Rámcový vzdělávací program pro specializaci dramatická výchova oboru Pedagogické lyceum.

JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ Divadelní fakulta Ateliér Divadlo a výchova Obor Divadlo a výchova Rámcový vzdělávací program pro specializaci dramatická výchova oboru Pedagogické lyceum. Diplomová práce Autor práce: BcA. Marek Doležel Vedoucí práce: prof. PhDr. Silva Macková Oponent práce: Mgr. Magdaléna Lípová Brno 2012

Bibliografický záznam DOLEŽEL, Marek. Rámcový vzdělávací program pro specializaci dramatická výchova oboru Pedagogické lyceum. Brno: Janáčkova akademie múzických umění v Brně, Divadelní fakulta, Ateliér Divadlo a výchova, 2012. 57 s. Vedoucí diplomové práce prof. PhDr. Silva Macková. Anotace Práce analyzuje obsahový okruh dramatická výchova v Rámcovém vzdělávacím programu pro obor Pedagogické lyceum. Skládá se ze dvou částí. První část obsahuje teoretické podklady, ve kterých je definovaný systém českého školství a obor Pedagogické lyceum. Ve druhé části je na základě několika srovnání upozorňováno na nedostatky současné podoby obsahového okruhu a jeho nový návrh. Annotation This thesis analyzes the content range of drama in the Framework Educational Programme for Pedagogical Lyceum. The work consists of two parts. The first section provides a theoretical basis, which is defined the Czech education system and the Pedagogical Lyceum. In the second part is based on several comparisons draw attention to shortcomings of the current circuit forms the content of his new proposal. Klíčová slova školní vzdělávací program; rámcový vzdělávací program, kurikulum; střední pedagogická škola; pedagogické lyceum; klíčové kompetence; maturitní zkouška; Keywords School Educational Program; Framework - Educational Programme; curriculum; Secondary School of Education; Pedagogical Lyceum; core competencies; graduation; 2

Prohlášení Prohlašuji, že jsem předkládanou práci zpracoval samostatně a použil jen uvedené prameny a literaturu. Současně dávám svolení k tomu, aby tato diplomová práce byla umístěna v Knihovně JAMU a používána ke studijním účelům. V Brně dne 25. 5. 2012 BcA. Marek Doležel 3

Velmi děkuji prof. PhDr. Silvě Mackové za společné diskuze, připomínky, názory a rady, které pomohly ke vzniku této diplomové práce. Děkuji svým rodičům za podporu při studiu. 4

Obsah Obsah... 1 Úvod... 3 1 Školství České republiky... 5 1.1 Zásady a cíle vzdělávání... 6 1.2 Systém školství České republiky... 8 2 Rámcový vzdělávací program... 9 2.1 Pojetí rámcových vzdělávacích programů pro střední odborné vzdělávání... 10 2.2 Vymezení pojmů používaných v rámcových vzdělávacích programech... 11 3 Sekundární vzdělávání... 12 3.1 Střední odborné vzdělání... 13 3.1.1 Kompetence žáka středního odborného školství... 14 3.1.1.2 Klíčové kompetence žáků středního odborného vzdělávání... 15 3.1.1.3 Odborné kompetence žáků středního odborného vzdělávání... 17 3.2 Typy škol ve středním odborném vzdělávání... 19 3.3 Střední pedagogické školy... 20 3.3.1 Obory na střední pedagogické škole... 21 3.3.2 Pedagogické lyceum... 21 4 Srovnání obsahového okruhu s ostatními výchovami, a dalšími typy vzdělání 24 4.1.1 Hudební výchova... 25 4.1.2 Výtvarná výchova... 28 1

4.1.3 Dramatická výchova... 32 4.2 Srovnání výchov v Rámcovém vzdělávacím programu oboru Pedagogické lyceum... 35 4.3 Dramatická výchova v Rámcovém vzdělávacím programu základního a středního odborného vzdělávání... 39 4.4 Dramatická výchova v Rámcovém vzdělávacím programu pro gymnázia... 42 5 Návrh obsahového okruhu dramatická výchova v Rámcovém vzdělávacím programu oboru Pedagogické lyceum... 47 5.1 Návrh obsahového okruhu dramatická výchova... 49 Závěr... 54 Použitá literatura... 56 Přílohy... 58 2

