Místní program snižování emisí znečišťujících látek statutárního města Frýdek-Místek

Místní program snižování emisí znečišťujících látek statutárního města Frýdek-Místek Příloha k Nařízení města č.2/2006, kterým se vydává Místní program snižování emisí statutárního města Frýdek-Místek 1/38

Obsah 1.1. Základní cíle a souvislosti programu 1.2. Výchozí situace obraz emisní situace a základní údaje o stacionárních zdrojích znečišťování ovzduší 1.3. Postup získávání informací 1.4. Vztah ke krajskému programu snižování emisí a krajskému programu ke zlepšení kvality ovzduší 1.5. Obecné zásady strategie programu 1.6. Vývoj a monitorování kvality ovzduší a emisí 1.7. Rozbor stavu a hodnocení plnění emisních limitů a dalších podmínek provozování zdrojů zneč. ovzduší na území obce 1.8. Podpůrné aktivity pro omezování emisí 1.9. Finanční zajištění programu 1.10. Názvy a sídla orgánů ochrany ovzduší a dalších správních úřadů 1.11. Základní nástroje programu snižování emisí 1.12. Zásady spolupráce orgánů obcí s orgány kraje a dalšími orgány veřejné správy 1.13. Souhrn stanovených požadavků a lhůt k dosažení cílů 1.14. Termíny a způsob kontrol průběžného plnění programu 1.15. Způsob provádění opatření a korekcí programu vyvolaných na základě závěrů kontrol a průběžného plnění programu 1.16. Odpovědnost za vyhodnocování a plnění programu 2/38

1.1. Základní cíle a souvislosti programu Účelem Místního programu snižování emisí znečišťujících látek statutárního města Frýdek- Místek je zlepšení kvality ovzduší a plnění limitních hodnot ve lhůtách stanovených prováděcím právním předpisem (nařízení vlády č. 350/2002 Sb., kterým se stanoví imisní limity a podmínky a způsob sledování, posuzování, hodnocení a řízení kvality ovzduší). Zpracování místního programu ke snížení emisí vyplynulo ze skutečnosti, že imisní situaci nelze hodnotit bez zhodnocení emisní situace. Roční hodnota imisního limitu PM10 byla překročena v roce 2005 na 93,3% plochy území města a hodnota 24hodinového imisního limitu byla překročena v r. 2005 na 100%. Roční imisní limit benzo(a)pyrenu byl překročen na 100% plochy území města. Obsah Místního programu snižování emisí znečišťujících látek vychází z přílohy č. 2 k zákonu č. 86/2002 Sb. Z programu snižování emisí se vychází při výkonu veřejné správy, zejména při územním plánování, územním rozhodování a povolování staveb nebo jejich změn, při posuzování záměrů, které mohou významně ovlivnit kvalitu ovzduší. Cílem programu je provést dostupná opatření k poklesu emisí produkovanými zdroji znečišťování ovzduší umístěných na území statutárního města Frýdek-Místek. Opatření se budou odvíjet od finančních možností rozpočtu statutárního města Frýdek-Místek. 1.2. Výchozí situace obraz emisní situace a základní údaje o stacionárních zdrojích znečišťování ovzduší 1.2.1. Emisní charakteristika stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší Emisní charakteristika zdrojů znečišťování ovzduší je zpracována dle registru emisí a zdrojů znečišťování ovzduší kategorie REZZO 1 (zvláště velké a velké zdroje znečišťování ovzduší), REZZO 2 (střední zdroje znečišťování ovzduší) a REZZO 3 (malé zdroje znečišťování ovzduší). Rozdělení zdrojů Stacionární zdroje jsou rozděleny podle svého tepelného výkonu rozděleny do těchto kategorií: REZZO 1 zvláště velké a velké zdroje znečišťování REZZO 2 střední zdroje znečišťování REZZO 3 malé zdroje znečišťování Mobilní zdroje jsou sledovány v souboru: REZZO 4 mobilní (liniové) zdroje znečišťování Tabulka č. 1 Rozdělení stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší Druh zdroje stacionární zařízení ke spalování paliv o tepelném výkonu vyšším než 5 MW a REZZO 1 zařízení zvlášť závažných technologických procesů bodový zdroj způsob evidence: zdroje jednotlivě sledované 3/38

REZZO 2 stacionární zařízení ke spalování paliv o tepelném výkonu od 0,2 do 5 MW, zařízení závažných technologických procesů, uhelné lomy a plochy s možností hoření, zapaření nebo úletu znečišťujících látek stacionární zařízení ke spalování paliv o tepelném výkonu, nižším než 0,2 MW zařízení technologických procesů, nespadajících do kategorie velkých a středních zdrojů, plochy, na kterých jsou prováděny práce, které mohou způsobovat znečišťování ovzduší, skládky paliv, surovin, produktů a odpadů a zachycených exhalátů a jiné stavby, zařízení a činnosti, výrazně znečišťující ovzduší mobilní zdroje znečišťování ovzduší samohybná a další pohyblivá případně přenosná zařízení vybavená spalovacími motory znečišťujícími ovzduší. Jde zejména o dopravní prostředky (silniční vozidla a drážní vozidla, stroje) bodový zdroj způsob evidence: zdroje jednotlivě sledované REZZO 3 plošné zdroje, bodové zdroje způsob evidence: zdroje hromadně sledované REZZO 4 plošné zdroje způsob evidence: zdroje hromadně sledované Na základě zhodnocení podílů kategorií REZZO 1 až REZZO 3 zdrojů znečišťování ovzduší lze konstatovat, že pro hlavní znečišťující látky platí: v oblasti celkových emisí tuhých znečišťujících látek (TZL) bylo emitováno cca 70 t s významným podílem zdrojů REZZO 3; 1. téměř 787 tun oxidu siřičitého (SO 2 ) je emitováno zdroji REZZO 1 až REZZO 3 s výrazně převažujícím podílem zdrojů REZZO 1; 2. více než 376 t oxidů dusíku (NO X ) bylo emitováno ze zdrojů REZZO 1 a 25 t jak zdroji REZZO 2 tak zdroji REZZO 3; 3. z pohledu emisí oxidu uhelnatého (CO) jsou vyrovnané příspěvky zdrojů REZZO 1 a REZZO 3 (130 resp. 180 t); 4. 60% emisí těkavých organických látek (VOC) je emitováno zdroji REZZO 3 (103 t). 5. z hlediska emisí benzo(a)pyrenu (B(a)P) je více než 52 % produkováno zdroji REZZO 3 (3 137 g), 45 % z celkových emisí stacionárních zdrojů je emitováno zdroji REZZO 1 (2 718 g). Tabulka č. 2 Množství emisí vypouštěné zdroji rozdělených do kategorií 4/38

