PODNIKATELSKÉHO PROSTŘEDÍ HL. M. PRAHY

PRŮZKUM PODNIKATELSKÉHO PROSTŘEDÍ HL. M. PRAHY Zadavatel: Útvar rozvoje hl. m. Prahy, p. o. Zpracovatel: PROODOS Ing. Jan Přikryl, Csc. LEDEN BŘEZEN 2009

OBSAH ÚVOD 3 1. METODOLOGIE PRŮZKUMU 6 2. REPREZENTATIVNOST VÝSLEDKŮ PRŮZKUMU 9 3. ANALYTICKÉ VÝSLEDKY PRŮZKUMU 13 4. SOUHRNNÉ VÝSLEDKY PRŮZKUMU 37 5. SROVNÁNÍ VÝSLEDKŮ VYBRANÝCH PRŮZKUMŮ 38 PŘÍLOHY Příloha č. 1 Analýza podle velikostních skupin podniků Příloha č. 2 - Analýza podle odvětvových skupin podniků Příloha č. 3 Srovnání výsledků průzkumu podnikatelského prostředí s výsledky předchozích průzkumů Příloha č. 4 - Zpráva o průzkumu (stručná, pro respondenty) Příloha č. 5 - Prezentace výsledků průzkumu 2

ÚVOD Podnikatelský sektor je jedním z rozhodujících činitelů, které formují sociálně-ekonomické (a s tím související i politické) prostředí měst a obcí, Prahu nevyjímaje. Podnikatelé jsou jednak objektem, který musí být zahrnut do všech úvah samosprávy města o vlastních strategických vizích resp. konkrétních rozvojových programech a operativních rozhodnutích, a jednak jsou také nezastupitelným subjektem spolupracujícím (ať již přímo či nepřímo) na tvorbě těchto strategických a programových záměrů města. Zjistit stav obou zmíněných vazeb mezi městskou správou a podnikatelským sektorem bylo v případě Prahy nanejvýš aktuální. Proto byl také připraven Průzkum podnikatelského prostředí v hlavním městě Praze, který se realizoval v posledním čtvrtletí roku 2008. Průzkum byl aktuální především proto, že na základě rozhodnutí městské správy se připravuje soubor významných koncepčních dokumentů zabývajících se budoucím rozvojem hlavního města České republiky. Kromě územního plánu, který řeší problematiku optimalizace rozmístění různorodých funkcí na území města, patří mezi tyto aktivity městské správy i aktualizace Strategického plánu hl. m. Prahy a další oborové koncepce a programy. V závěru roku 2008 schválilo Zastupitelstvo hl. m. Prahy základní cíle a prioritní oblasti rozvoje hlavního města obsažené ve Strategickém plánu. Již během jeho aktualizace, zejména pro ověření v něm obsažených rámcových záměrů, byly cenným podkladem poznatky z realizovaného průzkumu. Jejich informační hodnota vynikne rovněž v následné tj. současné fázi, kdy se připravuje program realizace přijatých strategických záměrů. Proto základním smyslem průzkumu byla také identifikace subjektivní připravenosti pražských podnikatelů rozvíjet vlastní firmu a spolupracovat s městskou správou mj. právě při uskutečňování cílových záměrů rozvoje Prahy. Ve strategickém plánu, programovém dokumentu Prahy, v kapitole Konkurenceschopnost je uveden soubor těchto strategických cílů: Zvýšení výkonnosti a efektivnosti pražské ekonomiky, zajištění příznivého podnikatelského prostředí Praha jako inovační a iniciační centrum republiky Nová kvalita partnerství veřejného a soukromého sektoru, další zlepšení profilu Prahy jako dobrého ekonomického partnera Fungování otevřeného, dostatečně strukturovaného trhu práce Respektování charakteru a kapacity lokálního prostředí a zamýšleného dlouhodobého funkčního vývoje území 3

Je zřejmé, že hledání cest k naplnění takto definovaných strategických cílů se bez intenzivního a vzájemně nepředpojatého dialogu s podnikatelskou sférou města neobejde. Průzkum podnikatelského prostředí hl. m. Prahy je chápán jako významný krok v rozvoji tohoto dialogu. Dalším praktickým podnětem k realizaci průzkumu se stala potřeba zmapovat potenciál současné a budoucí absorpční kapacity podnikatelského sektoru v Praze ve vztahu k různým formám podpor včetně strukturálních fondů Evropské unie (EU). V Praze jsou v současnosti hlavním nástrojem podpory v rámci strukturální politiky EU dva operační programy: Praha Konkurenceschopnost a Praha Adaptibilita. Přístup pražských firem k dalším obdobným zdrojům financování je komplikovaný, nikoli však zcela vyloučený. Průzkum by měl v této souvislosti napomoci hlavně kvantifikovat poptávku a využití evropských podpor pražským podnikatelským sektorem v období do roku 2013. Současně by však měl být pro správu města inspirací, jakým způsobem a s jakým zaměřením koncipovat případné podpůrné programy pro rozvoj podnikání v Praze v následujícím plánovacím období EU, tedy v letech 2014 2020. Zadavatelem průzkumu byl Útvar rozvoje hl. m. Prahy, p. o., (dále URM) zastoupený Odborem strategické koncepce. Protože URM zpracovává rozhodující části uvedených rozvojových dokumentů Prahy, příp. je garantuje, výsledky průzkumu při této činnosti plně využije. Průzkum podnikatelského prostředí v hl. m. Praze, realizovaný s tímto zaměřením patří k poměrně rozsáhlým projektům. S tím jsou spjaty dvě fakty, na které bylo třeba při tvorbě Souhrnné zprávy reagovat. a) Předně se v Průzkumu podařilo shromáždit velmi obsáhlý, bohatě strukturovaný a reprezentativní soubor údajů, který vybízí ke stejně obsáhlému a bohatě strukturovanému zpracování. Tento klad je ovšem zároveň rizikem totiž rizikem, že se v kvantitě získaných poznatků ztratí základní kvalitativní výsledky průzkumu. Aby se tedy zabránilo hrozbě zaplnění Souhrnné zprávy nepřehledným a pro uživatele málo atraktivním sumářem všech získaných hodnocení, bylo zvoleno technické řešení, které do vlastní Souhrnné zprávy vřazuje pouze hodnocení bez strukturálního členění (včetně hodnocení slovních odpovědí), zatímco výsledky průzkumu za jednotlivé velikostní a odvětvové skupiny jsou obsahem parciálních příloh (Přílohy č. 1 a č. 2). Navržená interpretace výstupů vlastní Souhrnné zprávy včetně uvedených příloh se následně stala předmětem diskuse mezi zadavatelem a zpracovatelem a byly o ní informovány i politické orgány hlavního města a dalších věcně příslušných subjektů státní správy a odborné sféry. K této informaci slouží výtah hlavních výsledků, který byl poskytnut i zájemcům z řad účastníků průzkumu/podnikatelům (již v průběhu Průzkumu projevilo vážný zájem o takové informace více než 130 reprezentantů významných pražských podniků!). Toto shrnutí základních výsledků (viz příloha č. 4) 4

