Vzdlávací obsah vyuovacího pedmtu ESKÝ JAZYK A LITERATURA pro 2. stupe: Jazyková výchova 6. roník Samostatn pracuje s Pravidly eského pravopisu, SS a s dalšími slovníky a pírukami. Vyhledává samostatn abecedn azená hesla ve slovníku (v Pravidlech), orientuje se v rejstíku SS. Práce s jazykovými pírukami OSV1 Rozlišuje spisovný jazyk, náeí a obecnou eštinu. Rozpozná prvky náeí a obecné eštiny v textu, pevádí je do spisovné eštiny. Jazyk a jeho útvary D, Z Zabývá se zvukovou stránkou jazyka. Rozeznává samohlásky, souhlásky znlé, neznlé, dvojhlásky, spisovn vyslovuje, klade správn slovní pízvuk, správn intonuje vtu. Samohlásky, dvojhlásky, souhlásky znlé a neznlé, spodoba znlosti, slovní pízvuk hlavní a vedlejší, vtná melodie, draz, tempo a pauzy Rozlišuje ve slov koen, ást píponovou, pedponovou. Vyhledává základní skladební dvojici a rozvíjející vtné leny. Urí pedponovou ást, koen a píponovou ást slova. Uruje podmt a písudek, rozvíjející vtné leny. Koen, pedpona, pípona, koncovka, stídání a skupiny hlásek pi odvozování, pravopis souvisící se stavbou slova Podmt vyjádený, nevyjádený, nkolikanásobný, písudek slovesný a jmenný se sponou, pedmt,
píslovené urení místa, asu, zpsobu, pívlastek shodný, neshodný Zvládá základní píklady syntaktického pravopisu. Odlišuje vtu jednoduchou a souvtí. Uruje slovní druhy plnovýznamových slov a využívá je v gramaticky správných tvarech ve svém mluveném projevu. Používá správné koncovky ve shod písudku s podmtem (i nkolikanásobným). Rozezná rozdíl mezi vtou jednoduchou a souvtím, uruje poet vt v souvtí. Odliší jednotlivé slovní druhy ohebné, neohebné, používá ve správných gramatických tvarech ohebné slovní druhy. Pravopis shody písudku s podmtem (i nkolikanásobným) Vta jednoduchá, jednoduchá souvtí, interpunkce a spojovací výrazy v souvtí Druhy podstatných jmen, procviování tvar a pravopisu podstatných jmen podle vzor, druhy pídavných jmen a jejich skloování, pípony pídavných jmen, stupování pídavných jmen, druhy zájmen, skloování nkterých osobních, pivlastovací a ukazovacích zájmen, druhy íslovek, jejich užití a skloování, slovesa slovesné zpsoby, asy
7. roník Správn tídí slovní druhy, tvoí spisovné tvary slov a vdom jich používá ve vhodné komunikaní situaci. Odliší slovní druhy ohebné a neohebné, vhodn používá synonymní tvary neohebných slovních druh, vhodn používá tvary inného i trpného slovesného rodu. Neohebné slovní druhy, skloování zájmene jenž, slovesný rod inný a trpný Porovnává významy slov, zvlášt slova stejného nebo podobného významu a slova vícevýznamová, rozpoznává penesená pojmenování, zvlášt ve frazémech. Rozlišuje slova jednoznaná a mnohoznaná, vhodn používá v mluveném i písemném projevu synonyma, pracuje se SS a vyhledává vcné významy slov, seznamuje se s frazémy (využívá je v mluvných projevech), vhodn používá slova citov zabarvená. Slovo a sousloví, frazémy, slova jednoznaná a mnohoznaná, odborné názvy, synonyma, homonyma, antonyma, slova citov zabarvená OSV1 OV Rozlišuje a píklady v textu dokládá nejdležitjší zpsoby obohacování slovní zásoby a zásady tvoení eských slov. Rozpoznává jednotlivé zpsoby tvoení slov, pechyluje podstatná jména, odvozuje pídavná jména a podstatná jména od sloves, spojuje slova s rznými pedponami a užívá je ve vtách, užívá složeniny, rozlišuje zkratky a zkratková slova. Zpsoby obohacování slovní zásoby, tvoení slov odvozováním, skládáním a zkracováním, odvozování podst.jm., píd.jm. a sloves D, OV, Z, F V neúplné základní skladební dvojici oznauje základ vty. Rozlišuje vtu dvojlennou a jednolennou, vtný ekvivalent. Vta jednolenná, dvojlenná, vtný ekvivalent