Absolutní množství emisí v roce 2004 [t] Kategorie B(a)P TZL PM 10 SO 2 NOx CO TOC (g/rok) REZZO 1 13,25 9,83 700,81 376,15 130,62 64,12 2 718,86 REZZO 2 5,43 0,99 39,43 24,17 16,86 7,58 153,45 REZZO 3 51,38 33,76 46,69 25,73 180,80 103,56 3 137,96 Celkem 70,06 44,58 786,93 426,05 328,28 175,26 6010,27 1.2.2. Zhodnocení příspěvku dopravy k emisnímu zatížení území Nejvýznamnější je příspěvek mobilních zdrojů (REZZO 4) k emisnímu zatížení území suspendovanými částicemi frakce PM 10 (93 %). Významný je příspěvek mobilních zdrojů na emisích NO X a CO (60 %). Rovněž k celkovým emisím benzo(a)pyrenu přispívají mobilní zdroje z více než 80%. Graf č. 1 Podíl kategorií zdrojů na emisích PM 10 Graf č. 2 Podíl kategorií zdrojů na emisích benzo(a)pyrenu REZZO 1 1% REZZO 2 0% REZZO 3 6% REZZO 1 7% REZZO 2 0% REZZO 3 8% REZZO 4 93% REZZO 4 85% 1.3. Postup získávání informací Informace o emisích jednotlivých zdrojů znečišťování ovzduší byly získány z databáze Moravskoslezského krajského úřadu (REZZO 1) a poplatkové agendy obecních úřadů. Soubor dat byl použit pro zpracování databáze jednotlivých podniků v takové formě, která umožnila přehledné setřídění údajů o současném stavu na zdroji. Data byla dále využita ke zpracování celkového emisního obrazu. Hlavním cílem bylo získat aktuální podklady o emisích na území se zhoršenou kvalitou ovzduší. Hlavním cílem místního programu ke zlepšení kvality ovzduší je dosáhnout plnění imisních limitů pro látky, pro něž byla na území výše uvedených obcí vyhlášena oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší (tj. PM 10 a B(a)P). Dalším cílem emisního programu je přispět i ke snížení imisní zátěže ostatními znečišťujícími látkami, u nichž nebyl překročen imisní limit. 5/38

1.4. Vztah ke krajskému programu snižování emisí a krajskému programu ke zlepšení kvality ovzduší Nařízením Moravskoslezského kraje č. 1/2004 ze dne 20. května 2004, byl vydán Krajský program snižování emisí ovzduší Moravskoslezského kraje. Program snižování emisí Moravskoslezského kraje je základním nástrojem ke snižování emisí oxidu siřičitého, oxidů dusíku, těkavých organických látek a amoniaku s cílem dosáhnout plnění emisních stropů stanovených Moravskoslezskému kraji nařízením vlády č. 351/2002 Sb. Krajský program ke zlepšení kvality ovzduší Moravskoslezského kraje je nástrojem ke zlepšení kvality ovzduší v oblastech vymezených jako oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší pro suspendovaný aerosol frakce PM 10, benzen, benzo(a)pyren a arsen, k udržení kvality ovzduší v místech, kde není indikováno překročení některého z imisních limitů a ke snižování celkové imisní zátěže na území Moravskoslezského kraje. Místní program snižování emisí je základním nástrojem pro přispění k omezování emisí oxidu siřičitého, oxidů dusíku, oxidu uhelnatého a těkavých organických látek. Místní program ke zlepšení kvality ovzduší je zaměřený na znečišťující látky u kterých bylo zjištěno překračování imisních limitů s cílem zajistit nepřekračování imisního limitu u vymezených znečišťujících látek a dalším cílem je, aby imisní situace nebyla zhoršována oproti stávajícímu stavu. Místní program ke zlepšení kvality ovzduší se zaměřuje zejména na otázku snižování imisní zátěže jemných frakcí PM. Místní program má být zejména upřesňující nadstavbou programu krajského. Jádrem místního programu snižování emisí má být, při plném respektování požadavků přílohy č. 2 zákona o ochraně ovzduší, především dílčí (konkrétní) opatření (např. opatření u konkrétních zdrojů znečišťování, významných z hlediska celkových emisí na úrovni obce). 1.5. Obecné zásady strategie programu Program snížení emisí je formulován tak, aby znamenal při splnění stanovených cílů co nejmenší ekonomický i administrativní dopad na všechny dotčené subjekty (veřejná správa, obyvatelstvo, soukromý sektor). Velký důraz je proto kladen na: (rozumně aplikovaná) normativní a organizační opatření, normativní nástroje s vysokým stupněm flexibility (integrovaná povolení u zvláště velkých zdrojů, plány snížení emisí u zdroje, plány zavedení zásad správné zemědělské praxe u zdroje), nepřímou podporu aktivit k omezování emisí (možnost zahrnout příslušná kriteria jednak do nenárokových rozhodovacích procesů veřejné správy, jednak do podmínek veřejných zakázek, vyhlašovaných krajem či jím přímo ovlivňovanými organizacemi), ekonomické nástroje přímé finanční podpory, které jsou navrhovány dynamicky (tj. každá disponibilní částka může pomoci ke snížení emisí znečišťujících látek do ovzduší), dobrovolné aktivity všeho druhu (zejména dobrovolné dohody), vyjednávání mezi správními orgány a provozovateli zdrojů znečišťování ovzduší či jejich organizacemi s cílem nalézt ekonomicky schůdné postupy omezování emisí, 6/38

výchovu a osvětu s cílem přesvědčit co největší část veřejnosti o nutnosti realizace opatření k omezení emisí a přivést ji k vzorcům chování příznivým z hlediska omezování emisí. Program snížení emisí zahrnuje především ty nástroje, které jsou v přímé či nepřímé kompetenci města (obce)/městského (obecního) úřadu. Předmětem Programu snížení emisí naopak nejsou povinnosti, jejichž plnění vyplývá pro provozovatele zdrojů znečišťování ovzduší z obecně závazných právních předpisů, protože tyto povinnosti by byly plněny i v případě neexistence Programu (např. dodržování specifických emisních limitů u velkých a středních zdrojů). Priority Programu jsou stanoveny takto: Prioritou v oblasti emisí jsou: tuhé znečišťující látky a jejich prekurzory, polycyklické aromatické uhlovodíky vyjádřené jako benzo(a)pyren. Prioritou v oblasti zdrojů jsou: malé zdroje znečišťování ovzduší, mobilní zdroje znečišťování ovzduší z důvodu jejich významného podílu na emisích v zájmovém území. Prioritou v oblasti imisí jsou: jemná frakce suspendovaných částí (PM10), polycyklické aromatické uhlovodíky vyjádřené jako benzo(a)pyren z důvodu překračování imisního limitu. 1.6. Vývoj a monitorování kvality ovzduší a emisí V rámci vyhodnocení údajů imisního monitoringu byla zpracována data ze stanice automatizovaného imisního monitoringu (AIM) provozované Českým hydrometeorologickým ústavem, která je umístěna v areálu někdejšího dopravního hřiště, na ulici 28. října v Místku. Na této stanici, (stanice č. 1067, identifikace podle ISKO) která je v provozu od 1. ledna 1994, se měří koncentrace pevných částic frakce PM 10, koncentrace oxidu siřičitého a oxidu dusičitého. Aktuální stav kvality ovzduší lze vyhledat na internetových stránkách města (www.frydekmistek.cz) nebo stránkách Českého hydrometeorologického ústavu (http://www.chmi.cz/poboc/os/cistota/cistotahlavni.htm). Z provedené analýzy vyplývá, že venkovní ovzduší Frýdku-Místku je zatíženo zejména zvýšenou koncentrací suspendovaných částic frakce PM 10. V roce 2004 bylo naměřeno překročení imisního limitu jak pro průměrné roční, tak pro maximální denní koncentrace. Především v případě krátkodobých koncentrací se jedná o překročení významné, neboť v průběhu roku 2004 bylo zaznamenáno celkem v 78 případech, přičemž denní maximum dosáhlo 293,5 µg.m -3. V případě ostatních znečišťujících látek nedošlo v roce 2004 k žádnému překročení průměrných ročních, maximálních denních ani hodinových koncentrací. Z časového vývoje za období 1994-2004 je zřejmé (graf č. 3), že v případě průměrných ročních koncentrací oxidu siřičitého i oxidu dusičitého došlo během sledovaného období k celkovému poklesu hodnot. Nejvýrazněji se koncentrace snižovaly do roku 1998, poté docházelo pouze k drobným výkyvům. Odlišná je situace u průměrných ročních koncentrací 7/38

