Městské kamerové dohlížec ecí systémy nejvyhledávan vanější projekty prevence kriminality na místní úrovni JUDr. Tomáš Koníček seminář CEVRO, Praha 10. 12. 2007
1. ZákladnZ kladní principy provozu městskm stského kamerového dohlížec ecího systému Provozování městského kamerového dohlížec ecího systému (MKDS) musí být v souladu se zákonem z č. 283/1991 Sb., o Policii ČR; se zákonem z č.. 553/1991 Sb., o obecní policii; a také v souladu se zákonem z č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních dat; všechny v právn vní normy ve znění pozdější ších předpisp edpisů. MKDS musí monitorovat pouze veřejn ejné prostranství.. Tím T se rozumí podle 34 zákona z č.. 128/2000 Sb., o obcích, ch, ve znění pozdější ších předpisp edpisů všechna náměstn stí,, ulice, tržiště,, chodníky, veřejn ejná zeleň,, parky, a další prostory přístupné každému bez omezení,, tedy sloužící obecnému užívání, u, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru.
Riziková místa měst m a obcí vhodná k nasazení MKDS stanovuje na základz kladě podrobných analýz Policie ČR. Základní charakteristikou provozování a využívání MKDS je jejich preventivní funkce, tj. vytvářen ení bezpečných zón z n v exponovaných lokalitách. MKDS přinp inášejí okamžitý výsledek (snížen ení kriminality ve vytipovaném m místm stě), musí však být součást stí celkové strategie prevence kriminality v určit ité lokalitě. MKDS jsou využiteln itelné pro aktuáln lní koordinaci činnosti složek Integrovaného záchrannz chranného ho systému při p i závaz važnějším m ohrožen ení bezpečnosti občan anů. MKDS se musí stát t součást stí celkové strategie prevence kriminality v určit ité lokalitě inteligentní budovy.
Obrazový signál l MKDS není určen pro veřejnost, ejnost, ale pro malý okruh uživatelu ivatelů (Policie ČR, obecní policie) a pro přesnp esně vymezený účel. Režim dispečersk erského pracoviště MKDS musí být zajištěn n tak, aby manipulaci s příslup slušnou technikou prováděla kompetentní a vyškolen kolená obsluha a byl k němu zabráněn n vstup nepovolaným osobám. O tom, že e je veřejn ejné prostranství monitorováno, no, musí být občan ané města a jeho návštěvnn vníci dostatečně a srozumitelně informováni, ni, například pomocí informační tabule s textem Tento prostor je pod nepřetr etržitým dohledem kamer městskm stské policie.
2. Využívání MKDS Policií ČR Policie ČR R je oprávn vněna na na základz kladě 42d a 42f zákona o Policii ČR, zpracovávat vat informace včetně osobních údajů,, shromážděné při i plnění úkolů policie, a to v rozsahu nezbytně nutném m pro plnění těchto úkolů.. Plněním úkolů policie se rozumí zejména ochrana bezpečnosti osob a majetku a zajišťov ování veřejn ejného pořádku. Policie ČR R je také oprávn vněna, na, je-li to potřebn ebné pro plnění jejích úkolů, pořizovat zvukové,, obrazové nebo jiné záznamy znamy z míst veřejn ejně přístupných. Pokud jsou k pořizov izování takových záznamz znamů zřízeny zeny stálé technické systémy (kamerové systémy), je policie povinna informace o zřízenz zení takovýchto systémů vhodným způsobem uveřejnit. ejnit. Způsob zveřejn ejnění informace zákon z neupravuje.
