Právní postavení jednatele ve společnosti s ručením omezeným

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra práva Právní postavení jednatele ve společnosti s ručením omezeným Bakalářská práce Autor: Ludmila Nováková Právní administrativa v podnikatelské sféře Vedoucí práce: JUDr. Michal Mědílek Praha Duben, 2015

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací. V Dobříni, dne 27. 4. 2015... Ludmila Nováková

Poděkování Ráda bych poděkovala vedoucímu mé bakalářské práce JUDr. Michalu Mědílkovi za odborné vedení, cenné připomínky, rady a konzultace, které mi při jejím zpracování poskytl.

Anotace práce Tato bakalářská práce se zabývá právním postavením jednatele ve společnosti s ručením omezeným. V souvislosti s vydáním zákona o obchodních korporacích a nového občanského zákoníku, se právní postavení jednatele upravilo a přineslo nové povinnosti. Velký důraz je kladen na výkon funkce jednatele s péčí řádného hospodáře tzn. s nezbytnou loajalitou, potřebnými znalostmi a pečlivostí. Velmi výrazná je změna ve vztahu jednatele ke třetím osobám. Nově je upravena společenská smlouva a odměňování jednatele. Zvláštní kapitola je věnována souběhu funkcí jednatel a zaměstnanec. Klíčová slova: Jednatel, povinnosti, společnost s ručením omezeným, smlouva Annotation This thesis deals with the legal position of executive officer of a limited company. In connection with the Business Corporation Act and the new Civil Code, the legal position of executives officers revise and brought new responsibilities. Great emphasis is placed on the performance of the executive with due diligence ie. with the necessary loyalty, knowledge and care. Very significant is the change in relation of the managing director to third parties. Newly regulated company contract and remuneration of executives. A special chapter is devoted to the dual functions of executive and employee. Keywords: executive officer, responsibilities, limited company, contract

Obsah Úvod... 7 1 Právní úprava společnosti s ručením omezeným... 8 1.1 Právní forma společnosti s ručením omezeným v zákonech... 8 1.2 Zápis do obchodního rejstříku... 8 1.3 Založení a vznik společnosti s ručením omezeným... 9 1.3.1 Společenská smlouva/ zakladatelská listina... 10 1.3.2 Základní kapitál a splnění vkladové povinnosti... 10 1.4 Orgány společnosti s ručením omezeným... 11 1.5 Postavení společníků... 12 2 Změny ve společnosti s ručením omezeným... 15 2.1 Vybrané změny ve společnosti v souvislosti s novými zákony... 15 3 Pojem jednatel společnosti s ručením omezeným... 17 3.1 Způsobilost jednatele společnosti s ručením omezeným... 18 3.2 Vznik a zánik funkce jednatele... 19 3.2.1 Smlouva o výkonu funkce... 19 3.2.2 Zánik funkce jednatele... 20 3.3 Pracovní postavení jednatele a jeho odměňování... 21 3.3.1 Působnost a povinnosti jednatele... 21 3.3.3 Zdravotní a sociální pojištění a daň ze závislé činnosti... 22 3.4 Překážky v provozování činnosti jednatele... 24 3.5 Odpovědnost jednatele... 24 3.6 Trestní odpovědnost jednatele... 25 4 Právní postavení jednatele... 26 4.1 Péče řádného hospodáře... 26 4.1.1 Pojem péče řádného hospodáře v legislativě historicky... 26 4.1.2 Význam pojmu péče řádného hospodáře... 27 4.2 Povinnost jednat s péčí řádného hospodáře... 29 4.2.1 Povinnost jednat s nezbytnou loajalitou... 30 4.2.2 Povinnost jednat pečlivě a s potřebnými znalostmi... 31 4.3 Povinnost neporušit péči řádného hospodáře... 32 4.4 Povinnost jednat v souladu se zájmy společnosti a dodržovat usnesení valné hromady... 34 5

4.5 Povinnost zachovávat mlčenlivost... 34 4.6 Povinnost respektovat zákaz konkurence... 35 4.7 Povinnost respektovat zákaz nekalé soutěže... 36 4.8 Povinnost informovat... 37 4.9 Povinnost podat insolvenční návrh... 37 5 Právní důsledky protiprávního jednání jednatele... 40 6 Postavení jednatele v konkrétní společnosti s ručením omezeným... 43 6.1 Popis vybrané společnosti s ručením omezeným... 43 6.2 Změny ve vybrané společnosti a jejich právní úpravy... 43 6.2.1 Právní úprava při založení společnosti... 43 6.2.2 Právní úprava při změně v zákoně o obchodních korporacích... 44 6.2.3 Jednatel a zaměstnanec vybrané společnosti v jedné osobě... 44 6.3 Souběh funkcí zaměstnance a současně jednatele... 44 6.3.1 Souběh funkcí zaměstnanec a jednatel podle obchodního zákoníku... 44 6.3.2 Souběh funkcí zaměstnanec a jednatel po 1. 1. 2014... 45 6.3.3 Možnost souběhu funkcí... 46 6.3.4 Možnost řešení souběhu funkcí... 47 Závěr... 48 Seznam použité literatury... 50 Seznam použitých zkratek... 53 6

Úvod Téma pro svoji práci jsem si vybrala Právní postavení jednatele ve společnosti s ručením omezeným. Pracuji v top managementu společnosti s.r.o. se zdravotnickým zaměřením, jako zdravotník, a s jednateli společnosti jsem v denním styku. Jednatel ve společnosti s ručením omezeným má zákonem vymezená práva a povinnosti, které jsou nezbytné pro výkon funkce jednatele. Cílem mé práce je charakterizovat (vysvětlit) pojem jednatele ve společnosti s.r.o. a to z pohledu vzniku funkce jednatele, právního postavení jednatele ve společnosti a především povinností, které vyplývají ze zákonů pro jednatele. Pro zpracování mé práce jsem zvolila popisnou metodu. Svoji práci začínám popisem společnosti s ručením omezeným, jejím založením a vznikem zápisem do obchodního rejstříku. Dále vysvětluji, co je společenská smlouva či zakladatelská listina a jaký musí být základní vklad pro založení společnosti s ručením omezeným. Pro ucelení pohledu na společnost jako celek se pouze v základních bodech dotýkám orgánů společnosti. U pojmu společník se zaměřuji na jeho práva a povinnosti. Ve druhé části popisuji změny, které nastaly ve společnosti s.r.o. s přijetím nových zákonů nového občanského zákoníku a zákona o obchodních korporacích. V dalších částech se již zabývám pojmem jednatel. Rozebírám vznik a zánik funkce jednatele, jeho způsobilost k funkci jednatele, jeho povinnosti vůči společnosti, kterou řídí a způsob odměňování, který je závislý na spravování společnosti s péčí řádného hospodáře. Pojem péče řádného hospodáře dosti podrobně vysvětluji, aby byla zřejmá jeho důležitost pro správné vedení společnosti. V následujících kapitolách zmiňuji dodržování dalších povinností vyplývajících z funkce jednatele. V páté části se dotýkám právních důsledků protiprávního jednání a odkazuji se na trestní zákoník. V závěru této části zdůrazňuji, že pokud jednatel bude jednat s péčí řádného hospodáře, bude využívat potřebných informací a bude loajální ke společnosti, pak se nemusí ničeho obávat. Zodpovědnost za naše činy nás provází celým životem. V poslední části popisuji v krátkosti vybranou společnost s ručením omezeným, jedná se o společnost mého manžela, protože zde dochází k souběhu funkcí jednatele a zaměstnance, navíc ještě společníka. Tuto problematiku pak rozvádím v následujících kapitolách a odkazuji se na výklad a názory právních znalců. 7