se stalo předmětem informačního semináře (workshopu), na který byli pozváni zástupci podnikatelské reprezentace (mj. Hospodářská komora hlavního města Prahy, Svaz podnikatelů a živnostníků), správou města, státní správou (např. Ministerstva místního rozvoje a průmyslu a obchodu, Úřadu práce hl. m. Prahy, Českého statistického úřadu), tisku (časopisy Veřejná správa, Obec a finance, Ekonom, Listy hlavního města Prahy) a dalších odborných subjektů. Tento workshop se uskutečnil v únoru 2009 a návazně na to byl s výsledky Průzkumu seznámen (na svém březnovém zasedání) Výbor hospodářské politiky Zastupitelstva hl. m. Prahy (prezentace viz příloha č. 5). Následně bylo využito některých podnětů z uvedených akcí do konečného zapracování Souhrnné zprávy. b) Šíří a hloubkou patří toto šetření k největším průzkumům názorů podnikatelského sektoru, které kdy byly na území hlavního města realizovány. Srovnatelně rozsáhlý průzkum byl v Praze realizován díky Útvaru rozvoje hl. m. Prahy již v roce 1995. Relativně široce založené sondy do názorového spektra pražských podnikatelů v uplynulém desetiletí dvakrát organizovala Hospodářská komora hl. m. Prahy a v letošním roce se podnikatelské atraktivity Prahy také dotkl průzkum zadaný časopisem Ekonom. Každý z těchto průzkumů měl své specifické zaměření a specifické metodologické základy, což ztěžuje bezprostřední konfrontaci jejich výsledků s výsledky právě dokončeného Průzkumu. Přesto se další z příloh (č.3) Souhrnné zprávy o jistou konfrontaci pokouší. 5

1. METODOLOGIE PRŮZKUMU ZADÁNÍ Zadání Průzkumu bylo připraveno Útvarem rozvoje hlavního města Prahy (odbor strategické koncepce) v období červenec září 2008. Základními body tohoto zadání se staly tyto požadavky: Průzkum koncipovat jako maximálně anonymní a dobrovolný, Průzkum koncipován jako relativně rozsáhlý a orientovaný na nejdůležitější subjekty pražské ekonomické základny (proto bylo rozhodnuto do něj zahrnout jen subjekty s více než 50 zaměstnanci), Průzkum koncipovat sice jako výběrový, nicméně tak, aby jeho výsledky byly reprezentativní ve vztahu k celému podnikatelskému sektoru Prahy. Na základě tohoto Zadání byly v září 2008 osloveny 3 odborné firmy k podání nabídek na zpracování. Ze zaslaných nabídek byl vybrán k realizaci průzkumný projekt (nabídka) firmy PROODOS Praha (ing. Jan Přikryl), s níž byla následně uzavřena smlouva. Nabídka obsahovala tyto metodologické parametry: a) Vybrané podnikatelské subjekty (způsob výběru viz dále) budou osloveny písemně vysvětlujícím dopisem ředitele URM a následně obdrží emailem příslušný dotazník s pokyny pro jeho vyplnění a žádostí o elektronické zpracování a odeslání do rukou realizátora průzkumu (dotazník v elektronické podobě bude souběžně vyvěšen na internetových stránkách URM). Pro zvýšení návratnosti dotazníků budou firmy následně telefonicky realizátorem (realizační firmou) průzkumu kontaktovány a v třetí fázi (v zájmu dodržení strukturální reprezentativnosti vzorku) bude zvolena přímého kontaktu s firmou za pomoci vyškolených tazatelů, kteří budou instruováni o obsahu průzkumu i způsobu manipulace s vyplněnými dotazníky. b) Ve vztahu ke stupni vlivu na lokální produkční faktory v současnosti i perspektivě i ve vztahu na určená kritéria výstupů, budou do průzkumu zařazeny pouze firmy právnické osoby ziskového sektoru s 50 a více zaměstnanci činnými na území Prahy. Základním zdrojem údajů pro výběr firem bude Registr ekonomických subjektů (RES), který je oficiálním podkladem sestavovaným Českým statistickým úřadem. c) Rozsah respondenčního souboru (tedy počtu firem, od nichž se podaří získat vyplněný dotazník) bude činit na základě zkušeností s obdobnými průzkumy minimálně 500 subjektů, a to při zachování strukturálních charakteristik základního vzorku. 6

POPIS DOTAZNÍKU Předmětem nabídky byl rovněž návrh dotazníku. Tento návrh byl zadavatelem obsáhle diskutován a upraven. Výsledná podoba dotazníku obsahovala 23 otázek, členěných do těchto skupin: A) IDENTIFIKAČNÍ ČÁST Počet pracovníků podnikatelského subjektu (firmy) na území hl. Praha Podnik má v Praze umístěno sídlo, provozovnu či obojí Kdy firma zahájila podnikání v Praze Smyslem identifikační části bylo získání třídících znaků pro strukturalizaci otázek. V praxi se následně ukázalo, že jediným použitelným třídícím prvkem vedle odvětvové příslušnosti firmy, která byla předem známa z RES - se stala velikost podniku (dle počtu zaměstnanců), neboť zbývající 2 klíče neumožňovaly vznik srovnatelně (a dostatečně) rozsáhlých dílčích souborů, resp. jejich vypovídací úroveň neovlivňuje pozitivní a reprezentativní kvalitu informací získaných v dvojím třídění výše uvedeném. B) OBECNÉ PODMÍNKY PODNIKÁNÍ Jak hodnotíte celkovou situaci pro vaše podnikání v ČR a v Praze Jak hodnotíte faktory, které ovlivňují vývoj celkové situace podnikání C) LOKÁLNÍ PODMÍNKY PODNIKÁNÍ Co je pro vaši činnost na území Prahy přínosem Co je pro vaši činnost na území Prahy překážkou D) ÚROVEŇ A VÝVOJ KONKURENCE Jaký je rozsah konkurence v oblasti vaší činnosti v Praze, v ČR a mimo ČR Jakou předpokládáte změnu konkurence v následujících 3 5 letech Jaké jsou vaše konkrétní problémy při dosahování konkurenceschopnosti E) INOVACE A ROZVOJ Jak hodnotíte inovační schopnost vaší firmy Jak hodnotíte účinnost spolupráce s výzkumem a vývojem F) PODNIKÁNÍ A EVROPSKÁ UNIE Co pro vás znamenal vstup ČR do EU Jste informováni o podpůrných programech EU Využili jste v posledních 3 letech podporu z EU Hodláte v nejbližším období využít podporu z EU Jak hodnotíte svou znalost podmínek podnikání v EU G) SPOLUPRÁCE S INSTITUCEMI STÁTNÍ SPRÁVY Jak hodnotíte spolupráci s institucemi státní správy 7

H) SPOLUPRÁCE s MĚSTSKOU SPRÁVOU Jak jste spokojeni se spoluprací s městskou správou Jsou vám známy rozvojové záměry města Jste připraveni se podílet na tvorbě rozvojových plánů města Pociťujete potřebu koordinovat svoje rozvojové záměry s městskou správou I) ÚROVEŇ SLUŽEB MĚSTSKÉ SPRÁVY PRO PODNIKATELE Jak hodnotíte kvalitu vybraných služeb místní správy PRŮBĚH ŠETŘENÍ Po schválení konečné podoby dotazníku bylo zahájeno vlastní šetření. Jeho průběh se v zásadě opíral (resp. ještě bude opírat) o harmonogram obsažený v nabídce na zpracování Průzkumu, konkrétně o tyto body: č. Termín Obsah Garant 6. 30.9.08 Zahájení 1. fáze oslovení subjektů základního vzorku Zpracovatel (korespondenční) 7. 8.10.08 Zahájení 2. fáze oslovení subjektů základního vzorku Zpracovatel (email, telefon) 8. 15.10.08 Zahájení 3. fáze oslovení subjektů základního vzorku Zpracovatel (osobní sběr) 9. 22.10.08 Kompletace Respondenčního vzorku Zpracovatel 10. 31.10.08 Příprava programového prostředí pro počítačové Zpracovatel zpracování 11. 10.11.08 Dokončení přenosu kódovaných údajů Zpracovatel 12. 14.11.08 Zpracování počítačových výstupů Zpracovatel 13. 8.12.08 Dokončení 1. fáze zpracování Souhrnné zprávy Zpracovatel 14. 20.7.09 Dokončení Stručného výtahu výsledků Průzkumu pro Zpracovatel orgány města a pro podnikatele 15. 27.1.09 Dokončení pracovní verze Souhrnné zprávy včetně Zpracovatel strukturálních příloh 16. 30.1.09 Zahájení organizační přípravy workshopu Zadavatel k výsledkům průzkumu 17. 15.2.09 Zpracování přílohy Souhrnné zprávy o srovnání Zpracovatel výsledků daného průzkumu s předchozími průzkumy 18. 15.1.09 Informace o výsledcích průzkumu v tisku Zadavatel Zpracovatel 19. 25.2.09 Workshop k výsledkům průzkumu Zadavatel Zpracovatel 20. 4.3.09 Prezentace na Výboru pro hospodářskou politiku ZMP Zadavatel Zpracovatel 21. 15.3.09 Dokončení závěrečné verze Souhrnné zprávy o průzkumu Zpracovatel 8

