MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ ZAHRADNICKÁ FAKULTA V LEDNICI

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ ZAHRADNICKÁ FAKULTA V LEDNICI DIPLOMOVÁ PRÁCE Hodnocení spotřeby pohonných hmot u technologických postupů ve vinohradnictví Vedoucí diplomové práce Doc. Ing. Patrik Burg, Ph.D. Vypracovala Bc. Romana Suchyňová Lednice 2014

PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci na téma Hodnocení spotřeby pohonných hmot u technologických postupů ve vinohradnictví, vypracovala samostatně a veškeré pouţité prameny a informace uvádím v seznamu pouţité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací. Jsem si vědoma, ţe se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a ţe Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a uţití této práce jako školního díla podle 60 odst. 1 autorského zákona. Dále se zavazuji, ţe před sepsáním licenční smlouvy o vyuţití díla jinou osobou (subjektem) si vyţádám písemné stanovisko univerzity, ţe předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity, a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to aţ do jejich skutečné výše. Dne: 7.5.2014 Podpis autora:..

PODĚKOVÁNÍ Děkuji vedoucímu práce doc. Ing. Patriku Burgovi, Ph.D. za odborné vedení, rady a pomoc, které mi poskytoval v průběhu zpracování diplomové práce.

OBSAH 1 ÚVOD... 9 2 CÍL PRÁCE... 11 3 LITERÁRNÍ PŘEHLED... 12 3.1 Současný stav vinohradnické produkce... 12 3.2 Pěstitelské systémy révy vinné... 13 3.2.1 Konvenčí systém pěstování... 13 3.2.2 Integrovaná produkce... 13 3.2.3 Ekologický systém pěstování... 15 3.3 Modelový technologický postup... 16 3.4 Varianty technologických postupů... 18 3.5 Perspektivní mechanizační prostředky vyuţívané ve vinohradnictví... 20 3.5.1 Drcení a mulčování... 21 3.5.2 Kultivace půdy... 22 3.5.3 Chemická ochrana... 24 3.5.4 Osečkování letorostů... 25 3.5.5 Sklizeň... 26 3.6 Metody měření (stanovení) spotřeby pohonných hmot... 27 4 MATERIÁL A METODY... 29 4.1 Výběr vinohradnického subjektu... 29 4.2 Zjišťování primárních údajů... 29 4.3 Sestavení modelových technologických postupů... 29 4.4 Sledování výkonnosti a spotřeby paliva... 29 4.5 Posouzení technologických postupů z hlediska energetické náročnosti... 30 5 VÝSLEDKY... 31 5.1 Výběr vinohradnického provozu pro potřeby zjišťování primárních údajů... 31

5.2 Stanovení modelových technologických postupů... 32 5.3 Sledování spotřeby pohonných hmot... 36 5.4 Přehled spotřeby pohonných hmot... 43 5.4.1 Varianta A... 44 5.4.2 Varianta B... 45 5.4.3 Varianta C... 46 6 DISKUZE... 52 7 ZÁVĚR... 54 8 SOUHRN... 55 9 SUMMARY... 55 10 PŘEHLED POUŢITÉ LITERATURY... 56 11 PŘÍLOHY... 59

SEZNAM TABULEK: Tabulka 1: TP,,zatravnění ob řádek (ukázka)... 17 Tabulka 2 Varianta A černý úhor... 33 Tabulka 3 Varianta B - Integrovaná produkce zatravněné meziřadí s mechanickou kultivací příkmenného pásu... 34 Tabulka 4 Varianta C - Integrovaná produkce zatravnění ob řádek... 35 Tabulka 5 Mulčování - výpočet průměrné spotřeby... 36 Tabulka 6 Kultivace příkmenných pásů výpočet průměrné spotřeby... 37 Tabulka 7 Kultivace meziřadí výpočet průměrné spotřeby... 38 Tabulka 8 Osečkování letorostů výpočet průměrné spotřeby... 39 Tabulka 9 Chemická ochrana výpočet průměrné spotřeby... 40 Tabulka 10 Sklizeň + odvoz hroznů výpočet průměrné spotřeby... 41 Tabulka 11 Průměrná spotřeba pohonných hmot na jednotlivé pracovní operace... 42 Tabulka 12 Černý úhor přehled spotřeby pohonných hmot... 44 Tabulka 13 Zatravněné meziřadí s mechanickou kultivací příkmenných pásů... 45 Tabulka 14 Zatravnění ob řádek... 46 SEZNAM OBRÁZKŮ: Obrázek 1 Přehled technologických postupů... 13 Obrázek 2 Zatravnění ob jeden řádek... 19 Obrázek 3 Zatravněné meziřadí s kultivací příkmenných pásů... 20 Obrázek 4 Vertikální mulčovač pro sadařství a vinohradnictví (zdroj: http://www.gardenstudio.cz/stroj.asp?idstroj=174)... 22 Obrázek 5 Výkyvná kultivační sekce (www.zamecnictvistrycek.cz)... 24 Obrázek 6 Návěsný traktorový rosič (www.farmunion.cz)... 25 Obrázek 7 Tunelová osečkovací lišta Ostratický... 26 Obrázek 8 Zetor 5613 + vyklápěcí vana 2t... 27 Obrázek 9 Displej palubního PC... 28 Obrázek 10 Obec Rakvice viniční trať Kozí horky (www.google.cz)... 32

SEZNAM GRAFŮ: Graf 1 Průměrná spotřeba pohonných hmot na jednotlivé pracovní operace... 42 Graf 2 Varianta A černý úhor... 47 Graf 3 Varianta B celoplošné zatravnění s mechanickou kultivací příkmenného pásu... 47 Graf 4 Varianta C zatravnění ob jeden řádek... 48 Graf 5 Varianta A černý úhor společné pracovní operace... 48 Graf 6 Varianta B zatravněné meziřadí společné pracovní operace... 49 Graf 7 Varianta C zatravnění ob jeden řádek společné pracovní operace... 49 Graf 8 Společné srovnání spotřeby pohonných hmot... 50 Graf 9 Celkové srovnání spotřeby pohonných hmot u jednotlivých pracovních operací... 51

1 ÚVOD Ještě začátkem 20. století byly prakticky všechny práce ve vinicích vykonávány ručně, včetně obdělávání půdy. Spon velikosti 1 krát 1 metr, nebo 0,8 krát 1 metr znemoţňoval vyuţít potaţní mechanizace. Teprve ve 20. letech se začínají prosazovat širší spony s roztečí řádků 1,2 krát 1,5 metru, které umoţňují průjezd koňské plečky. Nízké vedení na hlavu je postupně přebudováváno na vedení střední, na drátěnky. Pro toto vedení, s šíří řádků 1,7 metru, je vyvíjena drobná mechanizace (malotraktory), která postupně vytláčí potaţní práci. Později, spolu se zvětšenou mechanizací druţstev a státních statků, se zavádí vysoké vedení s řádky širokými aţ 3,5 metru, umoţňující obdělávání půdy velkými traktory. Ochrana rostlin před chorobami a škůdci byla zpočátku pouze mechanická okopávání, vytrhávání plevelů, odstraňování napadených částí rostlin, sběr škodlivého hmyzu. Rozvoj efektivního vinohradnictví byl především v souvislosti se vstupem České republiky do EU podmíněn volbou vhodných pěstitelských technologií, které zajistí produkci nejvyšší kvality při minimalizaci nákladů a sníţení podílu ručních prací s ohledem na ţivotní prostředí. Jednou z cest, jak zabezpečit udrţitelný rozvoj vinohradnictví, hlavně v tradičních vinohradnických oblastech, je neustálé zvyšování podílu mechanizovaných prací v technologickém postupu. Tato skutečnost nutně vede k postupnému budování strojního parku kaţdého vinohradnického podniku. S provozem mechanizačních prostředků je mimo jiné spojena i spotřeba pohonných hmot. Finanční prostředky vynaloţené na pohonné hmoty mohou představovat na celkových přímých nákladech vynaloţených na provoz energetických prostředků a samojízdných strojů aţ 40 %. 9

