MAKROEKONOMIE EKONOMICKÝ RŮST A HOSPODÁŘSKÉ CYKLY Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice
Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace a podpora studentů se specifickými vzdělávacími potřebami na Vysoké škole technické a ekonomické v Českých Budějovicích" s registračním číslem CZ.1.07./2.2.00/29.0019. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.
ÚVODEM V kapitole věnované historii ekonomického myšlení a také u modelu AS-AD jsme dospěli k závěru, že ekonomika je dlouhodobě na svém potenciálu. Výše tohoto potenciálu do značné míry závisí na úrovni technologie, která ovlivňuje produktivitu výrobních faktorů. Výše potenciálního produktu se může v čase měnit vlivem ekonomického růstu. Dále víme, že v krátkém období ekonomika kolem této úrovně kolísá - příčinou je existence ekonomických cyklů, na které se zaměříme v druhé části kapitoly.
EKONOMICKÝ RŮST V předchozím výkladu jsme definovali potenciální produkt jako jakousi kapacitu ekonomiky. Nyní se zaměříme na jeho změny v čase vlivem ekonomického růstu. Ekonomickým růstem rozumíme růst potenciálního produktu. V modelu AS-AD by se taková změna zobrazila pomocí posunu dlouhodobé (i krátkodobé) křivky AS směrem doprava. Potenciální produkt Y* by se pak nacházel na horizontální ose dále od nuly.
ZDROJE EKONOMICKÉHO RŮSTU Extenzivní růst Extenzivním růstem rozumíme růst potenciálního produktu prostřednictvím růstu množství výrobních faktorů. Tento typ růstu je spojen s fyzickým růstem populace, množství kapitálu a přírodních zdrojů. Intenzivní růst Intenzivní růst má pro celkový růst produktu řádově větší význam. Hlavním zdrojem intenzivního růstu je pokrok v oblasti vědy a techniky. Díky lepší technologii, organizaci výroby, dopravě a podobně, roste výrazně produktivita výrobních faktorů a s ní i potenciální produkt.
MĚŘENÍ EKONOMICKÉHO RŮSTU Ekonomický růst je často ztotožňován s růstem reálného HDP. Tempo růstu produktu pak můžeme spočítat podle následujícího vzorce: Tímto výpočtem získáme míru růstu HDP v procentech. (Označení t a t-1 znamená pořadí hodnoty HDP v čase. Hodnota označená t se týká současného období, hodnota t-1 předchozího období, bez ohledu na to, zda se jedná o měsíce, čtvrtletí či roky.)
EKONOMICKÉ CYKLY Ekonomickým cyklem rozumíme kolísání reálného HDP kolem produktu potenciálního. Samotný cyklus se pak skládá ze čtyř fází: růst (expanze, konjunktura), vrchol, pokles (recese, kontrakce) a dno (sedlo). Tyto čtyři fáze se neustále opakují, přičemž každý vrchol by měl být výš, než ten předchozí, a to díky nárůstu potenciálního produktu mezi jedním a druhým vrcholem. Lépe to uvidíme na následujícím obrázku. Skutečný produkt zde kolísá kolem potenciálního produktu, který zde představuje mírně rostoucí dlouhodobý trend.
EKONOMICKÉ CYKLY Úroveň produktu Vrchol Vrchol Potenciální produkt Recese Expanze Dno Čas
EKONOMICKÉ CYKLY Recesí rozumíme část ekonomického cyklu, kdy produkt klesá. Ekonomika směřuje do stavu, kdy nejsou využity všechny výrobní faktory a skutečný produkt je pod úrovní toho potenciálního. Expanzí pak rozumíme stav, kdy produkt roste. Ekonomika se posouvá zdola k potenciálu, i nad něj. Roste výroba, klesá nezaměstnanost. Je obtížné přesně určit potenciální produkt - při analýze ekonomických cyklů vycházíme z vývoje reálného produktu. Recese - reálný produkt klesá minimálně po dobu dvou po sobě jdoucích čtvrtletí. Jednotlivé fáze ekonomického cyklu se zpravidla netýkají pouze jedné ekonomiky. Ekonomický cyklus také nezasahuje stejně všechna odvětví. Některá jsou citlivější, například stavebnictví, jiná méně.
