JAK DĚTSTVÍ OVLIVŇUJE DOSPĚLOST PhDr. Petra Winnette, PhD Jonathan Baylin, PhD 18 4 2016 ASTRA otevřená profesní skupina Natama Institut rodinné péče
VÍTÁME VÁS Petra Winnette, PhD Pedagog, srovnávací vědec, psychoterapeut, specialista na attachment, raný vývoj a trauma, zakladatelka a ředitelka Institutu rodinné péče Natama (od 2003) Certifikovaný psychoterapeut v Dyadické vývojové psychoterapii, v Pesso Boyden system Psychomotor terapii, v Motivačních rozhovorech Jonathan Baylin, PhD Psycholog, specialista v oboru integrace neurobiologie a psychoterapie Psychoterapeut
JAK SE TO STANE? Člověk je sociální tvor Čím to, že někdo je vyrovnaný se sebou, má pevné a dobré vztahy s blízkými? Umí se pustit do nových věcí? Má sebedůvěru, ale umí se spolehnout na druhé a spolupracovat s nimi? Vědci zjistili, že většina lidí s takovými vlastnostmi: Vyrostla v pevných rodinný vztazích Rodiče jim vždy poskytli oporu, jejich vývoj byl postupný, krok po kroku APPOLO 13 A po té, co dospěli a stali se nezávislými, měli stále bezpečné pouto s rodinou (Bowlby, 1979)
MOZEK SE STAVÍ POSTUPNĚ V prvním období se mozek vyvíjí postupně, ale velmi rychle Vytváří se 700 spojení za vteřinu Mozek má svoji velmi složitou architekturu Vyvíjí se postupně, jako když se staví dům Nejdříve musí být pevné základy, pak první patro schodiště, dveře, okna Vývoj mozku záleží na tom, jak zkušenosti ovlivňují základní informace vložené v genech. Rodiče dítěte (nebo pečovatelé) POSKYTUJÍ na začátku veškeré informace a zkušenosti, které ovlivňují jestli se mozek vyvíjí optimálním způsobem
PŘÍRODA (VKLADY V GENECH) + INTERAKCE S VNĚJŠÍM PROSTŘEDÍM PŘÍRODA GENETICKÝ VKLAD INFORMACE ZEVNITŘ INTERAKCE S VNĚJŠÍM SVĚTEM INFORMACE ZVENKU VÝVOJ ŽIVOT VARIABILITA FUNGOVÁNÍ
NA ZAČÁTKU: SMYSLY
VÍM, ŽE JSI TADY Na začátku života a jsou rozvinuty smysly Významný je hmat Výzkum ukázal, že velmi malé dítě rozpozná, jestli se ho dotýká měkká deka, nebo zda ho láskyplně hladí maminka. V jeho mozku jsou struktury, které dokáží poznat tento rozdíl. (McGlone F., Wessberg J., Olausson H. 2014) Velmi malé dítě vnímá a zažívá jistou přítomnost druhého, bezpečí a emocionální vřelost, přijetí a lásku dávno před tím, než by umělo situaci porozumět a pojmenovat
IMPLICITNÍ PAMĚŤ, PAMĚŤ, KTERÁ O SOBĚ NEVÍ Další systém, který je rozvinutý při narození, je implicitní paměť Malé dítě je schopné na začátku vnímat a zažívat smyslové vjemy, chování druhých a emoce. To jsou pro něj dostupné informace a z nich se učí. Buduje základnu pro další krok. Tento druh zkušeností je ukládán ve vrstvě paměti, nazývané nevědomá Ukládá základní důležité vjemy jako jsou emocionální stavy, chování a také uvědomění významu sama sebe, kdo jsem (sense of self) Tato paměť je důležitá pro přežití. Pamatuje si sociální interakce a informace spojené s bezpečím a nebezpečím.
