VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií A n a l ý z a h o s p o d a ř e n í a f u n d r a i s i n g D o m o v a p r o S e n i o r y P e l h ř i m o v Bakalářská práce Autor: Andrea Pártlová Vedoucí práce: Ing. Věra Nečadová Jihlava 2012

Vysoká škola polytechnická Jihlava Tolstého 16, 586 01 Jihlava ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Autor práce: Studijní program: Obor: Název práce: Cíl práce: Andrea Pártlová Ekonomika a management Finance a řízení Analýza hospodaření a fundraising Domova pro seniory v Pelhřimově Cílem bakalářské práce je provedení analýzy hospodaření Domova pro seniory v Pelhřimově, když autorka bakalářské práce se zaměří i na získávání finančních prosředků pro výše uvedenou neziskovou organizaci a součástí práce bude i výzkum spokojenosti seniorů provedený formou dotazníkového šetření, když tento bude zaměřen na kvalitu péče o seniory na okrese Pelhřimov. Ing. Věra Nečadová vedoucí bakalářské práce Ing. Roman Fiala zástupce vedoucího katedry Katedra ekonomických studií

Anotace Předmětem bakalářské práce je zhodnocení hospodaření příspěvkové organizace Domov pro Seniory Pelhřimov a získávání finančních prostředků pro tuto organizaci. Teoretická část je zaměřena na problematiku sociální politiky, pojmy stárnutí a stáří a s tím související změny v životě člověka a oblast sociálních služeb. V praktické části je podrobně analyzován Domov pro Seniory Pelhřimov, jeho hospodaření a financování. Součástí práce je dotazníkové šetření, jehož cílem je zjistit spokojenost seniorů v domovech pro seniory na okrese Pelhřimov. Klíčová slova Senior, stáří, stárnutí, domov pro seniory, uživatel, sociální služba, příspěvková organizace, financování a hospodaření. Anotation The subject of thesis is to evaluate management of state-funded institution Home for Seniors Pelhřimov and fundraising for this organization. The theoretical part is focused on social policy, terms of aging and old age and the related changes in human life and sphere of social services. In the practical part is in detail analyzed Home for Seniors Pelhřimov, its management and financing. Part of the work is a survey designed to find satisfaction in elderly homes for the elderly in the district Pelhřimov. Keywords Senior, ages, aging, home for the elderly, user, social service, state-funded institution, fundraising and management.

Poděkování Tímto bych chtěla poděkovat paní Ing. Věře Nečadové za její odborné připomínky a rady, především za její vstřícné, ochotné a trpělivé chování při zpracování mojí bakalářské práce. Velký dík patří také paní Ing. Monice Miřátské, zástupce ředitele vedoucí ekonomického provozního úseku Domova pro seniory Pelhřimov, za poskytnuté informace a materiály, bez kterých by tato práce nemohla vzniknout. Dále bych chtěla poděkovat uživatelům jednotlivých domovů, kteří si našli chvíli času na vyplnění mého dotazníku.

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též AZ ). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 7. 12. 2011... Podpis

Obsah 1 Úvod... 8 2 Sociální politika... 10 2.1 Pojem sociální politika... 10 2.2 Sociální politika a solidarita... 10 2.3 Principy sociální politiky... 11 2.4 Cíle sociální politiky... 14 2.5 Funkce sociální politiky... 14 2.6 Objekty a subjekty sociální politiky... 16 2.7 Sociální zabezpečení v sociálním systému společnosti... 16 3 Stárnutí a stáří... 18 3.1 Charakteristika stárnutí a stáří... 18 4 Sociální služby... 21 4.1 Sociální služba... 22 4.2 Dělení sociálních služeb dle zákona o sociálních službách... 23 4.3 Zřizovatelé a poskytovatelé sociálních služeb... 24 4.4 Neziskové organizace... 25 4.5 Fundraising... 26 5 Domov pro seniory Pelhřimov... 28 5.1 Základní údaje... 28 5.2 Hospodaření a financování Domova pro Seniory Pelhřimov... 36 5.3 Hospodaření Domova pro Seniory Pelhřimov (8/2009 až 2010)... 38 5.4 Vypořádání výsledku hospodaření... 41 5.5 Analýza hospodaření Domova pro seniory Pelhřimov... 41 6 Dotazníkové šetření... 57 6.1 Vyhodnocení dotazníkového šetření... 58 6.2 Závěr hodnocení... 68 7 Shrnutí... 71 8 Závěr... 76 6

Seznam použité literatury... 78 Seznam tabulek... 81 Seznam obrázků... 82 Seznam použitých zkratek... 83 Seznam příloh... 84 7

1 Úvod Stáří je přirozený proces každého jedince. My mladí, kteří máme život ještě před sebou, si myslíme, že se nás tato problematika netýká a ani nepřemýšlíme nad tím, co vše s sebou stáří přináší. S přibývajícím věkem se mění tělesná schránka člověka a činnost organismu se zhoršuje. To, že jsou staří, neznamená, že nejsou lidé jako my. Mají právo prožít spokojeně svůj život až do konce. Musíme jim dokázat, že nejsou zbyteční a že je dokážeme pochopit. Jejich názory jsou často odlišné od těch našich, přesto bychom je měli tolerovat. Staří lidé mají po svých zkušenostech zcela jiný pohled na svět. Ve svých myšlenkách se často navracejí do minulosti. O to víc je smutnější, když staří lidé nemohou nikomu důvěřovat a nemají nikoho, kdo by je měl rád. Často propadají pocitu osamění, beznaděje a připadají si, že jsou na obtíž. I ve stáří by měl být člověk šťastný a žít spokojeně se svou rodinou. Mladá generace má pocit, že s ní přichází lepší svět. Stará generace má pocit, že s ní ten lepší svět odchází. (Karel Čapek) Cílem teoretické části je zaměření se na oblast sociální politiky, problematiku stárnutí a stáří a s tím spojenými změnami v životě člověka, podat ucelený přehled poskytovaných sociálních služeb. Cílem práce je provedení analýzy hospodaření Domova pro seniory Pelhřimov. Zaměřila jsem se také na získávání finančních prostředků pro tuto neziskovou organizaci. Součástí práce je i průzkum spokojenosti seniorů v domovech pro seniory na okrese Pelhřimov. Průzkum jsem provedla formou dotazníkového šetření v šesti domovech. Teoretická část je věnována sociální politice (definice, principy, cíle, funkce, objekty a subjekty sociální politiky a sociální zabezpečení). Další kapitola teoretické části je zaměřena na pojmy senior, stárnutí a stáří, dělení kalendářního stáří a životní změny v období stáří. V poslední kapitole teoretické části se zabývám problematikou sociálních služeb. Definuji zde pojem sociální služba dle zákona č. 108/2006 sb., o sociálních službách. Zaměřila jsem se také na poskytovatele a provozovatele těchto služeb. Je zde popsáno i financování neziskových organizací. 8