Sledování spotřeby pohonných hmot je proto věnována stále větší pozornost. Vedle zvyšující se ceny PHM je jedním z hlavních důvodů stále rostoucí intenzifikace zemědělské produkce, která se neobejde bez potřebné mechanizace. Pro operace v rostlinné výrobě existuje řada údajů o spotřebě, které se však velmi často výrazně liší. U speciálních plodin, kam řadíme vinice, objektivní informace často chybí. Jednou z hlavních příčin jsou rozdílné stanovištní podmínky (svaţitost, půdní typ, spon a způsob vedení). Rozdíly ve spotřebě pohonných hmot mohou u jednotlivých operací činit aţ několik litrů. Tento rozdíl pak dále narůstá v rámci konkrétních technologických postupů, které se liší četností a druhem zařazených operací. 10

2 CÍL PRÁCE Cílem diplomové práce je posouzení jednotlivých skupin pracovních operací a zvolených variant technologických postupů uplatňovaných ve vinohradnictví z energetického hlediska. Údaje o energetické náročnosti pro potřeby rozborů budou objektivizovány a zjišťovány na základě vlastního měření a s vyuţitím evidenčních údajů vinohradnických provozů. 11

3 LITERÁRNÍ PŘEHLED 3.1 Současný stav vinohradnické produkce Podle výsledků registrace ÚKZÚZ činí plocha vinic představující současný produkční potenciál České republiky 19 633,45 ha, přičemţ osázených ploch je celkem 17 312,50 ha. Ostatní plochy představují vyklučené vinice, práva na opětovnou výsadbu a státní rezervu. Odrůdová skladba registrovaných vinic v roce 2012 v závislosti na velikosti osázených ploch zahrnovala nejčastěji pěstované odrůdy: Veltlínské zelené (1 630,06 ha), Műller Thurgau (1 569,13 ha), Ryzlink rýnský (1 242,21 ha) a Ryzlink vlašský (1 192,10 ha) z bílých odrůd. Svatovavřinecké (1 285,05 ha), Frankovku (1 165,16 ha), Zweigeltrebe (811,95 ha) a Rulandské modré (715,89 ha) z modrých odrůd. Vinohradnictví a vinařství je provozováno téţ v podmínkách regulovaného hospodaření. V systému ekologického hospodaření bylo zařazeno pro rok 2012 893 ha v rámci programu AEO EAFRD. V rámci podopatření integrované produkce révy vinné se hospodaří na 11 382 ha. (http://eagri.cz/public/web/file/286099/svz_reva_vinna_vino _2013.pdf) 12

3.2 Pěstitelské systémy révy vinné Obrázek 1 Přehled technologických postupů Technologické postupy pro plodné vinice vycházejí ze tří rozdílných systémů pěstování révy vinné. Jedná se o: 3.2.1 Konvenční systém pěstování Představuje standardní technologické postupy. Jejich hlavní nevýhodou je poměrně rozsáhlý objem vstupů. Jedná se zejména o chemizaci a nekoordinované vyuţívání mechanizace. V důsledku těchto zásahů dochází často k deharmonizaci agroekosystémů a k úbytku jeho ţivých sloţek. Klesá aktivita půdního ţivota, obsah humusu, ubývá počet i druhové zastoupení mikroorganismů, zhoršují se fyzikální a chemické vlastnosti půd. Vlivem nedostatečného hnojení organickými hnojivy pak poměrně často dochází k poklesu půdní úrodnost (ZEMÁNEK, 2006). 3.2.2 Integrovaná produkce Integrovaná produkce (IP) představuje způsob zemědělského hospodaření, jehoţ základním cílem je zajištění trvale udrţitelného rozvoje ve smyslu 6 zákona č.17/1992 Sb. o ţivotním prostředí, tedy rozvoje, který umoţňuje zachovávat přirozené 13

funkce agroekosystému a ostatních ekosystémů, jeţ jsou zemědělskou produkcí přímo či nepřímo ovlivňovány. Integrovaná produkce usiluje o dosaţení optimálních výnosů vyšší kvality cestou, která nezatěţuje ţivotní prostředí. Na bázi celistvého způsobu myšlení se IP orientuje komplexně na agroekosystém, je zaměřena na zemědělský podnik jako celek. Základem je udrţení, resp. zlepšení půdní úrodnosti a mnohotvárného ţivotního prostředí. Přednostně se vyuţívají a podporují přirozené regulační mechanismy. K ochraně ţivotního prostředí s ohledem na hospodárnost a společenské poţadavky se vyţaduje smysluplný soulad mezi biologickými, technickými a chemickými opatřeními. Dalším základním poţadavkem je důsledný systémový přístup k celé technologii pěstování a zpracování révy, jehoţ cílem je optimalizace ekonomických a ekologických hledisek produkce. Veškeré technologické postupy, které registrovaní členové svazu pouţívají ve svých vinicích, musí odpovídat přesně stanoveným mezinárodním kritériím Svazu IP. Tyto kritéria jsou v České republice vydávána přibliţně ve dvouletých cyklech pod názvem Směrnice svazu integrované produkce hroznů a vína a jsou v sídle Svazu volně dostupná. Směrnice IP hroznů a vína jsou zpracovány s přihlédnutím k poţadavkům na systémy IP révy vinné, jeţ pro švýcarské vinohradnictví zpracovali Basler a Murisier (1990) a jeţ jsou dnes podkladem k mezinárodně kladeným poţadavkům na systémy IP révy vinné, které jsou zpracovány v rámci organizace IOBC. Tyto směrnice stanovují limitující a doporučená kritéria pro jednotlivé pěstební technologie. Při jejich dodrţování bude finální produkt (stolní hrozen, víno) deklarován jako produkt z IP a označen ochrannou známkou. Následující přehled prvků systému IP člení rozhodující technologické postupy z pohledu jejich uplatnění v systému IP na zakázané, povinné a doporučené. - zakázané: aplikací nepřípustného řešení (např. aplikace více neţ 50 kg čistých ţivin dusíku na jeden hektar v průměru na celou výměru vinic) znamená ztrátu práva pouţívat ochranné známky svazu pro příslušnou, případně i následující sezónu. 14

- povinné: řešení, které splňuje poţadavky IP nebo v případě, ţe jsou uvedeny další, doporučené varianty daného řešení splňuje alespoň minimální poţadavky systému IP. Nedodrţení znamená ztrátu práva pouţívat ochranné známky svazu pro příslušnou, případně i následující sezónu. - doporučené: v případě přijatelnosti několika alternativních řešení jsou jednotlivé varianty bonitovány podle vhodnosti pro agroekosystém a kvalitu produkce jedním aţ pěti body stupnice. Čím je varianta z hlediska IP (ekologické, ekonomické, hygienické aj. aspekty) výhodnější, tím je řešení ohodnoceno více body. Klíčovou roli v systému IP však hraje osobnost vedoucího provozu či majitele zemědělského podniku a jeho schopnost nést zodpovědnost za zdraví a ţivotní prostředí, důleţité jsou také zkušenosti, motivace a v neposlední řadě i ochota k přijetí určitých rizik spojených s tímto partnerstvím s přírodou. (http://www.ekovin.cz/sekceintegrovane-produkce/co-je-to-integrovana-produkce) 3.2.3 Ekologický systém pěstování Mezinárodní federace ekologického zemědělství (International Federation of Organic Agriculture Movement - IFOAM) definuje ekologické zemědělství včetně vinohradnictví a vinařství jako holistický systém managementu produkce, který podporuje a zlepšuje zdraví agroekosystému včetně biodiverzity, biologických cyklů a biologické aktivity půdy. Upřednostňován je praktický management před vstupy zvenčí, přičemţ je celý systém adaptován na lokální podmínky. (IFOAM, 2005) Obecně platí, ţe pěstování révy v reţimu organického vinohradnictví je ve srovnání s integrovanou produkcí podstatně náročnější na úroveň vědomostí a zkušeností a podstatně náročnější na schopnost strategického uvaţování. Organické vinohradnictví, pokud má jeho konečným produktem být tzv. biovíno z hroznů vypěstovaných tímto způsobem, je také podstatně náročnější z hlediska organizačního. V organickém vinohradnictví je na rozdíl od integrované produkce zakázáno pouţívání herbicidů. Roste proto význam zvolené mechanizace pro zpracování půdy jak v meziřadí, tak pod keři révy. V organické, stejně jako v integrované produkci platí, ţe 15

