VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Obor Finance a řízení. Návrhy na snížení nezaměstnanosti v Kraji Vysočina

Transkript

1 VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Obor Finance a řízení Návrhy na snížení nezaměstnanosti v Kraji Vysočina bakalářská práce Autor: Marie Tomanová Vedoucí práce: Doc. Ing. Eva Lajtkepová, Ph.D. Jihlava 2013

2

3 Anotace Předmětem bakalářské práce je nezaměstnanost v Kraji Vysočina. Teoretická část je zaměřena na vysvětlení základních pojmů a na psychologický, ekonomický a sociální dopad nezaměstnanosti. Praktická část se zabývá rozborem míry nezaměstnanosti Kraje Vysočina a následnými návrhy na její snížení. Klíčová slova trh práce, nezaměstnanost, míra nezaměstnanosti, úřad práce Annotation Subject of this thesis is unemployment in region of Vysocina. Theoretical part concentrates on explanation of basic terms and psychological, economical and social impact of unemployment. Practical part deals with analysis of degree of unemployment in region of Vysocina and brings suggestions for its reducing. Key words labor market, unemployment, unemployment rate, the labor office

4 Na tomto místě bych chtěla poděkovat vedoucí práce paní Doc. Ing. Evě Lajtkepové, Ph.D. za odborné vedení práce, cenné rady, připomínky a trpělivost při jejím zpracování. V neposlední řadě také děkuji své rodině a nejbližším, kteří mě při vytváření této práce podporovali.

5 Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též AZ ). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne... Podpis

6 Obsah: Úvod Teoretická část Trh práce Nezaměstnanost Míra nezaměstnanosti Typy nezaměstnanosti Další typy nezaměstnanosti Rizikové skupiny nezaměstnaných Psychologický, ekonomický a sociální dopad nezaměstnanosti Psychologický dopad Ekonomický dopad Sociální dopad Vliv státu Podpora v nezaměstnanosti Podmínky pro vstup do evidence uchazečů o zaměstnání na ÚP ČR: Výše podpory Politika zaměstnanosti Praktická část Charakteristika Kraje Vysočina Nezaměstnanost v Kraji Vysočina Problémové skupiny na trhu práce v Kraji Vysočina Charakteristika jednotlivých okresů Kraje Vysočina Havlíčků Brod Jihlava Pelhřimov Třebíč Žďár nad Sázavou Návrhy na snížení nezaměstnanosti v Kraji Vysočina Projekty investorů... 52

7 3.2 Návrhy na snížení nezaměstnanosti jednotlivých problémových skupin Závěr Seznam odborné literatury Seznam internetových zdrojů Seznam obrázků Seznam tabulek Seznam grafů... 69

8 Úvod Předložená bakalářská práce je zaměřena na analýzu míry nezaměstnanosti v Kraji Vysočina. Nezaměstnanost je v dnešní době velký společenský problém, který je často spojován s negativními ekonomickými a sociálními důsledky. V práci jsou nastíněny určité návrhy, jakým způsobem by se mohl snížit počet nezaměstnaných. Cílem bakalářské práce je podrobná analýza nezaměstnanosti v Kraji Vysočina a návrh takových opatření, která povedou k jejímu snížení a snadnější zaměstnatelnosti regionální pracovní síly. V teoretické části je vysvětlen pojem nezaměstnanost, jeho druhy a základní psychologický, sociální a ekonomický dopad na nezaměstnaného člověka. Praktická část se nejprve věnuje vývoji míry nezaměstnanosti v Kraji Vysočina. Dále se zaměřuje na míru nezaměstnanosti v konkrétních okresech Kraje Vysočina a analýzu struktury a vývoje tohoto sociálního problému. Na konci této studie jsou popsány návrhy na snížení nezaměstnanosti jednotlivých problémových skupin v Kraji Vysočina. 8

