Informační a komunikační technologie ve vzdělávání NOCAR David Abstrakt: Autor se v článku zaměřuje na současné možnosti využití informačních a komunikačních technologií ve vzdělávání. Poukazuje jak na nutnost počítačové gramotnosti vyučujících i studujících, tak na možnosti, které tato technologie skýtá jak přímo pro podporu a zkvalitnění výuky, tak pro přípravu vyučujících i studujících na výuku, popř. další možnosti (zdroj informací, komunikace, prezentace). Pozornost je zde také zaměřena na e-learning ve vysokoškolském vzdělávání a v celoživotním vzdělávání učitelů distanční formou. Klíčová slova: informační a komunikační technologie, počítačová gramotnost, distanční vzdělávání, elektronické vzdělávání (e-learning) Information and Communication Technology in Education Abstract: The author specialize in current possibilities of using information and communication technology in education. He refer to both the importance of teacher s and student s computer literacy and the possibilities which this technology offers directly to improve education and to prepare teachers and students for education, optionally the others possibilities (source of information, communication, presentation). The attention is here also focus on e-learning at university education and lifelong learning of teachers by distance form of education. Key words: information and communication technology, computer literacy, distance learning, e-learning Každý prostředek se dá efektivně využít, je-li správně uchopen a použit David Nocar
1. Výchovně-vzdělávací proces a současnost Vliv technologického rozvoje společnosti a především rozvoj výpočetní techniky v posledních deseti letech značně ovlivnil veškerá odvětví lidské činnosti a ve velké míře určuje, jaké jsou potřeby současné společnosti. Tudíž ani taková oblast lidské činnosti, jako je výchovně-vzdělávací proces, nemohl zůstat nezasažen tímto pokrokem. S nejmodernějšími technologickými prostředky, tj. počítači, se dnes setkáváme téměř v každém zaměstnání. Proto by se každý měl během studia, tj. během své přípravy na budoucí povolání, seznámit s těmito technologickými prostředky, aby byl schopen je během výkonu svého povolání efektivně využívat. S počítači se v posledních letech čím dál častěji setkáváme nejen při studiu na vysoké škole, ale začínají být téměř standardním vybavením také středních a základních škol. Důvodem není jen výše popsaná potřeba ovládnout tyto technologie během studia pro potřeby budoucího povolání, ale též k zefektivnění samotného vzdělávacího procesu. V oblasti vzdělávání funguje počítač jako velmi silný didaktický prostředek usnadňující cestu k předem stanovenému cíli. Jako silný didaktický prostředek bych jej označil proto, neboť v sobě zahrnuje funkce mnoha jiných ať již dříve či v současné době stále užívaných technických výukových prostředků. Nahrazuje například: kalkulačku, auditivní techniku (magnetofony, CD přehrávače), vizuální techniku (diaprojektor, zpětný projektor) a audiovizuální techniku (VHS-videorekordér, DVD-rekordér, HDD-rekordér). Počítač může dokonce nahrazovat i učebnice, tabulky, atlasy. I takové učební pomůcky je dnes možné vidět v elektronické podobě, což například dává možnost velmi rychlého vyhledávání. Kromě toho, že počítač nahrazuje mnoho jiných didaktických prostředků, přináší mnoho dalších možností, jak jej využít k efektivnější práci ve výuce, v přípravě na výuku, popřípadě ve spojení s Internetem nabízí ještě další možnosti. Aby těchto možností a výhod bylo možno ve vzdělávání využívat, je potřeba mít tyto prostředky k dispozici. Výhodu mají vysoké školy, které kromě určitého balíku peněz určeného na svůj provoz mají možnost podávat grantové projekty do Fondu rozvoje vysokých škol, na Grantovou agenturu České republiky, v rámci transformačních a rozvojových projektů, atd., čímž mohou získat další finanční zdroje na nákup výpočetní techniky a potřebného software. Základní a střední školy takovéto možnosti nemají, a proto v roce 2002 společnosti AutoCont a Český Telekom vybudovaly v souladu se zadáním Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR rozsáhlou informační a komunikační infrastrukturu na 3620 základních a středních školách po celé republice. Tím se dostal jak žákům, tak učitelům do rukou dnes již téměř nepostradatelný nástroj či prostředek a je jen na učitelích, zda tento nástroj bude efektivně využíván. (Nadále se budu v článku zaměřovat především na využití výpočetní techniky neboli informačních a