KROUŽKOVATEL Zpravodaj Spoleènosti spolupracovníkù 5 Kroužkovací stanice Národního muzea
KROUŽKOVATEL KVÌTEN 28 Zpravodaj Spoleènosti spolupracovníkù Kroužkovací stanice Národního muzea Výkonný redaktor: Miroslav Jelínek Technická redaktorka: Zdeòka Vacíková Redakèní rada: Jaroslav Cepák, Petr Klvaòa, Jaroslav Škopek KROUŽKOVATEL uveøejòuje: - pokyny, informace a zajímavosti z Kroužkovací stanice - informace ze Spoleènosti spolupracovníkù Kroužkovací stanice NM Praha - zprávy z odchyatových akcí - pøíspìvky zamìøené na metodiku odchytu a kroužkování ptákù - èlánky týkající se urèování volnì žijících druhù ptákù - osobní zprávy - zprávy z konferencí zamìaøených na kroužkování a migraci ptákù Kresba na obálce: Slavík modráèek (Luscinia svecica) - Václav Bartuška Ve zpravodaji jsou vítány veškeré pøíspìvky a odborné èlánky týkající se problematiky kroužkování. Rukopisy jsou pøijímány ve formátech *.doc nebo *.rtf (MS Word). Veškeré textové soubory zasílejte nejlépe e-mailem nebo poštou na disketì èi CD na adresu výkonného redaktora. Obrazové pøílohy posílejte poštou nebo e-mailem naskenované v kvalitním rozlišení (3 dpi). Èlánek doplòte citovanou literaturou, krátkým souhrnem, pøípadnì nìkolika klíèovými slovy. Za pùvodnost a obsahovou správnost pøíspìvku odpovídají autoøi. Text prochází jazykovou úpravou v redakci Zpravodaje a mùže být pøipomínkovan èleny redakèní rady. Zpravodaj je vydáván bez výdìleèných úmyslù. Autoøi èlánkù nejsou honorováni. Veškerou korespondenci a rukopisy zasílejte na adresu výkonného redaktora: Miroslav Jelínek, Urbánkova 3368, 143 Praha 12 Modøany, e-mail: mir.jelinek@email.cz nebo na Kroužkovací stanici: e-mail: birdringczp@vol.cz. Náklad: 5 Tisk: JDS, Praha 1 - Hostivaø ISSN 183-1552 Spoleènost spolupracovníkù Kroužkovací stanice Národního muzea Praha
zhodnotili úsilí a práci Pavla Kverka a zdùraznili dùležitost specializace ve výzkumu ptákù, která pøináší tak skvìlé výsledky. Slavíci pøilákali televizní kameru, rozhlasové mikrofony, mnoho informací nabídly noviny a webové stránky mìsta Mladé Boleslavi. Výstavu si o vernisáži i v následujících dnech prohlédlo za zvukù reprodukovaného zpìvu krále pìvcù hodnì lidí. V návštìvní knize se objevilo víc než sto nadšených ohlasù. Skupina pro ochranu a výzkum bahòákù v ÈR - Pracovní skupina ÈSO Jan Havlíèek Na podzim loòského roku byla obnovena èinnost Skupiny pro výzkum a ochranu bahòákù (SVOB), jako pracovní skupiny Èeské spoleènosti ornitologické. Skupina volnì navazuje na Skupinu pro výzkum bahòákù v Èeské a Slovenské republice, která byla založena v roce 197 V. Hájkem. Náplní této skupiny bylo pøedevším kroužkování a zjiš ování biometrických údajù bahòákù. Impulsem k jejímu založení byl výrazný vzrùst poètu kroužkovaných bahòákù. Tento nárùst byl zpùsoben pøedevším díky možnosti obstarat si sítì ze zahranièí, nebo jejich domácí výrobou, kterou pan Hájek proslul. Pozdìji se vedení skupiny ujal ing. Pavel Žïárek. Èinnost skupiny byla ukonèena v roce 1998 pro nedostateènou aktivitu jejích èlenù. Náplní SVOB je pøedevším shromažïování faunistických a fenologických dat, projekty pro výzkum jednotlivých druhù (èejka chocholatá, vodouš rudonohý), sledování pøíletu a prùtahu bahòákù a výzkum populaèní dynamiky na hnízdištích. I když kroužkování není nejdùležitìjší náplní èinnosti skupiny, je stále její nepostradatelnou souèástí. Pro zájemce z øad kroužkovatelù jsou pøipraveny karty o okroužkovaných bahòácích a jejich biometrice. Je zde také vìnována pozornost biotopu okolnostech odchytu. Pro kroužkování mláïat na hnízdech je ještì pøipravena karta k vyplnìní údajù o hnízdì a prùbìhu hnízdìní. V budoucnu bychom také rádi poøádali spoleèné odchytové akce zamìøené na odchyt bahòákù a celkovì svojí èinností zvýšili poèet okroužkovaných bahòákù, který není v souèasné dobì pøíliš vysoký. Dalšími cíli naší práce je popularizace a praktická ochrana bahòákù a jejich biotopù a v neposlední øadì i mezinárodní spolupráce. Výsledky naší èinnosti jsou uvádìny ve zpravodaji Vanellus. Zde také naleznete poznatky a zajímavosti ze života, ochrany a výzkumu bahòákù, dále osobní zprávy èlenù a faunistická pozorování. V budoucnu budou uvádìny pøehledy o okroužkovaných bahòácích, zpìtných hlášeních a dalších údajích o kroužkování a biometrice. Pokud máte zájem o èinnost ve skupinì, nebo chcete více informací o projektech SVOB kontaktujte koordinátora (Vojtìch Kubelka, pandionhaliaetus@seznam.cz, 72118336), jeho zástupce (Jan Havlíèek, JendaHavlicek@seznam.cz, 721429652), nebo navštivte webové stránky skupiny na www.svobcso.wz.cz. Zde naleznete i kroužkovací a hnízdní kartu, formuláø na faunistická pozorování a další informace o SVOB. OBSAH JELÍNEK M. & CEPÁK J. Omezení pøi kroužkování ptákù 1 JELÍNEK M. Projekt CES v Èeské republice v roce 27 3 25. roèník CESu ve Velké Británii dopadl katastrofálnì! 8 SVOBODA I. Je nutný zákaz odchytù na CESových lokalitách? 9 JELÍNEK M.Odchyt nìkterých "neobvyklých"druhù ptákù na reprodukovaný hlas 1 SVOBODA I. Zkoušeli jste chytat lindušky luèní s pomocí reprodukce hlasu? 14 KLÁPŠTÌ J. & KLÁPŠ OVÁ J. První zjištìný výskyt rákosníka tamaryškového (Acrocephalus melanopogon) v severních Èechách a poznámky k jeho tahu 15 ŠEBESTIAN J. Akce "Acrocephalus" v NPR Øežabinec - odchyceno již 25 ptákù! 18 KLÁPŠTÌ J. & KLÁPŠ OVÁ J. Struèný pøehled našeho kroužkování ptákù v letech 1997-26 3 KLÁPŠTÌ J. Ohlédnutí za výstavou o slavících 34 HAVLÍÈEK J. Skupina pro ochranu a výzkum bahòákù v ÈR - Pracovní skupina ÈSO 35 35
Omezení pøi kroužkování ptákù Miroslav Jelínek, Jaroslav Cepák Vydání vyhlášky è.152/26 sb. o odchylném postupu pøi znaèení ptákù a vyjímce ze základních ochranných podmínek zvláštì chránìných druhù ptákù pro jejich znaèení znaènì zjednodušilo spolupracovníkùm kroužkovací stanice kroužkování ptákù na celém území Èeské republiky. Neznamená to ovšem, že lze kroužkovat všechny druhy a na všech lokalitách zcela bez omezení. Omezení kroužkování vyplývá pøedevším ze samotného znìní této vyhlášky a souèasnì i z dalších právních pøedpisù, pøedevším pak zákona è.114/1992 sb. o ochranì pøírody a krajiny. V následujících øádcích se pokusíme upozornit na hlavní omezení, která se týkají kroužkovací èinnosti. Souèasnì upozoròujeme, že omezení èinnosti kroužkovatelù v územích s urèitým statutem ochrany se mohou vztahovat nejen na samotné kroužkování a odchyt ptákù, ale i na pøípadné doprovodné èinnosti jako jsou vstupy a vjezdy mimo vyznaèené cesty, táboøení, rozdìlávání ohòù, horolezectví (u hnízd na skalách) a zmìny dochovaného pøírodního prostøedí. Omezení se týkají pøedevším zvláštì chránìných území (napø. odchyt živoèichù je výslovnì zakázán v národních parcích, národních pøírodních rezervacích a pøírodních rezervacích), ovšem významnou roli mohou hrát i v ptaèích oblastech a evropsky významných lokalitách soustavy Natura 2 èi ve vojenských újezdech. Je vždy nutné se pøedem informovat, zda se plánovaná èinnost nemùže dostat do konfliktu se zákazy uvedenými v zákonì èi v bližších ochranných podmínkách jednotlivých území, a podle toho si pak pøípadnì opatøit patøièná povolení. Národní parky Na území národního parku je odchyt a kroužkování ptákù zakázáno. Kroužkování lze provádìt jen na základì vyjímky ze zákona è.114/1992 sb.. Tuto vyjímku udìluje vláda Èeské republiky prostøednictvím Ministerstva životního prostøedí na základì písemné žádosti podané na pøíslušnou správu národního parku. Národní pøírodní rezervace Rovnìž na území národní pøírodní rezervace je pro kroužkování ptákù nutná výjimka ze zákona è.114/1992 sb.. Vyjímku udìluje vláda Èeské republiky prostøednictvím Ministerstva životního prostøedí na základì písemné žádosti podané k pøíslušnému orgánu ochrany pøírody (obvykle správa chránìné krajinné oblasti). Pøírodní rezervace Pro kroužkování ptákù na území pøírodní rezervace je rovnìž nutná výjimka ze zákona è.114/1992 sb.. Vzhledem k nejednoznaènému výkladu kompetencí doporuèujeme žádost o vyjímku konzultovat s odborem životního prostøedí pøíslušného krajského úøadu (na území chránìné krajinné oblasti pak správou CHKO). Národní pøírodní památka a pøírodní památka Kroužkování ptákù na území národní pøírodní památky èi pøírodní památky je možné jen v pøípadì, kdy v bližších ochranných podmínkách lokality není stanoven zákaz odchytávání èi rušení živoèichù. V opaèném pøípadì je nutný souhlas pøíslušného orgánu ochrany Literatura HUDEC K., CHYTIL J., Š ASTNÝ K. & BEJÈEK V. 1995: Ptáci Èeské republiky. Sylvia 31: 97-149. KLÁPŠTÌ J. & KLÁPŠ OVÁ J. 23: Budníèek pruhohlavý (Phylloscopus inornatus) chycen v Èeském ráji - druhý odchyt v Èeské republice. Panurus 13: 141-146. KLÁPŠTÌ J. & KLÁPŠ OVÁ J. 23a:Kroužkování ptákù na domovním dvorku. Prunella 28: 4-43. KLÁPŠTÌ J. & KLÁPŠ OVÁ J. 26: Dosavadní výsledky kroužkování ptákù v pøírodní rezervaci Žabakor. Z Èeského ráje a Podkrkonoší, supplementum 11: 186-193. KLÁPŠTÌ J. & KLÁPŠ OVÁ J. 26: Neobvyklé pøepeøování ocasních per u budníèka vìtšího (Phylloscopus trochilus), pìnice èernohlavé (Sylvia atricapilla) a u tøí druhù cvrèilek rodu Locustella. Sluka 3: 43-48. KLÁPŠTÌ J. & KLÁPŠ OVÁ J. 26: Odchyt pìnice èernohlavé (Sylvia atricapilla) s pøekøíženými èelistmi zobáku a poznámky k abnormálním tvarùm zobákù. Sluka 3: 49-52. KLÁPŠTÌ J. & KLÁPŠ OVÁ J. 27: Abnormality pøi hnízdìní vlaštovek obecných (Hirundo rustica). Panurus 16: 119-121. KRALJ J. & RADOVIC D. 1999: Recoveries of ringed birds from 1993 till 1997, (31 st report). Larus 47: 83-123. Ohlédnutí za výstavou o slavících Jaroslav Klápštì Slavík obecný byl ÈSO vyhlášen jako pták roku 27. Shodou okolností v tomto roce uplynulo právì ètvrt století od doby, kdy se studiem slavíkù zaèal systematicky zabývat Pavel Kverek z Knìžmostu. S obrovskou pílí a nadšením nashromáždil za tu dobu mnoho cenných poznatkù. Bylo proto velice pøíhodné, že Muzeum Mladoboleslavska umožnilo uspoøádat výstavu s názvem "Slavíci na Mladoboleslavsku - Ètvrt století s králem pìvcù". Výstava probíhala od 19.záøí do 21.