9 1 Teoretická část 1.1 Trh práce Trh práce je proces nabídky práce, kterou utvářejí domácnosti, a poptávky po práci, kterou zastupují firmy (popřípadě stát). Za provedenou práci se poskytuje patřičné peněžní ocenění, tj. mzda. Rozhodnutí o přijetí nabídky práce nezáleží na nominální mzdě, tedy na sumě peněžních prostředků, ale na reálné mzdě, která vyjadřuje kolik zboží či služeb si může příjemce nakoupit. 1 Na trhu práce nastává i takzvaný rovnovážný stav trhu práce, ten nastává tehdy, pokud je poptávka po práci a nabídka práce vyrovnána. 2 Jestliže poptávka po práci roste, tedy pokud podnikatelé hledají zaměstnance, tak pracovníci snadněji najdou své pracovní místo a jejich mzdy rostou. S růstem reálných mezd, které nám vyjadřuje kupní sílu, roste i nabídka práce. 3 Jestliže poptávka po práci klesá, to znamená, že podnikatelé nemají zájem o pracovníky. V tomto případě pracovníci těžko nalézají práci a vzniká nezaměstnanost. 4 Klasický model trhu práce Klasický model trhu práce vychází z určitých předpokladů: předpoklad maximalizace zisku firem, maximalizace užitku ze spotřeby zboží či služeb jedince, pružnost cen a vyrovnání jejich poptávky s nabídkou. 5 1 BUCHTOVÁ, Božena. Nezaměstnanost: psychologický, ekonomický a sociální problém. Vyd. 1. Praha: Grada, 2002, 236 s. ISBN , str MACÁKOVÁ, Libuše. Mikroekonomie: základní kurs. 11. vyd. Slaný: Melandrium, 2010, 275 s. ISBN , str tamtéž, str tamtéž 5 Makroekonomie: moderní přístup. Vyd. 1. Praha: Management Press, 2008, 514 s. ISBN , str

10 Dynamický model trhu práce Vztahy mezi osobami zaměstnanými, nezaměstnanými a osobami ekonomicky neaktivními jsou popsány v obrázku 1. Někteří zaměstnaní se mohou stát ekonomicky neaktivními (šipka 1), a dále ze skupiny osob ekonomicky neaktivních se zase přechází k osobám zaměstnaným (šipka 2). Tato první situace může mít za příklad odchod zaměstnanců do starobního důchodu a naopak druhá situace návrat žen z mateřské dovolené do zaměstnání. 6 Následující případ nastane, pokud osoby zaměstnané odejdou ze své práce na základě nalezení práce nové (šipka 3). 7 Osoby nezaměstnané, které již nehledají práci, zapadají do skupiny osob ekonomicky neaktivních (šipka 4). Jiní ekonomicky neaktivní, kteří stále hledají práci marně, se registrují jako nezaměstnaní (šipka 5). V této první situaci se může jednat o nezaměstnaného, který si zvolil odchod do předčasného starobního důchodu. Naopak v druhém přikladu se jedná např. o absolventa školy, kterému se nedaří naleznout práci. 8 Obrázek 1 - Dynamický model trhu práce 9 6 tamtéž, str tamtéž 8 tamtéž, str Makroekonomie: moderní přístup. Vyd. 1. Praha: Management Press, 2008, 514 s. ISBN , str

11 1.2 Nezaměstnanost Za nezaměstnané se považují lidé starší 15 let, kteří splňují tyto podmínky: nemají placené zaměstnání a nepodnikají, aktivně hledají práci, tzn., jsou zaregistrování na úřadu práce. Ti, kteří podmínky nesplňují, jsou zaměstnaní. 10 S dalším pojmem, se kterým se v nezaměstnanosti setkáváme, je pracovní síla. Pracovní síla je součet zaměstnaných a nezaměstnaných lidí. Ti, kteří nikdy nepracovali a ani práci nehledali, do pracovní síly nezahrnujeme. V tomto případě se jedná o ekonomicky neaktivní obyvatelstvo, zejména o důchodce, ženy a muže na mateřské dovolené, nemocné, zdravotně postižené a jiné Míra nezaměstnanosti Abychom vypočetli ukazatel míry nezaměstnanosti, musíme znát počet nezaměstnaných lidí a počet lidí, kteří pracují (podnikají nebo jsou v pracovním poměru). Míra nezaměstnanosti se tedy definuje jako podíl počtu nezaměstnaných k pracovní síle (tedy k zaměstnaným i nezaměstnaným). 12 V grafu 1 je zobrazen vývoj míry nezaměstnanosti v ČR v letech 2002 až KADEŘÁBKOVÁ, Božena. Úvod do makroekonomie: neoklasický přístup. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2003, xviii, 368 s. ISBN X, str tamtéž 12 RUSMICHOVÁ, Lada a Jindřich SOUKUP. Makroekonomie: základní kurs. 5. vyd. Praha: Melandrium, 2002, 166 s. ISBN , str

