Údaje uváděné v éo kapiole byly převzay z České národní banky (ČNB). Ve všech abulkách, kde jsou uvedeny názvy výkazů, se jedná o vyčerpávající šeření, v osaních případech jsou použiy kvalifikované odhady a dopočy. Poznámky k abulkám 7. ĚNA A PLATEBNÍ BILANCE Tab. 7-1. Peněžní agregáy a proipoložky Peněžní agregáy a jejich proipoložky jsou souhrnnou saisickou bilancí měnových finančních insiucí (FI), kerá poskyuje uživaelům základní přehled o pozici sekoru FI vůči osaním rezidenským a nerezidenským sekorům. Peněžní agregáy předsavují množsví peněz v ekonomice a jsou propočeny z pasiv měnového charakeru rezidenských měnových finančních insiucí (zv. sekoru vorby peněz) vůči jiným rezidenským sekorům (zv. sekoru držby peněz). Sekor držby peněz zahrnuje všechny rezideny České republiky jiné než FI (mimo úsřední vládní insiuce). Kromě domácnosí sem paří nefinanční podniky a finanční insiuce, keré nejsou FI, spolu s mísními vládními insiucemi a fondy sociálního zabezpečení. FI v podmínkách České republiky voří cenrální banka (S.121) a osaní měnové finanční insiuce (S.122) j. banky, fondy peněžního rhu a družsevní záložny. Úsřední vládní insiuce jsou považovány za sekor zv. měnově neurální. Peněžní agregáy se liší podle supně likvidiy jednolivých složek. Úzký peněžní agregá 1 obsahuje oběživo a jednodenní vklady. Sřední peněžní agregá 2 zahrnuje peněžní agregá 1, vklady s výpovědní lhůou do ří měsíců a vklady se splanosí do dvou le. Široký peněžní agregá 3 obsahuje peněžní agregá 2, podílové lisy fondů peněžního rhu, emiované dluhové cenné papíry se splanosí do dvou le a repo operace. Hlavními proipoložkami peněžních agregáů jsou: Dlouhodobější finanční pasiva, kerá zahrnují vklady s výpovědní lhůou nad 3 měsíce, vklady se splanosí nad 2 roky, emiované dluhové cenné papíry nad 2 roky, kapiál a rezervy. Úvěry poskynué vládním insiucím (S.13) podle klasifikace ESA95 včeně nakoupených dluhových a majekových cenných papírů emiovaných ěmio insiucemi. Úvěry poskynué soukromému sekoru (S.11+S.123+S.124+S.125+S.14+S.15) podle klasifikace ESA95 včeně nakoupených dluhových a majekových cenných papírů emiovaných ěmio insiucemi. Čisá zahraniční akiva, kerá zahrnují zahraniční akiva FI České republiky (jako měnové zlao, hoovos jiná než Kč, cenné papíry emiované nerezideny ČR a úvěry poskynué nerezidenům ČR) minus zahraniční pasiva FI České republiky (jako vklady v držbě nerezidenů ČR, repo operace, podíly a akcie fondů peněžního rhu a dluhové cenné papíry s dobou splanosi do dvou le emiované FI a v držení nerezidenů). Základem pro sesavení peněžních agregáů a jejich proipoložek v České republice je harmonizovaná konsolidovaná rozvaha sekoru FI. Sesavuje se jako souče rozvahy cenrální banky a agregované rozvahy osaních měnových finančních insiucí s vyloučením vzájemných vzahů v oblasi úvěrů a vkladů, včeně neobchodovaelných cenných papírů, snížením emiovaného oběživa o hoovos na pokladnách FI a snížením závazků měnových finančních insiucí z emisí osaních dluhových cenných papírů a majekových cenných papírů o čásky ěcho násrojů v držbě měnových finančních insiucí na sraně akiv. Zdrojem da pro sesavování konsolidované bilance FI jsou údaje přebírané z výkazů měnové a bankovní saisiky doplněné o vlasní propočy ČNB. eodika zjišťování (saisické principy, definice sekorů, klasifikace insrumenů, způsob výpoču meziročních změn) je sladěna s evropskými i dalšími mezinárodními sandardy (nařízení a doporučení ECB, ESA95, anuál měnové a finanční saisiky