1 Právní úprava společnosti s ručením omezeným 1.1 Právní forma společnosti s ručením omezeným v zákonech Společnost s ručením omezeným je nejčastější forma obchodní společnosti zřizovaná malými a středními podnikateli. Právní forma se určuje při jejím zřízení. Úprava právní formy je nově obsažena v zákoně č. 90/2012 Sb. zákon o obchodních korporacích ( 1 94 Hlava I. společná ustanovení a v 132 242 Hlava IV. společnost s ručením omezeným) a z části v zákoně č. 89/2012 nový občanský zákoník (dále jen NOZ ). NOZ upravuje v 118 131 ustavení a vznik právnické osoby, základní náležitosti společenské smlouvy (zakladatelská listina, stanovy), v 132-135 a 423-429 obchodní firmu, v 136 137 a v 429 sídlo firmy, v 151 160 orgány právnické osoby, v 161 167 jednání za právnickou osobu, v 430 432 zastupování, v 450 456 prokuru a zrušení a zánik a likvidace je určena v 168 173 a 185 209. O právní formě rozhodují zakladatelé právnické osoby a je vyjádřena v zakladatelské listině či společenské smlouvě. Pro obchodní společnosti platí, že vznikají až zápisem do obchodního rejstříku, tedy dnem zápisu. 1.2 Zápis do obchodního rejstříku Obchodní rejstřík je veřejný seznam, do kterého se zapisují zákonem stanovené údaje týkající se podnikatelů nebo jiných osob, o nichž to stanoví zvláštní zákon. Zákon stanoví, že obchodní rejstřík je veden v elektronické podobě. Zápis do obchodního rejstříku je dvojí povahy konstitutivní a deklaratorní. Deklaratorní jsou zápisy takových skutečností, jejichž účinky nastávají bez ohledu na to, zda a od kdy byly tyto skutečnosti v obchodním rejstříku zapsány. Konstitutivní neboli právotvorné jsou takové zápisy, bez nichž by nemohly nastat právní účinky zapisovaných skutečností, takže zápis takových skutečností je předpokladem jejich právních účinků navenek, vůči třetím osobám. 1 Význam obchodního rejstříku spočívá v přístupnosti, transparentnosti a je zabezpečován především principem publicity. Každý má právo nahlížet do obchodního rejstříku, pořizovat si kopie, výpisky. 1 FALDYNA, F. Obchodní rejstřík Pojem, podstata a účel obchodního rejstříku a řízení ve věcech obchodního rejstříku. Právní fórum. 2006, č. 1, s. 1. 8

Do obchodního rejstříku se vzhledem k společnosti s ručením omezeným zapisuje: firma a sídlo společnosti předmět podnikání právní forma právnické osoby identifikační číslo, které přidělí rejstříkový soud jméno a bydliště (nebo firma a sídlo) osoby, která je statutárním orgánem právnické osoby nebo jeho členem, s uvedením způsobu jak jedná jménem právnické osoby a den vzniku (zániku) její funkce, jméno a bydliště prokuristy s uvedením způsobu jak jedná jménem právnické osoby, další skutečnosti, o kterých to stanoví právní předpis. Z uvedeného vyplývá, že při svých podnikatelských činnostech se musí podnikatel označovat firmou. Je důležité, aby firmu uváděl přesně tak, jak je zapsána v obchodním rejstříku. Při nesprávném užívání názvu společnosti mohou vznikat vážné důsledky, např. v jednání před soudy. Název společnosti s ručením omezeným má hlavní název a dodatek, který specifikuje obchodní společnost, používá se s.r.o. nebo spol. s.r.o. nebo společnost s ručením omezeným. 1.3 Založení a vznik společnosti s ručením omezeným Společnost s ručením omezeným se zakládá jedním nebo více zakladateli. Dva a více zakladatelů zakládají společnost s.r.o. podepsáním společenské smlouvy. Jediný zakladatel, který může rovněž založit společnost s ručením omezeným, sepisuje zakladatelskou listinu. Společenská smlouva i zakladatelská listina musí mít formu veřejné listiny, tzn., že musí být vydána ve formě notářského zápisu. Srozumitelnější výraz by byl úřední listina, termín veřejná působí dojmem, že je určena pro všechny. Zvláštní postavení veřejných listin je odvozeno především od toho, že ve veřejné listině je obsažena veřejná víra, umožňující založení dobré víry v pravost a pravdivost takové listiny. 2 Zákon používá termín veřejná listina. Společenská smlouva může být měněna dohodou všech společníků; pro tuto dohodu 2 JINDŘICH, Miloslav. Veřejné listiny-stěžejní úloha notářství. epravo.cz. [online]. 2010 [cit. 2015 04-08]. Dostupné z http://epravo.cz/top/clanky/verejne-listiny-stezejni-uloha-notarstvi-60963.html?mail 9

se vyžaduje veřejná listina. Stanoví-li tak společenská smlouva, může být měněna i rozhodnutím valné hromady. 3 1.3.1 Společenská smlouva/ zakladatelská listina Dle ust. 146 ZOK obsahuje společenská smlouva či zakladatelská listina následující náležitosti: firmu a sídlo společnosti, předmět podnikání nebo činnosti společnosti, určení společníků uvedením jména a bydliště nebo sídla, určení druhů podílů každého společníka a práv a povinností s nimi spojených, výši vkladu nebo vkladů připadajících na podíl nebo podíly, výši základního kapitálu a počet jednatelů a způsob jejich jednání za společnost. Při založení společnosti obsahuje smlouva také tyto údaje, které je možné po vzniku s.r.o. a splnění vkladové povinnosti ze zakládací smlouvy vypustit: vkladovou povinnost zakladatelů, včetně lhůty pro jejich splnění, údaj o tom, koho zakladatelé určují jednatelem nebo jednateli, popřípadě členy jiných orgánů společnosti, kteří mají být voleni valnou hromadou, učení správce vkladů a u nepeněžitých vkladů jeho popis, jeho ocenění, částku, kterou se započítává na emisní kurs, a určení osoby znalce, který provede ocenění nepeněžitého vkladu. 4 1.3.2 Základní kapitál a splnění vkladové povinnosti Společnost s ručením omezeným je nejběžnější formou obchodní korporace. Společnost s ručením omezeným je společnost, za jejíž dluhy ručí společníci společně a nerozdílně do výše, v jaké nesplnili vkladové povinnosti podle stavu zapsaného v obchodním rejstříku v době, kdy byli věřitelem vyzváni k plnění. 5 Ručení společníků zaniká po splacení všech vkladů a zapsání do obchodního rejstříku. 3 Ust. 147 odst. 1 ZOK 4 Ust. 146 ZOK 5 Ust. 132 odst. 1 ZOK 10