suspendovaných částic frakce PM 10. Do roku 1999 byl vykázán mírný pokles, poté se hodnoty zvyšovaly až do roku 2003 a v roce 2004 bylo opět zaznamenáno snížení. Jedná se o jedinou sledovanou látku, u které bylo zaznamenáno překročení imisního limitu. K tomu dochází každoročně od roku 2001. V případě krátkodobých imisních charakteristik jsou hodnoty odpovídající novým limitům publikovány až od roku 2001. Pro období před r. 2001 byly využity údaje z Programu snižování emisí Moravskoslezského kraje, kde byly dopočteny příslušné imisní charakteristiky i pro předchozí roky. V devadesátých letech docházelo u všech hodnocených látek k poklesu koncentrací. V roce 2000 je možné poprvé zaznamenat opět zvýšení hodnot oproti předešlému roku (v případě maximálních hodinových koncentrací oxidu siřičitého a krátkodobých i dlouhodobých koncentrací částic PM 10 ). V roce 2001 již byl zaznamenán nárůst hodnot u všech sledovaných imisních charakteristik. Stejně tak se hodnoty koncentrace všech látek zvýšily mezi roky 2002 a 2003. Naopak v roce 2004 byl zaznamenán u všech znečišťujících příměsí pokles koncentrací. Graf č. 3 Vývoj imisní situace na území města Frýdek- Místek za období 1994 až 2004 80,0 70,0 Koncentrace v µg/m3 60,0 50,0 40,0 30,0 20,0 10,0 oxid siřičitý oxid dusičitý pevné částice 0,0 1994 1996 1998 2000 2002 2004 Rok 1.7. Rozbor stavu a hodnocení plnění emisních limitů a dalších podmínek provozování zdrojů znečišťování ovzduší na území obce Oblastní inspektorát ČIŽP Ostrava provádí u zvláště velkých, velkých a středních stacionárních zdrojů měření znečišťujících látek za účelem kontroly dodržování emisních limitů a emisních stropů. 8/38

V roce 2004 byla kontrolní činnost zaměřena na kontrolu provozů vybraných zdrojů znečišťování ovzduší obsahujících zařízení na povrchové úpravy kovů s lázněmi o objemu nad 30 m 3 a provozů žárového zinkování: V působnosti oblastního inspektorátu Ostrava bylo evidováno 10 provozů se žárovým pokovováním zinkem s chemickou předúpravou mořením a 3 provozovny se zařízeními na povrchovou úpravu kovů, plastů a jiných nekovových předmětů s použitím elektrolytických nebo chemických postupů s objemem lázní nad 30 m 3. Cílem kontrol bylo především ověřit správnost zařazení uvedených zdrojů do kategorií v souladu s platnou legislativou. V návaznosti na kontrolu byla ve dvou případech provedena nová kategorizace zdrojů. Další zásadní nedostatky v plnění zákonných povinností při provozu zdrojů nebyly zjištěny. Obecní úřad podle 50 odst. 2 písm. a) zákona č. 86/2002 Sb. kontroluje dodržování povinností provozovateli pouze malých stacionárních zdrojů a za nedodržení povinností jim ukládá pokuty a nápravná opatření a rozhoduje o zastavení nebo omezení provozu těchto zdrojů. 1.8. Podpůrné aktivity pro omezování emisí Mezi koncepční dokumenty podporující snižování emisí znečišťujících látek je možno zařadit, vedle Integrovaného národního programu snižování emisí a navazujícího Krajského programu snižování emisí Moravskoslezského kraje, zejména následující národní strategické dokumenty: Státní politika životního prostředí, Státní energetická koncepce, Státní dopravní politika, a dále všechny koncepční a strategické dokumenty na centrální krajské a místní úrovni, podporující úspory energie a snížení dopravní náročnosti. Státní politika životního prostředí ČR do roku 2010 (usnesení vlády č. 235/2004 Sb.) je základním strategickým dokumentem ochrany životního prostředí České republiky. Politika stanoví dílčí cíle, mezi které patří zmenšení rozlohy území s překročenými kritickými zátěžemi z ovzduší a splnění národních a krajských emisních stropů. Z národních finančních mechanismů jsou významné aktivity Státního fondu životního prostředí jak přímo v oblasti omezování emisí, tak i v oblasti úspor energie a většina aktivit v rámci Státního programu na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie. Z evropských prostředků jsou významné aktivity v rámci SROP, OP Infrastruktura i Fondu soudržnosti. 1.8.1 Zásady spolupráce orgánů obcí s orgány kraje a dalšími orgány veřejné správy Základním dokumentem ochrany ovzduší na úrovni kraje je Krajský program snižování emisí a Krajský program ke zlepšení kvality ovzduší, vydané nařízením č. 1/2004. Místní programy snižování emisí a místní programy ke zlepšení kvality ovzduší musí být s těmito nadřazenými programovými dokumenty v souladu (viz ustanovení 6, odstavec 5 zákona o ochraně ovzduší). 9/38

Orgány obce budou, v rámci plnění zákonem uložených povinností, přispívat k dosažení cílů krajských programů, zejména k dosažení doporučených hodnot krajských emisních stropů pro oxid siřičitý, oxidy dusíku, těkavé organické látky a amoniak a dále k omezení transferu emisí do jiných částí kraje. Orgány kraje budou poskytovat obcím odbornou a metodickou pomoc jak v oblasti technického omezování emisí tak i v oblasti získávání finančních prostředků. Orgány obce a orgány kraje si budou navzájem poskytovat informace významné pro omezování emisí a pro hodnocení a řízení kvality ovzduší. 1.9. Finanční zajištění programu Opatření a nástroje týkající se dopravy jsou závislá na financích veřejných. Významné spektrum navržených opatření je postaveno na programu finanční, případně grantové podpory kraje, zejména v oblasti vzdělávání a výchovy, získávání a zpracování informací, omezování emisí z malých zdrojů znečišťování apod. 1.9.1. Inventura dostupných finančních zdrojů 1.9.1.1. Tuzemské zdroje Základním zdrojem financování jsou rozpočty jednotlivých měst a obcí a provozovatelů zdrojů znečišťování ovzduší. Doplňkovým tuzemským zdrojem financování je Státní fond životního prostředí ČR. Podpůrné programy, v jejichž rámci lze v současnosti žádat o podporu jsou: 2.1. Program snižování emisí látek znečišťujících ovzduší u zdrojů znečišťování ovzduší provozovaných za účelem veřejně prospěšných činností 2.2. Program rekonstrukce zdrojů znečišťování ovzduší ve smyslu legislativních požadavků zákona o ochraně ovzduší 2.5. Program snížení emisí těkavých organických sloučenin 2.6. Program ochrany ozónové vrstvy Země 2.7.1 Územní program snižování emisí a imisí znečišťujících látek do ovzduší 2.7.2. Program realizace územních programů snižování emisí a imisí znečišťujících látek 2.8. Program posuzování ekologických opatření vedoucích k významnému snížení skleníkových plynů Investice do úspor energie Možnosti získání formy (státní) podpory pro zateplení jsou v současnosti následující (stav k roku 2005): Program PANEL - zajišťovaný Státním fondem rozvoje bydleni (SFRB) a Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou (ČMZRB), podpora je poskytována pouze na komplexní renovace bytových domů postavených panelovou technologií. Program České energetické agentury (ČEA), jenž je zaměřen na energeticky nadstandardní renovace bytových domů. Program Ministerstva pro místní rozvoj Podpora oprav vad panelové bytové výstavby. Podmínkou pro poskytnutí podpory z tohoto programu (v podobě přímé nenávratné dotace až do výše 40% skutečných nákladů) je, že se jedná o panelový dům a že jeho stav je shledán jako havarijní - pak jsou z něj financovány základní opravy konstrukcí, s výjimkou těch, jež by znamenaly zhodnocení stavby. Nelze z něj tedy získat podporu např. na výměnu oken či zateplení. 1.9.1.2. Zdroje zahraniční 10/38