2. REPREZENTATIVNOST VÝSLEDKŮ PRŮZKUMU Průzkum podnikatelského prostředí hl. m. Prahy ve svém původním předpokladu počítal s tím, že osloveno bude cca 1500 podnikatelských subjektů, s tím, že z tohoto základního souboru bude získáno minimálně 500 respondentů. Tento záměr měl být dostatečnou zárukou reprezentativnosti získaných výsledků průzkumu (zaručené statisticky vysokou mírou shody vlastností základního a respondenčního souboru). Takto (relativně velmi) vysoká kvantitativní záruka návratnosti dotazníků byla zvolena proto, že Průzkum od samotného počátku z objektivních důvodů daných povahou šetření rezignoval na přirozenou záruku reprezentativnosti výběrového (tedy respondenčního ) souboru, jakou je metoda náhodného výběru. Objektem šetření se totiž měly stát všechny organizace splňující kritéria zadání (právnická osoba, ziskový sektor, více než 50 zaměstnanců) a na budování respondenčního souboru se místo náhodného výběru měla podílet ochota jednotlivých podnikatelů respondentů do Průzkumu vstoupit, ovšem ochota regulovaná a stimulovaná v jednotlivých fázích sběru dotazníků tak, aby byly zachovány v respondenčním souboru předem dané strukturální vlastnosti souboru základního (konkrétně velikostní a odvětvová skladba). Volba tohoto postupu byla ovlivněna jednak rozporuplnými zkušenostmi z obdobných průzkumů realizovaných v Praze, které s metodou náhodného výběru pracovaly (viz Úvod), jednak z důvodů časové a finanční úspornosti. Kardinálním kritériem úspěchu použitého postupu se stala věrohodnost definice onoho základního souboru. Ta se opírala o (již výše zmíněný) Registr ekonomických subjektů ČSÚ dále také jen RES (k 30. 6. 2008). V něm kritériím pro volbu základního souboru odpovídalo o cca 500 subjektů víc, než byl původní předpoklad. Konkrétně bylo tedy v Průzkumu osloveno celkem 1952 podniků. Bohužel se v průběhu dotazníkového šetření ukázalo, že RES pro specifické účely zvolených kritérií výběru pro průzkum vykazuje více než očekávanou (resp. dle našich znalostí z jiných průzkumů obvyklou!) cca 10% chybovost (danou stále ještě celkem rychle probíhajícími transformačními organizační, vlastnickými aj. změnami). Důvodem jsou mj. některé celostátně stanovené atributy tohoto registru, zejména přiřazování území podle sídla subjektu. Tak bylo zjištěno, že: 73 firem splňujících zvolená kriteria již právně neexistuje 151 firem splňujících zvolená kriteria má v Praze pouze fiktivní sídlo a v hlavním městě nevykonává žádnou řídící (resp. je umístěna jen minimální formální část) či výkonnou činnost 169 firem v rozporu s údaji RES mělo méně než 50 zaměstnanců a 9

212 firem se nepodařilo dohledat poštou ani osobně na adrese udané v RES (ačkoli se nepodařilo pozitivně zjistit, že firma již neexistuje, nevyvíjí v Praze žádnou reálnou činnost či má méně než 50 zaměstnanců). Základní soubor se tak de facto zúžil na 1408 organizací. Tyto skutečnosti současně odčerpaly nemalou část kapacit alokovaných do dotazníkového šetření. Potenciálně vážnější by však mohly být systémové důsledky tohoto jevu (např. statistické nadhodnocení ekonomické výkonnosti Prahy oproti realitě apod.), proto by se měly stát následně předmětem dialogu se správcem Registru ekonomických subjektů, tedy Českým statistickým úřadem. Výsledná návratnost získaných dotazníků (čili rozsah respondenčního souboru) ovšem ani za těchto okolností tak nedosáhla požadované výše cca 33 %. Získáno bylo celkem 308 respondentů, což představuje 22 % upraveného základního souboru a 16 % základního souboru neupraveného. Přes tento kvantitativní neúspěch, daný zejména limitní mírou ochoty pražských firem ztrácet čas účastí v Průzkumu je třeba konstatovat, že respondenční soubor je: a) v absolutním rozsahu dosti velký, aby na něm bylo možné zobecnit a studovat hromadné jevy, týkající se názorového spektra pražských podnikatelů, b) ve své struktuře silně korelující se strukturou základního souboru (neupraveného, neboť jen ten byl technicky dosažitelným základem zjišťování korelace). Druhou tezi lze doložit dále uvedeným srovnáním: VÝSLEDKY TŘÍDĚNÍ DLE VELIKOSTI ORGANIZACÍ Pro třídění (a hlubší průzkum vlastností) respondenčního souboru byly před zahájením Průzkumu vybrány tyto relevantní velikostní skupiny organizací: 1. 50-99 osob (skupina 240 RES) 2. 100-199 osob (skupina 310 RES) 3. 200-499 osob (skupiny 320 a 330 RES) 4. 500 a více (skupiny 340 a vyšší RES). Následující tabulka dokumentuje strukturu základního a respondenčního souboru. Odchylky mezi nimi lze jednoznačně charakterizovat jako zanedbatelné. 10

velikostní skupina základní soubor respondeční soubor rozdíl počet % počet % body 500 a více 157 8,0 24 7,8-0,2 200-499 353 18,1 60 19,5 + 1,4 100 199 580 29,7 92 29,9 + 0,2 50 99 862 44,2 132 42,8-1,4 celkem 1952 100 308 100 0 VÝSLEDKY TŘÍDĚNÍ DLE ODVĚTVOVÝCH SKUPIN ORGANIZACÍ Pro třídění (a hlubší průzkum vlastností) respondenčního souboru byly před zahájením Průzkumu vybrány tyto relevantní odvětvové skupiny organizací (OKEČ = odvětvová klasifikace ekonomických činností): 1. průmysl (OKEČ od 010000 až po 372000) 2. stavebnictví, energie a voda, doprava (OKEČ 400000 až 455000 a 600000 až 642000) 3. obchod, stravování, služby osobní, cestovní ruch (OKEČ 500000 až 555290 a 750000 až 990000) 4. komerční služby (OKEČ 650000 až 748400. Následující tabulka dokumentuje strukturu základního a respondenčního souboru. Odchylky mezi nimi lze s výjimkou 3. skupiny - také jednoznačně charakterizovat jako zanedbatelné. Pokud jde o odvětvovou agregaci obchod, cestovní ruch, lze nižší aktivitu příslušných organizací v Průzkumu zdůvodnit větší roztříštěností podniků činných zejména v maloobchodě, resp. jejich větší neochotou odkrývat karty, ale také jimi slaběji pociťovanou souvislostí své činnosti s podnikatelským prostředím Prahy. V každém případě je třeba při následné interpretaci strukturálních výsledků Průzkumu (v konečné verzi Pracovního znění) mít poněkud nižší validitu údajů za tuto odvětvovou skupinu na paměti. odvětvová skupina základní soubor respondeční soubor Rozdíl počet % Počet % Body průmysl 380 19,5 67 21,8 + 2,3 stavebnictví, energie, doprava 251 12,9 47 15,2 + 2,3 obchod, cestovní ruch 703 36,0 93 30,2-5,8 komerční služby 618 31,6 101 32,8 + 1,2 1952 100 308 100 0 Velmi příznivé výsledky, pokud jde o strukturální reprezentativnost výsledků Průzkumu přitom nelze v žádném případě interpretovat jako náhodu. Jsou naopak výsledkem 11