Úvod Diplomová práce, jejíž první řádky právě čtete, se stává reakcí na současnou podobu obsahového okruhu dramatická výchova v Rámcovém vzdělávacím programu oboru Pedagogické lyceum. Od září 2010 jsem pedagogem dramatické výchovy na Cyrilometodějském gymnáziu a střední odborné škole pedagogické v Brně, kde vyučuji předmět Specializace dramatická výchova. Tento předmět je volitelný a je určen pro žáky druhého, třetího a čtvrtého ročníku oboru Pedagogické lyceum. Výstupem specializace je složení praktické a teoretické části maturitní zkoušky. Všichni žáci si po prvním ročníku studia vyberou, ve které dosud studované výchově chtějí dále pokračovat se zvýšenou hodinovou dotací, specializovat se na ni, a maturovat z ní. Třída se tak rozdělí v rámci výchov na tři studijní skupiny (výtvarnou, hudební a dramatickou). Předmět dramatická výchova se vyučuje v prvním ročníku tohoto oboru s dvouhodinovou dotací týdně pro celou skupinu, a od druhého ročníku se ve zmíněné specializaci navýší na čtyři vyučovací hodiny týdně. Specializace dramatická výchova se na této škole dosud nevyučovala, a tak se tedy od roku 2010 stává součástí nabídky povinně volitelných předmětů, a je vnímána jako plnohodnotné doplnění dalších dvou specializací, které jsou žákům nabízeny. Jako pedagog jsem postaven před těžký a zodpovědný úkol. Pro časový horizont tří let studia tohoto předmětu musím připravit tematické plány, školní vzdělávací program a podobu maturitní zkoušky. Odrazovým můstkem by se měl stát rámcový vzdělávací program, tedy hlavní kurikulární dokument, který definuje školství v České republice, a také podobu jednotlivých obsahových okruhů vzdělání. Po důkladném prostudování tohoto dokumentu a seznámení se s tématy a okruhy, kterými autoři rámcových vzdělávacích programů určují cíl a náplň výuky v uvedených předmětech, jsem začal považovat kapitolu o dramatické výchově, 3

jakožto budoucí absolvent oboru Divadlo a výchova, za nedostačující, nepřesnou, a nevyhovující ve vztahu k mé výuce a úkolu, který mě čeká. Rozhodl jsem se tedy najít jasné a přímé důvody ke kritice současné podoby zmiňovaného dokumentu, a zároveň se pokusím najít řešení, a to v podobě návrhu nové verze obsahového okruhu dramatická výchova pro obor Pedagogické lyceum. V úvodních kapitolách se snažím za podpory Školského zákona a dalších dokumentů definovat školství České republiky a postupnou prací z něj vyprofilovat obor Pedagogické lyceum, který je předmětem této práce. Ve střední části srovnávám současnou podobu obsahového okruhu dramatická výchova jednak se zbývajícími výchovami, protože je považuji z pohledu uměleckého vzdělávání za srovnatelné, dále pak s podobou vzdělávacího oboru dramatická výchova pro základní vzdělání (z důvodu prozkoumání návaznosti ze základního na střední odborné vzdělání), a na konec ji srovnávám s gymnaziálním vzděláním, a to z důvodu nejbližší příbuznosti s oborem Pedagogické lyceum. Na těchto příkladech si můžeme povšimnout přílišné nedostatečnosti současné podoby dramatické výchovy na tomto oboru. Poslední kapitolu pak věnuji již konkrétnímu návrhu nového obsahového okruhu dramatická výchova, tedy cílům, směřování, učivu a výsledkům vzdělání, ke kterým by měli žáci dle mého názoru dojít. Protože se jedná o velmi zásadní věc nejen z mého pohledu pedagoga střední odborné školy, ale také z pohledu studenta ateliéru Divadlo a výchova, při celé práci za mnou stojí prof. PhDr. Silva Macková, která je ve věci úprav a změn kurikulárních dokumentů pojednávajících o podobě dramatické výchovy dle mého názoru jedna z nejpovolanějších. Tato práce by se tak měla stát do jisté míry také názorem na danou problematiku celého našeho ateliéru. 4