Minimální výše vkladu společníka je 1 Kč, ledaže společenská smlouva určí, že výše vkladu je vyšší. 6 Výše základního kapitálu společnosti tak může být minimálně 1 Kč, to je možné jen u společnosti s jediným společníkem, maximum je tedy bez omezení. Minimální výše vkladu dopadá jak na peněžitý, tak na nepeněžitý vklad tedy je-li nepeněžitý vklad oceněn pod 1 korunu, nemůže být použit. Absence údaje o výši vkladu ve společenské smlouvě je důvodem pro neplatnost společnosti podle 92 odst. 2. 7 Nepeněžitý vklad např. nemovitosti, akcie (ne služby ani práce), ocení znalec vybraný ze seznamu znalců, nemusí již být jmenován soudem, jako tomu bylo v obchodním zákoníku. 8 Společnost s.r.o. je založena sepsáním notářského zápisu. Skutečný vznik s.r.o. je až zapsáním do obchodního rejstříku. Před podáním návrhu na zápis společnosti do obchodního rejstříku se splatí celé vkladové ážio a na každý peněžitý vklad nejméně jeho 30%. 9 Vkladové ážio je rozdíl mezi cenou nepeněžitého vkladu, vyplývající ze znaleckého posudku a výší vkladu společníka. Společenská smlouva určuje lhůtu, do kdy musí být splněna vkladová povinnost, nejdéle však do pěti let od dne vzniku společnosti. Před vznikem společnosti přijímá a spravuje vklady správce vkladů jmenovaný společenskou smlouvou. Některé úkony, jako založit účet, sepsat nájemní smlouvu aj. může společnost ještě před zapsáním do obchodního rejstříku. Založení společnosti doprovází ještě další doklady např. ověřený souhlas vlastníkem s umístěním sídla firmy, čestné prohlášení a souhlas se zápisem do OR. 1.4 Orgány společnosti s ručením omezeným Valná hromada je nejvyšší orgán společnosti. Všichni společníci jsou členy valné hromady. Valnou hromadu svolává jednatel společnosti nejméně jedenkrát za rok a do její působnosti patří např. rozhodování o změně společenské smlouvy, rozhodování o změně základního kapitálu, o připuštění nepeněžitého vkladu, volba a odvolání jednatele a dozorčí rady (byla-li zřízena), rozhodování o zrušení společnosti likvidací, dále schvaluje rozdělení zisku, účetní uzávěrku atd. V případě, že společnost nemá jednatele nebo jednatel dlouhodobě neplní své povinnosti, svolá valnou hromadu kterýkoliv společník. Vyžadují-li to zájmy společnosti, svolá 6 Ust. 142 odst. 1 ZOK 7 ŚTENGLOVÁ, I., HAVEL, B., CÍLEČEK, F., KUHN, P., ŠUK, P. Zákon o obchodních korporacích. Komentář. 1. vyd. Praha: Nakladatelství C.H.Beck, 2013, s. 281. ISBN 978-80-7400-480-3 8 Ust. 143 odst. 1 ZOK 9 Ust. 148 ZOK 11

valnou hromadu dozorčí rada, je-li zřízena. 10 V jednočlenné společnosti vykonává působnost valné hromady její společník. Jednatel je statutárním orgánem společnosti, přísluší mu obchodní vedení společnosti. Společnost může mít jednoho jednatele nebo více jednatelů. Určí-li tak společenská smlouva, tvoří více jednatelů kolektivní orgán. Má-li společnost více jednatelů, kteří netvoří kolektivní orgán, vyžaduje se k rozhodnutí o obchodním vedení společnosti souhlas většiny z nich, ledaže společenská smlouva určí jinak. 11 Platí zákaz udělovat jednateli pokyny ohledně vedení společnosti. Jednatelé jsou uvedeni v obchodním rejstříku. Dozorčí rada je nepovinný orgán, který může a nemusí být zřízen společenskou smlouvou. Pokud je dozorčí rada zřízena, působí jako kontrolní orgán - dohlíží na činnost jednatelů, nahlíží do obchodních a účetních knih a jiných dokladů společnosti, kontroluje návrh na rozdělení zisku nebo vypořádání ztráty aj. Zápis o zjištěných skutečnostech předává valné hromadě. Dozorčí rada je volena valnou hromadou. Funkce člena dozorčí rady je neslučitelná s funkcí jednatele. 1.5 Postavení společníků Společník má ve společnosti podíl, který je dán určitým vkladem. Vkladová povinnost patří mezi základní povinnosti společníka. Výše podílu je určena poměrem vkladu jednotlivých společníků vůči základnímu kapitálu. Má význam pro řízení společnosti i při rozdělování zisku. Jinou významnou povinností společníka je dle 212 NOZ chovat se čestně a zachovávat vnitřní řád společnosti. U společnosti s ručením omezeným může společník pro společnost pracovat na základě pracovně-právního vztahu. Společník jako zaměstnanec pobírá mzdu, která je zdaňována jako příjem ze závislé činnosti a podléhá odvodům sociálního a zdravotního pojištění. Společníci mají vůči společnosti nejen práva, ale i povinnosti dané zákonem o obchodních korporacích a novým občanským zákoníkem. 10 Ust. 183 ZOK 11 Ust. 195 odst. 1 ZOK 12

Práva společníků: právo na podíl ze zisku společníci se podílejí na zisku určeném valnou hromadou k rozdělení mezi společníky v poměru svých podílů, ledaže společenská smlouva určí jinak. Neurčí-li společenská smlouva nebo valná hromada jinak, vyplácí se podíl na zisku v penězích. 12 právo na vypořádací podíl vzniká, jestliže některý ze společníků končí ve společnosti a není ustaven právní nástupce. V tomto případě uvolněný podíl přechází na společnost. Podíl společníka, jehož účast zanikla jinak než převodem podílu, se považuje za uvolněný podíl. 13 Společnost prodá uvolněný podíl nejméně za přiměřenou cenu bez zbytečného odkladu. Společníci mají předkupní právo k prodávanému obchodnímu podílu. Využije-li předkupní právo více společníků, rozdělí se uvolněný obchodní podíl mezi tyto společníky podle poměru jejich podílů. 14 právo na podíl na likvidačním zůstatku ustavuje 37 a 38 ZOK, ale uskutečnění je závislé na hodnotě likvidačního zůstatku. Likvidační zůstatek se rozdělí mezi společníky nejprve do výše, v jaké splnili svou vkladovou povinnost. Nestačí-li likvidační zůstatek na toto rozdělení, podílejí se společníci na likvidačním zůstatku v poměru k výši svých splacených či vnesených nákladů. 15 právo podílet se na řízení společnosti - uskutečňuje společník prostřednictvím své účasti na valné hromadě. právo na informace Společník má právo na valné hromadě i mimo ní požadovat od jednatelů informace o společnosti, nahlížet do dokladů společnosti, kontrolovat údaje obsažené v předložených dokladech a další práva na informace určená společenskou smlouvou; 16 právo podat společnickou žalobu jde o žalobu o náhradu újmy, kterou má právo podat společník jménem společnosti proti např. jednateli nebo členu dozorčí rady. Jedná se o případy, kdy člen orgánu společnosti jedná v rozporu s péčí řádného hospodáře a způsobí společnosti újmu, ustaveno v 157 ZOK. minoritní práva společník nebo společníci, jejichž vklady dosahují alespoň 10% základního kapitálu nebo 10% podíl na hlasovacích právech (dále jen kvalifikovaný společník ), mohou požádat jednatele, aby svolal valnou hromadu k projednání jimi 12 Ust. 161 odst. 1 ZOK 13 Ust. 212 odst. 1 ZOK 14 Ust. 213 odst. 1 ZOK 15 Ust. 37 odst. 2 ZOK 16 Ust. 155 ZOK 13