Nejvýznamnějším zdrojem prostředků jsou strukturální fondy a kohezní fond (fond soudržnosti). Strukturální fondy jsou zaměřeny na podporu méně rozvinutých regionů, jejichž HDP na obyvatele je na úrovni 75 % průměru EU nebo nižší. Ze skupiny čtyř strukturálních fondů je pro ochranu ovzduší významný Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF European Regional Development Fund), jehož prostředky směřují na podporu rozvoje infrastruktury a výrobních investic. Vedle strukturálních fondů byl zřízen kohezní fond, který je přístupný členským státům, jejichž HDP na obyvatele je nižší než 90 % průměru EU. Prostředky z fondu jsou zaměřeny na dopravní a environmentální infrastrukturu. 1.10. Názvy a sídla orgánů ochrany ovzduší a dalších správních úřadů Správní činnosti na úseku ochrany ovzduší, ozonové vrstvy a klimatického systému Země vykonávají tyto orgány ochrany ovzduší: 1. Ministerstvo životního prostředí, 2. Ministerstvo zdravotnictví, 3. Česká inspekce životního prostředí, 4. Česká obchodní inspekce, 5. celní úřady, 6. kraje, 7. obecní úřady obcí s rozšířenou působností 8. obce. Ministerstvo životního prostředí Vršovická 65 Praha 10, 100 10 Ústředna: +420-2-6712-1111 Fax: +420-2-6731-0308 740 Odbor ochrany ovzduší, ŘO - Kužel Jan, Ing. telefon: 267 122 835 741 odd. imisí a meteorologické služby 742 odd. technické prevence znečišťování ovzduší 743 odd. evropské integrace v oblasti ovzduší a ochrany ozónové vrstvy 570 Odbor výkonu státní správy VIII, Olomouc, ŘO - Švejda Josef, Ing. telefon: 585 510 248 Ministerstvo zdravotnictví Palackého nám. 4 128 01 Praha 2 Tel.: +420 224 971 111, Fax: +420 224 972 111, E-mail: mzcr@mzcr.cz 11/38

Úsek V náměstek pro ochranu veřejného zdraví - hlavní hygienik ČR MUDr. Michael Vít, Ph.D. - náměstek ministryně a hlavní hygienik Tel. 224 972 431 Česká inspekce životního prostředí oblastní inspektorát Ostrava Hlavní inspektor: Ing. Tomáš Stejskal Adresa: Valchařská 15, 702 00 Ostrava Telefon: 595 134 100 Fax: 596 115 510 e-mail: podatelna@ov.cizp.cz, Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) je orgánem státní správy, který dozírá na dodržování právních předpisů a rozhodnutí orgánů ochrany ovzduší týkajících se ochrany ovzduší, ochrany ozonové vrstvy a klimatického systému Země. V oblasti ochrany ovzduší ČIŽP zejména: dozírá v rozsahu své působnosti na dodržování obecně závazných právních předpisů a rozhodnutí správních orgánů; zjišťuje nedostatky, popřípadě škody vzniklé na životním prostředí, jejich příčiny a původce; ukládá opatření k odstranění a nápravě zjištěných nedostatků; provádí kontrolu uložených opatření; omezuje nebo zastavuje škodlivou činnost právnických nebo fyzických osob; ukládá právnickým a fyzickým osobám pokuty za prokázané porušení stanovených povinností v oblasti životního prostředí; schvaluje nové stavby zdrojů znečištění a jejich umístění, nové technologie, výrobky a zařízení v ochraně ovzduší, opravňuje k autorizovanému měření emisí a imisí; řeší stížnosti, podání, oznámení a podněty občanů, právnických osob i jiných orgánů státní správy. Česká obchodní inspekce kontroluje kvalitu paliv na vnitřním trhu v rozsahu kvalitativních ukazatelů stanovených prováděcím právním předpisem a technickými předpisy, kontroluje prodej regulovaných látek a výrobků, které je obsahují, za zjištěné nedostatky ukládá pokuty. Celní úřady Celní úřady zejména provádějí kontrolu dovozů a vývozů regulovaných látek a výrobků, které je obsahují. Krajský úřad Moravskoslezského kraje Adresa: 28. října 117, Ostrava 702 18 Telefon: 595 622 222 Fax: 595 622 126 12/38

Odbor životního prostředí a zemědělství: Vedoucí odboru: Ing. Hynek Orság Telefon: 595 622 387 E-mail: hynek.orsag@kr-moravskoslezsky.cz Odd. ovzduší, EIA a IPPC: Ing. Milan Machač Telefon: 595 622 385 E-mail: milan.machac@kr-moravskoslezsky.cz V rámci samostatné působnosti kraj: zpracovává krajský program snižování emisí znečišťujících látek, zaujímá stanoviska k záměrům, které mohou výrazně ovlivnit čistotu ovzduší, zaujímá stanovisko k návrhu krajského a místního programu snižování emisí a programu ke zlepšení kvality ovzduší, vyjadřuje se k rozvojovým koncepcím a k programům rozvoje jednotlivých oborů a odvětví ve své územní působnosti. Krajský úřad v přenesené působnosti zejména: provádí dozor na úseku ochrany ovzduší ve své územní působnosti, je odvolacím orgánem pro obecní úřady obcí s rozšířenou působností, rozhoduje o vyměření poplatku, odkladu nebo prominutí části poplatku za znečišťování ovzduší zvláště velkých a velkých stacionárních zdrojů, kontroluje a hodnotí dodržování imisních limitů a emisních stropů na základě údajů z informačního systému kvality ovzduší, ukládá plnění plánu snížení emisí nebo zásad správné zemědělské praxe u stacionárního zdroje, vypracovává krajský program snižování emisí, vypracovává programy zlepšování kvality ovzduší v oblastech s jeho zhoršenou kvalitou, které se nacházejí v jeho územní působnosti, vypracovává integrovaný program zlepšení kvality ovzduší a může vypracovat programy zlepšení kvality ovzduší, podílí se na tvorbě národních programů snižování emisí jednotlivých znečišťujících látek, schvaluje návrhy opatření pro případy havárií u zvláště velkých a velkých stacionárních zdrojů a návrhy na jejich změny, schvaluje plány snížení emisí u stacionárního zdroje a schvaluje plány zásad správné zemědělské praxe u stacionárního zdroje, stanovuje pro zvláště velké, velké a střední stacionární zdroje znečišťující látky nebo jejich stanovené skupiny, pro které budou uplatněny obecné emisní limity, vyhlašuje regulační opatření k omezení emisí ze stacionárních zdrojů, které nepodléhají regulaci a kontroluje dodržování těchto opatření a za jejich porušení ukládá provozovatelům pokuty, vypracovává krajský regulační řád, ukládá pokuty, je dotčeným orgánem státní správy v územním, stavebním a kolaudačním řízení z hlediska ochrany ovzduší. 13/38

