2015/16 MĚŘENÍ TLOUŠTKY LIDSKÉHO VLASUA ERYTROCYTU MIKROSKOPEM Teoretický úvod: Cílem úlohy je naučit se pracovat s mikroskopem a s jeho pomocí měřit velikost mikroskopických útvarů. Mikroskop Optickou soustavu tvoří objektiv, okulár, které slouží k vlastnímu zobrazování, kondenzor, který zajišťuje správné osvětlení pozorovaného předmětu. Pomocí objektivu se vytváří obraz předmětu (zvětšený, převrácený a skutečný), který bývá umístěn mezi ohniskovou a dvojnásobnou ohniskovou vzdáleností objektivu. Tento obraz prohlížíme okulárem jako lupou, tj. obraz vytvořený objektivem je mezi okulárem a jeho ohniskovou vzdáleností. Pomocí okuláru se vytváří zvětšený, převrácený a neskutečný obraz. Toto je však přibližné a schématické vysvětlení vzniku obrazu v mikroskopu. Ve skutečnosti jsou poměry poněkud složitější a lze je vysvětlit na základě ohybu a interference světla. Pokud je prostor mezi předmětem a objektivem vyplněn vzduchem, index lomu n 1 (tzv. suchý objektiv), je nejvyšší hodnota numerické apertury, které lze dosáhnout, rovna jedné, (prakticky nejvýše 0,9). Hodnotu numerické apertury lze zvýšit použitím tzv. imerze. To znamená, že prostor mezi objektivem a krycím sklíčkem preparátu se vyplní prostředím o indexu lomu n > 1 (voda, cedrový olej, monobromnaftalén). U paprsku vycházejícího z krycího sklíčka pak nedojde k lomu od kolmice a do objektivu se dostanou paprsky, které by se tam nedostaly. Mechanickou část mikroskopu tvoří stativ, spojený s držákem tubusu a stolkem pro umístění pozorovaného objektu. Tubus má v dolní části v otočném revolverovém měniči objektivy a v horní části okulár. Jeho hrubý a jemný posuv umožňuje makro - a mikrometrický šroub. Pohybovat lze také stolkem mikroskopu pomocí dvou mikrometrických šroubů (obr.1.)
Obr.1- Popis mikroskopu Na obr.2je znázorněn systém dvou čoček objektivu (Ob) a okuláru (Ok), kterýmpozorujeme předmět (P). Pomocí objektivu se vytvoří zvětšený, převrácený a skutečný obraz (O1). Tento obraz pak prohlížíme okulárem jako lupou (okulár umístíme tak, aby obraz vytvořený objektivem ležel mezi okulárem a jeho ohniskem). obr. 2 Schéma vzniku obrazu v mikroskopu Základními parametry objektivu jsou jeho ohnisková vzdálenost fob, příčné zvětšení Zoba numerická apertura A. Příčné zvětšení objektivu je dáno vztahem: Z ob = f ob + fob f ob kde Δ je optický interval mikroskopu (vzdálenost ohnisek objektivu a okuláru). Optický interval bývá kolem 15-20 cm, fob kolem 1,5 mm. Proto maximálně dosažitelné zvětšení objektivu je kolem 100. Numerická apertura je dána vztahem: A = n. sin γ kde γ je polovina úhlu pod kterým paprsky vycházející z bodu preparátu P ležícího na optické ose, vstupují do objektivu a n je index lomu prostředí mezi preparátem a objektivem. Zvětšení okuláru Zok je dáno vztahem: Z ok = δ f ok kde δ je konvenční zraková vzdálenost (25 cm) a fok je ohnisková vzdálenost okuláru (v mm).