3. Využívání MKDS obecní policií Instalace MKDS je zcela zákonnz konná na základz kladě zákona o obecní policii. Vzhledem k tomu, že obecní policie zabezpečuje místnm stní záležitosti veřejn ejného pořádku v rámci působnosti p obce ( ( 1 odst. 2), znamená to, že e zabezpečen ení veřejn ejného pořádku je plně v její pravomoci. Pod pojmem veřejný ejný pořádek je chápána ochrana pravidel chování lidí na veřejnosti, ejnosti, která nejsou sice výslovně formulována v právn vních normách, ale jejich zachování je podle panujících ch obecných názorů v určit itém m místm stě a čase nutnou podmínkou spořádan daného společensk enského soužit ití.. Tato neformalizovaná pravidla chování jsou právn vně závazná pouze v mezích právn vní normy, která obsahuje výslovně termín n "veřejný ejný pořádek".
Na základz kladě 24a a 24b zákona z o obecní policii je obecní policie oprávn vněna na zpracovávat vat údaje, které potřebuje k plnění úkolů zákona o obecní policii nebo jiného zvláš áštního zákona. z Obecní policie můžm ůže e také tyto údaje poskytnout Policii ČR, orgánům m obce a další ším m orgánům, je-li to nutné k plnění jejich úkolů.. Obecní policie je dále d oprávn vněna na pořizovat zvukové nebo obrazové záznamy znamy z míst veřejn ejně přístupných; ; tzn. je možné provozovat systém m průmyslových kamer a pořizovat záznamy, z znamy, které samozřejm ejmě lze využít jako důkaznd kazní materiál, a to i pro Policii ČR v případě potřeby. Obecní policie je ovšem také povinna vhodným způsobem uveřejnit, ejnit, že e některn které místo v obci je pod stálou kontrolou průmyslovou kamerou. Jakým způsobem se mám informace zveřejnit, ejnit, zákon neupravuje.
4. Kamerové systémy z pohledu ÚOOU Oblast ochrany osobních údajů řeší zákon č. 101/2000 Sb., O ochraně osobních údajů,, ve znění pozdější ších předpisp edpisů Pozor novela č.. 170/2007 Sb., ze dne 7. 6. 2007 Každý provozovatel musí mít t vyjasněny ny základnz kladní otázky: Zda je jeho záměr z r legitimní Zda jeho záměru z nelze dosáhnout jiným způsobem Určit správce dat; zabránit zneužit ití dat a jejich ochranu
Prezident ČR R Václav V Klaus například k této t to problematice při p i návštěvěn ÚOOU 20. června 2007 sdělil: nikdy nelze pouštět t ze zřetele z základnz kladní práva na osobní svobodu, kam patří i právo na ochranu soukromí masivní využívání kamerových systémů, instalovaných bez jasného důvodu, d jde přímo p proti všem principům m svobody velké nasazení kamer významně eliminuje kriminalitu
5. Příprava P a realizace projektu MKDS Žadatelé o projekt musí nejprve v obci provést a následně vyhodnotit bezpečnostn nostní a hodnotovou analýzu. Bezpečnostn nostní analýza ukáže e na nejzáva važnější bezpečnostn nostní problémy v obci, ukáže e předmp edměty zájmu z a možné cíle útoků pachatelů,, ukáže e kdo jsou potenciáln lní pachatelé a kdo jejich oběti apod. Hodnotová analýza následně osvětl tlí míru pravděpodobnosti podobnosti vzniku škod, jak velké škody na majetku nebo na zdraví osob mohou vzniknout, na jakou míru m je možné snížit pravděpodobnost podobnost vzniku škod apod.