cílevědomé péče zpracovatele Průzkumu, který na tuto okolnost v průběhu sběru dotazníků kladl větší důraz, než na plnění pouhých kvantitativních kritérií. Po technické stránce byla průběžná stimulace a motivace respondentů umožněna třífázovým sběrem dotazníků. Zhodnocení jednotlivých fází z hlediska jejich slabin a předností se stane předmětem komentáře až v konečně verzi pracovního znění Souhrnné zprávy, na tomto místě jsou uvedeny jen kvantitativní výsledky těchto fází: forma sběru plánovaný skutečnost předpoklad korespondenční sběr 150 144 sběr pomocí emailu a telefonu 150 72 sběr pomocí vyškolených tazatelů 200 92 celkem 500 308 Současně budiž konstatováno, že k relativně vysoké reprezentativnosti získaných výsledků Průzkumu nepřispěl jen samotný rozsah a struktura respondenčního souboru, ale i aktivita samotných respondentů v Průzkumu. Jeho pozitivním rysem je vysoké zastoupení odpovědí na jednotlivé otázky. Průměr počtu odpovědí se pohybuje kolem 90-99 %, a to i v takových případech, kdy jde o citlivé, resp. kritické vyjádření názoru. Rovněž kvantitativní rozbor aktivity respondentů se však stane předmětem zájmu až další fáze zpracování Souhrnné správy. Jako závěr výše provedeného podrobného rozboru lze proto konstatovat: celkem bylo získáno 308 odpovědí; průměrný rozsah počtu odpovědí překročil 90 %, což potvrzuje velmi intenzivní zapojení respondentů do průzkumu, tj. získaný soubor odpovědí je v absolutním rozsahu dostatečně velký statisticky reprezentativní, aby bylo možné zobecnit a studovat hromadné jevy týkající se názorů pražských podnikatelů, a rovněž strukturou silně korelující se základním souborem. 12

3. ANALYTICKÉ VÝSLEDKY PRŮZKUMU Poznámka: V této části jde o dílčí vyhodnocení výsledků průzkumu podle jednotlivých (oddělených) otázek syntetizující hodnocení stavu podnikatelského prostředí v Praze, vycházející ze vzájemného průniku odpovědí na všechny otázky v souhrnu, je obsahem poslední kapitoly. Vyhodnocení je zde uvedeno podle pořadí jednotlivých otázek dotazníku (s výjimkou otázek identifikačních). Číslo otázky je pak totožné s číslem uvedeným v dotazníku. V Souhrnné zprávě se hodnocení orientuje především na respondenční soubor jako celek diferenciace dle jeho strukturálních částí bude meritorně hodnocena v Přílohách této Zprávy. Otázka č. 1 - Počet pracovníků podnikatelského subjektu (firmy) Přehled celkové skladby respondenčního souboru byl již posuzován v rámci diskuze o reprezentativnosti souboru, na tomto místě jde tedy jen o doplnění výše uvedených informací o rozbor průniku struktury dle obou znaků třídění (odvětví a velikost). Zastoupení jednotlivých třídících skupin v respondenčním souboru (počet a podíly v %) skupina OKEČ Celkem velikostní průmysl stavebnictví, infrastruktura obchod, cestovní ruch komerční služby skupina počet sloup. řádek počet sloup. řádek počet sloup. řádek počet sloup. řádek počet sloup. řádek 50 99 33 49,3 25,0 21 44,7 15,9 32 34,4 24,2 46 45,5 34,8 132 42,9 100, 0 100 199 18 26,9 19,6 8 17,0 8,7 39 41,9 42,4 27 26,7 29,3 92 29,9 100, 0 200 499 12 17,9 20,0 7 14,9 11,7 19 20,4 31,7 22 21,8 36,7 60 19,5 100, 0 500 a více 4 6,0 16,7 11 23,4 45,8 3 3,2 12,5 6 5,9 25,0 24 7,8 100, 0 celkem 67 100, 0 21,8 47 100, 0 15,3 93 100, 0 30,2 101 100, 0 32,8 308 100, 0 100, 0 S výjimkou odvětvové agregace obchod a cestovní ruch jsou v ostatních skupinách absolutně i relativně nejvíce zastoupeny firmy s nejmenší velikostní skupiny (do 99 zaměstnanců), u jmenované skupiny pak převládají firmy se 100 199 zaměstnanci. Naopak relativně nejsilnější zastoupení velkých podniků (nad 500 zaměstnanců) je v odvětvové agregaci 13

infrastruktury a stavebnictví. Tyto odchylky od průměru celého respondenčního souboru jsou vcelku logické a očekávatelné a lze je jednoznačně přičíst charakteru činnosti organizací v jednotlivých odvětvových agregacích. Otázka č. 2: Jaká je forma lokalizace podniku Praze? Tato (a následující) otázka je součástí Identifikační části dotazníku a odpovědi na ní mají jak vyplývá z argumentace uvedené v popisu metodologie Průzkumu - pouze evidenční charakter, tj. nebyly ve vlastním vyhodnocování výsledků Průzkumu nijak využity. Přesto je pro úplnost uvádíme. Pokud jde o formu lokalizace, šlo o to identifikovat míru angažovanosti podniku respondenta v Praze. Nejběžnějším případem byla samozřejmě situace, kdy daná firma má v Praze jak sídlo, tak i významnou výkonovou jednotku. Ovšem i v případech, kdy šlo pouze o sídlo, muselo (ve shodě se zvolenou metodikou) vykazovat v Praze více než 50 zaměstnanců. Totéž pak pochopitelně platí i naopak, tedy pro detašované provozy. podnik má v Praze umístěno: počet podíl v % pouze sídlo, resp. minimální provoz 39 12,7 sídlo i výkonově významný provoz v letech 267 87,0 pouze výkonově významný provoz v letech 1 0,3 celkem 307 100,0 Otázka č. 3: Kdy firma zahájila podnikání v Praze? Respondenti měli možnost volit mezi 3 časovými údobími pro označení doby zahájení podnikání v Praze: doba vzniku firmy počet podíl v % před rokem 1990 45 14,7 v letech 1990-1999 204 66,4 v letech 2000-2008 58 18,9 Celkem 307 100,0 Jak je z výše uvedené tabulky zřejmé, rozhodující část podniků (cca 2/3), která se zúčastnila Průzkumu, vznikla (přinejmenším v dnešní právní formě) v letech privatizačního a zakladatelského boomu 90. let. Skoro 1/5 firem v daném souboru je ovšem mladší. 14