V praktické části je představen Domov pro Seniory Pelhřimov, kde jsem prováděla analýzu hospodaření, konkrétně horizontální a vertikální analýzu aktiv a pasiv a výkazu zisku a ztrát. Zaměřila jsem se také na získávání finančních prostředků pro tuto neziskovou organizaci. Součástí praktické části je také vyhodnocení dotazníkového šetření, které se týká spokojenosti seniorů v domovech pro seniory na okrese Pelhřimov. 9

2 Sociální politika V této kapitole je nastíněna problematika sociální politiky. Je zde vymezen pojem sociální politika, principy sociální politiky se zaměřením na princip solidarity, stručná charakteristika subjektů a objektů této politiky. Dále jsou zde popsány její jednotlivé cíle a funkce. Pokud není uvedeno jinak, vychází tato kapitola ze Sociální politika, Krebs Vojtěch a Úvod do teorie a metodologie sociální politiky, Tomeš Igor. 2.1 Pojem sociální politika Sociální politiku je nutno vnímat jako celek, jako určitý systém s četnými komplikovanými vnitřními vazbami i s vazbami na ostatní prvky společenského systému. Sociální politika je úzce vázána i na své společenské okolí. Je tedy vždy specifická v každé zemi a době, ale jsou jí zároveň vlastní i určité společenské znaky. [11, str. 20] Tomeš definuje sociální politiku jako zájem: vztahující se ke zlepšování nebo ke změně společenských poměrů, systematicky sledovaný, cílený na životní úroveň jedince, projevující se v úsilí nebo činnosti, zaměřený na fungování nebo transformaci vlastního či cizího sociálního systému. 2.2 Sociální politika a solidarita Solidarita znamená porozumění, vědomí příslušnosti k jistému celku, soudržnost, pospolitost, vzájemná podpora a svornost. [5] Sociální politika je především o solidaritě. Sociální solidarita souvisí především s utvářením a rozdělováním životních podmínek a prostředků jedinců a sociálních skupin (rodin) v zájmu naplňování ideje sociální spravedlnosti. Základem této myšlenky je poznání o nutnosti harmonické spolupráce mezi lidmi. Člověk je sociální bytost, 10

proto je vždy a za všech okolností svou existencí v jisté míře odkázán i na druhé, je závislý na soužití ve společnosti jako celku. [11, str. 5] Cíle solidarity zahrnují: společenský rozvoj, boj proti nemoci, negramotnosti, nouzi a zanedbanosti, úsilí zachovat důstojnost člověka a jeho práva žít svobodně, úsilí za sociální začlenění a boj proti vyloučenosti občanů. Podle toho, kdo solidaritu organizuje, rozlišujeme: Solidaritu mezinárodní jedná se zejména o činnosti světových organizací (např. ES, WHO). Solidaritu celostátní jedná se o širší celospolečenskou solidaritu, kterou organizuje stát. Solidaritu místní či regionální jde o solidaritu např. podniků, firem, obcí, církví, charit. Solidaritu jednotlivců a rodin. Dále můžeme rozlišovat solidaritu: mezigenerační, zdravých s nemocnými, zaměstnaných s nezaměstnanými, bezdětných s rodinami s dětmi. Přílišná solidarita státu nesmí utlumit aktivitu jedinců a odpovědnost za jejich životní podmínky. 2.3 Principy sociální politiky Sociální politika respektuje určité principy. Význam má obecné filozofické myšlení a tzv. sociálněpolitické doktríny. Jedná se o konzervativizmus, křesťanské sociální učení a demokratický socializmus. Liberalizmus je založený na osobní svobodě a individuální odpovědnosti. Sociální prospěch a blahobyt každého je závislý hlavně na něm samém, jeho výkonu, osobním nasazení a ochotě nést rizika. Funkčnost sociální politiky je posuzována podle jejího 11

vztahu k ekonomické efektivnosti. Nepodporuje solidaritu státu a redistribuční procesy. Naopak zdůrazňuje regulační schopnosti tržního mechanismu. Křesťanské sociální učení říká, že za sociální situace není zodpovědný pouze sám jedinec, ale i společenský systém. Uznává osobní svobodu, ale tvrdí, že bez mravního závazku neexistuje. Uznává nerovnost, ale ne každou považuje za spravedlivou. Pro toto učení je typické odstranění bídy. Demokratický socializmus se snaží zajistit důstojné životní podmínky demokratickou cestou na základě přijetí určitých pravidel. Nejvýznamnější principy sociální politiky: princip sociální spravedlnosti, princip sociální solidarity, princip subsidiarity, princip participace. 2.3.1 Princip sociální spravedlnosti Sociální spravedlnost je ohraničena pravidly, podle kterých se ve společnosti rozdělují příjmy a bohatství a příležitosti pro jednotlivce nebo skupiny. Zásady sociální spravedlnosti každému stejně, každému podle jeho potřeb, každému podle jeho zásluhy. V praxi se všechny vyskytují, ale důvody pro jednu jsou většinou v rozporu s těmi ostatními. 2.3.2 Princip sociální solidarity Viz Sociální politika a solidarita 12

2.3.3 Princip subsidiarity Slovo subsidiarita je odvozeno od latinského subsidium a znamená pomoc, podpora. [5] Jedná se o princip, který spojuje osobní odpovědnost se solidaritou. Subsidiarita nahlíží na člověka, jako na individuum s jedinečnými vlastnostmi, vůlí a předpoklady, které využije ku prospěchu a bezpečí svého nebo svých blízkých. Tyto vlastnosti musí být společností chráněny a rozvíjeny. Podle principu subsidiarity je každý povinen nejdříve pomoci sám sobě, nemá-li tuto možnost, musí mu pomoci rodina. Ocitne-li se i rodina v obtížné situaci, přichází na řadu pomoc jiných společenství. Na posledním místě je pomoc státu. Povinností státu je vytvořit podmínky, aby si každý mohl pomoci sám. Sám stát přichází na pomoc až tehdy, není-li jiná možnost. 2.3.4 Princip participace Jedná se o postupný, dlouhodobější proces, který lze nazvat jako přechod od člověka (objektu sociální politiky) k člověku plnoprávnému, odpovědnému a respektovanému subjektu. Princip participace se uplatňuje nejen v sociální politice, ale všeobecně. Je obzvlášť důležitý při rozhodování o sociálněpolitických problémech, protože jsou přímo orientovány k člověku. Člověk si sám tvoří a realizuje sociální opatření. Participace umožňuje jednotlivcům přímý přístup k politickým rozhodnutím, narušuje autoritativní přístup řízení shora dolů a vylučuje kabinetní praktiky. V oblasti sociální politiky se pracuje s řadou dalších principů: princip univerzality, princip adekvátnosti, princip komplexnosti, princip garance. 13

