Odbor bezpečnostní politiky a prevence kriminality. Praha 25. dubna 2016. Počet listů: 9

Podobné dokumenty
Odbor bezpečnostní politiky. Praha 15. října Počet listů: 9

Česká zemědělská univerzita v Praze Fakulta provozně ekonomická. Obor veřejná správa a regionální rozvoj. Diplomová práce

INFORMACE O NĚKTERÝCH OBLASTECH K ŘEŠENÍ VE VĚCI JEDNOTEK SBORŮ DOBROVOLNÝCH HASIČŮ OBCÍ A SPOLKŮ PŮSOBÍCÍCH NA ÚSEKU POŢÁRNÍ OCHRANY

Sociálně demografická analýza ( zdroj ČSÚ rok 2007 ke dni ) Pozn. : Analýza je zaměřena především na kriminálně rizikové skupiny.

BAROMETR MEZI STUDENTY 4., 5., a 6. ročníků lékařských fakult v České republice

ZPRÁVA O ŠKOLE ZA ŠKOLNÍ ROK 2005/2006

Návrh individuálního národního projektu. Podpora procesů uznávání UNIV 2 systém

ZPRÁVA O ČINNOSTI MĚSTSKÉ POLICIE DESNÁ ZA ROK 2014

Zpráva o zhodnocení průběhu plnění Koncepce vzdělávání v oblasti krizového řízení a stanovení dalšího postupu

ŘÁD UPRAVUJÍCÍ POSTUP DO DALŠÍHO ROČNÍKU

Postoj české veřejnosti k přijímání uprchlíků prosinec 2015

3. Využití pracovní síly

ČTVRT MILIÓNU NEAKTIVNÍCH DŮCHODCŮ CHTĚLO PRACOVAT

BEZPEČNOSTNÍ ZPRÁVA ZA ROK Obvodní oddělení Policie České republiky K R Á L Í K Y

3. NEZAMĚSTNANOST A VOLNÁ PRACOVNÍ MÍSTA

Vyhláška č. 294/2015 Sb., kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích

Postoj české veřejnosti k přijímání uprchlíků říjen a listopad 2015

PRO SCHŮZI VLÁDY. Rozbor financování nestátních neziskových organizací z veřejných rozpočtů v roce 2013

U S N E S E N Í. takto:

Příloha č. 1. Základní pojmy

PROGRAM PREVENCE KRIMINALITY NA ROK 2015 PRO MĚSTO LIBEREC

projekty environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty (EVVO)

eská republika - Ministerstvo vnitra Unie t lovýchovných organizací Policie eské republiky uzavírají smlouvu o spolupráci l. 1 Ministerstvo a unie

KLÍČE KE KVALITĚ (METODIKA II)

VÝROČNÍ ZPRÁVA ZA ROK Shrnutí činnosti za rok Konkrétní spolupráce se ZŠ Nový svět v Opavě

na sále Kulturního domu v Rudolticích dne 7. října 2013


Dětské zastupitelstvo města Litoměř. ěřice. Prezentace 10/02/05

PŘEHLED VYBRANÝCH ZJIŠTĚNÍ DOTAZNÍK PRO ABSOLVENTY POBYTŮ ERASMUS

Závěrečná zpráva 2015 Dům Světluška

Disciplinární řád. 1 Účel disciplinárního řádu

A. PODÍL JEDNOTLIVÝCH DRUHŮ DOPRAVY NA DĚLBĚ PŘEPRAVNÍ PRÁCE A VLIV DÉLKY VYKONANÉ CESTY NA POUŽITÍ DOPRAVNÍHO PROSTŘEDKU

PŘIJÍMACÍ ŘÍZENÍ. Strana

Odůvodnění veřejné zakázky. Přemístění odbavení cestujících do nového terminálu Jana Kašpara výběr generálního dodavatele stavby

Zápis č. 02/2015 z jednání Místní komise Štěpnice ze dne

UZAVÍRÁNÍ SŇATKŮ Z HLEDISKA ŘÁDŮ ČCE A ČESKÉHO PRÁVNÍHO ŘÁDU 1

Z P R Á V A. Strana 1 (celkem 5)

ZNAK ČERVENÉHO KŘÍŽE, JEHO OCHRANA A UŽÍVÁNÍ

Názory na bankovní úvěry

Správní obvod (název a sídlo) Městská část Praha 12 se sídlem Písková 830/25, Praha 4. Charakteristika mateřské školy