Rozlišuje vztahy gramatických jednotek ve vt a v souvtí. Rozlišuje všechny typy písudku a podmtu, rozeznává vedlejší vtné leny (vetn jejich druh), rozlišuje vty hlavní a vedlejší, seznamuje se s druhy vedlejších vt. Podmt, typy písudku, rozvíjející vtné leny (vetn doplku), vta jednoduchá a souvtí, vty hlavní a vedlejší, druhy vedlejších vt Vhodn zmní vtu jednoduchou v souvtí. Nahrazuje vtný len vtou vedlejší, spojuje vty jednoduché vhodnými spojovacími výrazy v souvtí. Spojovací výrazy, nahrazování vtných len vtou vedlejší a naopak 8. roník Rozlišuje slova spisovná a jejich nespisovné tvary. Odlišuje hovorovou vrstvu jazyka od obecné eštiny. Útvary eského jazyka Z, OV Rozlišuje spisovný jazyk, náeí a obecnou eštinu a zdvodní jejich užití. Seznámí se s obecným pouením o jazyce. eština jako jazyk národní, rozvrstvení národního jazyka, jazyk a komunikace, skupiny jazyk Z, OV Spisovn vyslovuje eská a bžn užívaná cizí slova. Zopakuje si zpsoby obohacování slovní zásoby a zpsoby tvoení eských slov, seznamuje se se slovy pejatými jejich významem, pravopisem a výslovností. Slovní zásoba a tvoení slov, slova pejatá, jejich výslovnost a pravopis OSV1
Správn tídí slovní druhy, tvoí spisovné tvary slova a vdom jich používá ve vhodné komunikaní situaci. Rozlišuje významové vztahy gramatických jednotek ve vt a souvtí. Sklouje obecná jména pejatá, cizí jména vlastní, vhodn užívá zájmeno týž, tentýž, na základ rozpoznání slovesného vidu, tíd a vzor správn tvoí všechny slovesné tvary. Seznamuje se s významovými pomry mezi jednotlivými složkami nkolikanásobných vtných len a pomry mezi jednotlivými vtami v souvtí, znázoruje graficky vtu jednoduchou i souvtí, odlišuje souvtí souadné a podadné, rozezná pístavkový vztah. Skloování obecných jmen pejatých, cizích vlastních jmen, zájmeno týž, tentýž, slovesný vid, slovesné tídy a vzory, tvoení odpovídajících slovesných tvar Významové pomry mezi nkolikanásobnými vtnými leny, mezi souadn spojenými vtami vedlejšími, mezi vtami hlavními (v souvtí souadném), grafické znázornní vty jednoduché a souvtí, pístavkový vztah 9. roník Zabývá se zvukovou stránkou jazyka. Rozeznává samohlásky, souhlásky znlé, neznlé, dvojhlásky, spisovn vyslovuje, klade správn slovní pízvuk, správn intonuje vtu. Samohlásky, dvojhlásky, souhlásky znlé a neznlé, spodoba znlosti, slovní pízvuk hlavní a vedlejší, vtná melodie, draz, tempo a pauzy Rozlišuje ve slov koen, ást Urí pedponovou ást, koen a Koen, pedpona, pípona,
píponovou, pedponovou. píponovou ást slova. koncovka, stídání a skupiny hlásek pi odvozování V písemném projevu zvládá pravopis slovotvorný. Správn používá pedpony s, z, vz, zdvojené souhlásky, skupiny souhlásek, skupiny b/bje, m/mn, v/vje, p, rozliší vyjmenovaná slova a slova s nimi píbuzná od ostatních, píše správn i/y ve slovech po obojetných souhláskách. Pravopis souvisící se stavbou slova Porovnává významy slov, zvlášt slova stejného nebo podobného významu a slova vícevýznamová. Rozpoznává penesená pojmenování, zvlášt ve frazémech. Zvládá pravopis lexikální. Rozlišuje slova jednoznaná a mnohoznaná, vhodn používá v mluveném i