Mimoevropský obchod České republiky

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Mimoevropský obchod České republiky Bakalářská práce Vedoucí práce: Ing. Miroslav Radiměřský Lucie Stratilová Brno 2014

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala mému vedoucímu bakalářské práce, Ing. Miroslavu Radiměřskému, za vedení práce, připomínky a cenné rady, které mi během zpracování poskytl.

Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto práci: Mimoevropský obchod České republiky vypracoval/a samostatně a veškeré použité prameny a informace jsou uvedeny v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů, a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací. Jsem si vědom/a, že se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a užití této práce jako školního díla podle 60 odst. 1 Autorského zákona. Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity, a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše. V Brně dne 19. května 2014

Abstract Stratilová, L. Trade aside Europe of the Czech Republic. Bachelor Thesis. Brno 2014. Bachelor thesis analyses the trade of the Czech Republic aside the European Union and compares it with preferred states USA, China, Russia and India according to Export Strategy of the Czech Republic in years 2012 2020. Keywords International trade, trading policy, export, import, export strategy, Czech Republic, USA, China, Russia, India Abstrakt Stratilová, L. Mimoevropský obchod České republiky. Bakalářská práce. Brno 2014. Bakalářská práce analyzuje obchod České republiky mimo Evropskou unii a srovnává ho s vybranými prioritními zeměmi USA, Čínou, Ruskem a Indií podle Exportní strategie České republiky pro období 2012 2020. Klíčová slova Zahraniční obchod, obchodní politika, export, import, exportní strategie, Česká republika, USA, Čína, Rusko, Indie

Obsah 5 Obsah 1 Úvod a cíl práce 9 1.1 Úvod... 9 1.2 Cíl práce... 9 1.3 Metodika a struktura práce... 9 2 Zahraniční obchod 11 2.1 Teoretická východiska zahraničního obchodu... 11 2.2 Význam zahraničního obchodu... 11 2.3 Překážky volného obchodu... 12 2.4 Obchodní politika a její nástroje... 13 2.5 Obchodní politika České republiky... 13 2.5.1 Agentura na podporu obchodu CzechTrade (CT)... 14 2.5.2 Česká exportní banka (ČEB)... 14 2.5.3 Exportní garanční a pojišťovací společnost (EGAP)... 14 2.5.4 Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest (CI)... 15 2.5.5 CzechTourism (CTour)... 15 2.5.6 Nástroje obchodní politiky ČR... 15 3 Zahraniční obchod ČR 17 3.1 Teritoriální struktura zahraničního obchodu ČR... 17 3.2 Komoditní struktura zahraničního obchodu ČR... 18 4 Exportní strategie České republiky pro období 2012 až 2020 21 4.1 Vybrané prioritní země... 24 4.1.1 Čínská lidová republika... 28 4.1.2 Ruská federace... 30 4.1.3 Spojené státy americké... 32 4.1.4 Indická republika... 33 4.2 Plnění Exportní strategie ČR pro období 2012 až 2020 za rok 2012 2013... 35 4.3 Srovnání vývozů do jednotlivých zemí... 36

Obsah 6 5 Diskuze 38 6 Závěr 39 7 Literatura 40

Seznam obrázků 7 Seznam obrázků Obr. 1 Zahraniční obchod ČR v letech 1989 2013 v mld. Kč 17 Obr. 2 Komoditní struktura zahraničního obchodu ČR v roce 2013 (podíl v % z celkového vývozu nebo dovozu) 19 Obr. 3 Struktura zboží skupiny 7 (Stroje a přepravní zařízení) v 2. úrovni zobrazení ČR v roce 2013 (podíl v % z celkového vývozu nebo dovozu) 20 Obr. 4 Převažující pozice ČR v produkčním hodnotovém řetězci 22 Obr. 5 Průměrný růst HDP v % u vybraných prioritních zemí za období 2009 2013 24 Obr. 6 Srovnání vybraných prioritních zemí podle HDP v mld. USD za rok 2012 26 Obr. 7 Srovnání vybraných zemí podle vývozu v mld. USD za rok 2012 26 Obr. 8 Srovnání vybraných zemí podle dovozu v mld. USD za rok 2012 27 Obr. 9 Export zboží a služeb v % HDP za rok 2012 28 Obr. 10 Vývoj obchodu České republiky a Číny za posledních 8 let s predikcí pro rok 2014 29 Obr. 11 Vývoj obchodu České republiky a Ruska za posledních 8 let s predikcí pro rok 2014 31 Obr. 12 Vývoj obchodu České republiky a USA za posledních 8 let s predikcí pro rok 2014 32 Obr. 13 Vývoj obchodu České republiky a Indie za posledních 8 let s predikcí pro rok 2014 34 Obr. 14 Srovnání vývozu daných zemí za rok 2013 v mil. Kč 37

Seznam tabulek 8 Seznam tabulek Tab. 1 Teritoriální struktura českého zahraničního obchodu v roce 2013 18 Tab. 2 Meziroční změny celkového vývozu ČR v porovnání s meziročními pohyby vývozu do jednotlivých zemí v letech 2007-2013 25

Úvod a cíl práce 9 1 Úvod a cíl práce 1.1 Úvod Zahraniční obchod patří mezi nejvýznamnější a historicky nejstarší součást vnějších ekonomických vztahů, který se neustále vyvíjí. V dnešní době jsou světové ekonomiky spojeny díky obchodu se zbožím a službami, toku peněz či vzájemným investicím do jejich ekonomik. Čím menší je daná ekonomika, tím větší má pro ni zahraniční obchod význam. To platí i pro Českou republiku. Zahraniční obchod a dané vnější ekonomické vztahy jsou důležitými aspekty i pro mírovou spolupráci a snížení rizika konfliktu. V současnosti zažívá velký nárůst jak z důvodu internacionalizace a globalizace světové ekonomiky, tak i z důvodu využívání nových technologií. Má velký vliv na výkonnost národního hospodářství a v posledních letech je klíčovým faktorem jednotlivých ekonomik. Česká republika jako malá a otevřená ekonomika, stejně jako spousta světových ekonomik, nemá v současnosti jinou možnost než exportovat, aby si zajistila dlouhodobou prosperitu a hospodářský růst. Vláda České republiky proto dne 14. 3. 2012 na svém zasedání schválila Exportní strategii České republiky pro období 2012 2020, která shrnuje celkovou vizi proexportních aktivit státu. Vychází ze současného stavu české ekonomiky a vymezuje strategický rámec proexportní politiky do roku 2020. Tato strategie by měla českým exportérům otevřít nové trhy a poskytnout jim podporu ze strany státu. 1.2 Cíl práce Dílčím cílem této bakalářské práce je analýza situace České republiky po schválení nové Exportní strategie České republiky pro období 2012 2020 a srovnání s výročními zprávami o plnění za roky 2012 a 2013. Tato exportní strategie dále definuje prioritní a zájmové země pro export, které jsou důležité pro hlavní cíl práce. Hlavním cílem tedy bude zjistit situaci České republiky v rámci obchodu se zeměmi mimo Evropskou unii za posledních 8 let, tj. od roku 2006. Zaměřím se na 4 nejdůležitější obchodní partnery z definovaných prioritních zemí, a to na Rusko, Čínu, USA a Indii. 1.3 Metodika a struktura práce V mé bakalářské práci bude použita zejména deskripce, analýza, syntéza a komparace. Ve druhé kapitole se zaměřím na teorii zahraničního obchodu, jeho definici a význam. Dále na překážky volného obchodu, kterými je svobodný obchod mezi zeměmi často omezován, a také na obchodní politiku a její nástroje. Blíže specifikuji obchodní politiku České republiky a podívám se na instituce, které se významně podílejí na podpoře exportu či importu.