navržených záležitostí. 17 Pokud ke svolání valné hromady nedojde do 1 měsíce, mohou ji svolat sami. Povinnosti společníků: vkladová povinnost, tzn. splatit vklad výši vkladové povinnosti určuje společenská smlouva. Společník splní vkladovou povinnost ve lhůtě určené společenskou smlouvou, nejpozději však do 5 let ode dne vzniku společnosti nebo od převzetí vkladové povinnosti za trvání společnosti. 18 V případě prodlení nemá společník hlasovací právo. Také může být ze společnosti vyloučen, pokud tak rozhodne valná hromada. příplatková povinnost Společenská smlouva může určit, že společnost může usnesením valné hromady společníkům uložit povinnost poskytnout peněžitý příplatek. 19 To znamená, že společník svým příplatkem přináší společnosti další zdroj financování, aniž by tento příplatek měl vliv na výši společníkova vkladu nebo na výši základního kapitálu. Společenská smlouva také určí, jakou výši nesmí příplatky ve svém souhrnu překročit. zákaz konkurence Společenská smlouva může určit, v jakém rozsahu se zákaz konkurence vztahuje také na společníky. 20 Nejen na jednatele. povinnost loajality Přijetím členství v korporaci se člen vůči ní zavazuje chovat se čestně a zachovávat její vnitřní řád. 21 Míněno společenskou smlouvu. podílet se na úhradě ztráty - valná hromada rozhoduje o rozdělení podílu na zisku nebo úhradě ztráty společnosti za předchozí období ( 161 odst. 4 ZOK). 17 Ust. 187 odst. 1 ZOK 18 Ust. 150 odst. 1 ZOK 19 Ust. 162 odst. 1 ZOK 20 Ust. 199 odst. 4 ZOK 21 Ust. 212 odst. 1 NOZ 14

2 Změny ve společnosti s ručením omezeným Změny ve společnosti s.r.o. jsou dány novým občanským zákoníkem a zákonem o obchodních korporacích. Zákon o obchodních korporacích (dále jen ZOK ) je zkrácený název zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech. Tento zákon z části nahradil obchodní zákoník č. 513/1991 Sb. Věnuje se především úpravě obchodních společností a družstev. Obchodní závazkové právo je obsaženo v NOZ, který nahrazuje občanský zákoník z roku 1964 (zákon č. 40/1964 Sb.). NOZ tvoří 3081 paragrafů a obsahuje řadu ustanovení, která se týkají podnikatelů, např. vymezení podnikatele, ustavení a vznik obchodní společnosti, zánik a likvidace, orgány, jednání a zastupování atd. Zákon o obchodních korporacích schválila poslanecká sněmovna 16. prosince 2011, senát 25. ledna 2012 a prezident republiky jej podepsal 20. února 2012. Účinnosti zákon, stejně jako nový občanský zákoník, nabyl 1. ledna 2014. Zákon o obchodních korporacích se dělí na 3 části s celkem osmi hlavami: Obchodní korporace (Hlava I- VI.) Ustanovení závěrečná a přechodná (Hlava I II) Účinnost 2.1 Vybrané změny ve společnosti v souvislosti s novými zákony Dle 777 odstavce 2 ZOK pokud obchodní korporace nepřizpůsobí do 6 měsíců od dne nabytí účinnosti tohoto zákona, tj. do 30. 6. 2014, listiny podle odstavce 1 777 a nedoručí je do sbírky listin, bude rejstříkovým soudem vyzvána a bude jí ve výzvě dodatečně stanovena přiměřená lhůta ke splnění této povinnosti. Až po uplynutí této dodatečné lhůty soud na návrh rejstříkového soudu nebo osoby, která na tom osvědčí právní zájem, zruší obchodní korporaci a nařídí její likvidaci. ZOK ukončil povinnost pro s.r.o. složit základní minimální kapitál 200 000 Kč minimální symbolický vklad každého společníka po rekodifikaci, dle 142 odstavce 1 ZOK, činí 1 Kč. Předpokládá se, že se tím zjednoduší zakládání s.r.o. pro živnostníky z hlediska financování. Oceňování nepeněžitých vkladů nově není nutné za tímto účelem jmenovat znalce soudem, ale musí být veden v seznamu znalců. Dle 142 odstavce 2 si znalce při 15

zakládání společnosti s.r.o. vybírá zakladatel společnosti a po jejím vzniku jednatel společnosti. Společenská smlouva dle 146 odstavce 1 a 2 ZOK obsahuje nové náležitosti, např. určení druhů podílů každého společníka a s nimi spojených práv a povinností, označení podílů, určení počtu jednatelů, uvedení osoby znalce na ocenění nepeněžitého vkladu. Podíl společníka v s.r.o., nyní dle 137 a 138 ZOK, může být představován kmenovým listem (dříve obchodní podíl), který je považován za listinný cenný papír. Podíl ve formě kmenového listu se převádí rubopisem (dosud jen u a.s.), avšak není obchodovatelný na veřejném trhu. Společnost může vydat více kmenových listů, vydání není povinné, ale musí být upraveno ve společenské smlouvě. Kmenový list může být vydán pouze k podílu, jehož převoditelnost není omezena ani podmíněna. Převod podílu na jiného společníka či na třetí osobu jedná se o změnu principu souhlasu, dříve byl souhlas valné hromady, nyní stačí souhlas některého orgánu společnosti; v případě převodu na třetí osobu, která není společníkem společnosti, vyžaduje souhlas valné hromady. Dle 161 odstavec 3 může být podíl na zisku vyplácen bez souhlasu valné hromady, pokud je v zakladatelské smlouvě zřízen druh podílu s pevně stanovenou výší podílu na zisku. Povinné vytváření rezervního fondu již ZOK nevyžaduje. Zrušení zákazu řetězení jedna a táž osoba může být jediným společníkem či zakladatelem libovolného počtu společností s ručením omezeným a zároveň společnost s.r.o. může být jediným společníkem či zakladatelem jiné společnosti s.r.o., se souhlasem všech. Zrušen je maximální počet 50 společníků, který byl limitován. 22 Zákaz konkurence se souhlasem všech společníků lze tento zákaz vyloučit. 22 Ust. 105 odst. 3 ObchZ 16

3 Pojem jednatel společnosti s ručením omezeným Jednatel je statutární orgán společnosti. Jednatelem může být společník nebo jiná fyzická osoba, která zastupuje danou společnost navenek, vůči třetím osobám. Jedná samostatně a osobně. Podle 195 a 196 ZOK realizuje jednatel jménem společnosti např. vnější vztahy, nebo má oprávnění uzavírat smlouvy. Jednatel také vykonává činnosti uvnitř společnosti, tzn., že řídí společnost, zabezpečuje obchodní vedení podniku včetně vedení účetnictví, vede seznam společníků, valné hromadě předkládá návrhy na rozdělení zisku, podává zprávu o podnikatelské činnosti společnosti, předkládá zprávu o stavu jejího majetku atd. Jednatelů může být jeden nebo jich může být více, přičemž počet jednatelů stanoví společenská smlouva. ZOK v ust. 146 stanoví povinné náležitosti společenské smlouvy. Obsahem společenské smlouvy kromě počtu jednatelů je i určení způsobu jejich jednání za společnost. Ustanovení 194 odst. 1 ZOK stanoví: Statutárním orgánem společnosti je jeden nebo více jednatelů. Podle ust. 44 odst. 5 ZOK platí Statutárním orgánem společnosti s ručením omezeným je každý jednatel, ledaže společenská smlouva určí, že více jednatelů tvoří kolektiv. Změna počtu jednatelů, je možná pouze změnou společenské smlouvy. Je-li více jednatelů, společenská smlouva určí způsob jednání jménem společnosti. Není-li způsob jednání určen, má oprávnění jednat jménem společnosti každý z jejich jednatelů samostatně. 23 Rozhodování více jednatelů je upraveno v 440 ZOK kde se říká, že kolektivní orgán rozhoduje většinou hlasů přítomných jednatelů, ledaže zakladatelská smlouva určí např. vyšší počet. Každý jednatel má 1 hlas. Pro běžná rozhodnutí určuje ZOK, že musí jít o rozhodnutí většiny hlasů, počítané z jakéhokoli počtu přítomných hlasů. Souhlasu všech jednatelů je zapotřebí u závažných rozhodnutí, která musí být konkrétně určena. Z 158 odst. 3 NOZ vyplývá, že zakladatelské právní jednání může určit, že v případě dosažení rovnosti hlasů při rozhodování voleného orgánu právnické osoby rozhoduje hlas předsedajícího. Každý jednatel má právo účastnit se na jednáních kolektivního orgánu tvořeného více jednateli. Podle 159 odst. 2 NOZ Člen voleného orgánu vykonává funkci osobně; to však nebrání tomu, aby člen zmocnil pro jednotlivý případ jiného člena téhož orgánu, aby za něho 23 DĚDIČ, J. a kol. Právo obchodních společností 1. vyd. Praha: Prospektrum spol. s.r.o. 1998, s. 211. ISBN 80-7175-064-6 17