alespoň kaţdé druhé meziřadí musí být ozeleněno bylinnou vegetací. (PAVLOUŠEK, 2011) 3.3 Modelový technologický postup Technologické postupy uplatňované v podmínkách pěstitelské praxe lze sestavovat v různých variantách do modelových postupů, které podrobně zachycují posloupnost jednotlivých pracovních operací prováděných během celého roku ve vinici. Vyuţití těchto modelových postupů je např. stanovení potřeby mechanizace, ruční práce, materiálu (chemické ochranné prostředky, vázací pásky, ap.), spotřeby pohonných hmot. Lze také vyuţít pro vyčíslení nákladů na jednotlivé pracovní operace a technologický postup jako celek. Při zpracování modelových postupů by mělo být zohledněno vyuţívání perspektivních technologických operací s vyuţitím moderních mechanizačních prostředků, sniţování podílu ruční práce a sniţování zátěţe na ţivotní prostředí. Mezi takové operace lze zařadit, např. ometání kmínků, mechanickou kultivaci příkmenných pásů, hloubkové kypření, defoliaci a především plně mechanizovanou sklizeň hroznů. Při tvorbě jednotlivých variant technologických postupů je vhodné sestavení základní kostry, která zahrnuje technologické operace jako, např. řez révy, postřik vinice, sklizeň a odvoz hroznů, které je společné pro všechny varianty technologických postupů. K této základní kostře pak mohou být přiřazovány technologické operace, které jsou specifické pro konkrétní varianty technologických postupů např. kultivace příkmenných pásů (výkyvnou sekcí) u varianty zatravněné meziřadí s mechanickou kultivací příkmenných pásů. U jednotlivých pracovních operací je rovněţ vhodné doplnit orientační údaj o termínu jejich provedení (ATL) a opakovatelnost během ATL. (BURG, 2006) 16

Pracovní operace Tabulka 1: TP,,zatravnění ob řádek (ukázka) Pracovní operace-název ATL Strojní souprava Dovoz vody IV Z 5213 + cisternový přívěs CP3 (3000 l) Postřik vinice IV Z 5213 + Sléza 1000 Dovoz vody IV Z 5213 + cisternový přívěs CP3 (3000 l) Retardační postřik IV Z 5213 + herbicidní rám příkm.pásů......... Postřik vinice V Z 5213 + Sléza 1000 Dovoz vody VI Z 5213 + cisternový přívěs CP3 (3000 l) Postřik vinice VI Z 5213 + Sléza 1000 Dovoz vody VI Z 5213 + cisternový přívěs CP3 (3000 l) Postřik vinice VI Z 5213 + Sléza 1000 Dovoz vody VI Z 5213 + cisternový přívěs CP3 (3000 l) Retardační postřik VI Z 5213 + herbicidní rám příkmenných Dovoz vody pásů VII Z 5213 + cisternový přívěs CP3 (3000 l) Postřik vinice VII Z 5213 + Sléza 1000 Osečkování letorostů VII Z 5213 + Ostravický PN 2-1,5 Dovoz vody VII Z 5213 + cisternový přívěs CP3 (3000 l)... Mulčování meziřadí vinic VIII Z 5213 + VKD 210 Osečkování letorostů VIII Z 5213 + Ostravický PN 2-1,5 Dovoz vody VIII Z 5213 + cisternový přívěs CP3 (3000 l) Postřik vinice VIII Z 5213 + Sléza 1000 Plně mechanizovaná IX Z 7341 + ERO LS traction (návěsný) sklizeň Odvoz hroznů IX Z 5213 + vyklápěcí přívěs (5 t) Ruční dosběr hroznů IX Z 5213 + vyklápěcí přívěs (5 t) Hloubkové kypření XI Z 7341 + hloubkový kypřič F 200 17

3.4 Varianty technologických postupů Technologický postup je v uţivatelské podobě chronologickým sledem pracovních operací, které je třeba v daných výrobně-ekonomických podmínkách realizovat k dosaţení předpokládaného cíle. Jeho nedílnou součástí jsou technologické parametry, tj. časové a věcné vazby mezi technologickými operacemi, ukazatelé změny kvality a údaje o velikosti a vlastnostech vstupů a výstupů výrobního procesu. Jsou to zejména agrotechnické lhůty operací, nebo vývojové fáze rostliny, nutné pořadí technologických operací, dávka hnojiv, postřiků, vlastnosti sklizeného produktu. Sled pracovních operací vţdy doplňují parametry pracovního postupu, které určují podmínky, za kterých musí práce probíhat. Jedná se o přepravní vzdálenost, velikost, tvar, svaţitost pozemku, půdní podmínky, pracovní rychlost i vlastnosti manipulovaných materiálů (BURG, 2006) V následující části textu jsou uvedeny a popsány varianty technologických postupů, na které bude dále zaměřena pozornost ve výsledkové části práce s důrazem na jejich vzájemné porovnání z hlediska energetické náročnosti. Černý úhor Tradičním způsobem ošetřování půdy ve vinicích byl v minulosti celoplošný černý úhor. Jeho negativní vlastnosti však výrazně převyšují pozitiva. Časté zpracování půdy je totiţ spojené s obohacováním půdy o kyslík, který podporuje změny v půdě a vede také k intenzivnějšímu sniţování obsahu humusu a zhoršení půdní úrodnosti. Postupným rozkladem humusu se intenzivně uvolňuje dusík, který je dále vyplavován. Zatravnění ob řádek Moderní vinohradnictví vyuţívá různé systémy ozelenění vinic nebo mulčování organické hmoty na povrchu půdy. V našich klimatických podmínkách se jeví jako optimální systém trvalého zatravnění meziřadí vinice ob řádek. V lokalitách s vyššími sráţkami je moţné zatravnění celoplošné s údrţbou příkmenného pásu kultivací nebo herbicidy. Zatravnění je moţné provést výsevem kulturních trav do meziřadí, nebo přirozeným náletem. Nejlépe se osvědčil druhý, přirozený způsob trvalého zatravnění, protoţe se na stanovišti 18

vyselektují druhy trav, které jsou z hlediska biologického domovem v uvedené lokalitě. Při umělém výsevu je třeba dbát na to, aby se směs vysévaných trav skládala vyváţeně jen z druhů nízkorostoucích. Vysokorostoucí trávy zastiňují spodní patro nízkorostoucích trav a vytvářejí jednotlivé drny, coţ není z hlediska agrotechnického a z hlediska moţnosti zvýšené vodní eroze nejvhodnější. Tyto trávy mají také vyšší nároky na spotřebu vody, více tedy konkurují vinné révě. (HLUCHÝ, 2008) Údrţba takovéhoto trvale zatravněného meziřadí se provádí zjara prvním mulčováním společně s drcením réví mulčovačem. V případě, ţe provádíme nastýlání slámou v řádku, je moţné spojit mulčování trav, drcení réví i s podrcením nastlané slámy. (http://www.oslavan.cz/odborne-clanky/zhodnoceni-zatravneni-vinice.htm) Obrázek 2 Zatravnění ob jeden řádek Celoplošné zatravnění Celoplošné trvalé ozelenění se vyuţívá pouze pro stanoviště na půdách s vysokým podílem humusu, vysokým úhrnem sráţek a jejich rovnoměrným rozdělením během vegetace. Při celoplošném zatravnění lze s výhodou vyuţívat mulčovač s výkyvnou sekcí pro vyţínání příkmenného pásu. Tato technologie však znamená pro révu špatný přísun vláhy. Zatravněný pás můţe být také zdrojem škůdců. (VANEK, 1996) Současný trend směřuje k přechodu z konvenčního pěstování na Integrovanou produkci a zejména na biologický systém pěstování. Tyto perspektivní pěstitelské systémy mají řadu specifik, které se promítají zejména v oblasti výţivy a ochrany révy. Vyţadováno je také spontánní nebo řízené zazelenění vinic. V řadě případů se pak jednotlivé operace uplatňující u těchto postupů neobejdou bez progresivní mechanizace. Ta je vyuţívána 19