12 Graf 1- Nezaměstnanost v ČR v letech Typy nezaměstnanosti Často se stává, že lidé z různých příčin dobrovolně opouští práci a hledají jiné zaměstnání. Také firmy mají zájem o zaměstnance na nová pracovní místa, ale mají přesné požadavky na kvalifikaci pro výkon konkrétních pracovních míst. Někdy existuje počet volných míst, rovnající se počtu lidí, kteří hledají práci, ale problémem je dostupnost informací o uvolněných pracovních místech a o pracovnících hledající práci. 14 Frikční nezaměstnanost Frikční nezaměstnanost, nebo také vyhledávací nezaměstnanost, je plynulé přecházení pracovníků z jednoho pracovního místa do jiného. V případě frikční nezaměstnanosti se počet osob, které práci hledají, a počet volných pracovních míst shoduje. Do této skupiny nezaměstnanosti můžeme zahrnout také absolventy škol, změnu bydliště 13 Vývoj nezaměstnanosti. Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky [online] [cit ]. Dostupné z: 14 Makroekonomie: moderní přístup. Vyd. 1. Praha: Management Press, 2008, 514 s. ISBN , str

13 pracovníka nebo ženy po mateřské dovolené. Součástí frikční nezaměstnanosti je sezónní nezaměstnanost. 15 Sezónní nezaměstnanost bývá závislá na ročním období. Převážně se týká práce ve stavebnictví nebo v zemědělské výrobě. 16 Rozdílnost v míře nezaměstnanosti je dána i nízkou mobilitou pracovníků mezi jednotlivými regiony. Mobilita může být podmíněna psychologickými faktory, které jsou především dány rodinnými vazbami, dále nedostatkem volných bytů či vysokými náklady spojené s cestováním za prací. 17 Strukturální nezaměstnanost I v případě strukturální nezaměstnanosti se shoduje počet osob, které práci hledají, a počet volných pracovních míst. V nepoměru je zde kvalifikace lidí hledajících práci a nároky zaměstnavatelů na kvalifikaci. Řešením tohoto problému může být rekvalifikace. 18 Tento typ nezaměstnanost většinou vyplývá ze změn ve struktuře národního hospodářství. Máme na mysli především technický pokrok a změny v preferencích spotřebitelů. 19 Strukturální nezaměstnanost bývá považována za dobrovolnou i nedobrovolnou. Za dobrovolnou nezaměstnanost ji považujeme v případě, že pracovníci, kteří odejdou z místa v útlumovém odvětví a nepřejdou na místo za nižší mzdu v jiném odvětví. 20 Strukturální nezaměstnanost je zřejmě i hlavním důvodem regionálních rozdílů v míře nezaměstnanosti. Rozdíl míry nezaměstnanosti v krajích ČR k je zobrazen v grafu SOJKA, Milan. Malá encyklopedie moderní ekonomie. 2. opr. vyd. Praha: Libri, 1998, 270 s. ISBN , str Makroekonomie: moderní přístup. Vyd. 1. Praha: Management Press, 2008, 514 s. ISBN , str SOJKA, Milan. Malá encyklopedie moderní ekonomie. 2. opr. vyd. Praha: Libri, 1998, 270 s. ISBN , str KADEŘÁBKOVÁ, Božena. Úvod do makroekonomie: neoklasický přístup. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2003, xviii, 368 s. ISBN X, str SOJKA, Milan. Malá encyklopedie moderní ekonomie. 2. opr. vyd. Praha: Libri, 1998, 270 s. ISBN , str Makroekonomie: moderní přístup. Vyd. 1. Praha: Management Press, 2008, 514 s. ISBN , str

14 Graf 2 - Míra nezaměstnanosti v krajích ČR k Cyklická nezaměstnanost Cyklická nezaměstnanost je spojena s hospodářským cyklem tržních ekonomik. Jde o situaci, kdy je nabídka práce vyšší než poptávka, nebo tehdy, kdy je celkově na trhu méně volných míst než zájemců o práci. Cyklická nezaměstnanost je obvykle považována za nedobrovolnou. 22 Podobně jako strukturální nezaměstnanost má i tento typ nezaměstnanosti výrazné důsledky, a proto hospodářská politika usiluje o snižování nezaměstnanosti Podíl nezaměstnaných osob k Nezávislý odborový svaz pracovníků potravinářského průmyslu a příbuzných oborů Čech a Moravy [online]. 2003, 2013 [cit ]. Dostupné z: 22 RUSMICHOVÁ, Lada a Jindřich SOUKUP. Makroekonomie: základní kurs. 5. vyd. Praha: Melandrium, 2002, 166 s. ISBN , str SOJKA, Milan. Malá encyklopedie moderní ekonomie. 2. opr. vyd. Praha: Libri, 1998, 270 s. ISBN , str