Úvod a cíl práce 10 Ve třetí kapitole se více zaměřím na zahraniční obchod České republiky. Budu se věnovat struktuře zahraničního obchodu ČR, zejména teritoriální a komoditní struktuře. Ve čtvrté kapitole již konkrétně definuji Exportní strategii České republiky pro období 2012 2020. Hlavní podkapitolou bude analýza vybraných prioritních zemí, a to Číny, Ruska, USA a Indie, a následná komparace vývoje zahraničního obchodu s Českou republikou za posledních 8 let s predikcí pro rok 2014. Poslední podkapitola bude zaměřena na rozbor plnění cílů Exportní strategie za rok 2012 a 2013. Budu zde vycházet z výročních zpráv o plnění Exportní strategie ČR pro období 2012 2020 vydaných Ministerstvem průmyslu a obchodu. V páté kapitole, diskuzi, prodiskutuji omezující faktory a limity, které by mohly značně ovlivnit vyvozené závěry. V poslední, šesté kapitole budou shrnuty nejdůležitější poznatky z práce.

Zahraniční obchod 11 2 Zahraniční obchod 2.1 Teoretická východiska zahraničního obchodu Historicky nejstarší a dodnes nejvýznamnější součástí vnějších ekonomických vztahů je zahraniční obchod. K zahraničnímu obchodu je možno přistoupit z mnoha směrů. Merkantilisté (16. 18. století) se domnívali, že hlavním zdrojem růstu bohatství národa je zahraniční obchod. Ale nespatřovali význam zahraničního obchodu v podpoře mezinárodní dělby práce (tak jako pozdější klasičtí političtí ekonomové), nýbrž v jeho aktivní bilanci. Byli přesvědčeni, že rezervy drahých kovů jsou pro národní hospodářství životně důležité (Svatoš et al. 2009, s. 17). Stejně jako moderní ekonomové však pochopili, že je pro zemi výhodnější soustředit se na vývoz zboží s vysokou přidanou hodnotou a na dovoz levných surovin. Přesto, že je merkantilismus jako celek považován za překonaný, některé jeho aspekty jsou patrné dodnes, jako např. podpora vývozu či dovozu pomocí různých bariér (Mulačová et al. 2013, s. 439). Po merkantilistech přišli na řadu klasičtí političtí ekonomové. Ti prokázali, že obchod zvětšuje bohatství všech zúčastněných zemí nezávisle na tom, jakou mají obchodní bilanci a že podstatou přínosů ze zahraničního obchodu nejsou toky peněz, ale výhody z dělby práce mezi národy (Svatoš et al. 2009, s. 17). Za autora principu absolutní výhody je považován Adam Smith (klasická politická ekonomie). Tento princip říká, že by se země měla specializovat na produkci těch statků, které je schopna vyrábět s použitím menšího množství výrobních faktorů a tedy levněji než ostatní země. Tyto výrobky by pak země měla exportovat tam, kde je jejich výroba spojena s většími náklady. Dovážet bude naopak ty statky, kde držitelem absolutní výhody jsou její obchodní partneři (Neumann, Žamberský a Jiránková 2010). Za autora principu komparativní výhody je považován David Ricardo (klasická politická ekonomie). Tento princip říká, že mezinárodní obchod je výhodný i v situaci, kdy země není držitelem absolutní výhody (Neumann, Žamberský a Jiránková 2010). 2.2 Význam zahraničního obchodu Důvodem, proč vůbec zahraniční obchod vznikl, je odlišnost struktury výstupu jednotlivých ekonomik. Jedna země je schopná vyrábět pouze některé typy zboží, jiná je zase dokáže lépe a levněji produkovat. Potom dochází k vzájemné výměně zboží. Další příčinou vzniku zahraničního obchodu jsou rozdíly ve vkusu a preferencích spotřebitelů napříč státy. Později pak k zahraničnímu obchodu přispěly úspory spojené s velkovýrobou určitého zboží. Význam zahraničního obchodu má také podíl na stabilních vztazích zemí čím větší je provázanost dvou nebo více zemí, tím jsou celkové vztahy těchto zemí sta-

Zahraniční obchod 12 bilnější. Proto je možné vnější ekonomické vztahy označit jako formu vztahů, která silně podporuje mírovou spolupráci a snižuje riziko konfliktu. Zahraniční obchod také přispívá k růstu vzdělanosti. Obyvatele zemí orientovaných na vývoz jsou nuceni k intenzivnímu studiu technických novinek, forem zahraniční spolupráce, jazyků i národních kulturních specifik (Svatoš et al. 2009, s. 21). Otevřenost ekonomiky neboli míru zapojení země do zahraničního obchodu můžeme měřit několika způsoby. Lze měřit podíl importu, exportu či zahraničního obchodu jako celku vůči HDP dané ekonomiky. Evropské země jsou tím otevřenější, čím jsou menší, protože malé ekonomiky zpravidla nejsou v produkci statků soběstačné (Mulačová et al. 2013, s. 444). Export je většinou považován za ekonomicky přínosný. Díky zahraniční poptávce odchází část produkce do zahraničí a tím přispívá k růstu produktu vyvážející ekonomiky. Růst produktu je spojen s poklesem nezaměstnanosti. Proto se také v drtivé většině případů setkáváme s opatřeními na podporu exportu a ne na jeho omezení. Zvýšená poptávka má však za následek určitý nárůst cen a tím i pokles domácí spotřeby vyváženého zboží (Mulačová et al. 2013, s. 444). Import má vesměs negativní dopad na úroveň produktu a tím i zaměstnanost v domácí ekonomice. Pro spotřebitele však může být výhodný, a to díky zvýšené konkurenci na straně nabídky a pravděpodobnému poklesu cen. Zároveň také mají přístup k širšímu sortimentu zboží (Mulačová et al. 2013, s. 445). 2.3 Překážky volného obchodu Svobodný obchod mezi zeměmi je často omezován nejrůznějšími nástroji zahraničně obchodní politiky. Většina zemí se stále snaží podporovat vývoz a omezovat dovoz. K podpoře vývozu slouží různé dotace, výhodné úvěry či daňové úlevy. Důvodem k omezování dovozu je především ochrana domácích výrobců před zahraniční konkurencí. Může však jít i o ochranu domácích spotřebitelů před nekvalitním zbožím či o špatné vztahy zemí na politické úrovni. Tuto ochranu nazýváme protekcionismus. Jeho nejdůležitější nástroje jsou cla a kvóty (Mulačová et al. 2013, s. 447). Tyto nástroje, které patří mezi tarifní, jsou však v dnešní době využívány zejména v zemědělství a v jiných sektorech obchodu už klesá jejich úroveň. Tam jsou nahrazeny především netarifními nástroji, mezi které patří povolení k dovozu, výrobní a vývozní subvence, technická a hygienicko-sanitární opatření, doklady o původu zboží atd. Clo je vlastně forma nepřímě daně uvalené na zboží dovážené do určité ekonomiky. Účelem cla je dodatečný příjem do státního rozpočtu, ale také ochrana domácích výrobců před zahraniční konkurencí. Kvóty jsou potom omezení z hlediska množství statků, které smí překročit státní hranici. Slouží zejména k omezení importu.