Obecní úřad obce s rozšířenou působností Obecní úřad obce s rozšířenou působností v přenesené působnosti rozhoduje o vyměření poplatku, odkladu nebo prominutí části poplatků za znečišťování ovzduší u středních stacionárních zdrojů, ověřuje údaje souhrnné provozní evidence u středních stacionárních zdrojů a předává je ministerstvu k zajištění evidence o stacionárních zdrojích, ukládá pokuty, vede evidenci oznámení pro střední stacionární zdroje Obecní úřad obce s rozšířenou působností Frýdek-Místek Adresa: Radniční 1148, 738 01 Frýdek Místek Odbor životního prostředí a zemědělství Vedoucí odboru: RNDr. Alena Kacířová Telefon: 558 609 111 E-mail: kacirova.alena@frydekmistek.cz Ochrana ovzduší: Ing. Martin Buriánek Telefon: 558 609 499 E-mail: burianek.martin@frydekmistek.cz Obce Magistrát města Frýdku-Místku; Radniční 1148, 738 22 Frýdek-Místek Telefon: 558 609 111 Obecní úřad je dotčeným správním orgánem v územním, stavebním a kolaudačním řízení z hlediska ochrany ovzduší a dále: rozhoduje o vyměření poplatků za znečišťování ovzduší u malých stacionárních zdrojů, nařizuje odstranění závad u malých spalovacích zdrojů a ukládá pokuty za nesplnění této uložené povinnosti, vypracovává programy zlepšování kvality ovzduší, může vypracovat místní program snižování emisí znečišťujících látek, vydává nařízení, jímž může na svém území zakázat některé druhy paliv pro malé spalovací zdroje znečišťování, vydává nařízení, jímž může na svém území stanovit podmínky spalování suchých rostlinných materiálů nebo toto spalování zakázat, vyhlašuje signál upozornění, signál regulace k omezení emisí ze stacionárních zdrojů, a k omezení provozu mobilních zdrojů znečišťování; pokud jde o zvláště velké, velké a střední stacionární zdroje, informuje o porušení povinností inspekci, vede evidenci malých stacionárních zdrojů. Dále obecní úřad kontroluje: 14/38

dodržování povinností provozovateli malých stacionárních zdrojů a rozhoduje o zastavení nebo omezení provozu těchto zdrojů, dodržování přípustné tmavosti kouře, pachového čísla a přípustné míry obtěžování zápachem u provozovatelů malých stacionárních zdrojů a za nedodržení povinností ukládá pokuty, účinnost spalování, měření množství a rozsahu vypouštěných látek u malých spalovacích zdrojů. Další orgány mající vztah k ochraně ovzduší Český hydrometeorologický ústav - ČHMÚ Praha Adresa: Na Šabatce 17, 143 06 Praha 4 Komořany Telefon: 244 032 500 ČHMÚ - pobočka Ostrava, K Myslivně 1, 708 00 Oddělení ochrany čistoty ovzduší Tel. ústředna: 596 900 111 Hlavním úkolem oddělení ochrany čistoty ovzduší je získávání objektivních a všestranných informací o dosavadním vývoji a současném stavu znečištění ovzduší a jeho prognóze, jako důležitých podkladů pro navrhování, realizaci, kontrolu a hodnocení efektivnosti koncepčních i krátkodobých opatření k ochraně ovzduší. 1.11. Základní nástroje programu snižování emisí V souladu s doporučenými metodickými postupy jsou nástroje členěny následujícím způsobem: Normativní nástroje se opírají o právním předpisem stanovený limit, standard, zákaz či příkaz, jehož dodržování je kontrolováno a nedodržování sankcionováno. Ekonomické nástroje jsou založeny na ekonomickém zvýhodnění činností nebo produktů žádoucích a ekonomickém znevýhodnění činností nebo produktů nežádoucích. Organizační nástroje jsou založeny na změně vztahů mezi subjekty a nebo činnostmi. I když jejich aplikace může vyvolat ekonomické dopady, liší se od ekonomických nástrojů právě primárním důrazem na změnu vztahů (ekonomické nástroje změnu vztahů mohou vyvolat, ale nemusí). Informační nástroje jsou aplikovány v oblasti získávání, zpracovávání a předávání informací. Dobrovolné nástroje jsou aktivity subjektů, které nejsou zákonem uloženy jako povinnost a které obvykle ani nepřinášejí přímý krátkodobý ekonomický prospěch. 1.11.1 Seznam nástrojů 15/38

A. Normativní nástroje A.1 Územní plánování a územní řízení, povolování staveb A.2 Vyjádření k žádosti o vydání a změnu integrovaného povolení A.3 Vyjádření v územním, stavebním a kolaudačním řízení a při posuzování vlivů na životní prostředí z hlediska ochrany ovzduší A.4 Částečné či úplné omezení vjezdu do některých městských částí, příp. zpoplatnění vjezdu a zavedení environmentálních zón A.5 Poplatky za znečišťování ovzduší z malých zdrojů A.6 Zákaz spalování určitých druhů paliv v malých zdrojích B. Ekonomické nástroje B.1 Investice do úspor energie B.2 Finanční podpora domácnostem B.3 Podpora zavádění a užívání vozidel s alternativním pohonem B.4 Podpora zavádění dodatečných technických opatření u vozidel C. Organizační nástroje C.1 Opatření k omezení primárních emisí a remise tuhých znečišťujících látek z liniových a plošných zdrojů C.2 Opatření k omezení prašnosti cílenou výsadbou zeleně C.3 Opatření k vymístění zdrojů emisí tuhých znečišťujících látek C.4 Optimalizace řízení dopravy C.5 Rozvoj veřejné dopravy C.6 Rehabilitace pěší a cyklistické dopravy, pěší zóny, zklidnění komunikací D. Informační nástroje D.1 Získávání a zpracovávání informací D.2 Výchova a osvěta E. Dobrovolné nástroje E.1 Dobrovolné dohody s provozovateli zdrojů E.2 Podpora využívání ekologicky šetrných výrobků E.3 Demonstrační projekty A. Normativní nástroje A.1 Územní plánování a územní řízení, povolování staveb Zdůvodnění: V rámci územního plánování má obec možnost ovlivnit umisťování nových staveb a zařízení jakožto dalších stacionárních nebo liniových zdrojů znečišťování ovzduší. Lze určit resp. ovlivnit umístění staveb /zařízení, které nejsou zdroji dle zákona č. 86/2002 Sb. a na něž se nevztahují povolení orgánů ochrany ovzduší. Územní plánování soustavně a komplexně řeší funkční využití území, stanoví zásady jeho organizace a věcně a časově koordinuje výstavbu a jiné činnosti ovlivňující rozvoj území. Vytváří předpoklady k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v území, zejména se zřetelem na péči o životní prostředí a ochranu jeho hlavních složek půdy, vody a ovzduší. Územní rozhodování se týká umísťování staveb, změn využití území a ochrany důležitých zájmů v území. 16/38