15 1.2.3 Další typy nezaměstnanosti Dobrovolná nezaměstnanost Nastává tehdy, když pracovních míst je dostatek, přesto o ně lidé vědomě neusilují. Jejich důvody mohou být například: z důvodů studia jsou dostatečně finančně zabezpečeni dávají přednost volnému času nízká mzda 24 Nedobrovolná nezaměstnanost Jedinec je aktivní, má snahu najít práci, ale neexistuje pro něj vhodná příležitost. Řešením těchto pracovních míst je například podpora vzniku nově pracovních míst, zaměstnání absolventů škol apod. 25 Neúplná a nepravá nezaměstnanost V neúplné nezaměstnanosti jsou pracovníci, kteří musí pracovat na snížený úvazek nebo práce plně nevyužívá jejich schopností a kvalifikace. Tato nezaměstnanost řeší způsob, jak čelit problémům vysoké nezaměstnanosti. Ve většině případů jde o zkrácení pracovní doby nebo je jedno pracovní místo rozděleno pro dvě osoby. 26 U nepravé nezaměstnanosti se jedná o osoby, které jsou evidováni na úřadu práce jako nezaměstnaní, ale přitom pracují nelegálně. 24 tamtéž, str SAMUELSON, Paul Anthony. Ekonomie. Vyd. 2. Praha: Svoboda, 1995, xl, 1011 s. ISBN X., str DAŇHELOVÁ, Šárka. Vybrané kapitoly z ekonomiky. Vyd. 2. Brno: Paido, 2002, 83 s. ISBN , str

16 1.2.4 Rizikové skupiny nezaměstnaných Na trhu práce dostane člověk uplatnění podle jeho vlastních charakteristik (věk, zdravotní stav, pohlaví, vzdělání). Tyto charakteristiky mohou vyčlenit lidi s větším rizikem ztráty práce. Nezaměstnanost tak více ohrožuje určité skupiny lidí, s čímž se můžeme setkat i ve všech vyspělých zemí. Na tyto skupiny je především zaměřena politika zaměstnanosti. 27 Za rizikové skupiny považujeme: absolventi škol a mladiství, ženy s malými dětmi, zdravotně postižení občané, osoby starší 50 let, lidé s nízkým vzděláním, sociální kategorie - v České republice především Romové 28 Absolventi škol a mladiství Absolventi středních a vysokých škol jsou znevýhodněni nedostatečnými či žádnými praktickými zkušenostmi. 29 U absolventů středních škol a mladistvých, kteří nemají zájem získat zaměstnání, se objevují i psychologické problémy. Jestliže si v daném okamžiku neosvojí pracovní návyky, nebudou moci pracovat ani v dospělosti. Tito lidé jsou ohroženi dlouhodobou nezaměstnaností a možnými důsledky jako je kriminalita, závislost na sociálních dávkách, nelegální práce atd BUCHTOVÁ, Božena. Nezaměstnanost: psychologický, ekonomický a sociální problém. Vyd. 1. Praha: Grada, 2002, 236 s. ISBN , str tamtéž, str tamtéž, str tamtéž 16

17 Mladiství ve věku let po skončení povinné školní docházky patří také mezi rizikové skupiny a je třeba věnovat jim pozornost. Tato riziková skupina si práci často neudrží příliš dlouho a na úřad práce se vracejí opakovaně. Obtížná je také neochota zaměstnavatelů umístit mladistvé do své organizace. 31 Pracovní podmínky mladistvých na trhu práce: Zakazuje se zaměstnávat mladistvé zaměstnance prací přesčas a prací v noci. Výjimečně mohou mladiství zaměstnanci starší 16 let konat noční práci nepřesahující 1 hodinu, jestliže je to potřeba pro jejich výchovu k povolání, a to pod dohledem zaměstnance staršího 18 let, je-li tento dohled pro ochranu mladistvého zaměstnance nezbytný. 32 Zakazuje se zaměstnávat mladistvé zaměstnance pracemi pod zemí při těžbě nerostů nebo při ražení tunelů a štol. 33 Zaměstnavatel je povinen zabezpečit na své náklady, aby mladiství zaměstnanci byli vyšetřeni poskytovatelem pracovnělékařských služeb: a) před vznikem pracovního poměru a před převedením na jinou práci, b) pravidelně podle potřeby, nejméně však 1 ročně. 34 Přehled mladistvých v evidenci úřadu práce k ukazuje následující graf tamtéž 32 Práce a právo. Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky [online]. 2011, 2013 [cit ]. Dostupné z: 33 tamtéž 34 tamtéž 17