Signální zpráva o průběhu realizace projektu Postoje občanů k prevenci kriminality a k bezpečnosti včetně důvěry občanů v bezpečnostní složky 12/2012

NECHANICE 2020 STRATEGICKÝ PLÁN ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z PROCESU STRATEGICKÉHO PLÁNOVÁNÍ BŘEZEN 2008

Metodické pokyny Obsah

Město Mariánské Lázně

STATUTÁRNÍ ORGÁN Valná hromada Kristýna Ciprová, Markéta Dolejší, Alexandra Doleželová, Magdalena Hornová, Markéta Štěpánová

VI. Finanční gramotnost šablony klíčových aktivit

PASPORT CYKLOSTEZEK & KONTAKTY

KANCELÁŘ STAROSTY A TAJEMNÍKA

k žádosti o dotaci v rámci Programu prevence kriminality a extremismu v roce Úsvit

OBEC VITĚJOVICE. Obecně závazná vyhláška č. 1/2012, o místních poplatcích ČÁST I. ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

GYMNÁZIUM JOSEFA JUNGMANNA, LITOMĚŘICE, Svojsíkova 1, příspěvková organizace CZ.1.07/1.5.00/

VZDĚLÁVÁNÍ A OSOBNOST KNIHOVNÍKA

10340/16 mg/jh/lk 1 DG G 2B

219/1999 Sb. ZÁKON ze dne 14. září o ozbrojených silách České republiky ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ. Předmět právní úpravy

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU)

M e t o d i c k ý materiál odboru dozoru a kontroly veřejné správy Ministerstva vnitra

Alternativy zajištění a jejich uplatňování v České republice

OIKUMENE AKADEMICKÁ YMCA

Česká školní inspekce Středočeský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Č. j. ČŠIS-2460/10-S. Želivského 805, Kolín IV

Odbor investic a rozvoje V Písku dne: MATERIÁL PRO JEDNÁNÍ RADY MĚSTA PÍSKU DNE

Zápis z X. veřejného zasedání zastupitelstva obce Všejany, konaného dne v 19:00 hodin v zasedací místnosti OÚ Všejany

městské části Praha 3 pro rok 2016 připravila

- ZO se zabývalo také přípravami oslav Dne obce. Ten by měl proběhnout v první polovině září. Termín bude upřesněn po dohodě s účinkujícími.

SBÍRKA ZÁKONŮ. Ročník 2008 ČESKÁ REPUBLIKA. Částka 101 Rozeslána dne 21. srpna 2008 Cena Kč 29, O B S A H :

Posilování sociálního dialogu v místním a regionálním správním sektoru. Diskusní dokument

Školení starostů obcí. Povinnosti obce v oblasti požární ochrany 2015

Dokončení přesídlení Přesídlení krajanů z Kazachstánu v roce 2007

Program prevence kriminality Městské policie Liberec na rok 2010

Zápis č. 06/Z6 z 6. jednání Zastupitelstva MČ Brno-Žebětín, konaného dne 11. dubna 2011

Principy soužití menšiny s většinovou společností

Zápis z jednání grantové komise. ze dne

NAPOLEONSKÉ VÁLKY Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/ Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_03_18

Ministerstvo kultury Odbor umění, literatury a knihoven KNIHOVNA 21.STOLETÍ

MEMORANDUM. Poděkování II. Co nás trápí:

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE PŘÍKAZ. Č. j.: ÚOHS-S0922/2015/VZ-45149/2015/532/KSt Brno: 17. prosince 2015

Zápis ze 3. zasedání ZO Vráž dne

MĚSTSKÁ POLICIE HODONÍN

Zápis ze 6. zasedání Zastupitelstva Obce Studená konaného dne v 18:00

PRACOVNÍ DOKUMENT. CS Jednotná v rozmanitosti CS o situaci nezletilých osob bez doprovodu v Evropské unii. Zpravodajka: Nathalie Griesbeck

OBEC KNĚŽMOST. Na Rynku Kněžmost. OBECNĚ ZÁVAZNÁ VYHLÁŠKA č. 2/2015. o místních poplatcích ČÁST I. ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

VÝROČNÍ ZPRÁVA O ČINNOSTI DĚTI PATŘÍ DOMŮ, O.S., V ROCE 2008

Městská policie Hrádek nad Nisou

Rychnov nad Kněžnou. Trutnov VÝVOJ BYTOVÉ VÝSTAVBY V KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI V LETECH 1998 AŽ

PRACOVNÍ SKUPINA PRO OCHRANU ÚDAJŮ ZŘÍZENÁ PODLE ČLÁNKU 29

Soukromá střední odborná škola Frýdek-Místek, s.r.o.