Otázka č. 4 Jak hodnotíte celkovou situaci pro Vaše podnikání? Smyslem této otázky je zjistit, jak respondenti všeobecně hodnotí celkový stav podnikatelského prostředí, a to v rámci celé ČR (4a) a v rámci Prahy (4b). Obsah této otázky je pak konkretizován dotazem na rozsah a intenzitu konkurence (otázky č. 8 a č. 9) a dotazem na jednotlivé faktory, které podnikatelské prostředí ovlivňují (otázka č. 5). Jde tedy o vstupní hodnocení, jehož logická konzistentnost je kontrolována dalšími otázkami. Respondenti měli na výběr 4 možné odpovědi. Na otázku o celkovém národohospodářském/celostátním (finančním, legislativním apod.) rámci, tzn. 4a) Celková situace pro podnikání v České republice, odpovědělo 295 respondentů (tedy 95,7 % z celkového souboru). Skladba odpovědí byla následující: pouze jediná uvádí, že se situace, výrazně zlepšila a dalších 44,7 % respondentů uvádí, že se situace pro jejich podnikání zlepšila částečně. Za stejnou považuje situaci přes 31 % respondentů a dalších (pouze) 23,7 % respondentů hodnotí vývoj celkové situace negativně. Ze struktury odpovědí tak vcelku pramení mírný optimismus. Celková situace pro podnikání v České republice Celkem počet podíl v % výrazně se zlepšuje 1 0,3 částečně se zlepšuje 132 44,7 zůstává stejná 92 31,2 zhoršuje se 70 23,7 celkem 295 100,0 Hodnotit vývoj celkové situace pro podnikání v Praze (4b) si troufl ještě větší počet respondentů (303), toto hodnocení obsahuje poněkud více skepse, ačkoli vzrostl podíl firem, jejichž situace se výrazně zlepšila (4,3 %). Nižší je však počet i podíl odpovědí částečně se zlepšuje (35,6 %), naopak vyšší byl počet a podíl těch, kteří uvedli zhoršování stavu (takřka ¼ respondentů). 15

24,8 % Celková situace pro podnikání v Praze 4,3 % 35,6 % výrazně se zlepšuje částečně se zlepšuje zůstává stejná zhoršuje se 35,3 % Tento výsledek se může být do jisté míry překvapivý, interpretovat ho však nelze jako názor o absolutně horším stavu podnikatelského prostředí v Praze, ale jako varování, že toto prostředí se v minulých letech nezlepšovalo tak dynamicky jako v ostatních částech republiky. Otázka č. 5: Jak hodnotíte faktory, které ovlivňují vývoj celkové situace podnikání? V návaznosti na předchozí otázku zde šlo o to, precizovat zdroje (motivy) hodnocení celkové situace pro podnikání. Odpovědělo v závislosti na osobních zkušenostech respondentů s jednotlivými předformulovanými faktory od 250 do 299 firem. Nízký byl naopak počet těch respondentů, kteří uvedli jiné faktory (18). Jako vcelku nejlépe hodnocený faktor vystupuje vzdělávací systém (takřka ¾ odpovědí ho hodnotí kladně, resp. spíše kladně). Toto pozitivní hodnocení sice odpovědi na další detailnější otázky poněkud relativizují, tím spíše však jde o pozitivní signál, že velká část pražských podnikatelů považuje (kvalitní) vzdělávání a rozvoj lidských zdrojů za podstatnou podmínku rozvoje konkurenceschopného podnikání. Kladně je také hodnocena image podnikatele ve společnosti (rovněž takřka ¾ kladných hodnocení), což také představuje pozitivní signál o postupném zakořeňování hodnoty výkonu a úspěchu ve společnosti přinejmenším při sebehodnocení podnikatelů. (Ve srovnání s výsledky šetření, která jsme realizovali v jiných velkých městech ČR, je třeba konstatovat větší intenzitu pocitu prestiže pražských podnikatelů. Rovněž je však nezbytné doplnit, že pocit příznivého podnikatelského image se rychle snižuje v závislosti na poklesu velikosti firmy a zcela nepochybně by to platilo i v Praze v případě malých a nejmenších podniků.) Jako pozitivní faktor pro vývoj celkové situace v podnikání je dále hodnocen (celkem ve velké míře) výzkum a vývoj (70 % kladných odpovědí), i když se zde hodnocení zúčastnil 16

relativně nejmenší počet respondentů (250). I tak však jde o významně vyšší počet, než byl počet respondentů, kteří nějakým způsobem s vědou a výzkumem fakticky spolupracují (viz otázka č. 12). Pozitivní hodnocení tohoto ukazatele rozvoje podnikání má tedy (v dobrém slova smyslu) hlavně symbolický význam: velká část pražského podnikatelského sektoru si význam získávání a aplikace výsledků výzkumu pro rozvoj podnikání očividně uvědomuje (i když ve své vlastní praxi je třeba neaplikuje). Poněkud překvapivě převažuje kladné hodnocení ukazatele zdroje financování (61,5 %). Ostatní faktory však respondenti hodnotí převážně záporně. To se týká především možnosti vymahatelnosti práva. Tu takřka ¾ podnikatelů hodnotí spíše či zcela záporně! Za tímto velmi negativním výsledkem se očividně skrývá nejen kritika nedostatečné výkonnosti institucí právní ochrany, ale i kritika stavu celkové podnikatelské kultury. Dokladem může být podstatně pozitivnější hodnocení legislativy pro podnikání ( jen 52,7 % negativních hodnocení). Velmi negativně bylo ve vztahu k rozvoji podnikání hodnoceno politické prostředí (67,3 % negativních hodnocení), přičemž kritika zřejmě míří nejen vůči jeho nestabilitě (související s obecně nízkou politickou kulturou), ale i vůči jeho sebestřednosti. Proto se také posledním výrazně negativním faktorem celkové situace podnikání v očích podnikatelů stal stav podpory podnikání (rovněž 67,3 % negativních odpovědí). Hodnocení faktorů ovlivňujících situaci v podnikání (podíly v %) faktor kladně spíše kladně spíše záporně Záporně celkem počet podíl v % počet podíl v % počet podíl v % počet podíl v % počet podíl v % legislativa pro podnikání 10 3,4 131 44,0 128 43,0 29 9,7 298 100,0 vymahatelnost práva 2 0,7 76 25,4 118 39,5 103 34,4 299 100,0 daňový systém 8 2,7 131 44,3 120 40,5 37 12,5 296 100,0 politické prostředí 9 3,1 87 29,7 123 42,0 74 25,3 293 100,0 image podnikatele ve společnosti 17 5,8 198 67,6 65 22,2 13 4,4 293 100,0 vzdělávací systém 35 12,0 182 62,5 68 23,4 6 2,1 291 100,0 trh práce 8 2,7 120 40,8 124 42,2 42 14,3 294 100,0 zdroje financování 28 9,5 153 52,0 91 31,0 22 7,5 294 100,0 výzkum a vývoj 20 8,0 155 62,0 66 26,4 9 3,6 250 100,0 podpora podnikání 0 0,0 92 32,7 155 55,2 34 12,1 281 100,0 Jiný 0 0,0 0 0,0 0 0,0 18 100,0 18 100,0 odpovědi celkem 137 4,7 1325 45,6 1058 36,4 387 13,3 2907 100,0 Pokud jde o slovní odpovědi ( jiné ), nebylo jich jak výše řečeno mnoho a nereprezentují tedy nijak silný názor podnikatelské veřejnosti. Vcelku vlastně jen dokreslují výše uvedené hodnocení. Příznačné přitom je, že se všechny tyto odpovědí trefují do kolonky záporného 17