při jeho neúčasti hlasoval. Za výběr náhradní osoby je však zodpovědný, protože však vybírá pouze z jednatelů, nehrozí velké nebezpečí. Záleží také na tom, jak se mu podaří zastupujícího jednatele ovlivnit pro určité hlasování. Náhradní osoba však musí jednat s péčí řádného hospodáře. Z jednání se pořizuje zápis, kde jsou mimo jiné uvedeni všichni přítomní jednatelé a je zaznamenáno i jejich hlasování jmenovitě. To je důležité zvláště při prokazování vzniklé škody, kdy se dohledává v zápisech, kdo byl přítomen, o čem se hlasovalo, jak kdo hlasoval atd. Nejvyšším orgánem společnosti je valná hromada, která volí a odvolává jednatele. V ust. 184 odst. 4 ZOK je stanoveno, že jednatel se vždy účastní valné hromady. Jednatel svolává valnou hromadu nejméně jednou za účetní období. Okamžitě a bez odkladu svolává valnou hromadu, jedná-li se o vážné důvody, např. společnosti hrozí úpadek nebo je-li ohrožen cíl vytyčený společností, atd. Na činnost jednatele pak dohlíží dozorčí rada, která působí ve společnosti jako kontrolní orgán. V ust. 201 odst. 3 ZOK je uvedeno, že jednatel nemůže být členem dozorčí rady. 3.1 Způsobilost jednatele společnosti s ručením omezeným Jednatel může být fyzická osoba, která splňuje tyto podmínky: Dosažení 18 let věku, kdy se člověk stává zletilým. 24 Je plně způsobilá k právním úkonům. 25 Je bezúhonná; za bezúhonného se nepovažuje ten, kdo byl nepodmíněně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně k odnětí svobody v trvání nejméně jednoho roku nebo pro trestný čin spáchaný úmyslně v souvislosti s podnikáním, pokud se na něho nehledí, jako by nebyl odsouzen. 26 Na jejíž majetek nebyl vyhlášen konkurs, nebo na kterou byl zamítnut insolvenční návrh pro nedostatek majetku dle 8 ŽZ. 24 Ust. 30 NOZ 25 Ust. 46 ZOK. 152 odst. 2 NOZ. (Ust. 6 ŽZ) 26 Ust. 6 odst. 2 ŽZ 18

3.2 Vznik a zánik funkce jednatele Dle zákona o obchodních korporacích jmenuje jednatele valná hromada. 27 První jednatelé jsou určeni na základě společenské smlouvy. 28 Funkce jednatele nevzniká až zápisem do obchodního rejstříku, ale dnem jmenování. 3.2.1 Smlouva o výkonu funkce Pracovní vztah mezi společností a jednatelem upravuje smlouva o výkonu funkce v písemné formě, schválená valnou hromadou. Pokud není dodržena zákonem stanovená písemná forma, je smlouva neplatná. 29 Ustanovení v 59 odst. 3 ZOK stanoví, že Není-li odměňování ve smlouvě o výkonu funkce sjednáno v souladu s tímto zákonem, platí, že výkon funkce je bezplatný. Zároveň ale ZOK v 59 odst. 4 stanoví ve prospěch jednatele, že pokud nebude odměna sjednána ve smlouvě z důvodů překážek na straně společnosti nebo ji valná hromada neschválí ze stejného důvodu, odměna se bude určovat jako odměna obvyklá v době uzavření smlouvy. Smlouva o výkonu funkce jednatele obsahuje tyto náležitosti: vymezení všech složek odměn, včetně případného věcného plnění, úhrad do systému penzijního připojištění nebo dalšího plnění, určení výše odměny nebo způsob jejího výpočtu a její podoby, určení pravidel pro výplatu zvláštních odměn a podílu na zisku pro člena orgánu pokud mohou být přiznány, a údaje o výhodách nebo odměnách člena orgánu spočívajících v převodu účastnických cenných papírů nebo v umožnění jejich nabytí členem orgánu a osobou jemu blízkou, má-li být odměna poskytnuta v této podobě. 30 Zákon o obchodních korporacích v 61 odst. 2 stanoví, že plnění podle smlouvy o výkonu funkce nebo i jiné plnění schválené orgánem obchodní korporace se neposkytne, pokud výkon funkce zřejmě přispěl k nepříznivému hospodářskému výsledku obchodní korporace, ledaže ten, kdo schválil smlouvu o výkonu funkce, rozhodne jinak. 27 Ust. 190 odst. 2 písm. c) ZOK 28 Ust. 146 odst. 1 ZOK 29 Ust. 582 odst. 1 NOZ 30 Ust. 60 ZOK 19

3.2.2 Zánik funkce jednatele Funkce jednatele může být ukončena z mnoha důvodů: Odvoláním Odstoupením Uplynutím doby, pokud byl zvolen na určité období Smrtí jednatele Ztrátou nebo omezením způsobilosti k právním úkonům Dohodou Zánikem společnosti Vyloučení z důvodu insolvenčního řízení Ustanovení 198 ZOK stanoví, že v případě zániku funkce jednatele z výše uvedených důvodů (smrt, odstoupení, odvolání) bez právního nástupce, je valná hromada povinna do jednoho měsíce zvolit nového jednatele. Pokud není jednatel zvolen valnou hromadou, může jednatele určit soud. Soud také může korporaci i bez návrhu zrušit nebo nařídit její likvidaci. V případě odstoupení jednatele ze své funkce nesmí tak učinit v době nevhodné pro společnost. 31 Jednatel odstoupení oznámí valné hromadě. Pokud se nedohodnou jinak, jeho funkce končí měsíc od doručení oznámení. Dobou k odstoupení nevhodnou může (ale podle konkrétních okolností nemusí) být např. to, že korporace čelí silné veřejné kritice, které se brání, a odstoupení z funkce bez vážného důvodu by mohlo být považováno jako oprávnění takové kritiky, apod. Vzhledem k tomu, že zákon nestanoví důvody, pro které lze z funkce odstoupit (a odstoupit tedy lze z jakéhokoliv důvodu), není nutné v odstoupení důvody uvádět. 32 Oznámení odstoupení může být provedeno jakoukoliv formou, např. oznámením na zasedání valné hromady nebo písemně zaslat na adresu společnosti. Oznámení by však nemělo být podána v rozporu s dobrými mravy. 33 Vyloučení z důvodu insolvenčního řízení je popsáno v kpt. 4.8 31 Ust. 59 odst 5 ZOK 32 ŚTENGLOVÁ, I, HAVEL, B., CLIEČEK, F., KUHN, P., ŠUK, P. Zákon o obchodních korporacích. Komentář. 1. Vyd. Praha: C.H.Beck, 2013, s. 152. ISBN 978-80-7400-480-3 33 Ust. 580 odst. 1 NOZ 20

