Nauka o materiálu. Přednáška č.11 Neželezné kovy a jejich slitiny

Podobné dokumenty
Vlastnosti a zkoušení materiálů. Přednáška č.12 1.část: Neželezné kovy a jejich slitiny

42 X X X X. X X Hutní skupina. Pořadové číslo slitiny Sudé tvářené Liché - slévárenské

CZ.1.07/1.5.00/

VÝROBKY PRÁŠKOVÉ METALURGIE

SLITINY NEŽELEZNÝCH KOVŮ A JEJICH VYUŽITÍ V PRAXI NON-FERROUS ALLOYS AND THEIR USE IN PRACTISE

Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Hradec Králové, Vocelova 1338, příspěvková organizace

Nikl a jeho slitiny. Ing. David Hrstka, Ph.D. -IWE

Téma č obor Obráběcí práce, Zámečnické práce a údržba/strojírenská technologie. Neželezné kovy

05 Technické materiály - litina, neželezné kovy

Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie

Kovy a kovové výrobky pro stavebnictví

OCELI A LITINY. Ing. V. Kraus, CSc. Opakování z Nauky o materiálu

ALUPLUS 1. MS tyče kruhové MS tyče čtvercové MS tyče šestihranné... 15

V průmyslu nejužívanější technickou slitinou je ta, ve které převládá železo. Je to slitina železa s uhlíkem a jinými prvky, jenž se nazývají legury.

Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie

1 ZÁKLADNÍ VLASTNOSTI TECHNICKÝCH MATERIÁLŮ Vlastnosti kovů a jejich slitin jsou dány především jejich chemickým složením a strukturou.

Mgr. Ladislav Blahuta

Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/

Keramika spolu s dřevem, kostmi, kůží a kameny patřila mezi první materiály, které pravěký člověk zpracovával.

Neželezné kovy a jejich slitiny. Al, Cu, Ti, Mg, Ni, Mo, Sn, Pb a jejich slitiny

PÁJENÍ. Osnova učiva: Druhy pájek. Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: STT první Jindřich RAYNOCH Název zpracovaného celku: PÁJENÍ A LEPENÍ

Kovové povlaky. Kovové povlaky. Z hlediska funkce. V el. vodivém prostředí. velmi ušlechtilé méně ušlechtile (vzhledem k železu) tloušťka pórovitost

Prášková metalurgie. Výrobní operace v práškové metalurgii

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

MĚĎ A JEJÍ SLITINY. Neželezné kovy a jejich slitiny

1 NEŽELEZNÉ KOVY A JEJICH SLITINY

VLASTNOSTI KOVŮ. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: Ročník: osmý

TECHNOLOGIE POVRCHOVÝCH ÚPRAV. 1. Definice koroze. Soli, oxidy. 2.Rozdělení koroze. Obsah: Činitelé ovlivňující korozi H 2 O, O 2

MATERIÁL ALBROMET PODROBNÉ TECHNICKÉ LISTY

Slévárenské slitiny. Slévatelnost - schopnost slévárenských slitin vytvářet kvalitní odlitky - přispívá k ní:

Polotovary vyráběné tvářením za studena

Zvyšování kvality výuky technických oborů

CENTRUM VZDĚLÁVÁNÍ PEDAGOGŮ ODBORNÝCH ŠKOL

VÝROBA TEMPEROVANÉ LITINY

Svařování svazkem elektronů

Závislost tvrdosti odlitků Al slitin na době stárnutí a průběhu tepelného zpracování

TEPELNÉ ZPRACOVÁNÍ KONSTRUKČNÍCH OCELÍ SVOČ Jana Martínková, Západočeská univerzita v Plzni, Univerzitní 8, Plzeň Česká republika

ROZDĚLENÍ, VLASTNOSTI A POUŽITÍ MATERIÁLŮ

Zvyšování kvality výuky technických oborů

STROJÍRENSKÁ TECHNOLOGIE I - přehled látky


Okruh otázek s odpověďmi pro vstupní test.

Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Obrábění. Název: Téma: Fyzikální metody obrábění 2. Ing. Kubíček Miroslav. Autor:

Konstrukční materiály pro stavbu kotlů

Nauka o materiálu. Přednáška č.14 Kompozity

Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Ročník: 1. pro obory zakončené maturitní zkouškou

ZÁKLADNÍ KOVY, HUTNÍ A KOVODĚLNÉ VÝROBKY

Keramika. Technická univerzita v Liberci Nekovové materiály, 5. MI Doc. Ing. K. Daďourek 2008

MMC kompozity s kovovou matricí

FYZIKÁLNA PODSTATA A MECHANIZMUS PLASTICKEJ DEFORMÁCIE

Hliník a slitiny hliníku

METALOGRAFIE II. Oceli a litiny

Slévárenské slitiny. čisté kovy slitiny. slitiny Fe - litiny, - ocel na odlitky neželezné kovy - slitiny Al; - slitiny Mg; - slitiny Cu; - slitiny Zn.

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ

Návrh řešení a eliminace deformací u tlakově litých rámů bezpečnostních interkomů ze slitiny zinku

TEORIE SLÉVÁNÍ. Autoři přednášky: prof. Ing. Iva NOVÁ, CSc. Ing. Jiří MACHUTA, Ph.D. Pracoviště: TUL FS, Katedra strojírenské technologie

Svařování plamenem nebo plamenové svařování patří mezi tavné metody svařování.

Elektrotermické procesy

Identifikace zkušebního postupu/metody PP (ČSN ISO 9556, ČSN ISO 4935) PP (ČSN EN , ČSN )

HLINÍK. Lehké neželezné kovy a jejich slitiny

SEZNAM TÉMAT Z ODBORNÝCH PŘEDMĚTŮ STROJÍRENSKÝCH

ODBORNÝ VÝCVIK VE 3. TISÍCILETÍ. Nové trendy v povrchových úpravách materiálů chromování, komaxitování

Zvyšování kvality výuky technických oborů

PRUŽNÉ SPOJE Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích

ŘEZNÉ MATERIÁLY. SLO/UMT1 Zdeněk Baďura

Polymorfismus kovů Při změně podmínek (zejména teploty), nebo např.mechanickým působením změna krystalické struktury.

1 PÁJENÍ Nerozebíratelné spojení kovů pomocí pájky s nižší teplotou tavení, než je teplota tavení spojovaných kovů.

NEŽELEZNÉ KOVY A JEJICH SLITINY

Kód SKP N á z e v HS/CN D VÝROBKY ZPRACOVATELSKÉHO PRŮMYSLU ZÁKLADNÍ KOVY, HUTNÍ A KOVODĚLNÉ VÝROBKY

Informationen zu Promat 1000 C

K O V Y. 4/5 všech prvků

Základní informace o wolframu

Slitiny hořčíku současný stav vývoje a použití

Otázky a jejich autorské řešení

Klasifikace a značení podle mezinárodní normy ISO 17672

Koroze. Samovolně probíhající nevratný proces postupného narušování a znehodnocování materiálů chemickými a fyzikálněchemickými vlivy prostředí

V Y _ 3 2 _ I N O V A C E _ _ N E Ž E L E Z N É K O V Y _ P W P A U T O R : I N G. J A N N O Ž I Č K A S O Š A S O U Č E S K Á L Í P A

NEŽELEZNÉ KOVY A JEJICH SLITINY

Řezné podmínky při broušení

Katalogové listy slévárenského nářadí

VLASTNOSTI MĚDI Cu-DHP

A U T O R : I N G. J A N N O Ž I Č K A S O Š A S O U Č E S K Á L Í P A V Y _ 3 2 _ I N O V A C E _ _ N E K O V O V É T E C H N I C K É M A T

