Univerzita Karlova v Praze Filozofická fakulta Ústav Dálného východu Koreanistika Bakalářská práce Mgr. Karel Adámek Některé aspekty každodenního života KLDR Some aspects of the everyday life in DPRK Praha 2014 Vedoucí práce: doc. PhDr. Miriam Löwensteinová, Ph.D
Prohlášení: Prohlašuji, že jsem tuto diplomovou práci vypracoval samostatně a výhradně s použitím citovaných pramenů, literatury a dalších odborných zdrojů. V Praze, dne 9. května 2014.. Karel Adámek 2
Klíčová slova všední život v KLDR, orální svědectví, totalitní režim, ideologie ve výchově, čučche, direktivní výchova, učebnice v KLDR, Pchjŏngjang, bydlení v Pchjŏngjangu, zdravotnictví v KLDR Klíčová slova everyday life in DPRK, verbal testimony, totalitarian regime, ideology in education, directive education, juche, textbooks in DPRK, Pyongyang, residing in Pyongyang, health care in DPRK 3
Abstrakt Bakalářská práce je pokusem o zachycení všedního života mladého člověka, jeho výchovy a vzdělávání v KLDR se zaměřením na hlavní město. Hlavním prostředkem poznávání je záznam vyprávění emigranta o dětství, škole, rodině a dospívání v hlavním městě Korejské lidově demokratické republiky v Pchjŏngjangu. Sdělení jeho subjektivních prožitků, pozorování a zkušeností, konfrontované s jinými prameny a literaturou, mají významnou vypovídající hodnotu o skutečném obraze života občanů v KLDR, zbavených komunistickým režimem základních lidských práv. Abstract This bachelor's thesis tries to document everyday life of a young man, fostering and education of him in DPRK with a focus on the capital city. The key source of information is a record of a story of an emigrant about his childhood, school, family and growing-up in the capital city of the Democratic People's Republic of Korea - Pyongyang. His personal experience, observations and knowledge confronted with other sources and literature have expressive value in comprehending the real life of citizens in DPRK deprived of their basic human rights by the communist regime. 4
OBSAH 1. Úvod 7 2. Oficiální ideologie čučche a politika sŏngun KLDR 10 3. Obraz života v KLDR v českých médiích a vidění severokorejské skutečnosti 13 4. Obraz všedního života KLDR v orální historii 17 4.1 Metody, způsoby a postupy použité v orální historii 17 4.2 Bydlení v Pchjŏngjangu, obživa v hlavním městě, černý trh, zdravotnictví 19 4.3 Rozhovor a jeho konfrontace s prameny a literaturou 27 5. Školský vzdělávací systém v KLDR 29 5. l Ústava KLDR o školství, Školský zákon o revoluční předškolní pedagogické výchově 29 5.2 Mateřská škola 31 5.3 Interpretace rozhovoru a jeho konfrontace s prameny a literaturou 32 5.4 Zákon o všeobecném vzdělání na základní a střední škole 32 5.5 Základní a střední škola 36 5.6 Hodnocení vybraných učebnic a interpretace rozhovoru a jeho konfrontace s prameny a literaturou 55 6. Univerzita 59 6. l Vyprávění emigranta 59 6.2 Interpretace rozhovoru 63 7. Závěr 64
8. Seznam použité literatury a pramenů 68 6
l. Úvod V bakalářské práci se snažím popsat každodenní život mladého občana Korejské lidově demokratické republiky. Přitom neusiluji popsat všechny aspekty jeho života v severní Koreji, neboť to v takovémto rozsahu práce není ani možné. Zaměřil jsem se zejména na oblast působení a vlivu socialistické výchovy a vzdělávání na každodenní život mladých v KLDR. První ze dvou hypotéz bakalářské práce zní: Totalitní a autoritativní systém v KLDR se snaží o ospravedlnění režimu socialistickou ideologickou výchovou. Oficiální ideologie se musí každý člověk KLDR alespoň pasivně držet. Právě socialistická výchova a vzdělávání mladých je důležitým prostředkem šíření této oficiální ideologie. Druhá hypotéza zní: Předpokládám, že prostřednictvím svědectví o všedním životě mladého emigranta z KLDR, žijícího nyní v České republice, lze získat dílčí nové a snad i cenné informace, poznatky a fakta, obohacující a rozšiřující naše znalosti o životě mladé generace v KLDR. Z hlediska metodologie používám popisující metody vrámci analytickosyntetického přístupu. Práce je strukturována do dvou hlavních částí. V prvé části se po úvodu v druhé kapitole věnuji převládající oficiální ideologii čučche, která prostupuje celou severokorejskou společností. V třetí kapitole se snažím v náznaku ukázat KLDR v obraze českých médií a vidění severokorejské skutečnosti. Druhá část je již postavena převážně na základě ústního svědectví emigranta z KLDR, tedy metodou orální historie. Takto získané informace jsou, pokud se mi to podařilo, konfrontovány s textovými prameny a odbornou a populárně vědeckou literaturou. V závěru práce se snažím ukázat 7
ideologizaci výchovy a vzdělání a přínos orálního svědectví pro rozšiřování znalostí o všedním životě mladého občana KLDR a tím odpovědět na obě formulované hypotézy. Domnívám se, že konkrétní průběh života severokorejských dětí, mládeže a dospívajících v podmínkách intenzivního působení socialistické ideologie, nebyl dosud v České republice takto zkoumán a jeho výsledky publikovány. V práci vycházím z mediálních dostupných prostředků, z odborné a populární literatury české provenience a zejména literatury německé, americké, severokorejské a jihokorejské, zabývající se alespoň rámcově či okrajově sledovanou problematikou. Důležitým textovým pramenem k zpracování zadaného úkolu byla pro mne severokorejská ústava 1, školský zákon 2 a v současné době v KLDR některé platné učebnice vybraných učebních předmětů dvanáctiletého povinného vzdělávání. Přitom hlavní metodou zpracování úkolu se stalo využívání orální historie, která v oblasti soudobých dějin zkoumá historický proces, jehož účastník dosud žije a může se k životu vyjadřovat na základě svých zkušeností a prožitků uchovaných v paměti. Této metodě orální historie je totiž v současné době přisuzováno významné místo v moderní historiografii oproti klasickým historickým postupům, pracujícím především s písemnými prameny. Právě tato použitá metoda zohledňuje tzv. malé dějiny a rozměry každodennosti v historickém procesu. 3 Touto metodou jsem snad získal obraz subjektivního, individuálního prožitku mluvčího, kterého v našem případě představuje severokorejský mladý občan, vyrůstající v osmdesátých a devadesátých letech minulého století v hlavním městě KLDR 1 Socialist Constitution of the Democratic People's Republic of Korea. April 2009. 2 Čosŏn Mindžudžuŭi Inmin Konghwaguk. Pŏbdžŏn. 2012. 3 VANĚK, Miroslav a kolektiv. Orální historie Metodické a technické postupy. Univerzita Palackého v Olomouci, 2003. 8