3.3 Pracovní postavení jednatele a jeho odměňování 3.3.1 Působnost a povinnosti jednatele Působnost jednatele je založena na základě smluvního vztahu mezi jednatelem a společností. Ve smlouvě jsou uvedené povinnosti jednatele jak dovnitř společnosti, tak povinnosti navenek, vůči třetím osobám. Nikdo není oprávněn udělovat jednateli pokyny týkající se obchodního vedení. 34 Zároveň ale může jednatel požádat valnou hromadu o udělení pokynů týkajícího se obchodního vedení. 35 Ani v jednom případě nesmí být dotčena péče řádného hospodáře. Mezi povinnosti jednatele patří: Vedení evidencí a účetnictví např. sestavení a zveřejnění roční uzávěrky vypracování výroční zprávy, zabezpečení trvalosti účetních záznamů, zakládání dokumentů do sbírky listin. 36 Tuto činnost může jednatel delegovat na jiného odborníka. Pokud společnosti hrozí újma z této činnosti, je na jednateli, aby prokázal zajištění vedení předepsané evidence a účetnictví v potřebném rozsahu kvalifikovanou osobou, které vytvořil pro výkon funkce potřebné podmínky. Za takovou škodu pak zodpovídají právě ty osoby, které se při vedení účetnictví pochybení dopustily. Vedení seznamu společníků jednatel má povinnost přezkoumávat, zda nastaly podmínky pro provedení změny v seznamu společníků, a uložit provedení změny v obchodním rejstříku bez zbytečného odkladu. 37 Zveřejnit rozhodnutí o snížení základního kapitálu, podat návrh na zápis zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku apod. Svolávání valné hromady jednatel svolává valnou hromadu nejméně jednou za rok. 38 Valná hromada, která schvaluje řádnou účetní závěrku, se musí konat nejpozději do šesti měsíců od posledního dne předcházejícího účetního období. Uskuteční-li se valná hromada později než ve stanovené lhůtě, není společnost nijak sankcionována, nelze ovšem vyloučit odpovědnost členů statutárního orgánu, včetně případné odpovědnosti za škodu. Neuskuteční- 34 Ust. 195 odst. 2 ZOK 35 Ust. 51 odst. 2 ZOK 36 Zákon 563/1991 Sb., o účetnictví 37 Ust. 197 ZOK 38 Ust. 181 odst. 1 ZOK 21

li se však valná hromada v období dvou po sobě jdoucích let, je soud oprávněn takovou společnost zrušit a rozhodnout o její likvidaci. Termín a program valné hromady se oznamuje společníkům nejméně 15 dnů přede dnem konání a to písemnou pozvánkou. Jednatel musí svolat valnou hromadu, pokud zjistí, že se společnost dostala do úpadku. Neplnění těchto povinnosti může vést ke vzniku odpovědnosti za škodu tím vzniklou. Obchodní vedení společnosti. Ustanovení 195 odst. 1 ZOK uvádí, že Jednateli přísluší obchodní vedení společnosti. Obchodní vedení není zastupování společnosti. Zastupování je míněno ve vztahu k třetím osobám. Pojmem obchodní vedení chápeme řízení a organizování podniku uvnitř subjektu, řízení její činnosti, např. řízení zaměstnanců, rozhodování o provozních záležitostech, rozhodování o podnikatelském záměru aj. ZOK v 195 odst. 2 ale upozorňuje na to, že nikdo není oprávněn udělovat jednateli pokyny týkající se obchodního vedení. Jednatel má ale právo dle 51 odst. 2 ZOK požádat valnou hromadu o udělení pokynu týkající se obchodního vedení. Jednatel však musí jednat s péčí řádného hospodáře sladěného s pravidlem řádného podnikatelského úsudku, což znamená, že má jednatel vždy zvážit pokyny valné hromady a jejich dopad a popřípadě odmítnout je vykonat. Jednatel se dále stará o aktuálnost společenské smlouvy a při její změně vyhotoví úplné znění společenské smlouvy a uloží ji do sbírky listin obchodního rejstříku v aktuální podobě. K dalším povinnostem jednatele patří: péče řádného hospodáře, jednat v souladu se zájmy společnosti, zachovávat mlčenlivost, zákaz konkurence, povinnost podat insolvenční návrh, svolávání valné hromady, vedení seznamu společníků, povinnost informovat. Tyto povinnosti budou dále rozvedeny v kapitole č. 4 Právní postavení jednatele. 3.3.3 Zdravotní a sociální pojištění a daň ze závislé činnosti Odměny dle smluv podle ust. 59 ZOK podléhají sociálnímu a zdravotnímu pojištění i dani ze závislé činnosti. Společnost, která tyto odměny vyplácí, podléhá všem povinnostem podobně jako každý zaměstnavatel, tzn. povinnosti oznamovací, vykazovací a platební. 22

Zdravotní pojištění: Sazby odvodů: 4,5% - sraženo členovi statutárního orgánu 9,0% - odvod za společnost. Sazby jsou stejné jako u mezd. Základem pro výpočet je měsíční sjednaná odměna. Pokud je tato částka nižší jak 9 200 Kč (od 1. 1. 2015 minimální mzda), pojistné se vypočítá z této částky 9 200 Kč. Sociální pojištění: Sazby odvodů: 6,5% - sraženo členovi statutárního orgánu 25% - odvod za společnost Sazby jsou stejné jako u mezd. Základem pro výpočet je měsíční sjednaná odměna. Pokud je tato částka nižší jak 2 500 Kč v kalendářním měsíci, pak tato odměna pojistnému nepodléhá. Člen statutárního orgánu tudíž není z titulu odměny v tomto měsíci pojištěn nemocensky a ani důchodově. Sociální pojistné se odvádí ze základu, který je nižší než 1 277 328 Kč (maximální vyměřovací základ). Z odměny, která je vyšší než tento maximální vyměřovací základ se pojistné již neodvádí. Daň ze závislé činnosti: Odměna podléhá stejně jako mzda dani ze závislé činnosti v sazbě 15%. Základem pro výpočet daně je součet dosažené odměny a pojistného odváděného za společnost, tzv. superhrubá mzda. Pokud je jeho hrubá mzda vyšší než 48násobek průměrné mzdy stanovené podle zákona upravujícího pojistné na sociální zabezpečení, podléhá tato část solidární dani, která činí 7%. Příjemce odměny může nebo nemusí podepsat Prohlášení k dani ze závislé činnosti, na jehož základě je mu uplatňována základní sleva na dani ve výši 24 840 Kč, eventuálně další slevy. Příjemce odměny toto prohlášení může podepsat pouze u jednoho zaměstnavatele. Vzhledem k výše uvedenému se doporučuje měsíční zúčtování odměny členů statutárních orgánů, nikoliv čtvrtletně nebo ročně. 23