F ad.). Výpoče míry růsu íra růsu pro referenční období se počíá z objemů měsíčních finančních ransakcí a ze zůsakových hodno na počáku každého z měsíců. ěsíční ransakce jsou počíány z rozdílů zůsakových hodno očišěných o reklasifikace, osaní přecenění, pohyby směnných kurzů a případně osaní změny, keré nejsou důsledkem ransakcí. Tao daa pak odrážejí pouze y změny, keré vznikají z přijímání finančních akiv nebo poskyování finančních pasiv. Reklasifikace a osaní neransakční korekce jsou v ransakční saisice zaváděny z oho důvodu, aby byla zachována srovnaelnos posupných sledování a ím umožněny výpočy indexů předpokládaných zůsaků sledovaných hodno a odvození jejich míry růsu.
Způsob výpoču 1. ěsíční procenuální změna a pro měsíc se počíá podle vzahu: (a) 2. Roční míra růsu pro měsíc, j. změna za posledních 12 měsíců končící měsícem se počíá jako součin dvanáci součinielů každého předchozího měsíce. Výpoče roční míry růsu na základě meziměsíčních měr růsu ak umožňuje zohledni ransakční změny a neransakční vlivy v jednolivých měsících: (b) kde F ransakce v měsíci F = (L - L -1 ) - C - E - V a L zůsaek na konci měsíce C reklasifikace v měsíci E změny směnných kurzů v měsíci V změny ocenění v měsíci íry růsu pro jiná referenční období se odvozují od vzorce (b). Tab. 7-2. ěnová báze ČNB ěnová báze (rezervní peníze) zahrnuje oběživo a rezervy, keré drží obchodní banky a družsevní záložny (od roku 2012) na účech u cenrální banky. Obě yo položky předsavují užií měnové báze. ěnová báze vyjadřuje vzahy cenrální banky vůči osaním sekorům v ekonomice. Proo proipoložky měnové báze předsavují vnější sekor, vládní sekor, bankovní sekor a nebankovní sekor. Tyo fakory ovlivňující výši měnové báze se označují jako zdroje měnové báze. Vnější sekor předsavuje saldo krákodobých a dlouhodobých pohledávek a závazků cenrální banky ve vzahu k nerezidenům v domácí měně i v zahraničních měnách. Vzhledem k nevýznamné výši ao položka zahrnuje i devizovou pozici ve vzahu k rezidenům. Vládní sekor vyjadřuje rozdíl mezi akivy a pasivy cenrální banky vůči vládnímu sekoru. Pohledávky za nebankovními subjeky předsavují pohledávky cenrální banky vůči různým nebankovním subjekům. ezi ně paří např. banky bez licence. Čisá osaní akiva zahrnují různé jiné položky, např. vlasní prosředky cenrální banky, hmoný a nehmoný majeek, pohledávky za obchodními bankami z iulu čerpání oběživa, osaní vklady obchodních bank u cenrální banky, osaní nevládní vklady, nevládní cenné papíry a účasi ad. Objem realizovaných operací vyjadřuje serilizaci volné likvidiy, j. objem poukázek ČNB v držení obchodních bank, družsevních záložen, osaních nebankovních subjeků a minisersva financí. Sandby faciliy: zápůjční a depoziní faciliy se splanosí jeden den, keré umožňují jednolivým bankám a družsevním záložnám (od roku 2012) doladi svou denní rezervní pozici ak, aby docházelo k opimalizaci výše zůsaku na úču plaebního syku. Lombardní repo (zápůjční facilia): repo operace sloužící k dodání likvidiy obchodním bankám a družsevním záložnám (od roku 2012). Při poskynuí úvěru se uplaňuje 100% kryí cennými papíry, zpravidla sáními pokladničními poukázkami a poukázkami ČNB. Úvěr je úročen lombardní sazbou. inimální objem není sanoven. Overnigh (O/N) depozium (depoziní facilia): obchodní banky a družsevní záložny (od roku 2012) mají možnos uloži si volné prosředky u cenrální banky. Jedná se o nezajišěný vklad, je úročen diskonní sazbou. inimální objem je sanoven na 10 mil. Kč. Oběživo předsavuje