1 Školství České republiky Dříve, než budeme definovat obor Pedagogické lyceum, který se vyučuje na středních pedagogických školách v České republice, a zabývat se konkrétním návrhem obsahového okruhu dramatická výchova rámcového vzdělávacího programu pro tento obor, je nutné uvést čtenáře do kontextu systému českého školství a seznámit ho s odbornou terminologií, kterou budeme v této práci používat. V této kapitole také budeme vycházet ze školského zákona, pomocí něhož budeme definovat zásady a cíle ve vzdělávání. V podkapitole Systém školství České republiky pak pojmenujeme tři stupně vzdělání a detailně se zaměříme na sekundární vzdělávání, v rámci něhož budeme definovat střední odbornou školu. Systém českého školství prochází za dobu své existence dlouhým vývojem, ale také mnohými změnami a úpravami, které ho neustále, jako všechno, co je více či méně ovlivněno aktuální politickou situací v České republice, mění. Jednou z nejvýraznějších změn v posledních dekádách a etapách vývoje je upouštění od podoby učebních osnov, jak je známe z prostředí českého školství do roku 1989. To vedlo k vytvoření komplexního programu vzdělávání, k tzv. rámcovým vzdělávacím programům. Ty jsou dnes neodmyslitelnou součástí stavebního materiálu českého školství a jsou určujícím prvkem, který směruje podobu výuky jednotlivých předmětů na příslušných školách. Školství České republiky se řídí Školským zákonem č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání s datem účinnosti: 1. ledna 2005. Všechny informace, které budeme v této práci ze Školského zákona citovat, jsou uváděny včetně posledních změn a doplňků předpisu: zákonem č. 472/2011 Sb. s účinností dnem 1. 1. 2012. 5

1.1 Zásady a cíle vzdělávání Školský zákon upravuje předškolní, základní, střední, vyšší odborné a jiné vzdělávání 1. V obecné rovině však pro všechny typy vzdělávání definuje zásady a cíle, které budeme následně citovat. Zásady přinášejí především rovný přístup ke vzdělávání všech zájemců, vzájemný respekt mezi nimi, aktuálnost vzdělávacího obsahu a svobodné šíření poznatků z dosaženého vzdělání. Jsou mířeny na systém vzdělávání. "Vzdělávání je založeno na zásadách: a) rovného přístupu každého státního občana České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie ke vzdělávání bez jakékoli diskriminace z důvodu rasy, barvy pleti, pohlaví, jazyka, víry a náboženství, národnosti, etnického nebo sociálního původu, majetku, rodu a zdravotního stavu nebo jiného postavení občana, b) zohledňování vzdělávacích potřeb jednotlivce, c) vzájemné úcty, respektu, názorové snášenlivosti, solidarity a důstojnosti všech účastníků vzdělávání, d) bezplatného základního a středního vzdělávání státních občanů České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie ve školách, které zřizuje stát, kraj, obec nebo svazek obcí, e) svobodného šíření poznatků, které vyplývají z výsledků soudobého stavu poznání světa a jsou v souladu s obecnými cíli vzdělávání, f) zdokonalování procesu vzdělávání na základě výsledků dosažených ve vědě, výzkumu a vývoji a co nejširšího uplatňování účinných moderních pedagogických přístupů a metod, 1 Podle Školského zákona se například řídí také školská zařízení pro zájmová vzdělávání a školská účelová zařízení. 6