2.4 Cíle sociální politiky Sociální politika prosazuje určité sociálně politické cíle, které jsou charakterizovány jako normativní vymezení chtěné budoucnosti. V sociální politice jde o soustavu cílů, jimiž je naplňován cíl obecný, který můžeme definovat jako zlepšování životních podmínek a rozvoj osobnosti člověka. Základní cíle sociální politiky: Vytvoření důstojných podmínek pro život, Rovné příležitosti všem, o rovný přístup ke vzdělání, zdravotní péči, o rovný přístup k získání bydlení, o rovný přístup při hledání zaměstnání, o garance minimálního příjmu odpovídajícímu lidsky důstojným podmínkám. Pro sociálněpolitické cíle je typická jejich konfliktnost. Významnou roli zde hraje také vztah obyvatelstva k cílům sociální politiky. Je nutná aktivní účast obyvatelstva a všech zúčastněných institucí. Toto je zárukou toho, že se veřejnost ztotožní s cíli sociální politiky. [11] 2.5 Funkce sociální politiky Mezi základní funkce sociální politiky patří: ochranná funkce, rozdělovací a přerozdělovací funkce, homogenizační funkce, stimulační funkce, preventivní funkce. 2.5.1 Ochranná funkce Jedná se o historicky nejstarší funkci. Tato funkce řeší již vzniklé sociální události, kdy jednotlivec nebo skupina je znevýhodněna ve vztahu k ostatním. 14

2.5.2 Rozdělovací a přerozdělovací funkce Tato funkce je nejsložitější, ale zároveň nejvýznamnější. Řeší co, jak, komu, za co a podle čeho rozdělovat. Nejedná se pouze o rozdělování důchodů, ale jde také o začleňování lidí do společnosti a o podmínkách a předpokladech, které slouží ke zdokonalování a rozvoji jejich života. Přerozdělovací funkce se uskutečňuje pomocí transfer a daní. 2.5.3 Homogenizační funkce Úkolem této funkce je snižování sociálních rozdílů v životních podmínkách jedinců a sociálních skupin. Jde o proces poskytování stejných šancí (vzdělávat se, pracovat, pečovat o své zdraví atd.). 2.5.4 Stimulační funkce Úkolem stimulační funkce je podpora, podněcování, vyvolávání žádoucího sociálního jednání jednotlivců a sociálních skupin v oblasti ekonomiky, ale i mimo ni. Jde o opatření: vzdělávací politiky, zdravotní politiky, politiky zaměstnanosti. 2.5.5 Preventivní funkce Snahou preventivní funkce je předcházení určitým škodám na životě a zdraví. Předcházení nepříznivým sociálním situacím (např. nezaměstnanost, chudoba, kriminalita atd.). Preventivní funkce znamená také existenční prevenci orientovanou na zvládání životního stylu a zaměřuje se také na rozsáhlou osvětovou činnost a poradenství. 15

2.6 Objekty a subjekty sociální politiky 2.6.1 Objekty sociální politiky Objekty sociální politiky jsou všichni obyvatelé dané země, ať už jednotlivci nebo určité sociální skupiny. Objekty sociální politiky jsou ti, kterým jsou opatření sociální politiky určena. Některá opatření jsou určena pouze pro některé jednotlivce nebo skupiny lidí (např. nezaměstnaní, zdravotně postižení atd.). Naopak jsou opatření, která jsou určena všem obyvatelům (např. rovný přístup ke vzdělání, zdravotní péči, rovný přístup při hledání zaměstnání atd.). 2.6.2 Subjekty sociální politiky Subjektem sociální politiky je ten, kdo sociální politiku realizuje. Mezi subjekty sociální politiky patří: Stát a jeho orgány - velmi důležitý je parlament, který schvaluje legislativní opatření, která jsou důležitá pro sociální politiku. Dále je důležitá vláda a správní orgány státu. Dále sem patří např. úřady práce, okresní správa sociálního zabezpečení, ministerstvo práce a sociálních věcí atd. Zaměstnavatelé a firmy podílí se na sociálním pojištění zaměstnanců, musí se řídit Zákoníkem práce. Zaměstnavatelé, zaměstnanecké a odborové orgány patří sem např. komory zaměstnanců, zaměstnavatelů, profesní komory, odborové svazy atd. Regiony, místní komunity, obce, jejich orgány a instituce. Občanské organizace a iniciativy např. dobročinné organizace, charitativní instituce atd. Církve nevykonávají pouze bohoslužby, ale hrají významnou roli i v oblasti mravní, v péči o zdraví, v oblasti výchovné, vzdělávací atd. Občané, rodiny a domácnosti. 2.7 Sociální zabezpečení v sociálním systému společnosti Sociální zabezpečení jako součást sociální politiky a jako prostředek k uskutečňování úkolů a cílů můžeme obecně pojmout jako soubor institucí, zařízení a opatření, jejichž 16

prostřednictvím a pomocí se uskutečňuje předcházení, zmírňování a odstraňování následků sociálních událostí. [11, str. 32] Základní sociální události: změna zdravotního stavu nemoc, invalidita, úraz, ztráta zaměstnání ztráta výdělečné činnosti, zakládání rodiny, mateřství, výchova dětí a ztráta živitele, stáří a další sociální události, které způsobují tíživou životní situaci. Do sociálního zabezpečení patří tyto instituce: státní sociální podpora, sociální pojištění, sociální pomoc. [11] 17

3 Stárnutí a stáří Tato část práce je zaměřena na charakteristiku pojmů senior, stáří a stárnutí a s tím související změny v životě člověka, doba stáří a faktory, které se podílejí na jeho urychlení a naopak. Je zde také vymezena doba stáří a dělení kalendářního stáří dle Světové zdravotnické organizace (WHO), která označuje jako starého člověka, člověka nad 60 let věku. Ve stáří dochází nejen k fyzickým změnám, ale také k psychickým a sociálním změnám. Tato kapitola vychází z Péče o seniory v pobytových a sociálních zařízeních, Malíková Eva, pokud není uvedeno jinak. Senior Pojem senior není v žádné literatuře přesně definován. Řada autorů označuje za seniora člověka, který dosáhne vyššího věku a s rostoucím věkem se předpokládá také zhoršení jeho zdravotního stavu. Změna zdravotního stavu může způsobit, že se člověk stává nesamostatným a závislým na pomoci jiné osoby. Za seniora je také považován člověk, který pobírá starobní důchod. [27] 3.1 Charakteristika stárnutí a stáří 3.1.1 Definice stárnutí Stárnutí je specifický, nezvratný a neopakovatelný biologický proces, který je univerzální pro celou přírodu a jehož průběh je nazýván životem. Proces stárnutí je velice individuální, každý jedinec stárne jinak. Rozlišují se dva typy stárnutí: Fyziologické stárnutí tvoří přirozenou součást života jedince. Patologické stárnutí jedná se o předčasné stárnutí, kdy kalendářní věk je nižší než věk funkční. 3.1.2 Definice stáří Stáří je přirozené období lidského života, vztahované k životnímu období dětství, mládí a době zralosti. Stáří není nemoc, je však spojeno se zvýšeným výskytem nemocí a 18

zdravotních potíží. Kromě smrti je hlavní hrozbou chorob ztráta soběstačnosti. Doba stáří je otázkou prodlužování lidského života. Absolutní délka lidského života se mění jen pozvolna. Lidský život se tedy prodlužuje, ale velice pomalu. Za poslední dobu došlo i ke snížení kojenecké úmrtnosti a přibývá také osob vyššího věku. Roste počet osob, které se dožívají 70 a 80let. [19] Faktory, které urychlují proces stárnutí: vysoký krevní tlak, obezita, stres, kouření a nadměrné požívání alkoholu, nedostatek pohybu, pocit osamocení, špatné životní prostředí, chudoba. Faktory, které zpomalují proces stárnutí: pestrá a vyvážená strava, dostatek spánku, fyzická aktivita, zapojení do kulturního života. [21] 3.1.3 Dělení kalendářního stáří Světová zdravotnická organizace vychází při členění věkových kategorií z patnáctiletých věkových cyklů a uvádí toto členění: dospělost 30 až 44 let, střední věk (zralý věk) 45 až 59 let, senescence (časné stáří) 60 až 74 let, kmetství (vlastní stáří) 75 až 89 let, patriarchum (dlouhověkost) 90 let a více. 19

