VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra zdravotnických studií Zdravotní sestra a kariéra Bakalářská práce Autor: Eliška Jandová Vedoucí práce: PhDr. Jana Novotná, Ph.D. Jihlava 2015
Anotace Tato bakalářská práce má název: Zdravotní sestra a kariéra. V teoretické části jsou zařazeny kapitoly zabývající se historií ošetřovatelství a vývojem ošetřovatelské péče. Dále vzděláváním nelékařského zdravotnického personálu, studijními obory a celoživotním vzděláváním všeobecných sester. Závěrečná část práce se zabývá možnostmi pracovního uplatnění všeobecných sester v nemocničním zařízení a obory ve kterých může pracovat mimo nemocniční zařízení. Praktická část práce je pojata jako kvantitativní výzkum, technika sběru dat je dotazníkové šetření. Výzkumný soubor je tvořen vyšší a nižší zdravotnickým personálem pracující v nemocničním zařízením. Cílem práce je zmapovat představy všeobecných sester o jejich kariérním postupu a postoje k uplatnění mimo nemocniční zařízení. Klíčová slova: Všeobecná sestra, ošetřovatelská péče, vzdělávání, kariéra, pracovní pozice, pracovní uplatnění. Anotation This bachelor's thesis is entitled: "Nursing as a career." In the theoretical part, the chapters deal with the history of nursing and the development of nursing care, as well as the training of paramedical staff, the fields of study and the lifelong learning/education of nurses. The final part deals with the possibilities of employment for nurses in medical facilities, and in the fields which operate outside the hospital. The practical work is designed as quantitative research utilizing a questionaire survey as a data collection technique. The research group consisted of medical staff with varied educational backgrounds from low to high, currently working in a hospital. The aim is to map out opinions which nurses have regarding their career progression as well as their attitudes towards employment outside the hospital. Key words: General Nurse, nursing care, education, career, work position, jobs.
Poděkování Ráda bych poděkovala vedoucí práce PhDr. Janě Novotné, Ph.D. za odborné vedení, cenné rady, ochotu a trpělivost. Dále bych chtěla poděkovat všem respondentům za čas, který věnovali dotazníkovému šetření. Děkuji také rodině a přátelům za podporu při studiu.
Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též AZ ). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 5. prosince 2014... Podpis
Obsah 1 Úvod... 8 1.1 Cíl výzkumu... 9 1.2 Hypotézy... 9 2 Teoretická část... 10 2.1 Základní pojmy... 10 2.2 Historie ošetřovatelství... 11 2.3 Současné ošetřovatelství... 12 2.3.1 Ošetřovatelství... 12 2.3.2 Cíle ošetřovatelství... 12 2.3.3 Zdravotnický tým... 13 2.3.4 Zdravotnický asistent... 13 2.3.5 Všeobecná sestra... 13 2.4 Vzdělávání všeobecné sestry... 14 2.4.1 Vysokoškolské vzdělání všeobecné sestry... 14 2.5 Kariérní postup všeobecné sestry ve zdravotnictví... 18 2.5 Možnosti pracovního uplatnění všeobecných sester... 20 2.5.1 Možnosti uplatnění v nemocničním zařízení... 20 2.5.2 Možnosti uplatnění mimo nemocniční zařízení... 21 3 Praktická část... 25 3.1 Metodika výzkumu... 25 3.2 Charakteristika vzoru respondentů a výzkumného prostředí... 25 3.3 Průběh a popis výzkumu a zhodnocení výzkumu... 25 3.4 Výsledky výzkumu... 26 3.5 Diskuse... 45 3.6 Návrh řešení a doporučení pro praxi... 49
4 Závěr... 50 Seznam použité literatury... 52 Seznam zkratek... 56 Seznam tabulek... 57 Seznam grafů... 58 Seznam příloh... 59
1 Úvod Pro svoji bakalářskou práci jsem si zvolila téma Zdravotní sestra a kariéra. Toto téma jsem si vybrala hlavně z toho důvodu, že jsem si sama nebyla jistá v jakém zaměření ve zdravotnictví pokračovat, nebo které zdravotnické povolání by mne oslovilo a naplňovalo. V dnešní době má zdravotní sestra mnoho možností jak se vzdělávat a prohlubovat své znalosti. S dalším studiem zvyšuje své pracovní kompetence a svou šanci na lepší pracovní uplatnění. Myslím si, že ať se jedná o zdravotní sestru nebo jakéhokoli jiného pracovníka, každý má své představy o pracovní kariéře a snaží se přiblížit svému cíli. Avšak v nemocnici a jiných zdravotnických zařízení není kariérní postup tak snadný. Spokojenost sestry v zaměstnání je důležitá, aby svou práci vykonávala dobře, spolehlivě a naplňovala ji. Zajímalo mne, zda sestry naplnili své očekávání, dále se vzdělávají a zda ví, že se mohou uplatnit i jinde, než pouze ve zdravotnickém zařízení. Cílem této práce je tedy zjistit jaké jsou znalosti všeobecných sester a zda se dále ve své profesi vzdělávají, jestli jsou ve svém zaměstnání spokojeny, zda dosáhly svých kariérních představ, nebo jsou v nemocnici nespokojeny a zkusily by své uplatnění i mimo ni. Teoretická část bakalářské práce je věnována historii ošetřovatelství, pojmu ošetřovatelská péče a současnému ošetřovatelství. Jsou zde popsány rozdíly mezi zdravotním asistentem a všeobecnou sestrou. Dále je teorie zaměřena na možnosti vzdělávání všeobecných sester, obory vysokých škol, magisterské a doktorské vzdělání. V neposlední řade je teorie věnována kariérnímu postupu sestry, pracovní pozice, po kterých sestra může ve své kariéře stoupat. Na závěr práce jsou popsány možnosti pracovního uplatnění všeobecných sester v nemocničních zařízeních, ale také jiné zdravotnické obory, ve kterých sestra může se svým vzděláním pracovat, ale nejsou tak všeobecně známi jako zařízení nemocnic. Praktická část je zaměřena na vzdělání a kariéru zdravotních sester. Pomocí dotazníkového šetření je zmapována úroveň vzdělání zdravotních sester v nemocničních zařízeních, zda naplnili svá očekávání, jestli se dále vzdělávají a také jaké mají povědomí o zdravotnických oborech mimo nemocniční zařízení. Praktická část je pojata jako kvantitativní výzkum za použití techniky dotazníkového šetření. 8