písemném projevu synonyma, pracuje se SS a vyhledává vcné významy slov, seznamuje se s frazémy (využívá je v mluvných projevech), vhodn používá slova citov zabarvená. Slovo a sousloví, frazémy, slova jednoznaná a mnohoznaná, odborné názvy, synonyma, homonyma, antonyma, slova citov zabarvená, pravopis slov pejatých OSV1 OV Správn tídí slovní druhy, tvoí spisovné tvary slova a vdom jich používá ve vhodné komunikaní situaci. V písemném projevu zvládá pravopis morfologický. Sklouje slovní druhy ohebné, vhodn užívá slovní druhy neohebné, vhodn používá tvary slov, uruje všechny mluvnické významy slov. Slovní druhy (shrnutí tématu)
Rozlišuje významové vztahy gramatických jednotek ve vt a souvtí. V písemném projevu zvládá pravopis syntaktický. Využívá znalostí o jazykové norm pi tvorb vhodných jazykových projev podle komunikaní situace. Dodržuje pravidla skladby eského jazyka v ústním i písemném projevu. Užívá vhodných spojovacích výraz, podle poteby je obmuje. Tvoí souvislý text podle všech jazykových norem. Vty podle postoje mluvího, mluvnický zápor, shoda, ízenost, pimykání, vty jednolenné, dvojlenné, základní vtné leny, shoda podmtu s písudkem, rozvíjející vtné leny, vta hlavní a vedlejší, vta ídící a závislá, druhy vedlejších vt, souvtí souadné a podadné, druhy významového pomru mezi souadn spojenými vtami nebo vtnými leny, e pímá a nepímá, samostatný vtný len Tvoení vt, valenní teorie
Komunikaní a slohová výchova 6. roník Odlišuje spisovný a nespisovný projev a vhodn užívá spisovné jazykové prostedky vzhledem ke svému komunikanímu zámru. Samostatn vytváí reprodukci vybraného textu (umleckého). Vypravování - osnova, jazykové prostedky typické pro vypravování (pímá, nepímá e, užívání spisovných, hovorových, v pímé ei obecn eských tvar, volba sloves, vyjádení djového naptí) OSV8 Uspoádá informace v textu s ohledem na jeho úel, vytvoí koherentní text. Samostatn vytváí popis pedmtu, osoby, pracovního postupu. Popis osnova, výstižnost a názornost, volba pojmenování popisovaných skuteností, výstižná slovesa v popisu pracovního postupu P Dorozumívá se kultivovan, výstižn, jazykovými prostedky vhodnými pro danou komunikaní situaci. Samostatn vytváí zprávu, oznámení a pozvánku, odlišuje je navzájem od sebe. Zpráva draz na hodnocení, oznámení, pozvánka použití výzvy OV MDV1 Využívá základy studijního tení - vyhledá klíová slova, formuluje hlavní myšlenky textu, vytvoí otázky a struné poznámky a vytvoí výpisky nebo výtah z peteného textu. Vyhledá hlavní myšlenku textu, poídí si výpisek. Hlavní myšlenky textu klíová slova, výpisek v heslech nebo ve vtách Z, D, F, P
Odlišuje spisovný a nespisovný projev a vhodn užívá spisovné jazykové prostedky vzhledem ke svému komunikanímu zámru. Vhodn stylizuje osobní a úední dopis. Osobní dopis draz na obsahovou i jazykovou rozmanitost (hovorové, citov zabarvené výrazy), náležitosti dopisu, úední dopis draz na pesn urenou formu a spisovný jazyk 7. roník Uspoádá informace v textu s ohledem na jeho úel, vytvoí koherentní text. Vytvoí charakteristiku lovka a popis umleckého díla. Charakteristika vystižení povahy lovka, jeho schopností, zájm a zvláštností, draz na používání rení, pirovnání a dalších obrazných vyjádení Popis umleckého díla osnova, draz na logické seazení popisovaných ástí tak, jak spolu souvisí, opakování rozdíl mezi popisem a vypravováním VV Rozlišuje subjektivní a objektivní sdlení a komunikaní zámr partnera v hovoru. Seznamuje se s líením v umlecké literatue. Pokouší se o vlastní subjektivn zabarvený popis. Subjektivn zabarvený popis ukázky z umlecké literatury