18 Graf 3 - Mladiství v evidenci ÚP k Osoby starší 50 let Ztráta zaměstnání má největší vliv na starší lidi ve věku let. Tito lidé procházejí tzv. psychickou tenzí, kterou doprovází nejistota a ztráta sebedůvěry. 36 Velmi rychle může člověk odejít ze své významné funkce, vzdát se svého postavení, svých kolegů. Zaměstnavatel si hledá zkušenější mladší zaměstnance, přeučování starších lidí a učení je novým věcem se totiž jeví jako neefektivní investice. Čím je člověk starší, tím se hůře přizpůsobuje novým životním situacím a náhlá ztráta zaměstnání může především způsobit rychlý pokles příjmu. 37 Jednou z možností pro lidi nad 50 let je samostatné podnikání. Lidé se k této situaci často obracejí, i když to může být zpočátku fyzická i psychická námaha Pololetní statistiky absolventů škol a mladistvých v evidenci ÚP. Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky [online] [cit ]. Dostupné z: 36 BUCHTOVÁ, Božena. Nezaměstnanost: psychologický, ekonomický a sociální problém. Vyd. 1. Praha: Grada, 2002, 236 s. ISBN , str tamtéž, str tamtéž 18

19 Ženy Je známo, že na trhu práce se upřednostňují muži pro jejich větší sílu, nebojácnost a nezatíženost starostmi o domácnost. Pokud chce zaměstnavatel zaměstnat ženu, souvisí s tím možné problémy. Například matky po mateřské dovolené, matky s dětmi v předškolním věku, matky staršího věku a osamělé matky. Tato skupina narušuje v podniku plynulost pracovního procesu, která způsobuje neochotu zaměstnavatele je zaměstnávat. 39 Zaměstnanost žen je celosvětový problém. Prostředí často chápe roli ženy jako matku či ženu v domácnosti a muži jsou bráni jako živitelé. Ženy na trhu práce převážně zastávají méně namáhavou práci s pravidelnou či pružnou pracovní dobou, aby mohly skloubit i mateřské povinnosti. Zatímco muži jsou určeny k fyzicky namáhavé práci s nepravidelnou pracovní dobou, popřípadě i na různých pracovních místech. 40 Zdravotně postižení lidé Kvůli velkému důrazu na produktivitu práce mají lidé se změněnou pracovní schopností (ZTP) velmi malou šanci najít si práci. Tato bezvýchodná situace má následek i pro jejich rodiny, pro ně to znamená starost o nezaměstnaného postiženého rodinného příslušníka. 41 Podle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, jsou osoby se zdravotním postižením definovány jako osoby, kterým je poskytována zvýšená ochrana na trhu práce. 42 Těmito osobami jsou fyzické osoby, které jsou: a) orgánem sociálního zabezpečení uznány invalidními ve třetím stupni (osoby s těžším zdravotním postižením), b) orgánem sociálního zabezpečení uznány invalidními v prvním nebo druhém stupni tamtéž, str tamtéž 41 tamtéž 42 Osoby se zdravotním postižením. Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky [online]. 2011, 2012 [cit ]. Dostupné z: 43 tamtéž 19