1.1 Cíl výzkumu Cíl č. 1 Analyzovat představy všeobecných sester o jejich kariérním postupu. Cíl č. 2 Zjistit znalosti o možnosti uplatnění mimo nemocniční zařízení a jejich postoje. 1.2 Hypotézy Hypotéza 1: Všeobecné sestry do 5 ti let praxe v oboru hodnotí svůj potenciální kariérní růst pozitivněji, než sestry s praxí v oboru delší než 6 let. Hypotéza 2: Vysokoškolsky vzdělané všeobecné sestry mají vyšší ambici kariérního růstu, než sestry s nižším vzděláním. Hypotéza 3: Méně než 30 % všeobecných sester naplnilo svoje očekávání, kariérního růstu, které měli při nástupu do praxe. Hypotéza 4: Všeobecné sestry s praxí delší než 20 let si v méně než 40 % uvědomují možnost uplatnění v příbuzných oborech. Hypotéza 5: Více než 70% všeobecných sester ví o možnostech uplatnění ve zdravotnictví mimo nemocniční zařízení. Hypotéza 6: Všeobecné sestry s kratší praxí než 5 let mají větší zájem o uplatnění mimo nemocniční zařízení než sestry s praxí delší. 9
2 Teoretická část 2.1 Základní pojmy Zdravotní sestra Definice sestry podle Mezinárodní rady sester: Sestra je osoba s ukončeným základním všeobecným ošetřovatelským vzděláním, která smí na základě souhlasu regulačního orgánu ve své zemi pracovat jako sestra. Základní ošetřovatelské vzdělání je formálně uznávaný uznaný studijní program, který studentovi poskytne široký a důkladný základ ve znalostech chování, života a ošetřovatelství, který student potřebuje pro všeobecnou ošetřovatelskou praxi, pro řídící úlohu a pro navazující specializační studium potřebné k výkonu odbornější praxe. Sestra je připravena a oprávněna zapojovat se do všeobecné ošetřovatelské praxe, včetně podpory zdraví, prevence nemoci a péče o fyzicky a duševně choré a postižené osoby různého stáří ve všech zdravotnických a komunitních zařízeních; vyučovat témata spadající do zdravotnické péče; plně se zapojovat do zdravotnického týmu; dohlížet nad pomocnými pracovníky v ošetřovatelství a zdravotnické péče a školit je; a zapojovat se do výzkumu. (Alexander, Runciman, 2003, s. 6) Vzdělávání Vzdělání je charakterizováno jako proces rozvoje schopností, dovedností, vědomostí a jejich osvojování. Je systematicky veden a realizován profesionály a vede je k jejich cílům. (Beneš, 2008) Pracovní uplatnění Pracovním uplatněním se rozumí pracovní pozice a její náplň, kterou pracovník může vykonávat a na kterou má vzdělání, zkušenosti, je zdravotně způsobilý, kterou umí a na kterou má předpoklady. (Siegel, 2005) Kariéra Kariéra je celoživotní proces. Je charakterizována jako profesní dráha životem, se snahou dosáhnout vyššího pracovního postu. Kariéra má význam v seberealizaci, s profesním růstem se mění sociální postavení, větší moc a platový příjem. (Šnýdrová, 2006) 10
Motivace Motivace se zaměřuje na oblasti, které jsou pro testovanou osobu z různých důvodů zajímavé a které v ní vzbudí vyšší chuť být aktivní, iniciativně se podílet na úkolech a pociťovat z práce uspokojení. (Evangelu, 2009, s. 106) 2.2 Historie ošetřovatelství S péčí o nemocné se setkáváme již ve středověku, a však ošetřovatelská péče je spojena hlavně s křesťanstvím. Než přišlo křesťanství, byla nemoc považována za nadpřirozenou sílu. První špitál byl postaven v 10. století, který byl určen pouze pro 12 nemocných. Péči ve špitálech poskytovali porodní báby, kořenáři, mastičkáři, putovní chirurgové a další osoby. (Kafková, 1992) Péče o druhé v nemoci, chudobě je pro lidstvo přirozenou lidskou potřebou. Na rozvoji ošetřovatelství se ve velké míře podílely války, které mohly za zvýšenou potřebu lékařské péče. Ošetřovatelství bylo ovlivňováno během celého historického období. Lze jej rozdělit do tří hlavních vývojových linií. (Kutnohorská, 2010) Laická péče Laickou péči si nemocní poskytovali sami, tak zvaná sebe péče, nebo ji poskytovali rodinní příslušníci, lidoví léčitelé či porodní báby. Šlo o laickou péči, lidé si pomáhali navzájem. K léčbě využívali vodu, slunce a byliny, jejich účinky předávali dalším generacím. (Kutnohorská, 2010; Plevová, 2011) Charitativní péče Charitativní péče byla projevem humanitární a morální pomoci člověku v tísni jako byla nemoc, nebo složitá životní situace. Proto ošetřovatelství také úzce souvisí s křesťanstvím. Členové církevních řádu chtěli pomocí péče o nemocné projevit lásku bohu. Křesťanská ošetřovatelská péče byla poskytována převážně chudým, nemocným, sirotků, mentálně a duševně postiženým. Při klášterech vznikali špitály, kde byla naplňována křesťanská pomoc, členy řádů se často stávali i bohatí šlechtici. (Kutnohorská, 2010; Plevová, 2011) Organizovaná léčebná péče profesionální Nejzásadnější změny v kvalitě ošetřovatelství vznikly za Krymské války (1855 1856), kdy se poprvé prosadila myšlenka vzdělaných žen jako ošetřovatelek. O tento přelom se zasloužila Florenc Nightingalová, angličanka narozená 12. května 1820. Florence bojovala proti špatným 11
hygienickým podmínkám, vymyslela signalizační zařízení, upřednostňovala separování pacientů podle chorob. Dalším významným představitelem v 19. století byl Nikolaj Ivanovič Pirogov, celosvětově uznávaný chirurg. Vnímal ošetřovatelství jako významné povolání. V Petrohradě založil první anatomický ústav na světě, vydal ilustrovaný anatomický atlas a sám vyškolil 30 ošetřovatelek a poslal na frontu do krymské války. Zakladatel mezinárodního červeného kříže švýcarský podnikatel Jean Henri Dunant pozvedl profesionální ošetřovatelství na další úroveň. Za svoji iniciativu získal v roce 1901 Nobelovu cenu za mír. (Kutnohorská, 2010; Plevová 2011) 2.3 Současné ošetřovatelství Současné ošetřovatelství je obor založen na týmové spolupráci sestry s lékaři a ostatním odborným zdravotnickým personálem. Je nezastupitelné v péči o zdraví člověka. Součástí ošetřovatelství je soubor činností zaměřených na prevenci, udržení, podporu a navrácení zdraví. Vyznačuje se aktivním poskytováním ošetřovatelské péče. (Plevová, 2011) Koncepce ošetřovatelství ČR vychází z doporučení Světové zdravotnické organizace, OSN, Evropské komise, Evropské unie, Mezinárodní rady sester a Mezinárodní rady porodních asistentek. Je realizováno formou ošetřovatelského procesu a vyznačuje se aktivním poskytováním ošetřovatelské péče. (Úrazová nemocnice, 2014) 2.3.1 Ošetřovatelství Ošetřovatelství je samostatná vědecká disciplína zaměřená na aktivní vyhledávání a uspokojování biologických, psychických a sociálních potřeb nemocného a zdravého člověka v péči o jeho zdraví. (Věštník č. 9 - MZ ČR, 2004, s. 3) Ošetřovatelství je multidisciplinární obor, který je podmíněn příbuznými obory, jako je například psychologie, etika, sociologie. Tento obor má své výzkumné metody. Je zaměřen na zdraví, napomáhá k psychosociální pohodě, podporuje člověka v péči o zdraví, provádí prevenci onemocnění. Dalším zaměřením je samozřejmě na nemoc, uspokojování potřeb nemocného a snižování negativních dopadů nemoci. (Kelnarová, 2007) 2.3.2 Cíle ošetřovatelství Hlavním cílem ošetřovatelství je poskytování aktivní individualizované ošetřovatelské péče prostřednictvím ošetřovatelského procesu a navrácení či upevnění zdraví. Zajištění klidného umírání a zmírnění utrpení nemocného člověka. Aby byly cíle naplněny, spolupracuje 12