Potvrdí-li vyhodnocení analýz účelnost výstavby MKDS doporučuje uje odbor prevence kriminality všem v žadatelům m o projekt MKDS, jeho zpracovatelům m a provozovatelům m následujn sledující kroky: obrátit se zejména na příslup slušné okresní ředitelství Policie ČR, obecní policii, odborníky odboru prevence kriminality, zkušebnu technických prostředk edků střežen ení akreditovaná zkušebn ební laboratoř číslo 1158, akreditovaný Inspekční orgán n Asociace technických bezpečnostn nostních služeb Grémium Alarm číslo 4014 a školící středisko TRIVIS,
řídit se zejména zákonem z č.. 137/2006 Sb., o veřejných ejných zakázk zkách, nařízen zením m vlády č.. 17/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na elektrická zařízen zení nízkého napětí,, nařízen zením m vlády č.. 18/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na výrobky z hlediska jejich elektromagnetické kompatibility, nařízen zením m vlády č.. 426/2000 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na radiová a telekomunikační koncová zařízen zení,, ve znění pozdější ších nařízen zení vlády, ČSN EN 50 132 CCTV sledovací systémy pro použit ití v bezpečnostn nostních aplikacích ch (Část( 1 aža 7) a návrhy n ČSN EN pro oblast digitáln lních CCTV, ČSN EN 50 131 Poplachové systémy Elektrické zabezpečovac ovací systémy uvnitř a vně budov, ČSN EN 60065 Zvukové,, obrazové a podobné elektronické přístroje Požadavky na bezpečnost, ČSN EN 60529 Stupně ochrany krytím (krytí IP kód), k Dotazníkem CCTV komise CCTV AGA a Rozšiřuj ujícími podmínkami pro zpracování projektů a standardními postupy pro hodnocení účinnosti MKDS v rámci Programu prevence kriminality na místnm stní úrovni vše e dostupné na www.mvcr.cz/prevence/ksp/index.htm
využívat vat služeb zkušebn ební laboratoře č.. 1158 a Inspekčního orgánu AGA č.. 4014 při p i zpracování zadávac vacích ch podmínek pro vyhláš ášení veřejn ejné soutěž ěže e (fundovaný zámysl z stanovení požadavk adavků na systémov mové,, technické a uživatelské řešení MKDS), vyhodnocení technické části jednotlivých nabídkových dokumentů,, přejp ejímce MKDS, posouzení technického ho stavu již provozované technologie ve vztahu k efektivnosti vynaložených prostředk edků atd.
6. Vnitřní směrnice, režimov imová opatřen ení Vnitřní směrnice monitorovacího pracoviště musí akcentovat na jedné straně zákonné podmínky pro výkon práce dané obecnými pracovně právn vními předpisy,na straně druhé musí obsahovat určit ité odlišnosti, neboť činnost se musí blížit standardům pro zvláš áštní režimov imová pracoviště. K předpisům m patří v podmínk nkách obecní policie zejména zákonz koník k práce a zákon z o obecní policii. U příslušníků Policie ČR řeší tuto oblast zákon z o služebn ebním m poměru a zákon z o Policii ČR. Celý komplex směrnic musí stanovit jednoznačná práva a povinnosti vešker kerého personálu ve vztahu k MKDS. Názvy N směrnic mohou být různr zné,, ale obsahem musí být zejména:
Možnost ovládání a nastavování kamer. Postup při p i pozorování scény. Vyhodnocování informací. Předávání poznatků kompetentním m orgánům. Ukládání informací tvorba dokumentace, evidence záznamz znamů. Předávání dokumentace. Ukládání a práce s dokumentací a její skartování. Zaškolen kolení obsluhy a pravidelné průběž ěžné proškolov kolování. Pracovní náplň obsluhy MKDS.
Úprava vlastního výkonu služby ve dne, v noci. Součinnostn innostní vztahy monitorovacího pracoviště s další šími subjekty a prvky IZS. Seznamy oprávn vněných ných osob, které mohou vstoupit do prostor režimov imového pracoviště (obsluha, technici, kontrolní a nadřízen zené orgány),seznam konkrétn tních osob, které jsou výlučně oprávn vněny ny systém m ovládat ostatní osoby nemají umožněn n vstup. Otázky mlčenlivosti enlivosti (u obsluhujících ch strážníků je řešeno eno podle ustanovení 26 zákona z č. 553/91 Sb., o obecní policii, u policistů je řešena ena tato oblast zákonem z o Policii ČR). Kontrolní činnost.