závazek cenrální banky z iulu vydaných bankovek a mincí, keré se nacházejí v pokladnách bank, družsevních záložen (od roku 2012) a u nebankovní veřejnosi. Rezervy bank a družsevních záložen (od roku 2012) zahrnují povinné minimální rezervy a volné rezervy na účech u cenrální banky: Povinné minimální rezervy jsou banky a družsevní záložny (od roku 2012) povinny drže na účech u cenrální banky. Předepsaný objem činí 2 % z primárních závazků bank se splanosí do dvou le, a o v české a zahraniční měně. Povinné minimální rezervy jsou udržovány v měsíčních cyklech, jsou úročeny planou repo sazbou. Volné rezervy předsavují rozdíl mezi předepsaným a skuečným objemem povinných minimálních rezerv.
Tab. 7-3. a 7-4. Úvěry klienům poskyované obchodními bankami celkem, podle účelu, sekorů a činnosí Přehled o savu a srukuře poskynuých úvěrů a pohledávek banky za klieny (včeně debeních zůsaků na běžných a konokorenních účech klienů) v členění podle zásad kaegorizace pohledávek na sandardní, sledované, nesandardní, pochybné a zráové, podle smluvní doby splanosi (do 1 roku včeně, nad 1 rok do 5 le včeně, nad 5 le), podle měn (CZK a cizí měny v rozsahu kurzovního lísku ČNB včeně zbyku měn), podle příslušnosi klienů-dlužníků do jednolivých ekonomických subsekorů, podle příslušnosi klienů-dlužníků do jednolivých ekonomických činnosí a podle účelu úvěru. Daový soubor VST (ČNB) 1-12: ěsíční výkaz o úvěrech a pohledávkách za klieny. Tab. 7-5. a 7-6. Vklady klienů přijaé obchodními bankami celkem, podle sekorů, činnosí a délky uložení Přehled o savu a srukuře celkových vkladů a osaních úvěrů přijaých od klienů (včeně vládních insiucí) v členění podle sjednané doby rvání vkladu nebo splanosi přijaého úvěru, ekonomického charakeru klienů (podle ekonomického sekoru a ekonomické činnosi věřiele) a hlavních ypů vkladových produků. Daový soubor VST (ČNB) 11-12: ěsíční výkaz o vkladech a úvěrech od klienů. Tab. 7-7. Průměrné úrokové sazby na rhu mezibankovních depozi (roční průměry) PRIBOR (Prague Inerbank Offered Raes) jsou referenční úrokové sazby na rhu mezibankovních depozi vypočíané na základě koací vybraných bank (dále jen referenční banky). Fixing koací úrokových sazeb je prováděn ČNB denně v 11:00 hodin. Koací se rozumí zveřejnění orienační ceny, za kerou jsou banky ochony depozia proda ve sandardním objemu sandardní proisraně. ČNB definuje ermíny, pro keré jsou sazby PRIBOR sanovovány, algorimus pro jejich výpoče, složení referenčních bank, sandardní proisrany, sandardní objem a způsob zveřejňování koací. Sazby PRIBOR se sanovují pro následující splanosi: 1 den (overnigh), 1 a 2 ýdny, 1, 2, 3, 6, 9 a 12 měsíců a vypočíávají se z koací referenčních bank na rhu mezibankovních depozi následujícím způsobem: kouje-li úrokovou sazbu pro danou splanos více než pě referenčních bank, odsraní se nejvyšší koace (popř. jedna z nejvyšších koací) a nejnižší koace (popř. jedna z nejnižších koací) a PRIBOR se vypoče jako arimeický průměr ze zbylých koací zaokrouhlený na dvě deseinná mísa; koují-li úrokovou sazbu pro danou splanos čyři nebo pě referenčních bank, vypoče se PRIBOR jako arimeický průměr ze všech koací zaokrouhlený na dvě deseinná mísa; kouje-li úrokovou sazbu pro někerou splanos méně než čyři referenční banky, sazby PRIBOR se pro uo splanos nesanovují. ČNB zveřejňuje sazby PRIBOR denně v Hospodářských novinách a prosřednicvím agenur Reuers, Telerae a Bloomberg. Poče a složení referenčních bank je uveden v poznámkách k jednolivým abulkám hisorických