3.4 Překážky v provozování činnosti jednatele Jak již bylo výše popsáno, nemůže být jednatelem fyzická osoba, která dle 152 odst. 2 NOZ není plně svéprávná. Dle 30 NOZ se člověk stává svéprávným dovršením 18 let věku nebo uzavřením manželství. Zánikem manželství se svéprávnost neztrácí. Jinou z podmínek je bezúhonnost. 39 Další překážkou je fyzická osoba: na jejíž majetek byl vyhlášen konkurs nebo na kterou byl zamítnut insolvenční návrh pro nedostatek majetku, které byl soudem nebo správním orgánem uložen trest nebo sankce zákazu činnosti týkající se provozování živnosti ve stejném nebo podobném oboru, které bylo pozastaveno živnostenské oprávnění živnostenským úřadem. Osoba, která nesplňuje jedinou z výše uvedených podmínek, se jednatelem nemůže stát i když o tom již rozhodla valná hromada. Pokud jednatel v průběhu výkonu své funkce poruší jednu z výše uvedených podmínek, nemůže vykonávat funkci jednatele společnosti. 3.5 Odpovědnost jednatele Jednatel je ze své funkce zodpovědný za své činy. Zodpovídá se valné hromadě a společníkům, kteří vložili svůj majetek do společnosti. ZOK zpřísňuje odpovědnost jednatele tak, že pokud člen statutárního orgánu přivede společnost k úpadku, bude osobně odpovědný i vlastním majetkem. Jednatel současný, ale i bývalý jednatel ručí i za dluhy společnosti, které vznikly při špatném hospodaření, obchodním vedení. Pokud současný nebo bývalý jednatel věděl o hrozícím úpadku společnosti a neučinil nic k odvrácení hrozícího nebezpečí, je vyzván insolvenčním správcem vydat prospěch, který od společnosti získal z výkonu funkce jednatele za období 2 let zpátky před nabytím právní moci rozhodnutí o úpadku. Jednatele, který byl dosazen, aby odvrátil hrozící nebezpečí, se to netýká. 39 Ust. 6 odst. 2 ŽZ 24

3.6 Trestní odpovědnost jednatele Pokud jednatel při výkonu své funkce spáchá trestný čin, vztahuje se na něho trestněprávní odpovědnost. Jednatel se může dopustit mnoha činů. Především jde o majetkové a hospodářské činy, např. způsobení úpadku, zpronevěra, porušení povinnosti při správě cizího majetku, podvod, poškození věřitele, zvýhodnění věřitele atd. Více v kpt. 5 Právní důsledky protiprávního jednání. 25

4 Právní postavení jednatele Statutární orgán, jednatel, vykonává všechny právní úkony jménem společnosti, kromě těch, které jsou svěřeny valné hromadě, případně i dozorčí radě, je-li zřízena. Základní povinnosti jednatele při výkonu funkce: Péče řádného hospodáře Jednání v souladu se zájmy společnosti Dodržovat usnesení valné hromady Povinnost podat insolvenční návrh Zachovávat mlčenlivost Respektovat zákaz konkurence Respektovat zákaz nekalé soutěže Povinnost informovat Další povinnosti: zajistit vedení účetnictví, evidence společníků, svolávání valné hromady aj. 4.1 Péče řádného hospodáře 4.1.1 Pojem péče řádného hospodáře v legislativě historicky Legislativní pojem péče řádného hospodáře byl původně včleněn do obchodního zákoníku zákon č. 513/1991 Sb. jeho novelou uskutečněnou zákonem č. 370/2001 Sb. před 14 lety, s účinností od 1. 1. 2001. Pojem péče řádného hospodáře můžeme nalézt již v Obecném zákoníku občanském z roku 1811. V 1297 se říká, že každý, kdo má užívání rozumu, je schopen takového stupně píle a pozornosti, jakého může být použito při obyčejných schopnostech. Kdo tohoto stupně píle nebo pozornosti opomene, při činech, jimiž nastává zkrácení práv jiného, je vinen neopatřením. A v 1299 téhož zákoníku stojí, že kdo bez nutnosti dobrovolně převezme jednání, jehož provedení vyžaduje zvláštních uměleckých znalostí nebo neobyčejné píle, dává tím najevo, že důvěřuje své nutné píli a potřebným neobyčejným znalostem; musí tedy státi za jejich nedostatek. Věděl-li však ten, kdo mu jednání 26

svěřil, o nezkušenosti jeho, nebo mohl-li při obyčejné neopatrnosti věděti, je zároveň posléze uvedený vinen nedopatřením. 40 4.1.2 Význam pojmu péče řádného hospodáře Podle I. Štenglové platí, že: pod pojmem péče řádného hospodáře si lze představovat takovou péči, s jakou by hospodář, který je vybaven potřebnými znalostmi a dovednostmi a chová se odpovědně a svědomitě, pečoval o svůj vlastní majetek. Přitom nelze vyžadovat, aby člen představenstva byl odborníkem ve všech oblastech, které je třeba při obchodním vedení společnosti a jednání jejím jménem uplatňovat. Určitou odbornou kvalifikaci opravňující jej k přijetí funkce člena představenstva, která se však nemusí bezprostředně týkat předmětu podnikání společnosti, nepochybně mít musí. Součástí péče řádného hospodáře je ale i schopnost rozpoznat, které činnosti již člen činí či jiní členové představenstva nejsou schopni vykonávat či které potřebné znalosti a dovednosti nemají, a zajistit či poskytnout pro jejich výkon potřebné kvalifikované osoby. Kromě toho je podle našeho názoru, součástí péče řádného hospodáře i to, že člen představenstva dává při rozhodování v představenstvu přednost zájmům společnosti před zájmy společníka, který jej do představenstva vahou svých hlasů prosadil, a nenechá se při výkonu funkce tímto společníkem ovlivňovat. 41 Podle K. Eliáše platí, že Pojem péče řádného hospodáře lze vymezit jako jakožto výkon vědomé rozhodovací činnosti na základě dostatečných informací, konané v dobré víře ve prospěch společnosti bez preferování vlastních soukromých zájmů, opírající se o racionální základy, vykonávané odborně, po všech stránkách profesionálně. 42 NOZ v 5 odst. 1 předpokládá, že ten, kdo se přihlásí k odbornému výkonu jako příslušník určitého povolání nebo stavu, dává tím najevo, že je schopen jednat se znalostí a pečlivostí, která je s jeho povoláním nebo stavem spojena. Jedná-li bez této odborné péče, jde to k jeho tíži. Z výše uvedeného vyplývá, že každý má jednat poctivě v právním vztahu a netěžit z protiprávní situace, kterou by vyvolal. 40 Wikizdroje. Obecný zákoník občanský 946/1811 ř.z. Cs.wikisource.org. [online]. 2012 [cit. 2015-04-09]. Dostupné z cs.wikisource.org/wiki/obecný_zákoník_občasnký 41 ŠTENGLOVÁ, I., PLÍVA, S., TOMSA, M. a kol. Obchodní zákoník. Komentář. 13. vyd. Praha: C.H.Beck, 2010, s. 720. ISBN 978-80-7400-354-7 42 ELIÁŠ, K. Kurz obchodního práva. Právnické osoby jako podnikatelé. 2. vyd. Praha: C.H.Beck, 1998, s. 272. 27