U aplikací,, kde monitoring provádějí příslušníci Policie ČR, není třeba zavádět žádný zvláš áštní režim, neboť jde vesměs s o služebn ební místnosti. Mimo dodržov ování stanovených pravidel je pro obsluhující personál l velmi důled ležité jejich technické,, taktické a právn vní proškolen kolení.. Každý operátor musí být důkladnd kladně proškolen na počátku své činnosti a měl m l by získat z certifikát. t. V další ším průběhu, v předem stanovených termínech je nutné proškolen kolení opakovat. O všech v školeních se vede písemný p přehled. p Prvotní zaškolen kolení provede instalační firma (běž ěžné je bezplatné provedení). Další školení zajišťuje provozovatel systému.
Vlastní rozvrh pracovních ch hodin obsluhy musí být přímo úměrný velikosti města, m počtu kamerových bodů,, složitosti bezpečnostn nostní situace a v neposlední řadě počtu možných a vhodných operátor torů. Jde o velice náron ročnou službu, nemající nic společného se zažitým stereotypem v posuzování práce různých r strážných či i hlída dačů.. Velmi vhodné, a prozatímn mní zkušenosti z provozu MKDS to zcela potvrzují,, je, když se operáto toři i během b dne střídaj dají, jak na operačním m pracovišti, tak v normáln lních pěších či i motorizovaných hlídk dkách ve městech, m aby neztratili místnm stní a osobní znalosti, nebyli odtrženi od bezpečnostn nostní reality ve městm stě a uměli organizovat z velína MKDS případný p padný zákrok z bezpečnostn nostních sil.
7. Kamerové systémy a bezpečná lokalita Jsou-li kamerové systémy budovány podle doporučovaných ovaných zásad z i s výhledem do budoucnosti, velmi podstatně zefektivňuj ují venkovní výkon služby obou policií.. Ty mají možnost řídit a koordinovat akce většív šího počtu sil a policejních ch prostředk edků.. Tím T m se výrazně zlepšuje stav na úseku veřejn ejného pořádku v dané lokalitě. Kamerové systémy mají velké uplatnění i při p ochraně obecních ch objektů,, družstevn stevních domů a rodinných domků.. Kamerový monitoring přinp ináší občan anům m pocit bezpečí a významně se podílí na vytvářen ení bezpečné lokality.
Program Bezpečná lokalita Program Bezpečná lokalita je ukázka spolupráce na zásadz sadách PPP Program realizuje Ministerstvo vnitra a Policie ČR ve spolupráci s AGA a ČAP Cílem Programu je předchp edcházet majetkové trestné činnosti a vytvářet podmínky pro bezpečný život občan anů Podrobnosti na www.mvcr.cz/bezpecnost/lokalita.html
Podrobnosti naleznete na www.mvcr.cz/bezpecnost/lokalita.html
8. Shrnutí Je-li MKDS budován n a provozován n podle doporučovaných ovaných zásad, z velice podstatně přispívá ke snížen ení kriminality v konkrétn tní lokalitě a zvyšuje pocit bezpečí u občan anů. MKDS velmi podstatně zefektivňuj ují i venkovní výkon služby policie. Ta mám možnost řídit a koordinovat akce většív šího počtu sil a policejních ch prostředk edků.. Tím T m se výrazně zlepšuje stav na úseku veřejn ejného pořádku v dané lokalitě a vzrůst stá důvěra občan anů k policii. Kriminalita se sice zčásti z přesouvá do jiných vedlejší ších ulic, lokalit, ale na to reaguje policie a komunita operativně jinými opatřen eními.
MKDS umožň žňují podchycení závadového jednání v samotném m počátku a jeho dokumentaci. Systém dokumentuje i zákroky z hlídky, chování a vystupování jejích členů. MKDS mimo základnz kladní funkce dohlížen ení na bezpečnostn nostní situaci v daném m místm stě plní i funkci důvěryhodnd ryhodného odstrašov ování potenciáln lních pachatelů,, tedy funkci nanejvýš preventivní. Efektivita MKDS musí být neustále předmp edmětem zájmu z manažer erů prevence kriminality, zástupcz stupců obcí,, krajů, státn tních orgánů a institucí.. Efektivita MKDS se projeví v konečném m výsledku, což je snížen ení kriminality v konkrétn tní lokalitě /statistické porovnávání za určit ité časové období/ / a zvýšen ení pocitu bezpečí u občan anů /průzkum veřejn ejného mínění/. To je hlavní cíl l projektu i hlavní hodnotící kritéria ria efektivity MKDS.
