Vysoká škola ekonomická v Praze. Bakalářská práce. 2014 Lukáš Richter

Vysoká škola ekonomická v Praze Bakalářská práce 2014 Lukáš Richter

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta podnikohospodářská Studijní obor: Podniková ekonomika a management Název bakalářské práce: Analýza trhu práce v okrese Ústí nad Orlicí Autor bakalářské práce: Vedoucí bakalářské práce: Lukáš Richter PhDr. Petr Adámek, CSc.

P r o h l á š e n í Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Analýza trhu práce v okrese Ústí nad Orlicí vypracoval samostatně s využitím literatury a informací, na něž odkazuji. V Praze dne 5.2.2014 Podpis

Abstrakt: Tato bakalářská práce popisuje vývoj na trhu práce v okrese Ústí nad Orlicí v letech 2005-2012. Práce se také zaměřuje na aktivní politiku nezaměstnanosti v letech 2008-2010. V teoretické části jsou vymezeny základní pojmy týkající se trhu práce. Analytická část se soustředí na charakteristiku okresu Ústí nad Orlicí, analýzu trhu práce, strukturu nezaměstnanosti a zhodnocení aktivní politiky nezaměstnanosti. K analýze byla využita data získaná z Českého statistického úřadu, Integrovaného portálu Ministerstva práce a sociálních věcí a ze zpráv zpracovaných Úřadem práce v Ústí nad Orlicí a Úřadem práce v Pardubicích. Klíčová slova: trh práce, nezaměstnanost, aktivní politika zaměstnanosti, okres Ústí nad Orlicí

Abstrakt: This thesis describes the development of the labour market in Ústí nad Orlicí in 2005-2012. The work focuses on active employment policy 2008-2010. In the theoretical part the basic terms related to the labour market. The analytical part focuses on the characteristics of the Ústí nad Orlicí, analysis of the labour market, the structure of unemployment and evaluation of active employment policy. We used the data obtained from the Czech Statistical Office, Integrated portal of the Ministry of Labour and Social Affairs and the reports of the Labour Office in Ústí nad Orlicí and Employment Office in Pardubice. Klíčová slova: Labour market, unemployment, active employment policy, district Ústí nad Orlicí

Obsah 1 Úvod... 3 2 Trh práce... 4 3 Nezaměstnanost... 6 3.1 Druhy nezaměstnanosti... 6 3.1.1 Frikční nezaměstnanost... 6 3.1.2 Stukturální nezaměstnanost... 7 3.1.3 Cyklická nezaměstnanost... 8 3.1.4 Dlouhodobá nezaměstnanost... 8 3.2 Měření nezaměstnanosti... 8 3.2.1 Obecná míra nezaměstnanosti... 9 3.2.2 Registrovaná míra nezaměstnanosti... 9 3.2.3 Podíl nezaměstnaných osob... 10 3.3 Míra zaměstnanosti a míra ekonomické aktivity... 10 4 Politika zaměstnanosti... 11 4.1 Aktivní politika zaměstnanosti... 12 4.1.1 Rekvalifikace... 12 4.1.2 Investiční pobídky... 13 4.1.3 Veřejně prospěšné práce... 14 4.1.4 Společensky účelné pracovní místo... 14 4.1.5 Příspěvek na zapracování... 14 4.1.6 Příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program... 14 4.1.7 Překlenovací příspěvek... 15 4.1.8 Faktory ovlivňující úspěšnost aktivní politiky zaměstnanosti... 15 4.2 Pasivní politika zaměstnanosti... 16 5 Charakteristika okresu Ústí nad Orlicí... 18 5.1 Obyvatelstvo... 18 1

5.1.1 Ekonomická aktivita obyvatelstva... 19 5.2 Ekonomická charakteristika... 20 6 Analýza trhu práce v okrese Ústí nad Orlicí... 22 6.1 Vývoj nezaměstnanosti v okrese Ústí nad Orlicí... 22 6.2 Charakteristiky trhu práce v okrese Ústí nad Orlicí... 24 6.2.1 Vývoj nezaměstnanosti dle mikroregionů... 24 6.2.2 Věková struktura nezaměstnaných... 25 6.2.3 Vzdělanostní struktura... 26 6.2.4 Struktura podle klasifikace zaměstnání... 28 6.2.5 Uchazeči podle délky nezaměstnanosti... 30 6.3 Rok 2013... 31 7 Aktivní politika zaměstnanosti v okrese Ústí nad Orlicí... 33 7.1 Struktura aktivní politiky... 33 7.2 Cílenost aktivní politiky zaměstnanosti... 34 7.3 Hodnocení aktivní politiky zaměstnanosti... 36 8 Závěr... 38 9 Bibliografie... 39 9.1 Seznam literatury... 39 9.2 Internetové zdroje... 39 9.3 Úřad práce v Ústí nad Orlicí... 41 10 Seznam Tabulek, Grafů a Obrázků... 42 11 Příloha... 43 2

1 Úvod Ve své bakalářské prácí jsem se rozhodl analyzovat trh práce v okrese Ústí nad Orlicí. Na tuto problematiku bych se rád podíval nejen z pohledu nezaměstnanosti, ale také aktivní politiky zaměstnanosti uplatňované Úřadem práce v Ústí nad Orlicí. Cílem bakalářské práce je určit typické charakteristiky pro tento trh práce. Jako další cíle jsem si stanovil zjistit, zda ekonomická krize měla vliv na strukturu nezaměstnanosti a zda Úřad práce v Ústí nad Orlicí reagoval správně na vývoj na trhu práce v tomto období. Abych splnil tyto cíle, rozhodl jsem se svou práci rozdělit do dvou částí. V teoretické části bych rád využil poznatků z ekonomie. Nejprve bych popsal fungování trhu práce. Následně bych se věnoval nezaměstnanosti, jejím druhům a způsobům jejího měření. Ve své bakalářské práci budu analyzovat politiku zaměstnanosti, proto v této části definuji politiku zaměstnanosti, její cíle a institucionální zabezpečení. Na tuto část navazuje definice aktivní politiky zaměstnanosti, jednotlivých nástrojů a faktorů, jež tuto složku politiky zaměstnanosti ovlivňují. V poslední části je popsána pasivní politika zaměstnanosti. Zmiňuji zde podmínky pro čerpání podpory v nezaměstnanosti a její výše. V praktické části se budu věnovat již samotné analýze. Nejprve charakterizuji okres Ústí nad Orlicí, a to obecnou charakteristiku, obyvatelstvo a průmysl. Poté již následuje pohled na trh práce v okresu Ústí nad Orlicí. Nejprve se věnuji vývoji nezaměstnanosti v okrese Ústí nad Orlicí. Následuje analýza trhu práce podle různých charakteristik, abych poskytl ucelených pohled na tuto oblast. V poslední části popisuji aktivní politiku zaměstnanosti. Zaměřuji se na využívání jednotlivých nástrojů APZ úřady práce v Ústí nad Orlicí v letech 2008 až 2010. K analýze byla využita data z Českého statistického úřadu, z Integrovaného portálu Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky, z Úřadu práce v Ústí nad Orlicí a z Úřadu práce v Pardubicích. 3