VY_32_INOVACE_OV_1AT_01_BP_NA_ELEKTRO_PRACOVISTI. Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Dubno

Z á p i s č. 5 / 2008

Zpráva o situaci v oblasti migrace ke dni 15. dubna 2016

SKP Jihlava. Poslání a cíl naší práce

Výroční zpráva o činnosti sdružení za rok 2012

INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Mateřská škola, Hrušovany nad Jevišovkou, okres Znojmo, příspěvková organizace. Na vršku 495, Hrušovany nad Jevišovkou

84/1990 Sb. ZÁKON ze dne 27. března 1990

Česká školní inspekce Středočeský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Čj.: ČŠIS-128/11-S. Mateřská škola Červený Újezd, okres Praha-západ

obecně závazné vyhlášky o vedení technické mapy obce A. OBECNÁ ČÁST Vysvětlení navrhované právní úpravy a jejích hlavních principů

S B Í R K A O B S A H :

RAPEX závěrečná zpráva o činnosti systému v roce 2012 (pouze výtah statistických údajů)

Změna sídla České báňského úřadu

PROVÁDĚCÍ OPATŘENÍ KE KODEXU CHOVÁNÍ POSLANCŮ EVROPSKÉHO PARLAMENTU V SOUVISLOSTI S FINANČNÍMI ZÁJMY A STŘETY ZÁJMŮ

Zápis z porady obecních knihovníků okresu Náchod, která se uskutečnila v Městské knihovně v Náchodě

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y

Transkript:

Odbor bezpečnostní politiky a prevence kriminality Praha 25. dubna 2016 Počet listů: 9 Extremismus Souhrnná situační zpráva 1. čtvrtletí roku 2016 1

Obsah 1. Informace k vývoji extremistické scény v 1. čtvrtletí roku 2016... 3 1.1. Vývoj extremistické scény... 3 1.2. Pravicově extremistická scéna... 4 1.3 Protiislámské a protimigrační subjekty... 5 1.3. Levicově extremistická scéna... 6 2. Statistiky... 7 2.1. Extremistická kriminalita v 1. čtvrtletí roku 2016... 7 2.2. Extremistická kriminalita v 1. čtvrtletí roku 2016 podle krajů... 8 2

1. Informace k vývoji extremistické scény v 1. čtvrtletí roku 2016 1.1. Vývoj extremistické scény V období od ledna do března roku 2016 bylo zaznamenáno celkem 73 zájmových akcí politicky motivovaných extremistických uskupení, anebo akcí, kterých se aktivně zúčastnili jejich stoupenci. Z toho 33 akcí uspořádaly levicově extremistické subjekty a 32 pravicově extremistické subjekty. Celkem 8 akcí uspořádala extremistická protiislámská a protiimigrantská uskupení. V 1. čtvrtletí bylo zjištěno celkem 47 trestných činů s extremistickým podtextem. Hlavními tématy všech extremistických subjektů zůstala i nadále migrace, kritika a odmítání Evropské unie. V souvislosti s tím byla kritizována část politické reprezentace, zejména pak někteří vládní představitelé. Jako určitá protiváha nebo alternativa k členství v Evropské unii byla některými subjekty, kritizujícími příliv migrantů a využívajícími vyhrocený nacionalismus, účelově zdůrazňována nutnost orientace na Ruskou federaci a prezidenta Putina. Tuto proruskou orientaci bylo možné vysledovat zejména u Národní demokracie. Terčem kritiky některých, zejména pravicových, extremistů se stala i média, především pak veřejnoprávní. Tito extremisté je obviňovali s nepravdivého či zavádějícího informování veřejnosti. Snažili se tím snížit jejich důvěryhodnost. V této souvislosti pak propagovali a využívali média alternativní. Řada těchto alternativních sdělovacích prostředků se účelově uchylovala k prokazatelným dezinformacím a konspiračním teoriím. Alternativní média se vyznačovala neuváděním zdrojů informací. Při prokázání nepravdivosti některých tvrzení se obvykle ani nepokoušela o další vysvětlení. Obvykle pro ně bylo dostačující vypuštění zprávy na veřejnost. Velké bezpečnostní riziko lze spatřovat v tendencích vytvářet tzv. protiislámské či protiimigrantské domobrany. Subjekty, které je propagovaly, cíleně vyvolávaly a udržovaly pocity ohrožení ze strany muslimské komunity a migrantů. Oproti minulým letům, kdy tyto ambice cílily převážně na mladé neonacistické militanty a hooligans, lze vysledovat kvalitativní změnu. Současná mobilizace cílila spíše na starší ročníky osob, které jsou nespokojeny s polistopadovým vývojem. Cíleně bylo apelováno na lidi, kteří už mají nějakou zkušenost s bezpečnostními složkami. 3