Zahraniční obchod 13 2.4 Obchodní politika a její nástroje V každé ekonomice dochází v určité míře k zásahům do vnějších ekonomických vztahů. Základní oblastí státních zásahů jsou strategie, koncepce a programy jde o dokumenty stanovující cesty, jak dosáhnout naplnění vize, poslání a cílů, např. Exportní strategie pro období 2012 2020. Dalšími oblastmi jsou měnová a finanční politika, daňová politika, obchodní politika v oblasti autonomních a smluvních prostředků a dále i administrativně-právní nástroje. Obchodní politiku lze podle Kalínské (2010, s. 92) definovat jako souhrn záměrů, strategií, zásad, opatření, nástrojů, smluv a institucí, vytvářených a koncipovaných na úrovni vlády a směřujícím k podnikatelským subjektům domácím i zahraničním. Prostřednictvím obchodní politiky (avšak nejenom) vlády ovlivňují podnikatelské prostředí a obchodní vztahy s cílem zajistit optimální vnitřní ekonomický vývoj národního hospodářství, a to v dlouhodobém, střednědobém i krátkodobém horizontu. Podle Mulačové (2013, s. 472) nástroje obchodní politiky dělíme podle různých hledisek na nástroje autonomní (představují opatření vycházející z jednostranného rozhodnutí určitého státu a slouží buď k ochraně jeho trhu jako autonomní prostředky pasivní nebo naopak k podpoře vývozu jako autonomní prostředky aktivní), smluvní (jedná se o klasické obchodní smlouvy, platební nebo úvěrové dohody, smlouvy o zamezení dvojího zdanění apod. Uzavírají se jako bilaterální nebo multilaterální ujednání na úrovni států.), na ochranu vnitřního trhu (představují všechny prostředky protekcionistického charakteru nebo nástroje pro zamezení nekalé konkurence), na podporu vývozu (představují soubor opatření a nástrojů poskytovaných státem na podporu subjektů vyrábějících a vyvážejících zboží), tarifní (jsou opatření, která jsou systematicky aplikovány jako předem vyhlášené sazby platné pro určité předem stanovené období. Patří sem clo.) a netarifní (představují další překážky a opatření v obchodu s výjimkou cel. Patří sem tarifní kvóty, povolení k dovozu, doklady o původu zboží apod.). 2.5 Obchodní politika České republiky Česká republika jako členský stát EU vytváří svou obchodní politiku v souladu s mezinárodními dohodami a závazky. Jedná se především o dohody Světové obchodní organizace (WTO), o dohody zakládající členství v Evropských společenstvích a Evropské unii, a o pravidla Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) v oblasti finanční proexportní podpory (Kalínská 2010, s. 143). Česká politika je v oblasti vnějších ekonomických vztahů otevřená, liberální a respektuje zásady Světové obchodní organizace (WTO), to znamená, že odstraňuje překážky bránící principu svobody obchodu. Nejdůležitější součástí zahraniční politiky ČR v oblasti vnějších ekonomických vztahů je zahraničně-obchodní politika. Cílem této politiky je prosazovat české ekonomické zájmy v zahraničí, otevírat prostor pro české podniky a organizace. Současně také představuje systém institucí, které vytvářejí systém podpůrných

Zahraniční obchod 14 především proexportních, ale i proimportních institucí, jejichž úkolem je pomáhat domácím podnikům na zahraničních trzích. V ČR je to především Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO), které je spolu s Ministerstvem zahraničních věcí (MZV) hlavním koordinačním orgánem zahraničně-obchodní politiky. Kromě toho MPO úzce spolupracuje s následujícími institucemi na podporu exportu. 2.5.1 Agentura na podporu obchodu CzechTrade (CT) Hlavním posláním této agentury je pomáhat českým vývozcům, především z řad malých a středních firem, prosadit se na zahraničních trzích a rozvíjet jejich exportní aktivity. Je jedním ze tří oficiálních pilířů státní proexportní politiky (vedle ČEB a EGAP). Nabídku služeb tvoří tři ucelené oblasti exportní informace, exportní poradenství a vzdělávání, individuální asistence českým firmám v zahraničí. Klíčovým prvkem a nejvyšší přidanou hodnotou činnosti agentury je poskytování exportního poradenství a individuálních asistenčních služeb českým exportérům prostřednictvím zahraničních kanceláří (Svatoš 2009, s. 108-109). V roce 2012 Ministerstvo průmyslu a obchodu sloučilo zahraniční kanceláře CzechTrade a CzechInvest do Integrované zahraniční sítě MPO. Tato síť obsahuje jednadvacet kanceláří v Evropě, tři v Africe, pět v Americe, osm v Asii a dvě kanceláře v Austrálii. Hlavním cílem této integrace bylo především navýšení kapacity pro exportéry, soustředění investic a obchodu na jednom místě, sjednocení marketingu podpory exportu a zahraničních investic, zvýšení kvality servisu pro exportéry či úspora nákladů. 2.5.2 Česká exportní banka (ČEB) Česká exportní banka je specializovaná bankovní instituce pro státní podporu vývozu přímo a nepřímo vlastněná státem a tvoří nedílnou součást systému státní proexportní politiky. Posláním ČEB je podporovat český vývoz a znalost České republiky ve světě, což vede k podpoře celkové konkurenceschopnosti České republiky. V poslední době vidí svou úlohu vedle financování exportu zboží a služeb také v nabídce financování inženýrských, především liniových staveb v zahraničí. Realizuje rovněž řadu modelů strukturovaného a projektového financování. Českým investorům poskytuje výhodné financování jejich záměrů vybudovat nové výrobní kapacity v zahraničí, nebo kapitálově vstoupit do zahraničních firem. 2.5.3 Exportní garanční a pojišťovací společnost (EGAP) EGAP je úvěrová pojišťovna se zaměřením na tržně nepojistitelná politická a komerční rizika spojená s financováním vývozu zboží, služeb a investic z České republiky. Působí jako standardní vývozní úvěrová pojišťovna plnící roli státního nástroje pro podporu exportu. Pojišťovací služby poskytuje všem vývozcům čes-