ošetřovatelský personál s lékaři a ostatními zdravotnickými a odbornými pracovníky. (Úrazová nemocnice v Brně, 2014) 2.3.3 Zdravotnický tým Zdravotnický tým, je skupina pracovníků, kteří na ošetřovatelské jednotce pečují o pacienty. Tento tým je tvořen lékaři, sestrami, zdravotnickými asistenty, sanitáři, ošetřovatelkami, fyzioterapeuty. K tomu aby pacienty navrátili do plného zdraví je potřeba dobrá spolupráce, komunikace a plnění svých povinností. (Kelnarová, 2009) 2.3.4 Zdravotnický asistent Zdravotnický asistent je zdravotnický pracovník, který není oprávněn k výkonu povolání bez odborného dohledu. Způsobilost k výkonu povolání získal absolvováním střední zdravotnické školy oboru zdravotnický asistent, zdravotnický záchranář, nebo porodní asistentka. (Zákon č. 96/2004 Sb.) 2.3.5 Všeobecná sestra Všeobecná sestra je odborný pracovník oprávněn k výkonu svého povolání bez odborného dohledu, podle zákona č. 96/2004 Sb. Odbornou způsobilost získá vystudováním vysoké nebo vyšší zdravotnické školy a získáním titulu bakalář, nebo diplomovaná sestra. (Zákon č. 96/2004 Sb.) Dále se dle indikace lékaře a bez odborného dohledu podílí na léčebné, preventivní, ošetřovatelské péči, chystá pacienty na vyšetření a plní veškeré ordinace lékaře. (Vorlíček, 2012) 13
2.4 Vzdělávání všeobecné sestry Vzdělávání provází všeobecné sestry souběžně s vývojem ošetřovatelství, je nedílnou součástí celého profesního života všeobecných sester. Vzdělání je s ošetřovatelstvím navzájem velmi ovlivňováno. V současnosti se na něj klade větší důraz. 2.4.1 Vysokoškolské vzdělání všeobecné sestry Jedná se o takzvané postgraduální studium, kam patří magisterské obory, nebo specializační studia, která navazují na vyšší odborné školy, nebo vysoké školy. Student si může vybrat, zda po vystudování střední školy nastoupí na tříletý bakalářský obor a získá titul bakalář, nebo zvolí pětiletý obor, za jehož absolvování získá titul magistr. Dalším vzděláním je takzvané postkvalifikační studium, kdy sestra již získala způsobilost k výkonu povolání bez odborného dohledu podle zákona č. 96/2004 Sb., o nelékařských zdravotnických povoláních ve znění pozdějších právních předpisů, ale chce se dále vzdělávat. Má k dispozici magisterské studium, specializační studia, certifikované kurzy. (Kutnohorská, 2010) A) Magisterské obory Aby sestra získala akademický titul Mgr. a tedy magisterské vzdělání, musí absolvovat navazující magisterský studijní program. Titul magistr je odvozen z latinského slova magister, což znamená učitel, mistr, a uvádí se před jménem. Toto studium umožňují jen některé fakulty a pro prezenční i kombinované studium trvá 2 roky. Studium je ukončeno státní zkouškou a obhajobou diplomové práce. Student si může zvolit z několika nabízených oborů. (Filozofická fakulta, 2014) 1. Ošetřovatelská péče v interních oborech Vystudováním tohoto dvouletého magisterského oboru získá sestra úplné vysokoškolské profesionální vzdělání, pro poskytování vysoce specializované péče v interních oborech. Absolvent tohoto oboru je oprávněn zajišťovat specializovanou ošetřovatelskou péči v interních oborech a řízení ve zdravotnictví, v klinické péči o dlouhodobě nemocné, v administrativě, výzkumu a vědě, nebo i zdravotní politice. Mají také znalosti pro výkon středního a vrcholového managementu ve zdravotnických, sociálních a jiných institucí. Úspěšný absolvent tohoto oboru bude moci působit v ošetřovatelství se zaměřením na management v ošetřovatelství, bude moci poskytovat ošetřovatelskou péči v oborech specializačního vzdělávání v ošetřovatelské péči v interních oborech onkologie, geriatrie, péče o pacienty 14
s chronickými ranami. K získání magisterského titulu je potřeba obhájit diplomovou práci a složit státní závěrečnou zkoušku. (FZV, 2014). 2. Ošetřovatelství ve vybraných klinických oborech Absolvent tohoto dvouletého magisterského oboru je schopen řídit ošetřovatelské služby na různých úrovních, může provádět výzkumy a podílet se na jejich řešení, je schopen tyto poznatky řešit v praxi a zlepšovat kvalitu zdravotnické péče. Tento studijní program je rozdělen do několika specializací a to je ošetřovatelská péče v interních oborech, ošetřovatelská péče v chirurgii a ošetřovatelská péče v pediatrii. Student si sám zvolí své zaměření a to určí jeho odborné zaměření. Tento studijní obor je zakončen obhajobou diplomové práce a státní závěrečnou zkouškou. Absolvent získá titul magistr. (LF, 2014) 3. Intenzivní péče Tento studijní obor zaručuje, že absolvent a držitel titulu magistr, bude schopen provádět vysoce specializovanou ošetřovatelskou péči v oboru intenzivní péče, bude schopen plnit řídící a koordinační funkce v souladu s platnou legislativou a získá plnohodnotné vysokoškolské vzdělání a způsobilost v oboru intenzivní péče dle nařízení vlády č. 31/2010 Sb. z 11. ledna 2010. Magistr bude vykonávat ošetřovatelskou péči na vysoce specializační úrovni, zejména u pacientů se selháním základních životních funkcí, nebo pokud toto selhání hrozí, může se účastnit v přednemocniční neodkladné péči, včetně letecké záchranné služby, u pacientů s život ohrožujícími stavy, kardiovaskulárním onemocněním, s dlouhodobou plicní ventilací. Držitel titulu magistr a absolvent tohoto oboru získá označení Sestra pro intenzivní péči, po obhajobě diplomové práce a složení státní závěrečné zkoušky. Délka studia v prezenční i kombinované formy jsou 2 roky. (MUNI, 2014) 4. Fyzioterapie Vystudovaný kvalifikovaný pracovník s držitelem titulu magistr, bude schopný vykonávat léčebně-rehabilitační péči motoriky a realizovat rehabilitační program u pacientů s poruchami pohybového aparátu či po amputacích ve zdravotnických zařízeních. Připravuje pacienta do běžného života a zajišťuje návaznost na jiné formy rehabilitace. Absolvent získává také kvalifikaci pro pedagogické působení na vzdělávání nelékařských pracovníků v rehabilitaci, případně může dále pokračovat ve studiu na doktorské vzdělání. Absolvent dvouleté studium ukončí státní závěrečnou zkouškou a obhajobou závěrečné diplomové práce. (LF, 2014) 5. Nutriční specialista Absolvent získává specializaci v nutriční výživě, může tedy provádět vysoce specializační nutriční péči o dětské pacienty, a bez odborného dohledu doporučovat a sestavovat stravu pro děti podle jejich základního onemocnění, sledovat a vyhodnocovat stav výživy, doporučovat 15