Pchjŏngjangu a v současné době žijící v České republice. Z předem zřejmých důvodů nebudu uvádět jeho totožnost. Pokud jsou v práci uvedeny uvozovky a v poznámce je uvedeno rozhovor s emigrantem, cituji právě tento zdroj. Tato jeho svědectví, jak již bylo řečeno, konfrontuji s uveřejněnými informacemi Severokorejců - běženců a s dostupnými materiály, které byly publikovány v odborné a populární literatuře. Pro přepis korejských názvů používám českou vědeckou transkripci. 9
2. Oficiální ideologie čučche a politika sŏngun v KLDR Podle ústavy zroku 1972 je KLDR socialistická republika, vybudovaná na základě marxismu-leninismu. Ve stejné ústavě byl v roce 1992 vypuštěn termín marxismus-leninismus. Hlavní oficiální ideologií je čučche, která má být dalším tvůrčím rozvojem marxismu-leninismu. Samotné slovo čučche se dá přeložit jako samostatnost nebo soběstačnost. Podle Kim Il-sŏnga ideologie čučche znamená, že lidové masy jsou pánem revoluce a výstavby, že při tom vystupují jako hnací síla. Jinými slovy tato ideologie hlásá, že každý je pánem svého osudu, každý má sílu k tomu, aby o svém osudu rozhodoval. Ideologie čučche tedy spočívá na filozofické zásadě, že člověk je pánem všech věcí a právě on o všem rozhoduje. Člověk je společenská bytost, která vlastní čadžusŏng (nezávislost). Všechna jednání člověka jsou určována jeho vědomím. Člověk, který má samostatné vědomí, se slepě nepřizpůsobuje okolí, nýbrž je přetváří účelně a v souladu se svými přáními a potřebami. Člověk je nejvyvinutější a nejsilnější bytost na zemi. Přetváří přírodu a společnost, rozvíjí také vědu a techniku. Proto je člověk pánem nad světem, je všerozhodujícím faktorem. 4 Oficiální ideologie čučche je jakousi náhradou za náboženství. Nejdůležitějším úkolem revoluce a budování je ideologická výchova občanů v socialisty a jejich podněcování k budovatelské aktivitě. Další součástí je naprostá oddanost straně a vůdci. V roce 1995, rok po smrti Kim Il-sŏnga, byla ještě oficiálně představena veřejnosti Kim Čŏng-ilova doktrína politiky sŏngun 5 jako revoluční myšlenka, 4 CHO, Hang-gu. Die Chuch e-ideologie und der Marxismus-Leninismus. Ein theoretischer Vergleich. (http://koreaverband.ahkorea.com/_file/publikationen/archive/1-99/1-99-art14.pdf). 5 sŏn - první; gun - armáda 10
přikládající velký význam armádě, a jako politika s důrazem na dokonalou jednotu strany, armády a lidu. Díky této ideologii spotřebuje KLDR každý rok jednu třetinu svého hrubého domácího produktu k vydržování své ohromné armády. KLDR zůstává dodnes posledním stalinistickým skanzenem, ve kterém se vládnoucí Korejská strana práce dala v padesátých letech minulého století cestou stalinismu, koncentrujícího moc v rukou vládnoucí skupiny. KLDR je zemí izolovanou od okolního světa s rigidním systémem, kde jsou soustavně porušována základní lidská práva. Návštěvníci ze Západu jsou považováni za potencionální špióny a sabotéry. Vláda je vůči nim paranoidní. Mohli by znečistit mysl místních obyvatel názory na svobodu vůle a demokracii. Pro návštěvníky KLDR je skoro nemožné poznat reálný život stykem s běžnými lidmi. O regulaci turistického ruchu svědčí z posledních let skutečnost, že turisticky nejatraktivnější Diamantové hory 6, přístupné zahraničním turistům do roku 2008, jsou nyní částečně vojensky uzavřeným prostorem. Jeden ze zakladatelů Korejské strany práce Kim Il-sŏng se stal předsedou vlády a vrchním velitelem armády. Právě on rozpoutal korejskou válku. V roce 1972 byl prohlášen doživotním severokorejským prezidentem a stal se státním a stranickým vůdcem. V roce 1984 zajistil nástupnictví pro svého syna Kim Čŏng-ila, který nastoupil do vůdcovské funkce po smrti svého otce v červenci roku 1994. Po náhlém úmrtí Kim Čŏng-ila 17. prosince 2011 moc ve státě převzal jeho nejmladší syn Kim Čŏng-ŭn, prohlášený za Nejvyššího vůdce, který podle všech dosavadních zpráv pokračuje v politice svého otce a v utvrzení své moci. Na IV. stranické konferenci Korejské strany práce byl 11. dubna 2012 zvolen jejím prvním 6 Kŭmgangsan 11
tajemníkem a tím se stal oficiálním vůdcem strany. Dva dny nato byl pak zvolen Nejvyšším lidovým shromážděním KLDR prvním předsedou Výboru národní obrany KLDR. Téhož roku 18. července následovalo jeho povýšení do hodnosti maršála (wŏnsu), čímž dosáhl Kim Čŏng-ŭn stejné vojenské hodnosti jako jeho zesnulý otec. Během příprav na prosincové oslavy druhého výročí Kim Čŏng -ilovy smrti v roce 2013 dal Kim Čŏng-ŭn zastřelit svého nepokrevního strýce Čang Sŏng-tchäka, dosud mocného muže Kimova klanu. Tato poprava Čanga naplnila celou zemi ještě větším strachem a svědčí o snahách Kim Čŏng-ŭna udržet za každou cenu absolutní moc dynastie Kimů. 12
3. Obraz života KLDR v českých médiích a vidění totalitní skutečnosti V období budování socialismu v Československu se poměrně málo referovalo o Koreji, jejíž severní část patřila do sféry SSSR. V poúnorovém Československu se ve sdělovacích prostředcích hovořili v pozitivním slova smyslu jen o Korejské lidově demokratické republice ve srovnání s vyhrocenou kritikou všeho dění v jižní Koreji. Zejména v době korejské války zasáhla tehdejší Československo ohromná propagandistická vlna, kdy lidé spontánně i organizovaně protestovali proti agresi USA, odsuzovali údajné použití bakteriologických zbraní a požadovali okamžité uzavření míru. V Plzni, kde byla po válce uspořádána dobrovolná sbírka na vybudování památníku americké armády a bylo vybráno 5 741 920 Kčs 7, se po změně politických poměrů v zemi rozhodlo, že vybraná částka bude zaslána jako pomoc KLDR v boji proti americkému imperialismu. S válkou bylo propojeno i šíření mandelinky bramborové v ČSR. Směrnice ÚV KSČ nařizovala: Při všech hledacích akcích je třeba připomínat politickou souvislost boje proti mandelince s akcemi imperialistů v Koreji. V kinech byly promítány dokumentární filmy režisérů Milana Tichého Na soud lidstva a Emanuela Kaněry Bojující Korea. 8 Kromě materiální pomoci KLDR v tehdejším Československu probíhal výcvik severokorejských pilotů na vojenském letišti v Žatci, které od té doby neslo ve vojenské hantýrce název Korea 9. Po uzavření Dohody o příměří v červenci 1953, ukončující korejskou válku, se 7 ROUČKA, Zdeněk....a přinesli nám svobodu. 1. vyd. Plzeň: ZR & T Plzeň, 2005. 8 NÁLEVKA, Vladimír. Stalinova hra o zemi jitřní svěžesti. 1. vyd. Praha: Epocha, 2009, str. 108. 9 Podle ústního svědectví prof. PhDr. Tomáše Jílka CSc., který na tomto letišti vykonával v r. 1958 prezenční vojenskou službu. 13