Dorozumívá se kultivovan, výstižn, jazykovými prostedky vhodnými pro danou komunikaní situaci. Výstižn formuluje ústní i písemnou žádost. Vytváí vlastní životopis. Žádost draz na její ustálenou formu, životopis ustálená forma, souvislý i strukturovaný životopis OSV8 Využívá základy studijního tení, vyhledá klíová slova, formuluje hlavní myšlenky textu a vytvoí výtah z peteného textu. Vyhledá hlavní myšlenku textu, poídí si výtah z textu. Výtah hlavní myšlenky zachycující souvisle a pehledn stavbu zpracovávaného textu MDV1 Z, D, F, P 8. roník Uspoádá informace v textu s ohledem na jeho úel, vytvoí koherentní text s dodržováním pravidel mezivtného navazování. Vytvoí charakteristiku literární postavy na základ peteného umleckého díla. Charakteristika literární postavy charakteristika vnjší a vnitní, subjektivní hodnocení lit.postavy OSV8 Zopakuje si uivo o výtahu, vytvoí jednoduchý výklad. Výtah opakování, jednoduchý výklad draz na pehlednost textu (odstavce), užití termín, výbr spojovacích výraz pro vyjádení píinných a dsledkových vztah Z, D, F, P
Odlišuje ve teném nebo slyšeném textu fakta od názor a hodnocení a ovuje fakta pomocí otázek nebo porovnáváním s dostupnými informaními zdroji. Seznámí se s úvahou. Úvaha rozbor text úvah, ústní úvaha MKV2 MDV1 9. roník Využívá poznatk o jazyce a stylu ke gramaticky i vcn správnému písemnému projevu a k tvoivé práci s textem nebo i k vlastnímu tvoivému psaní na základ svých dispozic a osobních zájm. Shrne si a prohloubí znalosti o vypravování, popisu (vetn charakteristiky a líení) a výkladu. Vypravování, popis, charakteristika, líení, výklad závrené shrnutí Z, D, F, P, VV Odlišuje ve teném nebo slyšeném textu fakta od názor a hodnocení a ovuje fakta pomocí otázek nebo porovnáváním s dostupnými informaními zdroji. Samostatn vypracuje úvahu na dané téma. Úvaha draz na subjektivní zamení (srovnání s výkladem), argumentaní a hodnotící prostedky (píinné vty, píd.jm., abstraktní podst.jm., píslovce) MKV2, OSV7 OV V mluveném projevu pipraveném i improvizovaném vhodn užívá verbálních, nonverbálních i Samostatn vytvoí proslov na téma jemu blízké. Proslov draz na obsahovou, jazykovou i slohovou správnost projevu, zvukovou stránku OV
paralingválních prostedk ei. vystoupení (tempo a pauzy), celkové vystupování mluvího Zapojuje se do diskuse, ídí ji a využívá zásad komunikace a pravidel dialogu. Zapojuje se, ale i ídí diskusi na témata pro nj zajímavá. Diskuse pravidla, vedení diskuse, draz na vcné, struné a jasné vyjádení, spoleensky vhodné vystupování, naprostou nevhodnost nespisovných a vulgárních výraz OSV8 OV Rozpoznává manipulativní komunikaci v masmédiích a zaujímá k ní kritický postoj. Rozezná manipulativní psobení projevu, pokouší se o kritické (analytické, hodnotící ) tení, seznámí se se základními publicistickými útvary. Publicistické útvary zprávy, úvodníky, komentáe, fejeton, reportáž MDV1, MDV2, MDV3, MDV4, MDV5 Literární výchova 6. roník Rozlišuje základní literární druhy a žánry, porovná je i jejich funkci, uvede jejich výrazné pedstavitele. Seznamuje se se základními literárními druhy a žánry. Lyrika, epika, drama jejich výrazové formy Literární žánry lyriky, epiky OSV1 VV, HV, D, Z Ucelen reprodukuje petený text. Seznamuje se se základními Autoi lyriky Jaroslav Seifert,