20 Příspěvky pro zaměstnavatele, který zaměstnává osobu ZTP: Jestliže zaměstnavatel vytvoří chráněné pracovní místo nebo dílnu, nebo provádí na svém pracovním místě přípravu k práci pro osoby zdravotně postižené, úřad práce může tomuto zaměstnavateli poskytnout příspěvek a pokrýt veškeré náklady. 44 Dále je poskytován příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením, ale jen v případě, že zaměstnavatel zaměstnává více než 50 % těchto osob z celkového počtu zaměstnanců. 45 Povinný podíl zaměstnávání osob se zdravotním postižením: Pokud má zaměstnavatel více než 25 pracovníků v pracovním poměru je povinen zaměstnat osoby se ZTP ve výši 4 % z celkového počtu jeho zaměstnanců. 46 Sociální kategorie v České republice především Romové Na trhu práce hraje významnou roli kvalifikace a kvalita dovedností, proto je pro romské etnikum velmi těžké získat zaměstnání. Romové často mají jen základní vzdělání, mnohdy dokonce ani základní vzdělání nedokončí a jsou bez další kvalifikace. 47 Romové jsou kvůli nízké úrovni vzdělání zařazeni do dobrovolné nezaměstnanosti a nemají motivaci k získání zaměstnaní, protože jsou podporováni státem v sociálních dávkách. 1.3 Psychologický, ekonomický a sociální dopad nezaměstnanosti Psychologický dopad Ztráta zaměstnání má většinou dopad na psychickou zátěž lidí. Dlouhodobě nezaměstnaní lidé ztrácí sebevědomí, sebeúctu a trpí pocitem beznaděje. 44 tamtéž 45 tamtéž 46 tamtéž 47 BUCHTOVÁ, Božena. Nezaměstnanost: psychologický, ekonomický a sociální problém. Vyd. 1. Praha: Grada, 2002, 236 s. ISBN , str

21 Reakce na nezaměstnanost Ztráta práce je doprovázena traumatizujícím zážitkem, který bývá doprovázen dlouhodobým stresem. Vágnerová (2008) dělí tyto reakce do pěti fází: Fáze šoku téměř 50 % nezaměstnaných nedokáže uvěřit, že přišli o své pracovní místo. Nejdříve přijde vztek a dále následují pocity úlevy z možnosti využití volného času. Aktivní hledání nového místa člověk vynakládá veškeré úsilí, aby si našel novou práci. Pokud v krátké době zaměstnání nezíská, jeho snaha se vytrácí. Dlouhodobá nezaměstnanost přichází obvykle po šesti měsících stavu bez zaměstnání. V tomto období je člověk ve stresu, depresi, ztrácí chuť hledat nové místo a stává se pesimistickým. Fáze adaptace na styl života nezaměstnaného pokud člověk delší dobu nemůže najít práci a ztratil již naději, začíná si zvykat na život nezaměstnaného. Fáze nedůvěry každý člověk přece jen nějakou práci najde, ale jeho nedůvěra a pocit nejistoty nezmizí. Složitěji se přizpůsobuje novému pracovnímu okolí a má strach ze své neschopnosti. 48 Vliv na zdravotní stav Nezaměstnanost je velmi zátěžovou situací pro většinu lidí. Nezaměstnanost, jak už jsem zmínila, je spojená s psychickými poruchami. Hlavní příznaky psychické poruchy jsou deprese, úzkost, obava, strach, pocit neschopnosti cokoliv řešit a především změny v chování, které může být až agresivní. Téměř 20 % nezaměstnaných má vážné zdravotní problémy. Nejvíce postihovaní jsou lidé nad 50 let, kterým se začali, po ztrátě pracovního místa, projevovat neurotické příznaky VÁGNEROVÁ, Marie. Psychopatologie pro pomáhající profese. Vyd. 4., rozš. a přeprac. Praha: Portál, 2008, 870 s. ISBN , str BUCHTOVÁ, Božena. Nezaměstnanost: psychologický, ekonomický a sociální problém. Vyd. 1. Praha: Grada, 2002, 236 s. ISBN , str