Malíková uvádí další členění: mladí senioři (penzionování, řešení volného času) 65 až 74 let, staří senioři (snížení výkonnosti všech funkcí) 75 až 84 let, velmi staří senioři (problém soběstačnosti) 85 lež a více. Kalendářní stáří můžeme také rozčlenit do těchto kategorií: třetí věk - 60 až 74 let, čtvrtý věk 75 až 89 let, vysoký věk 90 až 99 let, staletí nad 100 let. [21] 3.1.4 Životní změny ve stáří V období stáří probíhá v organismu člověka řada změn. Jedná se o změny: tělesné, psychické a sociální. Tabulka 1: Přehled změn ve stáří (zdroj:malíková, str. 18 ) Tělesné změny Psychické změny Sociální změny Změna vzhledu Zhoršování paměti Odchod do důchodu Úbytek svalové hmoty Obtížné osvojování nového Změna životního stylu Změny termoregulace Nedůvěřivost Stěhování Změny činnosti smyslů Snížená sebedůvěra Ztráta blízkých lidí Změny smyslů Sugestibilita Osamělost Kardiopulmonální změny Emoční labilita Finanční obtíže Změny v trávicím systému Změny vnímání Změny vylučování moči Zhoršení úsudku Změny sexuální aktivity 20

4 Sociální služby Tato kapitola je zaměřena na problematiku sociálních služeb. Údaje v této kapitole vychází převážně ze zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách a z Péče o seniory v pobytových sociálních zařízeních, Malíková Eva, pokud není uvedeno jinak. V poslední době se situace ohledně sociálních služeb výrazně změnila k lepšímu. Předchozí politický model stavěl na zcela odlišných základech. Lidé, kteří trpěli nějakým postižením, byli izolováni v sociálních nebo zdravotnických ústavech. V předchozím modelu byli senioři s částečnou nebo úplnou nesoběstačností umisťováni do státních domovů důchodců. V té době se takto řešil i problém deficitu v bydlení, kdy rodiny posílaly i zcela soběstačné seniory do domovů důchodců. Poskytovanou sociální péči financoval stát a nebyla zde možnost výběru, dodržovala se spádová příslušnost v rámci regionu. V případě, že se jednalo o zcela nesoběstačného seniora, o kterého se už nadále rodina nemohla starat, byl umístěn do ústavu sociální péče. Tyto ústavy byly často přeplněné. Než bylo možné umístit seniora do tohoto ústavu, pobýval v nemocnici na oddělení LDN. V ústavech pro dlouhodobě nemocné neexistoval individuální přístup, jako je tomu dnes, senior se musel přizpůsobit zavedenému režimu, který v ústavu panoval. Lidský přístup personálu byl velmi individuální. Pobyt v těchto ústavech byl opět dotován státem. Ke změně v oblasti sociálních služeb došlo až po roku 1989, ale významná změna nastala až s platností zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Zamysleme se nad tím, co vlastně vede rodinu k tomu, že své blízké umístí do domova pro seniory nebo jiného zařízení poskytující sociální služby. Pro rodinu to není zcela jednoduché rozhodování. Nastane situace, kdy zdravotní stav blízké osoby je natolik vážný, že se rodina o ni nedokáže nebo nechce postarat. Důvodů je celá řada: Obavy, že péči nezvládnou jak po fyzické, tak po psychické stránce. Ztráta zaměstnání a s tím související finanční problémy. Ztráta osobního volna. 21

4.1 Sociální služba Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, definuje sociální službu jako činnost nebo soubor činností zajišťujících pomoc a podporu osobám za účelem sociálního začlenění nebo prevence sociálního vyloučení. Pomocí sociálních služeb je zajišťována pomoc při péči o vlastní osobu, zajišťování ubytování, stravování, pomoc s domácností a ošetřováním. Dále umožňují kontakt se společenským prostředím. Zajišťují pomoc při prosazování práv a zájmů. Sociální služby jsou určeny jednotlivcům, rodinám a skupinám obyvatel. Nejvíce jsou poskytovány seniorům, lidem se zdravotním postižením a rodinám s dětmi. Cílem sociálních služeb je: podpora rozvoje nebo zachování současné soběstačnosti uživatele, návrat do vlastního domácího prostředí a návrat do původního životního stylu, samostatný život, pokud jsou toho schopni, snížení sociálního a zdravotního rizika souvisejícího se způsobem života uživatele. Základní činnosti při poskytování sociálních služeb Základní činnosti při poskytování sociálních služeb jsou přesně určeny zákonem o sociálních službách: pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy, poskytnutí ubytování, popřípadě přenocování, pomoc při zajištění chodu domácnosti, výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, sociální poradenství, zprostředkování kontaktu se sociálním prostředím, sociálně terapeutické činnosti, pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí, telefonická krizová pomoc, 22

nácvik dovedností pro zvládání péče o vlastní osobu, soběstačnosti a dalších činností vedoucích k sociálnímu začlenění, podpora vytváření a zdokonalování základních pracovních návyků a dovedností. Podle místa poskytování dělíme sociální služby na: Terénní služby tyto služby jsou uživateli poskytovány v prostředí, ve kterém žije, jedná se např. o služby pečovatelské služby. Ambulantní služby tyto služby jsou uživateli poskytovány ve specializovaných zařízeních, kam sám dochází, jde např. o denní stacionáře. Pobytové služby jsou poskytovány uživateli v zařízeních, ve kterých po určitou dobu pobývá, jedná se např. o domovy pro seniory. 4.2 Dělení sociálních služeb dle zákona o sociálních službách sociální poradenství, služby sociální péče, služby sociální prevence. 4.2.1 Sociální poradenství Sociální poradenství se člení na: Základní sociální poradenství musí poskytnout každý, kdo poskytuje sociální služby. Odborné sociální poradenství se zaměřuje na určité potřeby jednotlivých sociálních skupin osob (např. občanské a rodinné poradny, poradny pro seniory, pro osoby se zdravotním postižením, pro osoby domácího násilí). 4.2.2 Služby sociální péče Služby sociální péče pomáhají zajistit fyzickou a psychickou soběstačnost uživatelů, umožnit jim zapojení do běžného života společnosti, pokud jim to stav neumožňuje, zajistit jim důstojné prostředí a zacházení. 23