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ VLIV TEPELNÉHO ZPRACOVÁNÍ NA STRUKTURU A MECHANICKÉ VLASTNOSTI NÁSTROJOVÝCH OCELÍ

Drahé kovy. Fyzikálně-chemické vlastnosti drahých kovů. Výskyt a těžba drahých kovů

Charakteristika. Použití VLASTNOSTI MOLDMAXXL FYZIKÁLNÍ ÚDAJE

TÜV NORD Czech, s.r.o. Laboratoře a zkušebny Brno Olomoucká 7/9, Brno

Odolnost teplotním šokům při vysokých teplotách

Lisy působí na tvářený materiál klidným tlakem a prokovou materiál v celém průřezu. Oproti bucharům je práce na nich bez rázů a bezpečnější.

Zařazení kovů v periodické tabulce [1]

Zvyšování kvality výuky technických oborů

METODA FSW FRICTION STIR WELDING

KONVENČNÍ FRÉZOVÁNÍ Zdeněk Zelinka

Základní stavební částice

Všeobecně lze říci, že EUCOR má několikanásobně vyšší odolnost proti otěru než tavený čedič a řádově vyšší než speciální legované ocele a litiny.

Podle vlastností rozdělujeme chemické prvky na. Periodická soustava prvků

Přechodné prvky, jejich vlastnosti a sloučeniny

A Polyuret. tmely Weicon

Fyzika (učitelství) Zkouška - teoretická fyzika. Čas k řešení je 120 minut (6 minut na úlohu): snažte se nejprve rychle vyřešit ty nejsnazší úlohy,

TÜV NOPRD Czech, s.r.o., Laboratoře a zkušebny Seznam akreditovaných zkoušek včetně aktualizovaných norem LPP 1 (ČSN EN 10351) LPP 2 (ČSN EN 14242)

PŘÍDAVNÉ MATERIÁLY PRO LEHKÉ KOVY SVAŘOVÁNÍ A PÁJENÍ HLINÍKU A JEHO SLITIN SVAŘOVÁNÍ HOŘČÍKU, SVAŘOVÁNÍ TITANU

Transkript:

Nauka o materiálu

Rozdělení neželezných kovů a slitin Jako kritérium pro rozdělení do skupin se volí teplota tání s př přihlédnutím na další vlastnosti (hustota, chemická stálost..) Neželezné kovy s nízkou teplotou tání se střední tepl. tání s vysokou tepl. tání Lehké kovy Ušlechtilé kovy Bi, Sn, Cd, Pb, Zn, Sb Cu, Ni, Co, Mn Zr, Cr, V, Nb, Mo, Ta, W Mg, Al, Be, Ti Au, Ag, Pt, Pd, Rh, Ir 2

Kovy s nízkou teplotou tavení Cín (Sn) polymorfní kov, jehož nízkoteplotní modifikace α (stabilní pod 13,2 C) má podobu šedého prášku (cínový mor). Má dobrou odolnost proti korozi. Olovo (Pb) odolává silným anorganickým kyselinám, je však napadáno organickými kyselinami a destilovanou vodou. Zinek (Zn) dobrá odolnost proti atmosférické korozi, mořské vodě, benzinům a olejům. Špatně odolává destilované vodě, páře, kyselinám a silně silnějším zásadám. Antimon (Sb) křehký kov s malou pevností. Používá se jako přísada do slitin s nízkou teplotou tání, kde zvyšuje tvrdost a odolnost proti opotřebení. 3

Teplota [ C] Slitiny nízkotavitelných kovů Měkké pájky Slitiny s teplotou tavení do 500 C slitiny Pb-Sn popř. legury (Cd, Ag, Cu), Sn+30% Zn Se zvyšujícím se podílem eutektika se zlepšuje zabíhavost a pevnost. Pájky s vysokým podílem olova se používají pro méně významné spoje. Pájky s převládajícím podílem cínu jsou určeny pro lékařství. Pro elektrotechnické účely - přísady Cu, Ag Pb Sn Váhová procenta Sn 4