Formuluje ústn i písemn dojmy ze své etby. pedstaviteli jednotlivých druh a žánr. František Ladislav elakovský, Jií Orten, Jií Wolker, Karel Havlíek Borovský, Karel Hynek Mácha Autoi pohádek (klasických, moderních) Karel Jaromír Erben, Božena Nmcová, Karel apek, Jan Werich, H.Ch. Andersen, J. a W. Grimmové Autoi bajek - Ezop, Jean de La Fontaine, Ivan Andrejevi Krylov Mýty a báje Eduard Petiška, Ivan Olbracht, Vladimír Hulpach, Rudolf Mertlík Povst Alois Jirásek Povídka Jan Neruda, Karel apek, Jaroslav Hašek, Edgar Allan Poe 7. roník Jednoduše popisuje strukturu a Rozpozná v literárním díle jeho Základy literární teorie a historie OSV1
jazyk literárního díla, vlastními slovy interpretuje smysl díla. základní strukturu, základní charakteristiky jazyka literárního díla. (struktura literárního díla, jazyk literárního díla). Literatura vcná, umlecká a na rozhraní tchto dvou typ VV, HV, D, Z, Uvádí základní literární smry a jejich významné pedstavitele v eské a svtové literatue. Orientuje se v literární historii od poátku po literaturu období klasicismu a preromantismu (jak svtové, tak eské). ecká a ímská literatura, Bible a kesanská literatura, stedovká literatura (legenda, hrdinský epos, kroniky, žákovská poezie), literatura doby husitské, renesance a humanismus, baroko, klasicismus, osvícenství a preromantismus. 8. roník Rozpoznává základní rysy výrazného individuálního stylu autora. Uvádí základní literární smry a jejich významné pedstavitele v eské a svtové literatue. Orientuje se v literární historii eské i svtové v období 19. století. Pracuje s texty významných autor tohoto období. Národní obrození, eský a svtový romantismus, svtový realismus a naturalismus, realismus v eské literatue, májovci, ruchovci a lumírovci, venkovská próza, historická próza, realistické drama OSV1 VV, HV, D, Z, OV
9. roník Oekávané výstupy RVP školní výstupy Uivo Poznámky (prezová témata, Uvádí základní literární smry a jejich významné pedstavitele v eské a svtové literatue. Objasuje charakteristiku základních literárních smr a vyjaduje charakteristiku literární historie od poátku 20. století po souasnost. Aplikuje všechny získané znalosti pi rozboru ukázek literárních dl. Moderní literární smry ve svtové literatue na pelomu 19. a 20. století, eská literární moderna, anarchismus a dekadence, eská a svtová poezie a próza mezi válkami, meziválené drama, eská poválená próza a poezie, souasná próza OSV1,MKV2 VV, HV, D, Z, OV, Inf., Porovnává rzná ztvárnní téhož námtu v literárním, dramatickém i filmovém zpracování. Diskutuje o specifikách literárního, dramatického a filmového zpracování téhož díla. Filmová, pop. dramatická zpracování literárních dl (Bohumil Hrabal, Michal Viewegh, Ota Pavel, Božena Nmcová, Ivan Olbracht) OSV7 Vyhledává informace v rzných typech katalog, v knihovn i v dalších informaních zdrojích. Porovnává informace vyhledávané z rzných zdroj (katalogy, knihovny, internet) Návštva knihovny, práce s knižními katalogy, encyklopediemi, s internetem Tvoí vlastní literární text podle svých schopností a na základ osvojených znalostí základ literární teorie. Použije osvojené znalosti pi tvorb vlastního textu. Fejeton, povídka, reportáž, píse, epigram nebo bajka