øíjna 27 a tìšila se mimoøádnému zájmu veøejnosti i škol. Na pøípravì a instalaci výstavy, která byla provedena s obrovským citem a vkusem, se podílela celá Kverkova rodina. Manželka Alena pomohla se zpracováním archívních materiálù, dcera Pavlína navrhla plakát výstavy a svými ilustracemi doplnila verše o slavících, prezentované na výstavì. Syn Tomáš pomáhal pøi výzkumech v terénu, a protože èerstvì získal kroužkovací licenci, bude jistì v pokraèování výzkumù pomáhat i v budoucnu. Velmi poutavým exponátem byla "živá expozice" - modelace prostøedí, ve kterém slavík žije a hnízdí, doplnìná preparáty ptákù a zvíøat. Z ní se ozýval slavièí zpìv. Zajímavé byly fotografie všech druhù slavíkù a jejich biotopù. Výstava byla doplnìna fotografiemi ptákù a pøírody Pavla Hanibala a verši Josefa Brože. Vernisáž navštívilo mnoho známých ornitologù, pøírodovìdcù, ochráncù a milovníkù pøírody. Byli mezi nimi František Pojer, øeditel Agentury ochrany pøírody, známý entomolog Karel Samšiòák, osobnost mìsta Sobotky a mnoho dalších. Hned po úvodu promluvili Lukáš Viktora, jednatel ÈSO, a Jaroslav Cepák, vedoucí Kroužkovací stanice. Oba struènì 1 34
Tab.3. Zahranièní zpìtná hlášení podle druhù Druh Poèet ZZH Druh Poèet ZZH Racek chechtavý 12 Pìnice èernohlavá 2 Rákosník obecný 11 Drozd brávník 2 Strnad rákosní 9 Moudivláèek lužní 2 Rákosník proužkovaný 5 Bøehule øíèní 1 Vlaštovka obecná 4 Drozd cvrèala 1 Drozd zpìvný 4 Kánì lesní 1 Èížek lesní 3 Konipas bílý 1 Kos èerný 3 Ledòáèek øíèní 1 Sýkoøice vousatá 3 Pìnkava obecná 1 Budníèek menší 3 Pìvuška modrá 1 Špaèek obecný 3 Slavík modráèek 1 Celkem: 22 druhù ptákù, 74 ZZH Tab.4. Zahranièní zpìtná hlášení podle zemí Zemì Poèet ZZH Zemì Poèet ZZH Francie 17 Chorvatsko 2 Španìlsko 1 Malta 1 Itálie 8 Norsko 1 Švýcarsko 8 Polsko 1 Belgie 6 Portugalsko 1 Nìmecko 6 Øecko 1 Maïarsko 5 Slovensko 1 Holandsko 2 Slovinsko 1 Rakousko 2 Švédsko 1 Celkem: 18 zemí, 74 ZZH Tab.5. Ptáci kontrolovaní s kroužky cizích kroužkovacích stanic Zemì Poèet Druh Poèet Francie 7 Strnad rákosní 6 Nìmecko 6 Rákosník obecný 5 Itálie 5 Moudivláèek lužní 4 Polsko 2 Èížek lesní 3 Belgie* 2 Rákosník proužkovaný 2 Estonsko 1 Rákosník velký 2 Rusko 1 Sýkoøice vousatá 2 Slovinsko 1 Støízlík obecný 1 Španìlsko 1 Vlaštovka obecná 1 Celkem: 1 zemí, 26 ptákù Celkem: 9 druhù, 26 ptákù pøírody. Souhlas udìluje v pøípadì národní pøírodní památky vláda Èeské republiky prostøednictvím Ministerstva životního prostøedí na základì písemné žádosti podané k pøíslušnému orgánu ochrany pøírody (obvykle správa chránìné krajinné oblasti). U pøírodní památky doporuèujeme žádost o vyjímku vzhledem k nejednoznaènému výkladu kompetencí konzultovat s odborem životního prostøedí pøíslušného krajského úøadu (na území chránìné krajinné oblasti pak správou CHKO). Chránìné krajinné oblasti Na území CHKO lze obvykle kroužkovat ptáky bez omezení. V nìkterých pøípadech však mohou být pro nìkteré lokality stanoveny doplòující ochranné podmínky (napø. zákaz vstupu do litorálních porostù v hnízdním období). Proto doporuèujeme kroužkovací èinnost na území CHKO pøedem konzultovat se správou CHKO. Ptaèí oblasti a lokality soustavy Natura 2 Rovnìž na tìchto lokalitách lze vìtšinou provádìt kroužkování ptákù bez výraznìjšího omezení. Èasto jsou však stanoveny ochranné podmínky, které mohou v nìkterých pøípadech kroužkování znemožnit (napø. zákaz vstupu do litorálních porostù v hnízdním období). Za takové situace je k èinnosti nutný souhlas pøíslušného orgánu ochrany pøírody (obvykle správa chránìné krajinné oblasti). Vojenské újezdy Jakoukoliv èinnost a vstup do vojenského újezdu je nutné pøedem konzultovat s pøíslušným újezdním úøadem. Zákaz kroužkování nìkterých druhù ptákù na hnízdišti Ptáky druhù uvedených v pøíloze vyhlášky è.152/26 sb. o odchylném postupu pøi znaèení ptákù a vyjímce ze základních ochranných podmínek zvláštì chránìných druhù ptákù pro jejich znaèení je zakázáno kroužkovat na hnízdì a v jeho bezprostøedním okolí. Bezprostøedním okolí hnízda se rozumí taková vzdálenost od hnízda pøi níž pøítomnost kroužkovatele narušuje pøirozené chování ptákù. Tento zákaz se tedy týká i mláïat nekrmivých druhù! V pøíloze vyhlášky jsou vyjmenovány následující druhy: bukaè velký, bukáèek malý, kvakoš noèní, volavka støíbøitá, volavka bílá, volavka èervená, volavka vlasatá, kolpík bílý, orlovec øíèní, luòák hnìdý a èervený, orel moøský, orel královský, orel skalní, orel køiklavý, orlík krátkoprstý, orel nejmenší, sokol stìhovavý, raroh velký, jeøáb popelavý, drop velký, dytík úhorní, tenkozobec opaèný, pisila èáponohá, koliha velká, bøehouš èernoocasý, kulík hnìdý, racek èernohlavý, racek bouøní, racek bìlohlavý, rybák obecný, rybák malý, rybák èerný, rybák bahenní, rybák bìlokøídlý, puštík bìlavý, výreèek malý, kalous pustovka, mandelík hajní a pìvuška podhorní. Pro kroužkování tìchto druhù ptákù na hnízdišti je nutná písemná výjimka od pøíslušného orgánu ochrany pøírody (nejèastìji odboru životního prostøedí pøíslušného krajského úøadu èi správy chránìné krajinné oblasti). V roce 25 stanovila kroužkovací stanice druhy, jejichž kroužkování na hnízdišti èi v jeho bezprostøední blízkosti je možné pouze s pøedchozím souhlasem kroužkovací stanice. Podobnì jako v pøedchozím pøípadì se bezprostøedním okolí hnízdištì rozumí taková 33 2
vzdálenost od hnízda pøi níž pøítomnost kroužkovatele narušuje pøirozené chování ptákù. Tento souhlas je vydáván vždy pouze na konkrétní lokalitu (lokality). Toto omezení se týká následujících druhù: potápka rudokrká a èernokrká, kormorán velký, volavka popelavá, èáp bílý a èerný, hohol severní, morèák velký, moták pilich a lužní, ostøíž lesní, vodouš rudonohý, racek chechtavý, lelek lesní, vlha pestrá, dudek chocholatý, bøehule øíèní a havran polní. Pro kroužkování tìchto druhù ptákù na hnízdišti postaèuje ústní souhlas vedoucího kroužkovací stanice (èi jeho zástupce). Dùležité upozornìní - povolení pro kroužkování ptákù ve zvláštì chránìném území nenahrazuje vyjímku pro kroužkování vybraných druhù (druhy uvedené v pøíloze vyhlášky è.152/26 sb.) na hnízdišti (a opaènì povolení pro kroužkování vybraných druhù na hnízdišti nenahrazuje vyjímku pro kroužkování ve zvláštì chránìném území). V praxi je tedy nutné pro kroužkování napø. mláïat bukáèka malého v národní pøírodní rezervaci mít písemnou vyjímku jak pro kroužkování v NPR, tak pro kroužkování bukáèka malého. Rovnìž u druhù, jejichž kroužkování na hnízdišti je možné pouze s pøedchozím souhlasem kroužkovací stanice je pøi èinnosti ve zvláštì chránìném území nutné mít jak písemnou vyjímku pro dané chránìné území, tak souhlas kroužkovací stanice s kroužkováním konkrétního ptaèího druhu. Nedodržení tìchto omezení bude považováno za hrubý pøestupek a mùže být dùvodem pro odebrání kroužkovací licence. V souvislosti s naším kroužkováním ptákù jsme v tomto období publikovali 15 èlánkù, vìtšina z nich byla doplnìna fotografiemi. Øadu podrobnìjších údajù pøedkládáme v následujících tabulkách. Jména ptákù použitá v tomto pøíspìvku jsou podle HUDEC et al. (1995). Na závìr bychom chtìli podìkovat všem, kteøí nám v našem kroužkování byli jakkoliv nápomocní. Tab.1. Poèty okroužkovaných ptákù a odchycených druhù v jednotlivých letech Poèet ptákù Z toho pulli Poèet druhù 1997 89 22 28 1998 684 42 6 1999 2 48 45 75 2 3 46 27 89 21 4 172 145 93 22 5 121 127 8 23 5 356 684 77 24 8 36 1 392 78 25 6 352 1 22 75 26 7 45 353 77 Celkem: 42 669 4 57 13 Projekt CES v Èeské republice v roce 27 Miroslav Jelínek Již od roku 24 se spolupracovníci Kroužkovací stanice NM podílejí na celoevropském monitorovacím projektu CES (Constant Effort Sites) - v pøekladu kroužkování za konstantního úsilí na stálých (stejných) místech. Cílem CES projektu je pøedevším zjiš ování zmìn ve velikosti hnízdních populací (populaèních trendù) bìžnìjších druhù ptákù - pøedevším pìvcù. Souèasnì lze sledovat i zmìny v reprodukèní úspìšnosti populací (hnízdní úspìšnost) a roèní mortalitu dospìlých a mladých ptákù. Projekt CES je považován za jednu z metod monitoringu, která mùže být využita i pøi ochranì ptákù a jejich stanoviš. Metodika CESu byla podrobnìji popsána ve Zprávách ÈSO è.6. Vážným zájemcùm je k dispozici na Kroužkovací stanici, na webových stránkách Spoleènosti spolupracovníkù KS (www.czechringing.com) èi u koordinátora projektu. Projekt CES je skuteènì celoevropskou záležitostí. Napø. v roce 25 tato akce probíhala již na 597 místech ve 13 zemích (vèetnì zemí sousedících s ÈR - Rakousko, Maïarsko a Polsko). 3 Tab.2. Poøadí podle poètu okroužkovaných ptákù a nejvyšší poèet ptákù okroužkovaný v jednom roce Poøadí Druh Okroužkováno Okroužkováno nejvíce celkem v jednom roce 1. Vlaštovka obecná 5 568 1 89 2. Rákosník obecný 5 471 1 482 3. Pìnice èernohlavá 4 25 67 4. Sýkora modøinka 2 68 492 5. Èížek lesní 2 43 1 11 6. Vrabec polní 1 959 672 7. Budníèek menší 1 957 461 8. Strnad rákosní 1 584 373 9. Sýkora koòadra 1 551 36 1. Sýkoøice vousatá 1 31 366 11. Kos èerný 1 175 22 12. Pìnice slavíková 1 167 18 13. Rákosník proužkovaný 1 38 243 32