9. Budoucnost pro kamerové systémy Detekce každého protiprávn vního a protispolečensk enského jednání je včasnv asná prevence. Kamerové systémy se musí stát t integráln lní součást stí INTELIGENTNÍCH BUDOV. S nárůstem kriminality a s neustálou hrozbou terorismu již nestačí,, aby kamerový systém m poskytl kvalitní záznam znam kráde deže e a jiných útoků. Důležité je, aby systém m před p nastávaj vajícím m rizikem varoval co nejdříve a pomohl tak zachránit lidské životy a minimalizovat škody na majetku (dopravní nehody, kriminalita, živelné pohromy). Tuto funkci včasné prevence lze zajistit pro libovolný počet kamer automatizovanými obrazovými analýzami (detekcemi), které nahrazují obrovské množstv ství operátor torů sledující monitory.
Automatické dopravní obrazové detekce (překro ekročení vyhraněných ných zón, z rozpoznávání registračních značek, tvaru a barvy vozidla). Kontrola průjezdu vozidel na červenou. Měření průměrn rné úsekové rychlosti. Hledání odcizených vozidel. Výběr r mýta. Průjezdnost pro vozidla IZS. Zlepšen ení plynulosti silničního provozu a životního prostřed edí. Dopravní průzkum.
10. Příklad P dobré praxe - softwarová integrační platforma ECCs Bezpečnost je v pojetí ECCs chápána jako stav, ve kterém m k incidentům m ohrožuj ujícím m zákonem z chráněné zájmy nedochází.. Pokud k incidentu přesto dojde, mám pro ochranu bezpečnosti příslušný řídící pracovník k k dispozici všechny v dostupné technické a informační systémy ve vzájemn jemné součinnosti. Při P řešení události je lhostejné,, zda je zdrojem ohrožen ení pachatel, živel, výpadek funkcionality, nebo havarijní či i krizový stav, protože e jsou vždy v uplatňov ovány obdobné postupy, rutiny a akce.
ECCs využívá interoperability jednotlivých systémů ochrany bezpečnosti a ve své modulárn rní stavbě respektuje jejich základnz kladní funkce. Integrací těchto funkcí však vytváří zcela novou kvalitu. Ochrana života, zdraví a majetku občan anů, společensk enského majetku, životního prostřed edí a funkcionality veřejn ejné správy je díky d službám, které poskytuje ECCs, účinnější. Dlouhodobá strategie nasazení ECCs vychází z principu ochrany investic, respektuje dříve d pořízen zené,, nebo plánovan nované technické systémy ochrany bezpečnosti, nad kterými vytváří softwarovou nástavbu. n
Charakteristickým rysem je modularita, umožň žňující budovat ucelené řešení v souladu s vlastní koncepcí a možnostmi uživatele. u Konkrétn tní provedení se vždy v přizpp izpůsobuje národnn rodním, místním m nebo uživatelským u požadavk adavkům. Na každém m stupni je systém m budován n tak, aby umožnil spolupráci a součinnost aktivních aktérů ochrany bezpečnosti či i krizového řízení všech stupňů a profesního zaměř ěření. Cílem je koncentrovat informace z dílčích d subsystémů do společného obrazu situace tam, kde jsou zákonem stanoveny příslup slušné kompetence a odpovědnosti. dnosti.