Mezi služby sociální péče patří např.: osobní asistence, pečovatelská služba, tísňová péče, podpora samostatného bydlení, denní stacionáře, týdenní stacionáře, domovy pro osoby se zdravotním postižením, domovy pro seniory, domovy se zvláštním režimem, sociální služby ve zdravotnických zařízeních ústavní péče. 4.2.3 Služby sociální prevence Mezi služby sociální prevence patří např.: azylové domy, domy na půl cesty, krizová pomoc, nízkoprahová denní centra, noclehárny, služby následné péče, sociálně aktivizační služby, terapeutické komunity, terénní programy, sociální rehabilitace. 4.3 Zřizovatelé a poskytovatelé sociálních služeb 4.3.1 Zřizovatelé sociálních služeb Obec, Kraj, Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV). 24

4.3.2 Poskytovatelé sociálních služeb subjekty zřizované obcí a krajem, nestátní neziskové organizace a fyzické osoby nabízející široké spektrum služeb, MPSV. [7, str. 58] 4.4 Neziskové organizace Jedná se o právnické osoby, které nebyly založeny za účelem podnikání, tudíž jejich cílem není dosahování zisku, ale užitku. Mezi neziskové organizace patří následující typy organizací: obecně prospěšné společnosti, občanská sdružení včetně odborových organizací, státem uznávané církve, náboženské společnosti a účelové zařízení církve, nadace a nadační fondy, zájmová sdružení právnických osob, politické strany a hnutí, příspěvkové organizace, státní fondy, další organizace stanové zvláštním zákonem. [7, str. 58] Poskytovateli sociálních služeb jsou v České republice obecně prospěšné společnosti, občanská sdružení, církve a nadace. Sociální služby, které jsou poskytovány v pobytových zařízeních, poskytují obecně prospěšné společnosti, občanská sdružení a církve. Služby poskytované neziskovými organizacemi: V terénních službách se jedná o pečovatelskou službu a odlehčovací služby. V ambulantních službách jde o denní stacionáře, centra denních služeb a sociálně terapeutické dílny. V pobytových službách se jedná o domovy pro seniory, domovy se zvláštním režimem, azylové domy a noclehárny. 25

4.5 Fundraising Fundraising je získávání finančních prostředků. Jedná se o běžnou součást práce každé neziskové organizace. Sociální služby jsou financovány z více zdrojů. Mezi zdroje příjmů můžeme zařadit: státní dotace a granty, dotace ze strukturálních fondů, příspěvky od zřizovatelů, příjmy od uživatelů, příspěvky na péči, příjmy z veřejného zdravotního pojištění, příspěvky samosprávných celků, dary, vedlejší hospodářská a mimořádná činnost. [7, str. 60] 4.5.1 Financování pobytových sociálních služeb Pobytové sociální služby jsou financovány z: plateb uživatelů pobytových sociálních služeb, příspěvků na péči podle 11, zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, státních dotací, příjmů z veřejného zdravotního pojištění, vedlejší hospodářské činnosti (hostinská činnost poskytování stravy cizím strávníkům, pronájem nebytových prostor, provozování prádelny aj.), příspěvků od zřizovatele, darů, ostatních zdrojů. 26

4.5.2 Financování terénních a ambulantních sociálních služeb Mezi zdroje financování terénních a ambulantních sociálních služeb patří: státní dotace, příspěvky na péči podle 11, zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, platby uživatelů těchto sociálních služeb, vedlejší hospodářská činnost, příspěvky od zřizovatele, dary, ostatní zdroje. Způsoby získávání peněžních darů: Přímý poštovní styk jedná se o rozeslání adresovaného nebo neadresovaného dopisu. Často bývá vložena obálka pro následnou odpověď. Benefiční akce tyto akce vyžadují výbornou organizaci, zajímavý program, součástí kterého by měla být alespoň jedna známá osobnost. Z průběhu akce musí být zřejmé, že se jedná o dobročinný účel akce. Veřejné sbírky vyžadují svědomité pracovníky, bezúhonnost organizace. Propagace prostřednictvím sdělovacích prostředků včetně letáků a plakátů. K vykonání veřejné sbírky je potřeba dobrá organizace a dostatek finančních prostředků. Telefonický rozhovor, osobní dopis v tomto případě se jedná většinou o rozhovor s osobou, která již v minulosti dar poskytla. Písemná žádost o grant. Fundraising od dveří ke dveřím nevýhodou tohoto způsobu je vstup do soukromí potenciálního dárce. Osobní návštěva nejúčinnější způsob, jak získat finanční dar. [17] Získávání peněžních prostředků je velmi obtížný a dlouhodobý proces, je tedy nezbytné najít významné dárce, na které je možno se v případě potřeby obrátit. 27

5 Domov pro seniory Pelhřimov V této kapitole je podrobně představen Domov pro Seniory Pelhřimov. Veškeré údaje a informace uvedené v této kapitole jsem získala při osobní návštěvě domova a dále jsem čerpala z výročních zpráv a dalších interních materiálů organizace. 5.1 Základní údaje Název organizace: Domov pro seniory Pelhřimov Právní forma: Příspěvková organizace Zřizovatel: Město Pelhřimov Vznik organizace: 1. 4. 2008 Zahájení provozu: 1. 8. 2009 Poslání Domova pro seniory Pelhřimov Posláním je vytvoření skutečného DOMOVA pro seniory. Záměrem je účinně pomáhat městu při uspokojování potřeb obyvatel v seniorském věku, kteří mají sníženou soběstačnost zejména z důvodu věku. Domov pro seniory Pelhřimov (DpSP) se snaží, v co nejvyšší možné míře, podporovat stávající soběstačnost a kontakt s rodinou, přáteli a s veřejným prostředím. Usiluje o prožití aktivního a důstojného stáří. O uživatele se stará odborný zdravotnický personál, pracovníci sociální péče, rehabilitační pracovnice, ergoterapeuti a ostatní personál. Všichni zaměstnanci usilují o to, aby uživatelé žili spokojeným životem. Cíle Cílem je soběstačnost uživatele, chránit jeho soukromí, respektovat jeho potřeby, podporovat kontakty s rodinou, přáteli a jeho spokojenost s nabízenými službami. Strategické cíle, o rozvoj lidských zdrojů, o finanční stabilita domova. 28