Zahraniční obchod 15 kého zboží, služeb a investic bez rozdílu jejich velikosti, právní formy a objemu pojištěného vývozu. EGAP pojišťuje zejména bankovní úvěry se splatností delší než 2 roky na financování vývozu velkých energetických, strojních a technologických zařízení, investičních celků, dopravních staveb a investic, a to především do zemí, kde politické, ekonomické a právní prostředí přináší míru nejistoty a vyšší riziko nezaplacení ze strany kupujících. 2.5.4 Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest (CI) Tato agentura je státní příspěvková organizace podřízená Ministerstvu průmyslu a obchodu, která posiluje konkurenceschopnost české ekonomiky prostřednictvím podpory malých a středních podnikatelů, podnikatelské infrastruktury, inovací a získáváním zahraničních investic z oblasti výroby, strategických služeb a technologických center. V rámci zjednodušení komunikace mezi státem, podnikateli a Evropskou unií CzechInvest zastřešuje celou oblast podpory podnikání ve zpracovatelském průmyslu. CzechInvest dále propaguje Českou republiku v zahraničí jako lokalitu vhodnou pro umisťování mobilních investic, je výhradní organizací, která smí nadřízeným orgánům předkládat žádosti o investiční pobídky, a podporuje české firmy, které mají zájem zapojit se do dodavatelských řetězců nadnárodních společností. Agentura CzechInvest založila na začátku roku 2004 síť třinácti regionálních kanceláří ve všech krajských městech z důvodu rozšíření nabídky služeb. 2.5.5 CzechTourism (CTour) Agentura CzechTourism je státní příspěvkovou organizací, jejímž zřizovatelem je Ministerstvo pro místní rozvoj. Základním cílem CzechTourism je propagace České republiky jako destinace cestovního ruchu v zahraničí i v České republice. Hlavní aktivity CTour směřují do oblastí podpory a propagace konkrétních destinací ČR pro příjezdový cestovní ruch, který je spojen s účelovými pobyty zahraničních klientů (lázeňství, kongresová, incentivní a sportovní turistika). Agentura CTour tak plní dva významné cíle zvyšování počtu turistů v českých regionech a zároveň i příjmů z cestovního ruchu. 2.5.6 Nástroje obchodní politiky ČR Svou obchodní politiku v oblasti vnějších vztahů ovlivňuje český stát také prostřednictvím nástrojů, a to jak smluvních, tak autonomních. Česká obchodní politika je založena na liberalismu, takže převládají aktivní autonomní nástroje. Základem smluvních nástrojů jsou multilaterální smluvní závazky uzavírané vládou ČR, které vyplývají z našeho členství v mezinárodních organizacích, zejména WTO, GATT (Všeobecná dohoda na clech a obchodu), OSN, OECD, ale také z členství v EU, která uplatňuje společnou obchodní politiku vůči třetím zemím.

Zahraniční obchod 16 S touto politikou musí být v souladu všechny bilaterální dohody s nečlenskými státy uzavírané nad rámec dohod EU. Společná obchodní politika je plně v pravomoci Evropské komise. Základem obchodní politiky EU je společná celní politika. Celý její prostor je považován za jednotné celní území a vůči třetím zemím používá společný celní sazebník. Současně uzavírá EU mnohostranné dohody týkající se přístupu na trh, přijímá pravidla pro obchod s různými druhy komodit a služeb a kontroluje jejich provádění. Bilaterální (dvoustranné) dohody mají vzhledem ke členství ČR v EU omezený význam. Základní nástroje, jakými jsou obchodní dohody nebo protokoly o výměně zboží, jsou uzavřeny na úrovni EU, takže dvoustranné dohody spíše směřují do oblasti spolupráce, partnerství, zamezení dvojího zdanění nebo dohody o spolupráci v určitém odvětví (např. energetice, dopravě, ochraně životního prostředí nebo vědě a výzkumu). Autonomní nástroje se člení na pasivní a aktivní. Pasivní nástroje slouží k ochraně trhu, patří sem zejména nástroje tarifní v podobě cel. Celní řízení probíhá na celních úřadech nebo v celním prostoru na celém území EU. Je podáván tiskopis JCD (Jednotný správní doklad) a jsou přiloženy všechny potřebné doklady o zboží a jeho dopravě. Při obchodování v rámci zemí EU se vede evidence dovozů a vývozů v systému Intrastat pro statistické účely. Aktivní nástroje zahrnují různá opatření na podporu vývozu a pomoc exportérům včetně subvencí, která jsou v souladu s pravidly WTO. Tyto nástroje pro období do roku 2020 jsou vymezeny v Exportní strategii ČR a jsou koordinovány MPO a institucemi, které jsou pro tento účel zřízeny (Mulačová 2013, s. 487).

Zahraniční obchod ČR 17 3 Zahraniční obchod ČR Vnější ekonomické vztahy jsou pro Českou republiku determinující, protože je malou velmi otevřenou ekonomikou a export je jednou ze základních podmínek ekonomického růstu. Export má přímou vazbu k růstu HDP i k růstu zaměstnanosti. Základ tvoří obchod se zbožím. Vstup České Republiky do EU představoval výrazný impuls pro rozvoj zahraničně-obchodních vztahů s vyspělými evropskými ekonomikami (Mulačová 2013, s. 481). Obr. 1 Zahraniční obchod ČR v letech 1989 2013 v mld. Kč Zdroj: Zahraniční obchod ČR. Český statistický úřad [online]. 2012 [cit. 2014-02-06]. Dostupné z: http://www.czso.cz/cz/cr_1989_ts/0601.pdf Na obrázku 1 si můžeme všimnout, že do roku 2005 je vývoz menší než dovoz, a tím je i záporná bilance. Od roku 2005 ale dochází k nárůstu vývozu a k jeho převisu nad dovozem. Jedním z důvodů je vstup ČR do EU v roce 2004 a tím otevření nových trhů a příležitostí. Druhým je zavedení první Exportní strategie v roce 2006 a její neustálé aktualizace, momentálně do roku 2020. Stabilní růst byl v letech 2008 a 2009 přerušen finanční a ekonomickou krizí, ale od roku 2010 byl nastartován další růst. Zahraniční obchod ČR poprvé zaznamenal kladnou bilanci v roce 2005 a udržel si ji i v následujících letech. 3.1 Teritoriální struktura zahraničního obchodu ČR Hlavní podíl na hodnotě realizovaných obchodů ČR mají vyspělé průmyslové státy (více než 80 %), především členské země EU, se kterými ČR realizuje přibližně 75 % hodnoty zahraničního obchodu. Nejvýznamnějšími partnery ČR jsou Německo a Slovensko. S těmito zeměmi realizuje ČR přibližně 40 % hodnoty veškerého zahraničního obchodu. Teritoriální struktura českého zahraničního obchodu není příliš široká. Přibližně 50 % hodnoty obratu se realizuje v rámci obchodu se sousedními zeměmi,