s neobvyklým opeøením nebo s rùzným tìlesným postižením jsme fotograficky dokumentovali. Vzrušující byly odchyty dravcù do nárazové sítì na vycpaného výra. Chytání dravcù jsme se ale vìnovali jen hodnì málo. Užívali jsme sí 9 m dlouhou se tøemi poli a oky 7 mm. Když jsme mìli spodní vodící šòùru sítì skoro 1 m nad hlavou výra, velká adultní samice jestøába lesního dvakrát sí podletìla. Teprve na tøetí nálet se chytila. Potom jsme už spodní vodící šòùru dávali níž. Jedno ze ZZH, kterého si hodnì ceníme, je od samice kánì lesní (1K) kroužkované na Kozákovì 24.1.21. Za 5 mìsícù a 6 dní byla nalezena zranìná v Estaing, region Aveyron v jižní Francii ve vzdálenosti1155 km od místa kroužkování. Nejvìtší zklamání jsme zažili, když nám uletìl už chycený ostøíž lesní. Bylo to pøi odchytu vlaštovek na nocovišti v rákosinách rybníka Zrcadlo u Kopidlna. Jeden z nás (Jaroslav) vybíral ve spodním poli sítì chycené vlaštovky, když vtom ucítil obrovský náraz velkého ptáka do sítì. V horním poli by chycený ostøíž, který v síti skákal a hrozilo nebezpeèí, že vyskoèí. Oka sítì 16mm byla pøíliš malá, a tak se do nich ostøíž nezamotal. Sí byla rychle stažena dolù a když už byla ruka na pár centimetrù od ostøíže, on vyskoèil a uletìl. Stejnì tak jsme pøi denních odchytech mnohokrát vidìli, jak se chytil krahujec a staèil se ze sítì vytøepat døív, než jsme pøibìhli. Èížky a jiné ptáky jsme chytali u krmítek na malém domovním dvorku našich pøátel. Dvorek má velikost jen 15 x 8 m. V roce 22 jsme tam chytili za 137 odchytových hodin v rozmezí 21 dní 1274 ptákù ve 14 druzích. Z toho bylo 193 èížkù lesních (KLÁPŠTÌ & KLÁPŠ OVÁ 23a). Rádi jsme chytali na polním hnojišti u lesa nedaleko Proseèe u Železného Brodu. Blízké okolí hnojištì bylo hustì zarostlé ruderální vegetací a bylo tam hodnì ptákù co do množství i poètu druhù. S pøítelem L.Jasso jsme tam zjistili 82 druhù ptákù. Obèas tam byli i bahòáci. Chytili jsme vodouše kropenaté, vodouše bahenní a kulíky øíèní. Podaøil se také odchyt holuba doupòáka, 2 hrdlièek divokých, kukaèky obecné a dokonce tam nejménì ze všeho oèekávané køivky obecné. Bylo to naše nejlepší místo na odchyt drozdù brávníkù. Chytili jsme jich tam 32 kusù, z nich pøišla 2 ZZH z Francie. Odchyty CES provádíme na dvou lokalitách - Novozámeckém rybníku a rybníku Žabakor. Od roku 2 se každoroènì v srpnu zúèastòujeme velké kroužkovací akce na rybníku Zrcadlo na Jièínsku. Zúèastnili jsme se také kroužkování mladých rackù chechtavých v obci Rzy, okres Ústí nad Orlicí a v Budèevsi u Kopidlna. Jen nìkolik jedincù jsme kroužkovali na zanikajících koloniích na Žabakoru a Novozámeckém rybníku. Nìkteré výsledky kroužkování u Žabakoru jsme popsali døíve (KLÁPŠTÌ & KLÁPŠ OVÁ 26). Nejvzácnìjším ptákem, kterého jsme ve zmiòovaném období chytili, byl zatoulanec ze Sibiøe - budníèek pruhohlavý chycený 18.1.23 u Žabakoru (KLÁPŠTÌ & KLÁPŠ OVÁ 23). Nejvíc si ceníme ZZH u ledòáèka øíèního kroužkovaného u Jestøebí (CL) 23.8.21 a kontrolovaného 8x mezi 4.1.21 a 7.11.21 v Manecorro, Coto Doòana, ve Španìlsku, 2253 km od místa kroužkování. Je to jeden z nejlepších výsledkù v Evropì a u nás druhý nejvzdálenìjší. Velkou radost máme ale i z místních zpìtných hlášení, kterých máme velké množství a z vlastních kontrolních odchytù, nìkdy opakovaných i po mnoha letech. 31 Pomìrnì èasto se setkávám u kroužkovatelù s názorem, že nedìlají CES kvùli obavám z malého poètu chycených ptákù. V této souvislosti bych chtìl upozornit, že poèet 15 chycených ptákù na jedné lokalitì za rok je pouze doporuèující. Èasto mùže být dostaèující i nižší poèet chycených ptákù (obzvláštì v místech s dominancí jednoho èi nìkolika druhù). V zásadì je tedy pro akci CES za urèitých podmínek vhodná každá lokalita, kde se bìhem jedné hnízdní sezóny podaøí novì odchytit více než 8-1 ptákù. V roce 27 se na projektu CES podílelo v Èeské republice 37 kroužkovatelù na 24 lokalitách (viz tab.1), z toho na 18 místech je chytáno od roku 24. Novì byl v roce 27 zahájen CES na lokalitách Choteè, okr.praha-západ a Chouè, okr.teplice. Je zajímavé, že i pøes narùstající množství odchytových lokalit zùstává poèet kroužkovatelù, kteøí se zúèastní CESu témìø stejný (v r.24 na 18 lokalitách pùsobilo 36 kroužkovatelù). Podobnì jako v pøedchozích letech, i v roce 27 obdržela každá skupina na jedno stanovištì od Spoleènosti spolupracovníkù KS NM paušální pøíspìvek 6 Kè na kroužky, který by mìl pokrýt zvýšené náklady na kroužky. Naprostá vìtšina odchytových stanoviš je situována do mokøadních biotopù (rákosiny èi podmáèené køoviny) a jen tøi lokality lze oznaèit za terestrické. V této souvislosti bych chtìl apelovat na kroužkovatele, aby se pokusili obsadit køovinné biotopy i mimo mokøady. Urèitým problémem však mùže být nedostatek vhodných míst (bez výrazných sukcesionálních zmìn). Na jedno stanovištì pak pøipadalo v roce 27 v prùmìru 96 metrù sítí (7-168 m). Celkem bylo v roce 27 v Èeské republice v rámci projektu CES odchyceno 76 druhù ptákù v rekordním poètu 7 485 ex. (viz tab.2). Celkovì lze však rok 27 oznaèit i pøes vysoký poèet odchycených ptákù jen za prùmìrný. Stejnì jako v pøedchozích letech jsou dominantními druhy rákosník obecný, rákosník proužkovaný a pìnice èernohlavá. Tento roèník CESu pøinesl nìkteré zajímavosti. Poprvé byli v rámci akce u nás chyceni slavík tmavý (1 ex. ryb.žabakor, MB a 1 ex. na Bohdaneèském ryb., PA), strakapoud jižní (2 ex. Vlènov, UH), žluna šedá (1 ex. Heømanský stav, OV) a èírka obecná (1 juv. ex. NPR Soos, CH). Na Opatovickém ryb. u Tøebonì se pak podaøilo hned pøi první návštìvì (29.4.) chytit jednoho z nejvzácnìjších pìvcù Evropy - rákosníka ostøicového. Již tradièní jsou vysoké poèty chycených sýkoøic vousatých (na šesti lokalitách 31 ex., z toho ovšem 21 ex. na Heømanském stavu u Ostravy). Meziroèní zmìny poèetnosti nìkterých druhù bìhem akce CES mezi roky 26 a 27 jsou v tabulce 4. Akce CES má, podobnì jako další monitorovací programy, dlouhodobý charakter. Podrobnìjší vyhodnocení trendù poèetnosti a úspìšnosti hnízdìní bude možné až po více letech odchytù. Doufám, že všichni kroužkovatelé vytrvají a budou v akci pokraèovat i v dalších letech. Souèasnì jsou vítáni další noví spolupracovníci. Nìkteré zajímavìjší informace o akci CES lze získat (v angliètinì) na webových stránkách Euringu (www.euring.org) a BTO (www bto.org.). Všem, kteøí se v roce 27 podíleli na akci CES dìkuji a tìším se na další spolupráci. 4
Tab. 1 Pøehled lokalit a spolupracovníkù projektu CES v ÈR v roce 27 Kód lokality Místo (okres) kroužkovatelé 5 1 rybník Zrcadlo, JC Jelínek M., Smolík Z., Šoltys V., Stránský F. 2 Bohdaneèský rybník, PA Bárta F., Horák J., Harant K., Veselý J. 3 Žehuòský rybník, NB Jelínek M. 4 Novozámecký rybník, CL Klápštì J. 5 NPR Soos, CH Jelínek A., Jager D., Tyml T. 6 Èekanice, ryb. Ovèín, ST Louda P. 7 Øežabinec, PI Šebestian J. 8 Opatovický rybník, JH Bartuška V., Cepák J., Voneš R. 9 Heømanský stav, OV Stolarczyk J., Haluzík M. 1 PR Krvavý, JH Chaloupka M., Malèák P. 11 Postøekov, DO Bošek V. 12 Velký Košíø, SY Urbánek L. 13 Zemìchy, ME Novák F. 14 Baroch, PA Èesák J. 15 rybník Žabakor, MB Klápštì J. 16 PR Strádovka, CR Bárta F. 17 Vlènov, HO Pavelèík P. 18 Hleïsebe, ME Lumpe P., Novotný K., Svoboda I. 19 Pekla, SY Andrle J. 2 Záhlinice, KM Sitko J., Šromota O. 21 Èervenský ryb., MB Kverek P. 22 Lhotka, ME Procházka J., Èerný P. 23 Choteè, PZ Novák F. 24 Chouè, TP Horák M. Tab. 2 Druhové složení a poèty ptákù odchycených v rámci projektu CES v roce 27 Celkem ad. Celkem juv. TOTAL Acrocephalus scirpaceus 974 529 153 Acrocephalus schoenobaenus 379 339 718 Sylvia atricapilla 258 356 614 Cyanistes caeruleus 157 335 492 Phylloscopus collybita 198 239 437 Acrocephalus palustris 33 93 396 Parus major 91 259 35 Panurus biarmicus 52 249 31 Emberiza schoeniclus 196 84 28 Carduelis chloris 67 184 251 Turdus merula 89 88 177 Sylvia borin 114 5 164 Sylvia communis 11 48 149 Luscinia svecica 79 68 147 Phylloscopus trochilus 8 6 14 Emberiza citrinella 87 32 119 Struèný pøehled našeho kroužkování ptákù v letech 1997-26 Jaroslav Klápštì & Josefa Klápš ová V následujícím èlánku pøedkládáme krátkou bilanci našeho desetiletého kroužkovacího snažení. Po mém návratu (Jaroslav) z emigrace v Austrálii jsme v letech 1997-26 okroužkovali 42 669 ptákù ve 13 druzích. Z toho bylo 4 57 pulli, což je 9,5% z celkového množství okroužkovaných ptákù. Pøišlo 74 ZZH z 18 zemí od 22 druhù ptákù. Kontrolovali jsme 26 ptákù devíti druhù s kroužky deseti cizích kroužkovacích stanic. Domníváme se, že je dùležité znaèit všechny druhy odchycených ptákù. Pro výzkum sezónní promìnlivosti a populaèní dynamiky na urèité lokalitì je to naprosto nutné. Kroužkovali jsme tedy i poèetnì chytané sýkory modøinky a vrabce polní. I od modøinek mohou nìkdy pøijít velice zajímavá ZH. Napø. jedna modøinka kroužkovaná 19.9.1993 v Estonsku byla chycená 29.12.1993 v Zagrebu v Chorvatsku ve vzdálenosti 1485 km od místa oznaèení (KRALJ & RADOVIC 1999). Na mnoha lokalitách jsme kroužkovali náhodnì nebo nepravidelnì. Na nìkolika odchytových místech jsme museli chytání ukonèit, protože se zmìnily podmínky pøímo na lokalitì nebo v jejím nejbližším okolí, a lokalita se stala pro odchyty zcela nevhodnou (výstavba rodinných domù, likvidace hnojištì apod.). Na Novozámeckém rybníku u Èeské Lípy, u rybníka Žabakor na Mnichovohradiš sku a u Mnichova Hradištì jsme chytali pravidelnì a systematicky. Na tìchto tøech lokalitách bylo hlavním cílem našich odchytù stanovit populaèní zmìny ptaèích druhù. Šlo nám o zjištìní kvalitativního a kvantitativního zastoupení jednotlivých druhù v prùbìhu roku a bìhem více let, stálost populací, pomìru pohlaví, vìkové skladby, doby hnízdìní a hnízdní úspìšnosti. Ptáky jsme chytali pøevážnì do nárazových