Složky krevní plazmy a jejich funkce Josef Fontana
Obsah přednášky 1) Definice základních pojmů 2) Osmolarita plazmy 3) Nízkomolekulární složky plazmy ionty: sodík, draslík, vápník, chloridy energetické substráty a metabolity 4) Vysokomolekulární složky plazmy lipoproteiny bílkoviny krevní plazmy 5) Enzymy v plazmě
Tělesné tekutiny Celková tělesná voda (CTV): tvoří 55-60% hmotnosti lidského těla ženy méně než muži (mají více tuku) malé děti a těhotné mají zvýšený podíl CTV ve stáří se podíl vody snižuje
Tělesné tekutiny Intracelulární tekutina (ICT) tvoří 2/3 CTV Extracelulární tekutina (ECT) tvoří 1/3 CTV ¼ ECT v cévách - intravazální tekutina = plazma + lymfa ¾ ECT v intersticiální tekutině (tkáňový mok)
Plazma x sérum Plazma = tekutina po oddělení krvinek Sérum = tekutina vzniklá nad sraženinou Co se podle Vás odebírá častěji na biochemická vyšetření?
Plazma x sérum Sérum vhodné pro většinu vyšetření chybí koagulační faktory Plazma nutný odběr nesrážlivé krve urgentní medicína testy na krevní srážlivost -emie = koncentrace v plazmě
Plazma Voda Nízkomolekulární složky: ionty (minerály) energetické substráty metabolity Vysokomolekulární složky: bílkoviny lipoproteiny
Osmolarita plazmy Počet částic na litr [mosm/l] = [mmol/l] 280-295 mmol/l Ovlivňují ji hlavně nízkomolekulární látky = ionty + živiny + metabolity Vypočtená osmolarita = 2Na + + urea + glukóza Regulace osmolarity: antidiuretický hormon
Schéma tří prostorů tělesných tekutin a pohybu komponent, které určují osmolaritu plazmy
Klinický význam osmolarity plazmy Respektovat tonicitu podaných roztoků hypotonické hemolýza hypertonické dráždí stěnu cév Izotonické roztoky: Fyziologický r.: 0,9% NaCl (154mM Na + + Cl - ) 5% glukóza: zmetabolizování Glc de facto dáváme volnou vodu hypotonický r. Ringerův, Hartmanův r.: iontové složení podobné plazmě
Tonicita roztoků vzhledem k plazmě
Klinický význam osmolarity plazmy Změna osmolarity ohrožuje zejména mozek pokles osmolarity ECT edém rychlý vzestup osmolarity ECT pontinní demyelinizace
Nízkomolekulární složky krevní plazmy Kationty: Na +, K +, Ca 2+ Anionty: Cl -, HCO 3-, HPO 2-4, HSO - 4 Metabolity: urea, kreatinin, kyselina močová, bilirubin Živiny: glukóza, MK, ketolátky Ostatní
Ionty v krevní plazmě Zákon elektroneutrality: anionty = kationty Anion gap = (Na + + K + ) - (Cl - + HCO 3- )
Na + Hlavní kationt ECT: 135-145 mm Spolu s Cl - zodpovídá za 80% osmolarity plazmy váže vodu určuje objem plazmy Regulace obsahu Na + : aldosteron a atriální natriuretický polypeptid (ANP)
Cl - Hlavní aniont ECT: 97-108 mm Provází sodík osmolarita plazmy Význam pro udržení ABR Cl - spoluvytváří žaludeční šťávu Neutrofilní granulocyty vytvářejí z Cl - a peroxidu vodíku kyselinu chlornou
K + 98% v ICT (~ 155 mm), jen 2% v ECT (3,8-5,2 mm) Spolu s hořčíkem patří mezi hlavní IC kationty
Význam K + v ECT Gradient mezi ICT a ECT ovlivňuje membránový potenciál Fyziologické rozložení kationtů (Na + převážně EC a K + v ICT) je nezbytné pro zachování správné funkce buněk (nervosvalová dráždivost,...) Správné rozložení udržuje + +
Ca 2+ Hodnota v ECT je o 4 řády vyšší než v ICT 2,25-2,75 mm Volná a vázaná frakce v plazmě Regulace Ca 2+ : parathormon, kalcitriol a kalcitonin
Volná a vázaná frakce Ca 2+ 1) ~ 46% Ca 2+ : vazba na bílkoviny plazmy (albumin) 2) ~ 6% Ca 2+ : v komplexech s malými anionty (HCO 3-, citrát, laktát) 3) ~ 48% Ca 2+ : ionizovaný Pouze ionizovaný Ca 2+ je fyziologicky aktivní
Volná a vázaná frakce Ca 2+ Poměr frakcí (při stálé kalcémii) ovlivňuje: 1) ph: vzestup ph pokles ionizovaného Ca 2+ (Ca 2+ soutěží s H + o vazebné místo na albuminu) 2) proteinémie: ztráta bílkovin pokles vázané frakce