komunikačních technologií, zkráceně ICT, vyučujícími, neboť v tom tkví podstata toho, aby i žáci byli schopni těchto technologií používat) 2. Počítačová gramotnost Aby takový nástroj, jakým je počítač, mohl být efektivně využíván, je v první řadě potřeba tento nástroj umět správně uchopit a následně použít. Tuto schopnost bych se pokusil demonstrovat pomocí určité analogie. Budu vycházet z toho, že dostane-li se učiteli do rukou takovýto nový nástroj, je postaven před stejný problém jako kdokoliv jiný, dostaneli do rukou například nějaký nový hudební nástroj. Jako konkrétní příklad si vyberu např. člověka, který je postaven před klavír a klavír třeba ještě nikdy ani neviděl. Nebude-li takovýto člověk patřičně k použití daného nástroje vyškolen, buďto nebude schopen tento nástroj používat nebo se pokusí o získání této schopnost jako samouk, což je většinou pomalejší a nemusí tato schopnost dosahovat potřebné úrovně. Jaké možnosti tedy má člověk postavený před neznámý nástroj, ať už je to počítač či klavír? V první řadě je potřeba se daný nástroj naučit ovládat, pak je možné zjišťovat, jaké jsou možnosti jeho využití a teprve poté může začít získávat a zdokonalovat svou dovednost těchto možností využívat.
Zaprvé tedy stejně jako u klavíru tak i u počítače je potřeba se dozvědět, jak daný nástroj ovládat. V obou těchto případech by se dalo říct, že k tomuto poznatku dospějeme intuitivně. Stejně jako si u klavíru všimneme kláves a tudíž jej nebudeme rozebírat, abychom si na struny uložené uvnitř zahráli třeba jako na cimbál, tak i u počítače snadno zjistíme jak se ovládá a která jeho periferní část k čemu slouží. Záměrně jsem vybral analogii s klavírem, neboť jak klavír tak i počítač se ovládají pomocí kláves a tudíž nás intuice vede stejným směrem. Jakmile jsme schopni základní obsluhy nástroje, můžeme začít zjišťovat, jaké jsou možnosti jeho využití. U klavíru lehce zjistíme, že jej lze velmi dobře využít k zahrání předložené skladby, musíme ovšem ještě znát noty. Počítač nám zase dává možnost v závislosti na použitém programu k vytvoření dokumentů různých typů (textové dokumenty aplikace Word, obrázkové dokumenty aplikace PhotoEditor, dokumenty prezentací aplikace PowerPoint, atd.), musíme ovšem ještě umět s těmito aplikacemi pracovat. Tím se dostáváme k třetí úrovni ovládání nástroje, a to ke zdokonalování využití již známých možností, které nám daný nástroj nabízí, popřípadě rozšíření si znalostí o jeho možnostech. V oblasti využívání výpočetní techniky těmto vědomostem a především dovednostem na všech třech uvedených úrovních říkáme počítačová gramotnost. Narozdíl od předchozích generací získávají dnes počítačovou gramotnost studenti - budoucí učitelé automaticky během studia na vysoké škole, popřípadě již jako žáci základní a střední školy. Učitelé, kteří během svého studia neabsolvovali výuku Informatiky, Výpočetní techniky či podobných předmětů zaměřených na práci s počítači, neboť tato technika ještě nebyla na školách pro výuku dostupná, mají možnost si tyto vědomosti a dovednosti počítačové gramotnosti doplnit několika způsoby. V rámci Státní informační polity ve vzdělávání mají učitelé možnost absolvovat školení SIPVZ Z0, Z1 a P. Školení Z0 je zaměřeno na základní dovednosti ovládání výpočetní techniky, což by odpovídalo první úrovni ovládání nástroje v mé klasifikaci. Školení Z1 je zaměřeno na seznámení s operačním systémem počítače, nejznámějším a pravděpodobně nejužívanějším textovým editorem Word a na možnosti využití počítače ve spojení s Internetem, jako zdroje informací a komunikačního kanálu elektronické pošty přes aplikaci Outlook. To bych přirovnal k druhé úrovni využívání výpočetní techniky v mé klasifikaci a školení P, které je už speciálně zaměřeno na práci s programy konkrétního oboru, např. školení P-MAT bude zaměřeno na využití výpočetní techniky ve výuce matematiky a na práci s konkrétními matematickými programy. Tuto úroveň bych dal do souvislosti se třetí úrovní ovládání výpočetní techniky mé klasifikace. Po absolvování školení SIPVZ získávají účastníci od ministerstva certifikát o úspěšném absolvování tohoto školení. Další možností k doplnění počítačové gramotnosti je absolvování školení ECDL (European Computer Driving Licence), jehož platnost je uznávána nejen v naší republice, ale také v zemích Evropské unie. Další možnosti získávání informací o možnostech využívání výpočetní techniky ve vzdělávání nabízejí např. pedagogická centra. 