sítí japonského typu, jen v malé míøe do sklopek. Ménì jsme kroužkovali mladé ptáky na náhodnì nalezených hnízdech. Ve vìtším množství jen mladé vlaštovky na hnízdech v poèetných kravínech v Podkrkonoší, v podhùøí Jizerských hor a v oblasti Èeského ráje. Létající vlaštovky (ad. + juv.) jsme také chytali na spoleèných nocovištích v rákosinách. Pøi sledování hnízdìní vlaštovek jsme 3.6.26 našli v jednom aktivním hnízdì vlaštovky trpaslièí vejce velikosti pouze 1,9x 8,2 mm (KLÁPŠTÌ & KLÁPŠ OVÁ 27). Vejce jsme vìnovali Národnímu muzeu v Praze, kde je evidováno pod èíslem P6V13362. Je to pravdìpodobnì nejmenší vejce jakéhokoliv ptáka nalezené u nás a nejmenší vejce vlaštovky nalezené kdekoliv - tedy kandidát pro záznam v Guinness Book of Records. Pøi držení ptákù v ruce jsme sledovali a v nìkterých pøípadech zaznamenávali pøepeøování. Hlavnì v prvních letech, když bylo dost èasu a odchyty nebyly velké, jsme nìkteré ptáky mìøili a vážili na pružinových váhách Pesola. Chytili jsme i ptáky s rùznými deformacemi a nádory na zobáku a nohou, nìkteré zpùsobené avipoxvirem. Jejich fotografie jsme pøedali prof.i.literákovi do Brna pro výzkum a centrální evidenci. Dva pøípady z nich použil nyní I.Literák s pìti spolupracovníky ve studii "Avipoxvirus in blackcaps (Sylvia atricapilla)". Avian Pathology (28)37: 11-17. O odchytu pìnice èernohlavé s pøekøíženými èelistmi zobáku jsme referovali døíve (KLÁPŠTÌ & KLÁPŠ OVÁ 26). Chytili jsme také ètyøikrát èásteèné albíny: 2x rákosníka obecného, pìnici slavíkovou a kosa èerného. V Železném Brodì jsme 9.8.25 chytili úplnì bílou pìnici èernohlavou. Nemìla ale èervené oko, nebyl to tedy u ní albinismus, ale leucismus. Všechny ptáky 3
Poèet Poèet Budníèek vìtší 8 7 6 5 4 3 2 1 27 25 23 21 1999 1997 1995 1993 1991 1989 1987 1985 1983 1981 1979 Sedmihlásek hajní 3 25 2 15 1 5 27 25 23 21 1999 1997 1995 1993 1991 1989 1987 1985 1983 1981 1979 Celkem ad. Celkem juv. TOTAL Acrocephalus arundinaceus 82 22 14 Hirundo rustica 38 39 77 Prunella modularis 63 12 75 Turdus philomelos 26 47 73 Coccothraustes coccothraustes 35 33 68 Locustella naevia 57 1 67 Locustella luscinioides 43 23 66 Erithacus rubecula 29 32 61 Sylvia curruca 45 1 55 Lanius collurio 3 18 48 Alcedo atthis 9 32 41 Aegithalos caudatus 14 23 37 Sturnus vulgaris 11 25 36 Sitta europaea 19 11 3 Dendrocopos major 2 9 29 Fringilla coelebs 24 4 28 Riparia riparia 6 22 28 Carduelis cannabina 18 6 24 Remiz pendulinus 2 3 23 Poecile montana 15 8 23 Passer montanus 15 7 22 Jynx torquilla 11 7 18 Luscinia megarhynchos 1 8 18 Poecile palustris 8 1 18 Hipolais icterina 1 7 17 Carduelis carduelis 5 1 15 Delichon urbicum 7 5 12 Troglodytes troglodytes 2 8 1 Phoenicurus phoenicurus 5 4 9 Turdus pilaris 5 4 9 Motacilla alba 5 4 9 Periparus ater 1 8 9 Ixobrychus minutus 6 1 7 Motacilla cinerea 1 6 7 Carpodacus erythrinus 5 1 6 Sylvia nisoria 4 2 6 Locustella fluviatilis 3 3 6 Motacilla flava 5 5 Dendrocopos minor 4 1 5 Saxicola rubetra 3 2 5 Certhia familiaris 1 4 5 Certhia brachydactyla 3 1 4 Saxicola torquata 2 2 4 Phoenicurus ochruros 1 3 4 Loxia curvirostra 2 1 3 Ficedula albicollis 2 1 3 Luscinia luscinia 2 2 Garrulus glandarius 2 2 Dendrocopos syriacus 1 1 2 Anthus trivialis 2 2 Acrocephalus paludicola 1 1 29 6
Celkem ad. Celkem juv. TOTAL Dendrocopos medius 1 1 Gallinago gallinago 1 1 Serinus serinus 1 1 Oriolus oriolus 1 1 Muscicapa striata 1 1 Lophophanes cristatus 1 1 Cuculus canorus 1 1 Anas crecca 1 1 Picus canus 1 1 CELKEM 3965 352 7485 Poèet 7 6 5 4 3 Pìnice hnìdokøídlá 2 Tab. 3 Poèty chycených ptákù a délka exponovaných sítí na lokalitách sledovaných v rámci projektu CES v ÈR v roce 27 1 Lokalita, okres Poèet ex. Poèet ex. Celkový Sítì (m) Poèet ex./m +1.rok 1.rok poèet Heømanský stav, OV 277 523 8 116 6,897 Žehuòský rybník, NB 238 282 52 8 6,5 Øežabinec, PI 23 28 438 76 5,763 Hleïsebe, ME 158 248 46 84 4,833 rybník Žabakor, MB 158 223 381 82 4,646 Novozámecký rybník, CL 321 25 571 132 4,326 Postøekov, DO 16 136 296 74 4, rybník Baroch, PA 22 139 359 14 3,452 Vlènov, HO 13 183 313 96 3,26 Bohdaneèský rybník, PA 98 118 216 7 3,86 PR Strádovka, CR 113 96 29 72 2,93 NPR Soos, CH 161 76 237 84 2,821 Krvavý rybník, JH 14 63 23 74 2,743 Záhlinice, KM 235 16 395 146 2,75 Èervenský ryb., MB 11 65 175 7 2,5 Èekanice, ryb. Ovèín, ST 116 85 21 82 2,451 Choteè, PZ 232 174 46 168 2,417 Pekla, SY 12 68 17 72 2,361 Zemìchy, ME 154 61 215 94 2,287 rybník Zrcadlo, JC 157 71 228 11 2,73 rybník Velký Košíø, SY 132 154 286 144 1,986 Opatovický ryb., JH 14 31 135 72 1,875 Lhotka, ME 84 5 134 79 1,696 Chouè, TP 135 56 191 122 1,566 27 25 23 21 1999 1997 1995 1993 1991 1989 1987 1985 1983 1981 1979 Graf 5.: Trendy ve zmìnách poètu dalších ptákù vázaných na køoviny bìhem 31 let odchytù na Øežabinci Poèet 25 2 15 1 5 Budníèek menší 27 25 23 21 1999 1997 1995 1993 1991 1989 1987 1985 1983 1981 1979 7 28
Poèet 5 45 4 35 3 25 2 15 1 5 Strnad rákosní 27 25 23 21 1999 1997 1995 1993 1991 1989 1987 1985 1983 1981 1979 Graf. 4.: Trendy ve zmìnách poètu pìnice slavíkové a hnìdokøídlé bìhem 31 let odchytù na Øežabinci Pìnice slavíková Tab.4 Meziroèní zmìna poèetnosti nìkterých druhù ptákù v rámci projektu CES v ÈR v roce 27 Druh Zmìna poèetnosti ad. Zmìna poèetnosti juv. 26/27 26/27 Acrocephalus arundinaceus +14,3% -51,11% Acrocephalus palustris -6,95% -69,37% Acrocephalus scirpaceus -13,7% -38,1% Acrocephalus schoenobaenus -2,36% -7,81% Aegithalos caudatus +18,% +228,57% Carduelis carduelis -7,37% -37,5% Carduelis chloris -5,88% +57,14% Cyanistes caeruleus +16,5% +97,81% Emberiza citrinella +15,38% +81,82% Emberiza schoeniclus -2,21% +3,52% Erithacus rubecula +26,9% -25,64% Lanius collurio -5,% +1,% Locustella luscinioides +2,42% -24,6% Locustella naevia +8,14% -33,33% Luscinia svecica +53,5% +7,61% Panurus biarmicus -7,14% +186,21% Parus major +16,92% +75,59% Phylloscopus collybita +28,17% +2,1% Phylloscopus trochilus +14,23% +48,72% Prunella modularis -13,85% -31,25% Remiz pendulinus +66,67% +5,% Sylvia atricapilla -4,91% +87,78% Sylvia borin +11,9% +4,65% Sylvia communis -27,48% -44,% Sylvia curruca -17,65% -2,% Turdus merula +39,53% +69,23% Turdus philomelos -29,3% +14,76% Poèet 9 8 7 6 5 4 3 2 1 27 25 23 21 1999 1997 1995 1993 1991 1989 1987 1985 1983 1981 1979 25. roèník CESu ve Velké Británii dopadl katastrofálnì! Kroužkovatelé ve Velké Británii si loòskou jubilejní 25. CESovou sezónu asi pøedstavovali (pokud jde o výsledky) trochu slavnostnìji. Pøíroda je však neúprosná a i britští kroužkovatelé zvyklí ve své domovinì, pokud jde o poèasí, témìø na cokoliv byli šokováni. Pøi hodnocení loòské sezóny se slovo léto objevuje zásadnì v uvozovkách a poèasí je oznaèováno termínem "hnusné". Co se tedy na Britských ostrovech loni pøihodilo? Neobvykle deštivé a studené poèasí v prùbìhu loòské hnízdní sezóny mìlo za následek rekordnì nízké poèty vyvedených mláïat u øady druhù pìvcù; u 7 druhù dokonce nejnižší za celou 25-letou historii CESu. Nejhùøe se poèasí podepsalo na mláïatech šoupálka dlouhoprstého (55% pokles oproti dlouhodobému prùmìru), sýkory modøinky a koòadry (-48, resp. 33 %) a pìnice èernohlavé (- 28 %). Za zmínku jistì stojí i to, že již mìsíc po poslední CESové kontrole mìli britští kolegové zpracovány pøedbìžné výsledky. O nich (a pochopitelnì i o CESu ) informovaly pøední britské deníky a televizní stanice. Podle "Ringers Bulletin, Vol. 12 (2)" 27 8
Je nutný zákaz odchytù na CESových lokalitách? Ivan Svoboda Opatøení publikované kroužkovací stanicí ve zprávách ÈSO è. 6 a prvním èísle zpravodaje "Kroužkovatel" je jistì srozumitelné kroužkovatelùm, kteøí se s metodikou tohoto projektu seznámili alespoò v základní rovinì. Tento pøíspìvek je více urèen ostatním ornitologùm, kterým by mìl pøiblížit vyhlášené omezení a požádat je o pøimìøenou toleranci. Dokáži si pøedstavit ochranáøe, terénní ornitology i kroužkovatele, kterým CES mnoho neøíká, a na nìkterých lokalitách se mohou "zákazem" cítit omezováni v jejich dosavadních, mnohdy i dlouhodobých aktivitách. Také si kladu otázku, kolik asi ornitologù si struènou formulaci.."zákaz odchytù na CESových lokalitách v dobì 2.4-5.8. bez domluvy s úèastníky projektu.." pøeèetlo a kolik z nich ji vzalo na vìdomí. Proto se pokusím doplnit o komentáø, do jaké míry je "zákaz" opodstatnìný a jaký dopad jeho pøípadné obcházení mùže mít na výsledky CESu. Je tøeba pøipomenout, že již v samém názvu projektu je pojmenován základní element metodiky - konstantní chytací úsilí na stanovištích. Úèelem omezení jiných než CESových odchytù prakticky po celé hnízdní období je zajistit podmínky stanovené metodikou. Jinak øeèeno, pro hnízdící ptáky zajistit po celou dobu hnízdìní "konstantní" rušení pouze šestihodinovými odchyty v intervalu mìsíèních dekád. Druhým, neménì dùležitým parametrem projektu v dlouhodobém horizontu jsou nežádoucí zmìny v samotném prostøedí lokality. Proto je také metodikou zakázáno pøikrmovat ptáky a vyvìšovat budky (pokud tam již jsou, udržovat jejich poèáteèní stavy). Cílem je získat za stejných podmínek z každého roku srovnatelné výsledky. Za dosti významnou zmìnu na lokalitì lze považovat úpravy terénu spojené s instalací nárazových sítí, tedy úpravy odchytových prùsekù. Zde je tøeba pøipomenout, že kdokoliv bude chytat na CESových lokalitách, mìl by se dobøe seznámit s rozmístìním stanoviš sítí a i v dobì mimo hnízdìní využívat stávající stanovištì, ulièky nerozšiøovat, neprodlužovat ani mezi nimi nevytváøet nové. Metodika pøipouští v omezené míøe i souèasnou instalaci a chytání do pøídavných sítí mimo CESové. Na základì této instrukce by bylo možné na lokalitách, podle velikosti hnízdních teritorií ptákù, stanovit od nejbližšího stanovištì sítì nìjaké hranice bezpeèné vzdálenosti, za kterými by bylo možné vytváøet také nové prùseky. No a tady by se na velkých lokalitách otevíral prostor pro další kroužkovatele k odchytùm i v hnízdní dobì. V podobném duchu doporuèuje BTO na Britských ostrovech napø. minimální "bezpeènou" vzdálenosti instalace nových budek 4 m od stanoviš sítí. Shrnuto, podtrženo, pøíliš èasté chytání na stanovišti ptáky ruší pøi hnízdìní a vede k efektu, kdy se sítím vyhýbají. Pøikrmování stahuje ptáky z širšího okolí, rovnìž tak napajedla na suchých stanovištích a nové budky zvyšují pøíležitost ke hnízdìní. Je tedy tøeba znovu zdùraznit, že omezení popsaných aktivit v hnízdnímu období se oèekává nejen od kroužkovatelù, ale také od ostatních ornitologù vìnujících se vyhledávání hnízd èi ochranáøským aktivitám. Proto je prosíme, seznamte se na CESových lokalitách se stanovišti sítí a v tomto prostoru nerušte ptáky vyhledáváním hnízd, nebudujte napajedla Graf 3.: Trendy ve zmìnách poètu dalších ptákù vázaných na rákosiny bìhem 31 let odchytù na Øežabinci Poèet Poèet 14 12 1 8 6 4 2 27 25 23 21 1999 1997 1995 1993 1991 1989 1987 1985 1983 1981 1979 35 3 25 2 15 1 5 Slavík modráèek Cvrèilka slavíková 27 25 23 21 1999 1997 1995 1993 1991 1989 1987 1985 1983 1981 1979 9 26
