ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE FAKULTA AGROBIOLOGIE, POTRAVINOVÝCH A PŘÍRODNÍCH ZDROJŮ KATEDRA MIKROBIOLOGIE, VÝŽIVY A DIETETIKY VÝŽIVA ZVÍŘAT 1. přednáška DOC. ING. ALOIS KODEŠ, CSc.
VÝŽIVA ZVÍŘAT AKA 06E předmět se vyučuje pro profesní bakaláře oborů : KYNOLOGIE SPECIÁLNÍ CHOVY ZOOREHABILITACE A ASISTENČNÍ AKTIVITY SE ZVÍŘATY CHOV KONÍ (s určitými změnami) Předmětem tohoto encyklopedického předmětu budou všeobecné informace o : živinách - jejich funkci, zdrojích a potřebách krmivářském zbožíznalectví základech techniky krmení zvířat
VÝŽIVU pro specialisty z daných oborů, katedra vyučuje v magisterském studiu v monotématických předmětech : VÝŽIVA PSŮ VÝŽIVA EXOTICKÝCH ZVÍŘAT VÝŽIVA KONÍ zájemci si mohou vybrat i jednosemestrální předměty z nabídky katedry: VÝŽIVA PŘEŽVÝKAVCŮ VÝŽIVA MONOGASTRŮ KRMNÁ ADITIVA a PRODUKTY BIOTECHNOLOGIÍ VÝROBA KRMNÝCH SMĚSÍ VÝŽIVA ČLOVĚKA A ZDRAVÍ nebo i předměty z oboru : VÝŽIVA A POTRAVINY
VÝŽIVA - rozhodující faktor vnějšího prostředí působí na živý organismus a jeho : pohodu zdraví užitkovost reprodukci výkonnost krásu...
Doporučená literatura : Zeman a kol. : Výživa a krmení hospodářských zvířat Podmínky pro složení zkoušky: Zápočet za absolvovaná cvičení Znalost doporučené literatury, přednesené a procvičované látky Zkouška se uskuteční formou 2 (A, B) navazujících zkušebních testů
vymezení zájmového okruhu pro VÝŽIVU ZVÍŘAT PŘEDMĚT ZÁJMU - optimální pokrytí živinových potřeb živočichů záchovná (= existenční) potřeba + produkční potřeba... ODEZVA ZVÍŘAT... VÝŽIVA SE ZABÝVÁ STUDIEM PROCESŮ SPOJENÝCH S : příjmem trávením vstřebáváním metabolismem využitím živin Co představují jednotlivé pojmy?
HISTORIE DISCIPLÍNY kořeny disciplíny... období domestikace zvířat... voda x potrava sytost x hlad, škodlivost x prospěšnost Objevy a osobnosti, které položily fundament pro vědeckost disciplíny
M. V. LOMONOSOV ( 1711-1765 ) ZÁKON ZACHOVÁNÍ HMOTY jako teoretický základ pro stanovení živinových potřeb živočichů
J.R.von MAYER ( 1814-1878 ) H.von HELHOLZ ( 1821-1894 ) O 100 let později - ZÁKON ZACHOVÁNÍ ENERGIE - teoretický fundament pro stanovení energetických potřeb živočichů
A.L.LAVOISIER ( 1743-1794 ) Způsob uvolňování energie z organických živin spalování - OXIDACE
ZÁKON MINIMA limitující živina Justus von LIEBIG ( 1803-1873 )