zprávy zaměřovaly zejména na údajné hospodářské úspěchy KLDR, budující mírovou socialistickou společnost. Jednostranně se hovořilo o pohraničních incidentech, kdy za viníka všech střetů byla označována jižní Korea s loutkovou vládou lokaje amerického imperialismu, usilujícího o agresi proti KLDR. Situace se změnila po listopadových událostech roku 1989, kdy česká média začala přejímat zprávy západních a jihokorejských zahraničních agentur 10, referujících o stalinském skanzenu v KLDR s jaderným arzenálem, o funkcionářích, žijících v přepychu a na druhé straně o obyvatelstvu, zejména venkovském, kterému hrozí neustálý hladomor. V některých případech však zprávy v médiích nebyly zcela věrohodné. Po několika letech od sametové revoluce v roce 1989 se opět KLDR otevřela českým turistům. Cena těchto poznávacích zájezdů je ve srovnání s jinými asijskými destinacemi poměrně vysoká. K tomu ještě každý zturistů musel přistoupit na fakt omezení osobní svobody např. nikdo ze skupiny návštěvníků KLDR nemohl neorganizovaně opustit hotel, nebo dokonce oslovit na ulici obyčejného severokorejského občana. Sami občané KLDR jsou omezováni v základních občanských právech. Jakékoliv svobodnější projevy obyvatelstva jsou potlačovány Státní bezpečností a rozvětvenou sítí udavačů na různých úrovních. Užívání mobilů a počítačů bylo donedávna vyhrazeno jenom privilegovaným osobám zrodin funkcionářů strany, ale v poslední době bylo zaznamenáno rozšíření prostředků mobilní telekomunikace zejména v Pchjŏngjangu 11. Sledování televizních pořadů je možné jen na třech (mimo hlavní město na dvou) 10 Česká média přebírají informace především od jihokorejské zpravodajské agentury Yonhap. http://english.yonhapnews.co.kr/ 11 V roce 2008 vybudovala v KLDR egyptská společnost Orascom mobilní síť Koryolink, jejíž počet uživatelů stále stoupá. 14
oficiálních kanálech KLDR. Rovněž noviny a časopisy jsou pod státním dohledem. Statisíce občanů KLDR 12 jsou za jakékoliv chování, které je v rozporu s totalitním režimem, umisťovány do koncentračních táborů 13. Monumentalita spojená s kultem vůdců v KLDR má až bizarní povahu. Na všech místech, kde stanul Kim Il-sŏng, je postaven památník. 14 Ve všech městech a vesnicích jsou jeho sochy a obrazy často se vztyčenou pravou paží ukazuje do dálky, do zářivé budoucnosti. Lidé v KLDR žijí kasárenským komunismem. Spojení charakteristických rysů asijské civilizace, zejména tradice bezpodmínečného podřízení poddaných vládci, s ideologií totalitního komunismu nemůže vést k ničemu jinému. Lidé dřou do úmoru, obhospodařují každou píď země, dokonce i pár centimetrů od silnic a železničních tratí. Přesto strádají hladem a celkovou chudobou, zejména na venkově. Významnou složkou severokorejské společnosti je pěstování omamných rostlin a obchod s jejich produkty. Podle North Korea Review z jara roku 2013 je odhadováno, že až dvě třetiny obyvatelstva KLDR mělo nebo má zkušenosti s užíváním omamných látek. Metamfetamin nahradil dříve populární opium. Výroba probíhá ve státem kontrolovaných laboratořích, ale i na černém trhu. Metamfetamin nahrazuje také nedostatek léčiv, zejména u těžce nemocných, postižených rakovinou. 15 12 V současné době je v severokorejských pracovních táborech uvězněno podle odhadů až 200 000 lidí. Viz HAWK, David. The Hidden Gulag. Exposing North Korea s Prison Camps. U.S. Committee for Human Rights in North Korea, str. 24. (http://hrnk.org/wpcontent/uploads/the_hidden_gulag.pdf). 13 Koncentrační tábory v KLDR jsou rozděleny na dva typy; tzv. Kjohwa-so (převýchovné tábory) a Kwan-li-so (internační tábory). 14 Kult osobnosti se začal v Severní Koreji rozšiřovat bezprostředně po konci druhé světové války. První socha Kim Il-sŏnga byla odhalena v Pchjŏngjangu 25. prosince 1949. Vzhledem k tomu, že Kim Il-sŏng pocházel z protestantské rodiny, není jistě pouhou náhodou, že byl vybrán právě tento den. Viz EGGERT, Marion PLASSEN, Jörg. Kleine Geschichte Koreas. München: C. H. Beck Verlag, 2005, str. 173. 15 SHADBOLT, Peter. North Korea in grip of drugs epidemic, report claims. In CNN, 30. srpna 15
Poslední nejserioznější mezinárodní snaha prověřit tvrzení o systematickém závažném porušování lidských práv v KLDR podává zpráva tříčlenné vyšetřovací komise OSN pro severní Koreu z počátku února 2014. 16 Na 372 stranách se píše o systematickém porušování lidských práv v KLDR, což se projevuje mučením, sexuálním násilím, politickým útlakem, hladověním, nucenými přesuny obyvatelstva z důvodů náboženských či politického přesvědčení. Represe režimu se projevují v internaci i celých rodin v táborech nucených prací, mučením včetně poprav. Rodiny jsou klasifikovány podle politického přesvědčení, ke kontrole obyvatelstva se využívá odstupňovaných dávek potravin. Toto je zhruba aktuální obraz KLDR, kterého se nám dostávalo a dostává z dostupných mediálních prostředků. 2013. (http://edition.cnn.com/2013/08/30/world/asia/north-korea-drugs/) 16 North Korea: UN Should Act on Atrocities Report. In Human Rights Watch, 17. únor 2014. (http://www.hrw.org/news/2014/02/17/north-korea-un-should-act-atrocities-report). 16
4. Obraz všedního života v severní Koreji v orální historii 4.1 Metody, způsoby a postupy použité v orální historii Jak již bylo v úvodu bakalářské práce řečeno, hlavní metodou a formou mého získávání informací o všedním životě v severní Koreji se zvláštním zaměřením na výchovně vzdělávací systém bylo životopisné vyprávění Severokorejce. Dotazovaný, po absolvování studia na Českém vysokém učení technickém v Praze, požádal českou vládu o azyl a v současné době u něho probíhá řízení o udělení českého občanství. Jmenovaný žil až do svého odchodu do Prahy v roce 2003 v hlavním městě KLDR Pchjŏngjangu. Předností jeho sdělení je, že se jedná o ústní, spontánní, z osobních prožitků vycházející sdělení, erudovaného vysokoškoláka. Jeho životní vyprávění je vedeno snahou pomoci objasnit skutečný život v prostředí totalitního severokorejského režimu. Vyprávění je koncipováno nejen chronologickým postupem, ale je i obsahově strukturované. Chronologický postup vyprávění sleduje život od dětství, s přesahem do rodinného prostředí, v němž vyrůstal, do dospělosti, kdy začala jeho profesní orientace. Vzhledem ke své vysokoškolské profesi je vypravěč schopen oddělovat jednotlivé složky podle obsahu, nikoliv jenom chronologicky podle etap jeho vlastního života. Tazatel se s vypravěčem znají již po dobu čtyř let. Výhodou je, že není mezi oběma větší věkový rozdíl a že mezi nimi vládnou přátelské vztahy vzájemné důvěry a porozumění. Tazatel tak mohl podrobně seznámit dotazovaného s projektem bakalářské práce. Vypravěč pochopil, že rozhovor není důkazním materiálem, ale přínosem pro objektivnější zhodnocení života mladých v totalitním režimu v KLDR. Dotazovaný byl seznámen se záznamy svých svědectví a souhlasil s jejich obsahem. Vyprávění se uskutečnilo při několikanásobně opakovaných setkáních. Bylo 17