Extrémní levice nadále postrádala dlouhodobější témata. Potýkala se s tím, že velkou část veřejnosti její obecně formulované požadavky na změnu uspořádání společnosti příliš nezajímají. Omezené množství vůdčích individualit v této scéně mezi sebou často obtížně spolupracuje a nedokáže dosáhnout konsenzu. Proto se krajní levice orientovala pouze na dílčí věci, na kterých se dokázala shodnout. Klíčovou aktivitou byly protesty proti projevům nenávisti a xenofobie. Především stoupenci anarchismu reflektovali pokračující policejní vyšetřování případů souvisejících s touto ideologií. V souvislosti s koncem povolené doby užívání objektu bývalé polikliniky na pražském Žižkově anarchisté podpořili Autonomní sociální centrum Klinika. 1.2. Pravicově extremistická scéna Krajně-pravicové hnutí bylo nadále rozštěpené rivalitou mezi Dělnickou stranu sociální spravedlnosti a Národní demokracií. Ta byla způsobena zejména osobní nevraživostí mezi předsedy obou subjektů, tedy mezi Tomášem Vandasem a Adamem B. Bartošem. Obě strany postrádaly výraznější podporu ze strany tradičních neonacistů. Ti se veřejně prakticky neprojevovali. Pouze se zúčastňovali koncertů svých oblíbených kapel, zejména pak v zahraničí. Národní demokracie se již v roce 2015 výrazně rozvíjela. Vytvářela místní organizace v různých regionech. Od obecné kritiky Evropské unie se přesunula ke kritice tuzemské politické reprezentace, zejména pak České strany sociálně demokratické a premiéra Sobotky. Dokázala na své akce přilákat široké spektrum zpravidla jinak marginálních politických hnutí a iniciativ. Oproti jiným subjektům se Národní demokracie vymykala velmi radikální rétorikou. Chtěla tím na sebe upozornit v rámci široké a nesourodé scény politických subjektů, které opakují v různých obměnách tytéž populistické argumenty. Počátkem února vznikla oficiálně krajská organizace Národní demokracie v Karlovarském kraji, jejímž předsedou se stal Michal Hudák. Hudák byl dříve členem Dělnické strany sociální spravedlnosti a aktivistou dnes již neaktivního neonacistického uskupení Národní odpor Krušnohoří. S Národní demokracií spolupracovali i aktivisté ze spolku Národní obroda. Vůdčí postavou Národní obrody byl známý a aktivní neonacista Pavel Matějný. Na seznamu příznivců Národní demokracie bylo možné nalézt i různé proruské iniciativy a jednotlivce. Proto bylo možné zaznamenat na demonstracích Národní demokracie výskyt symbolů či hesel spojených se Shromáždění Národní demokracie na Vítězném nám. v Praze dne 6.2. V popředí patrná vlajka s motivem svatojiřské stuhy, symbolem proruské orientace separatistů na jihovýchodě Ukrajiny. Vlevo prapor Národní domobrany. současnou politikou Ruské federace a Vladimíra Putina. Konkrétně např. tzv. svatojiřské stuhy, vlajky samozvaných republik na východě Ukrajiny apod. Adam B. Bartoš se rovněž neúspěšně pokusil o oslovení Miroslava Sládka. Sládek se prostřednictvím svého projektu SRP RSČ 2016 snažil o obnovení své politické kariéry. 4