2 Trh práce Práce je jeden ze tří výrobních faktorů, které firma najímá k výrobě svého produktu. Práce se však liší od ostatních faktorů. Je to činnost, jejímž nositelem je člověk. Ovlivňuje ji řada neekonomických faktorů, ty působí především na nabídkovou stranu práce. Lidé posuzují kromě mzdy, druh práce, firemní prostředí, prestiž aj. Stejně jako na trhu výrobků a služeb, také na trhu práce jsou určujícími elementy nabídka a poptávka. Práci na tomto trhu nabízejí domácnosti, jež se snaží maximalizovat užitek tak, že rozdělí svůj čas mezi své zaměstnání a volný čas. Maximálního užitku dosáhne spotřebitel při rovnosti mezních užitků obou variant. Poptávku po práci vytváří firmy. Představuje množství, které firma najímá při různých mzdových sazbách. Poptávka po práci je poptávkou odvozenou, závisí totiž na poptávce po produkci dané firmy. Pokud bude růst poptávka po výrobcích, které vyrábí, následně poroste poptávka firmy po práci. Firma, jež se snaží maximalizovat svůj zisk, bude najímat takové množství práce, při němž se vyrovná příjem z mezního produktu práce s mezními náklady na práci. 1 Rovnováha na trhu práce nastává při vyrovnání tržní nabídky práce s tržní poptávkou po práci. Vyrovnáním tržní nabídky práce a tržní poptávky po práci dochází ke stanovení rovnovážné mzdové sazby. Tržní nabídka práce ukazuje, kolik hodin budou nabízet na tomto trhu všichni pracovníci. Je horizontálním součtem individuálních křivek nabídky práce. Tržní poptávka je horizontálním součtem individuálních křivek poptávky všech firem působících na tomto trhu. Nerovnováha na trhu práce nastává ve dvou situacích. Pokud je mzdová sazba nižší než rovnovážná, firmy poptávají více práce, než jsou ochotni za tuto mzdovou sazbu lidé nabídnout. Je-li však na trhu vyšší cena práce, nabízejících je přebytek a na trhu se vyskytuje nezaměstnanost. 2 Neexistuje pouze jeden trh práce. Je rozdělen na mnoho dílčích trhů práce, které jsou navzájem nekonkurenční. Lidé disponují různými duševními a tělesnými schopnostmi, znalostmi a vědomostmi, pracovními návyky, pracovními a životními zkušenostmi. 3 Z těchto důvodů neexistuje jednotný trh práce, kde by se střetávali všichni lidé nabízející práci a 1 MACÁKOVÁ, Libuše. Mikroekonomie základní kurs. Praha: Melandrium, 2007. ISBN 978-80- 86175-56-0. 2 MACÁKOVÁ, Libuše. Mikroekonomie základní kurs. Praha: Melandrium, 2007, s. 165. ISBN 978-80- 86175-56-0. 3 BROŽOVÁ, Dagmar. Kapitoly z ekonomie trhů práce. Praha : Nakladatelství Oeconomia, 2006, s. 24. ISBN 80-245-1120-7 4

všechny firmy práci poptávající. P. Mareš ve své knize uvádí, že existuje tolik trhů práce, kolik existuje geografických oblastí, odvětví a profesí. 4 4 MAREŠ, Petr. Nezaměstnanost jako sociální problém. Praha : Sociologické nakladatelství, 1998, s. 59. ISBN 80-901424-9-4. 5

3 Nezaměstnanost Nezaměstnanost, jak již jsem zmínil, se vyskytuje při převaze nabídky práce nad poptávkou po práci. O. Němec uvádí, že nezaměstnanost je podstatnou charakteristikou spjatou s existencí tržního prostředí v ekonomice. 5 Nezaměstnanost se vyskytuje na trhu práce i při plné zaměstnanosti. Tuto míru nezaměstnanosti lze označit jako přirozenou. 6 Nezaměstnanost je tudíž v tržní ekonomice běžným jevem a neměla by být vnímána jako něco zlého, pokud její výše neroste a netrvá dlouhou dobu. Vyšší nezaměstnanost než je přirozená míra nezaměstnanosti způsobuje, že se produkt ekonomiky nenachází na své potenciální úrovni, ale pod ní. Zdroje ekonomiky nejsou tudíž plně využity. Dochází ke vzniku produkční mezery. Velikost této produkční mezery se dá odhadnout pomocí Okunova zákona. Ten vyjadřuje rovnice, kde u* přirozená míra nezaměstnanosti u skutečná míra nezaměstnanosti Y reálný produkt Y* potenciální produkt koeficient vyjadřující změny nezaměstnanosti na změnu reálného produktu 7 Kromě ekonomických problémů přináší nezaměstnanost i nárůst sociálního napětí, růst kriminality, alkoholismu a dalších sociálně patologických jevů. 3.1 Druhy nezaměstnanosti Z hlediska různých příčin jejího vzniku a závažnosti lze rozlišit tyto druhy nezaměstnanosti: frikční, strukturální a cyklická. 8 3.1.1 Frikční nezaměstnanost Na trhu práce dochází k přirozenému pohybu pracovních sil. Lidé mění své zaměstnání z důvodu změny bydliště či hledání lepšího uplatnění. Mezi opuštěním stávajícího pracovního místa a nalezením nového je časový nesoulad, takž se lidé zařadí mezi nezaměstnané. Taktéž 5 NĚMEC, Otakar. Lidské zdroje na trhu práce. Praha : Nakladatelství Oeconomica, 2002, s. 55. ISBN 80-245- 0350-6. 6 PAVELKA, Tomáš. Makroekonomie základní kurz. Praha: Melandrium, 2007, s. 122, ISBN 80-86175-58-4. 7 BROŽOVÁ, Dagmar. Kapitoly z ekonomie trhů práce. Praha: Nakladatelství Oeconomia, 2006. s. 111. ISBN 80-245-1120-7 8 NĚMEC, Otakar. Lidské zdroje na trhu práce. Praha : Nakladatelství Oeconomica, 2002, s. 57-60.. ISBN 80-245-0350-6. 6

absolventi hledají vhodné místo po ukončení školy nebo matky po mateřské dovolené hledají nové zaměstnání. Tyto příklady jsou charakteristické pro frikční nezaměstnanost. Jedná se tedy o krátkodobou nezaměstnanost u ekonomicky aktivních osob, které přecházejí z jednoho pracovního místa na druhé nebo vstupují na trh práce. 9 Pro tuto nezaměstnanost je charakterizována krátkou dobou hledání práce, existencí volných pracovních a odpovídající kvalifikací požadovanou u pracovních míst. 10 3.1.2 Strukturální nezaměstnanost Strukturální nezaměstnanost vzniká, když nabídka práce, resp. pracovních sil (členěného podle věku, pohlaví, profesně- kvalifikační struktury, regionů) je vyšší, než poptávka v uvedené struktuře a když nejsou osoby (z hlediska celkové poptávky po práci), hledající práci, dostatečně mobilní na to, aby si na jiných trzích práce (v jiných odvětvích, jiných profesích, na pracovních místech s jinou kvalifikací, jiných regionech) našly práci. 11 V ekonomice dochází k neustálým strukturálním změnám. Některá odvětví rostou a některá naopak se nachází ve fázi hospodářského útlumu. Mění se tak struktura poptávky po práci. Kdyby tomu tak nebylo, docházelo by ke stagnaci ekonomiky a jejímu postupnému zaostávání. 12 V expandujících odvětvích dochází ke vzniku nových pracovních míst, na která však nemají lidé ze stagnujících oborů kvalifikaci. Tu lze změnit s využitím rekvalifikace. Strukturální nezaměstnanost má však i rovinu regionální. Z důvodu nízké mobility pracovní síly zůstávají neobsazena volná pracovní místa v některé části země. Strukturální nezaměstnanost je tudíž charakterizována kvalifikačním a místním nesouladem mezi nabídkou práce a poptávkou po práci. 13 U tohoto typu je průměrná délka trvání nezaměstnanosti větší než u frikční. Pro redukci její výše lze zavést některá opatření na zvýšení mobility pracovních sil, zvýšení flexibility pracovního trhu zjednodušením propouštění stávajících pracovníků, mzdové dotace zaměstnavatelům, různé nástroje aktivní politiky na pomoc při zařazování osob na pracovní místa a další. 14 9 TULEJA, Pavel a kol. Základy makroekonomie. Brno: Bizbooks, 2012, s. 136. ISBN 978-80-265-0007-0. 10 Viz odkaz 9 11 NĚMEC, Otakar. Lidské zdroje na trhu práce. Praha : Nakladatelství Oeconomica, 2002. s. 58. ISBN 80-245- 0350-6 12 BROŽOVÁ, Dagmar. Kapitoly z ekonomie trhů práce. Praha: Nakladatelství Oeconomia, 2006. s. 108. ISBN 80-245-1120-7 13 PAVELKA, Tomáš, Makroekonomie základní kurz. Praha: Melandrium, 2007, s. 119, ISBN 80-86175- 58-4. 14 NĚMEC, Otakar. Lidské zdroje na trhu práce. Praha : Nakladatelství Oeconomica, 2002. s. 59. ISBN 80-245- 0350-6 7