strukturováno do jednotlivých okruhů - dětství, rodiny, domácnosti, stravování, nakupování za existence přídělového hospodářství a zdravotnictví. Zvláštní pozornost se věnovala zejména školství od školy mateřské až po školu vysokou. Písemný přepis rozhovoru prováděl sám tazatel. Po provedeném rozhovoru došlo k jeho analýze a interpretaci. Předpokladem náležité analýzy a interpretace rozhovoru bylo nejprve seznámení s fakty a procesy v Koreji ve sledovaném období na základě citované odborné literatury. Velkou pomoc představovala pro autora bakalářské práce jeho možnost studia literatury a pramenů v Národní knihovně v Soulu v únoru 2014. Časově náročným byl překlad množství korejských materiálů, z nichž vybrané jsou součástí textu práce. Důležité bylo srovnávání obecně přijímaných faktů a poznatků s vyprávěním, což se projevilo v obsahu otázek. Ukázalo se, že mnohá sdělení vypravěče v důležitých detailech doplňují a korigují obecně přijímané soudy o životě v KLDR. V téměř každém rozhovoru se totiž vyskytují fakta, postřehy, názory vypravěče, které pomáhají v detailech osvětlit dané téma života v KLDR. Jelikož vypravěč již žije devět let včeské republice, je schopen z vlastní zkušenosti srovnávat nesvobodné a svobodné myšlení, rozhodování a jednání, což mu umožňuje ostřejší vidění severokorejské reality každodenního života. Při interpretaci obsahu jsem se snažil zjistit, ve kterých částech rozhovoru uvádí vypravěč nová, obohacující fakta, a kdy opakuje obecně známé skutečnosti. V jeho životním příběhu jsem zohledňoval, že vypravěč je mladý člověk s dobrou pamětí i na detailní fakta. Nechápe toto vyprávění jako nějaké osobní bilancování svého dosavadního života. Vyprávění vykazovalo prostší, jednodušeji strukturovaný projev, dobře postižitelný v záznamu o rozhovoru, umožňující analýzu a interpretaci. Jeho 18
znalosti češtiny jsou velmi dobré. Některé části rozhovoru byly však vedeny v korejském jazyce. 4.2 Bydlení v Pchjŏngjangu, obživa v hlavním městě a černý trh, zdravotní systém Hlavní město je rozděleno na gujok (odpovídá čtvrtím, okrskům), gujok se dále dělí na dong-y a dong následně na ban-y (skupiny). Ban je tedy poslední jednotkou celé správy. 17 V rámci jednoho ban-u bylo obvykle 24, maximálně 36 bytů (1 byt odpovídá jedné rodině). 18 V každém ban-u se volí tzv. vedoucí sousedského kolektivu - inminbandžang (většinou se jedná o vdanou ženou středního věku). Ten má za úkol sestavovat pracovní listy a určovat, kdo z jednotlivých rodin sousedského kolektivu má zametat chodník, kdo sekat (nebo spíše stříhat) trávu a kdo má sbírat odpad k jeho opětovnému zpracování. Další povinností inminbandžang je hlásit jakoukoliv podezřelou aktivitu a pravidelně podávat zprávu Státní bezpečnosti o chování celého sousedského kolektivu. 19 Já jsem bydlel v docela zastaralé bytovce. Údajně vybudovali tuto bytovku Sověti během korejské války. Žil jsem pohromadě s otcem a matkou v bytě 1+1 (podle české normy). Rozměr našeho pokoje představoval velikost zhruba 4 x 3 metry. Vedle pokoje se nacházela kuchyň. Bytovka vybudována podle sovětské normy měla vysoké stropy. Vlastní záchod, od kterého jsme měli klíč, byl umístěn na schodišti. Pokoj byl vybaven dvěma skříněmi a jedním prádelníkem. Postel a gauč jsme neměli, spali jsme 17 V provinciích je rozdělení trochu odlišné. 18 Informace získané na základě rozhovoru s emigrantem uskutečněným 10. prosince 2012. 19 Informace získané na základě rozhovoru s emigrantem uskutečněným 10. prosince 2012. 19
na podlaze. V pokoji stál televizní stolek a na něm barevný televizor 20. 21 Každý byt je samozřejmě vybaven portréty obou Kimů, umístěných ve speciálních rámech, které jsou v horní části zesílené; obraz tedy není zavěšen vodorovně, ale zkoseně, takže to vypadá, že oba vůdcové na pozorovatele neustále shlíží. Poškození portrétu, i když se tak stane nešťastnou náhodou, je považováno za politický zločin. 22 Na začátek podotýkám, že v hlavním městě se, ve srovnání s ostatními částmi KLDR, žije nejlépe. I tak zde ale vládnou katastrofické podmínky. Pokud bych měl zařadit naši rodinu podle životní úrovně, tak jsme patřili spíše k průměru. Hlavně díky mojí mamince, protože ona byla opravdu šikovná a uměla vydělávat na černém trhu. Takže jsme žili průměrně. Řeknu to takhle, já osobně jsem jedl alespoň jedenkrát nebo dvakrát měsíčně maso. 23 Podle normy stanovené severokorejskou vládou musí každý dospělý občan dostat průměrně 700 gramů rýže na den, k tomu nějaké množství oleje, sojové omáčky a cukru. 24 Velikost přídělu zároveň závisí i na postavení a druhu povolání, které dotyčný občan KLDR vykonává. Tak například dělník v uhelných dolech by měl obdržet každý den 900 gramů rýže (nebo jiné obilné či kukuřičné směsi), kdežto zaměstnanec továrny 700 gramů. Na každé dítě náleží pak 400 gramů a pro osoby již nepracující (důchodce) připadá 300 gramů denní dávky přídělu. 25 20 V KLDR je umožněno sledovat pouze tři státní programy. Sledování zahraniční televize (příjem je možný např. na hranicích s Čínou) je trestáno převýchovou v pracovním táboře. 21 Rozhovor s emigrantem uskutečněný 10. prosince 2012. 22 Jeden z nejznámějších severokorejských uprchlíků 70. let, vysoký důstojník politické policie města Käsŏngu, Kong T'ak-ho uprchl do Jižní Koreje poté, co nešťastnou náhodou poničil portrét Kim Il-sŏnga a byl přitom viděn svými kolegy. Viz LANKOV, Andrei. The Official Propaganda in The DPRK: Ideas and Methods.Moscow, 1995. (http://northkorea.narod.ru/propaganda_lankov.htm). 23 Rozhovor s emigrantem uskutečněný 10. prosince 2012. 24 Příděly se zároveň i platí, ale cena není ve srovnání s cenou v obchodech vysoká. 25 DEMICK, Barbara. Die Kinogänger von Chongjin. München. Droemer, 2010, str. 96, 103. 20