Národní demokracie i Dělnická strana sociální spravedlnosti se dne 6. února připojily k sérii protiimigračních demonstrací ve vybraných evropských městech. Demonstrace v Brně, kterou společně organizovaly obě zmíněné strany, se zúčastnilo zhruba 400 osob. Proběhla bez narušení veřejného pořádku. V Praze bylo oznámeno několik shromáždění proti migraci i několik shromáždění odpůrců protiislámských a protiimigrantských uskupení. Tyto akce dokázaly přivést do pražských ulic několik tisíc lidí. Téma migrace prokázalo svůj vysoký mobilizační potenciál a schopnost polarizovat společnost. Zdaleka ne všichni účastníci shromáždění byli extremisté. Z extremistických subjektů pak z pozice kritiků imigrace na shromážděních výrazně participovali zejména Národní demokracie a Blok proti islámu. Na straně jejich odpůrců významně figurovali anarchisté. Došlo k opakovaným střetům a konfliktům mezi stoupenci obou názorových proudů. Mediálně byl nejvíce zmiňován incident v Thunovské ulici. V souvislosti s tímto konfliktem se objevila dezinformace o tom, že střet znepřátelených skupin měl být ve skutečnosti řízenou policejní provokací. Této naprosto vymyšlené lži se ujala řada tzv. alternativních médií. Fáma o muži v hnědé bundě dobře ilustruje způsob, jakým se tyto sdělovací prostředky snaží znevěrohodnit fungování veřejných institucí, a tím i principy fungování demokratického státu. Alarmující byla rychlost a dosah šíření této lži. Na 26. března svolala Národní demokracie do Prahy pochod z Václavského náměstí k Lidovému domu. Shromáždění se zúčastnilo zhruba 200 osob. Z rozhodnutí Magistrátu hl. m. Prahy bylo předčasně ukončeno z důvodu podezření na protiprávní jednání v souvislosti s obsahem projevu Adama B. Bartoše. V reakci na vytváření dojmu o údajném ohrožení státu a jeho neschopnosti zajistit bezpečnost svých občanů spustila Národní demokracie projekt tzv. Národní domobrany. V lednu byla ustanovena Rada Národní domobrany, kterou tvoří Marek Obrtel (bývalý velitel Československých vojáků v záloze za mír, dříve Českoslovenští vojáci v záloze proti válce plánované velením NATO), František Krejča (předseda branné a armádní komise Národní demokracie) a Nela Lisková (politička, jejíž názory jsou často prezentovány na alternativních zpravodajských webech). Prostřednictvím internetové prezentace se domobrana snažila vytvořit falešný dojem početné a rozvíjející se organizace. Jediná akce, kterou Národní domobrana reálně organizovala střelby v obci Jelen u Kolína dne 6. března, proběhla s nízkou početní účastí. Koncem března navštívili Krejča a Lisková jako delegace Národní domobrany tzv. Doněckou lidovou republiku. Údajně podnětná a inspirativní návštěva byla reflektována v ruských oficiálních a tuzemských alternativních médiích. 1.3 Protiislámské a protimigrační subjekty Záměr vytvořit domobranu či spíše oddíly dobrovolníků zaměřených na ostrahu hranic avizoval i spolek Blok proti islámu se stranou Úsvit Národní koalice. Při vytváření tzv. Stráže obrany státu (SOS) byla využívána podobná argumentace jako u Národní domobrany. Podobně jako u projektu Národní demokracie se i v případě tzv. sosáků jedná zatím o virtuální projekt. Blok proti islámu organizoval jedno z protimigračních shromáždění konaných dne 6. února v Praze. Představitelé Bloku proti islámu a Úsvitu Národní koalice se dohodli na záměru participovat na sérii celoevropských protestů proti migraci organizovaných v jeden den s německým hnutím PEGIDA a zástupci dalších podobně smýšlejících uskupení. Toto setkání se uskutečnilo dne 23. ledna v Roztokách u Prahy a zástupci ČR (Blok proti islámu, Úsvit-Národní koalice), Slovenska, Bulharska, Polska, Estonska, Německa, Rakouska, Nizozemí a Itálie zde podepsali tzv. Pražskou deklaraci. 5