Do péče řádného hospodáře tedy patří odborná úroveň a dále nezbytný loajální vztah ke společnosti. Loajalitu by měl jednatel prokázat také tím, že respektuje a chrání zájmy společnosti a splňuje povinnost nakládat s majetkem společnosti tak, aby nevznikla ztráta. Jednatel s výkonem funkce získává velkou důvěru společníků, protože přebírá péči o jejich majetek. Jednatel pak může mít tendence k rizikovějšímu jednání a může být v pokušení jednat více ve vlastním zájmu než v zájmu majitele. Jednatel má více informací o společnosti než majitel, který nemá stejný přístup k informacím. Pojem péče řádného hospodáře lze vnímat jako míru kvality plnění všech povinností jednatele a také jako samostatnou právní povinnost, jejíž nedodržení má za následek založení právní odpovědnosti. 43 Od jednatele, který zodpovídá za řízení společnosti, se očekává samozřejmě vysoké pracovní nasazení a to nejen v pracovní době, ale i mimo ní, například návrat jednatele z dovolené v případě potřeby, neustálý kontakt se společností a zájem o dění ve společnosti i mimo pracovní dobu atd. To vše vyžaduje určitou míru profesionality a také zkušenost. Samozřejmě se nepředpokládá, že jednatel se svými odbornými znalostmi a zkušenostmi stačí na všechny problémy ve společnosti. Předpokládá se ale, že právě na základě jeho profesionality a zkušeností odhadne situaci, na kterou nestačí jeho odborné schopnosti a pověří jiného odborníka. K tomu existuje i následující rozhodnutí Nejvyššího soudu: Postup člena představenstva akciové společnosti s péčí řádného hospodáře nepředpokládá, aby byl vybaven všemi odbornými znalostmi, které souvisejí s uvedenou funkcí ve statutárním orgánu, ale k jeho odpovědnosti postačí základní znalosti umožňující rozeznat hrozící škodu a zabránit jejímu způsobení na spravovaném majetku. Navíc péče řádného hospodáře zahrnuje i povinnost člena statutárního orgánu rozpoznat, že je nutná odborná pomoc speciálně kvalifikovaného subjektu, a zajistit takovou pomoc. 44 Stává se, že jednatel stačí na určitou činnost, ale z nějakých důvodů ji přenechá jiným odborníkům nebo svým podřízeným. Pak je třeba, aby jednatel dodržel určité podmínky delegování, tzn. předat řádné instrukce, koordinovat je a zajistit kontrolu jejich práci. Tím se zbaví své povinnosti a částečně i odpovědnosti. Při tom je také velice důležité vybrat toho správného odborníka, podřízeného. V případě špatného výsledku práce při tomto delegování je pak na něm, aby prokázal, že věnoval všechnu požadovanou péči a že tedy za výsledek není 43 DĚDIČ, J. a kol. Obchodní zákoník. Komentář, III. Díl. Praha: Polygon 2002, s. 241.ISBN 80-7273-071-1 44 Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 16. 10. 2006 sp. zn. 5 Tdo 1224/2006 28

zodpovědný. Příkladem je společnost s.r.o. (ze starší doby), kdy společnost podala žalobu na svého jednatele za škodu, která jí vznikla zaplacením pokuty, kterou jí uložil finanční úřad za chybné vedení účetnictví. Jednatel, přestože zajistil kvalifikovanou účetní, byl viněn za porušení 135 odst. 1 ObchZ. Nejvyšší soud judikoval, že jednatel se zprostí odpovědnosti způsobenou porušením povinností uvedených v 135 ObchZ, jestliže prokáže, že zajistil vedení předepsané evidence a účetnictví v potřebném rozsahu kvalifikovanou osobou, které vytvoří pro výkon činnosti potřebné podmínky. 45 S péčí řádného hospodáře také souvisí péče o majetek společnosti a to nejen zabránit vzniku škody na majetku, ale povinnost majetek zhodnocovat a maximálně zvětšovat dle momentálních podmínek a možností. 4.2 Povinnost jednat s péčí řádného hospodáře Tato péče je vymezena zákonem jako činnost, která je závislá v rozsahu celé své působnosti na dostatečných informací, konaní v dobré víře ve prospěch společnosti bez preferování vlastních soukromých zájmů, konání na odborné úrovni a na profesionalitě osobnosti. V případném sporu, zda jednatel postupoval při výkonu své funkce s péčí řádného hospodáře, musí sám jednatel prokázat nepochybení. Jednat s péčí řádného hospodáře je upraveno zejména v NOZ takto: kdo přijme funkci člena voleného orgánu, zavazuje se, že ji bude vykonávat s nezbytnou loajalitou i s potřebnými znalostmi a pečlivostí. 46 Zákon o obchodních korporacích objasňuje, co znamená pojem pečlivost a potřebná znalost: Pečlivě a s potřebnými znalostmi jedná ten, kdo mohl při podnikatelském rozhodování v dobré víře rozumně předpokládat, že jedná informovaně a v obhajitelném zájmu obchodní korporace; to neplatí, pokud takové rozhodování nebylo učiněno s nezbytnou loajalitou. 47 Pro výkon funkce jednatele společnosti tedy plynou tři základní požadavky pro jednání s péčí řádného hospodáře: jednat s nezbytnou loajalitou, s potřebnými znalostmi a pečlivostí. 45 Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 10. 11. 1999 sp. zn. 29 Cdo 1162/99 46 Ust. 159 odst. 1 NOZ 47 Ust. 51 odst. 1 ZOK 29

Dalšími atributy péče řádného hospodáře dle ZOK jsou: podnikatelské rozhodování, dobrá víra, rozumný předpoklad, informované jednání, jednání v obhajitelném zájmu obchodní společnosti. Jsou-li při jednáních jednatele splněny tři základní výše uvedené podmínky, může být toto jednání označeno za jednání s péčí řádného hospodáře. Protože rozhoduje-li jednatel náležitě, informovaně a v zájmu společnosti, tedy loajálně, nemůže odhadnout všechna nebezpečí, která mohou vzniknout. Proto způsobí-li jednatel jakoukoli újmu či škodu společnosti, a jednal v dané situaci s péčí řádného hospodáře, nemůže nést všechna rizika plynoucí z podnikání. Jedná-li tedy někdo v rámci plnění své povinnosti obhajitelně rozumně a v zájmu korporace, jedna s pečlivostí řádného hospodáře, i kdyby toto jednání přineslo negativní efekt. Zákon zde jednoznačně preferuje zájem korporace před zájmem společníků. 48 Navíc se dle 52 odst. 1 ZOK vždy přihlédne k péči, kterou by v obdobné situaci vynaložila jiná rozumně pečlivá osoba, byla-li by v postavení člena obdobného orgánu obchodní korporace. Před soudem ale nese jednatel, jako statutární orgán dle 52 odst. 2, důkazní břemeno. Dle 51 odst. 2 může člen statutárního orgánu požádat nejvyšší orgán obchodní korporace, tedy valnou hromadu, o udělení pokynu týkajícího se obchodního vedení; tím není dotčena jeho povinnost jednat s péčí řádného hospodáře. 4.2.1 Povinnost jednat s nezbytnou loajalitou Loajalita je základní povinností všech orgánů vůči společnosti. Konkrétně se hovoří o povinnosti neškodit společnosti, odvracet hrozící škody, aktivně podporovat cíle společnosti, nepomlouvat ji, preferovat zájmy společnosti před svými, účastnit se nutných změn ve společnosti pokud to naléhavě společnost vyžaduje, nezneužívat postavení ve společnosti. 48 Nakladatelství C.H.Beck. beck-online [online]. 2009-2015 [cit.2015-03-05]. Dostupné z https://www.beck-online.cz/bi/document-view.seam?dokumentid=nnptembrgnpwk5tlge... 30