Předtím jsme takhle normálně měsíčně dostávali příděly. Maso na příděl nebylo vůbec, jedinou výjimkou byly státní svátky 26. Při této příležitosti dostává každý dospělý 100 gramů masa. Většinou se jedná o vepřové nebo o sušenou rybu. Ti nejchudší jedí maso pouze v takovýchto případech. 27 Běžná každodenní strava se skládá z rýže, ke které je v zimě podáváno kimčchi, v létě je nahrazeno zeleninou. Čínské zelí, které je nejdůležitější surovinou pro výrobu kimčchi, je vydáváno na podzim. Každá rodina obdrží 70 kilogramů pro dospělého a 50 kilogramů čínského zelí pro dítě. Takto by měly být potravinové dávky oficiálně rozdělovány obyvatelstvu 2 x měsíčně po 15 dnech. Každému občanu jsou přiděleny určité dny a konkrétní přerozdělovací stanoviště potravin, kde si má svůj příděl vyzvednout. Na výdej potravinového přídělu se často musí čekat několik hodin, jelikož se před výdejnou tvoří dlouhé fronty. Po vstupu do výdejny musí každý předat svůj přídělový sešit, menší peněžní částku a kupóny z pracoviště, které potvrzují, že dotyčný pracoval dostatečně a má na svůj příděl nárok. Po pečlivé kontrole všech těchto dokumentů a propočítání daného přídělu je zhotovena účtenka ve třech kopiích, které jsou všechny náležitě orazítkovány a jedna předána nakupujícímu. Jiný úředník (většinou ženského pohlaví) příděly odváží a nasype do připravených nádob či plastikových tašek. 28 Pokud se ovšem jedná o funkcionáře, vysoké důstojníky apod., ti mají k dispozici speciální přidělovací střediska, kde jsou k dostání o něco kvalitnější věci. Do tohoto 26 1. 1. Nový rok, 16. 2. narozeniny Kim Čŏng-ila, 8. 3. Den žen, 15. 4. narozeniny Kim Ilsŏnga, 25. 4. založení Lidové armády, 1. 5. Svátek práce, 1. 6. Mezinárodní den dětí, 6. 6. Den korejských dětí, 27. 7. Den vítězství v Korejské válce, 15. 8. výročí osvobození, 9. 9. založení KLDR, 25. 9. podzimní svátek, 10. 10. založení Korejské strany práce, 27. 12. Den Ústavy KLDR. 27 Rozhovor s emigrantem uskutečněný 10. prosince 2012. 28 DEMICK, Barbara. Die Kinogänger von Chongjin..., str. 103. 21
střediska nemají obyčejní lidé přístup. Do skupiny tzv. privilegovaných bychom mohli zařadit také ty občany, jejichž příbuzní žijí v zahraničí (především v Japonsku) a podporují je. 29 Když má někdo z Pchjŏngjangu nějakého příbuzného v Japonsku, tak si žije si jako bůh, protože dostává od příbuzných jeny a tím si vylepšuje životní úroveň. Tito příbuzní totiž často posílají peníze pro severokorejskou vládu. Osobně jsem znal jednoho člověka, který měl příbuzného v Japonsku a ten měl všechno; japonské jeny, japonské počítače atd. 30 Z průměrného platu, který činí zhruba 3000 KPW 31, se dá v KLDR jen velmi těžko vyžít. 32 Nevím, kolik činila mzda mého otce, protože vydělané peníze domů nikdy nepřinesl. Obnos, jenž vydělal můj otec, byl však naprosto zanedbatelný ve srovnání s tím, co vydělala moje matka obchodem na černém trhu. Když můj otec, který pracoval jako stavebník, dostal výplatu, tak šel do hospody a propil ji. Domnívám se tedy, že částka, kterou vydělal, stačila na pár flašek sodžu. 33 To je důvodem, proč se většina obyčejných lidí snaží obchodovat na černém trhu, aby si vydělala alespoň trochu peněz, popřípadě získala potraviny nebo nedostatkové zboží. Měli jsme jednoho bohatého příbuzného v armádě a ten nám daroval 50 dolarů, 29 Z této vrstvy lépe situovaných mající příbuzné v Japonsku pocházel i Kang Čŏl-hwan (autor knihy Pchjŏngjangská akvária ) a Kang Hjŏk (autor knihy Ihr seid hier im Paradies! ). Oba tito severokorejští občané byli přinuceni okolnostmi utéct z KLDR a v současné době žijí v Korejské republice. 30 Rozhovor s emigrantem uskutečněný 10. prosince 2012. 31 KALASHNIKOVA, Irina. Rarely seen North Korea. In The Guardian, 27. září 2010. (http://www.guardian.co.uk/world/gallery/2010/sep/27/north-korea-kim-jongil#/?picture=367060079&index=4), DOMETEIT, Gudrun. Alles (noch) unter Kontrolle. In Focus Magazin, 2005, Nr. 16. (http://www.focus.de/politik/ausland/nordkorea-alles-noch-unterkontrolle_aid_210193.html). 32 Oficiálně odpovídá jeden dolar 150 KPW, ale na černém trhu se pohybuje cena za dolar kolem 3000 KPW. Za deset dolarů se dá pořídit velmi slušný oblek. Údaje z roku 2008. Na začátku prosince roku 2009 však byla uskutečněna měnová reforma. Stará měna byla vyměněna za novou v kursu 100:1. Celkově tato reforma přispěla k snížení životní úrovně obyvatelstva. Viz F.A.Z. Nordkorea erstarrt durch die Währungsreform. In Frankfurter Allgemeine Zeitung, 4. prosince 2009. (http://www.faz.net/aktuell/wirtschaft/planwirtschaft-nordkorea-erstarrt-durchdie-waehrungsreform-1901540.html). 33 Rozhovor s emigrantem uskutečněný 10. prosince 2012. 22
což je v severní Koreji velmi mnoho peněz. Maminka začala tyto peníze rozmnožovat obchodem na černém trhu, protože ona byla opravdu šikovná. Měla totiž za sebou vysokou školu. Studovala dva roky na pedagogické univerzitě a jako slečna vyučovala na čtyřleté základní škole. 34 Maminka nejdříve nakoupila nějaké věci, po kterých byla ve společnosti velká poptávka, jako např. po módě. Ta se u nás v KLDR také mění. Je běžným pravidlem, že ten, kdo prodává jídlo na tržnici, patří k nejchudší části společnosti. Moje maminka tedy nejprve výhodně nakoupila mimo hlavní město šaty, bundy apod. Pro výjezd z hlavního města je sice zapotřebí povolení, ale jelikož je u nás ohromná korupce, je možno de facto kohokoliv uplatit (cigaretami, penězi). Pokud tě zastaví kontrola, konkrétně nějaký policajt, tak ho uplatíš. 35 Systém černého trhu je v KLDR tak vyvinutý, že existují lidé, kteří se specializují na převoz zboží z provincií na hranicích s Čínou 36 (veškeré ilegální zboží proudí do KLDR přes Čínu) do hlavního města a získané zboží pak prodávají o něco dráž, než si koupili. Prodavači z hlavního města od nich zboží převezmou a opět ho prodají o něco dráž. Dokonce ti prodavači zorganizovali s mou maminkou takovou skupinu, která v podstatě fungovala jako soukromý podnik. Každý člen měl přidělenou určitou roli, např. někdo výhodně nakoupil v nějaké provinci, jiný zboží převezl a další ho prodal v hlavním městě. Výdělek se potom spravedlivě rozdělil. 37 Podle nové Socialistické ústavy Korejské lidově demokratické republiky z dubna 34 V KLDR může být učitelkou pouze svobodná žena, která nevede sexuální život. Viz KANG, Hyok. Ihr seid hier im Paradies! Meine Kindheit in Nordkorea. 1. Aufl. München: Wilhelm Goldmann Verlag, 2005, str. 84. 35 Rozhovor s emigrantem uskutečněný 10. prosince 2012. Hjŏk Kang k tomu píše: Pro případ kontroly je vhodné mít připravenou láhev pálenky nebo balíček cigeret. Viz KANG, Hyok. Ihr seid hier im Paradies..., str. 111. 36 Již v roce 1997 nebyly na trhu k nalezení žádné vlastní severokorejské výrobky, neboť výroba v továrnách byla zastavena. Všechny šaty, které se daly koupit, pocházely z Číny. Viz KANG, Hyok. Ihr seid hier im Paradies..., str. 95. 37 Rozhovor s emigrantem uskutečněný 10. prosince 2012. 23