g) hodnocení výsledků vzdělávání vzhledem k dosahování cílů vzdělávání stanovených tímto zákonem a vzdělávacími programy, h) možnosti každého vzdělávat se po dobu celého života při vědomí spoluodpovědnosti za své vzdělávání." 2 Obecné cíle jsou na rozdíl od zásad vzdělávání, tedy hledání ideálního systému vzdělávání, zaměřeny více na individuální rozvoj člověka, jeho chápání lidských, kulturních, sociálních, demokratických, společenských a duchovních hodnot. "Obecnými cíli vzdělávání jsou zejména a) rozvoj osobnosti člověka, který bude vybaven poznávacími a sociálními způsobilostmi, mravními a duchovními hodnotami pro osobní a občanský život, výkon povolání nebo pracovní činnosti, získávání informací a učení se v průběhu celého života, b) získání všeobecného vzdělání nebo všeobecného a odborného vzdělání, c) pochopení a uplatňování zásad demokracie a právního státu, základních lidských práv a svobod spolu s odpovědností a smyslem pro sociální soudržnost, d) pochopení a uplatňování principu rovnosti žen a mužů ve společnosti, e) utváření vědomí národní a státní příslušnosti a respektu k etnické, národnostní, kulturní, jazykové a náboženské identitě každého, f) poznání světových a evropských kulturních hodnot a tradic, pochopení a osvojení zásad a pravidel vycházejících z evropské integrace jako základu pro soužití v národním a mezinárodním měřítku, g) získání a uplatňování znalostí o životním prostředí a jeho ochraně vycházející ze zásad trvale udržitelného rozvoje a o bezpečnosti a ochraně zdraví." 3 2 3 Školský zákon č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání s datem účinnosti: 1. ledna 2005 Školský zákon č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání s datem účinnosti: 1. ledna 2005 7

Oba tyto výčty vycházející ze školského zákona jsou texty se spíše obecným charakterem, který se snaží dát směr cesty ke vzdělání, které se v České republice nabízí. 1.2 Systém školství České republiky Systém školství České republiky je rozdělen do tří základních oblastí: primární (základní), sekundární (střední) a terciární (další). Primární vzdělávání zahrnuje mateřské školy, základní školy a základní školy speciální. V tomto stupni jsou vzdělávány děti ve věku od 3-15 let. Sekundární vzdělávání naplňují střední školy s maturitní zkouškou (gymnaziální obory, ostatní obory), střední vzdělávání s výučním listem a konzervatoře. V tomto stupni jsou vzděláváni lidé zpravidla ve věku 15-20 let, ale do této kategorie řadíme také zkrácené studium s maturitní zkouškou, zkrácené studium s výučním listem a nástavbové studium, které mohou absolvovat studenti v pozdějším věku. Terciární vzdělávání je složeno ze studia vyšší odborné školy a vysoké školy. Ty rozdělujeme na studium bakalářského nebo magisterského stupně studia, dále pak navazujícího magisterského studijního programu a doktorského studijního programu. Předpokladem pro studium v terciární oblasti vzdělávání je maturitní zkouška a vzdělávanými jsou lidé ve věku od 19 let výše. "Výjimku v přijímacím řízení mohou udělit vysoké umělecké školy, kde mohou podle zákona o vysokých školách být přijati též uchazeči bez dosažení úplného středního nebo úplného středního odborného vzdělání nebo vyššího odborného vzdělání poskytovaného v konzervatořích." 4 Pro lepší přehlednost přikládáme v příloze č. 1 Schéma vzdělávacího systému České republiky, poskytnuté Ústavem pro informace ve vzdělávání (ÚIV). 4 Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách; 48/2 8

2 Rámcový vzdělávací program "Národní program vzdělávání v České republice, tzv. Bílá kniha, a zákon č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) zavádějí do vzdělávací soustavy nový systém vzdělávacích programů. Kurikulární dokumenty jsou tvořeny na dvou úrovních: státní v podobě Národního programu vzdělávání a rámcových vzdělávacích programů (RVP) a školní v podobě školních vzdělávacích programů (ŠVP), podle kterých se uskutečňuje vzdělávání v konkrétní škole." 5 Tvorba systému vzdělávacích programů je pouze jednou ze součástí kurikulární reformy. Další z nich je například změna a modernizace procesu výuky s hlavním cílem zlepšit připravenost žáků na život v 21. století. Rámcové vzdělávací programy vydává Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) po konzultaci s ostatními ministerstvy. Jedná se o dokument, který "stanoví zejména konkrétní cíle, formy, délku a povinný obsah vzdělávání, a to všeobecného a odborného podle zaměření daného oboru vzdělání, jeho organizační uspořádání, profesní profil, podmínky průběhu a ukončování vzdělávání a zásady pro tvorbu školních vzdělávacích programů, jakož i podmínky pro vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a nezbytné materiální, personální a organizační podmínky a podmínky bezpečnosti a ochrany zdraví." 6 Rámcové vzdělávací programy jsou vytvořeny pro předškolní, základní, gymnaziální a střední odborné vzdělávání, včetně těch, které v sobě integrují žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. 5 6 Rámcově vzdělávací program RVP_7842M03 pro obor Pedagogické lyceum Školský zákon č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání s datem účinnosti: 1. ledna 2005 9