3.1.3 Cyklická nezaměstnanost Tato nezaměstnanost souvisí s vývojem hospodářského cyklu. Pokud ekonomika prochází recesí, dochází k poklesu po produkci firem, a tak následně omezí poptávku po práci. Tento jev nastane téměř ve všech odvětvích, takže lidé propuštění ze zaměstnání nenajdou uplatnění v jiných profesích. Během hospodářské recese dochází taktéž k poklesu volných pracovních míst. Naopak pokud se hospodářský cyklus nachází ve fázi expanze, dochází k růstu agregátní poptávky, následně k růstu pracovních míst a poklesu nezaměstnanosti. 15 Důležitou charakteristikou nezaměstnanosti je její délka. Čím déle trvá, tím více problémů, jež je potřeba řešit, se objevuje. Délka frikční nezaměstnanosti se odhaduje na tři měsíce. Nejdéle naopak trvá cyklická nezaměstnanost, jejíž průměrná délka se pohybuje od jednoho roku do dvou let. Pokud délka nezaměstnanosti překročí jeden rok, označuje se jako dlouhodobá. 3.1.4 Dlouhodobá nezaměstnanost U nezaměstnanosti podle P. Mareše platí multiplikační efekt. Čím déle jsou lidé bez práce, tím menší mají nadějí práci opět najít. 16 U těchto osob se totiž objevuje řada problémů. Ztrácí pracovní návyky, jako vstávání do práce, orientaci ve svém oboru, fyzickou zdatnost a atraktivitu pro zaměstnavatele, kteří vnímají delší nezaměstnanost jako handicap. 17 P. Mareš zmiňuje, že dlouhodobá nezaměstnanost postihuje některé skupiny s větší pravděpodobností. Jedná se především o dlouhodobě zaměstnané na jednom pracovním místě, již v případě ztráty zaměstnání, často mají problémy se změnou kvalifikace, nízko kvalifikované a nekvalifikované pracovní síly, osoby s kumulovanými osobními a sociálními handicapy, příslušníky etnických minorit a imigranty, obyvatelé ze zaostávajících a venkovských oblastí, zdravotně postižené a mladistvé, přicházející na trh práce. 18 R. Holman udává jako příčiny dlouhodobé nezaměstnanosti dlouhotrvající recesi, existující překážky pro pokles mezd a štědrost státu při vyplácení státních podpor. 19 3.2 Měření nezaměstnanosti Výšku nezaměstnanosti lze udávat jako počet nezaměstnaných osob. Tento ukazatel nelze však využít ke srovnání mezi státy, kraji či okresy. K měření nezaměstnanosti se proto 15 BROŽOVÁ, Dagmar. Kapitoly z ekonomie trhů práce. Praha: Nakladatelství Oeconomia, 2006. s. 110. ISBN 80-245-1120-7 16 MAREŠ, Petr. Nezaměstnanost jako sociální problém. Praha: Sociologické nakladatelství, 1998, s. 46. ISBN 80-901424-9-4. 17 BROŽOVÁ, Dagmar. Kapitoly z ekonomie trhů práce. Praha: Nakladatelství Oeconomia, 2006, s. 111-112. ISBN 80-245-1120-7 18 MAREŠ, Petr, viz odkaz 15. 19 HOLMAN, Robert. Ekonomie. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2011. s. 297ISBN 978-80-7400-006-5. 8

využívá ukazatel míra nezaměstnanosti. Je udáván jako počet nezaměstnaných k celkovému počtu ekonomicky aktivních obyvatel, tzv. pracovní síle. u=, kde u míra nezaměstnanosti v %, U počet nezaměstnaných a L počet zaměstnaných, U + L je počet ekonomicky aktivních osob. 20 Ostatní obyvatelstvo se řadí mezi ekonomicky neaktivní. Těmi se stávají z různých důvodů. Pobírají invalidní či starobní důchod, účastní se vzdělávacího procesu, pečují o rodinu, jsou na rodičovské dovolené, nesplňují zařazení mezi ekonomicky aktivní dle ILO a jiné důvody. V České republice se do konce roku 2012 byly zveřejňovány dva ukazatele míry nezaměstnanosti, obecná míra nezaměstnanosti využívaná Českým statistickým úřadem a registrovaná míra nezaměstnanosti, kterou vydával Úřad práce. Od roku 2013 změnilo MPSV metodiku vyjadřování míry nezaměstnanosti a zavedl ukazatel podíl nezaměstnaných osob. 3.2.1 Obecná míra nezaměstnanosti Tuto míru nezaměstnanosti zveřejňuje Český statistický úřad. Zjišťuje ji pomocí Výběrového šetření pracovních sil. Měření se provádí na náhodně vybraných domácnostech každé čtvrtletí. V loňském roce se týkalo toto šetření 25 tisíc domácností. V této metodě se zaměstnanými rozumí osoby starší 15 let, které během referenčního týdne příslušely mezi placené zaměstnané, členy produkčních družstev nebo zaměstnány ve vlastním podniku. V placených zaměstnaných jsou uvedeni i učni, kteří pobírali v době výzkumu za praxi mzdu, lidé na mateřské dovolené zaměstnaní před jejím nástupem či lidé v domácnosti, kteří si přivydělávají. Za nezaměstnané se považují všechny osoby patnáctileté a starší, které ve sledovaném období splnily následující podmínky. Byly bez práce, aktivně ji hledaly (prostřednictvím úřadu práce, různých soukromých pracovních agentur, samy přímo v podnicích nebo pomocí inzerátů) a jsou připraveny k nástupu do zaměstnání nejpozději do čtrnácti dnů s výjimkou osob, které již práci našly, ale nastupují do 14 dnů. 21 3.2.2 Registrovaná míra nezaměstnanosti Při výpočtu registrované míry nezaměstnanosti vnímá MPSV jako nezaměstnané tzv. dosažitelné uchazeče. Jedná se o registrované nezaměstnané na úřadě práce, jimž nebrání 20 BROŽOVÁ, Dagmar. Kapitoly z ekonomie trhů práce. Praha: Nakladatelství Oeconomia, 2006, s. 105. ISBN 80-245-1120-7 21 Český statistický úřad. Zaměstnanost a nezaměstnanost podle výsledků VŠPS - Metodika. [Online] 1. Únor 2013. [Citace: 18. Únor 2013.] Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/zam_vsps. 9