Poèet 18 16 14 12 1 8 6 4 Rákosník proužkovaný a krmítka, nevyvìšujte nové budky a stávající udržujte. Nerespektování tìchto pravidel mùže vést k nekontrolovatelnému ovlivòování a tím znehodnocování výsledkù. Kroužkovací stanice preferuje cílené kroužkování a úèastníci tohoto mezinárodního projektu na sebe vzali øeholi pevného a dlouhodobì nároèného úvazku. Mnozí dlouho pøed svítáním cestují desítky kilometrù na lokalitu. Nìkteøí v jedné osobì natahují ke stovce metrù sítí na dobu šesti hodin a pøi devíti odchytech vìnují každý rok padesát ètyøi hodin peèlivému zaznamenávání povinných údajù do terénního zápisníku, èasto o ptácích, které pøed nimi již nìkdo jiný náhodnì okroužkoval pro svou kratochvíli (tady jsem hledal nìjaký neutrální výraz, ale uchýlil jsem se k výstižnému termínu používanému jedním z mých dobrých pøátel). Zhodnocení výsledkù úsilí svých spolupracovníkù se kroužkovací stanice doèká nejdøíve po pìti letech a pøitom zmìna každého parametru stanoveného metodikou, zejména stavu lokality, rušení vyšším poètem odchytù èi jejich kontinuity mùže vést k nepoužitelnosti mnohaletých výsledkù, a pravdìpodobnì i znevážit dobré jméno naší kroužkovací centrály na mezinárodním fóru. Vìøím, že vìtšina kolegù má jakousi stavovskou èest ornitologa, váží si práce ostatních, dovedou ji respektovat a být i tolerantní. 2 Poèet 27 25 23 21 1999 1997 1995 1993 1991 1989 1987 1985 1983 1981 1979 1977 Rákosník velký 5 45 4 35 3 25 2 15 1 5 27 25 23 21 1999 1997 1995 1993 1991 1989 1987 1985 1983 1981 1979 1977 Odchyt nìkterých "neobvyklých"druhù ptákù na reprodukovaný hlas Miroslav Jelínek V posledních letech se kroužkovatelé stále èastìji vìnují odchytu ptákù za pomoci reprodukce hlasu. V minulosti publikovalo nìkolik autorù èlánky vìnované metodice a zkušenostem s chytáním nìkterých druhù ptákù na reprodukovaný hlas - BREJŠKA (1992), BREJŠKOVÁ, BREJŠKA (1994), CIBULKOVÁ (1993, 1994), CHALOUPEK (22), CHUTNÝ (1992), JELÍNEK (1996, 1997), KAÒUŠÈÁK (1993). Tomuto tématu byla vìnována i øada pøíspìvkù na Aktivech Kroužkovací stanice. Mimo "tradièní" druhy (napø. chøástal polní, kukaèka, krutihlav, modráèek, cvrèilky, králíèci) lze však zøejmì tuto metodu využívat i u dalších druhù ptákù. Zde se nachází velký prostor pro experimentování nejen s chytanými druhy, ale i typem nahrávky èi dobou odchytu. V zimì 26/27 jsem si po poøízení MP3 pøehrávaèe vyrobil øadu nahrávek i ménì bìžných druhù ptákù (nìkteré spíše pro jistotu - co kdyby ). Velkou výhodou MP3 pøehrávaèe je vlastní pamì, která umožòuje nosit všechny hlasy v jenom malém zaøízení. Odpadá tím pøeprava velkého množství magnetofonových kazet (èi CD) do terénu. Vše je výraznì skladnìjší a práce v terénu i rychlejší. V minulosti jsem se èasto zdržoval dobíháním do auta pro jiné kazety a pták, kterého jsem chtìl zkusit chytit, mezitím zmizel. K výrobì nahrávek jsem používal pøedevším kolekce CD Die Vogelstimmen Europas (J.C.ROCHÉ) a Hlas pro tento den (autorem nahrávek P.PELZ). Nìkteré nahrávky jsem doplnil i hlasy ptákù staženými z internetu (za pomoci vyhledávaèe AltaVista Audio). Pozdìji jsem použil i vynikající kolekci 17 CD The Bird Songs of Europe, North Africa and the Middle East (A.SCHULZE, K.H.DINGLER). Nahrávky jsem upravoval na poèítaèi za pomoci bìžnì dostupného softwaru (Audacity, Nero WaveEditor). 25 1
V následujících øádcích bych se chtìl zmínit o použití hlasové nahrávky pro odchyt druhù ptákù u nichž kroužkovatelé tuto metodu obvykle pøíliš nepoužívají. Ledòáèek øíèní (Alcedo atthis) Využití nahrávky je vhodné pøedevším na rozsáhlejších lokalitách (bøehy vìtších øek, rybníky apod.), kde nelze použít klasickou metodu odchytu ("pøehrazení" vodního toku sítí). Reakce na pøehrávaný hlas je vìtšinou velmi rychlá. Èasto se mi ledòáèci úspìšnì chytají i na nahrávku vábení moudivláèka lužního. Napø. 1.1.27 jsem na okraji rákosiny Žehuòského rybníka (KO) takto chytil 3 ledòáèky bìhem deseti minut. Urèitým problémem mùže být sehnání dostateènì kvalitní nahrávky bez rušivých vlivù. Bøehule øíèní (Riparia riparia) a vlaštovka obecná (Hirundo rustica) S velkým úspìchem je vyzkoušena smíšená nahrávka vábení a zpìvu obou druhù pøi odchytech na nocovišti. Tímto zpùsobem lze nachytat opravdu velké množství jedincù a nálety k sítím nìkdy pøipomínají scény z hororového filmu. Proto je nutné odchyt peèlivì pøipravit (dostatek plátìných sáèkù, èelní svítilna, pomocníci atp.) a pøípadnì vèas ukonèit. Linduška luèní (Anthus pratensis) Odchyt lindušek luèních na hlasovou nahrávku zmiòuje již BUB (1985, 1986) a blíže je popsán i v samostatném èlánku tohoto èísla Kroužkovatele. Velmi dobré zkušenosti mám i s chytáním v hnízdní dobì. Napø. 4.5.27 jsem takto chytil za silného vìtru na Žehuòském rybníku (KO) najednou 3 samce. Pomìrnì dùležitý (a nìkdy problematický) je výbìr vhodného stanovištì pro odchyt. Nejlepší jsou louky (nebo velmi øídké rákosiny) s jedním nebo dvìma soliterními keøíky pøed které se postaví nárazová sí. Ve zcela otevøeném terénu se lindušky nataženým sítím obvykle úspìšnì vyhýbají. Podle zkušeností z Belgie lze tento druh chytat i bìhem noci. Jako velmi perspektivní se ukazuje odchyt v hnízdní dobì na reprodukovaný zpìv i u lindušky lesní (Anthus trivialis). Konipas luèní (Motacilla flava) Podobnì jako u vlaštovky a bøehule se nám osvìdèila hlasová nahrávka (smíšený hlas vábení a krátkého zpìvu) pøi odchytech na nocovišti. V nìkterých pøípadech lze nachytat desítky ptákù za veèer (na Žehuòském rybníku jsme nìkolikrát chytili na pøelomu srpna a záøí i pøes 15 ex. najednou). Vzhledem k roztroušenému pøíletu na nocovištì je pomìrnì dùležité vèasné natažení sítí - nejpozdìji hodinu pøed západem slunce. Ranní odchyty jsou vìtšinou vzhledem k rychlému rozletu z nocovištì jen málo úspìšné. Nìkdy se nám na nahrávku konipasa luèního chytaly veèer poèetnì i vlaštovky. Doposud nemám vìtší zkušenosti s využitím hlasové nahrávky pøi odchytu nocujících konipasù bílých (Motacilla alba). Je však velmi pravdìpodobné, že i tento druh je možné s použitím reprodukce hlasu na nocovišti efektivnì chytat. Rehek domácí (Phoenicuru ochruros) Pozitivní reakcí na pøehrávaný zpìv v hnízdní dobì jsem byl u tohoto druhu dost pøekvapen. Nejúspìšnìjší bývají odchyty ve vesnických zahradách èi vilových ètvrtích. Naopak v mìstské zástavbì nìkdy ptáci témìø nereagují. Èasto je dùležité správné postavení sítì - nìkteøí jedinci mohou sí pøeletovat. Graf 2.: Trendy ve zmìnách poètu rákosníkù bìhem 31 let odchytù na Øežabinci Rákosník obecný Poèet Poèet 7 6 5 4 3 2 1 27 25 23 21 1999 1997 1995 1993 1991 1989 1987 1985 1983 1981 1979 1977 Rákosník zpìvný 3 25 2 15 1 5 27 25 23 21 1999 1997 1995 1993 1991 1989 1987 1985 1983 1981 1979 1977 11 24
27 25 23 21 1999 1997 1995 1993 1991 1989 1987 1985 1983 1981 1979 1977 2 178* 231* 4 43* 6 591 Poèet 682 77 678 714 682 8 772 829 87 835 771 858 854 874 89 85 837 867 1 965 945 939 139 147 12 114 1152 1286 1264 14 1419 16 Poèty novì okroužkovaných ptákù Graf 1.: Pøehled celkových poètù novì okroužkovaných ptákù za 31 let na všech dosavadních akcích "Acrocephalus". ( * první 3 roky (1977-1979) probíhal odchyt do menšího poètu sítí ) Zatím nemám zkušenosti s využitím této metody pøi chytání rehka zahradního (Phoenicurus phoenicurus). Podle nìkterých zpráv (CEPÁK in verb.) je však reakce podobná jako u rehka domácího. Bramborníèek hnìdý (Saxicola rubetra) Možnosti odchytu bramborníèkù na reprodukovaný hlas v minulosti zmiòoval LUBAS & ŠKOPEK (in verb.). Dne 4.5.27 jsem v rákosinách Žehuòského rybníka (KO) za silného vìtru na pøehrávaný zpìv chytil bìhem asi 2 minut 3 protahující samce, další 2 ex. se ze sítí opakovanì vyrazili. Drozd cvrèala (Turdus iliacus) V øíjnu 27 jsem vyzkoušel odchyt na hlas (kombinace vábení a zpìvu) u jednotlivých protahujících jedincù, kteøí se zdržovali ve vysokých vrbách u Žehuòského rybníka. Bìhem dvou ranních odchytù jsem takto chytil 7 ex.. Ptáci sletovali z vysokých vrb k sítím umístìným v køovinném podrostu (èerný bez, svída) velmi ochotnì. Cvrèaly se chytaly vždy pouze v èasných ranních hodinách (max. hodinu po východu slunce). Je zajímavé, že pokusy o odchyt jednotlivých cvrèal v arboretu Kroužkovací stanice bìhem listopadu a prosince na stejnou nahrávku