lékaři případné změny ve výživě, vykonává práci odborného výživového poradce, sleduje úroveň stravy v nutričních a nemocničních zařízeních. Upravuje porce a výživovou hodnotu jídel pro pacienty. Dále poskytuje nutriční poradenství a poradenství pro zdravou výživu, vede stravovací kurzy, dle doporučení lékaře sestavuje výživový režim a případné výživové doplňky stravy. Může se také uplatňovat v diabetických poradnách, v hygienických stanicích, hospicích a sociálních ústavech. Absolvent musí absolvovat dvouleté studium se zakončením státní závěrečnou zkouškou a obhajobou závěrečné práce. Po absolvování získá magisterský titul. (Grofová, 2007) 6. Optometrie Vystudovaný pracovník magistr, bude schopen rozvíjet a vykonávat činnost optometristy v léčebné a preventivní péči o zrak, jeho péče se bude pohybovat v rámci vymezených kompetencí absolventa. Absolvent by měl být schopný podle určené diagnózy uplatnit vhodné vyšetřovací a terapeutické metody, po konzultaci s lékařem, a diagnostikuje oční vady, ke kterým doporučuje brýle nebo kontaktní čočkami. Optometrista je schopen vykonávat svou práci samostatně, a to ne jen v rámci zdravotnického zařízení, ale také v ústavech sociální péče, lázních, a dalších zařízeních. Dalším jeho uplatněním je možnost pedagogická, tedy vyučovat obor optometrie na středních a vysokých školách. Svůj titul získá absolvováním dvouletého oboru optometrie a ukončením státní závěrečnou zkouškou a obhajobou diplomové práce. (FBMI, 2014) 7. Adiktologie Tento multidisciplinární obor je zaměřen na problematiku užívání návykových látek a jejich problematiku. Je zaměřen na pomoc drogově závislých, předcházení závislosti a její minimalizování. Dále se věnuje léčbě závislosti a navrácení a začlenění vyléčených narkomanů do společnosti. Tento obor není zaměřen jen na nelegální drogy, ale zaměřuje se i na problematiku užívání alkoholu, tabáku i legálních drog, zkoumá faktory, které ovlivňují, podmiňují chování člověka. Absolvent je připraven své teoretické znalosti užívat v praxi a řídit adiktologické služby. Tento obor je dvouletý, po absolvování státní zkoušky a obhajoby závěrečné práce student získává magisterský titul. (Adiktologie, 2014) B.) Doktorské studium Doktorské studium, patří mezi postgraduální vzdělávání a navazuje na magisterské obory. Absolvováním doktorského studia získává absolvent mezinárodně uznávaný titul Ph.D. který se uvádí za jménem a představuje hodnost doktora. Zkratka Ph.D vychází z latinského philosophiae doctor což v doslovném překladu znamená doktor filozofie. Podmínky pro získání 16
doktorského titulu se liší, podle země, ve které student studuje. V České republice doktorské studium představuje délku 3-4 roky, podle zvoleného studijního programu. Student hlásící se na doktorské studium musí mít ukončené magisterské studium. Uchazeč o studium musí již při přihlášce zadat téma své disertační práce. Studium je zakončeno obhájením disertační práce, při které student obhajuje kvalitu svého výzkumu a dále složením státní doktorské zkoušky. (Špirudová, 2006; Wikipedie, 2004) Doktorský studijní program ošetřovatelství Doktorské studium probíhá pod vedením odborného školitele, který je oprávněn rozhodovat o aktivitách studenta, a je zaměřena no vědecké bádání, výzkumnou práci, publikační činnosti a ošetřovatelský přístup k lidským potřebám. Absolvent je veden k samostatné vědní činnosti, je schopen aplikovat mezinárodní poznatky v teorii i praxi. Absolvent by měl být připraven k vědní i manažerské činnosti v péči o zdraví a nemoc, o prevenci, může se zapojit do pedagogického vzdělávání, může se zapojovat do organizací s ošetřovatelskou tématikou. Po čtyřech letech, je studium ukončeno státní doktorskou zkouškou a obhajobou výzkumné disertační práce. Absolventům je udělen akademický titul Ph.D., který je uváděný za jménem. (LF, 2014; ZSF, 2014) C.) Celoživotní vzdělávání Zákon o nelékařských zdravotnických povoláních požaduje celoživotní vzdělávání všech nelékařských zdravotnických pracovníků. (Zákon č. 96/2004 Sb.) Celoživotní vzdělávání je průběžné obnovování, zvyšování, prohlubování a doplňování vědomostí, dovedností a způsobilosti v příslušném oboru v souladu s nejnovějšími vědeckými poznatky. (Vévoda, 2013, s. 117) Jak již bylo řečeno, nelékařští zdravotničtí pracovníci jsou povinni dále se vzdělávat. Plnění této povinnosti je založena na kreditním systému, který je stanoven podle Vyhlášky č. 423/2004 Sb. Všeobecná sestra, která je odborně způsobilá k výkonu svého povolání, má povinnost zaregistrovat se do mezinárodního registru sester a obdrží registrační osvědčení. Držitel osvědčení je zdravotně způsobilý, trestně bezúhonný a splňuje délku studia či praxe. Celoživotní vzdělávání se dokládá získanými kredity ze vzdělávacích akcí, specializačních kurzů, nebo z dalšího studia. Možnosti celoživotního vzdělávání a počet kreditů za jejich absolvování je popsáno ve vyhlášce č. 423/2004 Sb. (zákon č. 423/2004 Sb.; Šnajdrová, 2008) Pro prodloužení osvědčení k výkonu povolání bez odborného dohledu musí sestra doložit 40 kreditů za období 10 let zpětně, a podat si žádost o prodloužení osvědčení. (NCONZO, 2013) 17