žádná objektivní překážka v nástupu do práce, při nabídce vhodného pracovního místa. Jako objektivní překážka uvádí vazbu, výkon trestu, pobírání peněžní pomoci při mateřské dovolené, pracovní neschopnost či účast na rekvalifikaci. Ekonomicky aktivní obyvatelstvo tvoří zaměstnaní z Výběrového šetření pracovních sil, pracující cizinci podle evidence MPSV a MPO a dosažitelní neumístění uchazeči o zaměstnání. 22 Tento ukazatel míru nezaměstnanosti podhodnocuje, neboť ne všichni nezaměstnaní se registrují na úřadu práce z důvodu již nalezeného zaměstnání nebo z důvodu nedůvěry. Je také snížena o účastníky různých programů aktivní politiky zaměstnanosti. 3.2.3 Podíl nezaměstnaných osob Tento ukazatel svým výpočtem neodpovídá ekonomické teorii. Je vyjádřen jako podíl dosažitelných uchazečů ve věku 15-64 let k celkovému počtu obyvatel ve stejném věku, nerozlišuje mezi obyvateli ekonomicky aktivními a ekonomicky neaktivními. 23 3.3 Míra zaměstnanosti a míra ekonomické aktivity Kromě míry nezaměstnanosti lze sledovat další ukazatele na trhu práce, a to míra zaměstnanosti a míra ekonomické aktivity. Míra zaměstnanosti se stanovuje jako podíl počtu zaměstnaných na počtu všech osob 15letých a starších. Míra ekonomické aktivity měří podíl ekonomicky aktivních osob (pracovní síly) na dospělé populaci (DP) dané země, tj. na celkovém počtu obyvatel, kteří ve sledovaném období dosáhli minimálně patnácti let věku. 24 22 viz odkaz 21 23 Integrovaný portál MPSV. Změna metodiky ukazatele registrované nezaměstnanosti. [Online] 1. Únor 2013. [Citace: 18. Únor 2013.] Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/zmena_metodiky. 24 TULEJA, Pavel a kol. Základy makroekonomie. Brno: Bizbooks, 2012, s. 123. ISBN 978-80-265-0007-0. 10

4 Politika zaměstnanosti Stát se snaží řešit nejen dopady nezaměstnanosti, ale také její příčiny. K tomu používá různé nástroje, jimiž ovlivňuje trh práce. Soubor těchto nástrojů lze označit jako politika zaměstnanosti. Politika zaměstnanosti lze vymezit jako soubor opatření, kterými jsou spoluutvářeny podmínky pro dynamickou rovnováhu na trhu práce a pro efektivní využití pracovních sil. Je zpravidla výsledkem úsilí státu, zaměstnavatelů, zaměstnanců a odborů. Usiluje o harmonizaci nabídky a poptávky na trhu práce, o zpružnění mechanizmů působících mezi nimi. 25 Politika zaměstnanosti svými aktivitami zaměřuje na: 26 rozvoj infrastruktury trhu práce, pomocí specializovaných institucí zlepšení informovanosti obou stran podpora vytváření nových pracovních míst a činností, zvýšení adaptibility pracovní síly požadavkům trhu práce, zabezpečení životních podmínek těch, se stali dočasně nezaměstnanými. Hlavní cíle politiky zaměstnanosti lze shrnout do těchto pěti: 27 dosažení rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce zabezpečení práva občanů na zaměstnání, usilování o produktivní využití zdrojů pracovních sil, zvyšování kvalifikace pracovníků, snižování dlouhodobé nezaměstnanosti zejména u problémových skupin. Státní politiku zaměstnanosti vytváří stát (Parlament ČR vydává zákony upravující politiku zaměstnanosti České republiky) a podílejí se na ní další subjekty činné na trhu práce, zejména zaměstnavatelé a odborové organizace. Státní správu v oblasti politiky zaměstnanosti v České republice vykonávají Ministerstvo práce a sociální věcí a Úřad práce České republiky. Při provádění politiky zaměstnanosti spolupracuje stát s územními samosprávními celky, 25 HALÁSKOVÁ, Renáta. Politika zaměstnanosti. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě: Filozofická fakulta, 2008, s. 8. ISBN 978-80-7368-522-5. 26 HALÁSKOVÁ, Renáta. Politika zaměstnanosti. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě: Filozofická fakulta, 2008, s. 9. ISBN 978-80-7368-522-5. 27 HALÁSKOVÁ, Renáta. Politika zaměstnanosti. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě: Filozofická fakulta, 2008, s. 13. ISBN 978-80-7368-522-5. 11

profesními organizacemi, sdruženími osob se zdravotním postižením a organizacemi zaměstnavatelů. 28 Politika zaměstnanosti v České republice se dělí na aktivní a pasivní část. Každá z nich zahrnuje různé nástroje, jež napomáhají dosáhnout cílů politiky zaměstnanosti. 4.1 Aktivní politika zaměstnanosti Aktivní politika zaměstnanosti je podle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti definována jako souhrn opatření směřujících k zajištění maximálně možné úrovně zaměstnanosti. 29 Aktivní politiku zaměstnanosti zabezpečuje Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR a Úřad práce; podle situace na trhu práce spolupracují při její realizaci s dalšími subjekty. Aktivní politika zaměstnanosti podporuje strukturální změny v ekonomice, sociálně ekonomický rozvoj v regionech, pomáhá rizikovým skupinám obyvatelstva, udržuje kvalitu lidského kapitálu a v důsledku snižuje výdaje na podporu v nezaměstnanosti. 30 Nástroje, jimiž je v České republice realizována aktivní politika zaměstnanosti, jsou: 31 rekvalifikace investiční pobídky, veřejně prospěšné práce, společensky účelná pracovní místa, příspěvek na zapracování, příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program překlenovací příspěvek 4.1.1 Rekvalifikace Rekvalifikací se rozumí získání nové či rozšíření stávající kvalifikace. Jejím úkolem je zvýšit šance uchazečů na nalezení nové práce. Při určování obsahu a rozsahu rekvalifikace se vychází z dosavadní kvalifikace, zdravotního stavu, schopností a zkušeností rekvalifikované osoby. Rekvalifikace může mít podobu krátkodobých odborných kurzů, jež rozšíří stávající kvalifikaci účastníka, nebo dlouhodobé přípravy, která povede k změně kvalifikace. 32 28 Zákon č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti - 2 29 Zákon č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti - 104 30 HALÁSKOVÁ, Renáta. Politika zaměstnanosti. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě: Filozofická fakulta, 2008, s. 49. ISBN 978-80-7368-522-5. 31 Zákon č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti - 104 32 NĚMEC, Otakar. Lidské zdroje na trhu práce. Praha : Nakladatelství Oeconomica, 2002. s. 146. ISBN 80-245-0350-6 12