Po tomto únorovém shromáždění se Blok proti islámu a Úsvit Národní koalice soustředily v rámci kampaně před krajskými volbami spíše na besedy s občany. Úsvit Národní koalice se pokusil o změnu stanov strany. Cílem mělo být mj. spojení s Blokem proti islámu v jeden subjekt s názvem Úsvit s Blokem proti islámu. Ministerstvo vnitra však tuto změnu nepovolilo. Podle jeho rozhodnutí název Úsvit s Blokem proti islámu je způsobilý vzbudit přesvědčení, že cíle strany směřují k popírání rovných práv a svobod občanů pro jejich náboženské smýšlení. Spolupráci těchto dvou subjektů s obdobně se profilující stranou Svoboda a přímá demokracie znemožňovala přetrvávající animozita mezi politickými představiteli Úsvitu Národní koalice a Tomiem Okamurou. 1.3. Levicově extremistická scéna Osoby z řad krajně levicového a zejména anarchistického spektra se zapojovaly do aktivit proti pravicově extremistickým a protiimigrantským a protiislámským subjektům. Tyto protestní aktivity byly zatím převážně nenásilného charakteru. Ojedinělé střety zaznamenané během demonstrací dne 6. února v Praze nicméně naznačují, že konflikty mezi oběma tábory mohou přerůst v oboustrannou násilnou konfrontaci. Ve večerních hodinách dne 6. února došlo k později medializovanému incidentu u Autonomního sociálního centra Klinika, kam neznámí pachatelé, zřejmě z řad fotbalových hooligans, vhodili dýmovnice a kameny. K útoku došlo zhruba měsíc před koncem období souhlasu státu s užíváním objektu. Nepřímo se stal argumentem v následné diskuzi ohledně prodloužení či neprodloužení tohoto souhlasu. Aktivisté objekt navzdory vypršení lhůty k vyklizení neopustili a využívali ho nadále neoprávněně. Na vzniku a chodu centra Klinika se v minulosti podílely osoby aktivní v rámci anarchistické scény a probíhaly v něm akce s anarchistickým podtextem. Centrum jako takové ale nelze označit jako levicově extremistické, protože v obecné rovině nenaplňuje definiční znaky, které využívá Ministerstvo vnitra. Část anarchistického hnutí se nadále zaměřovala na podporu stíhaných v rámci tzv. operace Fénix související s údajnou přípravou teroristického útoku na vlak. Zadržení podezřelých osob a domovní prohlídky proběhly v loňském roce. Jejich výsledkem bylo obvinění 6 osob. Jako projev solidarity s jedním z obžalovaných, který byl nadále vazebně stíhán, bylo dne 14. února v ranních hodinách zapáleno v Praze služební vozidlo Policie ČR a další bylo následným požárem poškozeno. Umyslně zapálená policejní vozidla ze dne 14.2. v Praze. Vpravo hledaný Lukáš Borl. V prvním čtvrtletí pokračovaly i nátlakové akce militantního anarchistického uskupení Síť revolučních buněk proti pražské restauraci Řízkárna. Militantní anarchisté v boji proti jejímu majiteli v minulosti využili široké spektrum nezákonných aktivit. V tomto čtvrtletí se jednalo zejména o pravidelné nahlašování bomb údajně umístěných v restauraci prostřednictvím anonymních emailových zpráv. V souvislosti s vyšetřováním aktivit Sítě revolučních buněk, které se od ledna 2014 přihlásilo k celkem 15-ti žhářským útokům, bylo dne 11. prosince 2015 vyhlášeno pátrání po podezřelém Lukáši Borlovi. Borl se přibližně od konce července roku 2015 záměrně skrývá na neznámém místě. 6