Zahraniční obchod ČR 18 kterými jsou Německo, Rakousko, Polsko, Slovensko a Maďarsko. Přílišná orientace na omezený počet zahraničních trhů vede k vysoké závislosti české ekonomiky na vývoji ekonomického cyklu okolních ekonomik. Jakýkoli negativní vývoj ekonomiky těchto zemí potom může znamenat i obrovské problémy pro vývoj ekonomiky a obchodu ČR. Prioritou je teritoriální diverzifikace českého vývozu do zemí, s nimiž má ČR dlouhodobě pasivní obchodní bilanci zejména Čína a Rusko (Svatoš 2009, s. 102-103). Tab. 1 Teritoriální struktura českého zahraničního obchodu v roce 2013 Obrat Vývoz Dovoz Bilance podíl podíl podíl na na na mil. Kč mil. Kč mil. Kč mil. Kč obratu obratu obratu v % v % v % Státy EU 28 4381546 73,5 2556192 81,0 1825354 65,0 730838 Německo 1705626 28,6 987590 31,3 718036 25,6 269554 Slovensko 443608 7,4 280611 8,9 162997 5,8 117614 USA 129664 2,2 69043 2,2 60621 2,2 8422 Indie 23394 0,4 11070 0,4 12324 0,4-1254 Rusko 271467 4,6 116165 3,7 155302 5,5-39137 Čína 339046 5,7 37548 1,2 301498 10,7-263950 Zdroj: Zahraniční obchod. Ministerstvo průmyslu a obchodu [online]. 2014 [cit. 2014-02-06]. Dostupné z: http://www.mpo.cz/dokument144563.html V tabulce číslo 1 vidíme, že dominantní postavení u českého zahraničního obchodu mají země EU28 1, jejichž podíl na celkové hodnotě obratu je přes 70 %. Vývoz ČR do EU dosáhl v roce 2013 81 %. Dále si všimněme, že Česká republika má pozitivní bilanci zahraničního obchodu pouze se státy EU28 a USA. S Indií, Ruskem a Čínou má záporné hodnoty. Nejvyšší záporné hodnoty má s uvedenou Čínou. Vysoký a stále rostoucí podíl dovozu je z Číny a Ruska. 3.2 Komoditní struktura zahraničního obchodu ČR Současná struktura českého zahraničního obchodu je omezena zejména na zpracované produkty. Základem vývozu v této kategorii jsou strojírenské výrobky se silným podílem dopravních prostředků, počítače, elektrická a elektronická zařízení a pryžové či plastové výrobky. Vlivem silné asijské konkurence zcela poklesl vývoz 1 Belgie, Bulharsko, Česká republika, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Chorvatsko, Irsko, Itálie, Kypr, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Maďarsko, Malta, Německo, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Spojené království, Španělsko, Švédsko

Zahraniční obchod ČR 19 spotřebního zboží, které bylo v minulosti tradiční českou exportní položkou (Mulačová 2013, s. 484-485). Obr. 2 Komoditní struktura zahraničního obchodu ČR v roce 2013 (podíl v % z celkového vývozu nebo dovozu) Zdroj: Zahraniční obchod. Ministerstvo průmyslu a obchodu [online]. 2014 [cit. 2014-02-06]. Dostupné z: http://www.mpo.cz/dokument144563.html Z uvedeného obrázku vyplývá, že výrazné pasivní bilance nabývá obchod s minerálními palivy a s chemikáliemi. Naopak zásadní vliv na aktivní bilanci mají stroje a přepravní zařízení. Tato skupina představuje zásadní zbožovou skupinu jak ve vývozu (53,7 % celkového českého vývozu), tak i dovozu (40,4 %). Bilanční pozici této skupiny rozhodujícím způsobem ovlivňují silniční vozidla. Pro lepší přehlednost jsem ještě komoditní skupinu podle SITC 7 Stroje a přepravní zařízení rozebrala na nižší úrovni zobrazení, abychom viděli, které výrobky tak výrazně ovlivňují aktivní bilanci této skupiny. Viz další obrázek.

Zahraniční obchod ČR 20 Obr. 3 Struktura zboží skupiny 7 (Stroje a přepravní zařízení) v 2. úrovni zobrazení ČR v roce 2013 (podíl v % z celkového vývozu nebo dovozu) Zdroj: Databáze zahraničního obchodu. Český statistický úřad [online]. 2014 [cit. 2014-02-06]. Dostupné z: http://apl.czso.cz/pll/stazo/stazo.stazo Díky tomuto obrázku můžeme konstatovat, že vývoz skupiny 7 nejvíce ovlivňují silniční vozidla s podílem 17,7 % celkového českého vývozu. Hned v závěsu jsou elektrická zařízení, přístroje a spotřebiče s 9,8 %, kam patří např. elektrická zařízení pro domácnost, prostředky k rozvodu elektrické energie, baterie, žárovky. Dovoz skupiny 7 nejvíce ovlivňují elektrická zařízení, přístroje a spotřebiče s podílem 9,7 % celkového českého dovozu. Hned za nimi jsou silniční vozidla s podílem 8,3 %. Mezi ostatní dopravní a přepravní prostředky patří zejména železniční vozidla, letadla, lodě a čluny.

Exportní strategie České republiky pro období 2012 až 2020 21 4 Exportní strategie České republiky pro období 2012 až 2020 Exportní strategie České republiky pro období 2012 až 2020 má českým vývozcům otevřít nové trhy a poskytnout jim podporu ze strany státu. Exportní strategie vymezuje strategický rámec proexportní politiky do roku 2020 a shrnuje celkovou vizi proexportních aktivit státu, jejich cíle a rovněž opatření, jejichž prostřednictvím má dojít k naplnění těchto cílů. Strategie je postavena na třech pilířích: zpravodajství pro export, rozvoj exportu a podpora obchodních příležitostí. Strategie se skládá ze základních 12 projektů a pojmenovává jejich hlavní cíle a atributy. Projekty jsou realizovány sérií konkrétních opatření, jejichž cílem je restrukturalizace a zefektivnění podpory exportu. Strategie byla schválena Vládou České republiky dne 14. března 2012. Strategie deklaruje jako svou hlavní vizi přispět k tomu, aby se ČR do roku 2020 stala jednou z 20 nejvíce konkurenceschopných zemí světa. Česká republika je malá, otevřená ekonomika, pro kterou je export nutnou podmínkou dlouhodobé a udržitelné prosperity a hospodářského růstu. Exportní odvětví v ČR jsou hnací silou zvyšování produktivity a konkurenceschopnosti ekonomiky. Export má pozitivní vztah k růstu HDP i k růstu zaměstnanosti. Podle Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti ČR 2012 2020 se exportní úspěchy České republiky doposud odvíjely především ze dvou klíčových faktorů z maximálního využití naší polohové renty (pozice ČR je v centru Evropy, která vhodně napojuje trhy východní a západní Evropy) a z relativně levné, avšak kvalifikované pracovní síly. Mezinárodní srovnání ukazují, že naše firmy jsou úspěšné a ceněné jako low a medium tech subdodavatelé, a to zejména společnostmi ze zemí EU 15 2, kam míří více než 64 % českého exportu. Tyto dvě nesporné kvality České republiky a českých podniků přitáhly v devadesátých letech a těsně po roce 2000 celou řadu významných zahraničních investic, které se staly významnou hnací silou českého ekonomického růstu. Tato exportní strategie chce podpořit exportéry v rozšíření na trhy mimo EU a v posunu v hodnotových řetězcích směrem k produkci zboží a služeb s vysokou přidanou hodnotou (viz obrázek 3). 2 Belgie, Dánsko, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Řecko, Spojené království, Španělsko, Rakousko, Švédsko a Finsko

Exportní strategie České republiky pro období 2012 až 2020 22 Obr. 4 Převažující pozice ČR v produkčním hodnotovém řetězci Zdroj: Exportní strategie České republiky pro období 2012 až 2020. BusinessInfo.cz [online]. 2012 [cit. 2014-02-24]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/exportni-strategie-cr- 2012-az-2020-7148.html#!&chapter=3 Mezi základní cíle Exportní strategie patří udržení tempa vývozu, navýšení podílu vývozu mimo EU, navýšení počtu exportérů, zajištění příležitostí na trzích s potenciálem, zjednodušení systému řízení a vývozních procedur, nabídnutí kvalitního servisu vývozcům a poskytnutí konkurenceschopného financování a pojištění vývozu. Mezi hlavní cíle Exportní strategie patří: 1. Zvýšení počtu exportérů a zvyšování objemu exportu a z něj plynoucích přínosů pro dlouhodobý udržitelný růst, zaměstnanost a příjmy do veřejných rozpočtů 1.1. Zvýšení per capita 3 exportu o 25 % do roku 2020 s kontrolním cílem 12% v roce 2016 1.2. Zvýšení počtu exportérů o 15 % do roku 2020 1.3. Zvýšení počtu exportérů z řad malých a středních podniků o 50 % do roku 2020 Mezi specifické cíle Exportní strategie patří: 1. Diverzifikace exportu do zemí mimo EU 1.1. Zvýšení objemu vývozu do zemí mimo EU v korunovém vyjádření o 50 % do roku 2020 ve srovnání s rokem 2010 s kontrolním cílem 25% do roku 2016 1.2. Dvojnásobné meziroční tempo růstu vývozu do zemí mimo EU ve srovnání s vývozem do EU 3 Per capita = na hlavu (na jednoho obyvatele)