3. Možnosti využití ICT ve vzdělávání Využití výpočetní techniky ve vzdělávání by se dalo rozdělit na využití ICT přímo ve výuce, využití ICT v přípravě na výuku, využití ICT jako zdroje dat a informací, využití ICT pro komunikaci a prezentaci. 3.1 Využití ICT ve výuce Počítač lze ve výuce využít několika způsoby: 1) cílem výuky je přímo naučit pracovat s počítačem 2) počítač slouží jako výukový prostředek (výukové programy, encyklopedie, ) 3) počítač slouží jako podpůrný prostředek k názornější demonstraci učiva 3.2 Využití ICT v přípravě na výuku Pokud má vyučují možnost během výuky používat počítač, může si v době mimo výuku udělat na počítači přípravu na další výuku, popřípadě si připravit podklady pro výuku i takových předmětů, kde výpočetní techniku přímo nevyužívá.
3.3 Využití ICT k získání nových informací a dat Počítač pokud je připojen do sítě Internet může sloužit jako zdroj téměř nekonečného množství informací, jako zdroj aktuálních informací. Takto připojený počítač může sloužit i jako zdroj freeware programů, které by mohly být užitečné pro výuku. Je ovšem otázka, jak dalece lze tyto volně stažitelné programy oficiálně použít ve výuce. 3.4 Využití ICT ke komunikaci Je-li počítač připojen do sítě Internet, dává tak svému uživateli možnost k různým způsobům komunikace. Učitel má možnost komunikovat např. přes e-mail či ICQ se svými kolegy ze školy, ale také s kýmkoliv dalším, kdo má přístup na Internet. 3.5 Využití ICT k prezentaci V dnešní době má téměř každá škola (ZŠ, SŠ) či jednotlivá pracoviště vysoké školy své webové stránky, které slouží k prezentaci pracoviště na síti Internet, neboť by se dalo říci, o kom dnes nejsou k dispozici informace na Internetu, ten jako by ani neexistoval. Správu webových stránek pracoviště mívá obvykle na starost počítačový správce daného pracoviště, ale někdy takováto osoba na daném pracovišti není a stránky musí spravovat někdo z vyučujících, tak je dobré i na tuto situaci jak stávající tak budoucí učitele připravit a seznámit je s tvorbou takovýchto stránek. 4. Možnosti využití ICT ve vzdělávání se V učitelském povolání je důležité, aby učitel učil žáky vždy v souladu s aktuálně uznávanými poznatky společnosti (didaktická zásada vědeckosti). Aby měl učitel stále aktuální informace a poznatky, které ve výuce předává svým žákům, musí se sám také během své pedagogické působnosti stále vzdělávat. Mluvíme o tzv. celoživotním vzdělávání učitelů. Tuto možnost zprostředkovávají učitelům buďto pedagogická centra nebo např. střediska celoživotního vzdělávání učitelů působící při vysokých školách. Jelikož by měl učitel v rámci tohoto celoživotního vzdělávání dále studovat, a to souběžně s výkonem svého povolání, nabízí se zde jako řešení možnost distančního vzdělávání. V našich podmínkách pojem distance nepředstavuje vzdálenost, která by bránila prezenční formě studia, ale jedná se právě o vzdálení se obrazné, které je představováno nemožností studovat prezenčně z důvodů časových. Pokud bychom si chtěli odpovědět na otázku, co dnes obecně představuje distanční vzdělávání z pohledu pedagogické teorie, pak na prvním místě je třeba jmenovat prostředky technicko-organizační a správní, které zastřešují onu distanci a uvnitř této distance obojí aktivitu vzdělávajícího se a vzdělavatele. Druhým prostředkem je vstup pedagoga do různých forem distančních komunikací, či presenčních aktivit obou partnerů vzdělávajícího aktu. Lze říci, že prezenční forma v menší či větší míře je nedílnou součástí, byť zdánlivě neorganickou, distančního vzdělávání. Na třetím místě je to ucelená edukativní technologie, kde významnou roli, paralelně s prostředky textovými sehrávají a budou sehrávat prostředky multimediální. Současným zdrojem vědních informací se stále ve větší míře stávají nosiče vizuální, auditivní a audiovizuální, přičemž veškerý vývoj směřuje k pedagogické informatice, tedy nosičům digitalizovaných, statických i dynamických informací. Z toho vyplývá, že jako téměř ideální možnost vzdělávání se distanční formou se jeví právě vzdělávání přes informační a komunikační technologie. Tento způsob vzdělávání by se dal stručněji nazvat jako elektronické vzdělávání neboli e-learning (převzato z angličtiny). 5. E-learning Podle definice na portálu Evropské komise (European Commission portal on e-learning) se pojmem e-learning označuje aplikace nových multimediálních technologií a Internetu ke zlepšení kvality vzdělávání posílením přístupu ke zdrojům, službám, k výměně informací a ke spolupráci vzdělávací komunity.