A.1 Územní plánování a územní řízení, povolování staveb Jedním ze základních úkolů územního plánování má dále být organizace území takovým způsobem, aby jeho dopravní obsluha neměla zbytečně velký negativní vliv na životní prostředí. Územní plán obce se zpracovává pro celé území obce nebo po dohodě schvalujících orgánů společně pro území více obcí. Aplikace: Územní plán obce stanoví urbanistickou koncepci, řeší přípustné, nepřípustné, případně podmíněné funkční využití ploch, jejich uspořádání, určuje základní regulaci území a vymezuje hranice zastavitelného území obce. V zájmu zajištění plnění imisních limitů preferovat umisťování zdrojů znečištění ovzduší tak, aby nebyla imisní situace zhoršena. V návaznosti na územní plánování je nutno zajistit dodržování schválených koncepčních záměrů obce. Jde-li o stavbu nebo opatření, jež se má uskutečnit v územním obvodu dvou nebo více stavebních úřadů, provede řízení a vydá rozhodnutí nejbližší společně nadřízený správní orgán (krajský úřad). Tento orgán může stanovit, že řízení provede a rozhodnutí vydá některý ze stavebních úřadů, v jehož územním obvodu se má stavba nebo opatření uskutečnit. Obce které nejsou stavebními úřady sledují veškerou stavební činnost v obci a dbají, aby se rozvíjela v souladu se záměry územního plánování, dozírají na stav staveb, kontrolují, zda se stavby a jejich změny neprovádějí bez povolení nebo v rozporu s ustanoveními stavebního zákona. Příliš striktní a necitlivá aplikace nástroje může vést k omezením ekonomického Vazba na ostatní nástroje Ekonomický dopad rozvoje příslušného území. A.3 Vyjádření v územním, stavebním a kolaudačním řízení a při posuzování vlivů na životní prostředí z hlediska ochrany ovzduší A.2 Vyjádření k žádosti o vydání a změnu integrovaného povolení Samotná aplikace nástroje spadá do běžné agendy obce a nevyvolá dodatečné náklady. A.2 Vyjádření k žádosti o vydání a změnu integrovaného povolení Zdůvodnění: Integrované povolení je silným preventivním nástrojem řízení kvality ovzduší a snižování emisí vzhledem k tomu že v jeho rámci lze na základě imisní situace v místě a dalších požadavků ochrany ovzduší stanovit u zdroje znečišťování individuální podmínky včetně individuálních emisních limitů. Takovému povolení však podléhají pouze zdroje uvedené v příloze č. 1 k zákonu č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci). Aplikace: Obec na jejímž území je zařízení umístěno je účastníkem řízení o vydání nebo změnu integrovaného povolení. Účastník řízení obdrží postoupenou žádost o vydání nebo změnu integrovaného povolení, současně zajistí zveřejnění stručného netechnického shrnutí a informaci o tom kdy a kde lze do žádosti nahlížet. Obec jako účastník řízení může do 30 dnů od obdržení žádosti zaslat krajskému úřadu své vyjádření k žádosti. Ve vyjádření může účastník navrhnout podmínky provozu zařízení. V souvislosti se zhoršenou kvalitou ovzduší na území obce je možné v rámci splnění standardů kvality ovzduší požadovat po provozovatelích zdrojů splnění přísnějších emisních limitů (rozhodnutí o stanovení přísnějších emisních limitů je však na straně krajského úřadu), vzhledem k tomu, že k významným institutům integrované prevence patří kromě nejlepších dostupných technik také tzv. standardy kvality životního prostředí neboli souhrn požadavků stanovených zvláštními, tj. složkovými právními předpisy, jimž životní prostředí musí v daném čase a na daném místě vyhovovat. V rámci vydávání integrovaného povolení má obec požadovat stanovení takových opatření, která jsou nutná ke zlepšení nebo přinejmenším udržení kvality životního prostředí. V zájmovém území je vhodné u provozů podléhajících integrovanému povolení požadovat zejména omezování emisí tuhých znečišťujících látek, jak z technologických procesů tak z areálů zařízení. přílišná ambicióznost, vyvolávající ekonomické dopady, které nebudou odpovídat dosaženému efektu zlepšení kvality ovzduší, příliš nízká kritéria, nedostačující k naplnění základních cílů - dosažení hodnot imisních limitů ve stanovených termínech, Vazba na ostatní nástroje hlediska ochrany ovzduší mohou být převážena jinými faktory A.1 Území plánování a územní řízení, povolování staveb A.3 Vyjádření v územním, stavebním a kolaudačním řízení a při posuzování vlivů na životní prostředí z hlediska ochrany ovzduší E.1 Dobrovolné dohody 17/38