2.1 Pojetí rámcových vzdělávacích programů pro střední odborné vzdělávání Na oficiálních internetových stránkách MŠMT (www.msmt.cz) se můžeme dočíst, že dne 30. června 2010 bylo ve Sbírce zákonů zveřejněno nařízení vlády č. 211/2010 Sb., o soustavě oborů vzdělání v základním, středním a vyšším odborném vzdělávání. Školský zákon zakotvil zásadní změnu v oblasti vzdělávacích programů, kdy byl postupně zredukován počet původních oborů vzdělání a pro nově koncipované, komplexnější obory vzdělání, byly Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy postupně vydány rámcové vzdělávací programy, podle kterých si jednotlivé školy zpracovávají své školní vzdělávací programy. 7 Rámcové vzdělávací programy jsou tedy zpracovávány pro každý obor zařazený v této nové soustavě oborů vzdělání zvlášť. Rozdíl oproti dosavadním učebním dokumentům a rámcovým vzdělávacím programům je také v cílech, které dříve naplňovaly především obsah vzdělání, které se mají žáci naučit. Nově voleným přístupem jsou výstupy a výsledky vzdělávání, které jsou stanoveny v rámcovém vzdělávacím programu. "Učivo není cílem vzdělávání, ale prostředkem k dosažení požadovaných výstupů. RVP jsou zpracovány tak, aby zajišťovaly srovnatelnou úroveň odborného vzdělávání a přípravy všech absolventů a aby zároveň umožňovaly škole reagovat na potřeby trhu práce v regionu nebo vytvářet odborná zaměření pro určité skupiny odborných činností. RVP kladou důraz na význam všeobecného vzdělání pro rozvoj žáků a na jeho průpravnou funkci pro odborné vzdělávání a pro získání kompetencí potřebných k výkonu povolání. Všeobecné vzdělávání je důležité pro celoživotní vzdělávání (učení), pro porozumění současným jevům ve společnosti i rychlému vývoji vědy a techniky a pro přizpůsobení se měnícím se životním i pracovním podmínkám." 8 7 8 http://www.msmt.cz/vzdelavani/nove-narizeni-vlady-o-soustave-oboru-vzdelani-vzakladnim Rámcově vzdělávací program RVP_7842M03 pro obor Pedagogické lyceum 10

V souvislosti s RVP a jeho novým návrhem pro předmět Dramatická výchova se budeme v této práci setkávat s pojmy z oblasti pedagogiky, které se pokusíme vymezit v následující kapitole. 2.2 Vymezení pojmů používaných v rámcových vzdělávacích programech "Cíle vzdělávání uvedené v RVP vyjadřují společenské požadavky na celkový vzdělanostní a osobnostní rozvoj žáků. Vymezují záměry výuky a její výstupy, výsledky. Zahrnují hodnoty a postoje, produktivní činnosti a praktické dovednosti, poznatky a porozumění. Míra jejich naplnění bude různá jak podle stupně vzdělání, tak podle schopností a dalších předpokladů žáků." 9 RVP definuje cíle vzdělávání ve třech úrovních: Obecné cíle vzdělávání Kompetence absolventa Výukové cíle vzdělávacích oblastí Pod pojmem kurikulum (ang. curriculum) se rozumí: Vzdělávací program, projekt, plán Průběh vzdělávání a jeho obsah Obsah veškeré zkušenosti, kterou žáci získávají ve škole a v činnostech ke škole se vztahujících, její plánování a hodnocení Posledním pojmem hojně využívaným v RVP je obsah vzdělávání. Je to prostředek k dosažení kompetencí absolventa. Skládá se z poznatků, dovedností a hodnot z různých oblastí vzdělávání. V RVP je uváděn jako požadované výsledky vzdělávání. 9 Rámcově vzdělávací program RVP_7842M03 pro obor Pedagogické lyceum 11