Význam Ca 2+ Stabilita membrán vzrušivých tkání: hypokalcémie = křeče Svalová kontrakce Hemokoagulace: aktivuje koagulační faktory, jejichž tvorba je závislá na vitaminu K (f. II, VII, IX, X, protein C a S) Součást anorganické kostní matrix Laktace
Energetické substráty Glukóza (3,3-5,6 mm): striktní regulace Mastné kyseliny (0,6-1,7 mm): vazba na albumin Ketolátky: 3-HB nalačno: < 0,5 mm, ketoacidóza: > 3 mm Aminokyseliny (2,3-4,0 mm): Gln ~ 0,6 mm, Ala ~ 0,3 mm
Dusíkaté katabolity Amoniak (12-50 μm): transportován jako glutamin a alanin Urea (2,5-8,3 mm) Kreatinin (50-120 μm): výpočet glomerulární filtrace Kyselina močová (150-360 μm): při nadbytku vzniká dna Bilirubin (do 17 μm): ikterus (> 40 μm)
Vysokomolekulární složky krevní plazmy Lipoproteiny Bílkoviny
60-80 g/l Plazmatické proteiny Klasifikace dle funkce: udržování onkotického tlaku (25 mmhg = 2,2 kpa) koagulace a fibrinolýza imunita: protilátky, komplement a RAF transport látek pufry žádná funkce, ale dg. význam: enzymy, markery Klasifikace dle ELFO: prealbumin, albumin, α-, β-, γ-globuliny
Albumin 35-53 g/l, Mr = 68 000 (tj. malá) Funkce: 1) 75 % onkotického tlaku plazmy hypoalbuminémie vede k edémům 2) zásobní protein - poločas: 21 dní 3) pufr 4) transport látek (nekonjugovaný bilirubin, MK, hormony štítné žlázy, Ca, Mg, Zn, důležité léky (penicilin, digoxin, salicyláty))
α-1 a α-2 globuliny Alfa 1: 1) α1-antitrypsin: inhibitor proteáz, RAF 2) α1-fetoprotein: prenatální diagnostika, nádorový marker (hepatom) Alfa 2: 1) haptoglobin: váže volný Hb, RAF 2) ceruloplazmin: transport Cu, Fe 2+ Fe 3+ 3) α2-makroglobulin: inhibitor proteáz
Beta globuliny Transferin: přenáší Fe CRP = C-reaktivní protein (< 10 mg/l) RAF rychlý nárůst během akutního bakteriálního zánětu váže substanci C streptococcus pneumoniae Fibrinogen (1,5-4,5 g/l): koagulační faktor I, RAF Hemopexin: váže hem
Gamaglobuliny - protilátky Produkovány plazmatickými buňkami Jediné proteiny plazmy, které nejsou syntetizovány v játrech Dva páry těžkých a dva páry lehkých řetězců (vzájemně spojeny S-S můstky) Podle těžkých řetězců rozlišujeme pět tříd gamaglobulinů: IgG, IgA, IgM, IgD a IgE
Hlavní proteiny jednotlivých frakcí Albumin α2-makroglobulin haptoglobin imunoglobuliny: IgG, IgA, IgM α1-antitrypsin transferrin fibrinogen, C3-komp.
Reaktanty akutní fáze - RAF Reakce akutní fáze nespecifická ochranná reakce organismu na působení stresoru Prozánětlivé cytokiny (IL-1, IL-6 a TNF-α) stimulují játra ke tvorbě RAF CRP, α1-antitrypsin, haptoglobin, koagulační faktory, komplement (C3, C4)
Obrázek byl převzat z: Devlin, T. M. (editor): Textbook of Biochemistry with Clinical Correlations, 4th ed. Wiley-Liss, Inc., New York, 1997. ISBN 0-471-15451-2
Obrázek byl převzat z: Devlin, T. M. (editor): Textbook of Biochemistry with Clinical Correlations, 4th ed. Wiley-Liss, Inc., New York, 1997. ISBN 0-471-15451-2
Elektroforéra sérových proteinů na agarózovém gelu 5 pruhů A) Normální vzor B) Reakce akutní fáze C) Paraproteinemie D) Normální plazma s fibrinogenovým proužkem (pokud k analýze použijeme plazmu namísto séra)
Enzymy v plazmě Poškození buněk uvolnění IC enzymů do ECT Zanedbatelné koncentrace v plazmě stanovujeme aktivitu [μkat/l] Aktivita je mírou poškození dané tkáně Problémem je specifita tentýž enzym se uvolňuje z více tkání někdy ale v různých tkáních rozdílné izoenzymy
Jaterní testy: Enzymy v plazmě ALT: cytosol, AST: mitochondrie žlučový pól: GMT a ALP Myokard: CK, izoenzym CK-MB AST, LDH pouze historický význam Pankreas: pankreatická amyláza a lipáza Svaly: CK
Základní sada Stanovena u většiny hospitalizovaných pacientů Dá lékaři přehled o stavu pacientova metabolismu a funkcích orgánů Zahrnuje: Na, K, Cl, glykemii jaterní testy: ALT, AST, bilirubin, ALP, GMT funkce ledvin: urea, kreatinin krevní obraz a sedimentaci (FW) moč chemicky + sediment