Celkové zvětšení Z mikroskopu vyjadřuje vztah: Z = Zob. Zok =. δ f. f ob ok MĚŘENÍ TLOUŠTKY LIDSKÉHO VLASU MIKROSKOPEM Přístroje a pomůcky: 1) Mikroskop 2) Objektivový mikrometr 3) Sada podložních a krycích sklíček, nůžky, kapátko POSTUP PRÁCE S MIKROSKOPEM Zdroj světla nastavíme tak, aby střední paprsek procházel středem kondenzoru a přivřeme clonu. Preparát položíme na stolek mikroskopu tak, aby byl v optické ose mikroskopu. Pomocí revolverového měniče nastavíme do svislé polohy nejméně zvětšující objektiv. Pomocí mikrometrického šroubu přiblížíme objektiv co nejvíce k preparátu. Přibližování kontrolujeme pohledem ze strany, abychom nepoškodili a preparát nebo mikrometr!!!. Pozorujeme zorné pole a pomocí mikrometrického šroubu pomalu zvedáme tubus, dokud nespatříme obraz preparátu. Obraz doostříme mikrometrickým šroubem a clonou nastavíme optimální osvětlení. Před výměnou objektivu nebo preparátu zvedneme tubus. Úkol: Změřte tloušťku lidských vlasů. Provedení: 1) Připravte 5 preparátů vlasů od různých osob: ustřihněte asi 5 mm dlouhý vzorek vlasu, dejte jej na podložní sklíčko, kápněte na něj několik kapek vody a přikryjte krycím sklíčkem. 2) Okalibrujte okulárový mikrometr objektivovým mikrometrem pro objektiv 40x zvětšující. Na stolek mikroskopu položte objektivový mikrometr a zaostřete jej, nejprve pro objektiv 10xzvětšující, pak opatrně vyměňte za objektiv 40xzvětšující a doostřete.okulárový a objektivový mikrometr nastavte na sebe a pozorováním dílků obou mikrometrů stanovte velikost 1 dílku okulárového mikrometru (celá stupnice objektivového mikrometru je dlouhá 1 mm).
Obr.3 -Objektivový mikrometr a jeho zvětšený obraz v mikroskopu 3) Otočením revolverového nosiče objektivů zařaďte objektiv 10x zvětšující, abyste rychleji našli pozorovaný předmět v zorném poli. Na stolek mikroskopu položte jeden preparát lidského vlasu, zaostřete jeho obraz a posuvem stolku ho umístěte do středu zorného pole. 4) Zasuňte objektiv 40x zvětšující, zaostřete obraz, posuvem stolku ho umístěte do středu zorného pole a otočením okuláru nastavte polohu okulárového mikrometru tak, aby bylo možno měřit tloušťku vlasu. 5) Změřte tloušťku vlasu prvního preparátu na pěti místech a stejným způsobem změřte tloušťky vlasů ve zbývajících preparátech (viz foto mikroskopického obrazu vlasu).
6) Z pěti měření tloušťky vlasu, provedených na jednom preparátu vypočítejte nejpravděpodobnější hodnotu a pravděpodobnou chybu výsledku. Výsledky zapište do protokolu. MĚŘENÍ VELIKOSTI ERYTROCYTŮ Obr.4.Erytrocyty Fyziologická hodnota průměru erytrocytu je 7,2 ± 0,2 μm. Jak je vidět na obr.4 erytrocyty majíbikonkávní (piškotovitý) tvar, který se v krevním nátěru projeví jako projasnění uprostřed.při různých onemocněních, např. vzniklých vlastní poruchou tvorby erytrocytů, dochází ke změně jejich tvarunebo přihyperosmolaritě krevní plazmy dochází k jejich smrštění. Při hypoosmolaritě jsou naopak zvětšeny. Přesné stanovení průměru erytrocytu je nezbytným požadavkem lékaře na hematologickou laboratoř. Přístroje a pomůcky: 1) Mikroskop 2) Objektivový mikrometr 3) Fixované obarvené nátěry periferní krve Úkol: Změřte velikost 10 erytrocytů v krevním nátěru Provedení: 1) Okalibrujte okulárový mikrometr objektivovým mikrometrem pro objektiv zvětšující 40x(postup viz předchozí úloha). 2) Změřte velikost 10 erytrocytů. Měření provádějte v okrajovéčásti krevního nátěru,kde erytrocyty nejsou nahuštěny(viz fotografie erytrocytů v mikroskopickém obraze).
3) Výsledky měření zapište do protokolu. Kontrolní otázky: 1. Jaké je největší prakticky použitelné zvětšení optického mikroskopu? 2. Co je to optický interval mikroskopu? 3. Jaký obraz vytvoří objektiv? 4. Jak lze vypočítat zvětšení mikroskopu? 5. Co je rozlišovací schopnost mikroskopu? 6. Nakreslete chod paprsků optickým mikroskopem.