Hliník a slitiny hliníku Vedle oceli patří k nejpoužívanějším kovovým konstrukčním materiálům. Surovinou k výrobě je bauxit, v čistém stavu oxid hlinitý z taveniny tohoto oxidu ve směsi s kryolitem se získává elektrolyticky čistý hliník (využití v potravinářství či jako elektrovodič). Nízká měrná hmotnost (2470-2890 kg m -3 ) a poměrně dobrá pevnost (90-670 MPa). Dělení hliníkových slitin lze provést podle způsobu zpracování, jiné dělení můžeme provést podle toho, jestli je slitina vytvrditelná či ne, apod. 5

Slitiny hliníku Slitiny hliníku pro tváření 1. Slitiny nízkopevnostní s dobrou odolností proti korozi - slitiny hliníku s hořčíkem a křemíkem, manganem - jsou svařitelné a tvařitelné - používají se v letectví, stavebnictví a bytové architektuře 2. Slitiny s vyšší pevností, s nízkou odolností proti korozi - slitiny na bázi Al-Cu-Mg nejpoužívanější (duraly, např. AlCu4Mg, AlCu4Mg1, AlCu4Mg1Mn) - značné pevnosti se dosahuje vytvrzováním Slitiny hliníku pro odlitky 1. Siluminy (slitiny Al-Si) hliníkové pájky 2. Speciální siluminy (přísady Mg a Cu) - písty, skříně převodovek, 3. Sitiny Al-Zn-Mg dobře svařitelné 6

Slitiny hořčíku Čistý hořčík je jako konstrukční kov nepoužitelný (vzhledem k hořlavosti využití v pyrotechnice). Jeho slitiny s Al, Zn jsou nejvíce používané (známé jako Elektron) zpevňující účinek hliníkem. Slitiny Mg-Zn-Zr mají vyšší hodnoty meze kluzu a pevnosti vlivem zpevňujícího účinku zinku a také zirkonu zjemňujícího zrno. Magnalium je označení slitiny hliníku, obsahující 5-50 % hořčíku. Pro zvýšení tvrdosti slitiny bývají přidávána i stopová množství jiných prvků. Slitiny s menším podílem hořčíku (kolem 5 %) vynikají velkou pevností, odolávají lépe korozi a mají také nižší hustotu než čistý hliník. Dají se lépe obrábět a svářet než hliník. Využívají se v automobilovém a leteckém průmyslu. 7

Slitiny mědi Čistá měď má vysokou el. vodivost, tepelnou vodivost. Tvářená měď se používá pro zařízení vystavená nízkým teplotám, v výměníky tepla, varné nádoby, plechy jsou určeny pro střešní krytinu, okapy Tváříme za studena nebo v rozmezí teplot 800 800-900 C Polovina produkce mědi je určena na slitiny - podle způsobu použití je rozdělujeme na slitiny tvářené a odlévané. Mosazi (Zn) - k tváření (např. 80% Cu tombaky dobrá tvárnost a odolnost proti korozi) - k odlévání (58-63 % Cu - dobrá zabíhavost, ale velké smrštění až 1,5%, využití ložisková pouzdra, ventily) Bronzy (Sn, Pb, Al, ) viz dále 8

Slitiny mědi - bronzy Cínové bronzy Pro tváření 9 % Sn dobré kluzné vlastnosti kluzná ložiska Pro odlitky: 12% Sn dobrá pevnost a houževnatost, odolnost proti korozi, výborné třecí vlastnosti 14-16 % Sn pro díly značně namáhané 20-22 % Sn zvony 30-33 % Sn optická zrcadla Hliníkové bronzy žáruvzdorné Fosforové pájky Beryliové nejpevnější (1400 MPa MPa) ) pružiny s dobrou el. vodivostí, nejiskřící nástroje Olověné kluzná ložiska Niklové a manganové konstantan odpory, tenzometry 9

