Parlamentní institut NABÍDKA A SLEDOVANOST MASMÉDIÍ U DĚTÍ A MLÁDEŢE

Parlament České republikychyba! Záložka není definována. Kancelář Poslanecké sněmovny Parlamentní institut NABÍDKA A SLEDOVANOST MASMÉDIÍ U DĚTÍ A MLÁDEŢE Informační studie č. 5.098 Zpracoval: Bc. Petr Kolář červen 1997 Práce slouţí výhradně pro poslance a senátory Parlamentu České republiky. Zveřejňování nebo rozmnoţování je moţné jen se

2 NABÍDKA TISKOVÝCH A AUDIOVIZUÁLNÍCH MÉDIÍ PRO DĚTI A MLÁDEŽ Autory této části práce jsou doc. PhDr. Barbara Köpplová a PhDr. Jan Jirák z Centra mediálních studií FSV UK Otázkám úlohy médií v ţivotě dítěte, vztahu dětí a televize, dětí a časopisů, vyuţívání médií dětmi se v posledním desetiletí věnuje nejen u nás, ale i v zahraničí, zvýšená pozornost, neboť právě děti bývají oprávněně pokládány za cílovou skupinu, na níţ mohou média snadno působit a jíţ lze lehce ovlivnit. Pro naše sledování, věnované především časopisům určených dětskému čtenáři, je nutné si nejprve vymezit věkové kategorie. Přikláníme se k širšímu pojetí dětství jako období nejen fyzického a psychického zrání, ale také období postupné socializace překračující hranice rodiny, třídního kolektivu a zájmové skupiny a zahrnující i vědomí identifikace s abstraktnějšími koncepty, jako jsou názorové proudy, vědomí národní či státní příslušnosti, občanství apod. Pro potřeby tohoto přehledu tedy pro nás horní hranici dětského čtenáře lze stanovit u 15/16 let, kdy se končí základní vzdělání. Dolní hranici lze stanovit věkem 3 let, kdy lze předpokládat alespoň částečné samostatné vyuţívání médií. Takto vymezenou věkovou kategorii lze členit do následujících etap: 1) děti předškolního věku, zhruba tři aţ pět (šest) let: tato etapa je z mediálního charakteristická výraznou orientací na rodinu a závislostí na dospělých, pokud jde o konzumaci psaných textů

3 2) děti základní školy, zhruba šest (sedm) aţ deset let: tato etapa je charakteristická postupnou emancipací, pokud jde o vnímání psaných textů, a výraznou potřebou konfrontovat čtenářské (divácké) záţitky s ostatními, zvl. s dospělými 3) děti zhruba od deseti do třinácti: Tato etapa je charakteristická postupující vnitřní diferenciací zájmů a orientací na skupiny vrstevníků s podobnými zájmy 4) děti třináct aţ patnáct/šestnáct let: v této etapě dochází k projekci dospělých" sociálních rolí a snaze o vnitřní intelektuální i emocionální osamostatnění. Jsme si přitom vědomi, ţe poslední uvedená kategorie je přechodová, a to z hlediska intelektuálního a citového zrání jednotlivce i jeho socializace a hodnotové orientace. Jedná se o období, které někteří autoři označují za raně adolescentní. I tato věková kategorie však představuje zvláštní skupinu konzumentů médií, pro něţ je moţné (výhodné a důleţité) vydávat zvláštní periodika a připravovat specifické pořady. Orientace masových médií na věk příjemců také v tomto období výrazně slábne a do popředí se dostávají kritéria, která aţ do té doby byla druhosledová a uplatňovala se jen uvnitř věkových kategorií, jako jsou zájmy, intelektuální úroveň, ţivotní styl apod. Při zvaţování hranice věku 25 let - která byla stanovena zadavatelem - pro skupinu mládeţe docházíme k názoru, ţe mladé lidi ve věku mezi 18 a 25 lety nelze jiţ oslovovat jako specifickou skupinu mládeţe uţívající média podle jiných kritérií neţ třeba skupina lidí do věku 35 let. Tomuto přístupu nahrává i celkové společenské a právní klima. Lidé u nás dosahují plnoletosti v osmnácti letech a nabývají tím nejen práva volit (zasahovat do politického ţivota), ale nesou i plnou právní zodpovědnost za své činy (diskutuje se dokonce o moţnosti sníţit tuto hranici na 15 let, přinejmenším ve vybraných ohledech). Na rozdíl od poslechu a sledování audiovizuálních médií je nutné při čtení vyvíjet určité úsilí, dítě se musí naučit číst a to stojí jistou námahu. Je nepochybné, ţe škole přitom připadá největší, i kdyţ ne jediná odpovědnost. Rozhodně jsou pro dítě rodina a její přístup k těmto aktivitám stejně určující. Je tu zapotřebí nejen určité

4 motivace, ale i určitá zručnost čtení a kompetence, které ovlivňují čtenářské rozhodování. Je nepochybné, ţe děti napodobují zvyky rodičů a vztah rodičů ke knihám. Tyto motivy patří mezi rozhodující faktory pro utváření vztahu dětí k četbě.