Teoretickou výuku i praktický výcvik provádějí akreditovaná vzdělávací zařízení, státní či soukromé školy i zahraniční. O. Němec rozlišuje dva druhy rekvalifikací: 33 specifické- rekvalifikovaný má příslib získání zaměstnání od zaměstnavatele nespecifické- účastník získá dovednosti, které mu umožní zvýšit uplatnitelnost na trhu práce Rekvalifikace může být na základě dohody s úřadem práce prováděna i u zaměstnavatele v zájmu dalšího pracovního uplatnění jeho zaměstnanců. Zaměstnavateli, který provádí rekvalifikaci svých zaměstnanců, nebo rekvalifikačnímu zařízení, které pro zaměstnavatele tuto činnost zajišťuje, mohou být plně nebo částečně hrazeny náklady na rekvalifikaci zaměstnanců. Rekvalifikace podle zaměstnanců spočívající v získání, zvýšení nebo rozšíření kvalifikace se uskutečňuje v pracovní době a je překážkou v práci na straně zaměstnance; za tuto dobu přísluší zaměstnanci náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku 34 4.1.2 Investiční pobídky Tímto nástrojem se rozumí příslib hmotné podpory vytváření nových pracovních míst, rekvalifikace či školení zaměstnanců. Tyto hmotné podpory nesmí být využity k jinému účelu, než na které byly získány. Hmotnou podporu na vytváření nových pracovních míst může získat zaměstnavatel, který vytvoří nová pracovní místa v územní oblasti, ve které je průměrná míra nezaměstnanosti za 2 ukončená pololetí předcházející datu předložení záměru zaměstnavatele získat investiční pobídky nejméně o 50 % vyšší než průměrná míra nezaměstnanosti v České republice. Do celkového počtu nově vytvořených míst se zahrnují místa vytvářená ode dne předložení záměru získat investiční pobídky. Hmotná podpora rekvalifikace nebo školení zaměstnanců může být poskytnuta zaměstnavateli na částečnou úhradu nákladů, které budou na rekvalifikaci nebo školení nových zaměstnanců skutečně vynaloženy. Podmínka minimální míry nezaměstnanosti v územní oblasti je stejná jako při hmotné podpoře při vytváření nových pracovních míst. 35 33 NĚMEC, Otakar. Lidské zdroje na trhu práce. Praha: Nakladatelství Oeconomica, 2002. s. 147. ISBN 80-245- 0350-6 34 Integrovaný portál MPSV. Aktivní politika zaměstnanosti a zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. [Online] 23. Leden 2012. [Citace: 19. Únor 2013.] Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/zamest/dotace/apz. 35 Zákon č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti - 111 13

4.1.3 Veřejně prospěšné práce Jsou místa vytvořená obcí či zaměstnavatelem ve spolupráci s úřadem práce na dobu nejdéle 12 po sobě jdoucích měsíců, i opakovaně. Tato pracovní místa jsou určeny pro obtížně umístitelné a dlouhodobě nezaměstnatelné uchazeče, kteří tak neztratí pracovní návyky a nestanou se závislí na sociální podpoře. Zaměstnavatel, který vytvoří tato místa, má narok na příspěvek do výše celkových mzdových nákladů, včetně sociálního a zdravotního pojištění. 36 4.1.4 Společensky účelné pracovní místo Společensky účelná pracovní místa jsou místa zřízená pro uchazeče, již by nenašly uplatnění jiným způsobem. Společensky účelným pracovním místem se také rozumí zřízení pracovního místa uchazečem za účelem výkonu samostatné výdělečné činnosti. Výše příspěvku na společensky účelné pracovní místo se odvíjí od míry nezaměstnanosti v dané oblasti, která se porovná s mírou nezaměstnanosti v celé České republice. Může dosáhnout až osminásobku průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího roku. Pokrývá prostředky vynaložené na zaměstnance přijatého na vyhrazené pracovní místo. Tím se rozumí mzda včetně zdravotního a sociálního pojištění. Tento příspěvek může být poskytován maximálně po dobu 12 měsíců. 37 4.1.5 Příspěvek na zapracování Tento příspěvek získá zaměstnavatel, pokud příjme do zaměstnání uchazeče, kterému věnuje úřad práce zvýšenou péči z důvodu věku, zdravotního stavu, péče o dítě nebo jiných závažných důvodů. Příspěvek je vyplácen maximálně po dobu 3 měsíců a činí maximálně polovinu minimální mzdy. 38 4.1.6 Příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program Tento příspěvek je poskytnut zaměstnavateli úřadem práce, pokud zaměstnavatel přechází na nový podnikatelský program a není schopen zajistit pro své zaměstnance práci v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby. Příspěvek slouží jako částečná náhrada mzdy a lze ho poskytnou maximálně po dobu 6 měsíců. Dosahuje nejvýše poloviny minimální mzdy. 39 36 NĚMEC, Otakar. Lidské zdroje na trhu práce. Praha: Nakladatelství Oeconomica, 2002. s. 145. ISBN 80-245- 0350-6 37 Zákon č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti - 113 38 Integrovaný portál MPSV. Aktivní politika zaměstnanosti a zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. [Online] 23. Leden 2012. [Citace: 19. Únor 2013.] Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/zamest/dotace/apz. 39 Integrovaný portál MPSV. Aktivní politika zaměstnanosti a zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. [Online] 23. Leden 2012. [Citace: 19. Únor 2013.] Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/zamest/dotace/apz. 14

4.1.7 Překlenovací příspěvek Překlenovací příspěvek může Úřad práce poskytnout osobě samostatně výdělečně činné, jíž byl ÚP poskytnut příspěvek na zřízení SÚPM za účelem výkonu samostatně výdělečné činnosti (SVČ). Poskytování tohoto příspěvku určeného ke krytí provozních nákladů začínajících OSVČ bylo obnoveno s platností od 1. ledna 2011. Příspěvek je poskytován jednorázově za dobu max. 5 měsíců ve výši 0,25 násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předcházejícího roku. 40 Mimo těchto nástrojů patří mezi opatření aktivní politiky zaměstnanosti: 41 poradenství- prováděné úřadem práce za účelem zjištění osobnostních a kvalifikačních předpokladů pro volbu povolání, zprostředkování vhodného zaměstnání či pro volbu vhodného nástroje aktivní politiky zaměstnanosti, podpora zaměstnávání osob se zdravotním postižením- na základě dohod s úřadem práce může zaměstnavatel získat příspěvek na vytvoření chráněného pracovního místa či provoz chráněné dílny. Chráněným místem se rozumí pracovní místo vytvořené pro osobu se zdravotním postižením a chráněná dílná je pracoviště, kde více než 60% zaměstnanců tvoří osoby se zdravotním postižením, sdílené zprostředkování zaměstnání- zprostředkování zaměstnání ve spolupráci s agenturou práce, cílené programy k řešení zaměstnanosti-speciální programy na řešení zaměstnanosti, které mají pouze omezenou platnost 4.1.8 Faktory ovlivňující úspěšnost aktivní politiky zaměstnanosti O. Němec zmiňuje, že nejdůležitějšími faktory, jež ovlivňují úspěšnost aktivní politiky zaměstnanosti, jsou: 42 Dostatečný rozsah opatření aktivní politiky zaměstnanosti- do jednotlivých nástrojů by mělo být zapojeno co nejvíce nezaměstnaných. Podíl účastníků APZ by měl růst s rostoucí nezaměstnaností. Tento podíl však není určen žádným nařízením. Při nedostatečném rozsahu není možné naplnit cíl přerozdělení nezaměstnanosti ve prospěch nejvíce ohrožených skupin. Při nedostatečném rozsahu opatření bude často docházet k tzv. creaming efektu, kdy úřad práce bude upřednostňovat uchazeče, kteří 40 Integrovaný portál MPSV. Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v 1. pololetí 2012. [Online] 2012. [Citace: 19. Únor 2013.]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/trh_prace/rok2012p1/anal2012p1.pdf. 41 Zákon č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti - 105 42 NĚMEC, Otakar. Lidské zdroje na trhu práce. Praha: Nakladatelství Oeconomica, 2002. s. 135-138. ISBN 80-245-0350-6 15