IMPLICTNÍ PAMĚŤ JE AKTIVNÍ UŽ OD NAROZENÍ A PRACUJE. VYTVÁŘÍ BANKU VÝZNAMŮ PRO CELÝ ŽIVOT Malé dítě zažívá a ukládá emocionální a sociální významy Když zažije stres, vyvolá to rozrušení a fyziologické pochody, produkci stresových hormonů (kortizol, adrenalin) Cítí se špatně Jeho mozek se nemůže vyvíjet, teprve po celkovém zklidnění Když zažije bezpečí, podporu, radost, uklidnění, vyvolá to harmonizaci a homeostázi V paměti se ukládá záznam o naplnění, uspokojení potřeb, jistotě a důvěře. Má dobrý pocit ze sebe sama. Jeho mozek se může vyvíjet a stabilizuje takový stav jako rovnovážný
EXPLICITNÍ PAMĚT STARTUJE POZDĚJI: FAKTA A AUTOBIOGRAFIE Neurověda nám říká, že faktografická paměť se začíná probouzet po druhém, respektive třetím roce života Je to ta paměť, o které mluvíme, když si nemůžeme na něco vzpomenout: Počkej, já si na to vzpomenu Potřebuje zaměření, vědomou pozornost Informace jsou ukládány do různých složek paměti: krátkodobá, dlouhodobá, procedurální CELÉ TAJEMSTÍ PAMATOVÁNÍ SI NENÍ JEŠTĚ ZDALEKA ODHALENO
NEPŘÍTEL STRES V životě se přirozeně objevují situace, které jsou nebezpečné, ohrožující, anebo velmi nepříjemné Pro nezralý mozek malého dítěte, které je zcela bezmocné, je ohrožením téměř cokoliv Zvládání stresu je rovněž založeno v genech (temperament, vrozené dispozice nebo poruchy) Vývojově ale platí, že žádný mozek malého dítěte není sám o sobě připraven zvládnout stres Malé dítě zažívá stres okamžitě, silně a jako nezvladatelný stav Odpovídá to jeho skutečnému reálnému stavu MALÉ DÍTĚ JE BEZ DOSPĚLÉHO OHROŽENÉ A BEZMOCNÉ
MOZEK A NEZVLADATELNÝ TOXICKÝ STRES Jak to vypadá? Malé dítě zažívá TOXICKÝ stres, když dlouhodobě, opakovaně nebo trvale nemá bezpečného a přítomného rodiče (prvotního pečovatele) Nebo, když mu jeho rodič nebo prvotní pečovatel ubližuje nebo ho děsí Jeho nezralý mozek je chronicky rozrušený, vyplavuje stresové hormony jako je kortizol, adrenalin. Prodlužovaná vysoká hladina těchto hormonů narušuje ovlivňuje tvoření neuronových sítí, fungování a vývoj center, stavbu celého mozku Zkušenost samoty, zoufalství, strachu bez utišujícího dospělého nebo v interakci s ním je ukládána v implicitní paměti, narušuje význam sebe sama (sense of self)
ZAŘÍZENÍ PROTI STRESU: ATTACHMENT Velká jména spojená s teorií attachmentu: John Bowlby, Mary Ainsworth, Donald Winniccott, Mary Main John Bowlby, objevitel a zakladatel teorie attachmentu studoval chování zvířat i lidí v běžných životních situacích Všiml si určitého chování typického pro mláďata a zvířecí matky, malé děti a jejich maminky MLÁĎATA A MALÉ DĚTI INSTINKTIVNĚ NÁSLEDUJÍ SVOJI MATKU KDYBY TOMU TAK NEBYLO, ZAHYNULA BY BEZ BLÍZKOSTI MATKY CÍTÍ STRES, V BLÍZKOSTI BEZPEČÍ A JISOTU
KRUH INTERAKCE: NATURE + NURTURE KRUH INTERAKCE NATURE + NURTURE (adaptováno: Pesso, 1060 2011, Erikson, 1950, Spitz, 1965. Fahlberg, 1991) GENY ENERGIE = TVAR POTŘEBA NAPLNĚNÍ VÝZNAM DŮVĚRA PAMĚŤ POCIŤTOVANÉ JÁ (SENSE OF SELF) VÝVOJ VYJÁDŘENÍ AKCE CHOVÁNÍ INTERAKCE PROTITVAR PÉČE, VÝCHOVA
JISTÝ ATTACHMENT = BEZPEČNÁ ZÁKLADNA (Ainsworth, Siegel 2009) Jistý attachment vzniká bezpečnou péčí a láskou rodiče. Vytváří bezpečnou základnu: Dítě hledá a nachází u rodiče místo, ochranu, podporu, sycení a zabezpečení, limity, rozvoj vědomí, východisko pro rozvoj svých schopností a sebe sama (Pesso, 2013) Může se pouštět do objevování a nacházet autonomii Má se kam vracet Občasné potíže se řeší, stres přejde Bezpečná základna trvá v čase OVLIVŇUJE CELÝ ŽIVOT