5 V následujícím přehledu jsou podle možností uvedeny co nejúplnější údaje o vydavatelích, peridicitě, nákladu a předpokládaném věku cílové skupiny čtenářů. V některých případech chybí údaje o nákladu a věku, a to zvláště tam, kde nejsou tyto parametry ani deklarovány vydavatelem, ani zřejmé z obsahu periodika. Chybějící údaje by bylo možné stanovit teprve podrobnou komparativní analýzou témat a obsahů. Pro potřeby tohoto přehledu je však třeba konstatovat, že se jedná o periodika nepochybně cílená na dospívající čtenáře. Tisková média ABC mladých techniků a přírodovědců vydavatel: Ringier ČR periodicita: čtrnáctideník náklad: 95 OOO věk: 8-16 let Časopis seznamuje se základními poznatky vědy a techniky, ale i přírodopisu, uveřejňuje skládačky, slepovací modely, zveřejňuje i kreslené seriály. Doplňuje základní školní vzdělání. Anděl strážný vydavatel: Sdruţení křesťanských umělců Sursum Časopis pro děti

6 Anno domini vydavatel: Portál periodicita: náklad: 10 000 věk: od 17 Časopis zaměřený na křesťanskou mládež, obsahuje historické články, zabývá se aktuálními otázkami dnešní mládeže, uveřejňuje povídky i oddychové čtení. Babylon vydavatel: Studentský spolek Babylon periodicita: desetkrát ročně náklad: 15 000 věk: 18-25 let Vysokoškolský studentský časopis zaměřený na politické a kulturní otázky. Bratrstvo vydavatel: synodnní rada náklad: 8OO věk: od 13 let Časopis se zaměřuje na výchovu mládeže, předkládá pozitivní duchovní hodnoty.

7 Bobík vydavatel: Čtyřlístek periodicita: osm krát ročně náklad: 35 000 věk: 4 aţ 8 let Časopis pro nejmenší čtenáře. Uveřejňuje pohádky, omalovánky, hádanky, vede děti k aktivnímu čtení. Bravo vydavatel: Europress periodicita: čtrnáctideník náklad: 350 OOO-500 000 věk: 11 aţ 18 let Časopis věnovaný hudbě, filmu a problémům mladých lidí, bohatě ilustrovaný. Uveřejňuje především krátké informativní příspěvky, nevyžadující delší soustředění. Bravo Girl vydavatel: Europress náklad: 270 000 aţ 300 000 věk: 12 aţ 18 let Orientuje se převážně na dívčí čtenářky, předkládá jim nejen informace o filmu, hudbě, způsobu líčení a oblékání, ale i rady jak získat chlapce a poučení z erotické oblasti, fotoromány. Hodně fotografického ilustrativního doprovodu.

8 Čago Belo šílenci! vydavatel: N Press,a.s. náklad: věk: od 14 let Časopis se snahou zaujmout mladou čtenářskou skupinu z nejrůznějších společenských oblastí. Používá hovorové češtiny. Maximální snaha po jednoduchosti. Čtyřlístek vydavatel: Čtyřlístek periodicita: čtrnáctkrát ročně náklad: 80 000 věk: 6-15 let Časopis publikující kreslené seriály s dnes už klasicky českými hrdiny. Hrdinové Čtyřlístku představují jednu z nejtrvalejších tradic české časopisecké produkce pro děti v české republice. Čtyřlístek Speciál vydavatel: Čtyřlístek

9 periodicita: osmkrát ročně náklad: 40 000 věk: 6-12 let Veselé obrázkové čtení, pohádky, hádanky, hříčky. Dívka vydavatel: Runo, spol.s.r.o. náklad: 120 000 věk: od 14 let Časopis věnovaný zájmům dospívajících dívek, neopomíjí hudbu a film, graficky odpovídá představám o populární masové kultuře. Dumbo vydavatel: Egmont ČR náklad: 35 000 věk: 3-7 let Časopis určený nejmenším dětem, uveřejňuje pohádky, vystřihovánky, omalovánky, soutěže. Pokouší se o aktivní přístup děti předkládanému obsahu. Excalibur vydavatel: PCP

10 náklad: věk: Časopis pro počítačové hry, především zaměřený na "fandy" do počítačů. Hádanky a křížovky vydavatel: periodicita: měsíčně náklad:25 000 věk: 6-12 Ikarie vydavatel: Mladá fronta náklad: 30 000 věk: od 16 let Měsíčník pro science fiction. Kačer Donald vydavatel: Egmont ČR

11 periodicita: čtrnáctideník náklad: 60 000 věk: 7-12 let Kreslené seriály o Kačeru Donaldovi. Králík vydavatel: Egmont ČR náklad: 15 000 věk: 7-12 let Kreslené seriály. Mateřídouška vydavatel: Mladá fronta náklad: 33 000 věk: 6-10 let Časopis určeným nejmenším čtenářům. Obsahuje mimo čtení se vzdělávacím aspektem i básničky, pohádky, hádanky, omalovánky, soutěže, původní ilustrace i kreslené seriály. Méďa Pusík/ Macko Pusík vydavatel: Praţská vydavatelská společnost

12 náklad: 152 000 věk: 3-10 let Čtení pro malé děti, omalovánky, hádanky, říkačky, skládačky pro nejmenší. Časopis vede děti k aktivnímu čtení. Mickey Mouse vydavatel: Egmont ČR periodicita: čtrnáctidenně náklad: věk: 4-10 let Kreslené seriály. Mladý svět vydavatel: Mladý svět periodicita: týdeník náklad: 92 800 věk: od 14 let Časopis pro širší čtenářské spektrum, nevyhraněné věkem, ale snahou číst témata ze současnou společenskou tematikou. Moderní dívka vydavatel: JMG Magazine Publishing Company Czech

13 náklad: věk: od 12 let Časopis pro dospívající dívky. Hudba, film, kosmetika, erotická poučení, fotoromány. Dynamická grafická úprava využívající bohatě barevné fotografie. Moje pastelka vydavatel: ETC Publishing periodicita: čtrnáctideník náklad: 25 000 věk: 4-8 let Časopis určený nejmenším čtenářům. Obsahuje vyprávění, omalovánky, hádanky, vede k aktivnímu čtení. Přináší poučení z přírodopisu, každodenního života i kultury. Ohníček s přílohou Tojáček vydavatel: Mladá fronta náklad: 30 000 věk: 8-14 let Časopis se zajímavostmi z nejrůznějších oblastí života, skládacími modely určený chlapcům i dívkám. Popcorn vydavatel: JMG MPC