D.) Specializační studium Specializační studium není pro sestru povinností. Absolvováním specializačního studia získá sestra specializovanou způsobilost k vysoce specializovaným činnostem. Pokud sestra tuto specializaci nemá, smí ji vykonávat pouze pod odborným dohledem specialisty. Specializaci získá sestra ukončeným specializačním vzděláním, které je zakončeno atestační zkouškou a probíhá v akreditovaném zařízení. (zákon č. 96/2004 Sb.) Specializační obory jsou stanoveny nařízením vlády č. 31/2010 Sb. Nařízení vlády o oborech specializačního vzdělávání a označení odbornosti zdravotnických pracovníků se specializovanou způsobilostí. Nyní se setra může vzdělávat v těchto oborech: Intenzivní péče sestra pro intenzivní péči Perioperační péče sestra pro perioperační péči Ošetřovatelská péče v pediatrii dětská sestra Intenzivní péče v pediatrii dětská sestra pro intenzivní péči Komunitní ošetřovatelská péče komunitní sestra Ošetřovatelská péče v interních oborech sestra pro péči v interních oborech Ošetřovatelská péče v chirurgických oborech sestra pro péči v chirurgických oborech Ošetřovatelská péče v psychiatrii sestra pro psychiatrii Perfuziologie Sestra pro perfuziologii Organizace a řízení zdravotnictví specialista pro organizaci a řízení zdravotnictví Specializační vzdělání probíhá v akreditovaných zařízeních a je pod kontrolou ministerstva zdravotnictví. Na vzdělání účastníka dohlíží přidělený školitel, který je sám pracovník se specializačním vzděláním v daném oboru. (Vévoda, 2013) 2.5 Kariérní postup všeobecné sestry ve zdravotnictví Všeobecná sestra Všeobecná sestra je zdravotnický pracovník, který je oprávněn vykonávat své povolání bez odborného dohledu. Odbornou způsobilost k výkonu tohoto povolání získá absolvováním tříletého akreditovaného zdravotnického bakalářského oboru, nebo oboru diplomovaná sestra na vyšší zdravotnické škole. Dále oboru všeobecná sestra na zdravotnické střední škole a diplomovaná porodní asistentka na vyšší zdravotnické škole, pokud rok zahájení bylo nejpozději 2003/2004. (zákon č. 96/2004 Sb.) 18
Profil absolventa všeobecné zdravotní sestry vychází ze světové zdravotnické organizace pro země Evropské unie. Absolvent dosáhne širokého odborného vzdělání, které mu umožní možnost práce v zemích Evropské unie. Všeobecná sestra je oprávněna pracovat samostatně a vést všechny fáze ošetřovatelského procesu. Úlohu všeobecné sestry zahrnuje poskytování léčebné, pomocné preventivní, rehabilitační péče a to skupinám i jednotlivcům. Po získání praktických dovedností se všeobecná sestra může uplatnit jako staniční sestra. (FF, 2014) Náplní práce je vyhodnocování potřeb pacienta, hodnotit a zaznamenávat jeho stav. Provádí odběry biologického materiálu neinvazivní i invazivní cestou. Podává léčebné přípravky dle ordinace lékaře, ošetřuje operační rány včetně drénů, provádí katetrizaci močového měchýře u žen. Dále asistuje lékaři při odborných výkonech. (Strejčková, 2007) Staniční sestra Hlavní článek na standartním oddělení je staniční sestra. Staniční sestra nebo-li provozní management vede celé oddělení, jak po ekonomické stránce tak po ošetřovatelské. Hospodaří s rozpočtem, zajišťuje odborný dohled nad zdravotníky bez registrace a školení nových pracovníků. Má na starosti hodnocení pracovníků. Dále se podílí na auditních činnostech v rámci zdravotnického zařízení, podporuje činnosti, které vedou ke zvyšování kvality ošetřovatelské péče. Staniční sestra je způsobilá k edukaci pacientů ve vybraných oblastech, asistenci při vybraných úkolech, ošetřování těžkých chronických ran a aplikací chemoterapie. (Plevová, 2012 ) Vrchní sestra Vrchní sestra jakožto nadřízená staniční sestře provádí pravidelné kontroly na oddělení. Kontroluje ošetřovatelské dokumentace, hodnotí ošetřovatelskou péči. Vrchní sestra může provádět auditní činnost v rámci ošetřovatelské péče, provádět školení a kardio-pulmonální resuscitaci, a podobně jako staniční sestra smí vykonávat edukaci pacientů a asistovat při vybraných odborných výkonech. (Plevová, 2012 ) Náměstkyně ošetřovatelské péče Náměstkyně ošetřovatelské péče je oprávněna stanovovat koncepce a strategie ošetřovatelské péče, připravovat a realizovat projekty podpory zdraví, zajišťuje celoživotní vzdělávání pracovníků, koordinace činnosti nelékařských zdravotnických pracovníků, zahájení a ukončení adaptačního procesu u nelékařských zdravotníků, vykonávání auditní činnosti v ošetřovatelské péči, a samozřejmě provádění specializovaných úkonů. (Plevová, 2012) 19
V některých nemocničních zařízeních, se pro název náměstkyně ošetřovatelské péče používá hlavní sestra. Dalším zaměřením hlavní sestry, je funkce na Ministerstva zdravotnictví České republiky. Tato funkce vznikla v době, kdy byl ministrem zdravotnictví Martin Bojar. Jednalo se o vznik oddělení hlavní sestry na ministerstvu zdravotnictví. První hlavní sestrou Ministerstva zdravotnictví ČR se stala Blanka Miscoinová roku 1992. Zřízením funkce hlavní sestry se způsobilo to, že samotná sestra měla možnost zapojit se do rozhodování. (Kutnohorská, 2010) 2.5 Možnosti pracovního uplatnění všeobecných sester Všeobecná sestra má podle zákona o nelékařských zdravotnických povoláních možnost uplatnění v celé řadě oborů. Má možnost se dále vzdělávat a tím zvýšit své pracovní uplatnění. (Vévoda, 2013) 2.5.1 Možnosti uplatnění v nemocničním zařízení Nemocniční zařízení, je zřejmě nejvýznamnější zdravotnická instituce vůbec. Nemocniční zařízení je lůžkové, a poskytuje léčebnou i ošetřovatelskou péči těm pacientům, kteří nemůžou být ošetřeni či léčeni ambulantně. Zde je pacientům poskytována péče nepřetržitě, 24 hodin denně. K základním funkcím nemocnice patří diagnostická péče. Nemocnice slouží také jako vzdělávací zařízení pro lékaře a jiný zdravotnický personál, který v této instituci vykonává praxi, klinický výzkum a jiné. Menší nemocnice mají nejčastěji do 300 lůžek, velké až nad 600 lůžek. (Gladkij, 2003) Všeobecná sestra v nemocničním zařízení vykonává ošetřovatelskou péči, při které nepotřebuje žádnou indikaci lékaře. Vykonává tak práci, která vyplívá z definice vyhlášky o činnostech. Druhou její rolí je role spolupracovnice lékaře tj. její podíl na péči léčebně-preventivní, za niž je odpovědný lékař. Sestra tyto činnosti vykonává vždy alespoň na základě indikace lékaře, popřípadě pod jeho odborným dohledem nebo přímým vedením. (Brůha, Prošková, 2011, s. 212) Všeobecná zdravotní sestra může v nemocnici pracovat na kterémkoli oddělení, na které bude vrchní sestrou přidělena. Nejběžnější oddělení v nemocnici jsou interní oddělení, chirurgické, gynekologické, porodnické, novorozenecké, jednotka intenzivní péče, anesteziologickoresuscitační oddělení, ambulance, traumatologie, dětské, kožní oddělení a samozřejmě sály. 20