by byli schopni najít zaměstnání i bez zapojení do aktivní politiky zaměstnanosti, před uchazeči, již tuto pomoc potřebují. Vhodná struktura aktivních opatření- aby byla aktivní politika efektivní je potřeba znát situaci na trhu práce v daném regionu, na základě níž lze následně aplikovat vhodné nástroje. Pokud se v ekonomice vyskytuje především strukturální nezaměstnanost, aplikují se opatření na zvýšení flexibility pracovní síly. V České republice se jedná o rekvalifikace. Nástroje stimulující poptávku se uplatňují v případě cyklické nezaměstnanosti. Cílenost aktivních opatření- aktivní politika zaměstnanosti by měla směřovat k ohroženým skupinám na trhu práce. Objevuje se však problém určení kritéria, podle něhož by se tyto skupiny určovaly. MPSV ve své analýze trhu práce shledává jako nejvíce ohrožené tyto skupiny: osoby se zdravotním postižením, dále pak mladí lidé do 25 let bez praxe, práce i osoby starší 55 let věku a rodiče, zejména matky, vracející se z rodičovské dovolené, uchazeči o zaměstnání v evidenci déle než 5 měsíců. 43 Kvalita opatření aktivní politiky zaměstnanosti- opatření musí poskytovat dostatečné zlepšení šancí na trhu práce. Tento faktor je ovlivněn kvalitou daného programu a kvalitou instituce, která ho provádí 4.2 Pasivní politika zaměstnanosti Pasivní politikou zaměstnanosti tlumí finanční dopady ztráty zaměstnání. Poskytuje určitou finanční kompenzaci uchazeči o zaměstnání, na kterou má nezaměstnaný nárok po určitou dobu, tzv. podpůrčí doba, pokud splní státem stanovené podmínky. Její výše závisí na průměrném předchozím výdělku. Nezaměstnaný s trvalým bydlištěm na území České republiky získá nárok na podporu po registraci na úřadu práce a podání žádosti o poskytnutí podpory v nezaměstnanosti a splní podmínku, že v předchozích dvou letech získal alespoň 12 měsíců důchodového pojištění. Nárok na toto hmotné zabezpečení se posouvá uchazečům evidovaným na úřadu práce, kteří obdrželi odstupné. Pokud je danému uchazeči o zaměstnání podpora přiznána, je vyplácena po dobu, jejíž výše se odvíjí od věku uchazeče. Lidé do 50 let věku mohou dostávat podporu po dobu pěti měsíců, lidé od 50 do 55 let ji mohou pobírat osm měsíců a lidé nad 55 let až jedenáct měsíců. První dva měsíce podpůrčí doby pobírá uchazeč o zaměstnání 65 procent, 43 Integrovaný portál MPSV. Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v 1. pololetí 2012. [Online] 2012. [Citace: 18. Únor 2013.]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/trh_prace/rok2012p1/anal2012p1.pdf. 16

třetí a čtvrtý měsíc 50 procent a od pátého měsíce, tedy po zbytek podpůrčí doby pak 45 procent z průměrného měsíčního čistého výdělku u posledního zaměstnavatele či vyměřovacího základu přepočteného na 1 kalendářní měsíc, pokud se jedná o osobu samostatně výdělečně činnou. Pokud je však zaměstnání ukončeno bez závažného důvodu nebo po dohodě se zaměstnavatelem, tak uchazeč o zaměstnání, který má nárok na podporu v nezaměstnanosti, pobírá 45 procent svého předchozího průměrného výdělku po celou dobu vyplácení podpory. Dalším nástrojem pro uchazeče o zaměstnání je podpora při rekvalifikaci. Ta činí 60 procent předchozího výdělku a doba rekvalifikace se nezapočítává do podpůrčí doby. Lze tak dosáhnout správným načasováním pomalejšího poklesu životní úrovně. Na tuto podporu má nárok i uchazeč, jenž nepobírá podporu v nezaměstnanosti. Obě podpory však nejsou neomezené ve své výši. Podpora v nezaměstnanosti může dosáhnout maximálně 0,58 násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém byla podána žádost o podporu v nezaměstnanosti, což pro rok 2012 představuje 13 762 Kč. V případě podpory při rekvalifikaci se jedná maximálně o 0,65 násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém uchazeč o zaměstnání nastoupil na rekvalifikaci. Účastník rekvalifikace mohl pobírat v roce 2012 maximálně 15 422 Kč. 44 44 FETTER, W. Richard. Podpora v nezaměstnanosti 2013: Propuštění s vyššími příjmy si polepší. Měšec.cz. [Online] 8. Leden 2013. [Citace: 18. Únor 2013.] Dostupné z: http://www.mesec.cz/clanky/podpora-vnezamestnanosti-2013-propusteni-s-vyssimi-prijmy-si-polepsi/. 17

5 Charakteristika okresu Ústí nad Orlicí Okres Ústí nad Orlicí je jedním ze čtyř okresů Pardubického kraje, který se nachází v jeho severovýchodní části. Jedná se o jediný příhraniční okres kraje. Jako silniční přechod slouží hraniční přechod Dolní Lipka a pro železniční dopravu hraniční přechod Lichkov. Kromě této krátké hranice (30 km) s Polskem, sousedí s dalšími dvěma kraji, na severozápadě s krajem Královéhradeckým a na východě pak s krajem Olomouckým. Jižní a západní hranici obepínají okresy Pardubického kraje. Se svou rozlohou 1267 km 2 je okres Ústí nad Orlicí po okrese Svitavy druhým největším v kraji. Tvoří tak 28% rozlohy kraje. Území okresu pokrývají zemědělská půda 753 km 2, z toho orná 472,4 km 2, trvalé travní porosty 243,3 km 2 a vodní plochy 13,4 km 2. Na lesní půdu připadá 31,5 % rozlohy okresu. Okres Ústí nad Orlicí se skládá ze 115 obcí, z nichž 10 má statut města, 1 městys. Území je členěno do 5 správních obvodů obcí s rozšířenou působností, dle přirozených spádových oblastí pak na 9 mikroregionů, jejichž základem jsou obce s pověřeným obecním úřadem. Jedná se o Českotřebovsko, Choceňsko, Jablonsko, Králicko, Lanškrounsko, Letohradsko, Ústeckoorlicko, Vysokomýtsko, Žamberecko. Největšími městy jsou Česká Třebová, Ústí nad Orlicí a Lanškroun. 45 5.1 Obyvatelstvo K 31. 12. 2012 žilo v okrese Ústí nad Orlicí 139 026 obyvatel, z toho 70 358 žen a 68 668 mužů. Hustota obyvatel činila 110 obyvatel/km 2, druhá největší v kraji. Do roku 2008 počet obyvatel v okrese Ústí nad Orlicí, a to na 139 381. Od této doby jejich počet klesá. Jak ukazují charakteristiky Českého statistického úřadu o pohybu obyvatel, vliv má stěhování obyvatel pryč z okresu. Jednou z příčin může být podprůměrná úroveň mzdových příjmů. Domnívám se také, že na klesajícím počtu obyvatel v okrese má vliv, že absolventi vysokých škol se již nevrací do tohoto regionu. V okrese dochází taktéž ke stárnutí obyvatelstva. Průměrný věk osob se zvýšil od roku 2000 o 3,1 roku na 40,8 let. Vliv na to má rostoucí se podíl osob v poproduktivním věku a klesající počet obyvatel ve věku 0-14 let. Od roku 2000 klesl z 17,8% na 15,4%. Naopak podíl osob v poproduktivním věku za stejné období se zvýšil z 13,3% na 16,5%. Pokud bychom se 45 Charakteristika okresu Ústí nad Orlicí. Český statistický úřad. [Online] 12. Únor 2013. [Citace: 18. Březen 2013.] Dostupné z :http://www.czso.cz/xe/redakce.nsf/i/charakteristika_okresu_usti_nad_orlici 18