14 náklad: věk: 12-16 let Měsíčník pro dospívající mládež s důrazem na hudbu, erotiku, životní styl mladých lidí. Poplife vydavatel: Runo, spol. s.r.o. periodicita: čtrnáctideník náklad: 60 000 věk: 14-16 Skaut-Junák vydavatel: Tiskové a distribuční centrum Junáka náklad: 5 000 věk: 10-15 (18) let Časopis pro skautskou výchovu dětí. Skauting vydavatel: Tiskové a distribuční centrum Junáka

15 náklad: 5 000 věk: od 15 let Časopis určený skautské výchově. Sluníčko vydavatel: Mladá fronta náklad: 54 000 věk: 3-8 let Měsíčník pro nejmenší děti. Tom a Jerry vydavatel: Egmont ČR periodicita: dvouměsíčník náklad: 15 000 věk: 7-12 let Kreslené seriály. Top magazín pro dívky vydavatel: JMG MPC

16 náklad: věk: od 12 let Časopis pro dospívající dívky. Rady z oblasti oblékání, společenského chování, kosmetiky, erotické výchovy. Zajímavosti z hudebního a hereckého světa. Ty a já vydavatel: Mladá fronta náklad: 45 000 věk: od 18 let Měsíčník pro partnerské vztahy. Věda, technika a my vydavatel: Mladá fronta náklad: 20 000 věk: od 14 let Zajímavosti ze světa techniky.

17 Pořady pro děti v českých televizích Na problematiku pořadů pro děti lze nahlíţet ze tří odlišných pohledů: a) jde o pořady zaměřené přímo na děti, tedy pořady, které jsou televizí vyrobeny jako pořady určené dětskému divákovi b) jde o pořady vysílané v době, kdy je velká pravděpodobnost, ţe mezi diváky bude vysoké procento dětí, ale nejde o pořady vytvářené přímo pro dětského diváka, jde tedy o pořady dostupné dětskému divákovi c) jde o pořady, kde vysílatel dává najevo, ţe si je přítomnosti vysokého procenta dětí před obrazovkou vědom a odkazuje k nim (např. ranní programové bloky), jde tedy o pořady kombinované. Následující soupis obsahuje pouze pořady pravidelné, neboť pravidelnost a opakování jsou televizi jako médiu vlastní. Pro české televize (v tomto případě pro Českou televizi, Novu a Primu) platí, ţe se v nich vyskytují v zásadě pořady dvojího typu: převzaté a původní. Soukromé televize (Nova a Prima) zařazují do vysílání téměř výhradně pořady převzaté, a to zábavní, tedy především kreslené a hrané seriály americké provenience. Výjiměčně se objevují kontaktní pořady, hlavně v oblasti populární hudby. Veřejnoprávní televize (ČT) zařazuje poměrně vysoké procento vlastní původní produkce (pohádky, soutěţe, vzdělávací pořady nejrůznějšího typu a zaměření) vedle pořadů převzatých a značný počet pořadů kontaktních, a to pro různé věkové skupiny. Pro věřejnoprávní televizi je příznačná snaha o koncepci dětského vysílání korespondující s vývojem dětské psychiky, postupného vzdělávání školního i mimoškolního a s jednotlivými etapami psychického, citového i tělesného zrání a socializace.

18 1) Česká televize - ČT se snaţí koncepčně a s větším výhledem směrem ke škole, rodině a veřejnosti nabízet pořady všem relevantním věkovým skupinám, značná pozornost je věnována kontaktním pořadům, jejichţ snahou je odráţet a probírat témata pro dětské diváky závaţná. Studio 6 - kombinovaný pořad, kde je zvláště mezi sedmou a půl osmou věnována značná pozornost dětem připravujícím se na odchod do školy. Studio Oáza - kontaktní pořad s věkově odpovídajícími moderátory probírající témata, která mohou být zajímavá pro děti školou povinné. Kuřátka - pořad pro děti předškolního věku Večerníček - krátká pohádka na dobrou noc, zpravidla původní česká produkce (i kdyţ ne vţdy), pořad s vysokou sociální prestiţí spojovanou s kvalitou těchto pořadů. Hip hap hop

19 - soutěţní pořad pro děti školního věku je zaměřený na postřeh, všeobecné vzdělání, pohybovou zdatnost a celkovou hravost Júhele neděle - kontaktní pásmo s moderátory, pohádkami, kreslenými seriály i zábavně vzdělávacími pořady, zaměření na věkovou skupinu se mění v čase, začátek je více určen nejmenším dětem, s postupem času převládají pořady přitaţlivé pro starší děti školního věku (dobrodruţný seriál apod.) Pyramida - soutěţ pro starší děti (na úrovni středních škol) zaměřená na všeobecné znalosti, hlavně faktografické, logický úsudek a přirozenou soutěţivost (včetně sázení malých částek) pohádky: mají většinou vymezené pravidelné časy - ve čtvrtek po 15. hodině v neděli kolem 14. hodiny, jedná se výhradně o původní tvorbu z produkce ČT, příběhy mívají četné odkazy na klasickou českou pohádku a mnohdy jim nechybí humorný prvek seriály: mají také vymezené pravidelné časy pro premiéru i opakování. ČT dává přednost kratším sériím mezi 6 a 12 pokračováními, i kdyţ i zde jsou výjimky, např. kreslený seriál Simpsonovi. Příklady:

20 Tajemství Silvestra a Tvítyho Hořké zrání Adriana Molea Simpsonovi Křeček v noční košily 2) TV Nova - TV Nova vysílá převzaté pořady, a to hlavně kreslené seriály a dobrodruţné hrané seriály. Akcent je kladen na zábavu, napětí a dobrodruţství, značný díl produkce je rodinný, (jedná se opět především o seriály), spíše neţ o koncepci lze mluvit o strategii, jejímţ cílem je vychovávat z mladého člověka televizního diváka. kreslené seriály: v pravidelných blocích vysílané mnohadílné kreslené série krátkých příběhů z produkce zahraničních studií, především Walta Disneye příklady: Příhody Médi Bédi Walt Disney a jeho kouzelný svět Pepek námořník Princ Valiant Flintstouneovi dobrodružné seriály: příklady:

21 Příběhy černého hřebce Pod africkým nebem Beverly Hills 90210 Herkules Eso - hitparáda určená projevem moderátorky, výběrem hudby a celkovým provedením především mladým lidem ve věku do 18-ti let. Snídaně s Novou - typ kombinovaného pořadu, kde je - podobně jako ve Studiu 6 na ČT - věnována jistá pozornost dětem odcházejícím do školy. 3) Prima Podobně jako TV Nova, i Prima klade důraz na kreslené a hrané seriály zahraničního původu, a to jak pohádkové, tak dobrodruţné. V Primě se ve větší míře objevují jednotlivé filmy pro děti (například v sobotu a v neděli dopoledne a v sobotu po obědě), značnou pozornost věnuje Prima sci-fi příběhům. kreslené seriály:

22 v pravidelných blocích vysílané mnohadílné kreslené série krátkých příběhů z produkce zahraničních studií příklady: Svět fantazie Tom a Jerry Džentlmeni a malé slečny Dobrodružství ježka Soníka Huckleberry Finn dobrodružné seriály: příklady: Superboy (sci-fi) Strážci vesmíru (sci-fi) Vesmírní detektivové (sci-fi)

23 SLEDOVANOST MASMÉDIÍ U DĚTÍ A MLÁDEŽE Jak bylo poukázáno v předcházející práci Parlamentního institutu (PI - 5.091), hodnota volného času je ve srovnání s ostatními hodnotami zhruba v polovině ţebříčku preferovaných hodnot. Podrobnější rozbor by mohl ukázat, jakou váhu v tomto rozhodování mají masmédia (ať uţ jako inspirace nebo jako předmět trávení volného času, event. jako forma některých aktivit - např. získávání znalostí, zvyšování kvalifikace, zdroj informací apod.). Z tohoto důvodu zaujímá sledování, resp. vyuţívání masmédií na ţebříčku aktivit ve volném čase nejpřednější místa. Podrobněji to ukazují údaje v části Aktivity ve volné čase předcházející práce a časová dotace věnovaná této činnosti. Na druhé straně však navzdory míře sledovanosti nelze vliv masmédií na ţivot mladých lidí přeceňovat. To dokumentují údaje o oblastech ţivota mladých lidí masmédii ovlivňovaných. Průměrná hodnota ovlivnění nepřesahuje v ţádné ze sledovaných oblastí 3 % (nejvíce jsou masmédii ovlivňovány politické názory a postoje, a to pouze z míry 6,7 %). Pokud se týká důvěryhodnosti masmédií pro konzumenty, je pořadí následující: rozhlas, televize, noviny (podrobnější údaje jsou přiloţené v informaci). V informaci je dále obsaţena sledovanost regionálního tisku (kritériem zde bylo kupování denního tisku). Preferovány jsou jednoznačně celostátní deníky před regionálními. Poslední příloha uvádí sledovanost masmédií mladými lidmi, s podrobnějším rozborem sledovanosti televizního vysílání. Obecně můţeme konstatovat, ţe nejsledovanější je televizní vysílání (v pořadí NOVA, ČT 1, ČT 2, PREMIERA - název z doby výzkumu), následuje rozhlas a noviny.

24 Sledovanost masmédií K nejvýznamnějším volnočasovým aktivitám všech věkových skupin patří sledování televize. Dotázali jsme se věkové kategorie 20-75 let, kolik času věnují na sledování televize a jak preferuje jednotlivé ţánry. Sledovanost jednotlivých typů pořadů občany od 20-75 let (údaje v %) často spíše ano spíše ne nikdy netýká se rodinné seriály 22 27 30 15 6 komedie 35 48 13 1 3 horory 4 9 27 49 11 akční filmy (s násilím a vraţdami) 3 17 24 45 11 historické seriály a flimy 23 49 21 2 5 přírodopisné snímky 47 36 14 1 2 kreslené filmy, seriály 7 17 45 20 11 filmy s erotickou tématikou 4 21 41 24 10 dobrodruţné filmy 22 48 24 2 4 pohádky 32 40 20 3 5 sportovní přenosy 30 22 30 12 6 divadelní hry, inscenace 17 30 40 9 4 U této věkové kategorie se na předním místě ţebříčku oblíbenosti pořadů umístily komedie a přírodopisné snímky, které s různým stupněm obliby sleduje 83 % dotázaných. Polovina respondentů má v oblibě rodinné seriály (49 %). Je přirozené, ţe v této věkové kategorii klesá obliba sledování pohádek. Nejméně sledují dotázaní horory a filmy se sexuální tématikou. Kolik hodin se dívá respondent na televizi nebo video v průměru (údaje v %)