hodnocení: 3 si stěžují na rostoucí byrokratizaci, 2 na liknavou práci soudů, 2 na sociální politiku státu a 2 na makroekonomický vývoj (další odpovědi, týkající se korupce ve správě, učňovského školství, kriminality, cenové politiky státu v oblasti léčiv a financování výzkumu se vyskytly jen jednotlivě). Otázka č. 6: Co je pro Vaši činnost na území Prahy přínosem? Otázka č. 7: Co je pro Vaši činnost (podnikání) na území Prahy překážkou/problémem? V odpovědích na tyto dvě otázky již nejde o hodnocení vlivu všeobecných faktorů na kvalitu podnikatelského prostředí (i) v Praze, ale o hodnocení vlivu faktorů lokalizačních, v nichž se bezprostředně odráží atraktivita Prahy pro podnikání. Jde tedy do jisté míry o otázky klíčové, neboť zde prezentované názory respondentů naznačují přímo, kam by měla správa města napřít pozornost, pokud mají být využity silné stránky místního podnikatelského prostředí a eliminovány stránky záporné. Respondenti dostali na výběr škálu faktorů, a to jak v oblasti lidských zdrojů a technické infrastruktury, tak také např. v oblasti kooperačních vazeb a teritoriálních vlivů, přičemž nebyl nijak omezován počet vybraných faktorů a respondenti mohli navíc doplnit slovně i jiné faktory (využilo jen minimum firem). Pokud jde o přínosy lokalizace, tj. silné stránky Prahy, shromáždil průzkum celkem 749 kladných odpovědí, tedy o něco více, než činil počet záporných odpovědí na následující otázku (729). To je samo o sobě povzbudivým výsledkem, který dokládá, že objektivní lokalizační faktory činí z Prahy poměrně lákavý cíl: pokud se tedy mezi podnikateli vyskytuje jistá skepse ve vývoji jejich celkové situace při podnikání v Praze, pak viníkem jsou spíše všeobecné (tzv. systémové) faktory (viz otázka č. 5). Ke kladům Prahy tedy nepochybně patří dobrá image města ( dobrá adresa ) a poměrně silná místní koupěschopná poptávka. Koncentrace firem a odvětví na malém území rovněž usnadňuje vzájemné kooperační vztahy (třebaže se současně konstatuje, že komunikace uvnitř podnikatelské sféry není vždy bez problémů). Je zřejmé, že Praha disponuje uspokojivými technickými podmínkami pro podnikání, a to nejen díky stavu a dostupnosti technické infrastruktury, ale i díky tomu, že je ekonomická základna Prahy orientována zejména na materiálově málo náročná odvětví, tedy odvětví méně náročná na kapacitách technických sítí. 18

Přínosy pro podnikání v Praze (počet odpovědí) dobrý dojem/vnější obraz (image) města dobrá místní poptávka kvalifikace pracovní síly příznivé kooperační vztahy dostatek pracovní síly dobrá (kapacitní) technická infrastruktura doprava ve městě vnější dopravní napojení města jiné 0 50 100 150 200 Překážky/problémy pro podnikání v Praze počet odpovědí podíl v % špatný dojem/vnější obraz (image) města 9 1,2 malá místní poptávka 25 3,5 nedostatek pracovních sil 144 19,9 chybějící kvalifikace pracovní síly 101 13,8 nepříznivé existenční (provozní) náklady 148 20,3 problémy s technickou infrastrukturou 14 1,9 vnější dopravní napojení města 63 8,6 doprava ve městě 159 21,8 špatná komunikace uvnitř podnik. sféry 36 4,9 jiné 30 4,1 celkem 729 100,0 K územně technickým podmínkám náleží i kvalita dopravní obsluhy území. Doprava ve městě (včetně vnějšího dopravního napojení) naopak patří v Praze k nejčastěji uváděným slabinám. Tento jasně prezentovaný názor podnikatelského sektoru je nepochybně silnou výzvou pro správu města i nadále se intenzivně zabývat rozvojem dopravního systému. Nejde totiž jen o pocity několika osob, ale o naznačení skutečnosti, že doprava se stává závažnou překážkou pro podnikání a může rozhodování podnikatelů o lokalizaci firmy významně ovlivnit! Na druhém místě v četnosti negativních hodnocení jsou pak uváděny nepříznivé 19

(rozumí se vysoké) provozní náklady firem. Skutečnost, že je Praha v očích podnikatelské veřejnosti velmi často chápána jako drahé město, se může stát rizikovým faktorem při jakémkoli citelnějším ochabnutí konjunktury. Přínosy i překážky je však nezbytné také vzájemně srovnávat. V případě výsledků průzkumu v Praze to platí zejména při hodnocení dostupnosti a kvalifikace pracovních sil. Praha je v názorech podnikatelů chápána jako město s nabídkou relativně vysoce (resp. potřebám podnikání adekvátně) kvalifikované pracovní silou. Při pohledu na odvětvovou strukturu těchto názorů je však tohoto kladného hodnocení zpřesněno: přes obecně dobrou situaci se postrádají jednak špičkové kádry, jednak středně kvalifikovaný personál (konkrétně řemeslnické profese). Nepříznivý stav je na trhu práce avizován i v případě nabídky volných pracovních míst s charakterem méně kvalifikované práce: na obecný nedostatek pracovních sil si stěžuje takřka pětina podnikatelů v Praze, a to zejména z průmyslu a stavebnictví. I v těchto dvou otázkách měli respondenti možnost připojit své vlastní autentické výroky. V případě dotazu na klady Prahy jich však bylo velmi málo (10) a v podstatě jen konkretizovaly možnosti dané v otázce k výběru: pozitivní přitom je, že polovina z těchto slovních odpovědí uvedla jako klad města aktivní a vstřícnou městskou správu (!). Dále se vyskytla zmínka o znalosti prostředí (2), turistický ruch, spolupráce firem v oboru a koupěschopná poptávka obyvatel (vesměs jednou). Zajímavější a také daleko početnější - jsou v tomto směru slovní odpovědi, týkající se podnikatelských záporů Prahy. Ostatně zde měli respondenti možnost uplatnit své názory hned ve třech oblastech. Jednak šlo o doplnění obecných překážek podnikání, jednak o konkretizaci chybějící kvalifikace pracovních sil, a konečně o konkretizaci problémů s technickou infrastrukturou. Pokud jde o doplnění výčtu záporných faktorů, projevila se aktivita respondentů v poměrně vysokém počtu výroků. Bylo jich 30 a mají své těžiště ve třech oblastech. Jde o kriminalitu (včetně početných krádeží a prostituce) s 10 případy, parkování se 7 případy a politikaření, korupce a nekompetentnost městské právy rovněž v 7 případech. Po dvou výrocích si stěžují na nízkou úroveň služeb v cestovním ruchu, nedostatky v legislativě a vysoké mzdové náklady ve městě tyto výroky tedy zčásti míjí vlastní předmět otázky a z části opakují v otázce předpřipravené odpovědi. Výše uvedené 3 oblasti (kriminalita, kvalita městské správy a parkování) však lze považovat nejen za významné upřesnění výčtu potíží podnikatelů v Praze, ale i za upřesnění poměrně representativní, na které by měla nalézt správa města pozitivní odpověď. Slovní odpovědi tak potvrdily i výše nastíněnou nespokojenost pražských podnikatelů s fungováním místního trhu práce. Celkem 56 dotazníků, tedy 1/5 podnikatelů se explicitně zabývá chybějící kvalifikací pracovních sil! Nelze přitom říci, že by v tomto souboru 20