3 Sekundární vzdělávání V této práci budeme reagovat na současný Rámcový vzdělávací program pro obor Pedagogické Lyceum na střední pedagogické škole, ve kterém se budeme zabývat předmětem dramatická výchova v kontextu ostatních výchov (výtvarná, hudební, tělesná). Proto je důležité se dobře orientovat v prostředí systému vzdělání ČR, v našem případě se jedná o střední vzdělávání, které školský zákon definuje takto: "Střední vzdělávání rozvíjí vědomosti, dovednosti, schopnosti, postoje a hodnoty získané v základním vzdělávání důležité pro osobní rozvoj jedince. Poskytuje žákům obsahově širší všeobecné vzdělání nebo odborné vzdělání spojené se všeobecným vzděláním a upevňuje jejich hodnotovou orientaci. Střední vzdělávání dále vytváří předpoklady pro plnoprávný osobní a občanský život, samostatné získávání informací a celoživotní učení, pokračování v navazujícím vzdělávání a přípravu pro výkon povolání nebo pracovní činnosti." 10 Střední školy můžeme rozdělit dle poskytování vzdělání, a to na všeobecné či odborné. Do středních škol se všeobecným vzděláním řadíme gymnázia, která jsou takto nazývaná "v souladu se středoevropskou tradicí." 11 Žákům poskytují potřebné vzdělání a přípravu k vysokoškolskému studiu a jsou ukončeny maturitní zkouškou. Dalším typem středních škol jsou střední odborné školy, které poskytují střední odborné vzdělání. Jejich úkolem je připravit absolventa ke studiu vysoké školy, ale zároveň mu poskytují kvalifikaci k výkonu dané profese. Stejně jako studenti gymnázií, i studenti středních odborných škol ukončují své vzdělání maturitní zkouškou. Posledním typem středních škol jsou střední odborná učiliště, která "poskytují ve dvouletých a tříletých oborech kvalifikaci k dělnickým a obdobným povoláním" 12. Výstupem ze školy tohoto typu je výuční list, v případech kdy střední odborné učiliště nabízí čtyřletý program je výstupem maturitní zkouška. Do středního vzdělávání můžeme také zařadit konzervatoře, které rozvíjí dovednosti a znalosti u žáků, kteří absolvovali základní či základní umělecké 10 11 12 Školský zákon č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání http://www.nuov.cz/pocatecni-odborne-vzdelavani http://www.nuov.cz/pocatecni-odborne-vzdelavani 12

vzdělání. Konzervatoře své studenty připravují k výkonu umělecké profese či dalšímu studiu na vysoké umělecké škole. Studenti na konci studia vykonávají maturitní zkoušku. Žák může tedy po úspěšném ukončení středního vzdělání dosáhnout těchto stupňů vzdělání: střední vzdělávání střední vzdělávání s výučním listem střední vzdělávání s maturitní zkouškou 3.1 Střední odborné vzdělání Střední odborné vzdělání se snaží obsáhnout dostupné studijní a učební obory tak, aby si každý student mohl vybrat studijní program, který odpovídá jeho schopnostem, zájmům, a plánovanému zaměření jeho budoucího profesního směřování. Každý absolvent je po úspěšném ukončení střední odborné školy držitelem tzv. dílčího certifikovaného výstupu, který mu zajišťuje částečnou odbornou kvalifikaci v oboru, který vystudoval. Oproti tomu u absolventů středního obecného vzdělání (v ČR především absolventi čtyřletých či osmiletých gymnázií) se předpokládá jejích následné studium a tzv. oborová zaměřenost na vysoké škole. V souladu s výše uvedenými obecnými cíli vzdělávání (kapitola 1.1 Zásady a cíle vzdělávání) se snaží střední odborné vzdělávání připravit žáka na úspěšný, smysluplný a odpovědný osobní, občanský i pracovní život v podmínkách měnícího se světa. Cíle středního odborného vzdělávání dle rámcového vzdělávacího programu: "a) Učit se poznávat, tj. osvojit si nástroje pochopení světa a rozvinout dovednosti potřebné k učení se, prohloubit si v návaznosti na základní vzdělání poznatky o světě a dále je rozšiřovat. 13