Střednědobé cíle na období 2009 2012, o zavedení a zkvalitňování individuálního plánování služeb pro uživatele, o zabezpečení dostatečného množství kvalifikovaného personálu, o zajištění automobilu pro přepravu více klientů, o zařízení prostor potřebným vybavením. [28] 5.1.1 Hlavní činnosti DpSP DpSP je příspěvková organizace, která byla zřízena k 1. 4. 2008 za účelem poskytování sociálních služeb. Provoz domova byl zahájen až od 1. 8. 2009. Domov poskytuje tyto sociální služby: domov pro seniory, pečovatelská služba, denní stacionář. Provozuje také hospodářskou činnost a to, hostinskou činnost v prodejně s občerstvením, která se nachází v budově. Zároveň poskytuje obědy pro cizí strávníky a příležitostně prodává upomínkové předměty, které vyrábí sami uživatelé. Od roku 2010 domov pronajímá prostory tělocvičny a denního stacionáře v době, kdy nejsou využívány uživateli domova. Od dubna 2010 má DpSP vlastní webové stránky, na kterých naleznou nejen zájemci o služby, ale i široká veřejnost důležité informace o domově (např. jaké služby nabízí, v jakém rozsahu a komu jsou určeny). Domov také zveřejňuje aktuální jídelní lístek, plánované i jednorázové akce pro uživatele. Prostory denního stacionáře posloužily v roce 2010 také jako volební místnost. Domov pro seniory DpSP se nachází v příjemném a klidném prostředí pelhřimovských Městských sadů. Poskytuje pobytové služby seniorům převážně z Pelhřimovska, kteří mají sníženou soběstačnost zejména z důvodu věku, onemocnění nebo zdravotního postižení a potřebují částečnou nebo úplnou pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu. 29

Klientům je k dispozici 67 jednolůžkových a 17 dvoulůžkových pokojů s předsíňkou a vlastním sociálním zařízením. V domově je prádelna, která zajišťuje praní prádla. Celý areál je bezbariérový s evakuačními výtahy. Lékařskou péči zajišťuje praktický lékař s ordinačními hodinami v domově. Odbornou lékařskou péči poskytují specializovaní lékaři ve svých ordinacích v Pelhřimově. V přízemí budovy se nachází jídelna. Strava je zde normální i dietní. V budově se také nachází prodejna s občerstvením, kterou mohou navštěvovat i neubytovaní návštěvníci. Služba může být poskytnuta pouze osobám, které splňují požadavky na cílovou skupinu a kritéria pro přijetí. Cílová skupina Senioři nad 65 let věku, Dospělí 50 64 let věku v tomto případě se musí jednat o osobu se sníženou soběstačností a péči této osobě poskytoval příbuzný ve věku nad 65 let, který se z důvodu snížené soběstačnosti stane uživatelem služeb DpSP. Kritéria pro přijetí klientů do DpSP Sociální služby jsou určeny pro osoby, jejichž situace vyžaduje neustálou pomoc jiné osoby, které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku, zdravotního postižení a osobám s chronickým duševním onemocněním a různými typy demencí. Rada města Pelhřimov rozhodla o pořadí kritérií takto: sociální situace žadatele, zdravotní stav žadatele, výše příjmů a ochota rodiny doplácet do plné úhrady, místo trvalého bydliště, účastník odboje a osoba uvedená v zákoně sociálních služeb. [26] Podle výše uvedených kritérií je sestaven pořadník uchazečů, který je umístěn na internetových stránkách domova. Tento pořadník je každý měsíc aktualizován a upravován o nové žádosti uchazečů. Pořadí žadatelů se může měnit v případě, že žadatel nebo jeho rodina dodá v době čekání aktuální informace, které by toto pořadí mohly ovlivnit. 30

V případě rovnosti bodů rozhoduje datum, kdy byla žádost kompletně podána. Ředitel domova má možnost udělit výjimku žadateli, který se nachází ve zvláště složité situaci. Žadatel je vyzván k nástupu, pokud nástup odmítne, zůstává i nadále na prvním místě v pořadníku a domov s ním domluví datum dalšího nástupu. Pokud se stane, že žadatel nenastoupí ani v druhém termínu, jeho žádost se přesouvá až na poslední místo v pořadníku. K 30. 9. 2011 bylo evidováno 174 žádostí o poskytování sociální služby domova pro seniory. Za sledované období roku 2011 uzavřel DpSP smlouvu o poskytování služby domova pro seniory s 21 novými uživateli, 22 uživatelů pobyt v tomto období ukončilo (19 osob z důvodu úmrtí, 1 uživatel odešel do zdravotního zařízení, 1 uživatel se odstěhoval zpět domů a 1 uživatel se přestěhoval do jiného zařízení). K 30. 9. 2011 poskytoval domov pro seniory služby 95 uživatelům (76 ženám a 19 mužům). Průměrný věk uživatelů je 83,7 let. Nejstarší uživatelkou je žena ve věku 95,75 roku. Klienty jsou převážně obyvatelé okresu Pelhřimov. Průměrná obložnost lůžek za sledované období činila 94,70 %. Tabulka 2: Struktura uživatelů dle příspěvku na péči k 30. 9. 2011 (zdroj: Domov pro Seniory Pelhřimov) Stupeň Počet uživatelů Bez příspěvku na péči 12 I. Stupeň 24 II. Stupeň 22 III. Stupeň 19 IV. Stupeň 18 Celkem 95 31

27 24 21 18 15 12 9 6 3 Struktura uživatelů dle příspěvku na péči (k 30. 9. 2011) Počet uživatelů Bez PnP I. Stupeň II. Stupeň III. Stupeň IV. Stupeň Obrázek 1: Struktura uživatelů dle příspěvku na péči (zdroj: Domov pro Seniory Pelhřimov) Personál v sociálních službách pomáhá obyvatelům domova při zvládání běžných úkonů o vlastní osobu. Každý uživatel má svého tzv. klíčového pracovníka, který zjišťuje jeho potřeby a vytváří jeho individuální plán. Cílem této aktivity je poskytovat uživatelům pouze ty služby, o které mají zájem. Získané informace předává klíčový pracovník ostatním zaměstnancům, kteří jsou do péče o uživatele zapojeni. Pravidelně se také konají setkání uživatelů s vedením domova. Při těchto setkáních se uživatelům připomínají bezpečnostní a požární pravidla při pobytu v domově. Uživatelům se připomíná možnost podávat stížnosti a připomínky k poskytovaným službám v domově. Uživatelé si ze svých řad zvolili zástupce, kteří se vyjadřují k ubytování, úklidu, stravování, zdravotní a ošetřovatelské péči. V domově pracuje také stravovací komise, jejímž členem je také zástupce uživatelů. Volnočasové aktivity Pro zpříjemnění pobytu v domově jsou uživatelům poskytovány různé volnočasové aktivity. Tyto aktivity mají na starost dva pracovníci (fyzioterapeut a pedagog volného času). Volnočasových aktivit se zúčastňují uživatelé služeb domova pro seniory společně s uživateli denního stacionáře. 32