hodno sazeb PRIBOR. Tab. 7-8. Repo sazba, diskonní sazba a lombardní sazba Hlavní měnový násroj má podobu repo operací prováděných formou endrů. Při repo operacích ČNB přijímá od bank přebyečnou likvidiu a bankám předává jako kolaerál dohodnué cenné papíry. Obě srany se zároveň zavazují, že po uplynuí doby splanosi proběhne reverzní ransakce, v níž ČNB jako dlužník vráí věřielské bance zapůjčenou jisinu zvýšenou o dohodnuý úrok a věřielská banka vráí ČNB poskynuý kolaerál. Základní doba rvání ěcho operací je sanovena na 14 dní, avšak v závislosi na predikci vývoje likvidiy bankovního sekoru jsou čas od času prováděny i repo operace s dobou splanosi kraší než 14 dní. Vzhledem k sysémovému přebyku likvidiy v bankovním sekoru slouží v současné době repo endry pouze k odčerpávání likvidiy. ČNB provádí repo endry s zv. variabilní sazbou. To znamená, že vyhlášená repo sazba slouží jako maximální liminí sazba, za kerou mohou bý banky v repo endru uspokojovány. Nabídky bank jsou vypořádány podle americké aukční procedury, j. ČNB přijme přednosně nabídky požadující nejnižší úrokovou sazbu, a o až do výše predikovaného přebyku likvidiy na daný den. V případě, že objem objednaný bankami přesáhne predikovaný přebyek likvidiy, ČNB nabídky za nejvyšší sazby buď zcela odmíne, nebo proporcionálně zkráí. Repo endr je obvykle vyhlašován každý pracovní den kolem 9:30 hod. Banky mají možnos ve sanovené době předáva své objednávky, j. objem a požadovanou úrokovou sazbu. inimální akcepovaelný objem je 300 mil. Kč a dále celé násobky 100 mil. Kč. Diskonní sazba je základní sazba ČNB. Za uo sazbu poskyovala ČNB do 30. září 1997 směnečné úvěry bankám. Po jejich zrušení se od roku 1998 úročí diskonní sazbou depoziní faciliy, keré předsavují nezajišěná overnigh depozia, jež může u ČNB umísi jakákoliv česká banka před uzávěrkou účeního dne. inimální objem ěcho depozi je 10 mil. Kč. Lombardní sazba je sazba, za kerou ČNB poskyuje lombardní úvěr. Lombardní úvěr se poskyuje proi zásavě vybraných cenných papírů zveřejněných v Seznamu cenných papírů přijímaných do zásavy ČNB pro účely poskyování lombardního úvěru. Tab. 7-9. a 7-10. Průměrné úrokové sazby z korunových klienských úvěrů a vkladů Průměrné sazby z korunových vkladů a úvěrů přijaých/poskynuých bankami od klienů/klienům. Průměrné sazby jsou sanoveny jako vážený průměr, kde vahami jsou objemy v příslušných kaegoriích vkladů a úvěrů.
Od roku 2004 je meodika sladěna s požadavky Nařízení Evropské cenrální banky (EU) č. 1072/2013 ze dne 24. září 2013 o saisice úrokových sazeb uplaňovaných měnovými finančními insiucemi (přepracované znění) (ECB/2013/34). Sledované úrokové sazby nejsou nadále sjednané nominální sazby, ale sazby sjednané a přepočené na roční základ. Savy obchodů jsou definovány jako bilanční zůsaky přijaých resp. poskynuých vkladů a úvěrů bankou k okamžiku vykazování. Jsou členěny podle původní sjednané doby splanosi. Nově byla zavedena saisika nových obchodů. Novým obchodem se rozumí jakákoliv nová dohoda mezi bankou a klienem v daném období. Nové úvěrové obchody jsou členěny podle původní doby fixace úrokové sazby. Rozumí se jí období na počáku konraku, během kerého se výše úrokové sazby nemůže měni. U ukazaelů jednodenní vklady, vklady s výpovědní lhůou a přečerpání bankovních účů se nové obchody shodují se savy. Celkové ukazaele nových obchodů, jejichž součásí byly nové obchody odpovídající zůsakům vkladů na konci sledovaného období, byly z meodických důvodů z výsupů úrokové saisiky