podívali na podíl osob v produktivním věku, viděli bychom nejprve růst až do roku 2007 na 70,6% a následně pokles na 68,0% v současnosti, což se od roku 2000 liší pouze o -0,9%. 46 Pro ekonomický rozvoj je nutné zastoupení obyvatelstva s vyšším vzděláním. Je rovněž základním kritériem pro uplatnění na trhu práce. Jak lze vidět na grafu srovnávajícím vzdělanostní strukturu obyvatelstva v roce 2001 a 2011, roste ve společnosti zastoupení osob s vyšší kvalifikací. Domnívám se, že tento trend bude v nejbližších letech stále pokračovat. Hlavním důvodem je to, že nastupující generace se si uvědomuje důležitost vzdělání pro uplatnění na trhu práce. Graf 1: Srovnání obyvatelstva 15+ podle nejvyššího ukončeného vzdělání v okrese Ústí nad Orlicí v roce 2001 a 2011 40.4% 36.7% Rok 2001 Rok 2011 23.7% 19.2% 27.0% 25.2% 3.8% 4.4% 8.8% 6.2% 3.9% 0.8% bez vzdělání a základní střední bez maturity úplné střední s maturitou nástavbové a vyšší odborné studium vysokoškolské Zdroj: ČSÚ. Základní informace o vybraných územních celcích podle SLDB 2011- ČR, kraje, okresy, správní obvody ORP a obce (včetně městských částí územně členěných statutárních měst) [Online] 15. Březen 2013. [Citace: 2. Duben 2013.] Dostupný na http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/p/12000-13 nezjištěno 5.1.1 Ekonomická aktivita obyvatelstva Od roku 2008 klesl počet obyvatel starších 15 let, a to z 118 179 na 117 708. Tento efekt způsobuje klesající počet obyvatel v produktivním věku. Jak můžeme vidět z následující tabulky č. 1. Podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva na celkovém počtu obyvatel se téměř neměnil. K velkému nárůstu došlo pouze v posledním období a to o 2,4%. Kromě posledního roku se nachází míra ekonomické aktivity pod Pardubickým krajem, kde se pohybuje míra ekonomické aktivity okolo 62%. 46 Časová řada vybraných ukazatelů za okres Ústí nad Orlicí (2000-2012). Český statistický úřad. [Online] 11. Říjen 2013. [Citace: 18. Říjen 2013.] Dostupné z: http://www.czso.cz/xe/redakce.nsf/i/casova_rada_vybranych_ukazatelu_za_okres_usti_nad_orlici_(2000_2012) 19

Tabulka 1: Vývoj ekonomické aktivity obyvatelstva 2007 2008 2009 2010 2011 Počet obyvatel (15+) 117479 118179 118021 117842 117708 Pracovní síla 71629 72335 72213 72239 74977 Míra ekonomické aktivity 60.97% 61.21% 61.19% 61.30% 63.70% Zdroj: ČSÚ. Časová řada vybraných ukazatelů za okres Ústí nad Orlicí (2000-2012). [Online] 11. Únor 2013. [Citace: 20. Březen 2013.] Dostupná na: http://www.czso.cz/xe/redakce.nsf/i/casova_rada_vybranych_ukazatelu_za_okres_usti_nad_orlici_(2000_2012) Co se týče zaměstnanosti podle jednotlivých sektorů, nejvíce osob pracuje ve službách, a to 42,36%. V průmyslu pracuje 24 252 ekonomicky aktivních osob a v zemědělství 2 831. Oproti roku 2001 si vyměnili pozice služby s průmyslem. Nadále pokračuje pokles zaměstnanosti v zemědělství, jež mělo v roce 2001 ještě podíl okolo 16% a nyní dosahuje 5%. 47 Graf 2: Sektorová zaměstnanost v roce 2011 6348, 10.95% 2831, 4.88% 24566, 42.36% 24252, 41.82% zemědělství průmysl služby nezjištěno Zdroj: ČSÚ. Základní informace o vybraných územních celcích podle SLDB 2011- ČR, kraje, okresy, správní obvody ORP a obce (včetně městských částí územně členěných statutárních měst) [Online] 15. Březen 2013. [Citace: 2. Duben 2013.] Dostupný na http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/p/12000-13 5.2 Ekonomická charakteristika Hlavní význam v okrese Ústí nad Orlicí zastává zpracovatelský průmysl, především výroba dopravních prostředků a elektrotechniky. V okrese sídlí dva největší výrobci autobusů 47 Základní informace o vybraných územních celcích podle SLDB 2011- ČR, kraje, okresy, správní obvody ORP a obce (včetně městských částí územně členěných statutárních měst) [Online] 15. Březen 2013. [Citace: 2. Duben 2013.] http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/p/12000-13 20

v České republice, Iveco ve Vysokém Mýtě a SOR Libchavy. Podniky zabývající se elektrotechnickým průmyslem patří mezi největší zaměstnavatele v kraji. Mezi top 20 Pardubického kraje společnostmi podle obratu se nachází hned 4 společnosti z tohoto oboru. Jedná se o největšího zaměstnavatele AVX, dále OEZ, Schott Electronic a Isolit-Bravo. Dříve pro tuto oblast typický textilní průmysl pozbývá na významu. V roce 2009 po dlouho trvající krizi došlo k zániku firmy Perla, a. s. která ještě v roce 2002 poskytovala zaměstnání více než 1 000 osob. Významným zaměstnavatelem v tomto oboru zůstává společnost Rieter CZ, která vyrábí textilní stroje. Dalšími zaměstnavateli z textilního průmyslu jsou Kümpers Textil, INCOT a Intercolor v mikroregionu Králicko. Vzhledem k procházejícímu železničnímu koridoru má značné postavení železniční doprava. Hlavním centrem je Česká Třebová. Kromě Ćeských drah a ČD Cargo poptávají práci firmy CZ LOKO, vyrábějící lokomotivy a nově společnost Metrans, jež zde vybudovala nové kontejnerové překladiště. Velmi důležitou roli hrají také služby. Největšími zaměstnavateli působící v oblasti služeb jsou obchodní družstvo Konzum a Orlickoústecká nemocnice. 48 48 Zpráva o situaci na krajském trhu práce, o realizaci APZ v roce 2012 a strategie APZ pro rok 2013. Integrovaný portál MPSV. [Online] 18. Březen 2013. [Citace: 2. Duben 2013.] http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/pak/nezamestananost_v_cislech/rocni_zpravy_pardubickeho_kraje/portal_zprava 2012_pardubicky_kraj.doc. CzechInvest. Pardubice Region. CzechInvest. [Online] 2. Březen 2012. [Citace: 22. Březen 2013.] Dostupné z:http://www.czechinvest.org/data/files/pardubice-region-2012-3112-en-3112-cz.pdf. 21

6 Analýza trhu práce v okrese Ústí nad Orlicí V této části bakalářské práce je provedena analýza trhu práce v okrese Ústí nad Orlicí. První část se soustředí na vývoj nezaměstnanosti v okrese Ústí nad Orlicí. Následuje rozbor trhu práce v okrese Ústí nad Orlicí, a to z několika pohledů. 6.1 Vývoj nezaměstnanosti v okrese Ústí nad Orlicí V následujícím grafu je pomocí dat získaných z Ministerstva práce a sociálních věcí vývoj registrované míry nezaměstnanosti v okrese Ústí nad Orlicí a České republice, a to od ledna 2005 do prosince 2012. Graf 3: Srovnání vývoje registrované míry nezaměstnanosti v ČR a v okrese Ústí nad Orlicí Zdroj:Integrovaný portál MPSV. Statistická ročenka trhu práce v České republice 2006, 2007, 2008, 2009, 2010, 2011, 2012. [Online]. [Citace: 22. Březen 2013.] Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/stro Jak je z grafu č. 3 patrné, lze vývoj nezaměstnanosti v okrese Ústí nad Orlicí rozdělit do tří období. Toto členění se provedl na základě vztahu mezi měrami nezaměstnanosti v ČR a okrese Ústí nad Orlicí. První období trvalo od roku 2005 do konce roku 2008. Na začátku roku 2005 činila registrovaná míra nezaměstnanosti 8,8% v okrese Ústí nad Orlicí a 9,8% v České republice. Během tohoto období prošly obě míry nezaměstnanosti stejným vývojem. Nezaměstnanost v těchto letech s výjimkou pravidelných sezónních výkyvů klesala. Nejnižší míra nezaměstnanosti za celé období v okrese činila 4,3%, a to v květnu a červnu 2008. V České republice dosahovala 5% ve stejných měsících. Na snižování nezaměstnanosti měl podle mého názoru taktéž vliv vstup ČR do Evropské unie, což přineslo možnost čerpat prostředky z evropských fondů na regionální rozvoj a politiku zaměstnanosti. 22