přednostně při údrţbě meziřadí (mulčovače), v oblasti zelených prací (osečkovače, defoliátory), při chemické ochraně a sklizni hroznů. Zatravněné meziřadí s mechanickou kultivací příkmenných pásů Tento postup se jeví v současnosti jako nejprogresivnějsí. Pro tento postup je po většinou vyuţíván mulčovač a samostatná kultivační výkyvná sekce, která můţe být nesena čelně nebo mezinápravově. Moţnost sloučení těchto operací je podmíněna vinohradnickými traktory, které jsou vhodné pro tyto operace. (COOMBE, 1993) Obrázek 3 Zatravněné meziřadí s kultivací příkmenných pásů 3.5 Perspektivní mechanizační prostředky vyuţívané ve vinohradnictví Ve vinohradnictví je v současnosti vyuţívána celá řada mechanizačních prostředků, které umoţňují kvalitní a efektivní provádění pracovních operací, které byly v řadě případů ještě do nedávna prováděny ručně, eventuelně si jejich postupné zavádění vyţádala intenzifikace vinohradnické produkce v souladu s progresivními pěstitelskými systémy (IP, Bio). V následujícím přehledu je uvedena stručná charakteristika a rozdělení hlavních skupin perspektivních mechanizačních prostředků, které jsou v podmínkách moderních vinohradnických provozů běţně vyuţívány. 20

3.5.1 Drcení a mulčování Operace spojené s údrţbou meziřadí vinic zahrnují drcení réví po řezu a mulčování travního porostu. Pro tyto velmi podobné operace se vyuţívají drtiče mulčovače. Drtiče vyuţívané pro drcení réví a mulčovače mají obdobnou konstrukci, rozdílné jsou především jejich pracovní orgány, které musí být pro drcení réví robustnější. Drtiče se uplatňují především při drcení réví. Stále častější je ve vinohradnictví vyuţívání postupů se zatravněním, které je výrazem posunu v ekologickém cítění a směřování k biologické produkci. (ZEMÁNEK, 2010) Vyuţívání technologií se zatravněním meziřadí má nejen příznivý vliv (VANEK, 1996), ale přináší i výhody organizační, které vedou zejména ke sniţování pracovních nákladů a pohonných hmot. Zatravnění meziřadí je udrţováno pomocí mulčovačů, které svými pracovními orgány drtí nadzemní části rostlin, rozmělňují a rozprostírají podrcenou hmotu na povrchu pozemku. Stupeň rozdrcení pokryvu je dán hustotou a výškou porostu, rychlostí rotace pracovního ústrojí a rychlostí soupravy. (ZEMÁNEK, 2003) Rozdělení mulčovačů: - Vedené s vertikální osou rotace dosahovaná výkonnost je 0,15 0,20 ha.h -1 - Traktorové mulčovače s vertikální osou rotace dosahovaná průměrná výkonnost je 0,8 ha.h -1 - Traktorové mulčovače s horizontální osou rotace dosahovaná průměrná výkonnost je 0,7 ha.h -1 21

Obrázek 4 Vertikální mulčovač pro sadařství a vinohradnictví (zdroj: http://www.gardenstudio.cz/stroj.asp?idstroj=174) 3.5.2 Kultivace půdy Systémy zpracovávající půdu ve vinohradnictví jsou zásadním způsobem ovlivněny půdními a klimatickými podmínkami stanoviště. Základním cílem všech operací zpracujících půdu, je udrţení optimální půdní vlhkosti a dosaţení dobrého zásobení keřů révy půdními ţivinami. Podle hloubky zpracování půdy ve vinohradnictví se rozlišují tyto operace: - Kultivace meziřadí - Kultivace příkmenných pásů - Kypření meziřadí - Hluboké kypření meziřadí - Přiorání a odorání - Hloubkové kypření Uvedené způsoby zpracování půdy vyţadují pouţití rozdílných mechanizačních prostředků. Obecně platí, ţe čím větší hloubka zpracování, tím jsou vyţadovány masivnější konstrukce rámu, závěsu a slupic, a zároveň klesá počet pracovních orgánů uchycených na rámu. (STRAUSS, 2006) Mechanizační prostředky pro kypření půdy a kultivaci meziřadí často pouţívají univerzální rám, na který jsou upevňovány různé pracovní orgány. Volba pracovních orgánů je dána poţadovanou hloubkou a účelem operace. (WALG, 2007) 22

3.5.2.1 Kultivace meziřadí Pro kultivaci meziřadí je vyuţívána skupina strojů, které jsou konstruovány k ničení plevelů, zapravování minerálních hnojiv, zelenému hnojení a k narušení půdních kapilár. Pracovní hloubka dosahuje u těchto strojů maximálně 100 mm. Při převaţujícím ničení plevelů, kdy jde o podřezání jejich kořenů, se běţně jedná o pracovní hloubky 40 60 mm. K tomuto účelu jsou vyuţívány radličkové kultivátory, talířové podmítače a rotační kypřiče. Jak však uvádí POLAKOVIČ, 1982, rotační kypřiče jsou energeticky náročné a dosahují relativně nízké výkonnosti při vysoké kvalitě zpracování půdy. Tyto výkonnosti se pohybují v rozmezí 0,3-0,5 ha.h -1. Volba šířky záběru musí respektovat celkovou šířku meziřadí s ohledem na šířku příkmenného pásu a na reliéf terénu.(zemánek, 2010) Při kultivaci meziřadí dosahují kultivační stroje výkonnosti 0,5-0,8 ha.h -1, podle BURGA (2003), u kultivátorů vybavených výkyvnými sekcemi jsou výkonnosti asi aţ o 25-30 % niţší. 3.5.2.2 Kultivace příkmenných pásů Jako příkmenný pás se označuje povrch pozemku pod keři, široký 0,4 0,5 m. Kultivace příkmenných pásů se provádí 3 5x za rok, od května do září. Mechanizovaná kultivace příkmenných pásů pomocí výkyvných sekcí ve velké míře nahrazuje chemické ošetření pomocí herbicidů, které se uplatňuje zejména v technologických postupech se zatravněním. Jednostranná výkyvná sekce je uchycena mezinápravově nebo čelně tak, aby obsluha mohla snadno kontrolovat její činnost (BURG, 2008). V našich podmínkách jsou nejrozšířenější sekce noţové. Dosahované výkonnosti jsou určeny pouţitým strojem a dosahovanými pracovními rychlostmi a jsou ovlivněny mírou zaplevelení příkmenného pásu, stavem porostu a reliéfem terénu v meziřadí. U jednostranné výkyvné sekce je dosahována výkonnost 0,3 0,4 ha.h -1, u kultivátoru s oboustrannými výkyvnými sekcemi 0,4 0,8 ha.h -1. (ZEMÁNEK, 2010). 23

Obrázek 5 Výkyvná kultivační sekce (www.zamecnictvistrycek.cz) 3.5.3 Chemická ochrana Pouţívání chemických látek stále zůstává přes veškeré snahy o rozvoj jiných metod, nevyhnutelným způsobem ochrany vinic. Účinek chemického zásahu souvisí s kvalitou a mnoţstvím aplikovaného chemického prostředku, na načasování zásahu a na technologických podmínkách při aplikaci (BURG, 2007). V ochraně vinic jsou vyuţívány k aplikaci přípravku stroje označované jako rosiče. Při aplikaci herbicidů v příkmenných pásech vinic se pouţívají stroje označované jako herbicidní rámy. Základní konstrukční typy: - Zádové motorové rosiče - Nesené traktorové rosiče - Návěsné traktorové rosiče - Samojízdné rosiče - Adaptéry pro chemickou ochranu Výkonnost rosičů podmiňuje řada faktorů, z nichţ nejdůleţitějším objem nádrţe, pracovní rychlost, reliéf terénu, délka řádků, růstové stadium porostu atd. Zásadním způsobem je výkonnost ovlivňována také zvoleným pracovním postupem, který můţe být přímý (souprava je plněna v centru a odtud přejíţdí na pozemek) nebo dělený (souprava vyuţívá dovoz vody a je plněna bezprostředně na okraji pozemku) podle vzdálenosti ošetřovaných porostů od místa plnění nádrţe. 24