PŘÍČINY A DRUHY EK. CYKLŮ Příčiny vzniku ekonomických cyklů jsou například tyto: cyklus ročních období, změny sluneční aktivity, periodické obnovování zásob a investičního majetku, různé převratné historické události. Kitchinovy cykly: krátkodobé kolísání v řádu měsíců nebo několika málo let - souvisí s ročními obdobími, které ovlivňují ekonomickou aktivitu v odvětvích jako je stavebnictví, zemědělství a cestovní ruch. Dále se mohou projevit sezónní změny poptávky a periodické obnovování zásob ve firmách.
PŘÍČINY A DRUHY EK. CYKLŮ Juglarovy cykly: střednědobé cykly okolo deseti let - spojeny s periodicky obnovovaným investičním majetkem užívaným průmyslovými podniky pro výrobu. To způsobí dočasný růst poptávky - další se dá očekávat až budou stávající investice odepsané. Kondratěvovy cykly: velmi dlouhodobé cykly v řádu desítek let. Vysvětlení jsou různá některé teorie je spojují například válkami, po kterých přichází vlna obnovy. Další možnou příčinou jsou klimatické změny, či objevy významných nalezišť přírodních zdrojů. Dále jsou zmiňovány i dlouhodobé cykly obnovy infrastruktury. Další teorie, tento typ cyklů spojuje se zaváděním nových převratných technologií do výroby (např. parní stroj nebo počítače).
NABÍDKOVÉ A POPTÁVKOVÉ ŠOKY Ekonomický cyklus je způsoben šokem na straně nabídky nebo poptávky. Rozeznáváme šoky nabídkové a poptávkové, každý z nich pak může být pozitivní či negativní. Negativním šokem rozumíme situaci, kdy se agregátní nabídka, či poptávka snižuje, u pozitivního šoku je pak situace opačná. Negativní šok je vždy spojen s poklesem produktu recesí a nárůstem nezaměstnanosti. Rozdíl mezi negativním poptávkovým a nabídkovým šokem je v účinku na cenovou hladinu recese způsobená poklesem poptávky je spojena s poklesem cenové hladiny. V případě poklesu nabídky však cenová hladina roste. Pozitivní šok znamená růst produktu a nezaměstnanost klesá. Vliv na cenovou hladinu opět záleží na původci této expanze, viz obrázek ve studijním textu.
POLITICKÝ EKONOMICKÝ CYKLUS Další teorie zdůvodňují kolísání ekonomiky existencí volebních cyklů. Před volbami opatření, která zajistí hlasy voličů - zaměřená na růst produktu na pokles nezaměstnanosti. Spojeno s inflačními tlaky a zátěží pro veřejné finance. Proto po volbách, kdy už má politik zajištěnou příslušnou funkci, výdaje opět klesají. Tím vzniká negativní poptávkový šok, který eliminuje inflační tendence, zároveň znamená pokles produktu a růst nezaměstnanosti.
LITERATURA BRČÁK, Josef a Bohuslav SEKERKA. Makroekonomie: základní kurz. 2., aktualiz. vyd. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2010, 292 s. ISBN 978-80-7380-245-5. PAVELKA, Tomáš. Makroekonomie: základní kurz. 3., aktualiz. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomie a managementu, 2010, 273 s. ISBN 978-80-86730-55-4. SAMUELSON, Paul Anthony a William D NORDHAUS. Ekonomie: 18. vydání. Vyd. 1. Praha: NS Svoboda, 2007, 775 s. ISBN 978-80-205-0590-3. SOUKUP, Jindřich. Makroekonomie: základní kurz. 2., aktualiz. vyd. Praha: Management Press, 2010, 518 s. ISBN 978-80-7261-219-2.
DĚKUJI ZA POZORNOST