b) Učit se pracovat a jednat, tj. naučit se tvořivě zasahovat do prostředí, které žáky obklopuje, vyrovnávat se s různými situacemi a problémy, umět pracovat v týmech, být schopen vykonávat povolání a pracovní činnosti, pro které byl připravován. c) Učit se být, tj. rozumět vlastní osobnosti a jejímu utváření, jednat v souladu s obecně přijímanými morálními hodnotami, se samostatným úsudkem a osobní zodpovědností. d) Učit se žít společně, učit se žít s ostatními, tj. umět spolupracovat s ostatními, být schopen podílet se na životě společnosti a nalézt v ní své místo." 13 Na předchozí citaci můžeme vypozorovat, že se obecné cíle středního vzdělávání vzájemně překrývají, stejně jako obecné cíle celého vzdělávání (viz kapitola 1.1). Obecné cíle tedy vnímáme spíše jako součást kompetencí absolventa daného studia. 3.1.1 Kompetence žáka středního odborného školství Kompetence je pojem, který se snaží ukázat, že cílem vzdělávání není jen osvojení poznatků a dovedností, ale také schopnost je v běžném životě používat. Rámcový vzdělávací program kompetence formálně rozděluje na klíčové a odborné: "Klíčové kompetence Soubor požadavků na vzdělání, zahrnující vědomosti, dovednosti, postoje a hodnoty, které jsou důležité pro osobní rozvoj jedince, jeho aktivní zapojení do společnosti a pracovní uplatnění. Jsou univerzálně použitelné v různých 13 Rámcově vzdělávací program RVP_7842M03 pro obor Pedagogické lyceum 14

situacích. Ve výuce se neváží na konkrétní vyučovací předměty, lze je rozvíjet prostřednictvím všeobecného i odborného vzdělávání, v teoretickém i praktickém vyučování, ale i prostřednictvím různých dalších aktivit doplňujících výuku, kterých se žáci sami aktivně účastní. KK odborného vzdělávání se odvíjejí od Evropského referenčního rámce klíčových kompetencí pro celoživotní vzdělávání a navazují na KK RVP ZV. Odborné kompetence Vztahují se k výkonu pracovních činností a vyjadřují profesní profil absolventa oboru vzdělání, jeho způsobilosti pro výkon povolání. Odvíjejí se od kvalifikačních požadavků na výkon konkrétního povolání a charakterizují způsobilost absolventa k pracovní činnosti. Tvoří je soubor odborných vědomostí, dovedností, postojů a hodnot potřebných pro výkon pracovních činností daného povolání nebo skupiny příbuzných povolání. 14 3.1.1.2 Klíčové kompetence žáků středního odborného vzdělávání "Do klíčových kompetencí žáků středního odborného vzdělávání jsou zařazeny: kompetence k učení (ovládání různých technik učení, tvorba vhodného studijního režimu, využívání informačních zdrojů, sledování a hodnocení pokroku při dosahování cílů svého učení, aj.) kompetence k řešení problémů (porozumění základnímu problému, získání informací k jeho řešení, tvorba návrhů řešení problémů, uplatňování různých metod myšlení, prostředků a způsobů při řešení problémů, aj.) 14 Rámcově vzdělávací program RVP_7842M03 pro obor Pedagogické lyceum 15

