lépe řečeno mimořádně rychlého intelektového vývoje. Tyto děti mohou zároveň rychle a dobře počítat, mají zájmy starších dětí a v době, kdy začínají číst, jsou vlastně na úrovni školních začátečníků. Jejich čtení je potom z hlediska struktury jejich schopností vlastně něčím celkem přirozeným. Je jen potřeba sledovat, jestli tento rychlý vývoj bude postupovat, nebo se později zpomalí a dítě se vyrovná svým vrstevníkům (Baluchová, 2007). Možnosti rozvoje čtenářství: práce s písmeny, slovy, větami, přesmyčky, doplnění slova, vyvozování prvního písmeneatp.
6. PLOŠNÁ A PROSTOROVÁ PŘEDSTAVIVOST Vnímání plochy (2D) a prostoru (3D) patří mezi schopnosti, bez kterých se v životě jen stěží obejdeme. Analyticko-syntetická inteligence nám pomáhá orientovat se v neznámém prostředí, v mapě, najít správný směr. Bez této schopnosti nelze konstruovat v geometrii ani v technických oborech. V zásadě jde o kvalitní vnímání celku a jeho částí, schopnost rozdělit objekt na části a naopak z částí usoudit na celek. Schopnost přetočit v mysli prostorový objekt se nazývá mentální rotace. Mezi klasické a tradiční hlavolamy, které tuto schopnost trénují, patří čínský TANGRAM, dále veškeré puzzle, rozstříhané obrázky, vystřižené obrázky (doplň chybějící část), Rubikova kostka, Cube 21 a veškeré stavebnice. Tangram je dílkový puzzle, který se skládá ze sedmi plochých geometrických tvarů, které společně dokáží vytvářet tvary. Cílem tohoto hlavolamu je vytvořit specifický tvar, kdy v zadání dostaneme pouze obrys. Musíme vždy využít všech 7tvarů, které se nesmí vzájemněpřekrývat.
7. POZORNOST, POSTŘEH, VNÍMÁNÍ SHODY A ODLIŠNOSTÍ Vnímání nepatří mezi základní intelektové schopnosti, nicméně se na kognitivních procesech významně podílí. Lidé, kteří mají rychlou reakci, rychle umí správně vyhodnotit situaci, často také dobře řeší předkládané úkoly. Dle současných výzkumů se pozornost, paměť a motivace podílejí na kvalitě kognitivního produktu mnohem více než samotná analytická inteligence. Jde o schopnost, kterou lze systematicky trénovat aměnit. Rozvíjet se dá porovnáváním obrázků (najdi 10 rozdílů), velikostí a tvarů, hrami na postřeh, sledováním detailů jednotlivých předmětů atp. Výborná hra je SET. SET je trojice karet, pro kterou platí, že každá z jejích vlastností je buď u všech karet stejná nebo naopak u každéjiná.
8. LOGICKÉ MYŠLENÍ Logiku můžeme nejobecněji definovat jako soubor zákonitostí myšleníaprocesupoznání.vnašemužšímvýznamujdevesvé podstatě o hledání správné myšlenkové cesty, která vede k pravdivému závěru, k řešení předložené situace. Logické myšlení je potom takové, které umí vyvodit závěr z předloženého předpokladu nebo dokázat správnost určitého řešení. V úlohách na rozvoj logického myšlení se nejčastěji setkáte s následujícími typy úloh: co nejvíce nepatří mezi ostatní, logické dvojice, vztahy mezi geometrickými symboly a hádanky např. typu zebra. Pro předškolní děti se často využívají individuální hlavolamy: Smart Games, Think Fun.
9. MATEMATICKÉ SCHOPNOSTI, NUMERICKÉ MYŠLENÍ Matematické myšlení (numerika) se dá v našem zjednodušeném pojetí chápat jako schopnost práce s čísly a se základními početními operacemi. Úzce souvisí s logikou, pak se nazývá schopností matematicko-logickou. Podstatou numerických úloh nemusí být nutně nalezení složitého matematického principu, případně jeho odvození. Základním úkolem je hledání klíče řešení. V oblasti numeriky se proto využívají také různé druhy šifer. Symboly místo čísel, matematické slovní úlohy, za sebou jdoucí čísla, co nejvíce nepatří, sirkové úlohy atp. Sirkové úlohy - jde o sestavený tvar buď v podobě obrazce nebo i čísel, kdy je potřeba většinou jen jedním tahem (přesunutím sirky) docílit změny, která je žádaná.
10. VERBÁLNÍ SCHOPNOSTI, SLOVNÍ ZÁSOBA Schopnost komunikace je jednou z našich výrazných odlišností od zvířat a verbální projev patří k dominantním způsobům komunikace. Na verbálních schopnostech často závisí výše platu, postavení ve společnosti a jsou podstatné i pro sebehodnocení každého jedince. Schopnost pracovat se slovy, písmeny, větami - ať již v mluvené nebo psané formě - se dá cvičit a zlepšovat. Trénink: vysvětlování slov, popis situace, přednášení před skupinou osob, trénink argumentace, hraní rolí, dokončování příběhu, vyprávění vlastních povídek, atp.