Druhým sledovaným obdobím je leden 2009 až prosinec 2010. Již v druhé polovině roku 2008 je možné sledovat mírný nárůst nezaměstnanosti. Pro ČR o 1% a v okrese o 1,8%. V roce 2009 se již nezaměstnanost výrazně rostla. Během jednoho roku došlo v okrese Ústí nad Orlicí k nárůstu míry nezaměstnanosti o 4,3%. Bylo to způsobeno poklesem zaměstnanosti ve všech odvětvích hlavně v elektrotechnickém průmyslu, strojírenství, textilu a u dopravních a plastikářských firem. Některé firmy musely uzavřít svůj provoz. Jednalo se o dříve velmi významnou textilní firmu Perla, bavlnářské závody, Integral Vrchovina, Spojené slévárny a AQ OKNA. Míra nezaměstnanosti dosáhla prozatímního maxima 10,4%. Růst nezaměstnanosti pokračoval i v roce 2010. Většina firem pokračovala ve snižování počtu zaměstnanců. Například společnost Iveco propustila během let 2009 a 2010 asi 500 zaměstnanců. Svého maxima dosáhla nezaměstnanost v únoru 2010, což bylo 11,4%. Za 20 měsíců došlo ke změně o 7,1% v míře nezaměstnanosti. V České republice dosáhla nezaměstnanost svého vrcholu taktéž v únoru 2010, když činila 9,9%. V lednu tohoto roku je zaznamenán nejvyšší rozdíl mezi oběma mírami, a to 1,6%. Již během roku 2010 došlo k mírnému poklesu nezaměstnanosti. K 31. 12. 2010 činila 10%. Během celého druhého období byla míra nezaměstnanosti v okrese Ústí nad Orlicí vyšší než míra nezaměstnanosti v České republice. V posledních dvou letech klesají obě míry nezaměstnanosti. Okresní se pohybuje okolo 8% a nachází se tak opět pod celorepublikovou úrovní. Průměrná míra nezaměstnanosti v ČR v tomto období činila 8,5%. Na konci roku 2012 dosahuje míra nezaměstnanosti 9,0% v okrese Ústí nad Orlicí a 9,4% v České republice. 49 Aby bylo možné popsat celkovou situaci na trhu práce, je nutné míru nezaměstnanosti doplnit o počet volných pracovních míst. Ty představují poptávku po práci. Na konci roku 2005 zaměstnavatelé nabízeli 359 pracovních míst. Na konci roku 2006 firmy poptávaly firmy 2285 pracovníků. Od konce roku 2007 začal počet volných pracovních míst výrazně klesat. Toto snižování pokračovalo i v následujících dvou letech. K 31. 12. 2009 jich úřad práce evidoval 349. Od této doby dochází k růstu poptávky po práci. Na konci roku 2012 firmy v tomto okrese poptávaly 669 pracovníků. 50 49 Statistická ročenka trhu práce v České republice 2006, 2007, 2008, 2009, 2010, 2011, 2012. Integrovaný portál MPSV [Online]. [Citace: 22. Březen 2013.] Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/stro/rocenka_2006.pdf, http://portal.mpsv.cz/sz/stat/stro/rocenka2007_0.pdf, http://portal.mpsv.cz/sz/stat/stro/rocenka_2008.pdf, http://portal.mpsv.cz/sz/stat/stro/rocenka_2009_portal.pdf, http://portal.mpsv.cz/sz/stat/stro/rocenka_2010_portal.pdf, http://portal.mpsv.cz/sz/stat/stro/statisticka_rocenka_trhu_prace_v_cr_v_roce_2011.pdf, http://portal.mpsv.cz/sz/stat/stro/statisticka_rocenka_trhu_prace_v_cr_v_roce_2012.pdf 50 Viz odkaz 48 23

V následující tabulce je zachycen vývoj míry registrované nezaměstnanost, počtu uchazečů, počtu volných pracovních míst a uchazečů na jedno volné pracovní místo. Jelikož nárůst nezaměstnanosti v okrese Ústí nad Orlicí byl doprovázen poklesem volných pracovních míst, lze toto zvýšení označit za projev cyklické nezaměstnanosti. Tabulka 2: Ukazatelé trhu práce v okrese Ústí nad Orlicí Ukazatel 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 Míra registrované nezaměstnanosti 7.98 6.19 5 6.13 10.45 10.03 8.25 9.14 Počet uchazečů 5870 4862 3860 4660 7685 7399 6326 6799 Volná pracovní místa 359 2285 1677 517 349 394 615 669 Uchazeči na 1 VPM 16.4 2.1 2.3 9 22 18.8 10.3 10.2 Zdroj:Integrovaný portál MPSV. Statistická ročenka trhu práce v České republice 2006, 2007, 2008, 2009, 2010, 2011, 2012. [Online]. [Citace: 22. Březen 2013.] Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/stro, 6.2 Charakteristiky trhu práce v okrese Ústí nad Orlicí Cílem této kapitoly je poskytnout ucelený pohled na trh práce v okrese Ústí nad Orlicí. Rozhodl jsem se proto využít některé charakteristiky, které sleduje Ministerstvo práce a sociálních věcí o uchazečích evidovaných na úřadech práce. Těmi jsou věk, vzdělání, klasifikace zaměstnání a délka evidence uchazeče. Na začátku je taktéž zvažován faktor místa pobytu. 6.2.1 Vývoj nezaměstnanosti dle mikroregionů Okres Ústí nad Orlicí se skládá z 9 mikroregionů, Choceňsko, Českotřebovsko, Jablonsko, Králicko, Lanškrounsko, Letohradsko, Ústeckoorlicko, Vysokomýtsko, Žamberecko. Míra nezaměstnanosti se v těchto částech vyvíjela podobně. Do roku 2007 docházelo ve všech mikroregionech k poklesu. V letech 2008 a 2009 míra nezaměstnanosti rostla a ve všech mikroregionech kromě Jablonecka, Letohradska a Žamberecka byla vyšší než okresní míra nezaměstnanosti. V následujícím roce nezaměstnanost klesala ve všech mikroregionech s výjimkou Vysokomýtska a Českotřebovska. Poslední rok nezaměstnanost klesla ve všech mikroregionech. Jak můžeme vidět z grafu č. 4, míra nezaměstnanosti se v jednotlivých mikroregionech výrazně liší. Rozdíl mezi nejvyšší a nejnižší byl na konci roku 2011 4,8%. Nejvyšší míra nezaměstnanosti byla v mikroregionu Českotřebovsko, 11,2%. Centrem tohoto mikroregionu je Česká Třebová, která je významným železničním dopravním uzlem. Situaci na trhu práce ovlivňují především firmy vázané na toto odvětví (České dráhy, a. s., ČD Cargo, a. s. a CZ Loko, a. s.) Naopak nejnižší v regionu Jablonecko, kde činila 6,4%. Pozitivní vliv má především stabilní zaměstnavatel v podobě Isolit-Bravo, spol. s r.o. a možnost dojíždět do nedalekého Letohradu do společnosti OEZ, s.r.o. 24