2009, 5. hlavy (Základní práva a povinnosti občana), článku 72: Občané mají právo na bezplatnou zdravotní péči. Všechny osoby, které již nejsou schopny pracovat kvůli stáří, nemoci nebo tělesnému postižení, senioři a nezletilí, kteří nemají žádné prostředky z podpory, mají nárok na materiální pomoc. Toto právo je zajištěno bezplatnou zdravotní péčí, širokou sítí nemocnic, sanatorií a jiných zdravotnických zařízení, státním sociálním pojištěním a dalšími systémy sociálního zabezpečení. 38 Obecně se dá shrnout, že zdravotnictví severní Koreje fungovalo tak, jak je psáno v současné ústavě KLDR do rozpadu východního bloku. Díky pomoci tehdejších komunistických států se dostávalo severokorejským nemocnicím vybavení i personálu. Jako příklad takovéto pomoci je možno uvést ve své době jednu z největších a nejrenomovanějších nemocnic provincie Hamgjŏng, Lidovou nemocnici číslo 2 v Čchŏngdžinu (v okrsku Pohang). Ta bývala dříve označována jako tzv. česká nemocnice. Po skončení korejské války sem totiž přišla skupina lékařů z Československa, vybavená na svou dobu moderními rentgenovými přístroji a inkubátory pro nedonošené děti. Po odchodu československých lékařů 39 však nemocnice začala chátrat podle výpovědi severokorejských uprchlíků v době Kim Ilsŏngovy smrti nefungovala v nemocnici jediná pojízdná ambulance a přístroje, které s sebou přivezli Čechoslováci, byly pospravovány lepícími páskami. 40 Podle údajů Světové zdravotnické organizace nevydává v současné době žádný stát méně peněz na zdravotnictví než severní Korea; to jest pod jeden americký dolar na 38 Socialist Constitution of the Democratic People's Republic of Korea. April 2009. Chapter V Fundamental Rights and Duties of Citizens. Article 72. (http://www.naenara.com.kp/en/great/constitution.php?6). 39 Celý nemocniční areál byl předán 31. prosince 1956 severokorejskému ministerstvu zdravotnictví. Vybraná skupina československých specialistů zůstala v Čchŏngdžinu až do roku 1960. Viz NÁLEVKA, Vladimír. Stalinova hra o zemi jitřní svěžesti..., str. 106. 40 DEMICK, Barbara. Die Kinogänger von Chongjin..., str. 149 150. 24
hlavu. 41 Ačkoliv je ošetření v severokorejských nemocnicích na základě ústavy bezplatné a zdravotnický personál by měl poskytovat podle článku 9 Zákona o veřejném zdravotnictví pacientům všechny lékařské služby zdarma, včetně veškerých léků podávaných pacientům, diagnózy, testů, léčby, operace, hospitalizace, lékařských prohlídek, konzultací, očkování...., mnoho lékařů a lékařek požaduje za ošetření protislužbu.uprchlíci informovali Amnesty International o tom, že museli za ošetření zaplatit cigaretami, alkoholem nebo penězi. 42 Dvacetiletá žena z Čchŏngdžinu, která uprchla z KLDR v listopadu 2008, k tomu poznamenává: Lidé v severní Koreji se neobtěžují jít do nemocnice, pokud nemají peníze, protože každý ví, že bude muset za konzultaci a léčbu zaplatit. Pokud nemáte peníze, zemřete. Lidé bez peněz mohou jen doufat, že nebudou nemocní nebo, že se jejich stav zlepší sám od sebe. Doktoři neléčí pacienty bez kompenzace, zejména pokud se jedná o operaci. Nic už není zdarma. 43 Zpráva Amnesty International též vypovídá, že mnoho Severokorejců raději upustí od konzultace s lékaři a obrátí se přímo na černý trh, aby si léky opatřili sami. Vlastní diagnózy a svévolné požívání léků mají však nezřídka fatální následky pro nemocného. Hygienické podmínky v nemocnicích jsou katastrofální. Podle údajů očitých svědků nejsou jehly před použitím dezinfikovány a ložní prádlo se nepere pravidelně. Zdravotnická zařízení jsou většinou nevytopená a opakovaně dochází k výpadkům elektřiny. Z tohoto důvodu jsou pacienti nuceni přinést si s sebou v kbelíku uhlí, aby se 41 Stav z roku 2006. Viz Amnesty International. The Crumbling state of health care in North Korea. 1. vyd. London: Amnesty International Publications, 2010, str. 18. 42 Přijetí úplatku v podobě peněz v sobě skrývá riziko zatčení a uvěznění. Proto jsou preferovány naturální platby, které je možno jednoduše směnit za hotovost na černém trhu. Viz Amnesty International. The Crumbling state of health care in North Korea..., str. 20. 43 Amnesty International. The Crumbling state of health care in North Korea..., str. 21. 25
mohlo zatopit, i své vlastní deky a jídlo. Bývalá lékařka Lidové nemocnice č. 2 v Čchŏngdžinu uvádí, že pacienti, kteří chtěli dostat infuzi, museli dokonce donést prázdné lahve (většinou od piva). Těch byl v nemocnici totiž nedostatek. Pokud přinesli jednu láhev od piva, dostali jednu infuzi. Když přinesli dvě, tak dostali dvě infuze. 44 Lékaři pracující nezřídka bez nároku na mzdu, mají léků buď málo, nebo žádné, a proto musejí lékařské zásoby často recyklovat. Zároveň se od nich očekává, že v pravém slova smyslu obětují své tělo a krev pro pacienty. Na stanicích pro oběti požárů darují svou vlastní kůži a krev k operacím. V teplejších částech severní Koreje si dokonce lékaři sami pěstují bavlnu používanou pak jako obvazový materiál. Povinné také bývá sbírání léčivých bylin v horách a jejich následné zpracování na léky. 45 Své povinnosti vykonávají lékaři často jen za denního světla nebo při svíčkách. Během operací je pacientům, kteří mají štěstí, podána anestézie, ale někdy se stává, že znecitlivění není dostatečné, aby byla bolest zcela odstraněna. Častější jsou však případy, kdy při amputacích a větších operacích vůbec žádná anestézie použita není. Neustále propukají epidemie, tuberkulóza a jiné infekční nemoci jsou na denním pořádku. 46 Problém je zhoršen nedostatečnou výživou větší části obyvatelstva skoro devět miliónů lidí, tj. více než třetina obyvatelstva trpí extrémním nedostatkem potravin. Měnová reforma z 30. listopadu 2009 vyvolala inflaci a ta vedla opět k zvýšenému nedostatku potravin. Vláda ještě zhoršuje situaci 47 zákazem placení cizí měnou a uzavíráním volných trhů s potravinami. 48 44 DEMICK, Barbara. Die Kinogänger von Chongjin..., str. 155. 45 DEMICK, Barbara. Die Kinogänger von Chongjin..., str. 152 153.. 46 Amnesty International. The Crumbling state of health care in North Korea..., str. 18 20. 47 Situace se změnila k lepšímu na konci září roku 2012, když Kim Čŏng-ŭn, umožnil poprvé rolníkům prodávat část jejich úrody. 48 Amnesty International. The Crumbling state of health care in North Korea..., str. 1. 26