U traktorových nesených rosičů je v běţných podmínkách dosahována výkonnost od 0,8 1,2 ha.h -1. Čtyřřádkové rosicí adaptéry na portálovém nosiči mohou dosahovat výkonnosti 4,0 5,0 ha.h -1 Obrázek 6 Návěsný traktorový rosič (www.farmunion.cz) 3.5.4 Osečkování letorostů Osečkování představuje zkrácení letorostů nad posledním dvojdrátím. Provádí se podle stavu porostu 2 3 krát v roce. Termín a intenzita zásahu závisejí na odrůdě, vegetačním stadiu, na hnojení a celkovém stavu vinice. (ZEMÁNEK, 2003) Pouţívané stroje se označují jako osečkovací lišty nebo osečkovače. Jsou konstruovány jako traktorové nesené a to převáţně v čelním provedení. Pracovní ústrojí osečkovačů tvoří lišty, které mohou být uspořádány v různých variantách jako jednostranné, oboustranné nebo tunelové. (ZEMÁNEK, 2010) Výkonnost jednostranné jednoduché lišty se pohybuje kolem 0,35-0,45ha.h -1, jednostranná tunelová lišta dosahuje výkonnosti 0,6-0,8ha.h -1.(BURG, 2003) 25

Obrázek 7 Tunelová osečkovací lišta Ostratický 3.5.5 Sklizeň Sklizeň hroznů patří z hlediska pracnosti k nejnáročnější pracovní operaci ve vinohradnictví. U menších a středních pěstitelů převaţuje ve vinohradnických regionech sklizeň částečně mechanizovaná, při níţ pěstitelé vyuţívají různé druhy mechanizačních prostředků. Pouţívají se traktorové nesené i návěsné kontejnery a sklízecí vany. Nevýhodou částečně mechanizované sklizně je především její časová náročnost, vysoké náklady, nároky na organizační zajištění a v posledních letech také nedostatek sezónních pracovníků. Tyto důvody vedou zejména u větších pěstitelů k zavádění plně mechanizované sklizně hroznů s uplatněním návěsných a samojízdných sklízečů. (BURG, 2010) Výkonnosti sklízečů hroznů jsou ovlivňovány zejména technickou úrovní strojů, odrůdou, hektarovým výnosem, stavem porostu apod. Prakticky dosahované výkonnosti jsou u návěsných sklízečů 1,5-1,8 ha za směnu, u samojízdných sklízečů 2,5-3,5 ha za směnu. (ZEMÁNEK, 2004) 26

Obrázek 8 Zetor 5613 + vyklápěcí vana 2t 3.6 Metody měření (stanovení) spotřeby pohonných hmot Stanovením spotřeby pohonných hmot u energetických prostředků se zabývá řada autorů. Se zaměřením na oblast vinohradnické produkce však jen výjimečně. V zahraničí SRN např. KADISCH (1999) a WALG (2000). Pro podmínky ČR např. FIC (1990), SVOBODA (2002). Znalost údajů o spotřebě paliva, nejčastěji motorové nafty můţe mít v současných výrobně-ekonomických podmínkách významný vliv na nákladovost produkce. Při stanovení spotřeby pohonných hmot lze vyuţít některého z následujících postupů: Dolévání do nádrţe pomocí odměrného válce, méně přesná metoda spočívá ve vyuţití tyčkové měrky. Podobnou metodou je dotankování do nádrţe souprava odjíţdí na pozemek s plnou palivovou nádrţí, po ukončení pracovní činnosti je palivo dotankováno. Měření pomocí palivoměrů přístroj indikuje celkové mnoţství paliva v palivové nádrţi, popřípadě vyuţití palubního počítače u novějších traktorů zobrazení okamţité spotřeby paliva v l.ha -1 z displeje palubního počítače. 27

Obrázek 9 Displej palubního PC Vyhodnocení evidenčních údajů vinohradnického podniku pomocí knih jízd, výkazů práce, jsou evidovány spotřeby pohonných hmot pro jednotlivé pracovní operace v konkrétních agrotechnických lhůtách. Tyto údaje jsou dále pouţity pro další zpracování. 28

4 MATERIÁL A METODY 4.1 Výběr vinohradnického subjektu V podmínkách jiţní Moravy budou zvoleny vinohradnické subjekty, které vyuţívají rozdílné varianty technologických postupů, v nichţ jsou jednotlivé pracovní operace prováděny s maximálním vyuţitím mechanizace. 4.2 Zjišťování primárních údajů U vytipovaných subjektů budou formou řízeného dialogu zjišťovány základní údaje o uplatňovaných technologických postupech, zejména sled jednotlivých pracovních operací, jejich opakovatelnost, dále vybavení provozů pro mechanizované provedení operací. 4.3 Sestavení modelových technologických postupů Na základě průzkumu budou sestaveny variantní modely technologických postupů jako sledy vzájemně navazujících pracovních operací. Modely budou zpracovány vhodnou formou - např. do tabulek. K jednotlivým operacím budou doplněny stroje nebo soupravy pro jejich mechanizované zjištění. U jednotlivých operací budou doplněny průměrné hodnoty dosahovaných výkonností a spotřeby paliva. 4.4 Sledování výkonnosti a spotřeby paliva Pro sledování výkonnosti bude vyuţita platná metodika, kterou uvádí ŠPELINA, 1982. Struktura času nasazení mechanizačního prostředku. Pro jednotlivé pracovní operace budou pomocí časových snímků zajištěny údaje o dosahované výkonnosti. U operací, kde se nepodaří zajistit časové snímky, bude výkonnost zjišťována průzkumem u šetřených subjektů. Obdobně bude u jednotlivých operací zjišťována spotřeba paliva, která bude vyjádřena v l.h -1 a přepočtem přes průměrnou výkonnost také v l.ha -1. Při zjišťování spotřeby paliva budou vyuţívány všechny dostupné metody popsané v literární části práce, tj. dolévání do nádrţe, palivoměr, evidenční údaje podniku. 29

4.5 Posouzení technologických postupů z hlediska energetické náročnosti Jednotlivé varianty technologických postupů budou vzájemně posuzovány z energetického hlediska, tzn., ţe pro kaţdou z variant bude vyčíslena celková spotřeba paliva v l.ha -1. Současně bude proveden rozbor spotřeby paliva u hlavních skupin pracovních operací např. chemická ochrana, zelené práce, sklizeň a odvoz hroznů. Při rozboru bude vyuţito absolutní i procentuelní vyjádření. Na základě výsledků rozboru budou formulovány obecné závěry s naznačením moţných úspor paliva. 30

5 VÝSLEDKY Při zpracování výstupů této práce bylo vyuţito výsledků měření spotřeby PHM z období 2013-2014. Měření byla prováděna v provozních podmínkách vinohradnických podniků, u mechanizovaných operací prováděných v plodných vinicích během vegetace. Ve všech případech probíhala na území okresu Břeclav ve Velkopavlovické a Mikulovské vinařské podoblasti Měření spotřeby bylo provedeno metodou dolévání do nádrţe pomocí měrky. U jednoho z vybraných podniků bylo měření prováděno pomocí palubního počítače. Pro konfrontaci získaných výsledků byly rovněţ vyuţity evidenční údaje vinohradnických podniků. Získané výsledky byly statisticky vyhodnoceny. 5.1 Výběr vinohradnického provozu pro potřeby zjišťování primárních údajů Pro potřeby diplomové práce byly zvoleny tyto vinohradnické subjekty: Varianta A: vinohradnický podnik Jiřího Hollého z Rakvic. Pěstitel obhospodařuje 5 ha plodných vinic ve Velkopavlovické podoblasti, ve vinařských tratích Trkmansko a Kozí horky v technologickém postupu: černý úhor Varianta B: vinohradnický podnik Petra Hlaváče z Mikulovské vinařské podoblasti. Pěstitel obhospodařující 7,5 ha plodných vinic v reţimu integrované produkce, zatravněné meziřadí s mechanickou kultivací příkmenných pásů. Varianta C: vinohradnický podnik Václava Suchyni z Velkopavlovické vinařské podoblasti, který v současnosti obhospodařuje 6 ha vinic v tratích Kozí horky, Krefty a Trkmansko, nacházejících se v katastru obce Rakvice. Při pěstování se pěstitel řídí reţimem integrované produkce technologický postup: zatravnění ob řádek 31