ECCs vytváří novou integrační platformu společného obrazu situace, technologií a činností. Spojuje všechna v dostupná data, optimalizuje zpřístupn stupnění informací jež jsou v daném m okamžiku relevantní pro rozhodovací proces operátora, při p zachování dostupnosti a integrity ostatních dat jež na pozadí zajišťuj ují logiku, přesnost, p včasnost v a výkon podpůrných operací. Vzniká AKTIVNÍ MAPA s širokým portfoliem souvztažnost ností podpory od inteligentního dokumentu, přes p přenosnp enosná elektronická média, aktivní monitorovací plochy aža po nezávisl vislé (externí) ) informační a bezpečnostn nostní systémy či i jiné součinnostn innostní dispečinky. inky.
Společným obrazem situace je v prostřed edí ECCs zobrazení dějů a událost lostí,, sil a prostředk edků použitých k jejich řešení,, podpůrných informací, metodik, plánů a workflow,, které společně a v reáln lném čase odrážej ejí všechny dostupné informace o změně jejich stavu. Společným obrazem není a nemůž ůže e být pouze obraz technologií.. Video signál l kamer, stav objektů PCO, funkční vrstvy GISu, údaje o geopozici sil apod. se pouze ve spojení s profesionáln lními postupy dispečer erů stávaj vají řídícími kompetencemi schopností rychle a efektivně řešit vzniklou situaci, ohrožuj ující zákonem chráněný ný zájem. z
11. ZávěreZ rečné doporučen ení Co je tedy nejdůle ležitější? Aby kamerové systémy s další šími technickými prostředky tvořily jeden integrovaný bezpečnostn nostní systém. Aby byl vytvořen celý soubor opatřen ení,, zahrnující vytvořen ení technických podmínek, pravidel a standardů,, modelových technických řešení a zejména téžt legislativní zázemí a systematickou podporu z úrovně státn tní správy včetnv etně zajištění odpovídaj dajícího zabezpečen ení propojených systémů před zneužit itím.
Literatura: Stanislav Křeček K ek a kol.: PříruP ručka zabezpečovac ovací techniky Systémy průmyslov myslové televize (CCTV). Blatná,, Blatenská tiskárna s.r.o. 2002. Koníček, T., Křeček, K ek, S., Kocábek, P.: MěstskM stské kamerové dohlížec ecí systémy. Praha, Themis 2002. Časopis Policista č.. 1 a 2/2005: Sborník k příspp spěvků ze semináře Městské kamerové dohlížec ecí systémy účinný prvek prevence kriminality Sokolov 22. záříz 2004. Zákony, nařízen zení vlády a ČSN: Zákon č.. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdější ších předpisp edpisů. Zákon č.. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění pozdější ších předpisp edpisů. Zákon č.128/2000 Sb., o obcích, ch, ve znění pozdější ších předpisp edpisů. Zákon č.101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů. Zákon č.. 151/2000 Sb., o telekomunikacích ch a o změně další ších zákonz konů,, ve znění pozdější ších předpisp edpisů. Zákon č.. 137/2006 Sb., o veřejných ejných zakázk zkách. Zákon č.. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích ch a o změně některých souvisejících ch zákonz konů. Nařízen zení vlády č.. 426/2000 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na radiová a telekomunikační koncová zařízen zení,, ve znění pozdější ších nařízen zení vlády. Nařízen zení vlády č.. 17/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na elektrická zařízen zení nízkého napětí. Nařízen zení vlády č.. 18/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na výrobky z hlediska jejich elektromagnetické kompatibility. ČSN EN 50 132 CCTV sledovací systémy pro použit ití v bezpečnostn nostních aplikacích ch (Část st 1 aža 7) a nové návrhy ČSN EN pro oblast digitáln lních CCTV. ČSN EN 50 131 Poplachové systémy Elektrické zabezpečovac ovací systémy uvnitř a vně budov, ČSN EN 60065 Zvukové,, obrazové a podobné elektronické přístroje Požadavky na bezpečnost. ČSN EN 60529 Stupně ochrany krytím m (krytí IP kód). k
Za pozornost Vám V m děkuje: d kuje: JUDr. Tomáš Koníček odbor prevence kriminality MV tel.: 974833217 E-mail: sitprev@mvcr.cz