MY A EVROPA KUDY VEDE CESTA K EFEKTIVNĚJŠÍ EKONOMICE V UNII OD VŠEOBECNA, PŘEZ ROZPOČTY K DANÍM. Praha 27. listopadu 2015 Evropské fórum podnikání
Co jsou největší problémy dneška? Pro Vás Pro Naši zemi Pro Evropskou Unii Pro Svět A jaká je naše největší šance proti těmto hrozbám uspět?
Co je to Evropa EU je největší ekonomikou světa. GDP je 18 495 000 miliard dolarů, což je 23,9% světového HDP (před USA, Čínou a Japonskem) Je nějvětší ekonomikou i dle parity kupní síly (IMF 2014, před Čínou, USA a Indií) Představuje největší trh (bez bariér) o velikosti přes 500+ milionů lidí Po Číně má EU nejvíce aktivních vojáků (1,551 milionu) a po USA vydává nejvíce na obranu (2,7 x více) Dle bohatství (GDP, PPP) je 18 zemí Unie v první dvacítce, 24 v 50 nejbohatších zemích světa
Co se děje v Evropě Dnešní hrozby Vnější bezpečností rizika (Rusko) Vnitřní ekonomická rizika (Řecko) Dopady vývoje ve světě (migrace) Hrozby v delším horizontu (klima) Odpověď Evropy Obtížná dohoda s řešením v 23:59 (Rusko, Řecko) Neakceschopnost a snahy o free riding (Imigrace) Obtížné hledání dohody (klima)
List problémů Pohádky o hodné vládě a zlém Bruselu vlády důsledně mystifikují ohledně toho, jak se v Unii přijímají rozhodnutí Rostoucí národní populismus, vedoucí nyní až ke snaze blokovat rozhodnutí, které elektorát nevítá, v kombinaci s asymetrickým pojetím solidarity V některých zemích minimální snaha elit připomínat význam Unie a její principy, posílená tím, že benefity Unie považujeme za dané Toto v kombinaci, kdy dokončení některých politik vyžaduje další poevropštění Pokud členové ztratí o Unii zájem, může započít její demontáž (Schengen, Anglické referendum)
Hospodářská a měnová Unie CO TO JE? Koordinace hospodářských a fiskálních politik (mezování veřejného zadlužení a schodku), nezávislá měnová politika ECB a Euro Krize ukázala na známé slabiny projektu Nedostatečnou odpovědnost rozpočtových politik a hrozící nákaza při absenci krizových podpůrných mechanismů Národní charakter části regulace a dohledu nad bankami omezující měnovou politiku (eurozona) a přinásšející riziko přenosu nákazy mezi nimi a státy Pomalé zavádění nutných strukturálních reforem (přinejmenším)
Bad time = Good policy Extenzivní rychlé reformy Posílení pravidel pro fiskální politiku (2/6 pack) Vytvoření krizových mechanimsů (EFSF a ESM) Projekt bankovní Unie Posílení role evropského semestru Nemění však suverenitu zemí v ekonomické politice, definičně pouze riziko snižuje ale nemůže jej eliminovat Cesta kupředu zprávapěti presidentů je během na dlouhou trať Aktuálním rizikem je tlak na rozvolňování fiskálních pravidel: Good time = Bad policy
Eurozona a my Euro není neúspěšný projekt, spíše naopak. Představa, že měnová politika zajišťuje prosperitu či mezirii zemí, je velkým omylem (viz ČR a SR) Země eurozony jsou sto (někdy pod tlakem) nalést shodu při řešení problémů S růstem poklesu shody mezi zeměmi EU může dojít k posílení politického sepjetí zemí Eurozony, a ta se může stát hlavním hybatelem Evropy místo Unie Z pohledu ČR má otázka vhodnosti přistoupení k eurozoně: Politicko strategickou dimezni Ekonomický význam Ovšem rozhodnutí je pochopitelně politické
Case study : Bruselské daně Země si velmi striktně drží pravomoc určovat svou daňovou politiku. Vyjímky jsou obtížně vyjednané (spotřební daně, vlastní příjmy Unie) a úzké Daňovou konkurenci považuje řada států za zdravou součást ekonomické politiky Přesto se však znovu rozjíždí iniciativa po sblížení v oblasti podnikových daní Jedná se o další bruselský úlet?
Proč? Rozdíly ve způsobu výpočtu daňového základu nejen komplikují a zdražují odvádění daní pro mezinárodně působící firmy, ale vytvářejí nekonzistance, které vedou k dvojímu oddanění či naopak zdanění Některé daňové politiky (např. patent boxy) mají nevítané vedlejší důsledky a minimální zamýšlený efekt Některé země záměrně vytvářejí daňové režimy, které mají vést k převádění zisků (nikoliv ekonomické aktivity) z jiných zemí, díky příslibu jejich nízkého zdanění Výsledkem je, že některé firmy jsou sto dosahovat velmi nízkého efektivního zdanění a platí jen nízké daně tam, kde mají jádro ekonomické aktivity (a kde konzumují veřejné služby daněmi financované) Ostatní pak musí platit daně vyšší, systém vnímají jako nespravedlivý a důvěra v daňový systém i stát klesá
Jak? G20 zadala OECD vypracování návrhu na řešení tohoto problému (BEPS base erosion, profit shifting). Projekt byl letos na podzim dokončen a završen doporučením 15 akcí Nad rámec toho se v EU zvažuje postupný přechod k Společnému daňovému základu pro podnikovou daň (CCTB common corporate tax base) Konsolidaci zisků a jejich (CCCTB common consolidated tax base) Systém by vedl k jednodušší administraci daní a zásadnímu snížení rozsahu problému obcházení podnikových daní (odhady ztrát pro EU jsou v řádu mnoha desítek miliard euro ročně)
Jak to dopadne? Rozhodnutí v oblasti daní vyžadují jednomyslnost zástupců členských států Jakkoliv probíhající daňové skandály (LuXLeaks, Fiat, Starbucks) vytvářejí na politiky jistý tlak, ochota k dohodě klesá Odpůrci v zásadě represntují tyto postoje: Nevýhodnost pro daný členský stát (buďto nepřesné nebo logika chci krást ostatním dáně i nadále ) Principiální odpor k posilování evropskosti Evropy i v případech, kdy jsou proto přesvědčivé důvody Výsledek je tedy otevřený, stejně jako u ostatních polik, u kterých existuje silný důvod pro politickou odvahu a překonání úzce národních zájmů či přístupu (zahraniční politika, obrana, migrace atd.) Otevřená je i otázka toho, jak na možný neúspěch iniciativy bude reagovat nemalá skupina států, které tento směr upřednostňují Budoucnost Evropy je dnes více nejistá než kdykoliv během minulých dekád. Není předurčená. Chování zemí = jejich politických representantů rozhodne, jaká bude naše budoucnost
Ludek.niedermayer@top09.cz