Obrázek 10 Obec Rakvice viniční trať Kozí horky (www.google.cz) 5.2 Stanovení modelových technologických postupů Na základě průzkumu, šetření a konzultací s vytipovaným podnikem byly stanoveny 3 varianty technologických postupů. Počet a sled pracovních operací odpovídá určeným provozním podmínkám. K jednotlivým pracovním operacím byly přiřazeny mechanizační prostředky. 32

Tabulka 2 Varianta A černý úhor Poř.č. Název pracovní operace Strojní souprava ATL 1. Dcení réví NH T3030 + EF 145 IV 2. Postřik vinice NH T3030 + Zupan 400l IV 3. Kultivace příkmenných pásů NH T3030 + Ostratický 01E V 4. Kultivace meziřadí NH T3030 + kultivátor (záběr 160) V 5. Postřik vinice NH T3030 + Zupan 400l VI 6. Postřik vinice NH T3030 + Zupan 400l VI 7. Kultivace meziřadí NH T3030 + kultivátor (záběr 160) VI 8. Kultivace příkmenných pásů NH T3030 + Ostratický 01E VII 9. Postřik vinice NH T3030 + Zupan 400l VII 10. Postřik vinice NH T3030 + Zupan 400l VII 11. Osečkování letorostů NH T3030 + Ostratický S 1,4m VII 12. Postřik vinice NH T3030 + Zupan 400l VIII 13. Kultivace meziřadí NH T3030 + kultivátor (záběr 160) VIII 14. Kultivace příkmenných pásů NH T3030 + Ostratický 01E VIII 15. Postřik vinice NH T3030 + Zupan 400l VIII 16. Osečkování letorostů NH T3030 + Ostratický S 1,4m IX-X 17. Postřik vinice NH T3030 + Zupan 400l XI 18. Kultivace meziřadí NH T3030 + kultivátor (záběr 160) 19. \Sklizeň + odvoz hroznů NH T3030 + vůz 33

Tabulka 3 Varianta B - Integrovaná produkce zatravněné meziřadí s mechanickou kultivací příkmenného pásu Poř.č. Název pracovní operace Strojní souprava ATL 1. Mulčování a drcení Case 95F + Berti se zásobníkem V 2. Kultivace příkmenných pásů Case 95F + Dallderoni - duplex V 3. Postřik vinice Case 95F + Unigreen 2000l V 4. Postřik vinice Case 95F + Unigreen 2000l VI 5. Mulčování meziřadí Case 95F + Berti se zásobníkem VI 6. Kultivace příkmenných pásů Case 95F + Dallderoni - duplex VI 7. Postřik vinice Case 95F + Unigreen 2000l VI 8. Osečkování letorostů Case 95F + Bingr - tunelová VII 9. Mulčování meziřadí Case 95F + Berti se zásobníkem VII 10. Postřik vinice Case 95F + Unigreen 2000l VII 11. Kultivace příkmenných pásů Case 95F + Dallderoni - duplex VII 12. Postřik vinice Case 95F + Unigreen 2000l VIII 13. Osečkování letorostů Case 95F + Bingr - tunelová VIII 14. Mulčování meziřadí Case 95F + Berti se zásobníkem VIII 15. Postřik vinice Case 95F + Unigreen 2000l VIII 16. Sklizeň + odvoz hroznů Case 95F + vyklápěcí přívěs 2t IX-X 34

Tabulka 4 Varianta C - Integrovaná produkce zatravnění ob řádek Poř.č. Název pracovní operace Strojní souprava ATL 1. Mulčování meziřadí NH TN 85FA + Hammerschied LDP 135 V 2. Kultivace příkmenných Zetor 5613 + Braun V pásů 3. Kultivace meziřadí NH TN 85FA + kultivátor (záběr 150) V 4. Postřik vinice NH TN 85F + Sléza 1000l V 5. Postřik vinice NH TN 85F + Sléza 1000l VI 6. Mulčování meziřadí NH TN 85FA + Hammerschied LDP 135 VI 7. Kultivace příkmenných Zetor 5613 + Braun VI pásů 8. Kultivace meziřadí NH TN 85FA + kultivátor (záběr 150) VI 9. Postřik vinice NH TN 85F + Sléza 1000l VI 10. Postřik vinice NH TN 85F + Sléza 1000l VII 11. Osečkování letorostů Zetor 5613 + jednostranná osečk.lišta VII 12. Mulčování meziřadí NH TN 85FA + Hammerschied LDP 135 VII 13. Postřik vinice NH TN 85F + Sléza 1000l VII 14. Kultivace příkmenných Zetor 5613 + Braun VII pásů 15. Postřik vinice NH TN 85F + Sléza 1000l VIII 16. Osečkování letorostů Zetor 5613 + jednostranná osečk.lišta VIII 17. Mulčování meziřadí NH TN 85FA + Hammerschied LDP 135 XIII 18. Postřik vinice NH TN 85F + Sléza 1000l VIII 19. Sklizeň + odvoz hroznů NH TN 85F + výklopná vana 2t, Zetor 5613 + výklopná vana 2t IX-X 35

5.3 Sledování spotřeby pohonných hmot Sledování spotřeby pohonných hmot bylo prováděno pomocí protokolu o spotřebě (viz. příloha). Tyto protokoly byly pravidelně vyplňovány pracovníkem podniku, vţdy po vykonání jednotlivých pracovních operací. Výpočet průměrných hodnot spotřeby pohonných hmot u jednotlivých pracovních operací: Tabulka 5 Mulčování - výpočet průměrné spotřeby Souprava Způsob stanovení Výkonnost Spotřeba [ha.h -1 ] [l.ha -1 ] [l.h -1 ] NH TN 85FA + Hammerschied LDP 135 dolévání do nádrţe 0,8 6,9 5,52 Case 95F + Berti se zásobníkem palivoměr 0,7 6,6 4,62 NH T3030 + EF 145 dolévání do nádrţe 0,9 5,9 5,31 NH TN 85FA + Hammerschied LDP 135 dolévání do nádrţe 0,8 7,5 6 evidenční údaje Case 95F + Berti se zásobníkem podniku 0,7 6,8 4,76 NH T3030 + EF 145 dolévání do nádrţe 0,9 5,7 5,13 NH TN 85FA + Hammerschied LDP 135 dolévání do nádrţe 0,8 7,3 5,84 Case 95F + Berti se zásobníkem palivoměr 0,7 7 4,9 0,8 průměr 6,7125 5,26 směrodatná odchylka 0,0835 0,631184 0,5 V Tabulce 5 jsou uvedeny údaje o spotřebě pohonných hmot, které se vztahují k mulčování meziřadí vinic. Tyto hodnoty byly zprůměrovány a následně z nich byla vypočítána směrodatná odchylka. Z uvedených hodnot vyplývá, ţe spotřeba paliva 36

na mulčování meziřadí ve vinicích se pohybuje v hodnotách 5,7-7,5 l.ha -1. Průměrná hodnota tedy činí 6,7 l.ha -1, směrodatná odchylka je 0,6 l.ha -1. Tabulka 6 Kultivace příkmenných pásů výpočet průměrné spotřeby Souprava Způsob stanovení Výkonnost Spotřeba [ha.h -1 ] [l.ha -1 ] [l.h -1 ] Zetor 5613 + Braun dolévání do nádrţe 0,6 4,6 2,76 Case 95F + Dallderoni - duplex palivoměr 0,5 4,2 2,1 evidenční údaje NH T3030 + Ostratický 01E podniku 0,6 5,5 3,3 Zetor 5613 + Braun dolévání do nádrţe 0,6 5,1 3,06 Case 95F + Dallderoni - duplex palivoměr 0,5 4,5 2,25 Zetor 5613 + Braun dolévání do nádrţe 0,6 4,7 2,2 průměr 0,55 4,77 2,72 směrodatná odchylka 0,0516 0,46 0,46 Tabulka 6 uvádí údaje o spotřebě pohonných hmot, které se vztahují k mechanické ochraně příkmenných pásů vinic. Hodnoty spotřeby pro jednotlivé strojní soupravy byly zprůměrovány a byla vypočtena směrodatná odchylka. Spotřeba pohonných hmot jednotlivých pracovních souprav se pohybuje v rozmezí 4,2-5,5 l.ha -1, vypočítaná průměrná hodnota spotřeby paliva je 4,77 l.ha -1, následně vypočítaná směrodatná odchylka se rovná hodnotě 0,46 l.ha -1. 37