Slitiny niklu Nikl - feromagnetický kov, drahý - asi 60 % Ni je přísadou do ocelí, 15 % plechy, 25 % slitiny - k povrchovým úpravám ke zvýšení odolnosti proti korozi - slitiny niklu se vyznačují vysokým elektrickým odporem, vysokou odolností proti korozi a opalu, vysokou pevností, žárupevností a houževnatostí. Konstrukční slitiny niklu Ni - Cu monely vysoká odolnost proti korozi, pevnost 500 500-1200MPa, používají se pro zařízení chemického průmyslu, součásti čerpadel a lopatky turbín Ni - Be (do 2 % Be) po vytvrzení mají pevnost až 1800 MPa při dobré houževnatosti. Použití do 500 C na pružiny, membrány Ni Mn odolávají korozi i za vyšších teplot elektrody zapalovacích svíček 10

Titan a jeho slitiny 11 Titan Klady: nízká měrná hmotnost, vysoká měrná pevnost, použití za nízkých teplot Zápory: vysoké náklady na výrobu a zpracování, nízký modul pružnosti Používá se především v lékařství, letectví, v chemickém, papírenském a textilním průmyslu (je odolný vůči chlóru a jeho sloučeninám) Titan má dvě alotropické modifikace: 1. Ti α s mřížkou hexagonální, do 882,5 C 2. Ti β s mřížkou prostorově středěnou kubickou, do teploty tání 1668 C Přísadové prvky se v obou modifikacích rozpouštějí úplně nebo částečně a tvoří roztoky alfy nebo beta, které zachovávají mřížku dané modifikace Ti.

Slitiny titanu 12 Slitiny α Obsahují stabilizátor hliník. Mají velkou tepelnou stabilitu, dobrou pevnost a odolnost proti křehkému porušení i za velmi nízkých teplot. Slitiny pseudo α Do základní báze Ti-Al jsou přidány prvky stabilizující a zpevňující fázi β. Mají vyšší pevnost a tvárnost. Slitiny α+β Nejčastěji používané slitiny, mají lepší tvařitelnost, lepší odolnost proti únavovému namáhání a lze je vytvrdit (mají nižší K IC ). Svařitelnost a odolnost vůči creepu je horší. Pro lopatky turbín a kompresorů, jízdní kola Slitiny β a pseudo β - vysoká odolnost proti korozi, velmi dobrá tvařitelnost, pevnost až 1400 MPa

Kovy a slitiny s vysokou teplotou tání W, V, Mo, Ta, Cr, Nb, Zr Obtížná výroba a zpracování Přísadové prvky Využití v práškové metalurgii slinování = hospodárná technologie lisování, bezodpadní Technicky důležité slinuté materiály Slinuté oceli strojírenství, elektrické nástroje.. Slinuté karbidy WC + Co (90/10) tvrdost až 1800 HV (pevnost v ohybu 3000 MPa) Materiály se stanovenou porézností kovové filtry (pórovitost 27 % a více) z Cu90Sn10, kluzná ložiska FeCu, bronzy 13

Superplastické materiály poměrná podélná deformace přes 100%! Při výrobě některých součástek, které mají složitý tvar, dochází při jejich opracování (vrtání, soustružení, frézování) k velkému odpadu materiálu. Navíc je takové opracování energeticky náročné. Proto se ukazuje jako výhodnější převést materiál do superplastické modifikace (tj. zjemnit zrno a ohřát jej na žádanou teplotu), poté jej nalisovat do formy žádaného tvaru, nenáročnou tepelnou úpravou ho rekrystalizovat, aby byl tvrdší a teprve potom ho mechanicky upravit na výsledný tvar. Tímto technologickým postupem jsou v současné době vyráběny nejen některé kovové výrobky komplikovanějšího tvaru (např. automobilové karburátory), ale i výrobky z keramik (Al2O3, ZrO2) a intermetalických sloučenin (Ni3Si). 14