Zapojení do volnočasových aktivit je dobrovolné. Uživatel si sám může zvolit, kterých aktivit se zúčastní. Nabídka volnočasových aktivit je velmi pestrá (např. kondiční cvičení, trénování paměti, pozornosti a myšlení, základy práce na počítači, vaření, pečení, poslech hudby, sledování filmů a společenské akce konané v domově i mimo domov). Obyvatelé domova se věnují také výrobě drobných upomínkových předmětů. Předměty, které vyrobí, se používají jako drobné dárky pro návštěvy. Zdravotní péče Jedná se o ošetřovatelskou péči, kterou vykonávají zdravotní sestry a péče je indikována lékařem. DpSP má uzavřenou smlouvu o poskytování ošetřovatelské a rehabilitační péče s Českou průmyslovou zdravotní pojišťovnou (ČPZP), Zdravotní pojišťovnou ministerstva vnitra ČR (ZPMV), Vojenskou zdravotní pojišťovnou a Všeobecnou zdravotní pojišťovnou (VZP). Vývoj úhrad od jednotlivých zdravotních pojišťoven od počátku roku 2011 do 30. září 2011 je zachycen v následující tabulce a grafu. Vykazováno bylo: péče o ránu, podání léků, odběry biologických materiálů, péče o močové katetry, péče o stomii, práce ve svátek, práce v noci a časové intervence. Tabulka 3: Vykazovaná zdravotní péče zdravotním pojišťovnám k 30. 9. 2011 (v tis. Kč) (zdroj: Domov pro Seniory Pelhřimov) Měsíc Zdravotní pojišťovna VZP Vojenská ZPMV ČPZP Celkem Leden 88 128,00 3 401,10 0,00 379,80 91 908,90 Únor 82 926,90 1 348,20 0,00 97,20 84 372,30 Březen 102 309,30 1 810,80 0,00 229,50 104 349,60 Duben 104 809,50 97,20 0,00 145,80 105 052,50 Květen 100 532,70 97,20 0,00 194,40 100 824,30 Červen 108 058,50 97,20 0,00 243,00 108 398,70 Červenec 93 124,80 145,80 0,00 97,20 93 367,80 Srpen 80 020,80 97,20 0,00 145,80 80 263,80 Září 69 085,80 97,20 0,00 145,80 69 328,80 Celkem 828 996,30 7 191,90 0,00 1 678,50 837 866,70 33

1 000 000,00 Vykazovaná zdravotní péče zdravotním pojišťovnám k 30. 9. 2011 (v tis. Kč) 100 000,00 10 000,00 1 000,00 100,00 10,00 VZP Vojenská ZPMV ČPZP 1,00 Obrázek 2: Úhrady od zdravotních pojišťoven (zdroj: Domov pro Seniory Pelhřimov) Z grafu je zřejmé, že nejvíce úhrad plyne od Všeobecné zdravotní pojišťovny. Podíl ostatních zdravotních pojišťoven je ve srovnání s VZP minimální. Stravování Pro uživatele domova pro seniory a uživatele denního stacionáře je k dispozici jídelna v přízemí budovy. Těm, kteří se ze zdravotních důvodů nemohou stravovat v jídelně, je strava donášena přímo na pokoj a s podáváním stravy jim pomáhají pracovníci přímé obslužné péče. Počet těchto uživatelů je cca 20. Obyvatelům domova je každý den poskytována snídaně, přesnídávka, oběd, svačina a večeře. Uživatelé trpící cukrovkou, kterým je aplikován inzulín, dostávají ještě druhou večeři. Zaměstnanci mající na starost stravování se snaží, aby strava byla pestrá, snaží se plnit přání uživatelů, připravují i tradiční pokrmy, zároveň dbají na to, aby byly respektovány zásady zdravé výživy. 34

Pečovatelská služba Další službou, kterou DpSP nabízí, je pečovatelská služba (PS). Jedná se o službu, která nabízí terénní a ambulantní služby osobám, které trpí sníženou soběstačností z důvodu věku, chronického onemocnění nebo zdravotního postižení, a jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické osoby. Služby jsou poskytovány dle individuálních potřeb uživatelů. PS se hradí, výše platby závisí na počtu požadovaných úkonů. Poslání Podpora uživatelů PS žít přirozeným způsobem života co nejdéle v domácím prostředí a v co největší možné míře soběstačnosti. [25] Cílová skupina Pečovatelská služba je určena osobám s chronickým duševním onemocněním, osobám s tělesným postižením, sluchově a zrakově postiženým osobám, rodinám s dětmi a seniorům, kteří žijí ve městě Pelhřimov nebo jeho místních částech a spadají do věkové struktury. Věková struktura: dorost 16 18 let, mladí dospělí 19 26 let, dospělí 27 64 let, mladší senioři 65 80 let, starší senioři nad 80 let. Počet uživatelů sociálních služeb s platnou smlouvou k 30. září 2011: 189 Průměrný věk uživatelů PS: 78 Počet uživatelů, kterým byly poskytnuty služby PS: 198 (54 mužů, 144 žen) Dovoz oběda využívá v pracovní dny průměrně 98 osob, o víkendu a ve svátek 25 osob. Denní stacionář DpSP nabízí od 5. října 2009 také služby denního stacionáře (DS). Jedná se o ambulantní služby, které jsou poskytovány osobám mající sníženou soběstačnost z důvodu věku nebo zdravotního postižení, jejichž stav vyžaduje pomoc jiné fyzické 35

osoby. Služba je poskytována v místnosti, která je vybavená pro potřeby seniorů a zdravotně postižených osob. Uživatelé zde mohou trávit svůj volný čas dle svého uvážení. Služby DS jsou za poplatek. Poslání Posláním DS je poskytování sociálních služeb osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku nebo zdravotního postižení a potřebují pravidelnou pomoc jiné fyzické osoby. [25] Uživatelé DS mají možnost se účastnit aktivit společně s obyvateli domova. Nejvíce oblíbenými jsou tvořivé techniky, keramika, kulturní a společenské akce. Účastní se také velikonočních a vánočních besídek. Denní stacionář je určen pro osoby, které: Potřebují pravidelnou podporu nebo péči, se cítí osaměle a chtějí trávit svůj volný čas v kolektivu svých vrstevníků. Jsou schopni začlenění do kolektivu. Jsou alespoň částečně soběstační. Věková struktura: mladí dospělí 19 26 let, dospělí 27 64 let, mladší senioři 65 80 let, starší senioři nad 80 let. Počet uživatelů sociální služby s platnou smlouvou k 30. září 2011: 18 Počet uživatelů, kterým byly ve sledovaném období poskytnuty služby DS: 19 Průměrný počet uživatelů využívajících DS za 1 den: 4 Průměrný věk uživatelů: 79 V DS je nejvíce využíván dopolední pobyt. 5.2 Hospodaření a financování Domova pro Seniory Pelhřimov Tato kapitola je zaměřena na hospodaření domova v období 2009 až 2010 a získávání finančních prostředků pro tuto příspěvkovou organizaci. V úvodu kapitoly je podrobně 36