Tabulka 7 Kultivace meziřadí výpočet průměrné spotřeby Souprava Způsob stanovení Výkonnost Spotřeba [ha.h -1 ] [l.ha -1 ] [l.h -1 ] NH TN 85FA + kultivátor (záběr 150) dolévání do nádrţe 0,6 13,5 8,1 Case 95F + Clemens - teractiv evidenční údaje podniku 0,7 9,4 4,7 NH T3030 + kultivátor (záběr 160) dolévání do nádrţe 0,5 10,8 5,4 NH TN 85FA + kultivátor (záběr 150) dolévání do nádrţe 0,6 8,09 4,85 Case 95F + Clemens - teractiv evidenční údaje podniku 0,7 9,8 6,86 NH TN 85FA + kultivátor (záběr 150) dolévání do nádrţe 0,5 11,4 5,7 NH T3030 + kultivátor (záběr 160) evidenční údaje podniku 0,6 11 6,6 průměr 0,6 10,6 6,03 směrodatná odchylka 0,0756 1,71 1,22 Pro kultivaci meziřadí byly pro jednotlivé strojní soupravy naměřeny hodnoty spotřeby pohonných hmot v rozmezí 8,09 13,5 l.ha -1. Jak uvádí Tabulka 7, průměrná spotřeba pohonných hmot na jeden hektar plodných vinic činí 10,6 l.ha -1 a z toho vypočítaná směrodatná odchylka je 1,71 l.ha -1. 38

Tabulka 8 Osečkování letorostů výpočet průměrné spotřeby Souprava Způsob stanovení Výkonnost Spotřeba [ha.h -1 ] [l.ha -1 ] [l.h -1 ] Zetor 5613 + jednostranná osečk.lišta dolévání do nádrţe 0,6 8,1 4,86 Case 95F + Bingr - tunelová palivoměr 0,8 7,2 5,76 NH T3030 + Ostratický S 1,4m evidenční údaje podniku 0,5 11,4 5,7 Zetor 5613 + jednostranná osečk.lišta dolévání do nádrţe 0,6 8,9 5,34 Case 95F + Bingr - tunelová palivoměr 0,8 7,6 6,08 NH T3030 + Ostratický S 1,4m dolévání do nádrţe 0,6 12,8 7,68 průměr 0,65 9,33 5,9 směrodatná odchylka 0,1225 2,26 0,96 Při osečkování letorostů byly pouţity 2 osečkovací lišty jednostranné a 1 tunelová. Tabulka 8 uvádí naměřené hodnoty o spotřebě pohonných hmot u osečkování letorostů. Průměrná hodnota byla vypočítána na 9,33 l.ha -1, směrodatná odchylka činí 2,26 l.ha -1. Jednotlivé hodnoty se pohybovaly v rozmezí 7,2-12,8 l.ha -1. 39

Tabulka 9 Chemická ochrana výpočet průměrné spotřeby Souprava Způsob stanovení Výkonnost Spotřeba [ha.h -1 ] [l.ha -1 ] [l.h -1 ] NH TN 85F + Sléza 1000l dolévání do nádrţe 0,9 8,4 7,56 Case 95F + Unigreen 2000l palivoměr 0,9 6,8 6,12 NH T3030 + Zupan 400l dolévání do nádrţe 1 5,6 5,6 NH TN 85F + Sléza 1000l dolévání do nádrţe 0,9 8,5 7,65 Case 95F + Unigreen 2000l palivoměr 0,9 8,2 7,38 evidenční údaje 6 NH T3030 + Zupan 400l podniku 1 6 NH TN 85F + Sléza 1000l dolévání do nádrţe 0,9 8,8 7,92 Case 95F + Unigreen 2000l palivoměr 0,9 8,3 7,47 evidenční údaje 9 NH TN 85F + Sléza 1000l podniku 0,9 8,1 průměr 0,9 7,73 7,09 směrodatná odchylka 0,0441 1,26 0,92 Pro chemickou ochranu révy vinné jsou uvedeny naměřené hodnoty spotřeby pohonných hmot pro jednotlivé strojní soupravy v Tabulce 9. Z těchto hodnot vyplývá, ţe spotřeba pohonných hmot se pohybuje mezi 5,6-9 l.ha -1. Vypočtená průměrná hodnota spotřeby je 7,73 l.ha -1 a hodnota směrodatné odchylky je 1,26 l.ha -1. 40

Tabulka 10 Sklizeň + odvoz hroznů výpočet průměrné spotřeby Souprava Způsob stanovení Výkonnost Spotřeba [ha.h -1 ] [l.ha -1 ] [l.h -1 ] NH TN 85F + výklopná vana 2t dolévání do nádrţe 19,5 Zetor 5613 + výklopná vana 2t dolévání do nádrţe 8,6 NH T3030 + vůz evidenční údaje podniku 11 NH TN 85F + výklopná vana 2t dolévání do nádrţe 19,1 Zetor 5613 + výklopná vana 2t dolévání do nádrţe 9,2 NH T3030 + vůz dolévání do nádrţe 10,6 průměr 13 směrodatná odchylka 4,96 Tabulka 10 uvádí spotřebu pohonných hmot strojních souprav spojenou se sklizní a následným odvozem hroznů k dalšímu zpracování. Hodnoty se liší podle vyuţívaných traktorů. Dalším faktorem ovlivňujícím spotřebu je svaţitost terénu, sklízená odrůda a výkonnost pracovníků. Z tabulky vyplývá, ţe spotřeba pohonných hmot se pohybuje od 8,6-19,5 l.ha -1. Průměrná hodnota je 13 l.ha -1, vypočtená směrodatná odchylka 4,96 l.ha -1. 41

Pro lepší orientaci jsou v Tabulce 11 všechny předchozí naměřené hodnoty průměrných spotřeb pohonných hmot na jednotlivé pracovní operace. Tabulka 11 Průměrná spotřeba pohonných hmot na jednotlivé pracovní operace Pracovní operace Spotřeba[ l.ha -1 ] Mulčování 6,7 Kultivace příkmenného pásu 4,8 Kultivace meziřadí 10,6 Osečkování 9,3 Chemická ochrana 7,8 Sklizeň 13 Graf 1 Průměrná spotřeba pohonných hmot na jednotlivé pracovní operace 42

Jak je patrné z Grafu 1, vzájemným porovnáním vypočítaných průměrných hodnot spotřeby pohonných hmot za jednotlivé pracovní operace, energeticky nejnáročnější operací je sklizeň s následným odvozem hroznů. Tato operace tvoří 25% z celkové spotřeby pohonných hmot. Následuje kultivace meziřadí 20,3%. Při sklizni připadá určité mnoţství nafty na pojezdy ve vinici a zbývající část na transport hroznů k dalšímu zpracování. Při kultivaci půdy dochází k plnému nasazení výkonu motoru traktoru. Nejmenší spotřeba pohonných hmot, tedy 9,2% připadá na kultivaci příkmenného pásu. 5.4 Přehled spotřeby pohonných hmot Následující tabulky uvádí průměrnou spotřebu pohonných hmot pro jednotlivé pracovní operace u různých variant. Není brán zřetel na spotřebu pohonných hmot při přejezdech na pozemek. Při chemické ochraně je zvolen přímý pracovní postup, kdy je souprava plněna v centru a odtud přejíţdí na pozemek. 43