odsraněny. Zdrojem da jsou výkazy úrokové saisiky, keré banky předkládají ČNB. Tab. 7-11. Poče činných komerčních bank Údaje jsou převzay z výkazu E (ČNB) 5-04 Hlášení o organizační srukuře a kvalifikovaných účasech banky. Banky jsou rozděleny do skupin podle podílu splaceného uzemského a zahraničního kapiálu. Tab. 7-12. Plaební bilance Plaební bilance zachycuje ekonomické ransakce se zahraničím (j. mezi rezideny a nerezideny) za určié časové období. Základní srukura plaební bilance vycházející z Příručky k sesavování plaební bilance F (5. vydání, 1993) zahrnuje běžný, kapiálový a finanční úče a změnu devizových rezerv. V běžném úču jsou zachyceny oky zboží (vývoz a dovoz) a služeb (vývoz a dovoz dopravních služeb, služeb v zahraničním cesovním ruchu a osaních obchodních a neobchodních služeb), výnosy z kapiálu, invesic a práce (úroky, dividendy, reinvesované zisky, pracovní příjmy) a kompenzující položky k reálným a finančním zdrojům poskynuým či získaným bez proihodnoy (běžné jednosranné převody jako např. doace a odvody ve vzahu k rozpoču a dalším fondům Evropské unie, penze, zahraniční pomoc, příspěvky aj.). Kapiálový úče voří převody kapiálového charakeru související s migrací obyvaelsva, promíjením dluhů, vlasnickými právy k fixním akivům, invesiční grany především z rozpoču a dalších fondů Evropské unie meodicky vykazované na kapiálovém úču, a převody nevyráběných, nefinančních hmoných akiv (např. půda pozemky pro zasupielské úřady) a nehmoných práv (paeny, licence, auorská práva, obchody s emisními povolenkami aj.). Finanční úče zahrnuje ransakce spojené se vznikem, zánikem a změnou vlasnicví finančních akiv a pasiv vlády, bankovní a podnikové sféry a osaních subjeků ve vzahu k zahraničí. Poskyuje informace o finančních (kapiálových) ocích v členění na přímé invesice (základní kapiál a reinvesovaný zisk, osaní kapiál), porfoliové invesice majekového a dluhového charakeru, finanční deriváy a osaní invesice dělené z časového hlediska na dlouhodobé a krákodobé a členěné podle základních sekorů (ČNB, obchodní banky, vláda a osaní sekory), pod něž spadají dodavaelské a bankovní úvěry, půjčky, depozia, členské podíly v mezinárodních neměnových organizacích aj. Ve změně devizových rezerv jsou zaznamenány ransakce se zahraničními akivy cenrální banky. Devizové rezervy jsou snadno mobilizovaelná akiva využielná především jako zdroj přímého financování plaební nerovnováhy i nepřímé regulace velikosi éo nerovnováhy prosřednicvím inervencí na devizovém rhu. Chyby a opomenuí jsou dopočovou položkou mezi výsledným saldem běžného, kapiálového a finančního úču na jedné sraně a změnou devizových rezerv na sraně druhé, předsavují saldo neidenifikovaných oků v běžném, kapiálovém a finančním úču. Podkladem pro sesavení plaební bilance je saisika zahraničního obchodu se zbožím a službami (ČSÚ), údaje z výkazů bankovních a nebankovních subjeků, informace z adminisraivních zdrojů od cenrálních orgánů a dalších insiucí, a dále vlasní propočy ČNB. Tab. 7-13. a 7-14. Přímé zahraniční invesice do České republiky podle zemí a činnosí Údaje o přímých zahraničních invesicích jsou vypracovány na základě hlášení nebankovních subjeků vyplývající z oznamovací povinnosi podle devizového zákona. Doplňujícími informačními zdroji jsou výkazy bankovních subjeků, minisersva financí o zahraničních plabách, roční výkazy nefinančních podniků o savech přímých invesic v uzemsku a v zahraničí, čvrlení výkaz o vybraných akivech a pasivech vůči zahraničí, informace