25 v průměru hodin denně 1 2 3 4 5 6 7 8 9 a více v pracovní den 20 26 22 15 5 2 1 0 0 o víkendu 4 11 15 22 18 10 3 5 3 Dopočet do 100 % tvoří odppvědi těch, kteří nesledují a netýká se. Oblast ţivota mladých lidí, na něţ mají vliv masmédia pořadí oblast % 1. politické názory a postoje 6,7 2. dodrţování práva a zákonů 4,2 3. občanská zodpovědnost 2,9 4. hrdost na vlastní zemi 2,8 5. vztah k přírodě 2,5 6. tolerance k názorům druhých 1,6 7. chování k lidem 0,7 Důvěra v masmédia medium rozhodně spíše spíše rozhodně celkem celkem neví ano ano ne ne ano ne rozdíl pořadí televize 4,3 61,8 23,9 5,4 4,3 66,1 28,3 + 37,8 2. noviny 3,4 61,2 24,1 5,2 5,8 64,8 29,5 + 35,3 3. rozhlas 4,0 62,7 21,7 4,9 6,7 66,4 26,5 + 39,9 1. Sledování masmédií ve volném čase populace 15-29 let

26 S ohledem na spektrum volnočasových aktivit nelze jen sestavit pořadí podle odpovědí bez analýzy a individuálního hodnocení. Aktivity mají různý význam, lze je realizovat za různých podmínek a mají i pro jedince samozřejmě odlišný význam. Na prvním místě se umístil poslech hudby, před sledováním televize, poslechem rozhlasových stanic a četbou denního tisku. Následují: čas věnovaný partnerovi, setkávání se s přáteli, hobby, sebevzdělávání se, četba časopisů a čas věnovaný dětem. V následujícím textu se blíţe věnujeme pouze sledování videa. Dotázaní odpovídali pomocí škály: denně - téměř denně - 1x týdně - 1x měsíčně - méně často - vůbec ne. Sledování televize, rozhlasu, denního tisku a videa (údaje v % za ČR, 15-29 let, n=743 respondentů) denně téměř denně 1x za týden 1x za měsíc méně často vůbec ne sledování oblíbené tv stanice 31 49 12 1 6 1 poslech oblíbené rozhlasové stanice 33 42 11 2 7 5 četba denního tisku 23 34 22 4 12 5 sledování videa 5 15 31 10 10 29 Na prvních dvou místech jsou poslech oblíbené rozhlasové stanice a sledování oblíbené televizní stanice. Naznačené diference nejsou významné. To se potvrdilo i při třídění podle dílčích věkových kohort. Dále pak ţeny méně často uváděly, ţe televizní a rozhlasové stanice sledují denně, ale při sloučení odpovědí denně a téměř denně tyto rozdíly mizí. Velikost místa bydliště není diferencujícím znakem. Z dalších identifikačních znaků částečně diferencuje velikost místa bydliště, kdyţ v nejmenších a malých obcích do 2000 obyvatel je větší zastoupení těch, kteří televizní stanice či rozhlas sledují denně nebo téměř denně. Je to dáno několika faktory, z nichţ asi nejdůleţitější bude odlišný způsob ţivota respondentů na venkově a ve městě. Současně se v těchto malých lokalitách denně méně čte denní tisk. Obdobně se také denně méně sleduje video, coţ je ale nahrazováno jeho výrazně častějším

27 občasným sledováním. Takţe pak v souhrnu zde nejsou významnější diference mezi obcemi a městy pokud jde o četbu tisku nebo sledování videa. Pokud jde o četbu denního tisku, nacházíme rozdíly u mladých lidí různého věku a pohlaví. Pravidelnost četby denního tisku postupně stoupá a od 18 let se výrazněji odlišují muţi a ţeny. Pouţili jsme sloučení odpovědí denně a téměř denně do kategorie pravidelně, dále pak 1x za týden a 1x za měsíc do občas. Odpověď méně často jsme označili jako příleţitostně. Sledovanost denního tisku (údaje v %) denní tisk čte pravidelně občas příleţitostně ne 15-29 let celý soubor 57 % 26 % 12 % 5 % 15-17 let 34 % 36 % 22 % 8 % 18-22 let 54 % 33 % 9 % 4 % 23-26 let 68 % 17 % 10 % 5 % 27-29 let 76 % 14 % 8 % 2 % Zmíněné rozdíly mezi muţi a ţenami dokumentuje následující přehled obsahující jen odpovědi pravidelně. Protoţe rozdíly v kategorii 15-17 let nejsou, dále je neuvádíme. 18-22 23-26 27-29 muţi : ţeny muţi : ţeny muţi : ţeny pravidelně čte denní tisk v % 61:47 77:56 84:68 Frekvence sledování videa je také dosti spjata s věkem respondentů. Jak uvádí tabulka 20 % mladých lidí sleduje video denně nebo téměř denně, 31 % alespoň jednou za týden a 10 % asi 1x za měsíc. Méně často pak dalších 10 % a vůbec jej nesleduje 29 % dotázaných, tedy nejčastěji jsou zastoupeny odpovědi asi 1x týdně a nesleduje. Sledovanost videa (údaje v %)