nebyly úspìšné (CEPÁK in verb.). Rákosník ostøicový (Acrocephalus paludicola) V dubnu 27 (19.4.) jsem pøi úpravì vypnutí nárazových sítí na Žehuòském rybníku (KO) zaznamenal nenápadný zpìv tohoto druhu. Rákosník se zdržoval již mimo linii sítí na okraji rákosiny u vodní hladiny (spíše biotop palašníèka tamaryškového). I pøes poèáteèní nedùvìru jsem k sítím umístil pøehrávaè se zpìvem rákosníka ostøicového a pták se okamžitì chytil. Tento pøípad ukazuje, že je nìkdy vhodné nosit do terénu i zdánlivì "zbyteèné" nahrávky. Sýkoøice vousatá (Panurus biarmicus) Sýkoøice obvykle nenaletují pøímo na reproduktor, ale zdržují se v okolí zdroje hlasu (používám smìs kontaktního hlasu a vábení). Hlasová nahrávka zde tedy slouží pouze k pøilákání ptákù do blízkosti sítí. Z tohoto dùvodu je dùležitý výbìr odchytového stanovištì. Osvìdèilo se natažení více sítí (min. 2-4 metrù na jednu linii podle rozsahu porostù) do jedné nebo dvou sousedních linií na okraji rákosiny v blízkosti vodní hladiny. Takto lze chytat již bìhem èervna a èervence vyvedená mláïata, která se sdružují do samostatných hejnek. Dospìlí ptáci bìhem hnízdìní nìkdy na pøehrávaný hlas nereagují. Nejúspìšnìjší bývá chytání v mimohnízdní dobì. Úspìšnost odchytu je èasto velmi rozdílná. Napø. na Žehuòském rybníku (KO) se takto chytalo bìhem øíjna až prosince 26 a 27 od 6 ex. do 48 ex. bìhem jednoho dopoledne. Strnad rákosní (Emberiza schoeniclus) Použití reprodukovaného hlasu (používám nahrávku zpìvu s vloženým vábením) pomáhá zvýšit poèty chycených jedincù pøedevším v mimohnízdní dobì na nocovišti nebo v jeho blízkosti. Zatímco nìkteøí ptáci naletují pøímo k reproduktoru, jiní pøeletují jen v jeho okolí. Z tohoto dùvodu je vhodné instalovat vìtší množství sítí podle rozsahu porostù. Pøi veèerních odchytech je dùležité vzhledem k roztroušenému pøíletu na nocovištì vèasné natažení sítí - nejpozdìji dvì hodiny pøed západem slunce. Velmi efektivní je však i ranní chytání v blízkosti nocovištì. Nìkdy je takový odchyt úspìšnìjší než veèerní. 23 12
Sítì natahuji brzy ráno za tmy tìsnì pøed rozednìním a ptáci se ve vìtším množství chytají ještì i 2 hodiny po východu slunce. Dùležitá je v takovém pøípadì velmi dobrá znalost odchytového stanovištì i rozmístìní jednotlivých sítí. Vzhledem k omezení vyrušení nocujících ptákù natahuji sítì bez použití svìtla. Za pøíznivých podmínek (bezvìtøí, zatažená obloha) lze takto chytat strnady rákosní nìkdy i celé dopoledne. Jak se ukazuje má reprodukce ptaèích hlasù pøi odchytech ptákù za úèelem kroužkování velmi široké použití a to i v mimohnízdním období. V Belgii takto poèetnì chytají bìhem podzimního tahu napø. i sedmihlásky, èervenky a pìnice èernohlavé. V našich podmínkách by jistì použití této metody mohlo zvýšit poèty chycených jedincù i u nìkterých málo kroužkovaných druhù. To, že se nìkdy vyplatí zdánlivì "nesmyslné" pokusy dokládá nejen chycený rákosník ostøicový, ale i úspìšné podzimní noèní odchyty skøivanù polních èi slavíkù modráèkù nìkterými kroužkovateli v posledních letech (BÜRGER, ZICHA, ŽIBØID in verb.). Literatura BREJŠKA M., 1992: Odchyt kukaèky obecné (Cuculus canorus) do nárazové sítì. Zprávy ÈSO 34: 45-46 BREJŠKOVÁ L., BREJŠKA M., 1994: Poznámka k odchytu støízlíka obecného (Troglodytes troglodytes). Zprávy ÈSO 38: 4 BUB H., 1985: Vogelfang und Vogelberingung, Teil I. A.Ziemsen Verlag Wittenberg Lutherstadt BUB H., 1986: Vogelfang und Vogelberingung, Teil III. A.Ziemsen Verlag Wittenberg Lutherstadt CIBULKOVÁ M., 1993: Metody odchytu sedmihláska hajního (Hippolais icterina) do nárazových sítí. Zprávy ÈSO 36: 3-11 CIBULKOVÁ M., 1994: Nové poznatky o odchytu sedmihláska hajního (Hippolais icterina) s použitím nahrávky zpìvu samce. Zprávy ÈSO 38: 39-4 CHALOUPEK R., 22: K metodice noèních odchytù volajících samcù chøástala polního (Crex crex). Zprávy ÈSO 54: 23-25 CHUTNÝ B., 1992: Odchyt samcù slavíka modráèka støedoevropského (Luscinia svecica cyanecula) v hnízdním biotopu s pomocí reprodukce zpìvu. Zprávy ÈSO 34: 5-51 JELÍNEK M., 1996: Využití magnetofonové nahrávky pøi odchytu ptákù. Zprávy ÈSO 42: 39-42 JELÍNEK M., 1997: Odchyt cvrèilek (Locustella sp.) pomocí magnetofonu. Zprávy ÈSO 44: 4-41 KAÒUŠÈÁK P., 1993: Poznámky k odchytu svrèiaka rieèneho (Locustella fluviatilis) pomocou reprodukovaného spevu. Zprávy ÈSO 37: 6-7 Tab. 2.: Deset nejèastìji chytaných druhù v prùbìhu 31 let odchytù na Øežabinci (* v letech 1977-1979 probíhal odchyt do menšího poètu sítí) Poøadí Druh Celkem (t.j. %) Roèní prùmìr Maximum (rok) Minimum (rok) 1. Rákosník obecný 8 544 (32,7 %) 276 666 (1994) 26 (1977) 2. Rákosník zpìvný 2 48 (9,2 %) 78 261 (1994) 1 (1977) 3. Budníèek menší 2 231 (8,5 %) 72 25 (21) 7 (1977) 4. Rákosník proužkovaný 1 916 (7,3 %) 62 168 (24) 13 (1977) 5. Pìnice slavíková 1 222 (4,7 %) 39 67 (198) 12 (1977) 6. Budníèek vìtší 1 9 (4,2 %) 35 76 (1981) 4 (1979) 7. Pìnice èernohlavá 1 62 (4,1 %) 34 89 (21) 3 (1978) 8. Sýkora modøinka 92 (3,5 %) 3 62 (1989) 8 (1979) 9. Sýkora koòadra 74 (2,8 %) 24 46 (1999) 6 (1979) 1. Vlaštovka obecná 7 (2,7 %) 35 194 (23) 1 (26) Celkem okroužkováno 26 16 (1, %) 842 1419 (24) 591 (25) 178 (1977)* Tab. 3.: Zajímavé a vzácné druhy ptákù okroužkovaných bìhem 31 let konání kroužkovací akce Acrocephalus na rybníce Øežabinec Druh okroužkování Skøivan polní 1979 Lžièák pestrý 1981 Èírka modrá 1981 Volavka èervená 1979 Hýl rudý 1994 Hýl obecný 27 Bukáèek malý 24 uhýk šedý 1985 Køivka obená 1988 Slavík tmavý 1996 Sýkora parukáøka 1984 Chøástal malý 22 Pìnice vlašská 25, 1995, 1992, 1987, 1978 Celkem za 31 let okroužkováno 17 druhù 13 22
Druh Celkem % Sýkora modøinka 5 4,4 Vlaštovka obecná 39 3,4 Strnad obecný 34 3, Èervenka obecná 23 2, Budníèek vìtší 23 2, Pìnice slavíková 22 1,9 Rákosník velký 21 1,8 uhýk obecný 17 1,5 Strnad rákosní 14 1,2 Sýkora koòadra 14 1,2 Pìnice hnìdokøídlá 14 1,2 Slavík modráèek 13 1,1 Drozd zpìvný 1,9 Konipas bílý 9,8 Brhlík lesní 8,7 Pìnice pokøovní 8,7 Støízlík obecný 8,7 Sýkora babka 7,6 Moudivláèek lužní 7,6 Vrabec polní 7,6 Sýkora lužní 6,5 Bøehule øíèní 5,4 Kos èerný 5,4 Zvonek zelený 5,4 Cvrèilka zelená 3,3 Jiøièka obecná 2,2 Šoupálek dlouhoprstý 2,2 Pìnkava obecná 2,2 Racek chechtavý 1,1 Kukaèka obecná 1,1 Strakapoud malý 1,1 Strakapoud velký 1,1 Cvrèilka slavíková 1,1 Sedmihlásek hajní 1,1 Slavík obecný 1,1 Lejsek bìlokrký 1,1 Lejsek šedý 1,1 Pìvuška modrá 1,1 Žluva hajní 1,1 Hýl obecný 1,1 45 druhù 114 1 Zkoušeli jste chytat lindušky luèní s pomocí reprodukce hlasu? Ivan Svoboda O odchytech s pomocí pøehrávaného hlasu bylo hodnì napsáno i referováno na aktivech. Úèinnost této metody je známá mnoho let. Již na konci 8-tých let na jednom z prvních aktivù Dr. Formánek podal informaci z Belgie, kde úspìšnì chytali na pøehrávaný hlas stovky rákosníkù obecných pøi noèních odchytech bìhem záøí v ovocné zahradì na okraji mìsta. Konec koncù již staøí "èižbaøi" využívali volavcù k pøilákání ptákù na místa s chytacím zaøízením. Pravda, sotva chytali chøástala èi skøivana v noci, zajímaly je "komerèní" druhy pìvcù. Oproti "èižbaøùm" tedy nechytáme pomocí žádné nové, revoluèní metody, jen využíváme vymožeností moderní doby ke zvýšení efektivnosti odchytu, resp. èasu stráveného v terénu a øada kroužkovatelù tímto zpùsobem úspìšnì chytá i nepìvce. Linduška luèní se na tahu sdružuje do hejn, která se zastavují k odpoèinku a naèerpání energie na vlhkých otevøených loukách. Ptáci se pohybují po zemi, èile mezi sebou komunikují kontaktním hlasem, obèas se nìkteøí jedinci hašteøí, vzájemnì pronásledují a využívají vyvýšená místa, aby na chvilku usedli a zkontrolovali bezpeènost v okolí. Tohoto jejich pohybu volným terénem jsme využili k odchytu. V roce 26 pøi terénních praktikách severoèeské poboèky v Jizerských horách na Jizerce (JN), konaných ve dnech 16.-22.9., jsme, zejména ráno a k veèeru sledovali lindušky vyletující z louky na høeben sousední chalupy, odkud pøeletovaly na osamìlý smrèek v louce. Poslední veèer jsme se rozhodli postavit k osamìlému stromku vysokému cca 3 m jednu sí a použili hlas z CD. Sí byla natažena v tìsné blízkosti smrèku co nejvýše. Do setmìní se chytilo 7 ptákù, po rozednìní jsme pøidali druhé stanovištì a bìhem 4 hodin se chytilo dalších 22 ex. Linduška èasto sestoupila od špièky stromku po spirále k jeho patì, aby si prohlédla zdroj hlasu a pod sítí odlétla do louky. Ptáci se nechytali z pøímého letu ke stromku, sí registrovali, nicménì pokud se na smrèku potkali alespoò dva jedinci, pøi vzájemných honièkách se vzápìtí chytily. Vyèkávat až se chytí více ptákù nebylo efektivní, èasto se lindušky vytøepaly ze sítì i za bezvìtøí pøesto, že naše sítì (116/1) mají znaènì hluboké kapsy. Ptáci se pohybovali v malých skupinkách nìkolika jedincù, na loukách se jich dennì mohlo pohybovat 1-3 ex. V roce 27 jsme chytali cílenì v období 22.-29. 9. hned od prvního dne do ètyøech sítí a experimentovali jsme s technologií odchytu. Kromì loòských stanoviš byla tøetí sí umístìna v mìlké depresi mezi dvìma stromky vzdálenými od sebe ca 15 m, další potom ve svahu asi 2 m pod smrèkem a po pøedchozích zkušenostech spodní lanko co nejníže. Z pìti odchytových dnù byly dva s deš ovými pøeháòkami a foukal èerstvý vítr, pøesto se i za takových podmínek nìkolik ptákù chytilo. S pøíchodem studené fronty a pøehánìk bylo všude kolem lindušek dobøe o øád více než pøed rokem (nìkolik set ex.). V nejpoèetnìjším hejnku pøemís ující se po lokalitì jsme napoèítali skupinku na 85 lindušek. Za vìtru chodili v trávì desítky jedincù kolem sítí. S nadsázkou by se dalo øíct, že tráva na loukách linduškami "jen vlnila". Celkem jsme chytili 81 ex. lindušek luèních a k našemu pøekvapení i jednu lindušku rudokrkou. Pøi pozorování obvyklým zpùsobem by nám tento druh mezi stovkami lindušek luèních pravdìpodobnì unikl. 21 14