NEJISTÝ ATTACHMENT (Ainsworth, Siegel 2009, Main, 1999) Nejistý attachment vzniká narušenou péčí rodičů (pečovatelů) MATKA, RODIČ (PRVOTNÍ PEČOVATEL) CITOVĚ NEDOSTUPNÁ, NECITLIVÁ NEJISTÁ, STŘÍDÁNÍ NÁLAD, ROZPORUPLNÁ TYP ATTACHMENTU DÍTĚTE VYHÝBAVÝ AMBIVALENTNÍ NENÍ ŽÁDNÁ MATKA NEBO PRVOTNÍ PEČOVATEL DĚSIVÁ, VYDĚŠENÁ DEZORIENTOVANÝ - DEZINTEGROVANÝ
POKUD ŠPATNÁ PÉČE PŘETRVÁVÁ V OBDOBÍ 0 6 LET VÝVOJOVÉ TRAUMA Prodlužované a opakované traumatické zážitky v raném dětství způsobují závažné poruchy vývoje a zejména vývoje mozku Komplexní vývojové trauma vzniká, když je dítě vystaveno mnoha opakujícím se a nekončícím zážitkům spojeným s fyzickým nebo emocionálním trápením, přítomností nebo zapojením do domácího násilí, nebo nemají rodiče či prvotního pečovatele vůbec. (van der Kolk, 2014, National Child Traumatic Stress Network Complex Trauma Task Force 2003)
VÝVOJOVÉ TRAUMA SE VTĚLUJE DO MYSLI A BYTÍ DÍTĚTE (van der Kolk 2014, National Child Traumatic Stress Network Complex Trauma Task Force, 2003) ATTACH- MENT BIOLOGIE REGULACE AFEKTŮ DISOCIACE CHOVÁNÍ VYUŽITÍ KOGINTIVNÍ KAPACITY SENSE OF SELF JÁ
POMOC DÍTĚTI s DTD (Developmental Trauma Disorder, van der Kolk, 2014) TERAPIE DÍTĚTE S VÝVOJOVÝM TRAUMATEM BUDE ZAHRNOVAT: Zajištění bezpečí Pomoc s vytvořením jistého (organizovaného) attachmentového vztahu s rodičem (pečovatelem) Pomoc s regulací afektu a spouštění stresových a post-stresových reakcí Pomoc zvládnout jeho traumatickou historii Dát možnosti zažívat bezstarostnost, radost, lásku, přijetí, vcítění Pomoc najít místo na světě a z něho objevovat svět a své možnosti, budovat zdravou autonomii Pomoci vytvoření positivního JÁ (sense of self)
Reference Bessel van der Kolk (2014) The body keep the Score. New York: Penguin Books Bowlby, J. (1988) A secure base: Parent-child attachment and healthy human development. New York, NY: Basic Books. Denworth, L. (2015) Scientific American Mind, July Erikson, E.H., (1950) Childhood and Sciety. New York: W.W. Norton and Co. Fahlberg, V. (1991) A child s journey through placement. New York: Library of Congerss Kaku, M. (2014) Future of the mind. UK: Penguin Books Mc Glone, F., Wessberg, J. and Olausson, H. (2014) Discriminative and Affective Touch: Sensing and Feeling, Neuron, Vol. 82, No. 4, pp 737 775) Main, M. and Solomon, J. (1990) Procedurs of identifying infants as disorganised/disoriented during the Ainsworth Strange Situation. In M.T. Greenberg, D. Cichetti, and E.M. Cummings (Eds.) Attachment in the preschool years: Theory, research, and intervention (pp. 121 160). Chicago: University of Chicago Press Meltzoff, A. N. (1995). What infant memory tells us about infantile amnesia: Long-term recall and deferred imitation. Journal of Experimental Child Psychology. No. 59, pp. 497 515. National Scientific Council on the Developing Child (2009). Core Concepts in the Science of Early Childhood Development (Brief). Retrieved from http://www.developingchild.harvard.edu. Pesso, A., Pesso-Boyden, D. a Vrtbovska, P. (2009) Úvod do PBSP. Tišnov: Scan Siegel, D. (1999) The Developing Mind. New York: Guilford Press Squire, L.R., Knowlton, B. and Musen, G. (1993). The structure and organisation of memory. Annual review of Psychology, No. 44, pp. 453 495. Spitz, R. (1965) The first year of life. New York: International Universities Press. Winnette (2005 2011), unpublished notes Center on the Developing Child at Harvard University (2016). Building Core Capabilities for Life: The Science Behind the Skills Adults Need to Succeed in Parenting and in the Workplace. Retrieved from www.developingchild.harvard.edu.