z burzy cenných papírů, obchodní věsník a isk. Vykazované údaje zachycují příliv (ok) přímých zahraničních invesic v daném roce do základního kapiálu včeně reinvesovaných zisků a úvěrové vzahy s přímým invesorem. Za přímé zahraniční invesice se v souladu s definicí ezinárodního měnového fondu považují vklady zahraničních invesorů do českých podniků a společnosí, keré předsavují minimálně 10 % základního kapiálu nebo nejméně 10 % hlasovacích práv. Podmínkou je rvalý zájem invesora na společnosi a jeho podíl na řízení.
Tab. 7-15. Invesiční pozice vůči zahraničí Invesiční pozice vůči zahraničí poskyuje přehled o celkové skladbě finančních akiv a pasiv jednoek národního hospodářsví (rezidenů) ve vzahu k zahraničí (nerezidenům) k určiému dau. Invesiční pozice odpovídá svou srukurou finančnímu úču plaební bilance; v akivech i pasivech je členěna podle insrumenů na přímé invesice (základní kapiál a osaní kapiál), porfoliové invesice (majekové a dluhové), finanční deriváy a osaní invesice, keré jsou dále členěny na dlouhodobé a krákodobé a podle základních skupin insiucionálních sekorů. Na sraně akiv jsou odděleně uvedeny rezervy ČNB. Zlao jako součás jejích rezerv (obdobně i zlao v držení obchodních bank) je od roku 2000 oceněno ržní cenou. Saldo invesiční pozice (j. rozdíl mezi úhrnnými akivy a pasivy) předsavuje čisý vzah vůči zahraničí (věřielskou či dlužnickou pozici). Ve savu akiv a pasiv zachycených v invesiční pozici k určiému dau se odrážejí vedle ransakcí uskuečněných v předcházejících obdobích a vykázaných v plaební bilanci i kurzové a další (např. cenové) vlivy. Zdroje da pro sesavení invesiční pozice jsou následující: Přímé invesice čvrlení šeření nefinančních podniků zaměřené na akiva a pasiva a roční výkazy nefinančních podniků o savech přímých invesic v uzemsku a v zahraničí. Porfoliové invesice měsíční výkaz měnových a osaních finančních insiucí, čvrlení šeření nefinančních podniků zaměřené na akiva, měsíční výkaz obchodníků s cennými papíry (na úče zákazníka a na vlasní úče), oznámení uzemců o emisích cenných papírů na zahraničních rzích a údaje SKD (Sysém krákodobých dluhopisů spravovaný ČNB). Získaná daa jsou porovnávána s údaji CDCP (Cenrální depoziář cenných papírů). Finanční deriváy měsíční výkaz zahraničních akiv a pasiv bankovního sekoru (ČNB a osaní měnové a finanční insiuce), čvrlení výkazy zahraničních akiv a pasiv sekoru nefinančních podniků, pojišťoven a cenrální vlády a měsíční výkaz o akivech a pasivech sekoru penzijních fondů. Osaní invesice měsíční výkaz zahraničních akiv a pasiv bankovního sekoru (ČNB a osaní měnové a finanční insiuce), čvrlení šeření nefinančních podniků zaměřené na akiva a pasiva (obchodní úvěry), měsíční výkaz o finančních úvěrech a účech v zahraničí nefinančních podniků a osaních finančních insiucí, měsíční výkaz vládních akiv a pasiv, adminisraivní zdroje. Rezervní akiva rozvaha ČNB. Tab. 7-16. Zahraniční zadluženos České republiky Zahraniční zadluženos předsavuje sav finančních pasiv (s pevně sanovenou lhůou splanosi) jednoek národního hospodářsví (rezidenů) ve vzahu k zahraničí (nerezidenům), j. hodnou čerpaných (na základě smluvního ujednání) a k určiému dau nesplacených (dlužných) čásek. Nezahrnuje majekové invesice, j. přímé invesice základní kapiál, porfoliové invesice majekové cenné papíry, účasi a deriváy. Zdroje da pro sesavení zahraniční zadluženosi jsou shodné se zdroji da invesiční pozice vůči zahraničí (viz meodika k abulce 7-15.). Tab. 7-17. Devizové