U nás se pojem e-learning objevuje ve 3. rozšířeném vydání Pedagogického slovníku: Termín e-learning se u nás používá v této anglické podobě nebo v překladu jako elektronické učení/vzdělávání. Označuje různé druhy učení podporovaného počítačem, zpravidla s využitím moderních technologických prostředků, především CD-ROM. Elektronické učení se rozšiřuje zejm. ve sféře distančního vzdělávání a podnikového vzdělávání. (1, s. 57). Stručněji bych pojem e-learning definoval jako multimediální interaktivní formu vzdělávání prostřednictvím počítačů, sítí (Internet, Intranet) a speciálního výukového software (LMS + výukové moduly). Tuto definici bych nazval jako technická definice e-learningu. E-learning radikálně zvýšil možnosti distančního vzdělávání. Výuka je vedena způsobem multimediálních počítačových kurzů obsahujících výklady pomocí textů, animací, audio i video sekvencí, ale i elektronické komunikace. Výhody tohoto způsobu vzdělávání: nižší náklady ze strany studujících i jejich zaměstnavatelů, téměř žádné cestovní výdaje, odpadají náklady za učebny, studuje se ne podle rozvrhu školy, ale podle svých možností, času a podmínek, možnost souběžné ekonomické aktivity studujících, studijní materiály jsou k dispozici 24 hodin denně a 7 dní v týdnu z kteréhokoliv PC připojeného do sítě Internet. Význam distančního vzdělávání prostřednictvím ICT si stále více uvědomují i české vysoké školy a snaží se i v této oblasti nabídnout své služby. Neustále se tak zvyšuje role ICT a Internetu ve vzdělávání. 6. Závěrem Informačních a komunikačních technologie se stále více stávají nedílnou součástí oblasti vzdělávání, a proto je nezbytné, aby tyto prostředky byly správně a efektivně využívány, neboť v budoucnu je možné, že právě tyto technologie budou tvořit základy celého vzdělávání a nebudeme-li mít nejdřív pevně usazeny tyto základy, nebudeme mít na čem stavět. Použitá literatura: 1. PRŮCHA, J., WALTEROVÁ, E., MAREŠ, J. Pedagogický slovník. 3. rozšířené a aktualizované vydání. Praha: Portál, 2001. ISBN 80-7178-579-2 př. literatury věnované e-learningu: 2. BAREŠOVÁ, A. e-learning ve vzdělávání dospělých. Praha: VOX, 2003. ISBN 80-86324-27-3 př. Internetových zdrojů věnovaných e-learningu: 3. Elearningeuropa.info [online]. Dostupné na <http://www.elearningeuropa.info> 4. KONTIS e-learning [online]. Dostupné na <http://www.e-learn.cz> 5. NET UNIVERSITY s.r.o. [online]. Dostupné na <http://www.net-university.cz> David Nocar, Mgr. Katedra matematiky, Pedagogická fakulta UP, Žižkovo nám. 5, 771 40 Olomouc, ČR, tel. 585635705, e-mail nocard@pdfnw.upol.cz