2.5.2 Možnosti uplatnění mimo nemocniční zařízení Jedná se o pracovní pozice, které jsou ve zdravotnických zařízeních, spadají pod Ministerstvo zdravotnictví a řídí se zdravotnickými právními předpisy. V těchto zařízeních mohou pracovat všeobecné zdravotní sestry, které jsou odborně způsobilé k výkonu zdravotnického povolání bez odborného odhledu. A.) Dětské jesle Dětské jesle jsou zařízením, kam může rodič svěřit své dítě do péče odborným pracovníkům a věnovat se svým záležitostem a aktivitám, nebo práci. Jesle je institucí pro děti od nejčastěji 6 měsíců do 3 let věku, podle konkrétního zařízení. V jeslích pracuje vyškolený personál, kam se samozřejmě řadí i všeobecná zdravotní sestra. Tato dětská skupina je založena na tom, aby bylo o dítě postaráno stejně kvalitně, jako by bylo v domácím prostředí, přesněji aby se zajistil zdravý tělesný i duševní vývoj dětí v jeslích, aby výsledky péče o děti v jeslích se vyrovnali výsledkům péče o dítě v rodině, ba aby je i předčili. (Kubát, Bedrychová, 1953, s. 3) Dříve byly jesle vedeny jako zvláštní dětské zdravotnické zařízení a spadali pod Ministerstvo zdravotnictví a řídily se zdravotnickými právními předpisy, toto se však na konci roku 2013 změnilo. Nyní jsou zřizovatelem jeslí hlavně obce, a soukromí živnostníci. (MZ ČR, 2014) B.) Kojenecký ústav Kojenecké ústavy poskytují ústavní a výchovnou péči dětem, jejichž vývoj je ohrožen nevhodným domácím prostředím, a to zpravidla do věku jednoho roku (vyhláška č. 242/1991 Sb.) Kojenecký ústav je zařízení, ve kterém zdravotnický a odborný personál poskytuje kompletní zdravotní, výchovnou a sociální péči dětem od na rození do 3 let věku. Od dubna roku 2012 jsou podle zákona o zdravotních službách č. 372/20011 Sb. kojenecké ústavy považovány za dětské domovy pro děti do 3 let věku. Jedná se o děti, které nemohou z vážných důvodů vyrůstat ve vlastní rodině, například, když se o ně rodiče, nemohou, nedokáží nebo nesmějí postarat. Kromě zdravých dětí se kojenecké ústavy starají i o mentálně postižené děti, děti s vrozenými vadami, o chronicky nemocné a děti, které vyžaduj léčebný dohled. Dále jsou kojenecké ústavy uzpůsobené k tomu, aby mohli poskytovat péči i o matku, zejména o kojící, nezletilé, či nezkušené matky. O děti se 24 hodin starají zdravotní dětské sestry, lékaři, psychologové, sociální pracovnice, dostává se jim rehabilitační a komplexní výchovná péče. (zákon č. 372/20011 Sb.; KOJENECKY-USTAV) 21
C.) Dětské léčebny Zajištují doléčování, dlouhodobou léčbu a rehabilitační péči dětem s velkým onemocnění. (Sedlářová, 2008 s. 16) Mezi síť odborných lůžkových a lázeňských ústavů pro děti patří také dětská sanatoria, která jsou určena pro děti, u kterých není nutná hospitalizace, ale pro zlepšení zdravotního stavu je nutná dlouhodobá péče. Dále dětské ozdravovny, ty poskytují odbornou péči opakovaně nemocným dětem, nebo těm, u kterých je nutná delší rekonvalescence po těžkých onemocněních a operacích. (Sedlářová, 2008) D.) Domácí péče Domácí péčí (mezinárodně označována Home Care) se rozumí kvalifikovaná a odborná nelékařská, ošetřovatelská a rehabilitační péče, poskytovaná pacientům v jejich domácím sociální prostředí, kam za nimi dochází pečovatelka. Tato péče je poskytovaná na základě doporučení a nařízení praktického lékaře, nebo ošetřujícího lékaře na oddělení, kde byl pacient hospitalizován. Domácí péči poskytují různé agentury. Náplní domácí péče, je rozvoj soběstačnosti u pacienta, rehabilitační služby, péče o chronické rány, zmírňování utrpení a péče o umírajícího. Cílem domácí péče je snížit počet hospitalizací a minimalizovat ústavní péči, o pacienta je pečováno v jeho domácím sociálním prostředí, a domácí agentury přímo komunikují s jejich ošetřujícím lékařem. (Kalvach, 2011) E.) Hospic Hospic je speciální zdravotní a sociální zařízení, které slouží výhradě pro nemocné s těžkým onemocněním, nebo nevyléčitelně nemocné. Účelem tohoto zařízení je zmírnění utrpení umírajícího, je zde postaráno o jejich fyziologické potřeby, o tlumení bolesti a jiné projevy nemoci, péče se zaměřuje také na paliativní péči. Hospic umožňuje neomezený a intenzivní kontakt s rodinnými příslušníky, kteří mohou provádět částečně ošetřovatelskou a hygienickou péči, a být s příbuzným až do jeho konce. (Svatošová, Jirmanová, 1998) F.) Domov pro seniory Domov pro seniory je příspěvková organizace, která zajišťuje komplexní sociální péči, podporuje zdraví seniorů, pečuje o nemocné a zdravotně postižené, o které se nemůže, nebo nechce nikdo starat a kteří vzhledem k věku, či zdravotním potřebám nemohou zůstat sami. Domovy pro seniory poskytují komplexní služby, jako je ubytování, úklid, praní, celodenní strava, která odpovídá dietě klienta, pomoc při hygieně nebo jiných běžných úkonů. Domovy jsou uzpůsobeny, aby poskytovali i kulturní a společenské akce, často pořádají různé výlety, 22