D. I. MENDĚLEJEV Systematické uspořádání 118 chemických prvků (na Zemi 94 prvků) T.B.OSBORNE L.B.MENDEL W.C.ROSE Aminokyselinové složení bílkovin
Celková roční výroba krmiv v ČR činí zhruba : 25 mil. tun krmiv Přehled o přibližné denní a roční spotřebě krmiv zvířaty : druh : denně, kg ročně, tun Dojnice 30-50 kg 15-20 t Kůň 25-30 kg asi 10 t Ovce 5-10 kg 2-4 t Prasnice 2.5-5 kg 1.1 t Liška (faremní chov) 0,8-0,9 kg 300-350 kg Slepice ( velkochov ) 125 g asi 45 kg
A kolik toho sní 1 člověk? Pro evropský region se odhadují tyto údaje, vztažené k průměrné délce života : celkem potravin, včetně nápojů - více než 60 tun, z toho více než 6 tun masa Z celkového příjmu potravin to představuje A./ B./ Bílkovin - asi 3-4 tuny Popelovin - asi 600 kg
Genetický potenciál užitkovosti zvířat je využíván asi na 40-90 %, (tj. poměrně špatně) Je to důsledek : Nevyladěné (nedostatečné, nadbytečné) výživy Nedobrého zdravotního stavu zvířat Nepříznivých ustajovacích podmínek
Průměrné spotřeby krmných směsí na jednotku produkce se pohybují v ČR kolem hodnot : Na : 1 slepičí vejce - kolem 130 g 1 kg kuřecích brojlerů - 1,8-2.2 kg 1 kg jatečních prasat - 2,8-3.3 kg
Základní terminologie
1./ KRMIVO POTRAVINA zkonzumovatelný SUBSTRÁT, OBSAHUJÍCÍ stravitelné (dostupné) a využitelné (zužitkovatelné) ŽIVINY
1./ KRMIVO - POTRAVINA 2./ ŽIVINA chemicky definovatelná látka, kterou tělo využívá k : zachování své existence - života k tvorbě produkce, výkonu
1./ KRMIVO - POTRAVINA 2./ ŽIVINA 3./ VÝŽIVNÁ = NUTRIČNÍ = KRMNÁ = VÝŽIVOVÁ HODNOTA představuje živinový a energetický potenciál
1./ KRMIVO - POTRAVINA 2./ ŽIVINA 3./ VÝŽIVNÁ = NUTRIČNÍ = KRMNÁ = VÝŽIVOVÁ HODNOTA 4./ STRAVITELNOST ŽIVIN rozštěpitelnost a vstřebatelnost živin v trávicím ústrojí ROZHODUJE O SUMĚ ŽIVIN DOSTUPNÝCH ŽIVÉMU ORGANISMU
Několik příkladů pro posouzení stravitelnosti živin u zvířat
100-100 = 0 100 = 100 nulová stravitelnost živin KSb = 0
100-0 = 100 100 100 100 % NÍ STRAVITELNOST ŽIVIN KSb = 100
100 100 100 NEGATIVNÍ bilanční STRAVITELNOST
POZOR na rozdíl v bilanční a skutečné (KSb x KSs) stravitelnosti živin Nejčastější výše (KSb = 70%) bilanční stravitelnosti organických živin 100 70 30
1./ KRMIVO - POTRAVINA 2./ ŽIVINA 3./ VÝŽIVNÁ = NUTRIČNÍ HODNOTA 4./ STRAVITELNOST ŽIVIN 5./ VYUŽITELNOST ŽIVIN upotřebitelnost živin k pokrytí potřeb v těle
100 70 30 70 NULOVÁ VYUŽITELNOST ŽIVIN (příkladně N = zvíře hubne)
100 70 30 0 100 % NÍ VYUŽITELNOST ŽIVIN!!!