A.2 Vyjádření k žádosti o vydání a změnu integrovaného povolení Samotná aplikace nástroje spadá do běžné agendy obce a nevyvolá dodatečné Ekonomický dopad náklady. A.3 Vyjádření v územním, stavebním a kolaudačním řízení a při posuzování vlivů na životní prostředí z hlediska ochrany ovzduší Zdůvodnění: Vyjádření v územním, stavebním a kolaudačním řízení je účinným nástrojem pro zajištění a nezhoršování kvality ovzduší nad rámec platných legislativních předpisů. Emise tuhých látek zejména při stavebních a obdobných činnostech jsou významné zejména pro lokální imisní situaci a je třeba uplatňovat opatření k omezení jejich produkce. Aplikace: Obec je dotčeným správním orgánem v územním, stavebním a kolaudačním řízení z hlediska ochrany ovzduší. K uvedeným řízením zasílá obec své vyjádření a podmínky z hlediska ochrany ovzduší. V rámci svých kompetencí má obec požadovat u nových staveb nebo u změn stávajících staveb zhodnocení možnosti využívání CZT, případně alternativních zdrojů energie Mezi možná opatření pro omezení prašných emisí ze stavební a obdobné činnosti patří např. řádné a funkční zaplachtování staveb, transport stavební suti v potrubích, případně vhodná forma zvlhčování potenciálních zdrojů prašnosti, omývání vozidel před výjezdem ze staveniště. Umísťování nových potenciálních zdrojů emisí tuhých znečišťujících látek a zejména polycyklických aromatických uhlovodíků vyjádřených jako benzo(a)pyren musí respektovat skutečnost, že v zájmovém území jsou překračovány imisní limity pro ochranu zdraví a cílové imisní limity. Obec jako účastník řízení může zaslat stanovisko s návrhem podmínek pro realizaci, provoz a ukončení provozu zdroje znečišťování ovzduší, které zajistí jeho minimální vliv na kvalitu životního prostředí U ostatních znečišťujících látek, pro něž jsou nařízením vlády č. 350/2002 Sb. vyhlášeny imisní limity, je nutno posoudit, zda umístění zdroje nezhorší kvalitu ovzduší v místě natolik, že by vzniklo riziko překročení některého z imisních limitů. Nové projekty staveb musí být příslušně energeticky posouzeny, vč. vyhodnocení vhodnosti instalace zdroje tepla. Nejsou známa Vazba na ostatní nástroje Ekonomický dopad A.1 Územní plánování a územní řízení, povolování staveb A.2 Vyjádření k žádosti o vydání a změnu integrovaného povolení Samotná aplikace nástroje spadá do běžné agendy obce a nevyvolá dodatečné náklady. A.4 Částečné či úplné omezení vjezdu do některých městských částí, příp. zpoplatnění vjezdu a zavedení environmentálních zón Zdůvodnění: Obecným problémem větších měst je velmi vysoká dopravní intenzita v jejich centrech. Zavedení zón s omezením vjezdu motorových vozidel nebo určitých skupin vozidel (např. těžké nákladní automobily), je v těchto případech vhodným doporučeným řešením, pokud neznemožní dopravní obsluhu dotčených oblastí. Možnost zpoplatněného vjezdu do určité oblasti je další variantou pro omezení vjezdu. Zavedení místního poplatku by mohlo odradit od zbytečných cest, které lze realizovat jinak. Výnos z poplatků by bylo možno využít jednak pro podporu výstavby dopravní infrastruktury, jednak pro podporu veřejné dopravy. Aplikace: Zóny s omezeným či zakázaným vjezdem, především pro těžká nákladní vozidla, doporučujeme zapracovat do místního regulačního řádu, kdy za smogových situací vliv dopravy výrazně působí na kvalitu ovzduší. Volbu zón je třeba zaměřit na místní komunikace, kde zároveň není pro dopravní obsluhu lokality či z celoměstských 18/38

A.4 Částečné či úplné omezení vjezdu do některých městských částí, příp. zpoplatnění vjezdu a zavedení environmentálních zón důvodů nezbytné zachovat průjezdnost komunikací. Nejedná-li se o pěší zónu, je realizace opatření poměrně náročná na dozor a vydávání povolení k vjezdu pro nezbytnou obsluhu. Přínos tohoto opatření je možné předem vyhodnotit pomocí variantních modelových výpočtů. Nejjednodušší možností zpoplatnění vjezdu je zavedení obdoby dálničních známek s cenami odstupňovanými jak v čase, tak i v závislosti na velikosti vozidla. Systém lze doplnit určitým zmírněním (např. známka zdarma pro osoby tělesně postižené, pro vozidla lékařské záchranné služby, slevy pro rezidenty atp.). Systém by se zřejmě vztahoval na ucelené území vybraných měst a byl by snadno kontrolovatelný (např. městskou policií). Nevýhodou takového přístupu je jeho paušální působení (kdo si jednou známku koupí, nebude již k omezení jízd motivován). Rozsah komunikací přístupných pouze se známkou nebo bez známky musí být pečlivě zvažován. Vyloučení dopravy přinese zásadní snížení emisí z dopravy z míst největší koncentrace pěších osob, míst krátkodobého pobytu obyvatel a návštěvníků města. Omezení dopravy v centrech měst bude přínosem též pro jejich obyvatele, ti však, spolu s místními podnikateli, budou dopravním omezením znevýhodněni ekonomicky nebo obslužně. Důležité je posoudit účelnost a ekonomický dopad opatření a stanovit vhodný prostorový, časový a věcný rozsah omezení. Návrh konkrétních úseků komunikací vč. typu omezení má stanovit samostatná studie podpořená rozptylovou studií a imisním měřením. Vazba na ostatní nástroje Ekonomický dopad významné omezení dopravní obslužnosti, přílišná administrativní náročnost, nedůsledné vymáhání stanovených omezení, Aplikaci musí provázet výrazná osvětová kampaň vzhledem k předpokládanému značnému odporu veřejnosti. Opatření lze realizovat po vybudování obchvatu města Frýdek-Místek C.4 Optimalizace řízení dopravy C.6 Rehabilitace pěší a cyklistické dopravy Cena studie pro vytipování konkrétních úseků komunikací, vč. typu omezení je předpokládána v řádu sto tisíc Kč. Cena rozptylové studie je cca 60 tis. Kč. A.5 Poplatky za znečišťování ovzduší z malých zdrojů Zdůvodnění: Malé zdroje emitují v přízemní vrstvě atmosféry a jejich podíl na imisní zátěži je proto významný. V případě malých zdrojů je spektrum zpoplatněných zdrojů následující: malé spalovací zdroje zdroje emitující těkavé organické látky a tuhé znečišťující látky. Výnos z poplatků je příjmem obce (zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, 19-22). Očekávaným efektem je zlepšení lokální kvality ovzduší. Aplikace Nástroj je běžně aplikován v souladu s přílohou k zákonu č. 86/2002 Sb. Stanovené rozdíly v sazbách mají zohledňovat, kromě samotné velikosti malého zdroje také imisní situaci v místě. Kromě zpoplatnění malých spalovacích zdrojů je vhodné co nejvíce využívat zpoplatnění malých zdrojů emitujících těkavé organické látky při používání rozpouštědel a zejména malých zdrojů emitujících tuhé znečišťující látky. Vzhledem k nadprůměrnému podílu malých zdrojů na celkových emisích hlavních znečišťujících látek je tento nástroj relativně důležitý. přílišná administrativní náročnost Vazba na ostatní nástroje A.6 Zákaz spalování určitých druhů paliv Ekonomický dopad V případě malých zdrojů se dopad nově projeví u zdrojů emitujících tuhé látky. Významným přínosem může být zpřesnění evidence emisí znečišťujících látek. A.6 Zákaz spalování určitých druhů paliv v malých zdrojích Zdůvodnění: 19/38