22 Nezaměstnanost a psychické zdraví mají oboustranný vztah. Pokud člověk ztratí zaměstnání, zhorší se mu jeho psychický vztah a naopak, pokud člověk není psychicky vyrovnaný, může snadno přijít o své pracovní místo Ekonomický dopad Ztráta zaměstnání výrazně ovlivní finanční situaci člověka i celé jeho rodiny. Člověk musí omezit své výdaje a je závislý na dávkách sociálního zabezpečení a na vlastních životních úsporách. Nezaměstnaný pociťuje nedostatek osobně potřebných věcí, upadá na nižší úroveň a nemůže si dovolit veškeré prostředky, na které byl zvyklý jako zaměstnaný. 51 Člověk se může cítit chudý ve srovnání s lidmi z určité sociální vrstvy, ke které dřív patřil. Rozpadá se i každodenní stereotyp, nezaměstnaný má pocit prázdna a chybí mu kontakty s lidmi Sociální dopad Sociální dopad má především dlouhodobá nezaměstnanost. Role nezaměstnaného Nezaměstnanost je spíše chápána jako selhání jedince, nikoliv společnosti a vede k sociální izolaci. Sociální izolace se týká především lidí, kteří nemají rodinu nebo jiné sociální zázemí. Mareš (1994, str. 77) uvádí: Člověk už není elektrikářem, prodavačem, učitelem, z profesního hlediska už není nikým. Je to totéž, jako být negramotný, neschopný, ponížený. Člověk nikam nepatří a nemá nic chtít. 53 Jestliže je člověk dlouhodobě nezaměstnaný, začíná komunikovat s lidmi podobně postiženými. Tato společenská vrstva bývá často vyřazována ze společnosti a je závislá 50 VÁGNEROVÁ, Marie. Psychopatologie pro pomáhající profese. Vyd. 4., rozš. a přeprac. Praha: Portál, 2008, 870 s. ISBN , str tamtéž, str tamtéž 53 citováno podle: VÁGNEROVÁ, Marie. Psychopatologie pro pomáhající profese. Vyd. 4., rozš. a přeprac. Praha: Portál, 2008, 870 s. ISBN , str

23 na sociálních dávkách. V některých případech narůstá kriminalita a násilné činy. V České republice je příkladem této skupiny již zmíněná romská komunita. 54 Rodina nezaměstnaného Ztráta práce jednoho člena rodiny je zátěží pro celou rodinu. Rodina se dotyčnému snaží poskytnout oporu a pocit jistoty. Žena přijme oporu daleko snadněji než muž, protože může brát ztrátu práce i jako dočasnou výhodu, může pečovat o své děti a o domácnost. 55 Pro muže, jako živitele rodiny, je přijmout oporu velmi těžké. Ponořuje se do deprese, roste napětí v rodině a s ním spojené konflikty. Může dojít až ke krizi či následnému rozpadu rodiny, ojediněle i k násilí. Rozvodovost je v rodinách nezaměstnaných až dvojnásobná ve srovnání s populačním průměrem Vliv státu Podpora v nezaměstnanosti Nárok na podporu v nezaměstnanosti má: občan s bydlištěm na území ČR, který v posledních dvou letech před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání získal alespoň 12 měsíců důchodového pojištění, potřebnou dobu pojištění je možné získat i prostřednictvím tzv. náhradních dob, což je třeba doba pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, péče o dítě do čtyř let, doba výkonu veřejné služby či dlouhodobé dobrovolnické služby tamtéž, str BUCHTOVÁ, Božena. Nezaměstnanost: psychologický, ekonomický a sociální problém. Vyd. 1. Praha: Grada, 2002, 236 s. ISBN , str tamtéž, str Sociální reforma. Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky [online] [cit ]. Dostupné z: 23

24 1.4.2 Podmínky pro vstup do evidence uchazečů o zaměstnání na ÚP ČR: Pokud úřad práce zprostředkuje člověku vhodné zaměstnání, ale on jej ukončí bez vážného důvodu sám nebo dohodou se zaměstnavatelem, bude moci být evidován na úřadu práce až po uplynutí 6 měsíců ode dne vzniku tohoto zaměstnání. Stejně tak bude moci být evidován na úřadu práce až po uplynutí 6 měsíců ode dne vzniku tohoto zaměstnání zaměstnanec, jemuž úřad práce zprostředkuje vhodné zaměstnání, ale zaměstnavatel s ním ukončí pracovní poměr z důvodu hrubého porušení pracovních povinností Výše podpory Výše podpory se vypočte z průměrného měsíčního čistého výdělku z posledního ukončeného zaměstnání nebo z posledního vyměřovacího základu v rozhodném období přepočteném na jeden měsíc a činí: první dva měsíce 65 % další dva měsíce 50 % po zbývající dobu 45 % 59 Délka pobírání podpory v nezaměstnanosti: do věku 50 let 5 měsíců od 50 do 55 let 8 měsíců více než 55 let 11 měsíců 60 Zaměstnanému, který ukončí zaměstnání sám bez vážného důvodu, nebo se dohodne se zaměstnavatelem, se podpora v nezaměstnanosti sníží na 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu po celou podpůrčí dobu tamtéž 59 tamtéž 60 tamtéž 24