dominovala některá z profesí či kvalitativních skupin práce. Ve více než 50 % odpovědí naznačuje deficit kvalifikovaných dělnických a řemeslnických profesí (např. tiskař, knihař, dělník chemické výroby, výtahář, kameník, instalatér, cukrář, strojní profese aj.). Velká je ale také poptávka po středně kvalifikovaném personálu ve službách (ošetřovatel, kadeřník, recepční, provozní v hotelech apod.) a obdobně žádoucí jsou nekvalifikované dělnické profese (pomocní dělníci v průmyslu a stavebnictví). Poptávka není uspokojena ani v případě vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců, a to nejen v technických profesích (projektant, statik, geodet, konstruktér apod.), ale i humanitních oborů (lékař, optik, informatik apod.). Zřejmě největší nedostatkovou skupinu však představuje tzv. střední technický personál (se středoškolským vzděláním). Celkový počet nedostatkových profesí v očích respondentů 97 potvrzuje zjevné poruchy ve fungování pražského trhu práce! (Konkrétně: poptávka obecně po kvalifikovaných dělnických profesích byla zmíněna 14x (např. tiskař, knihař, dělník chemické výroby, strojař aj.), nekvalifikované dělnické profese (pomocní dělníci v průmyslu a stavebnictví) byly přitom zmíněny ve zhruba rovnocenném počtu (12). K tomu byly celkem 4x zmíněn nedostatek řidičů. Velká je ale také poptávka po specializovaných řemeslnických kvalifikacích (výtahář, kameník, instalatér, cukrář aj.), ty uvedeny celkem 13x. Totéž platí o středně kvalifikovaném personálu v odvětvích služeb (ošetřovatel, kadeřník, recepční, provozní v hotelech apod.), i ty zmíněny 13x. Paradoxně zřejmě největší nedostatkovou skupinu však představuje tzv. střední technický personál (se středoškolským vzděláním) ta byla uvedena celkem 16x a poptávka není uspokojena ale ani v případě vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců, a to nejen z technických profesí (projektant, statik, geodet, konstruktér apod. celkem uvedeny 10x), ale i humanitních oborů (lékaři, optici, informatici apod. celkem uvedeny 7x). V menší míře schází rovněž personál v obchodních zařízeních (prodejci celkem uvedeny 4x) a kupodivu i ekonomové v bankovnictví (4).) Poznámka: Pro úplnost je však třeba uvést, že průzkum byl realizován v době, kdy se ještě ve výraznějším rozsahu nepromítly do situace na trhu práce aktuální problémy doprovázející ekonomickou krizi. Ty mohou vnést do bilance poptávky a nabídky pracovní síly nové významné (a negativní!) aspekty. Pokud jde o poslední skupinu volných odpovědí v této otázce (konkretizaci problémů s technickou infrastrukturou), byla využita respondenty v porovnání s předchozími případy daleko méně, a to ve 14 případech. Ty se přitom vesměs dotýkají různých okruhů zabezpečení dopravy ve městě (nepředvídatelné rozhodování orgánů města o dopravních stavbách a opatřeních, špatné možnosti parkování, neprůjezdnost města, nevyužívání železnice), zatímco zcela pomíjí jiné obory technické infrastruktury. To jen potvrzuje výše zmíněné závěry, že 21

totiž územně technické faktory vcelku patří ke kladům podnikatelského prostředí Prahy, zatímco doprava je jeho plným záporem. Otázka č. 8: Jaký je rozsah konkurence v oblasti Vaší činnosti v Praze, v ČR a mimo ČR? O atraktivitě podnikatelského prostředí Prahy pro firmy samozřejmě nerozhodují pouze systémové či lokalizační podmínky, ale i míra konkurence, na kterou firmy (ve svém oboru) naráží. Cílem otázky č. 8 právě bylo zjistit názor podnikatelů na úroveň konkurenčního prostředí. Vzhledem k tomu, že velká část pražských firem nachází odbyt svého zboží či služeb i za hranicemi Prahy, směřoval dotaz i na posouzení rozsahu konkurence v nadřazených územních celcích (ČR, mimo ČR). Respondenti měli možnost vyznačit svůj názor na stupnici velká až žádná. Pozitivním jevem přitom je, že jednoznačná většina firem dovede svou konkurenční situaci ohodnotit. Nejvíce, pokud jde o Prahu (301), méně v rámci ČR (297) a nejméně mimo ČR (221), v logické závislosti na tržním dosahu aktivity jednotlivých segmentů pražských podniků. Proto nepřekvapí, že největší odpad počtu odpovědí v této sestupné řadě se týkal nejmenších organizací v respondenčním souboru (50 100 zaměstnanců) a také organizací z agregace stavebnictví a infrastruktura. O struktuře názorů na míru konkurence v uvedených územních celcích informují následující 3dílná tabulka, které v souhrnu jednoznačně dokumentují vysokou konkurenci ve zdejším prostředí. Skutečnost, že nejvíce pociťují firmy konkurenční tlak v Praze, přitom nasvědčuje, že ve výpovědích respondentů nejde často ani tak o popis konkurence v odbytu, nýbrž o popis konkurence o zdroje. Rozsah konkurence v oblasti činnosti firmy počet odpovědí Praha ČR mimo ČR podíl v % počet odpovědí podíl v % počet odpovědí podíl v % velká 186 61,8 150 50,5 131 59,3 průměrná 83 27,6 112 37,7 66 29,9 malá 22 7,3 32 10,8 16 7,2 žádná 10 3,3 3 1,0 8 3,6 celkem 301 100,0 297 100,0 221 100,0 Otázka č. 9: Předpokládáte změnu konkurence v následujících 3-5 letech? 22

Na statické posouzení míry konkurence, které jsou pražské firmy vystaveny, navazuje otázka na subjektivní odhad dalšího vývoje. Je sympatické, že odhad o tom, v jak konkurenčním prostředí by se mohla jejich firma ve střednědobém horizontu pohybovat, byli schopni učinit prakticky všichni respondenti (307). To vytváří prostor pro vědomou firemní reakci na očekávanou perspektivu (viz další otázky). Přitom je třeba konstatovat, že si pražské podniky o této perspektivě dělají jen málo iluzí: stručně řečeno očekává se další přiostření konkurence, byť již dle názorů podnikatelů nepůjde o žádnou revoluci. Předpoklad změn konkurence v následujících 3-5 letech celkem počet odpovědí podíl v % spíše velký růst 53 17,3 spíše menší růst 143 46,6 bude stejná 100 32,6 pokles 9 2,9 nevíme 2 0,7 celkem 307 100,0 V podstatě každá pátá firma (přes 17 %) se domnívá, že růst budoucí konkurence lze klasifikovat jako spíše velký. Spíše menší růst a stejnou konkurenci očekává více jak 69 % firem, na pokles věří minimum firem. Je samozřejmě věcí diskuse, do jaké míry jsou dané názory oprávněné, resp. do jaké míry se za nimi skrývá promyšlený strategický marketing (vč. naznačení možných potíží a potřebě vnější pomoci) a do jaké míry jsou jen vyjádřením přání a neúplných představ o budoucnosti ze strany respondentů. Pro druhou variantu bohužel do jisté míry svědčí odpovědi na další otázky, v nichž je zkoumána připravenost firem na aktivní využití systémových i lokalizačních podmínek a na aktivní reakci na stav a vývoj očekávané míry konkurence. Otázka č. 10: Uveďte některé aktuální problémy na území města (dotýkající se Vaší podnikatelské činnosti) a případně Vaše návrhy na jejich řešení. Cílem bylo poskytnout respondentům prostor pro sdělení konkrétních a naléhavých problémů souvisejících s podnikatelskou aktivitou na území hl. m. Prahy, a jejich doporučení, jak by se tyto problémy daly či měly řešit. V tom smyslu otázka č. 10 logicky doplňuje otázku č. 7, jejímž záměrem bylo mapovat spíše obecné a dlouhodobé překážky v podnikání v Praze. 23