Exportní strategie České republiky pro období 2012 až 2020 23 1.3. Zvýšení počtu exportérů do zemí mimo EU o 25 % do roku 2020 1.4. Udržení aktivní obchodní bilance se státy EU 2. Posun českých exportérů v hodnotových řetězcích do segmentů a odvětví s vyšší přidanou hodnotou 2.1. Zvýšení počtu vysoce inovativních exportérů (born globals 4, born creative 5 ) na dvojnásobek do roku 2020 2.2. Udržení a podle možností navýšení počtu velkých exportních projektů (nad 1 mld. Kč) realizovaných českými vývozci v průměru na 15 projektech za rok 2.3. Snížení produktové koncentrace o 15 % do roku 2020 2.4. Zvýšení objemu exportu služeb o 20% do roku 2020, zejména služeb s vysokou přidanou hodnotou 3. Maximální využití pozitivních synergií jednotlivých činností státu pro export a úspory plynoucích z komplementarity aktivit, efektivní koordinace a spolupráce všech zainteresovaných subjektů Strategie je postavena na třech pilířích: zpravodajství pro export, rozvoj exportu a podpora obchodních příležitostí. Cílem prvního pilíře (zpravodajství pro export) je snížit bariéry exportu plynoucí z nedostatku informací, které mají čeští exportéři k dispozici o zahraničních trzích, příležitostech a možnostech na těchto trzích. Má toho být dosaženo díky vytvoření Centra sdílených služeb a zpravodajství pro export (back-office), informačního One-Stop-Shop a globální diverzifikace exportu. Cílem druhého pilíře (rozvoj exportu) je vytvoření co nejpříznivějších podmínek pro export a povzbuzení domácích exportérů k exportu do zemí mimo EU. Má toho být dosaženo díky rozvoji poradenství, vzdělávání exportérů, exportního financování a pojišťování. Cílem třetího pilíře (podpora obchodních příležitostí) je otevřít pro exportéry možnosti exportu na složitých mimoevropských trzích a posílení jejich pozice díky budování dobré obchodní značky ČR, rozšiřování poptávky po českém exportu, investicím pro export, obchodní politice, pomoci řešení problémů. Jedním z nejdůležitějších principů této Exportní strategie je definování prioritních a zájmových trhů pro české vývozce a identifikace perspektivních oborů. Pro první roky implementace Strategie proto bylo definováno 12 prioritních zemí: Brazílie, Čína, Indie, Irák, Kazachstán, Mexiko, Ruská federace, Srbsko, Turecko, Ukrajina, USA, Vietnam. 4 Born global firmy už při založení plánuje, že vznikne a prorazí na více světových lokalitách najednou. Už od začátku svého fungování tak oslovuje zákazníky po celém světě. V ČR v roce 2012 vznikl pilotní projekt novozélandského technologického inkubátoru SODA a Jihomoravského inovačního centra v Brně 5 Born Creative jsou komunikační experti a značkové agentury, které nabízí nápady a řešení pro podnikání v souladu s nejnovějšími technologiemi a designem. Zabývají se také vytvářením a zaváděním nové značky firem

Exportní strategie České republiky pro období 2012 až 2020 24 Dále bylo také stanoveno 25 zájmových zemí: Angola, Argentina, Austrálie, Ázerbájdžán, Bělorusko, Egypt, Etiopie, Chile, Ghana, Chorvatsko, Izrael, Japonsko, JAR, Kanada, Kolumbie, Maroko, Moldavsko, Nigérie, Norsko, Peru, Senegal, Singapur, SAE, Švýcarsko a Thajsko. 4.1 Vybrané prioritní země V této kapitole bych se zaměřila na specifikaci 4 nejdůležitějších obchodních partnerů, které se řadí do prioritních zemí, a to na Čínu, Rusko, USA a Indii. Jejich ekonomiky v současné době zaznamenávají největší dynamiku růstu a patří mezi největší světové trhy. Obr. 5 Průměrný růst HDP v % u vybraných prioritních zemí za období 2009 2013 Zdroj: GDP growth. The World Bank [online]. 2014 [cit. 2014-03-31]. Dostupné z: http://data.worldbank.org/indicator/ny.gdp.mktp.kd.zg Čínská ekonomika posledních 30 let rostla tempem okolo 10 %, v roce 2011 HDP meziročně vzrostlo o 9,3 % (propad o 1,1 %), v roce 2012 pak růst zpomalil o 7,8 % a v roce 2013 o 7,7 %, což je nejméně za posledních 14 let. Jako jedna z mála ekonomik rostla i v průběhu světové finanční krize v letech 2008 2009. Čína zareagovala tím, že začala usilovat o změnu z proexportně orientované ekonomiky na ekonomiku hranou vlastními spotřebiteli (MERSINIS, spol. s r.o., Centrum pro hospodářskou spolupráci s Čínou). Ruská ekonomika po roce 2009 nastartovala nárůst z -7,8 % na 4,5 % v roce 2010. V roce 2013 už nárůst HDP činil pouze 1,5 %. Americký ekonomika po roce 2009 zaznamenala nárůst z -2,8 % na 2,5 %. V letech 2010 2011 se vyvíjela stejně jako česká ekonomika. Jako jediná ze sledo-

Exportní strategie České republiky pro období 2012 až 2020 25 vaných zemí si udržela růst i v roce 2012, a to o 2,8 %. V roce 2013 ale opět došlo k poklesu růstu z 2,8 % na 1,9 % (pokles o 0,9 %). Roční tempa růstu indické ekonomiky se pohybují mezi 6 10 % a Indie se tak může řadit mezi nejrychleji se rozvíjející ekonomiky světa. Jako jediná ze sledovaných zemí měla v roce 2013 růst o 4,7 % oproti roku 2012. Výkonnost české ekonomiky po roce 2010 stále klesá. Přebytek zahraničního obchodu nedokáže kompenzovat pokles domácí poptávky po spotřebním a investičním zboží a službách. Podle prognózy České národní banky by se růst HDP v roce 2014 měl dostat do kladných čísel a měl by se pohybovat okolo 2,2 %. Tab. 2 Meziroční změny celkového vývozu ČR v porovnání s meziročními pohyby vývozu do jednotlivých zemí v letech 2007-2013 Rok ČR celkem Čína Rusko USA Indie 2006 2007 15,60% 56,21% 35,26% -2,59% 24,00% 2008-0,22% -6,25% 17,27% -10,04% -4,72% 2009-13,55% 20,39% -26,56% -20,57% 6,13% 2010 18,43% 46,21% 35,71% 29,07% 33,77% 2011 13,66% 27,30% 37,59% 26,20% 0,08% 2012 6,74% 10,86% 27,39% 25,46% -15,09% 2013 3,04% 14,79% -1,58% -1,50% -13,55% Zdroj: Databáze zahraničního obchodu. ČSÚ [online]. 2012 [cit. 2014-03-31]. Dostupné z: http://apl.czso.cz/pll/stazo/stazo.stazo V tabulce číslo 2 vidíme porovnání meziročních změn celkového vývozu ČR a meziročních pohybů vývozu ČR do jednotlivých zemí. Nejvýraznější změna u celkového vývozu ČR je v roce 2010 po světové finanční krizi, kdy meziroční změna dosahovala 18,43 %. Od roku 2010 meziroční změny postupně klesají. U Číny byla nejvýraznější meziroční změna v roce 2007 a dosahovala 56,21%.