4.3 Rozhovor a jeho konfrontace s prameny a literaturou Dotazovaný vypráví o svém životě v hlavním městě KLDR, kde žil se svou matkou a otcem až do začátku svého vysokoškolského studia v Praze. Ve svém strukturovaném vyprávění se zabývá bydlením, obživou a zdravotnictvím. Jeho vyprávění je v souladu s informacemi běženců, jejichž vyprávění je v citované literatuře bakalářské práce. Organizace bydlení v městském domu je podřízena životu v kolektivním duchu, odpovídající kasárenskému komunismu. 24 až 36 bytů tvoří nařízený sousedský kolektiv tzv. ban. V čele tohoto kolektivu je volená vedoucí (inminbandžang). Funkcí vedoucí je nejen organizace úklidových a dalších činností, ale zejména sledování chování všech bydlících, podávání pravidelných zpráv Státní bezpečnosti a oznamování jakýchkoliv podezřelých činností, což vede k vyvolání atmosféry strachu a podezíravosti i mezi přáteli a příbuznými. Obživa obyvatelstva je špatná až katastrofální. Mezi obyvateli jsou diferencované normy přídělu jídla, více funkcionářům, důstojníkům armády a dalším privilegovaným skupinám obyvatelstva. U ostatních se dávky řídí pracovním výkonem v zaměstnání. Překvapivé je konstatování vypravěče, že většinou jedl jednou denně. Maso ve stogramových dávkách na osobu se přiděluje dvakrát za měsíc. Ještě horší je zásobování obyvatelstva na venkově, zejména dětí. Protože většina obyvatelstva má nízké mzdy a trpí nedostatkem potravin a dalšího zboží, kvete černý obchod, ilegální pašování produktů přes Čínskou lidovou republiku a korupce na všech úrovních. Katastrofální je zdravotní péče, ačkoliv podle Socialistické ústavy z roku 2009 je 27
pro všechny bezplatná. Zdravotnické úkony jsou poskytovány za protislužby. V nemocnicích chybí léky, zdravotnický materiál a vybavení přístrojovou technikou. Ve zdravotnických zařízeních jsou katastrofální hygienické podmínky. Dotazovaný emigrant potvrzuje, jak svým svědectvím, tak kritickou kontrolou pramenů výpovědí z ostatních písemných materiálů, nízkou životní úroveň v zásobování obyvatelstva severní Koreje potravinami a kvetoucí černý trh. 28
5. Školský vzdělávací systém v KLDR 5.l Ústava KLDR o školství, Školský zákon o revoluční předškolní pedagogické výchově Po podání dílčího obrazu všedního života severokorejského občana se podrobněji zabývám školským vzdělávacím systémem v Korejské lidově demokratické republice. V první hlavě druhého článku Ústavy KLDR se říká: KLDR je revoluční stát, který navazuje na dědictví skvělých tradic hlavního revolučního boje proti imperialistickým agresorům, boje za dosažení osvobození vlastní země, svobody a blahobytu lidí. V třetí hlavě čtyřicátého prvního a čtyřicátého třetího článku se praví: Korejská lidově demokratická republika vytváří revoluční kulturu, která je skutečně propojená s lidem a slouží socialistické práci. Při vytváření socialistické národní kultury se stát staví na odpor pronikání imperialistické nekulturnosti a proti konzervatismu, chrání národní kulturní dědictví, které dále rozvíjí v souladu se socialistickou skutečností. Na základě principů socialistické pedagogiky vychovává stát novou generaci v neochvějné revolucionáře, kteří bojují za společnost a lid a zároveň je vychovává v nové, duševně, morálně a tělesně vyvinuté jedince korejského založení. 49 Povinná školní docházka je bezplatná a trvá v současné době 12 let. 50 Zahrnuje 1 rok předškolní výchovy 51, 4 roky základní školu (pro děti od 6 do 9 let 52 ) a 7 let 49 Socialist Constitution of the Democratic People's Republic of Korea. April 2009. (http://www.naenara.com.kp/de/great/constitution.php) 50 Od roku 1972 do roku 2012 byla povinná jedenáctiletá školní docházka. Od 25. září 2012 byla tato prodloužena o jeden rok, tedy na dvanáct let. KIM, Kyu-won. North Korea announces education reforms, silent on economy In The Hankyoreh, 26. září 2012. (http://english.hani.co.kr/arti/english_edition/e_northkorea/553442.html) 51 tzv. jučchiwŏn 52 Základní školy jsou v KLDR označovány termínem sodŭnghakkjo, dřívější název inminhakjo. 29
středoškolského studia (od 10 do 16 let 53 ) buď v řádných, nebo speciálních středních školách. Vysokoškolské studium je bezplatné a dělí se na akademické a celoživotní vzdělávání. Nejvýznačnější vysokou školou je Univerzita Kim Il-sŏnga 54 a Kim Čchäkova univerzita vědy a technologie 55, obě s působištěm v Pchŏngjangu. Školský zákon KLDR z roku 2012 v kapitole Revoluční předškolní pedagogická výchova 56 stanovuje základní požadavky na předškolní výchovu dětí v jeslích a v mateřských školách na základě principů socialistické pedagogiky. Nabádá k výchově děti k poznávání minulosti a lásce k socialistické budoucnosti. Stanovuje výchovu v kolektivním duchu, k lásce k práci a ohleduplnému zacházení se společným majetkem. V etické výchově klade důraz na vytváření morálky a návyků ke kultivovanému životu. Státní a výchovné instituce se musí starat o citové bohatství a umělecký talent dětí, o jejich všestranný rozvoj inteligence. V jeslích a v mateřských školkách se musí děti vyučovat mateřskému jazyku, zpívat písně, tancovat, hrát na hudební nástroje a organizovat hry. Stát poskytuje dětem ve vyšší třídě mateřské školy povinné předškolní vzdělání po dobu jednoho roku. Během tohoto povinného předškolního vzdělávání si děti mají zvyknout na revoluční organizovaný život a mají získat základní znalosti: osvojení spisovného jazyka, základy psaní a počítání, které jsou nutné ve školní výuce. 53 Střední školy jsou v KLDR označovány termínem čunghakkjo. 54 Kim Il-Sŏng čonghaptähak 55 Kim Čchäk kongop čonghaptähak 56 Če 4 čang hjŏngmjŏngdžŏgin ŏrinikjojukkjojang, str. 1069-1070. In Čosŏn Mindžudžuŭi Inmin Konghwaguk. Pŏbdžŏn. 2012. 30