Obě části této otázky se mezi respondenty setkaly s nebývalým zájmem. Zvláště to platí o první části, protože možnost vyjádřit svůj názor využilo celkem 140 respondentů, kteří uvedli 168 problémů podnikání (8 firem žádné problémy nepociťuje). Hledat v takovém počtu jednotící znaky je obtížné, a navíc jde o pokus, který svým způsobem míří proti smyslu otázky (identifikovat konkrétní, tedy jedinečné problémy). Přesto nepřekvapí, že tematicky se skupiny vyjmenovaných problémů velmi blíží těm, které byly identifikovány u volných odpovědí na otázku č. 7. I zde jednoznačně dominuje doprava, a to v podobě kritiky na neprůjezdnost města pro automobily ve špičkách, resp. přetížení různých městských komunikací (30 x), problémy s parkováním (25 x), obtíže při zásobování centra (10 x), nízká kvalita MHD (10 x), technický stav komunikací (6 x) a kvalita železniční obsluhy (2 x). Celkem stížnosti na fungování dopravního systému města představují zhruba polovinu aktuálních problémů, které respondenti jmenovali. Druhou velkou skupinu problémů generuje situace na pražském trhu práce. Zde bylo vyjmenováno celkem 30 problémů, týkajících se především nedostatku konkrétních (kvalifikovaných i nekvalifikovaných) profesí výroky se přitom prakticky kryjí se závěry hodnocení volných odpovědí na otázku č. 7. Kupodivu (ve srovnání s odpověďmi na otázkou č. 7) daleko méně se vyskytly stížnosti na kriminalitu ve městě (4 x), a zejména na činnost, resp. nečinnost orgánů veřejné (tedy nikoli jen městské) správy. Zde byla jmenována liknavost a nevstřícnost úřadů (10 x), neprůhledné veřejné zakázky (7 x), neprůhledná elitní politika města (3 x), nadměrná ochrana památek (2 x) a nadměrná ochrana životního prostředí (2 x). V tomto případě jde o zajímavý výsledek, který ukazuje, že negativní hodnocení kvality veřejné správy ze strany podnikatelů často souvisí spíše s jejím negativním mediálním obrazem než s praktickými zkušenostmi podniků samotných. Pokud jde o zbytek výroků respondentů v této otázce, měly dílem (22x) spíše obecný charakter (neprůhledné zákony, daňový systém, komplikované stavební právo, nízká podpora Prahy ze SF EU, nízká podpora výzkumu a vývoje), dílem se týkaly obtížně zařaditelných jednotlivostí, z kvantitativního hlediska (celkem 5x) zcela okrajových (nepořádek na konkrétních komunikacích, časté poruchy technických sítí, konkurence obchodních center). Oproti výčtu konkrétních problémů, které pražské podnikatele aktuálně trápí, byl počet jejich návrhů, jak tyto problémy řešit (2. část otázky č. 10) o něco skromnější. Příslušnou kolonku v dotazníku se sice pokusila vyplnit významná část respondentů (konkrétně 122), někteří z nich však pouze konstatovali, že nevědí, jak by se měl jejich problém řešit (20 x), resp. že by se měl řešit vyšší aktivitou veřejné správy (20 x), resp. jiná podobně obecná konstatování týkající se legislativy (12 x). Konkrétních, obsahově plných rad se sešlo jen kolem osmdesátky, a hledat v jejich rámci jednotného jmenovatele je ještě obtížnější než v případě první části 10. otázky. Za zmínku stojí doporučení urychlit výstavbu silničního 24

okruhu kolem Prahy (16 x), zpoplatnění vjezdu a parkování ve vnitřní Praze (6 x), naproti tomu ovšem zrušení veškerých poplatků (3 x), výstavba nových parkovišť a garáží (5 x), zkrácení intervalů linek MHD a jejich rozšíření do zázemí Prahy (5 x), zvýšení aktivity policie při boji s drobnou kriminalitou (4 x). Ve srovnání s předchozím průzkumem realizovaným URM v r. 1995 a dalšími vývojovými aspekty považujeme za potřebné připomenout, že v 10 dotaznících se objevilo posílení učňovského školství. Jde zřejmě o výrazný názorový posun, neboť ještě před několika lety byla oblast učňovského školství považována za samozřejmou povinnost veřejného sektoru, bez jakékoliv participace podnikatelské sféry. Otázka č. 11: Jak hodnotíte inovační schopnost Vaší firmy pro zajištění další konkurenceschopnosti Vaší činnosti? I zde lze ocenit početnost odpovědí (více než 97 % vyjádřilo svůj názor a pouze několik % využilo odpovědi nevíme ). Z odpovědí je současně zřetelné nemalé sebevědomí pražských podnikatelů. Svou inovační schopnost chápe jako velmi dobrou či alespoň průměrnou 93 % pražských firem! Přestože (jak ukazují další části průzkumu) ne vždy se tímto hodnocením zřejmě skrývá objektivní posouzení, sama sebedůvěra pražského podnikatelského sektoru je pro budoucnost nepochybně cenným kapitálem. Hodnocení inovační schopnosti firmy (v %) 50 40 30 20 10 0 nevíme možné problémy průměrně velmi dobře 25

Hodnocení inovační schopnosti firmy (počet odpovědí a podíly v %) celkem počet odpovědí podíl v % velmi dobře 134 44,5 průměrně 146 48,5 možné problémy 17 5,6 nevíme 4 1,3 celkem 301 100,0 Svou inovační schopnost chápe jako velmi dobrou či alespoň průměrnou 93% pražských firem! Přestože (jak ukazují další části průzkumu) ne vždy se tímto hodnocením zřejmě skrývá objektivní posouzení, sama sebedůvěra pražského podnikatelského sektoru je pro budoucnost nepochybně cenným kapitálem. Otázka č. 12: Jak hodnotíte účinnost spolupráce s výzkumem a vývojem (vč. vysokých škol, Akademie věd ČR) působícím v Praze? Přestože většina pražských podniků v obecné rovině očividně uznává výzkum, vývoj a vzdělávání za užitečné nástroje růstu konkurenceschopnosti, v praktické rovině tento nástroj využívá jen zřídka. Samozřejmě ne vždy musí ležet vina na straně poptávky, tedy firem usilujících o růst svého inovačního potenciálu, problém může být i na straně nabídky, tedy výzkumných a vývojových institucí. Adresně si ovšem na tuto druhou variantu stěžoval jen zlomek respondentů (jen cca 8 % uvedlo, že spolupráce není dobrá, resp. že výzkum je pasivní ). Řádově více firem (takřka 55 %) přiznalo, že s výzkumem nijak nespolupracuje (!) a další čtvrtina ohodnotila svou spolupráci jako průměrnou (což lze bohužel ve velké části případů přeložit jako letmou ). Část z tohoto nepříliš dobrého zjištění nepochybně padá na vrub odvětvové a velikostní struktuře pražské podnikatelské základny, přesto jde o zjištění velmi varovné: pokud ani v Praze (v níž jsou koncentrovány 3/5 kapacit českého výzkumu a vývoje) nefunguje dobře kontakt mezi výzkumnými institucemi a podnikatelskou sférou, není to dobrou vizitkou o připravenosti pražských (a obecně českých) firem realizovat inovace vyššího řádu. 26