součástí zařízení je vždy společenská místnost, kde se mohou společně věnovat různým aktivitám, dále chodit na procházky, a setkávat se s rodinou a přáteli. (Holczerová, Dvořáčková, 2013) G.) Ordinace praktického lékaře V ordinaci praktického lékaře je zajišťována léčebná a preventivní péče všeobecně pro všechny věkové skupiny a sociální postavení. Praktický lékař je tím kdo rozhoduje, zda je zdravotní problém vážný, a případně odesílá své pacienty na důkladnější vyšetření, nebo doporučí hospitalizaci. Praktický lékař mívá často se svým pacientem vztah, který trvá celý život. (Říha, Pikola, 2010) V ordinaci praktického lékaře stráví sestra většinu času s ošetřujícím lékařem, proto je pro jejich práci velmi důležité, aby si sestra i lékař společně rozuměli. Sestra v ordinaci lékaři asistuje, vykonává profesionální ošetřovatelskou péči, plní ordinace lékaře, komunikuje s pacienty, je empatická a vstřícná. K jejímu výkonu práce patří odběry biologického materiálu, sledování fyziologických funkcí, aplikuje injekce, podává předepsané léky a provádí návštěvy u nemocných doma. Lékař se bez sestry v ordinaci neobejde. (Bílá, 2008) H.) Psychiatrická nemocnice Psychiatrické nemocnice poskytuje specializovanou dlouhodobou léčbu a rehabilitaci duševně nemocným pacientům. Péče je poskytována jak dětským, tak dospělým pacientům. Psychiatrické léčebny na rozdíl od nemocničních zařízení, jsou přijímání pacienti k dobrovolné i nedobrovolné hospitalizaci, protože mohou být nebezpeční sobě, nebo i okolí. K hospitalizaci jsou nejčastěji přijímáni pacienti s diagnózou schizofrenie, závislost na návykových látkách, poruchy osobnosti, dále na vyšetření duševního stavu, stanovené soudem a tak dále. Jednotlivá oddělení jsou upravena pro potřeby klientů, kteří jsou zde hospitalizovaní. V těchto zařízeních je důležitá práce sestry, která sleduje chování pacienta, stavy nálad, jeho postoj k užívání léku, příjem stravy a tekutin, postoj k denním aktivitám. Musí být pohotová a aktivní, jelikož práce s psychiatrickými pacienty není jednoduchá ani jednotvárná. (Marková, Venglářová, Babiaková, 2006) Sestra v péči o psychiatrické pacienty dbá o vyhodnocování soběstačnosti pacienta, hodnotí, zda je nebezpečný sobě, nebo okolí a zajišťuje nezbytná opatření. Napomáhá pacientovi se změnou prostředí a také dbá na to, a by byl schopen vrátit se do normálního života. Nejdůležitější činností sestry je pozorování pacienta, všímá si jeho chování, adaptace, 23
zdravotního stavu a dokáže posoudit a zaznamenat, zda se pacientův stav zhoršuje či ne. (Petr, Marková, 2014) 24
3 Praktická část 3.1 Metodika výzkumu Výzkum této práce byl pojat jako kvantitativní studie za použití techniky dotazníkového šetření. Úvod dotazníku informuje o účelu výzkumu a zároveň ujišťuje respondenty o anonymitě. Dotazník se skládá z 12 uzavřených otázek., z toho otázky 3, 6, 8, 9, 11 a 12 obsahují podotázky. Dotazník je určen pro nelékařský zdravotnický personál pracující v nemocničním zařízení. Úvod dotazníku zahrnuje otázky o vzdělání a délce praxe v oboru. Dále se věnuje pracovní pozici a spokojenosti s kariérním růstem. Na závěr jsou otázky zaměřeny na znalosti o pracovním uplatněním mimo nemocniční zařízení. Tyto otázky zjišťovaly potřebné informace, které měly potvrdit nebo vyvrátit zvolené hypotézy. 3.2 Charakteristika vzoru respondentů a výzkumného prostředí Výzkumný soubor je tvořen nelékařským vyšším a nižším zdravotnickým personálem (zdravotničtí asistenti, všeobecné sestry, staniční sestry, vrchní sestry, hlavní sestry, náměstkyně ošetřovatelské péče) pracujícím v nemocničním zařízení. Výzkum probíhal v Úrazové nemocnici v Brně a v nemocnici Milosrdných bratří v Brně. 3.3 Průběh a popis výzkumu a zhodnocení výzkumu Výzkum probíhal v měsíci listopad a začátek prosince roku 2014. Všichni účastníci dotazníkového šetření byli seznámeni se způsobem jejich vyplnění. Dotazníků bylo celkem rozdáno 124 a zpět se mi jich vrátilo 100. Návratnost byla tedy 80,65 %. Zpracování získaných dat bylo provedeno pomocí počítačového programu Microsoft Office Word 2013 pro psaný text i pro tabulky, které jsem zpracovala podle získaných údajů. Tato práce celkem obsahuje 30 tabulek a 1 graf. 25
3.4 Výsledky výzkumu Dosavadní ukončené vzdělání? Možné odpovědi Absolutní četnost Relativní četnost (%) Střední odborné s maturitou 34 34 % Vyšší odborná škola 27 27 % Vysoká škola, udělení titulu Bc. 33 33 % Vysoká škola, udělení titulu Mgr. 5 5 % Doktorské studium 1 1 % Celkem 100 100 % Tabulka 1 dosavadní ukončené vzdělání Tabulka 1 zobrazuje dosavadní ukončené vzdělání. 34 respondentů (34 %) zvolila možnost Střední ukončené s maturitou, 27 respondentů (27 %) odpovědělo Vyšší odborná škola. Možnost Vysoká škola, udělení titulu Bc., byla zastoupena 33 dotazovanými (33 %). Vysoká škola, udělení titulu Mgr. označilo 5 sester (5 %). Odpověď Doktorské studium volil 1 dotazovaný (1 %). Dále se vzdělávám? Možné odpovědi Absolutní četnost Relativní četnost % Ano 40 40 % Ne 60 60 % Celkem 100 100 % Tabulka 2 další vzdělávání Tabulka 1 zobrazuje, zda se dotazovaní respondenti dále vzdělávají a dálkově studují. 40 respondentů (40 %) zvolila možnost Ano, 60 respondentů (60 %) odpovědělo NE. 26
Navštěvuji kurzy pro navýšení či prohloubení mého vzdělání? Možné odpovědi Absolutní četnost Relativní četnost % Ano 45 45 % Ne 55 55 % Celkem 100 100 % Tabulka 3 účast na kurzech pro navýšení či prohloubení vzdělání Tabulka 3 znázorňuje, zda dotazovaní respondenti navštěvují kurzy pro navýšení či prohloubení jejich vzdělání. 45 respondentů (45 %) odpovědělo Ano a navštěvují další vzdělávací semináře, zbylých 55 (55 %) respondentů odpovědělo Ne, a vzdělávací kurzy nenavštěvují. Jak dlouho pracujete v oboru? Možné odpovědi Absolutní četnost Relativní četnost % 0-2 14 14 % 3 5 21 21 % 6 12 27 27 % 13 20 21 21 % 21 30 10 10 % 31-40 5 5 % 41 a více 2 2 % Celkem 100 100 % Tabulka 4 délka praxe v oboru Tabulka 4 zobrazuje, kolik let pracují dotazovaní respondenti v oboru. 14 respondentů (14 %) odpovědělo 0 2 roky praxe v oboru. 21 (21 %) označilo 3 5 let v práce v oboru. Možnost 6 12 let v oboru označilo 27 (27 %) dotazovaných. 13 20 let označilo 21 tázaných (21 %). Další možnost 21 30 let byla označena 10 (10 %) respondenty. 5 respondentů (5 %) označilo 31 40 let praxe v oboru. Poslední možnost 41 a více označily jen 2 dotazované sestry (2 %). 27
Jaká je vaše stávající pracovní pozice? Možné odpovědi Absolutní četnost Relativní četnost % Zdravotnický asistent 9 9 % Všeobecná sestra 66 66 % Zástupce staniční sestry 10 10 % Staniční sestra 6 6 % Sestra se specializací 8 8 % Vrchní sestra 0 0 % Hlavní sestra 1 1 % Náměstkyně ošetřovatelské péče 0 0 % Celkem 100 100 % Tabulka 5 stávající pracovní pozice Tabulka 5 zobrazuje stávající pracovní pozice. Možnost Zdravotnický asistent označilo jen 9 tázaných (9 %). Nejčastější možnost, která byla označena 63 respondenty (63 %) je Všeobecná sestra. 10 tázaných (10 %) označilo Zástupce staniční sestry. Možnost Staniční sestra byla označena 6 respondenty (6 %). Sestra se specializací označilo 10 (10 %) dotazovaných. 2 respondenti (2%) volili Vrchní sestra. Možnost Hlavní sestra nezvolil žádný respondent tedy 0 (0%), stejně tak možnost Náměstkyně ošetřovatelské péče, kterou nezvolil nikdo, tedy 0 respondentů (0 %). 28