Taková je nejčastěji skutečnost u N 100 25 100 70 25 30 45 70 % NÍ STRAVITELNOST ŽIVIN (70:100) 36% využitelnost strávených živin (25:70) 25% využitelnost přijatých živin (25:100)
1./ KRMIVO - POTRAVINA 2./ ŽIVINA 3./ VÝŽIVNÁ = NUTRIČNÍ HODNOTA 4./ STRAVITELNOST ŽIVIN 5./ VYUŽITELNOST ŽIVIN 6./ KONVERZE KRMIV ( ŽIVIN ) spotřeba či přeměna krmiv ( živin ) na produkci
ŽIVINY a 2 kritéria jejich rozdělení živin 1./ Podle významnosti 2./ Podle funkce
1./ Dělení živin podle významnosti : a./ ŽIVINY NEPOSTRADATELNÉ - ESENCIÁLNÍ b./ ŽIVINY POSTRADATELNÉ - NEESENCIÁLNÍ
2./ Dělení živin podle funkce a./ ENERGETICKÉ ŽIVINY ( = organické živiny ) sacharidy lipidy bílkoviny přijímané v nadbytku některé organické sloučeniny - alkohol, kyseliny..) Neenergetickými živinami je voda, minerální látky a většina biofaktorů - specificky účinných látek
b./ STAVEBNÍ ŽIVINY : organického původu ( dusíkaté látky - AMK ) anorganického původu ( minerální látky, voda ) c./ SPECIFICKY ÚČINNÉ LÁTKY ( biofaktory ) organického charakteru - vitamíny, enzymy, hormony anorganické a syntetické - mikroprvky, ochranné látky
Je nezbytné rozlišovat živiny : CELKOVÉ ( HRUBÉ ) STRAVITELNÉ (x NESTRAVITELNÉ) STRÁVENÉ (x NESTRÁVENÉ) VYUŽITELNÉ (x NEVYUŽITELNÉ) VYUŽITÉ (x NEVYUŽITÉ)
Chemické složení rostlin a živočichů (potenciálních krmiv) většinu tvoří biogenní (živototvorné) prvky ( C, H, O, N ), menšinu minerální látky (Ca, P...) Složení organismu je podmíněno : u ROSTLIN - genetickými, agrotechnickými, půdními a klimatickými vlivy (ovlivňují nutriční hodnotu) u ZVÍŘAT vlivem druhu, plemene, zdraví, věku, pohlaví, způsobu chovu, krmení a napájení zvířat, kvality stájového prostředí (ovlivňují živinovou potřebu)
Přibližné rozdíly v chemickém složení obsah živin v % zrno obilnin libové maso VODA 14 73!!! DUSÍKATÉ LÁTKY 10 20!!! TUK 2 6,5 BNLV 68!!! 0,2!!! VLÁKNINA 3!!! -!!! POPELOVINY 3 0.3
Rozdíly v chemickém složení se mění : - u rostlin s vegetační fází - u živočichů s věkem
Vzájemný vztah jednotlivých živin v krmivech rozdílné konzistence ŠŤAVNATÉ KRMIVO SUŠINA VODA (80 90 %) SUCHÉ 4-5x více VODA SUŠINA
p o ř a d í 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. ž i v i n Schéma živinového složení krmiva KRMIVO ( 1 + 2 ) VODA SUŠINA ( 3 + 4 ) ML ORGANICKÉ ŽIVINY ( 5+6+7+8 ) = zdroj energie NL = Bílk. + NPN TUK sacharidy VL BNLV
ROZDĚLENÍ SACHARIDŮ, kterých je nejvíce ve většině organických krmiv (potravin) Celkové množství sacharidů BNLV Vláknina BUNĚČNÉ OBSAHY BUNĚČNÉ STĚNY Nestrukturální sacharidy Strukturální sacharidy
Detailnější rozdělení sacharidů BNLV Nestrukturální sacharidy Celkové sacharidy Vláknina Strukturální sacharidy POLYSACHARIDY J. cukry Škrob Pektiny, arb.- xylany, slizy, gumy atd. Hemicelulózy (rozpustné a nerozpustné) Celulóza Lignin ADF - acidodetergentní vláknina NDF - neutrálně detergentní vláknina NŠP = neškrobové polysacharidy NŠP (rozpustné) NŠP (nerozpustné)
48
Další tématický okruh : VÝZNAM, ZDROJE A NORMOVÁNÍ jednotlivých živin