2. Statistiky PČR přešla na přelomu roku na nový systém správy statistik kriminality. Z provozních důvodů nebylo možné dosud vygenerovat statistiku počtu pachatelů. V další čtvrtletní zprávě již bude údaj doplněn. 2.1. Extremistická kriminalita v 1. čtvrtletí roku 2016 Kriminalita - extremismus za období 1. 1. 2016 do 31.3.2016 Trestný čin Zjištěno Objasněno úmyslné ublížení na zdraví ( 145, 146, 146a) 4 2 násilí a vyhrožování proti skupině obyvatel a jednotlivci ( 352) 8 5 nebezpečné vyhrožování ( 353) 1 1 poškozování cizí věci ( 228) 2 výtržnictví ( 358, 359) 1 výtržnictví na sportovních a veřejných akcích ( 358) 9 5 sprejerství ( 228/2) 2 hanobení národa, rasy, etnické nebo jiné skupiny ( 355) 5 3 podněcování k národnostní a rasové nenávisti ( 356) 2 1 podpora a propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod občanů ( 403, 13 7 404, 405) Celkem 47 24 Za první čtvrtletí roku 2016 je evidováno 47 trestných činů s extremistickým podtextem. Z toho 24 jich bylo objasněno. Nejvíce byl zastoupen TČ podpora a propagace hnutí (13 zjištěných, 7 objasněných), výtržnictví na sportovních a veřejných akcích (9 zjištěných a 5 objasněných) a násilí a vyhrožování proti skupině obyvatel a jednotlivci (8 zjištěných, 5 objasněných) Leden Únor Březen Trestný čin Zjištěno Objasněno Zjištěno Objasněno Zjištěno Objasněno úmyslné ublížení na zdraví ( 3 2 1 145, 146, 146a) násilí a vyhrožování proti skupině 3 3 4 1 1 1 obyvatel a jednotlivci ( 352) nebezpečné vyhrožování ( 353) 1 1 poškozování cizí věci ( 228) 1 1 výtržnictví ( 358, 359) 1 výtržnictví na sportovních a 5 5 4 veřejných akcích ( 358) sprejerství ( 228/2) 2 hanobení národa, rasy, etnické 2 2 1 1 2 nebo jiné skupiny ( 355) podněcování k národnostní a 1 1 1 rasové nenávisti ( 356) podpora a propagace hnutí 4 1 2 7 6 směřujícího k potlačení práv a svobod občanů ( 403, 404, 405) Celkem 18 14 10 3 19 7 7

Za měsíc leden roku 2016 je evidováno 18 zjištěných trestných činů s extremistickým podtextem, z nich bylo 14 objasněno. V únoru je bylo zjištěno 10 těchto TČ (z toho 3 byly objasněny) a v březnu 19 TČ (z toho 7 objasněno). 2.2. Extremistická kriminalita v 1. čtvrtletí roku 2016 podle krajů Leden Únor Březen Zjištěno Objasněno Zjištěno Objasněno Zjištěno Objasněno Hl. m. Praha 6 5 1 4 3 Středočeský 1 1 1 1 1 Jihočeský 1 1 1 1 Plzeňský 1 Ústecký 1 1 1 2 1 Jihomoravský 1 2 3 1 Moravskoslezský 3 2 Olomoucký 2 Zlínský 6 5 4 Vysočina 1 Pardubický 1 Liberecký 1 1 1 1 1 Celkový součet 18 14 10 3 19 7 V prvním čtvrtletí vévodila statistikám Praha s 11 zjištěnými TČ s extremistickým podtextem (6+1+4). 8 z těchto skutků se v Praze podařilo objasnit. Na druhé místo se netradičně dostal Zlínský kraj s 10 TČ (6+0+4). Třetí v pořadí je kraj Jihomoravský s 6 zjištěnými TČ (1+2+3). Pouze 1 TČ s extremistickým podtextem byl za celé období zjištěn v Plzeňském a Pardubickém kraji a v kraji Vysočina. Kriminalita s extremistickým podtextem v krajích ČR srovnání Q1 2015 a Q1 2016 1.1. - 31.3.2015 1.1. - 31.3.2016 změna kraj zjištěné objas. zjištěné objas. zjištěno TČ TČ TČ TČ Praha 8 4 11 8 3 Středočeský 7 5 3 2-4 Jihočeský 4 0 2 2-2 Plzeňský 2 1 1 0-1 Karlovarský 0 0 0 0 0 Ústecký 7 6 4 2-3 Liberecký 0 0 3 2 3 Královéhradecký 4 4 0 0-4 Pardubický 0 0 1 0 1 Vysočina 1 0 1 0 0 Jihomoravský 2 0 6 1 4 Olomoucký 3 1 2 0-1 8

Moravskoslezský 9 3 3 2-6 Zlínský 3 0 10 5 7 ČR 50 24 47 24-3 V meziročním porovnání registrujeme v rámci celé republiky podobná čísla jak z hlediska zjištěných, tak i objasněných TČ s extremistickým podtextem. Nejvyšší nárůst zjištěných TČ byl ve Zlínském kraji (+7), největší pokles pak v kraji Moravskoslezském (-6). 9