Střední odborné s maturitou Možné odpovědi Absolutní četnost Relativní četnost % Zdravotnický asistent 8 8 % Všeobecná sestra 17 17 % Zástupce staniční sestry 3 3 % Staniční sestra 3 3 % Sestra se specializací 3 3 % Vrchní sestra 0 0 % Hlavní sestra 0 0 % Náměstkyně ošetřovatelské péče 0 0 % Celkem 34 34 % Tabulka 6 vzdělání střední odborné s maturitou Tabulka 6 zobrazuje, na jaké pozici pracují sestry s ukončenou střední odbornou školou s maturitou. Možnost první Zdravotnický asistent byla označena 8 respondenty (8 %), možnost Všeobecná sestra byla volena 17 tázanými (17 %). 3 respondenti (3 %) zvolili Zástupce staniční sestry taktéž možnost Staniční sestra zvolili 3 respondenti (3 %). Možnost Sestra se specializací uvedli také 3 respondenti (3 %). Možnost Vrchní sestra nezvolil žádný respondent tedy 0 (0 %), také možnost Hlavní sestra nikdo nezvolil, tedy 0 (0 %), a poslední možnost Náměstkyně ošetřovatelské péče zvolilo 0 respondentů (0 %). 29
Vyšší odborná škola, titul Dis. Možné odpovědi Absolutní četnost Relativní četnost % Zdravotnický asistent 1 1 % Všeobecná sestra 24 24 % Zástupce staniční sestry 1 1 % Staniční sestra 0 0 % Sestra se specializací 1 1 % Vrchní sestra 0 0 % Hlavní sestra 0 0 % Náměstkyně ošetřovatelské péče 0 0 % Celkem 27 27 % Tabulka 7 vzdělání vyšší odborná škola Tabulka 7 zobrazuje, Na jaké pracovní pozici sestra pracuje, pokud její dosavadní ukončené vzdělání je vyšší odborná škola s uděleným titulem Dis. První možnost Zdravotnický asistent označil jeden tázaný 1 (1 %), další možnost Všeobecná sestra byla označena 24 respondenty (24 %). Možnost Zástupce staniční sestry zvolena jedním respondentem 1 (1 %). 0 respondentů zvolila Staniční sestru (0 %). 1 respondent zvolil možnost Sestra se specializací (1 %). Možnost Vrchní sestra zvolilo 0 respondentů (0 %), také možnost Hlavní sestra zůstala neoznačena, tedy 0 (0 %) respondentů, a poslední možnost Náměstkyně ošetřovatelské péče Nebyla zvolena, tedy 0 označení (0 %). 30
Vysoká škola, udělení titulu Bc. Možné odpovědi Absolutní četnost Relativní četnost % Zdravotnický asistent 0 0 % Všeobecná sestra 22 22 % Zástupce staniční sestry 6 6 % Staniční sestra 2 2 % Sestra se specializací 3 3 % Vrchní sestra 0 0 % Hlavní sestra 0 0 % Náměstkyně ošetřovatelské péče 0 0 % Celkem 33 33 % Tabulka 8 vzdělání vysoká škola, udělení titulu Bc Tabulka 8 zobrazuje, v jaké pracovní pozici pracují sestry, s dokončenou vysokou školou a titulem Bc. 0 respondentů (0 %) označilo možnost Zdravotnický asistent. Možnost Všeobecná sestra byla označena 22 tázanými (22 %). 6 tázaných (6 %) označilo možnost Zástupce staniční sestry. Možnost Staniční sestra byla označena 2 respondenty (2 %), další možnost sestra se specializací označili 3 dotazovaní (3 %). Vrchní sestra neoznačil žádný respondent 0 (0 %), taktéž další možnosti Hlavní sestra označilo 0 respondentů (0 %) a možnost Náměstkyně ošetřovatelské péče označilo 0 (0 %) respondentů. 31
Vysoká škola, udělení titulu Mgr. Možné odpovědi Absolutní četnost Relativní četnost % Zdravotnický asistent 0 0 % Všeobecná sestra 3 3 % Zástupce staniční sestry 0 0 % Staniční sestra 1 1 % Sestra se specializací 1 1 % Vrchní sestra 0 0 % Hlavní sestra 0 0 % Náměstkyně ošetřovatelské péče 0 0 % Celkem 5 5 % Tabulka 9 vzdělání vysoká škola, udělení titulu Mgr. Tabulka 9 zobrazuje, jakou práci vykonávají respondenti, kteří označili možnost vzdělání vysoká škola, udělení titulu Mgr. Možnost Zdravotnický asistent nezvolil žádný respondent 0 (0 %), další možnost Všeobecná sestra zvolili 3 respondenti (3 %). 0 tázaných (0 %) zvolila Zástupce staniční sestry, možnost Staniční sestra zvolil 1 respondent (1 %), taktéž možnost Sestra se specializací zvolil 1 tázaný (1 %). Vrchní sestra, tuto možnost nezvolil žádný respondent 0 (0 %), také možnost Hlavní sestra nezvolil žádný dotázaný 0 (0 %) a poslední možnost Náměstkyně ošetřovatelské péče také zůstala neoznačená, tedy 0 respondentů (0 %). 32
Doktorské studium Možné odpovědi Absolutní četnost Relativní četnost % Zdravotnický asistent 0 0 % Všeobecná sestra 0 0 % Zástupce staniční sestry 0 0 % Staniční sestra 0 0 % Sestra se specializací 0 0 % Vrchní sestra 0 0 % Hlavní sestra 1 1 % Náměstkyně ošetřovatelské péče 0 0 % Celkem 1 1 % Tabulka 10 doktorské vzdělání Tabulka doktorské studium zobrazuje, v jaké pracovní pozici pracuje sestra s ukončeným doktorským vzděláním. Možnost Zdravotnický asistent nezvolil žádný respondent 0 (0 %), také možnost Všeobecná sestra byla označena 0 respondenty (0 %), Zástupce staniční sestry zvolilo 0 tázaných (0 %), také Staniční sestra byla označena 0 tázanými (0 %), možnost Sestra se specializací má také 0 označené od respondentů (0 %), i možnost Vrchní sestra byla označena O tázanými (0 %). Jediný respondent s doktorským studiem označil možnost Hlavní sestra tato možnost byla tedy označena 1 respondentem (1 %). Poslední možnost Náměstkyně ošetřovatelské péče také nikdo nezvolil, tedy 0 (0 %) respondentů. 33
Jste ve stávající pracovní pozici spokojena? Možné odpovědi Absolutní četnost Relativní četnost % Ano 69 69 % Ne 31 31 % Celkem 100 100 % Tabulka 11 spokojenost se stávající pracovní pozicí Tabulka 11 zobrazuje, kolik respondentů z celkového počtu tázaných je, nebo není spokojeno se svou stávající pracovní pozicí. 69 respondentů (69 %) označilo možnost Ano a jsou ve své pracovní pozici spokojeni. Možnost Ne označilo 31 respondentů (31 %). Naplnila jste svá očekávání kariérního růstu? Možné odpovědi Absolutní četnost Relativní četnost % Ano 50 50 % Ne 50 50 % Celkem 100 100 % Tabulka 12 naplnění očekávání o svém kariérním růstu Tabulka 12 zobrazuje, kolik oslovených respondentů naplnila svá očekávání kariérního růstu. 50 respondentů (50 %) označilo možnost Ano a svá očekávání naplnila. 50 respondentů (50 %) označila možnost Ne a svá očekávání o kariéře nenaplnila. 34