Pøehrávání hlasu je úèinný prostøedek, jak dostat lindušky do prostoru stanovištì sítì (èi slopek a.p.) s tím, že sí bude natažena na 2 m od nízkého osamìlého stromku (smrèku) po svahu se spodním lankem u zemì. Zdroj hlasu mùže být u paty stromku a funguje to i pøi pøehrávání širokého spektra hlasových projevù lindušek. Tady je prostor k experimentování s úèinností selektovaných hlasových projevù. Na loukách bez vhodných stanoviš je možné vyzkoušet užití balíku slámy, berlièek nebo jenom zapíchnuté vìtve. Z výsledkù experimentù øady kroužkovatelù využívajících reprodukovaný hlas v poslední dobì u dalších a dalších druhù není pochyb o tom, že tato metoda bude úèinná i u dalších skupin ptákù, bahòáky nevyjímaje. I u tìch, zvláš ve spojení s užitím atrap, bych oèekával dobré výsledky. První zjištìný výskyt rákosníka tamaryškového (Acrocephalus melanopogon) v severních Èechách a poznámky k jeho tahu Jaroslav Klápštì & Josefa Klápš ová Rákosník tamaryškový (Acrocephalus melanopogon) má turkestánsko-mediteránní typ rozšíøení, kde se vyskytuje ve tøech rasách (CRAMP 1992): 1) Nominátní A.m.melanopogon žije v jižní Evropì, severozápadní Africe, Ukrajinì a Západním Turecku 2) A.m.mimica žije ve východním Turecku, Iráku, Zakavkazsku, na dolní Volze na východ po Kazachstán a severozápadní Indii. 3) A.m. albiventris žije na pobøeží Azovského moøe, na dolním Donu a v oblasti Krasnodaru. Døíve byl øazen do monotypického rodu Lusciniola a u nás byl nazýván palašníèek tamaryškový. Tento název vìtšina kroužkovatelù užívá dodnes. V jižní Evropì se vyskytuje ostrùvkovitì a zasahuje okrajovì do støední Evropy do Rakouska, Slovenska a Maïarska. V Rakousku hnízdí v oblasti Neziderského jezera v poètu asi 9 párù, v Maïarsku je mezi 3-5 párù, na jižním Slovensku na jediné známé lokalitì NPR Parížské moèiare u obce Gbelce hnízdí 15-2 párù (TRNKA 23). U nás se pokusil o zahnízdìní v jižních Èechách v roce 1999 (PROCHÁZKA & MUSIL 1999). Od doby kdy CHYTIL lokalitách odchyceno 25 jedincù (TRNKA 23). V tomto pøíspìvku informujeme o odchytu mladého rákosníka tamaryškového dne 1.listopadu 27 v NPR Novozámecký rybník (ètverec 5353) u obce Jestøebí (5.37N,14.35E) na Èeskolipsku. Tam provádíme systematické odchyty a kroužkování ptákù pro CES a pro studium populaèní dynamiky. O mìsíc døíve jsme na stejné lokalitì chytili poprvé v ÈR cetii jižní (Cettia cetti) (KLÁPŠTÌ & KLÁPŠ OVÁ 27). Protože bylo novì doloženo hnízdìní cetie jižní na Kis-Balatonu v Maïarsku (SCHMIDT 25), je možné, že u nás bude pozdìji zjištìna èastìji. Náš odchyt ptákù u Jestøebí 1.listopadu 27 byl pro tuto roèní dobu úspìšný, aèkoliv byla ráno jinovatka a do 11 hodin hustá mlha. Kroužkovali jsme 41 ptákù v 1 druzích a navíc kontrolovali 7 našich kroužkovancù. Už první chycený pták byl velkým pøekvapením. 15 Ubývá i øada dalších druhù køovinných ptákù - jako pøíklad uveïme sedmihláska (což není pøekvapení), ale i pìnkavu. Podrobnìjší analýzu pøíèin úbytku ptákù køovinných biotopù a srovnání s vývojem ptaèích populací v širším okolí rezervace stejnì jako pøehled nejzajímavìjších zpìtných hlášení pøipravujeme pro další èlánek v nìkterém z pøíštích èísel. A kdo že se tedy stal tím 25. okroužkovaným oslavencem - samozøejmì rákosník. Sice ne nejèastìji chytaný rákosník obecný, ale jeho pøíbuzný - rákosník proužkovaný. Jenom o jednoho ptáka to minulo jednoho z nejhezèích ptákù, které chytáme - slavíka modráèka. Zorganizování a øízení "Akce ACROCEPHALUS" není jednoduché. Proto se neobejde bez pomoci mnoha organizací a také jednotlivcù. A jim všem bych chtìl na závìr velmi podìkovat. Jako první musím podìkovat manželce, Štìpánce Šebestianové. S øešením všech dopravních problémù nám velmi pomohl pan Vladimír Medla, bez kterého by letošní Acrocephalus asi ani nezaèal. S celým odpadovým hospodáøstvím nám opìt nedocenitelnì pomohl pan Jaroslav Závora. Dík patøí Mìstskému úøadu v Písku, který nám poøídil vojenský stan. Velkou pomocí je možnost bezplatného a bezproblémového táboøení na soukromé louce manželù Souhradových z rybáøské bašty u Øežabince. Další podporu nám poskytla i pøírodovìdecká fakulta Jihoèeské Univerzity v Èeských Budìjovicích a Agentura ochrany pøírody a krajiny v Èeských Budìjovicích. Velkého pochopení se nám stále dostává i u Školního rybáøství v Protivínì, které na rybníku Øežabinec hospodaøí, u okolních Obecních úøadù - v Ražicích, Kestøanech a Putimi a také u Policie ÈR - obvodního oddìlení Protivín. Všem jmenovaným patøí velký dík nejen ode mne jako organizátora akce, ale i od všech ostatních úèastníkù. A naopak mùj osobní dík patøí všem úèastníkùm tábora, kteøí kromì obvyklých nástrah poèasí a všech ostatních obvyklých problémù skvìle zvládli i novináøské nájezdy. Všichni výše jmenovaní pøispìli k získání cenných podkladù dùležitých nejen pro budoucí hospodaøení rybáøù i ochranáøù a povinné hodnocení vývoje v Ptaèí oblasti Natura 2, ale i pro zvýšení úrovnì poznání o jednotlivých druzích ptákù a také o jejich funkci v rámci celého ptaèího spoleèenství. Dìkuji proto všem, a už se osobnì zúèastnili nebo jen napomohli zorganizování akce. A nakonec chceme všichni moc podìkovat øežabineckému otci zakladateli - dr. Karlu Peclovi z Prácheòského muzea. Tab. 1.: Pøehled ptákù okroužkovaných pøi 31. akci "ACROCEPHALUS" v Národní pøírodní rezervaci "Øežabinec, Øežabinecké tùnì" ve dnech 28.7. až 8.8.27 Druh Celkem % Rákosník obecný 395 34,6 Budníèek menší 15 13,2 Rákosník proužkovaný 84 7,4 Rákosník zpìvný 67 5,9 Pìnice èernohlavá 54 4,7 2
7 v rákosinì u skupiny dubù u severního bøehu a 13. Tu tvoøí speciální sí pro odchyt bahòákù umístìná u bahnitého bøehu rákosové kosy vystupující z cípu pole na východním bøehu rybníku. V "Tùních" jsou do podmáèených køovinatých porostù za vátou hrází u východního bøehu rybníka umístìny sítì è. 1, 2, 3, 4 a 5. Pokud ètenáøe zarazí skuteènost, že jednotlivé okruhy (s výjimkou tùní) nemají sítì èíslovány v logické posloupnosti, je to zpùsobeno tím, že v prvních letech odchytù (byly zahájeny v roce 1977) bylo ménì odchytových stanoviš, protože jsme nemìli dostatek sítí. Èasem bylo doplnìno nìkolik stanoviš a poèet sítí se zvýšil na 222 metrù, což je stav, který je pro srovnatelné výsledky udržován pravidelnì od roku 1981. Stejnì tak je dodržována doba odchytù vždy na pøelomu èervence a srpna. Tento termín je vhodný ze dvou dùvodù. Jednak ptáci v tuto dobu už nesedí na vejcích ani nekrmí mláïata a tak pøípadný odchyt rodièù neohrozí hnízdìní a navíc již probíhá tah mnoha druhù a tak do rezervace pøiletují ve vìtších poètech za potravou nìkteré druhy, které vyhnízdily v bližším, ale i vzdálenìjším okolí. To je napøíklad pøípad rákosníkù zpìvných, kteøí hnízdí podél tratí, u vodoteèí, v zaplevelených okrajích polí, pøípadnì i pøímo v obilovinách a po vyhnízdìní se houfnì vydávají za potravou do bohatších loviš, aby se vykrmili pøed cestou na jih. Za potravou sem ale zalétají z okolí i jednotlivci nìkterých druhù. To se týká napøíklad ojedinìlých odchytù sýkory úhelníèka, dlaska tlustozobého, rehka zahradního nebo bekasiny otavní, ale i dravého vèelojeda lesního. Chcete-li se dozvìdìt více o režimu odchytù na akci, biotopu jednotlivých stanoviš a "provozu" v táboøe podrobnì, pøijeïte se podívat na pøíští roèník (zaène 26.7.28) osobnì. A abyste i vy, milí ètenáøi tohoto pøíspìvku, zažili to napìtí èekaní na 25. ptáka, ještì chvíli neprozradím, který druh to byl. Co do celkového poètu odchycených ptákù, patøil rok 27 k lehce nadprùmìrným - letošních 1 14 ex. je pátým nejlepším výsledkem za celou historii odchytù, jak ukazuje graf 1. Pøehled letos odchycených druhù ukazuje tabulka 1. I když na první pohled nevypadá jinak než v pøedchozích letech, skrývá v sobì nìkolik faktù, které nás velmi potìšily. Napøíklad za 31 let poprvé se chytil hýl obecný. Rekordního poètu za celou historii akce dosáhly poèty okroužkovaných støízlíkù, strnadù obecných, uhýkù a zejména slavíkù modráèkù. Také kukaèku jsme chytili po dlouhých 16 letech. Žluva byla v roce 24 velkou událostí po mnoha letech, ale i letos vyvolal její odchyt velké nadšení v celém táboøe. A potìšil i každý okroužkovaných moudivláèkù, protože jako hnízdící druh tento pták z naší pøírody v podstatì zmizel. Celková tabulka shrnující všechny odchycené ptáky je velmi obsáhlá a v tomto èlánku na ní nezbývá místo. Nejpodrobnìjší údaje o akci Acrocephalus na Øežabinci mùžete získat na webových stránkách Jihoèeského ornitologického klubu (http://web.telecom.cz/muzeumcb/jok/ index.html) v rubrice "PROJEKTY". Zde pro ilustraci pøinášíme jen údaje o deseti nejèastìji odchytávaných druzích (Tab. 2.) a pøehled zajímavých a vzácných odchytù (Tab. 3). Vývojové trendy charakteristických ptákù obou hlavních biotopù ukazují grafy 2 až 5. Celkový pøehled o poètech odchytávaných ptákù ukazuje graf 1. Podle tohoto grafu vypadá ptaèí populace Øežabince relativnì stabilní. Pokud se týká vývojových trendù v ptaèí populaci Øežabince, zdá se, že v rákosinì rezervace je dlouhodobì vše v poøádku, jak je vidìt na stabilních poètech rákosníkù (Graf 2.) i dalších ptákù vázaných na rákosinu (Graf. 3). K dynamickému vývoji ale dochází v populacích ptákù vázaných na køoviny. Menší, ale zøejmì vitálnìjší budníèek menší pøibývá a budníèek vìtší ustupuje (Graf 5.). 19 Byl to náš nejpozdìji na podzim odchycený rákosník obecný (Acrocephalus scirpaceus). Mìl kroužek TE 92491 a kroužkovali jsme ho jako 1K na stejné lokalitì 7.