28 Sleduje video v % denně a téměř asi 1x asi 1x méně často vůbec ne denně za týden za měsíc 15-29 let 20 31 10 10 29 15-17 let 27 35 6 10 23 18-22 let 21 31 13 11 22 23-26 let 15 32 12 10 31 27-29 let 13 27 7 11 43 Sledování videa patří k činnostem, kterým se věnují především nejmladší dotázaní. Se stoupajícím věkem klesá počet těch, kteří se dívají na video a výrazně stoupá podíl respondentů, kteří video vůbec nesledují. MLADÍ LIDÉ A DENNÍ TISK Četba denního tisku se mezi 24 předloţenými aktivitami 1 umístila na 4. místě při sloučení odpovědí denně a téměř denně za poslechem hudby (82 %), sledováním TV (80 %) a poslechem rozhlasu (75 %). Tuto skupinu označujeme jako pravidelné čtenáře, celkem jde o 57 % mladých lidí, z toho denně 23 % a téměř denně 34 %. Necelou čtvrtinu 22 % pak představují občasní čtenáři (odpovědi asi 1x za týden) a 16 % příleţitostní recipienti (asi tak 1x za měsíc a méně často). 5 % uvedlo, ţe noviny vůbec nečte. Rozdíly mezi jednotlivými skupinami respondentů zejména z hlediska věku, pohlaví a typu ekonomické aktivity. Se stoupajícím věkem roste počet pravidelných čtenářů a tato tendence se ještě více zvýrazňuje při analýze věkových kohort podle pohlaví dotázaných. Rozdíly mezi mladými muţi a ţenami jsou zejména pak po 18. roce věku. A prakticky zůstávají i do nejstarší sledované hranice 29 let, přestoţe počet čtenářek také stoupá. 1 Dotázaným bylo předloženo celkem 24 nejrůznějších aktivit a jejich frekvence byla měřena touto škálou: denně - téměř denně - asi 1x týdně - asi 1x za měsíc - méně často - vůbec ne. Sdělovacím prostředkům bylo v rámci tohoto výzkumu věnováno 6 otázek, nejvíce jich bylo zaměřeno na frekvenci sledování a 2 se týkaly kupování deníků a časopisů.

29 Mezi pravidelné čtenáře lze počítat 33 % 15-17tiletých, 53 % mladých ve věku 18-22 let, 68 % dotázaných ve věku 23-26 let a plných 76 % z kategorie 27-29 let. Četba denního tisku podle věku a pohlaví dotázaných (údaje v % za ČR, n=743 dotázaných) pravidelně občas příleţitostně vůbec ne Celkem muţi 63 20 14 3 ţeny 50 25 19 7 15-17 let muţi 34 30 29 7 ţeny 33 32 26 10 18-22 let muţi 62 24 12 3 ţeny 47 29 17 6 23-26 let muţi 77 13 7 2 ţeny 55 17 20 8 27-29 let muţi 84 9 5 1 ţeny 68 17 14 1 Mezi pravidelné čtenáře patří nejčastěji ostatní zaměstnanci, podnikatelé a také ţeny v domácnosti. Následují dělníci a studenti vysokých škol a s velkým odstupem to jsou pak rolníci. A ještě dále jsou pak studenti středních škol a učni. To se pak na druhé straně projevuje ve značně vysokém podílu příleţitostných čtenářů a u těch, kteří denní tisk vůbec nesledují. Mezi učni je 26 % příleţitostných recipientů a 14 % nečtenářů, u studentů středních škol je to 29 % v prvém a 4 % v druhém případě. Tyto dvě skupiny se velmi úzce překrývají s kategorií 15-17letých. Velikost místa bydliště zde nesehrává významnější roli. Další dotaz zněl: Které noviny si kupujete nejčastěji? Můţete uvést více titulů. Oproti jiným výzkumům, které zpravidla měří především frekvenci četby, zde byl poloţen důraz na koupi periodika. Otázka byla otevřená, tj. dotázaní sami uváděli názvy bez jakýchkoli pomůcek. 95 % uvedlo jeden maximálně dva tituly, 5 % pak tři, u nich pak byly vyhodnoceny první dva uvedené názvy. Respondenti celkem uvedli 15 deníků s celostátní působností, 8 s regionální a také značné procento uvádělo večerníky. V následujím přehledu jsou uvedeny údaje za

30 ČR a to pouze u deníků s celostátním dosahem. Situace je ale odlišná v jednotlivých regionech, tím se bude zabývat samostatná informace. Nejčastěji kupované deníky (údaje v %) Mladá fronta Dnes 28 Blesk 22 Rudé právo 6 Sport 5 Zemědělské noviny 4 Lidové noviny 3 Svobodné Slovo 3 Český deník 3 Hospodářské noviny 2 Špígl 2 Expres 2 Lidová demokracie 1 Telegraf 1 Práce do1 Haló noviny do1 Jak jiţ bylo uvedeno významné jsou diference podle regionu, dále pak podle pohlaví a věku a také vzdělání respondentů. Sledování denního tisku v jednotlivých regionech ČR