popsán postup schvalování rozpočtu. V další části této kapitoly jsou v tabulce zachyceny skutečné náklady a výnosy za sledované období, rozděleny na hlavní a hospodářskou činnost, výše dotací ze státního rozpočtu, rozpočtu státních fondů a z rozpočtu Kraje Vysočina a vypořádání výsledku hospodaření za každý rok. V závěru této kapitoly je provedena horizontální a vertikální analýza aktiv a pasiv a výkazu zisku a ztrát. Veškeré údaje, které jsou použité v této kapitole, jsem získala při osobní konzultaci v domově a z interních zdrojů organizace. 5.2.1 Postup schvalování ročního rozpočtu Návrh rozpočtu na následující rok předkládá domov zřizovateli (sociální odbor) do 31. srpna běžného roku. Do ledna následujícího roku probíhají 2 až 3 jednání, na kterých zřizovatel sděluje domovu své připomínky, stanoviska, domov obhajuje a zdůvodňuje své požadavky. Vždy do stanoveného termínu po schůzce musí domov vyhotovit novou verzi návrhu rozpočtu se zapracovanými změnami. Konečnou verzi rozpočtu schvaluje zastupitelstvo města na svém zasedání zpravidla v únoru. Pak domov obdrží Rozpis rozpočtu na příslušný rok a stanovení závazných ukazatelů, který obsahuje: výši neinvestovaného transferu (příspěvek na provoz), výši investovaného transferu, limit mzdových prostředků, limit nákladů na reprezentaci, limit počtu přepočtených pracovníků a výši hospodářského výsledku. V lednu se domov dozvídá schválenou výši dotace z MPSV (žádost se podává do prvního týdne v září). Pokud je výše dotace z MPSV v jiné výši než bylo plánováno, odpovídajícím způsobem musí domov rozpočet upravit, navýšením jiných výnosů nebo snížením nákladů nebo naopak. Zřizovatel zároveň schvaluje odpisový plán. Při hospodaření během roku se domov řídí výše uvedenými limity a dbá na to, aby všechny výdaje byly kryty, aby náklady nepřevyšovaly výnosy. V případě, že čerpání nákladů nebo výnosů během roku podstatným způsobem neodpovídá schválenému rozpočtu a není předpoklad, že by k jeho vyrovnání došlo v průběhu roku, dle potřeby musí domov rozpočet upravit. Následující tabulky zachycují přehled nákladů a výnosů za období srpen 2009 a celý rok 2010. 37

5.3 Hospodaření Domova pro Seniory Pelhřimov (8/2009 až 2010) Tabulka 4: Náklady Domova pro Seniory Pelhřimov (8/2009-2010) (zdroj: výroční zprávy organizace) Náklady Hlavní činnost Hospodářská činnost 2009 2010 2009 2010 Spotřeba materiálu 4 517 626,00 6 781 878,92 0,00 60 787,63 Spotřeba energie 1 530 701,00 3 518 003,22 0,00 32 225,94 Zboží 0,00 0,00 209 039,00 504 985,23 Opravy a udržování, revize 363 020,00 234 243,48 0,00 0,00 Cestovné 32 213,00 8 898,00 0,00 0,00 Náklady na reprezentaci 3 014,00 9 589,00 0,00 0,00 Ostatní služby 1 660 744,00 1 237 621,05 0,00 2 576,39 Mzdové náklady 7 991 652,00 14 944 976,00 90 881,00 97 177,00 Zákonné SP 2 555 576,00 5 038 649,50 27 019,00 28 965,50 Ostatní SP 19 316,00 60 136,14 0,00 352,50 Zákonné sociální náklady 231 360,00 292 383,00 309,00 1 714,00 Jiné sociální náklady - nemoc 1 365,00 30 933,00 0,00 1 305,00 Ostatní daně a poplatky 0,00 15 528,00 0,00 0,00 Jiné ostatní náklady 99 507,00 112 742,57 3 054,00 7 238,82 Odpisy 41 053,00 216 213,00 0,00 0,00 Náklady celkem 19 047 147,00 32 501 794,88 330 302,00 737 328,01 38

Tabulka 5: Výnosy Domova pro Seniory Pelhřimov (8/2009-2010) (zdroj: výroční zprávy organizace) Výnosy Hlavní činnost Hospodářská činnost 2009 2010 2009 2010 Tržby z prodeje vlastních výrobků 0,00 0,00 0,00 15 258,79 Tržby za sociální a zdravotní služby 7 345 498,00 20 078 768,40 28 068,00 0,00 Stravování zaměstnanci 0,00 324 586,40 0,00 5 957,67 Stravování cizí strávníci 0,00 0,00 0,00 64 250,28 Akce 0,00 0,00 0,00 28 101,35 Pronájem 0,00 0,00 0,00 29 263,30 Prodej zboží 0,00 0,00 251 830,00 639 036,38 Změna stavu - zvířata 0,00 440,00 0,00 0,00 Ostatní výnosy 204 942,00 179 055,64 3 607,00 2 181,83 Dotace MPSV 1 359 000,00 7 650 000,00 0,00 0,00 Příspěvek z ÚP Pelhřimov 14 000,00 261 000,00 0,00 0,00 Příspěvek na provoz od MÚ 9 274 000,00 3 276 500,00 0,00 0,00 Příspěvek od kraje Vysočina 628 000,00 1 053 000,00 0,00 0,00 Výnosy celkem 18 825 440,00 32 823 350,44 283 505,00 784 049,60 Výsledek hospodaření - 221 707,00 321 555,56-46 797,00 46 721,59 39

Výše uvedené tabulky zachycují náklady a výnosy hlavní a hospodářské činnosti za období srpen 2009 a celý rok 2010. Nutno podotknout, že provoz domova byl zahájen až od srpna 2009, tudíž údaje jsou pouze za tuto část roku a nelze porovnávat s celým rokem 2010. Je třeba také přihlédnout k faktu, že od dubna 2010 byla hospodářská činnost rozšířena o poskytování obědů i cizím strávníkům. Od roku 2010 začal domov pronajímat prostory tělocvičny a denního stacionáře v době, kdy není využíván svými uživateli. Celkové náklady za rok 2009 činily 19 377 449,00 Kč. Celkové náklady za rok 2010 činily 33 239 122,89 Kč. Celkové výnosy za rok 2009 činily 19 108 945,00 Kč. Celkové výnosy za rok 2010 činily 33 607 400,04 Kč. 5.3.1 Získávání finančních prostředků Získávané finanční prostředky jsou rozděleny zvlášť pro domov pro seniory a pečovatelskou službu. Domov získává dotace z MPSV. Tento příjem představuje největší část z přijatých peněžních prostředků. Dotace z Kraje Vysočina. Příspěvek na vyhrazení společensky účelného pracovního místa od Úřadu práce v Pelhřimově na tento příspěvek má domov nárok jen v případě, že zaměstná osobu, která je evidována na Úřadu práce v Pelhřimově. Příspěvek na investice od zřizovatele. Poskytovatel Tabulka 6: Výše získaných finančních prostředků (8/2009 až 2010) (zdroj: výroční zprávy organizace) Domov pro seniory Pečovatelská služba 2009 2010 2009 2010 MPSV 1 000 000 7 000 000 359 000 650 000 Kraj Vysočina 336 000 1 010 000 292 000 43 000 ÚP Pelhřimov 14 000 261 000 0 0 Zřizovatel 1 000 000 1 400 000 0 0 Celkem 2 350 000 9 671 000 651 000 693 000 40