rezervy Devizové rezervy předsavují krákodobá (likvidní) zahraniční akiva ČNB ve směnielných měnách (vklady v zahraničních bankách, poskynué úvěry, cenné papíry, valuy a zlao, zvlášní práva čerpání, rezervní pozice u F) použielná k financování a regulování nerovnováhy plaební bilance. Podkladem pro jejich propoče je bilance ČNB. Tab. 7-18. Indexy nominálního a reálného efekivního kurzu koruny Nominální efekivní kurz koruny (NEER) vyjádřený indexem uvádí zhodnocení (index nad 100) či znehodnocení (index pod 100) národní měny vůči koši vybraných měn za určié období oproi základnímu období (rok 2010). K výpočům byla použia nejrozšířenější meoda váženého geomerického průměru nominálních směnných kurzů se zohledněním váhových podílů celkového exporu a imporu zemí, keré paří k našim nejvýznamnějším obchodním parnerům a jejichž podíl na zahraničním obchodu České republiky zaujímá cca 90 %. imo země eurozóny, zohledněné jedním váhovým podílem a kurzem EUR, je o Rusko, Polsko, Velká Briánie, Spojené sáy, Japonsko, aďarsko, Švýcarsko, Švédsko, Dánsko, Čína, Korejská republika a Rumunsko. Váhové podíly byly zpracovány ve dvou varianách. První variana, uplaňovaná ezinárodním měnovým fondem, se vzahuje k celému obchodnímu obrau zahraničního obchodu České republiky. Druhá variana, uplaňovaná Evropskou cenrální bankou, se vzahuje pouze ke čyřem komodiním skupinám zahraničního obchodu České republiky, mezi keré paří komodiní skupiny (5 8) podle klasifikace OSN Sandard Inernaional Trade Classificaion (SITC). Zdroj da: kurzovní lísek ČNB; publikace ČSÚ o zahraničním obchodu ČR. Reálný efekivní kurz koruny (REER) je jedním z indikáorů vývoje mezinárodní konkurenceschopnosi země a obecně se jím rozumí různé míry relaivních cen nebo nákladů vyjádřené v určié měně. Z ohoo pohledu index REER nad 100 signalizuje endenci ke snižování konkurenceschopnosi země proi základnímu období, pokles indexu REER pod 100 znamená zvyšování konkurenceschopnosi země oproi základnímu období (rok 2010).
Z meod používaných pro výpoče REER byla použia nejrozšířenější meoda váženého geomerického průměru poměru indexu nominálního kurzu a cenového diferenciálu, přičemž vahami jsou podíly nejvěších obchodních parnerů na obrau zahraničního obchodu. Při konsrukci indexu reálného efekivního kurzu koruny byly použiy spořebielské ceny a ceny průmyslových výrobců 12 zemí mimo eurozónu a všech zemí eurozóny. Jednolivé země eurozóny jsou pro výpočy uváděny jako jedna měnová a cenová oblas. Poče zemí eurozóny se mění podle akuálního savu. Srukura zemí a jejich váhové podíly jsou shodné s meodikou výpoču indexu NEER. V první varianě se váhy vzahují k celému obrau zahraničního obchodu, ve druhé varianě se váhové podíly vzahují pouze na obra v komodiních skupinách (5 8) podle klasifikace SITC. Zdroj da: saisiky ECB; indexy nominálního kurzu z propočů ČNB. Vzorec výpoču indexu REER: kde S i bazický index uzemské měny k měně i-ého obchodního parnera v období P i poměr bazického cenového indexu i-ého obchodního parnera v období k bazickému cenovému indexu ČR v období, kde bazický rok je sejný jako bazický rok při výpoču S i w i normalizované váhy měny i-ého obchodního parnera Tab. 7-19. Devizové kurzy hlavních měn Průměrné roční kurzy zahraničních měn vůči Kč byly počíány z denních kóovaných hodno uváděných v kurzovním lísku vydávaném ČNB. Podrobnější přehledy a akuální údaje z oblasi měnové saisiky a plaební bilance jsou k dispozici na inerneových sránkách ČNB: www.cnb.cz/cs/saisika/