31 Tento výzkum byl prováděn v průběhu roku 1995, proto se zde objevují i tituly periodik dnes neexistujících. Otázka směřovala k tomu, které deníky si mladí kupují. Otázka byla otevřená, tj. dotázaní sami uváděli názvy bez jakýchkoli pomůcek. 95 % uvedlo jeden, maximálně dva tituly, 5 % pak tři - u nich pak byly vyhodnoceny první dva uvedené názvy. Respondenti celkem uvedli 15 deníků s celostátní působností, 8 s regionální a také značné procento uvádělo večerníky. Mezi nejčastěji kupované deníky patří: Mladá fronta Dnes - celkem ji uvedlo 28 %, dále Blesk s 22 %, Rudé právo 6 %, Sport 5 %, Zemědělské noviny 4 %, Lidové noviny 3 %, Svobodné slovo 3 %, Český deník 3 % a dále následovaly Hospodářské noviny, Špígl, Expres, Lidová demokracie. Telegraf, Práce a Haló noviny. V Praze si 38 % mladých lidí nejčastěji kupuje Mladou frontu Dnes, stejný počet pak uvedl večerníky (Večerník Praha, Dobrý večer) Následuje Blesk s 23 %, Lidové noviny si nejčastěji kupují 4 % mladých lidí a stejně tak Hospodářské noviny a Český deník. Špígl a Expres získaly po 3 %. Rudé právo a Telegraf si nejčastěji kupují 2 % mladých lidí. Analýza znovu ukázala nutnost vţdy přihlíţet k věkovým kohortám čtenářů, a to se týká nejen Prahy, ale všech regionů. Praha je zároveň atypickou lokalitou, s níţ se v řadě případů nedají srovnávat ani další velkoměsta s více neţ 100 tisíci obyvateli. Ve středních Čechách chybí regionální deník. Je to patrně dáno blízkostí Prahy a značnou heterogenitou jednotlivých okresů. Na prvním místě je opět Mladá fronta Dnes, kterou si nejčastěji kupuje 35 %. Druhé místo patří Blesku a večerníkům, po 27 %. Právě u večerníků se ukazuje výhoda blízkosti Prahy pro občany středních Čech. Oproti Praze se do popředí dostalo Rudé právo s 11 %, Práce s 8 %, Expres se 7 % a Zemědělské noviny se stejným počtem. V jižních Čechách se Mladá fronta Dnes dělí o přízeň s Jihočeskými listy. Oba deníky získaly po 21 %, následuje Blesk se 14 %. Ostatní deníky se pohybují okolo 2 %, případně méně, coţ se například týká Haló novin a Telegrafu a také Práce. V západních Čechách si první místo zajistil Blesk (27 %) před Mladou frontou Dnes (20 %). Tato tendence odpovídá poznatkům zmíněných agentur, byť se částečně liší údaje v %. Dále následují Rudé právo a Lidové noviny. Plzeňský deník se

32 dělí o druhé místo s Mladou frontou Dnes. Nejčastěji si jej kupuje 20 % mladých lidí ze západočeského regionu. Šestý je pak Sport. V severních Čechách se o první místo víceméně dělí Blesk s mírným náskokem před Mladou frontou Dnes. Oba deníky si nejčastěji kupuje po cca 20 %. S odstupem následují SD Severočeský regionální deník a Rudé právo po 6 %, těsně sledované Sportem a Lidovými novinami. Ve východních Čechách mladí lidé nejčastěji kupují Mladou frontu Dnes (23%), dále pak Lidové noviny a Rudé právo (po 6 %), Zemské noviny a Sport (po 5 %). Hradecké noviny získaly 3 %. Na jižní Moravě se nejvýše umístil Večerník a Mladá fronta Dnes (oba po 30 %). Blesk si nejčastěji kupuje 20 %, Svobodné slovo a Rudé právo získaly po 10 %. A stejně tak Rovnost. Po 5 % si kupuje Český deník a Sport. V severomoravské aglomeraci je situace obdobná. Večerník a Mladá fronta Dnes jsou na čele (26 %). Blesk má 20 %, Moravsko-slezský den a Svobodu si kupuje po 7 % mladých lidí. Těsně před nimi je s 9 % Rudé právo. Opět 5 % získal Sport. Mládež a televizní vysílání Frekvence sledování televizních stanic. Po zjištění, ţe sledování televize je nejfrekventovanější činností mládeţe sledujme na jaké televizní stanice a v jaké míře se mládeţ dívá. Respondentům jsme proto poloţili otázku: Jak často sledujete uvedené televizní stanice? K odpovědi pouţijte následující škálu. 1 - nikdy 2 - výjimečně

33 3 - občas (alespoň 1x měsíčně) 4 -často (alespoň 1x týdně) 5 - pravidelně (téměř denně) 6 - příjem signálu této stanice není u nás moţný Z četností odpovědí jsme spočítali index sledování všech čtyř televizních stanic pro věkové skupiny 15-18 a 19-23. Tak jako v celé populaci je v obou věkových skupinách nejčastěji sledována stanice Nova. Mezi oběma věkovými skupinami je rozdíl ve sledovanosti Novy a Premiéry. Starší věkové skupiny tyto stanice sledují méně. Avšak nejmladší mládeţ je kaţdodenním konzumentem programů Novy. Vímeli, ţe mládeţ nejvíce času tráví sledováním televize, přináší získané výsledky poznatek zpřesnění, ţe mládeţ, především v nejcitlivějším věku 15-18 sleduje hlavně programy Novy. Kulturně nejkvalitnější programy ČT2 jsou naopak sledovány nejméně. Frekvence sledování televizních stanic Premiéra 3 3,85 Nova 4,23 4,56 ČT2 ČT1 3,24 3,25 3,91 4,03 19-23 15-18 2,95 3,45 3,95 4,45 index

34 Motivace ke sledování televizních programů Co mládeţ od televize, od televizních programů očekává jaká je její motivace ke sledování televizního vysílání. Snaţili jsme se zachytit co nejširší spektrum motivací a očekávání a proto jsme respondentovi předloţili baterii 18 motivačních poloţek. Ke kaţdé poloţce se respondent vyjadřoval pomocí pětistupňové škály, přičemţ stupeň 5 znamenal nejsilnější motivaci a stupeň 1 nejslabší motivaci. Opět jsme spočítali indexy, které jsou sestupně prezentovány v následující tabulce. Poloţky jsou sestaveny na základě indexu pro věkovou skupiny 15-18 let. Očekávání - motivace sledování televizního vysílání D R U H M O T I V A C E věková skupina 15-18 19-23 pobavit se 4,63 4,13 informace o dění ve světě 4,29 4,26 informace o dění v ČR 4,17 4,21 odreagovat se 4,08 3,49 odpočinout si 4,04 3,36 poznat názory druhých lidí 3,83 3,64 probíhající události (reportáţe, přenos) 3,83 3,26 vzdělávání 3,75 3,56 vzrušení, napětí, dobrodruţství, strach 3,71 3,33 poznávat jiné lidi, osobnosti, odborníky 3,67 3,87 seznamovat se s poznatky vědy 3,58 3,41 umělecký záţitek 3,25 3,03 proţívat lásku a přátelství 3,25 3,15 zabít čas 2,21 2,08 proţít, co mi chybí v ţivotě 2,13 1,85 zapnu televizi jen tak ze zvyku 2,0 2,1 vyhrát pomocí televize peníze 1,87 1,75 televize jako kulisa 1,63 1,69