Exportní strategie České republiky pro období 2012 až 2020 26 Obr. 6 Srovnání vybraných prioritních zemí podle HDP v mld. USD za rok 2012 Zdroj: GDP. The World Bank [online]. 2014 [cit. 2014-02-24]. Dostupné z: http://data.worldbank.org/indicator/ny.gdp.mktp.cd Největší ekonomikou světa podle vytvořeného HDP jsou v současné době USA s 16 244,6 mld. USD. Na druhém místě se drží Čína s polovičním HDP (8 227,1 mld. USD). Třetí největší ekonomikou světa je Rusko s 2 014,8 mld. USD. Jako desátá největší ekonomika je Indie s 1 841,7 mld. USD. Česká republika se podle Světové banky nachází na 50. místě z celkových 190 zemí. Obr. 7 Srovnání vybraných zemí podle vývozu v mld. USD za rok 2012 Zdroj: Export. The Wold Bank [online]. 2014 [cit. 2014-02-24]. Dostupné z: http://data.worldbank.org/indicator/ne.exp.gnfs.cd?order=wbapi_data_value_2012%20wbapi _data_value%20wbapi_data_value-last&sort=desc&display=default Při srovnání zemí podle celosvětového vývozu za rok 2012 je Čína největším vývozcem na světě (2,25 bil. USD). V závěsu na druhém místě jsou USA

Exportní strategie České republiky pro období 2012 až 2020 27 (2,196 bil. USD), na 10. místě je Rusko (593,1 mld. USD), na 14. místě Indie (438,8 mld. USD) a na 32. místě je Česká republika (153,3 mld. USD). Obr. 8 Srovnání vybraných zemí podle dovozu v mld. USD za rok 2012 Zdroj: Import. The World Bank [online]. 2014 [cit. 2014-02-24]. Dostupné z: http://data.worldbank.org/indicator/ne.imp.gnfs.cd/countries/1w?order=wbapi_data_value_2 012%20wbapi_data_value%20wbapi_data_value-last&sort=desc&display=default Při srovnání zemí podle celosvětového dovozu jsou na prvním místě USA (2,7 bil. USD), na druhém místě Čína (2 bil. USD), na 11. místě Indie (580,8 mld. USD), na 14. místě Rusko (446,1 mld. USD) a na 31. místě Česká republika (142,3 mld. USD).

Exportní strategie České republiky pro období 2012 až 2020 28 Obr. 9 Export zboží a služeb v % HDP za rok 2012 Zdroj: Exports of goods and services (% of GDP). The World Bank [online]. 2014 [cit. 2014-02- 24]. Dostupné z: http://data.worldbank.org/indicator/ne.exp.gnfs.zs?order=wbapi_data_value_2012+wbapi_dat a_value+wbapi_data_value Podíl vývozu na HDP standardně slouží k porovnání otevřenosti ekonomik. Otevřenost ekonomiky je míra, ve které je daná země zapojená do mezinárodních ekonomických vztahů. V ČR se export podílí na HDP 78 % (malá, ale otevřená ekonomika), což je podle Vališe (bývalý ředitel sekce zahraničního odboru MPO) vlastně špatná zpráva. ČR je malý trh a jakýkoliv výpadek exportu nejsme schopni dohnat zahraniční poptávkou. Podle něho 83 % exportu tvoří společnosti se zahraniční účastí, u kterých je těžká stimulace obchodu se zeměmi, kde jsou ještě stále daňové marže pro podnikatele. Tak bychom nebyli čistě závislí pouze na zemích EU. U ostatních zemí je poměr podílu vývozu na HDP pod 30 %, což znamená, že nejsou tolik závislí na ostatních ekonomikách jako ČR. V USA je to pouze 14 %. Větší země mají větší vnitřní trh a jsou schopny si spoustu výrobků zabezpečit sami, oproti menším zemím, které mají kvůli menšímu vnitřnímu trhu větší míru otevřenosti. 4.1.1 Čínská lidová republika Čínská lidová republika (dále Čína) je čtvrtou největší zemí světa z hlediska rozlohy a největší zemí světa z hlediska počtu obyvatel. Čína se snaží snížit závislost vývoje své ekonomiky na zahraničním obchodě, podporuje proto růst podílu domácí poptávky na tvorbě HDP země. Čínské hospodářské prostředí je vysoce konkurenční, přesto však nabízí řadu obchodních a investičních příležitostí pro uplatnění českých firem (Ministerstvo průmyslu a obchodu 2013).

Exportní strategie České republiky pro období 2012 až 2020 29 Obr. 10 Vývoj obchodu České republiky a Číny za posledních 8 let s predikcí pro rok 2014 Zdroj: Statistika zahraničního obchodu. Ministerstvo průmyslu a obchodu [online]. 2014 [cit. 2014-02-24]. Dostupné z: http://www.mpo.cz/cz/zahranicni-obchod/statistika-zahr-obchod/ V grafu si můžeme všimnout, že obrat vzájemného obchodu mezi Čínou a Českou republikou dlouhodobě roste (kromě let 2009, 2012 a 2013) a Čína je tak čtvrtým největším obchodním partnerem ČR (za Německem, Slovenskem a Polskem). V rámci obchodu na trhy mimo EU je ale Čína naším nejvýznamnějším obchodním partnerem. V roce 2013 dosáhl obrat úrovně 339 mld. Kč, z toho český vývoz činil 37,5 mld. Kč (oproti roku 2012 činí nárůst o 14,8 %, zatím nejvyšší dosažená úroveň českého vývozu v historii česko-čínských vztahů). Vzájemný obchod dosahuje vysoce záporného salda obchodní bilance v neprospěch ČR, ale od roku 2011 se postupně snižuje. Podle predikce na rok 2014 by se mělo saldo zvýšit o 24 % vzhledem k vysokému nárůstu dovozu. Vývoz z ČR do Číny dlouhodobě udržuje růstový trend. I podle predikce na rok 2014 by mělo dojít k dalšímu zvýšení vývozu, a to z 37,5 mld. Kč na 40,6 mld. Kč. Oproti roku 2013 by měl nárůst činit 8,1 %. V letech 2006 2010 probíhala Exportní strategie 2006 2010 s Aktualizací Exportní strategie 2006 2010 pro rok 2011, kde Čína také patřila mezi prioritní země. To mělo velký vliv na postupné zvyšování českého vývozu do Číny.