A.6 Zákaz spalování určitých druhů paliv v malých zdrojích Obec má možnost zakázat na svém území spalování určitých druhů paliv v malých zdrojích. V souladu s přílohou č. 11 zákona se takový zákaz může týkat hnědého uhlí energetického, lignitu, uhelných kalů a proplástků. Aplikace Tento nástroj není snadné aplikovat, protože ust. 12 zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší v platném znění znemožňuje kontrolu a přístup k malým zdrojům, které jsou umístěny v rodinných domech, bytech nebo stavbách určených k individuální rekreaci. Navíc zde v přístupu k takovýmto zdrojům brání čl. 12 Listiny základních práv a svobod, který říká, že obydlí je nedotknutelné a není dovoleno do něj vstoupit bez povolení toho, kdo v něm bydlí. Zákaz není rozumné vydávat, protože vyhláška č. 357/2002 Sb., o kterou jsou požadavky na kvalitu paliv z hlediska ochrany ovzduší, tuto problematiku do jisté míry řeší. Stanovuje přípustný obsah síry v jednotlivých druzích paliv určených pro obyvatelstvo. Analýzy odebíraných vzorků pro účely ověření kvality se provádí v laboratořích pověřených Českou obchodní inspekcí. Vazba na ostatní nástroje Ekonomický dopad Aplikace nástroje může znamenat ekonomickou nadměrnou zátěž pro domácnosti, zejména pro ty sociálně slabší. Nemožná pozice úřadu při vymáhání dodržování opatření dle 12 zákona č. 86/2002 Sb. nelze kontrolovat malé zdroje umístěné v rodinných domech, bytech nebo stavbách určených k individuální rekreaci; Nesmí být porušen čl. 12 Listiny základních práv a svobod. B.3 Finanční podpora domácnostem D.2 Výchova a osvěta Bez ekonomického dopadu do rozpočtu obcí B. Ekonomické nástroje B.1 Investice do úspor energie Zdůvodnění: Převážná část energie je v České republice vyráběna spalováním fosilních paliv (na primárních zdrojích se pevná paliva podílejí více než 50 %, významný je rovněž podíl plynných a kapalných). Jakákoliv úspora energie se tak projeví omezením emisí znečišťujících látek do ovzduší. Žádoucím vedlejším efektem energetických úspor je snížení emisí hlavního skleníkového plynu oxidu uhličitého a v případě výroby energie spalováním pevných paliv také omezení produkce odpadu. Značnou výhodou energetických úspor je též skutečnost, že počáteční investice se může poměrně rychle vrátit na prostředcích uspořených na nákupu energií. Povinnosti v oblasti úspor energie stanoví zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií. Aplikace: Přímé investice do úspor (zejména izolace budov a zlepšení regulace) i do aplikace obnovitelných zdrojů energie mohou být realizovány v budovách v majetku a zařízeních obce a mohou být snadno iniciovány ve společnostech, v nichž mají města či obce majetkový podíl. V ostatních případech je možná a žádoucí podpora nepřímá. Vazba na ostatní nástroje Ekonomický dopad očekávané přínosy nemusí odpovídat vynaloženým nákladům B.3 Finanční podpora domácnostem E.1 Dobrovolné dohody E.3 Demonstrační projekty V delším horizontu je dopad výrazně pozitivní (investice se vrátí v prostředcích uspořených na nákupu a výrobě energie). Finanční náročnost přímých investic do úspor energie je velmi závislá na způsobu zateplení budov a na aktuálních disponibilních prostředcích B.2 Finanční podpora domácnostem Zdůvodnění: 20/38

B.2 Finanční podpora domácnostem V řadě případů je ekonomická situace hlavním důvodem, proč domácnosti nevyužívají možnosti ekologicky příznivějšího vytápění než jsou lokální topeniště na tuhá paliva. Nejvhodnějším předmětem podpory se jeví podpora plynofikace případně užívání automaticky řízených kotlů. Aplikace: V rozhodování o poskytnutí dotací má kromě sociální potřebnosti žadatele být brána v úvahu především imisní situace v místě. Podpora by se měla týkat kromě současného rozsahu také zavádění automaticky řízených kotlů na tuhá paliva. Podpora může směřovat na zavádění plynofikace tam, kde je to ještě výhodné nebo na šetrnější spalovací zařízení (kotle na dřevoplyn, účinnější a efektivnější kotle na tuhá paliva uhlí, dřevěné brikety). Program má být koordinován s aktivitami Státního fondu životního prostředí a České energetické agentury, a. s. aplikací nástroje 2.2 (Investice do úspor energie). Podporu i nadále poskytovat v souladu se Statutem fondu životního prostředí města Frýdek-Místek. Automaticky řízené kotle na tuhá paliva Automaticky řízené kotle se od klasických odhořívajících kotlů odlišují principem spalování paliva např. na válcovém pohyblivém roštu. Do roštu je spalinovým ventilátorem nasáván okolní vzduch. Přenos tepla do topného média probíhá ve spalinovém výměníku. Provoz kotle je řízen teplotním regulátorem, na kterém je možno nastavit požadovanou výstupní teplotu. Po dosažení požadované teploty výstupní vody vypne regulátor ventilátor a pohon roštu. Tím dojde k utlumení plamene hořícího paliva a kotel je odstaven do pohotovostního stavu na nulový výkon. V pohotovostním stavu může setrvat až po dobu 24 hodin. Toto se děje i pokud dojde k výpadku elektrického proudu. Při poklesu teploty topné vody v kotli dochází k opětovnému sepnutí pohonu roštu i ventilátoru. Tím dojde k rozdmýchání plamene na roštu a kotel začne znovu ohřívat topnou vodu. Princip spalování tedy neumožňuje kotel provozovat v tzv. redukčním režimu, kdy dochází k nedokonalému spalování a k vývinu CO a dalších látek typu PAH apod. Výhodou automaticky řízených kotlů je i velmi jednoduchá obsluha. Zapálení kotle se prování pouze jedenkrát za topnou sezónu. Jako palivo používají tyto kotle hnědé uhlí ořech 2 a 3. Za určitých podmínek je možno získat jednorázovou slevu na nákup tohoto nejlevnějšího druhu tříděného uhlí. Hlavní předností automaticky řízených kotlů je minimální nárok na obsluhu např. u rodinného domku se provádí pouze doplňování paliva dle režimu provozu jednou za dva až tři dny a jedenkrát denně kontrola naplnění popelníku, jinak není nutná další obsluha. Výhodou je také vysoká účinnost spalování uhlí v rozmezí 82 až 86 %, z toho vyplývající nižší náklady na vytápění objektu. Úspora paliva oproti klasickým kotlům s pevným roštem je o 20-40%. Nezanedbatelná je také odhadovaná finanční návratnost maximálně do 5 let při cenových relacích paliv roku 2001. Tyto kotle se dají využít také mimo topnou sezónu při výrobě teplé užitkové vody. Práce s veřejností snižování emisí produkovaných domácnostmi Informování veřejnosti a finanční podpora domácnostem má přispět zejména ke zlepšení situace v oblasti způsobů vytápění: Plynofikace obcí, částí obcí či měst nebo podpora zavádění účinnějších spalovacích zařízení je jednoznačně hlavním prioritním opatřením ke snížení primárních emisí tuhých znečišťujících látek. Vzhledem k tomu, že malé zdroje obvykle emitují v dýchací /měřené vrstvě atmosféry, lze předpokládat výrazný příspěvek ke snížení imisní zátěže. V řadě případů je ekonomická situace hlavním důvodem, proč domácnosti nevyužívají možnosti ekologicky příznivějšího vytápění. Podpora plynofikace případně užívání automaticky řízených kotlů je vhodná zejména z důvodu používání uhlí při vytápění domácností z téměř 50%. Mezi hlavní nástroje má patřit vhodně zaměřená ekologická výchova a osvěta se zdůrazněním zdravotních rizik vyplývajících ze spalování uhlí a především ze spalování nestandardních paliv (odpadů) v lokálních topeništích. Vazba na ostatní nástroje Ekonomický dopad Při dodržování statutu fondu životního prostředí nejsou předpokládána B.2 Investice do úspor energie Jednotná podpora pro zavedení některého z již podporovaných nebo nově zavedeného způsobu vytápění 15.000 až 20.000 Kč. Cena automaticky řízeného kotle se pohybuje v rozmezí 50-80 tis. Kč/ks B.3 Podpora zavádění a užívání vozidel s alternativním pohonem Zdůvodnění Kromě technického stavu je významným faktorem ovlivňujícím emise z motorových vozidel druh paliva. 21/38