komunikativní kompetence (srozumitelná a souvislá formulace myšlenek v písemné i jazykové podobě, dosažení jazykové i terminologické způsobilosti potřebné pro pracovní uplatnění, pochopení výhod znalosti cizího jazyka pro životní i pracovní uplatnění, aj.) personální a sociální kompetence (stanovování cílů a priorit podle svých osobních schopností, adekvátní reakce na hodnocení svého vystupování, práce v týmu, podílení se na realizaci pracovních i společenských činností, aj.), občanské kompetence a kulturní povědomí (jednat odpovědně a samostatně, dodržovat zákony, respektovat práva a osobnost druhých lidí, jednat v souladu s morálními principy a zásadami společenského chování, uznávat tradice a hodnoty svého národa, chápat jeho současnost i minulost v evropském a světovém kontextu, aj.) kompetence k pracovnímu uplatnění a podnikatelským aktivitám (mít odpovědný postoj k vlastní profesní budoucnosti, mít přehled o uplatnění na trhu práce, znát obecná práva a povinnosti zaměstnanců a pracovníků, aj.), matematické kompetence (provádět reálný odhad výsledku řešení dané úlohy, nacházet vztahy mezi jevy a předměty, efektivně aplikovat matematické postupy při řešení různých praktických úkolů v běžných situacích, aj.), a kompetence využívat prostředky informačních a komunikačních technologií a pracovat s informacemi (pracovat s osobním počítačem, získávat informace z otevřených zdrojů a pracovat s nimi, aj.)" 15 Můžeme si povšimnout, že se v klíčových kompetencích žáků středních odborných škol sice mluví o kultuře (jedna z kompetencí dokonce nese název Občanské kompetence a kulturní povědomí), ale kromě uznání tradic a hodnot národa v jejím 15 Rámcově vzdělávací program RVP_7842M03 pro obor Pedagogické lyceum 16

bližším popisu se nesetkáme s žádnou zmínkou například o tom, že by žáci měli mít povědomí či orientaci ve všeobecném kulturním rozhledu či ve svébytných uměleckých odvětvích. 3.1.1.3 Odborné kompetence žáků středního odborného vzdělávání Nyní uvádíme odborné kompetence vztahující se ke vzdělávacímu oboru, kterým se budeme v této práci dále zabývat: Pedagogické lyceum na střední odborné škole pedagogické. "a) Osvojit si základní vědomosti a dovednosti potřebné pro studium pedagogických a sociálních oborů, být motivován pro práci s dětmi i dospělými, zejména ve školství, tzn. aby absolventi: získali vhled do pedagogické profese, pochopili význam pedagogiky jako vědy a lépe porozuměli cílům a strategiím ve vzdělávání dětí i dospělých; orientovali se v pedagogických disciplínách a v dalších oborech relevantních pro pedagogickou činnost, rozuměli pedagogické terminologii; měli přehled o vzdělávacím systému v ČR, cílech, principech a nástrojích vzdělávací politiky; měli základní představu o metodách výzkumné práce v oblasti pedagogiky, dovedli vyhledávat a hodnotit poznatky a názory vztahující se ke společenským požadavků na výchovu a vzdělávání; osvojili si základní vědomosti a dovednosti z psychologie, uvědomovali si její přínos pro poznání člověka i společnosti; 17

dovedli využívat poznatky z pedagogiky a psychologie pro pochopení sociálních jevů a způsobů jejich ovlivňování; získali hlubší vědomosti a dovednosti v předmětu své specializace; osvojili si základní metody vědecké práce a dovednosti a návyky potřebné pro vysokoškolské studium včetně řízení vlastní učební činnosti. b) Dbát na bezpečnost práce a ochranu zdraví při práci, tzn. aby absolventi: chápali bezpečnost práce jako nedílnou součást péče o zdraví, znali a dodržovali zásady a předpisy týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární prevence; osvojili si zásady a návyky bezpečné a zdraví neohrožující pracovní činnosti včetně zásad ochrany zdraví při práci u zařízení se zobrazovacími jednotkami (monitory, displeje apod.), rozpoznali možnost nebezpečí úrazu nebo ohrožení zdraví; znali systém péče státu o zdraví pracovníků a dětí (včetně preventivní péče, uměli uplatňovat nároky na ochranu zdraví při školních činnostech); byli vybaveni vědomostmi o zásadách poskytování první pomoci při náhlém onemocnění nebo úrazu a dokázali první pomoc sami poskytnout. c) Jednat ekonomicky a v souladu se strategií trvale udržitelného rozvoje, tzn. aby absolventi: znali význam, účel a užitečnost vykonávané práce, její finanční, popř. společenské ohodnocení; chápali kvalitu vykonávané práce jako významný nástroj prestiže a konkurenceschopnosti podniku i jako nástroj hodnocení a oceňování pracovníků; 18