Exportní strategie České republiky pro období 2012 až 2020 30 V roce 2011 dosahoval dovoz z Číny nejvyšší hodnoty, a to 334,2 mld. Kč. Po roce 2011 probíhal útlum dovozu, ale podle predikce na rok 2014 by se měla hodnota dovozu zase zvýšit a měla by dosahovat hodnoty až 367,6 mld. Kč. Po roce 2011 docházelo k postupnému snižování celkového salda, ale podle predikce by v roce 2014 mělo projít k hlubokému propadu, a to až na zápornou hodnotu 327 mld. Kč. Vysoká hodnota salda v neprospěch ČR je způsobena především ztíženým přístupem českých subjektů na čínský trh. Mezi nejdůležitější položky vývozu do Číny patří části a součástí osobních a jiných motorových vozidel, čerpadla, přístroje k ochraně obvodů a rozvaděčů, mikroskopy, elektrické motory a generátory, měděný šrot, reaktory a jaderné články, radiolokátory, či turbíny na vodní páru. K nejdůležitějším položkám dovozu z Číny patří stroje pro automatické zpracování dat, části počítacích a psacích strojů, telefonní přístroje, monitory, televizní přijímače, transformátory, kopírky, faxy, tříkolky a koloběžky, hračky (kočárky pro panenky, puzzle, panenky, modely), kufry, brašny apod. Mezi firmy, které jsou ve vzájemném obchodu s Čínou, patří zejména Škoda Praha (energetické strojírenství), Vítkovice, a. s. (těžké a ekologické strojírenství), Škoda Auto, a. s. (firma prodala licenci na výrobu aut Škoda Octavia čínsko-německému joint-venture 6 Shanghai Volkswagen, výroba byla zahájena v červnu 2007), PPF, a. s. (poskytování finančních služeb), LINET (dodávka elektrických nemocničních postelí) či První brněnská strojírna Velká Bíteš, a. s. (dodávky průběžných plynových turbín). 4.1.2 Ruská federace Ruská federace (dále Rusko) je největší zemí světa a nejlidnatějším státem v Evropě. Díky dlouhodobé přítomnosti českých firem na ruském trhu a znalostí ruského podnikatelského prostředí mají české firmy řadu obchodních a investičních příležitostí při probíhající restrukturalizaci ruského trhu, zejména modernizaci průmyslové základny, rozvoji dopravní a energetické infrastruktury, zemědělskoprůmyslového komplexu a dalších oborů. 6 Joint-venture znamená forma investování do rizikových oblastí, kdy se investující subjekty spojí a vytvoří nový vedle stojící podnik, který je založen pro přesně určenou akci a obvykle na omezenou dobu

Exportní strategie České republiky pro období 2012 až 2020 31 Obr. 11 Vývoj obchodu České republiky a Ruska za posledních 8 let s predikcí pro rok 2014 Zdroj: Statistika zahraničního obchodu. Ministerstvo průmyslu a obchodu [online]. 2014 [cit. 2014-02-24]. Dostupné z: http://www.mpo.cz/cz/zahranicni-obchod/statistika-zahr-obchod/ V grafu si můžeme všimnout, že obrat vzájemného obchodu mezi Ruskem a Českou republikou dlouhodobě roste (kromě let 2009 a 2013). Rusko je šestým největším obchodním partnerem ČR (za Německem, Slovenskem, Čínou, Polskem a Francií). V rámci obchodu na trhy mimo EU je ale Rusko naším 2. nejvýznamnějším obchodním partnerem. V roce 2012 dosáhl obrat úrovně 272,9 mld. Kč (zvýšení oproti roku 2011 o 15,9 %), z toho český vývoz činil 118 mld. Kč (oproti roku 2011 činí nárůst 27,4 %). Vzájemný obchod dosahuje vysoce záporného salda obchodní bilance v neprospěch ČR. Je to způsobeno především dovozy palivoenergetických surovin ropy a zemního plynu z Ruska. Důležité však je, že v rámci dlouhodobého horizontu se nezvyšuje, ale od roku 2010 dochází k postupnému snižování celkového salda a podle predikce by v roce 2014 měl rozdíl oproti roku 2010 dosahovat 200 %. Tento trend postupného snižování salda nezvrátil ani růst ceny energetických surovin (ropy a plynu), na něž připadalo 83 % ruského dovozu. Vývoz z ČR do Ruska dlouhodobě udržuje růstový trend kromě propadu v roce 2009 a 2013. Podle predikce na rok 2014 by zase mělo dojít k dalšímu růstu vývozu, a to z 116,2 mld. Kč na 125,2 mld. Kč. Oproti roku 2013 by měl nárůst činit 7,8 %. V roce 2013 dosahoval dovoz z Ruska nejvyšší hodnoty, a to 155,3 mld. Kč. Od roku 2009 dochází k neustálému růstu dovozu z Ruska a nebude tomu jinak ani v roce 2014, kdy se podle predikce má dovoz zvýšit na hodnotu 156,5 mld. Kč (tedy nárůst o necelé 1 %).

Exportní strategie České republiky pro období 2012 až 2020 32 Mezi nejdůležitější položky vývozu do Ruska patří silniční vozidla, stroje a zařízení užívané v průmyslu, kancelářské stroje a zařízení pro zpracování dat, elektrická zařízení, přístroje a spotřebiče. K nejdůležitějším položkám dovozu z Ruska patří ropa (46,6 % celkového dovozu) a zemní plyn (36,4 %), železo a ocel. Mezi nejvýznamnější firmy, které jsou ve vzájemném obchodu s Ruskem, patří PPF, a. s. Hamé s.r.o., Škoda Transportation, Škoda Auto (podniká v Rusku prostřednictvím společnosti Volkswagen Group RUS, ve které je akcionářem), brněnská strojírenská společnost ALTA, a. s., TATRA; DEL, a. s., Vítkovice, a. s. 4.1.3 Spojené státy americké Spojené státy americké (dále USA) jsou největší ekonomikou světa s HDP přes 16 244 mld. USD. Vážným ekonomickým a politickým problémem je dlouhodobá vysoká nezaměstnanost (v roce 2012 činila 7,8 %). Inflace je udržována pod kontrolou, za rok 2012 činila 1,8 %. Obchodní deficit za rok 2012 dosáhl hodnoty téměř 385,4 mld. USD, USA tradičně vykazují deficit v obchodu se zbožím a přebytek v obchodu se službami. Obr. 12 Vývoj obchodu České republiky a USA za posledních 8 let s predikcí pro rok 2014 Zdroj: Statistika zahraničního obchodu. Ministerstvo průmyslu a obchodu [online]. 2014 [cit. 2014-02-24]. Dostupné z: http://www.mpo.cz/cz/zahranicni-obchod/statistika-zahr-obchod/ USA patří k našim tradičním a významným obchodním partnerům, v rámci Exportní strategie 2012 2020 jsou zařazeny mezi prioritní země. Z grafu si můžeme všimnout, že obrat vzájemného obchodu mezi USA a Českou republikou od roku 2009 dlouhodobě roste. USA jsou tak třináctým největším obchodním partnerem ČR (před USA je Německo, Slovensko, Čína, Polsko, Francie, Rusko, Itálie, Rakousko, Nizozemí, Spojené království, Maďarsko a Belgie). V rámci