Stanovené zásady a požadavky na předškolní výchovu dětí jsou rámcově v souladu s pojetím pedagogiky bývalých evropských socialistických zemí, zdůrazňující politickou, státní, národní a lidovou výchovu. Učební cíle jsou zřetelně popsány a splňují moderní trendy ve výchově povinné předškolní vzdělávání jako příprava na školní výuku (osvojování spisovného jazyka, základů psaní a počítání). Rovněž v souladu s modernizací výuky je důraz na tvořivou činnost dětí. Předložený koncept vzdělávání ve svém celku odpovídá přímému direktivnímu vyučování s exaktně stanoveným cílem socialistické výchovy a vzdělávání. Stát zaručuje, aby děti v jeslích a v mateřských školkách byly vychovávány různými formami a metodami podle jejich věkových a psychických vlastností. Zákon se přitom spokojuje s pouhou deklarací bez jakékoliv konkretizace, zejména z pozice pedagogické psychologie. Děti jsou často od raného dětství v jeslích, školkách a školách mimo rodinné prostředí. 5.2 Mateřská školka V mateřské škole jsme se učili základy psaní (rozdíl oproti evropským školám) a především pak o dětství Kim Il-sŏnga a Kim Čŏng-ila. Také jsme tančili a zpívali 57. V severokorejských mateřských školách je také speciální místnost určená k politické výuce 58, ve které se uprostřed nachází velký model vesnice Mangjŏngdä s rodným domkem Kim Il-sŏnga (popřípadě model rodiště Kim Čŏng-ila pod posvátnou horou Päktusan). Stěny jsou vyzdobeny obrazy zachycující dětství Kimů. Před začátkem hodiny se děti seřadí a spolu s učitelem se třikrát hluboce pokloní portrétu Kim Il-sŏnga 57 Rozhovor s emigrantem uskutečněný 4. dubna 2014. 58 Politická výuka však neprobíhá každý den. Tato speciální místnost je využívána několika třídami školky, které se zde v pravidelných intervalech střídají. Podle orální výpovědi severokorejského utečence je tento interval zhruba čtrnáctidenní. 31
se slovy: Děkujeme ti, otče maršále! Po tomto rituálu začíná samotná hodina. Děti jsou jedno po druhém voláni k modelu, aby převyprávěly rozličné příběhy ze života Velkého vůdce. 59 V nizozemském dokumentárním filmu North Korea: A Day in the Life z roku 2004 je zachycena učitelka, vyprávějící u modelu rodiště Kim Čŏng-ila příběh o navrácených holínkách, které budoucí generál vrátil svým rodičům poté, když uviděl, že jeho kamarádi mají pouze plátěnky, které jsou zcela rozmočené sněhem. 5.3 Interpretace rozhovoru a jeho konfrontace s prameny a literaturou Ideologizace výchovy a vzdělávání začíná již v předškolních zařízeních. V mateřské škole je hlavní náplní politické práce vnutit dětem představu, že bez vůdců z rodiny Kimů by si nemohly užívat šťastné dětství. Je vypracován model výchovy dětí k vůdcovskému principu. Vyprávěním příběhů z dětství vůdců se učí bezmezné oddanosti a lásce k minulým i současnému představiteli KLDR. Tomu slouží i učební pomůcky ve speciální učebně, obrazy rodiny Kimů, kterým se děti klaní v duchu přežívající tradice orientální konfuciánské obřadnosti. Svědectví emigranta potvrdilo, že politická výchova začíná již v předškolním věku, jak bylo demonstrováno pomocí uvedených příkladů. 5.4 Zákon o všeobecném vzdělání na základních a středních školách V odstavci 1 citovaného zákona se hovoří o cílech všeobecného vzdělání na základních a středních školách. Výchovně vzdělávací zákon směřuje k tomu, aby se 59 LANKOV, Andrei. The Official Propaganda in The DPRK: Ideas and Methods. Moscow, 1995. (http://north-korea.narod.ru/propaganda_lankov.htm). 32
zlepšila všeobecně vzdělávací činnost sestavením přísného systému a pravidel při realizaci bezplatného povinného vzdělání, při zakládání a provozování všeobecných vzdělávacích organizací a při školení vzdělávacích pracovníků, aby byli schopni vychovávat novou generaci schopných pracovníků pro zemi tím, že si osvojí inteligenci, morálku a dobrou fyzickou kondici. V odstavci 2 jsou stanoveny zásady vývoje všeobecně vzdělávacích činností. Upřednostňuje se bezpodmínečně vzdělávací činnost oproti jiným činnostem, což je jednoznačnou politikou státu. Stát dále vyvíjí všeobecnou vzdělávací činnost tím, že nadále zlepšuje a zdokonaluje socialistický vzdělávací systém dle aktivních požadavků současného vývoje. V odstavci 3 se definuje všeobecné vzdělávání jako realizace všeobecného, nyní již dvanáctiletého povinného vzdělávání. Všeobecným vzděláváním je myšleno základní vzdělání, které poskytuje nejobyčejnější a nejzákladnější znalosti o přírodě a o společnosti. K všeobecnému vzdělání patří i předškolní vzdělávání, vzdělávání na základních školách a střední vzdělávání. Stát bezpodmínečně poskytuje všeobecné jedenáctileté 60 povinné vzdělání a tím zajišťuje, aby celá nová generace získala úplné obecné středoškolské vzdělání před tím, než dosáhne věku, kdy bude pracovat. V odstavci 4 se stanovuje princip zajištění vzdělávacích podmínek. Toto státní zajišťování vzdělávacích podmínek je přirozeným požadavkem socialistického systému. Stát moderně vybavuje vzdělávací zařízení, jako jsou školy, studentské paláce, studentské kluby, pionýrské tábory a mateřské školy. Zároveň je stát správně provozuje. V odstavci 5 jsou stanoveny principy školení učitelů. Učitel je považován za přímého vykonavatele vzdělávací činnosti. Stát harmonicky nastavuje vzdělávací 60 Od 25. září 2012 prodlouženo na dvanáct let. 33
systém, který produkuje učitele a vychovává schopné učitele v oblasti všeobecného vzdělávání s ohledem na budoucnost. V odstavci 6 jsou stanoveny principy zesíleného hmotného a technického základu (vybavení a peněžní prostředky) v oblasti všeobecného vzdělávání, což je základní zárukou pro další vývoj vzdělávací činnosti. Stát má i nadále zvyšovat hmotný a technický základ v oblasti všeobecného vzdělávání na základě systematického zvyšování peněžních investic. V dalších odstavcích jsou deklarovány základní požadavky socialistické výchovy, znovu se opakuje, co již bylo řečeno v souvislosti spředškolní výchovou. Akcentují se třídní základy morálky s využitím výkladu o minulosti Korejského poloostrova, který je rozdělen na severní a jižní část. Hovoří se o výchově ke kolektivismu a lásce k práci. Otevřeně se mluví o tom, že státní a výchovné instituce musí vyučovat tak, aby děti měly rády práci a aby si zvykly od dětství pracovat. Znovu se opakuje výchova k ohleduplnému zacházení se společným majetkem. Státní a výchovné instituce musí pracovat s mládeží tak, aby si vážila společného majetku. Výuka musí zohledňovat vytváření morálně správného charakteru a kultivaci života. V závěrečné části se hovoří o citovém bohatství a o uměleckém talentu dětí a o nutnosti rozvíjet jejich inteligenci. 61 Hodnotíme-li Zákon o všeobecném vzdělávání na základních a středních školách KLDR docházíme k závěru, že svým pojetím a obsahem je produktem pedagogiky, pojímané jako normativní teorie. Znamená to vytyčování, předpisování ideální podoby toho, čeho se má výchovou jedinců, skupin, národa dosáhnout. Jednostranným přeceňováním normativní účelovosti pedagogiky se ztrácí vědeckost 61 Če 1 čang pothongkjojukpŏb, str. 1069-1070. In Čosŏn Mindžudžuŭi Inmin Konghwaguk. Pŏbdžŏn. 2012. 34