35 Vyšší hodnoty motivačního indexu jsou zvýrazněny barevně. Téměř u všech diferencí jsou indexy vyšší ve prospěch skupiny 15-18 let. Nejmladší věková skupina očekává od televizních programů daleko více neţ následná věková skupina. Do jejích očekávání se promítá její sociální pozice na hranice mezi dětstvím a dospělostí. Svá očekávání ještě nenaplněná v reálném ţivotě náhradně očekává v realitě televizního vysílání. Jednou z charakteristik současné mládeţe je ochuzení jejich ţivotního pole a jejich reálného ţivota. Reálné proţitky, reálné vztahy, reálné události substituuje televizní a virtuální realita. Na prvním místě je motivace pobavit a na čtvrtém místě odreagovat se. Od čeho se však chtějí patnáctiletí odreagovávat? Tato motivace koresponduje s rostoucí vahou hedonistické hodnotové orientace mládeţe. Jistě pozitivním poznatkem je zjištění, ţe v popředí motivační struktury je zájem být informován o dění ve světě a v České republice. Motivaci ke sledování televizních programů mládeţe ve věku 19-23 ve srovnání s nejmladší věkovou skupinou charakterizuje pokles motivací pobavit se, odreagovat se, odpočinout si. Naopak vyšší váhu má motivace poznávat názory odborníků, osobností. V logice zkoumání vztahu mládeţ a televize je po zjištění motivačních preferencí, tedy znaku charakterizující osobnost před zapnutím televizoru, potřeba zmapovat výsledek televizního vysílání, tedy hodnocení výsledku televizního působení. Proto jsme zjišťovali oblíbenost jednotlivých televizních ţánrů. Toto hodnocení je zobecněná zkušenost s těmito typy programů a současně hodnocení je také vyjádřením určité afinity osobnosti k určitému ţánru.

36 Oblíbenost televizních žánrů Oblíbenost televizních ţánrů jsme zjišťovali poloţením otázky: Jak oblíbené máte uvedené televizní pořady? K odpovědi pouţijte škálu. 1 - rozhodně neoblíbené, 2 - spíše neoblíbené, 3 - ani oblíbené, ani neoblíbené, 4 - spíše oblíbené 5 - rozhodně oblíbené Indexy poloţek pro celé věkové spektrum obsahuje následující tabulka. Nejmladší věková skupina má oblíbené především filmy a ve srovnání se starší mládeţí americké filmy (v ţebříčku oblíbenosti nejsou však u obou skupin v popředí), akční filmy, české seriály, populární hudbu, zábavné pořady a soutěţe. Mládeţ ve věku 19-23 oproti mladším preferuje evropské a umělecké filmy a váţnou hudbu. Jak je patrné jsou mezi oběma skupinami mládeţe, přestoţe věkově navazujícími, dosti podstatné rozdíly. Tyto rozdíly jsou adekvátní výraznému posunu v sociální zralosti, postavení ve společnosti a vzdělanostnímu růstu.

37 Oblíbenost telev izních pořadů v e v ěkových skupinách Index Televizní pořady filmy celkem české filmy americké filmy evropské filmy umělecké filmy akční filmy televizní hry české seriály zahraniční seriály zpravodajství publicistické pořady sportovní pořady vzdělávací pořady populárně vědecké pořady vážná hudba populární hudba zábavné pořady soutěže magazínové pořady výuka jazyků náboženské pořady erotické pořady věkové skupiny 15-18 19-23 24-30 31-45 46-56 57- Celkem 4,46 4,26 4,16 4,28 4,14 4,23 4,24 4,46 4,31 4,13 4,37 4,33 4,67 4,35 3,88 3,46 3,33 3,19 2,86 2,59 3,16 3,54 3,85 3,56 3,72 3,59 3,33 3,62 3,17 3,56 3,48 3,51 3,38 3,21 3,42 3,29 2,79 2,84 2,81 2,33 2,31 2,69 3,08 3,03 3,04 3,24 3,62 4,15 3,35 3,67 3,36 3,62 3,63 3,89 4,38 3,74 2,71 3,03 2,64 2,76 2,89 3,18 2,84 3,50 3,67 3,96 4,17 4,36 4,23 4,07 3,38 3,21 3,76 3,79 3,91 3,77 3,71 3,58 3,08 3,29 3,63 3,39 3,10 3,39 3,42 3,08 3,62 3,75 3,80 3,33 3,59 3,79 3,85 3,91 4,27 4,15 4,13 4,08 2,17 2,56 2,53 2,61 2,86 2,92 2,64 4,29 3,74 3,71 3,32 3,15 3,03 3,44 4,12 3,49 3,80 3,87 4,15 4,33 3,94 3,54 3,13 3,40 3,63 3,64 3,90 3,56 3,00 2,45 3,09 3,58 3,74 4,03 3,41 2,92 2,76 2,58 2,83 2,76 2,51 2,73 1,67 1,82 1,93 1,78 1,82 2,13 1,85 2,83 2,87 3,11 2,90 2,26 1,84 2,67

38