øíjna 27. Dalším pøekvapením byl odchyt králíèka ohnivého (Regulus ignicapillus) hluboko v rákosinách. Také jsme ještì kroužkovali posledního v roce chyceného budníèka menšího (Phylloscopus collybita). Když jsme v 15 hodin zaèali stahovat sítì v prùseku pro tøi 12m sítì, chytil se pøed našimi zraky ve tøetí síti od bøehu rákosník tamaryškový. V místì kde se chytil byla voda hluboká 7 cm. Pták byl urèen hned jak se chytil, ještì nevyproštìný v síti. Mìl typické kaštanové zbarvení høbetu s èernými proužky, tmavé temeno, kontrastní bílý nadoèní proužek, bílé hrdlo a pomìrnì tmavé šedé nohy. I když rùžovì žlutý jazyk byl beze skvrn, urèili jsme ho podle naprosto nesešlapaných chodidel jako 1K. Také CRAMP (1992) zdùrazòuje, že skvrny na jazyku blednou už po 2-4 mìsících a nìkdy chybí už koncem srpna. Byla to pravdìpodobnì samice. Délka køídla (56,5mm) nám ale nedovolila zodpovìdnì urèit pohlaví. BAKER (1997) uvádí délku køídla pro samce 55-62 mm, pro samici 52-59 mm. Podrobný popis chyceného ptáka, míry a barevné fotografie jsme poslali Faunistické komisi ÈSO, která potvrdila správnost urèení (FK 44/27). Je to první zjištìný výskyt rákosníka tamaryškového v severních Èechách a nejpozdnìjší výskyt na našem území. Tento druh jsme chytili už døíve na rybníku Zrcadlo u Kopidlna na Jièínsku (KLÁPŠTÌ & KLÁPŠ OVÁ 23). Poznámky k tahu Rákosník tamaryškový je v Evropì stálý, èásteènì tažný až tažný (CRAMP 1992). Zimuje na jihu Evropy, pøípadnì v severní Africe. Nìkteøí jedinci z jihu hnízdního areálu na zimu neodlétají. Jak pøipomíná HUDEC (1983), nìkdy zimuje zøejmì i na jih od Sahary, jak ukazují zjištìní u Èadského jezera a pozorování v dobì tahu z oáz jihovýchodní Libye. Ze støední Evropy a severního Balkánu všichni táhnou na jih. V Rakousku a Maïarsku odlétá v øíjnu a zaèátkem listopadu, vrací se v bøeznu. Na Slovensku byli zjištìni už koncem února. V Camargue v jižní Francii se jejich stavy v zimì nezvyšují, naopak na Korsice a Sardinii jsou v zimì vìtší koncentrace. Severní hranice odkud netáhnou na jih, nebo jen èásteènì, sleduje zhruba ètyøstupòovou lednovou izolinii teploty vzduchu, což je v oblastech, kde voda nezamrzá. Volnou hladinu bez ledu potøebují pro sbìr potravy. Zpìtná hlášení ptákù kroužkovaných na Neziderském jezeøe jsou ze Švýcarska, severní a støední Itálie a hlavnì z Balkánu, pøedevším z ústí øeky Neretva. V Maïarsku získali od svých kroužkovancù zajímavé výsledky. KARCZA & MAROSI (26) uvádí, že v letech 24-25 okroužkovali 4627 tìchto rákosníkù. Získali 37 ZZH, z toho 31 je hlášených ze vzdáleností pøes 4 km. Hlášení jsou v rozmezí 76-792 km. Z toho 18 ZZH je od jedincù kroužkovaných v Izsák, Kolo-tó (46.47N,19.21E) a kontrolovaných v Pakoste, Vransko (43.53N,15.33E) v Chorvatsku ve vzdálenosti 439 km od místa kroužkování. Jak uvádí KARCZA & HALMOS (25), v roce 23 oznaèili v Maïarsku 1819 rákosníkù tamaryškových a získali osm zpìtných hlášení, z toho pìt pøes 4 km. Velice zajímavý je kontrolní odchyt dne 16.7.23 v Izsák, Kolon-tó, který mìl Ákos Németh, nejaktivnìjší maïarský kroužkovatel, který kroužkuje obyèejnì pøes 18 tisíc ptákù za rok. Pták (M+1K) byl kroužkován 1.11.22 v Villeneuve-les-Maguelonne (43.32N,3.51E) ve Francii ve vzdálenosti 1269 km od místa kontroly. Balkánské kroužkovací centrály kroužkují celkovì jen málo ptákù. Tak chorvatská centrála Zagreb okroužkovala v letech 191-1997 jen 577 544 ptákù v 222 druzích (CIKOVIC & 16
RADOVIC 1999). Za léta 191-2 oznaèili kroužkovatelé centrály Zagreb 392 palašníèkù a mìli 39 kontrolních odchytù (CIKOVIC & KRALJ 22). V Øecku okroužkovali v letech 1985-24 jen 53 tìchto rákosníkù (AKRIOTIS & HANDRINOS 24). Také ve Švýcarsku bylo okroužkováno v letech 1924-26 pouhých 26 jedincù (WIPRÄCHTIGER et al. 27). U nás naproti tomu bylo okroužkováno v letech 1934-26 celkem 63 rákosníkù tamaryškových, vèetnì tìch kroužkovaných na Slovensku do roku 21 (KLVAÒA & CEPÁK 27). Východní populace rákosníka tamaryškového jsou výraznì tažné. Zimují od Støedního Východu a Iráku po severozápadní Indii. V Kazachstánu hnízdí v bažinách ve stepních a polopouštních oblastech od nížin až do nadmoøské výšky 185m. Táhnou od konce bøezna do pùli kvìtna a od poèátku srpna do zaèátku listopadu. Protahují èasto v prùsmyku Èokpak (42. 31N,7.38E) v jižním Kazachstánu, v místì známém silným tahem ptákù, kde napø. na podzim protahuje až pøes 1 tisíc vlh pestrých (Merops apiaster) (WASSINK & OREEL 27). Od rákosníkù tamaryškových kroužkovaných v Evropì i Asii lze oèekávat ještì zajímavá zpìtná hlášení, která více objasní jejich pohyby. Literatura AKRIOTIS T. & HANDRINOS G. 24: Bird ringing report (1985-24). Hellenic Bird Ringing Centre, Athens, Greece. BAKER K. 1997: Warblers of Europe, Asia and North Africa. Christopher Helm, London. CIKOVIC D. & KRALJ J. 22: Results of bird ringing and recoveries of ringed birds from 1998 till 2. (32 nd report).larus 48: 55-71. CIKOVIC D. & RADOVIC D. 1999: Results of bird ringing from 1993 till 1997 (31st report). Larus 47: 47-82. CRAMP S. 1992: The Birds of the Western Palearctic. Vol.6. Oxford Univ. Press, Oxford. HUDEC K. (ed) 1983: Fauna ÈSSR-Ptáci 3/1. Academia, Praha. CHYTIL J. 1996: Výskyt rákosníka tamaryškového (Acrocephalus melanopogon) v Èeské republice. Sylvia 32: 66-7. KARCZA Z. & MAROSI N. 26: 24-25 report of the Hungarian Bird Ringing Centre. Aquila 113: 123-162. KLÁPŠTÌ J. & KLÁPŠ OVÁ J. 23: Rákosník tamaryškový (Acrocephalus melanopogon) chycen u Kopidlna na Jièínsku. Panurus 13: 133-134. KLÁPŠTÌ J. & KLÁPŠ OVÁ J. 27: První zjištìný výskyt cetie jižní (Cettia cetti) v Èeské republice. Sylvia 43: 19-193. KLVAÒA P. & CEPÁK J. 27: Zpráva Kroužkovací stanice Národního muzea za rok 26. Kroužkovatel 4: 1-48. PROCHÁZKA P. & MUSIL P. 1999: První zaznamenaný pokus o zahnízdìní rákosníka tamaryškového (Acrocephalus melanopogon) v Èeské republice. Sylvia 35(2):11-15. SCHMIDT A. 25: Breeding of Cetti s Warbler(Cettia cetti) in the Kis-Balaton. Aquila 112: 238-239. TRNKA A. 23: Vplyv poèasia na hromadný výskyt trsteniarika tamariškového (Acrocephalus melanopogon) v pohniezdnom období na Slovensku v roce 21. Sylvia 39: 95-15. WASSINK A. & OREEL G.J. 27: The Birds of Kazakhstan. A.W.,De Cocksdorp, Texel. WIPRÄCHTIGER E., HÄFLIGER G. & KESTENHOLZ M. 27: Numbers of birds ringed and recovered by the Sempach Ringing Centre in 26. SRC, Sempach, Switzerland. 17 Akce "Acrocephalus" v NPR Øežabinec - odchyceno již 25 ptákù! Jiøí Šebestian Pøi pøedloòské - jubilejní tøicáté - odchytové kroužkovací akci v mezinárodnì významné ornitologické rezervaci evropské soustavy Natura 2 "Øežabinec, Øežabinecké tùnì" se poèet ptákù okroužkovaných za celou historii akce zastavil na èísle 24 967. A tak pøi poslední - 31. akci, která se konala od soboty 28.7.27 do støedy 8.8.27 jsme hned od zaèátku byli v oèekávání, který pták bude ten výroèní - pìt a dvaceti tisící. Jak jsme záhy zjistili, nebyli jsme sami. 3. výroèí nechalo všechny chladnými, 3 let výzkumu zjevnì není až tak mnoho. Ale dvacet pìt tisíc okroužkovaných ptákù, to zní zjevnì jinak. A tak ještì pøed zahájením kroužkování nás zpovídali redaktoøi z Píseckých listù, Èeského rozhlasu Èeské Budìjovice a z Radiožurnálu. Pøi samotném odchytu dvaceti pìti tisícího ptáka byla pøítomna ÈTK a den poté se objevila i televize Prima. Zprávu ÈTK potom pøebralo nepoèítanì médií od audiovizuálních pøes tištìná až po internetová. Ale snad všechen ten humbuk posloužil i dobré vìci - propagaci ochrany pøírody, Natury 2 a Prácheòského muzea. Ve stanovém táboøe se na louce v ochranném pásmu rezervace bìhem deseti dnù vystøídalo, vedle asi patnáctièlenného "skalního jádra", okolo padesáti zájemcù o získání ornitologických zkušeností, praktických dovedností a nových informací o ptácích v rezervaci i mimo ni. Poèet hostù a návštìvníkù se nám na pár hodin spoèítat nepodaøilo, protože na jejich poèítání nám nezbýval èas, ale urèitì jich bylo pøes 2. Nejvíce nás asi potìšilo, že i po opadnutí poèáteèního boomu okolo 25. ptáka, nás navštívila øada dalších návštìvníkù i v dalším prùbìhu akce. Všichni vesmìs slyšeli, vidìli èi èetli nìkde o našem jubilejním odchytu a pøišli se podívat a možná, že nìkdo z nich i pøijede pøíští rok na delší dobu. Na zaèátku akce bylo již tradiènì nataženo 222 metrù nárazových sítí na tøinácti stálých stanovištích. Tyto sítì byly od 6: do 21:3 pravidelnì po hodinì kontrolovány, za ménì pøíznivého poèasí dle potøeby i èastìji. Stanovištì jsou rozdìlena do 3 územnìbiotopových okruhù, øežabineckým jazykem nazývaných "Voda", "Tùnì" a "Hráz". Osazenstvo tábora je rozdìleno do tøech pracovních skupin. Každá skupina má ve svém èele zkušeného ornitologa, který vede a uèí mladé zájemce, dozírá na odpovìdné plnìní úkolù a øeší pøípadné odborné problémy, jako je napøíklad pøíliš zamotaný pták. Protože v pracovních skupinách bývají zpravidla ještì další zkušení ornitologové, dìlí se tento vrcholový management o obtížné úkoly, jako jsou první ranní kontroly (mlha, chlad), poslední veèerní kontroly (tma, komáøi), pøípadnì kontroly za deštì, kdy je nutné, aby byli ptáci co nejrychleji vymotání a bez odkladu dopraveni do tábora k osušení a okroužkování. Aby se kontroly stejných okruhù sítí neomrzely, kontrolují èlenové jedné pracovní skupiny jeden den napøíklad "Vodu", druhý den "Hráz", tøetí den "Tùnì" a tak stále dokola po celých deset dnù odchytù. Sítì skupiny "Voda" mají èísla 6, 9, 1, 11 a 12 a kromì sítì è. 9 jsou všechny umístìny v prùsecích rákosin východního bøehu rybníku. Skupina "Hráz" kontroluje sítì è. 8 v køovinách na suchých stanovištích podél cesty k hrázi, 18