5.4.1 Varianta A Tabulka 12 Černý úhor přehled spotřeby pohonných hmot Poř.č. Název pracovní operace Spotřeba PHM [l.ha -1 ] Spotřeba PHM [l.h -1 ] Výkonnost [ha.h -1 ] 1. Dcení réví 6,7 5,36 0,8 2. Postřik vinice 7,8 7,02 0,9 3. Kultivace příkmenných pásů 4,8 2,64 0,55 4. Kultivace meziřadí 10,6 6,36 0,6 5. Postřik vinice 7,8 7,02 0,9 6. Postřik vinice 7,8 7,02 0,9 7. Plečkování meziřadí 10,6 6,36 0,6 8. Kultivace příkmenných pásů 4,8 2,64 0,55 9. Postřik vinice 7,8 7,02 0,9 10. Postřik vinice 7,8 7,02 0,9 11. Osečkování letorostů 9,3 6,51 0,7 12. Postřik vinice 7,8 7,02 0,9 13. Kultivace meziřadí 10,6 6,36 0,6 14. Kultivace příkmenných pásů 4,8 2,64 0,55 15. Postřik vinice 7,8 7,02 0,9 16. Osečkování letorostů 9,3 6,51 0,7 17. Postřik vinice 7,8 7,02 0,9 18. Plečkování meziřadí 10,6 6,36 0,6 19. \Sklizeň + odvoz hroznů 13 celkem 157,5 107,9 Tabulka 12 uvádí, ţe při variantě černý úhor činí spotřeba pohonných hmot na jeden hektar plodných vinic 157,5 l.ha -1, coţ v přepočtu přes průměrnou výkonnost jednotlivých pracovních souprav činí 107,9 l.h -1. 44

5.4.2 Varianta B Tabulka 13 Zatravněné meziřadí s mechanickou kultivací příkmenných pásů Poř.č. Název pracovní operace Spotřeba PHM Spotřeba Výkonnost [l.ha -1 ] PHM [ha.h -1 ] [l.h -1 ] 1. Mulčování a drcení 6,7 5,36 0,8 2. Kultivace příkmenných pásů 4,8 2,64 0,55 3. Postřik vinice 7,8 7,02 0,9 4. Postřik vinice 7,8 7,02 0,9 5. Mulčování meziřadí 6,7 5,36 0,8 6. Kultivace příkmenných pásů 4,8 2,64 0,55 7. Postřik vinice 7,8 7,02 0,9 8. Osečkování letorostů 9,3 6,51 0,7 9. Mulčování meziřadí 6,7 5,36 0,8 10. Postřik vinice 7,8 7,02 0,9 11. Kultivace příkmenných pásů 4,8 2,64 0,55 12. Postřik vinice 7,8 7,02 0,9 13. Osečkování letorostů 9,3 6,51 0,7 14. Mulčování meziřadí 6,7 5,36 0,8 15. Postřik vinice 7,8 7,02 0,9 16. Sklizeň + odvoz hroznů 13 celkem 119,6 84,5 Z Tabulky 13, u varianty celoplošného zatravnění s mechanickou kultivací příkmenného pásu činí spotřeba pohonných hmot 119,6 l.ha -1, přepočtem přes průměrnou výkonnost souprav 84,5 l.h -1. 45

5.4.3 Varianta C Tabulka 14 Zatravnění ob řádek Poř.č. Název pracovní operace Spotřeba PHM Spotřeba Výkonnost [l.ha -1 ] PHM [ha.h -1 ] [l.h -1 ] 1. Postřik vinice jarní 7,8 7,02 0,9 2. Mulčování meziřadí 6,7 5,36 0,8 3. Kultivace příkmenných pásů 4,8 2,64 0,55 4. Kultivace meziřadí 10,6 6,36 0,6 5. Postřik vinice 7,8 7,02 0,9 6. Postřik vinice 7,8 7,02 0,9 7. Mulčování meziřadí 6,7 5,36 0,8 8. Kultivace příkmenných pásů 4,8 2,64 0,55 9. Kultivace meziřadí 10,6 6,36 0,6 10. Postřik vinice 7,8 7,02 0,9 11. Postřik vinice 7,8 7,02 0,9 12. Osečkování letorostů 9,3 6,51 0,7 13. Mulčování meziřadí 6,7 5,36 0,8 14. Postřik vinice 7,8 7,02 0,9 15. Kultivace příkmenných pásů 4,8 2,64 0,55 16. Postřik vinice 7,8 7,02 0,9 17. Osečkování letorostů 9,3 6,51 0,7 18. Mulčování meziřadí 6,7 5,36 0,8 19. Postřik vinice 7,8 7,02 0,9 20. Sklizeň + odvoz hroznů 13 0 Celkem 148,6 104,24 Tabulka 14 varianta zatravnění ob jeden řádek představuje spotřebu pohonných hmot 156,4 l.ha -1, přepočteno průměrnou výkonností souprav 111,26 l.h -1. 46

Následující grafické vyjádření srovnává všechny tři varianty posouzení průměrné spotřeby pohonných hmot pro jednotlivé pracovní operace na jeden hektar plodných vinic. U všech variant je nejvyšší spotřeba pohonných hmot potřebná pro chemickou ochranu a kultivaci meziřadí. Jsou to operace, které jsou opakovány vícekrát za sezonu, a je vyuţíván maximální výkon motoru traktoru. Graf 2 Varianta A černý úhor Graf 3 Varianta B celoplošné zatravnění s mechanickou kultivací příkmenného pásu 47

Graf 4 Varianta C zatravnění ob jeden řádek Pro porovnání je v následujících Grafech 5,6,7 uvedeno grafické vyjádření a procentuelní podíl spotřeby pohonných hmot připadající na jednotlivé skupiny pracovních operací. Operace spojené s údrţbou půdního povrchu, zelené práce, chemická ochrana a sklizeň s následným odvozem. Z grafů vyplývá, ţe největší procentuelní podíl spotřeby pohonných hmot u všech třech variant zaujímá kultivace půdy, aţ 42% z celkové spotřeby. Chemická ochrana vinic tvoří druhou největší část 40%. Další operace se od sebe v různých variantách příliš neliší. Graf 5 Varianta A černý úhor společné pracovní operace 48

Graf 6 Varianta B zatravněné meziřadí společné pracovní operace Graf 7 Varianta C zatravnění ob jeden řádek společné pracovní operace 49

Graf 8 Společné srovnání spotřeby pohonných hmot Graf 8 uvádí, ţe spotřeba pohonných hmot u jednotlivých pracovních operací se pohybuje v rozmezí od 13-62,4 l.ha -1. Nejniţší spotřeba pohonných hmot v litrech na jeden hektar plodných vinc je u pracovní operace spojené se sklizní a následným odvozem hroznů k dalšímu zpracování. Tato hodnota je 13 l.ha -1. U operací spojených s osečkováním letorostů a kultivací příkmenných pásů se u různých technologických variant pracovních postupů spotřeby neliší, u osečkování činí hodnota 18,6 l.ha -1, u kultivace příkmenných pásů je hodnota spotřeby 14,4 l.ha -1. U prací spojených s kultivací meziřadí a drcení réví se spotřeby pohonných hmot pro jednotlivé varianty pohybují od 26,8-49,1 l.ha -1. Tyto rozdíly jsou dány četností operací a pouţití různých strojových souprav. Na chemickou ochranu vinic připadá spotřeba pohonných hmot 46,8 l.ha -1 u varianty celoplošného zatravnění, 54,6 l.ha -1 u varianty zatravnění ob jeden řádek a nejvyšší spotřeba 62,4 l.ha -1 pro variantu černý úhor. 50