25 Od může úřad práce uchazeče o zaměstnání zařadit do programu tzv. sdíleného zprostředkování zaměstnání. Jde o jakousi spolupráci úřadu práce se soukromými agenturami práce. Agentury práce také mohou získat určitý příspěvek za každého uchazeče o zaměstnání, kterému daná agentura práci umožní. Pokud umístí uchazeče do pracovního poměru na dobu neurčitou a tento člověk si zaměstnání udrží minimálně 6 měsíců, dostane agentura další příspěvek Politika zaměstnanosti Politika zaměstnanosti je upravována zákonem č. 435/2004 Sb. a je definována jako souhrn opatření, které směřují k zajištění maximální možné úrovně zaměstnanosti. Mezi hlavní nástroje politika zaměstnanosti patří: rekvalifikace, investiční pobídky veřejně prospěšné práce, společensky účelná pracovní místa, překlenovací příspěvek, příspěvek na zapracování. 63 Rekvalifikace a školení Pod pojmem rekvalifikace podle zákona č.435/2004 Sb., se rozumí získání nové kvalifikace a rozšíření dosavadní kvalifikace, které je spojené s jejím obnovováním. Rekvalifikaci může provádět: a) zařízení s akreditovaným vzdělávacím programem b) zařízení s akreditovaným vzdělávacím programem dle zvláštního předpisu 61 tamtéž 62 tamtéž 63 Zákon o zaměstnanosti - Část pátá - Aktivní politika zaměstnanosti. Zákon o zaměstnanosti [online]. 1998, 2013 [cit ]. Dostupné z: 25

26 c) škola v rámci jejího vzdělávacího oboru nebo vysoká škola s akreditovaným studijním programem dle zvláštních předpisů d) zařízení se vzdělávacím programem, tzv. rekvalifikační zařízení 64 Investiční pobídky Ministerstvo práce a sociálních věcí podporuje tvorbu nových pracovních míst, školení a rekvalifikaci zaměstnanců. 65 Podpora tvorby nových pracovních míst Pokud je v okrese míra nezaměstnanosti nejméně o 50 % vyšší, než je průměrná míra nezaměstnanosti v ČR, tak výše podpory činí Kč na nové pracovní místo. 66 Podpora rekvalifikace a školení zaměstnanců Rekvalifikace a školení jsou poskytovány pouze v okresech, kde je míra nezaměstnanosti nejméně o 50 % vyšší, než průměrná míra nezaměstnanosti v ČR, dále je poskytnutá podpora na rekvalifikace a školení ve výši 25 % z vynaložených nákladů, pokud o podporu žádá malý podnik, výše činí 45 % a v případě středního podniku činí výše 35 % z vynaložených nákladů, rekvalifikace nebo školení zaměstnanců se zdravotním postižením činí výše podpory u malých podniků 55 %, u středních podniků 45 % a u velkých podniků 35 % z vynaložených nákladů těchto zaměstnanců t Zákon o zaměstnanosti - Část pátá - Aktivní politika zaměstnanosti. Zákon o zaměstnanosti [online]. 1998, 2013 [cit ]. Dostupné z: 65 tamtéž 66 tamtéž 67 tamtéž 26

27 Veřejně prospěšné práce Jde o nástroj, kterým se rozumí časově omezené pracovní příležitosti, které se zakládají na úklidu a údržbě veřejných budov a komunikací ve prospěch obcí nebo státních institucí. Veřejně prospěšné práce trvají nejdéle 12 po sobě jdoucích měsíců. Pracovní místa se vytváří dle dohody s příslušným úřadem práce. 68 Překlenovací příspěvek Další nástroj, kterým je překlenovací příspěvek, může úřad práce poskytnout osobě samostatně výdělečně činné na úhradu provozních nákladů, které vznikly a byly uhrazeny v určitém období. 69 Za provozní náklady se považuje: a) nájemné a služby s ním spojené, s výjimkou nájemného za bytovou jednotku a služeb s ním spojených, b) náklady na dopravu materiálu a hotových výrobků, c) náklady na opravu a údržbu objektu, ve kterém je provozována samostatná výdělečná činnost, pokud je tento objekt ve vlastnictví osoby samostatně výdělečně činné a náklady souvisí s provozováním samostatné výdělečné činnosti. 70 Tento příspěvek se poskytuje nejdéle na 5 měsíců. Měsíční výše překlenovacího příspěvku je nejvýše 0,25násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předcházejícího kalendářního roku, ve kterém byla dohoda uzavřena. Výši mzdy za první až třetí čtvrtletí předcházejícího kalendářního roku sděluje statistický úřad ve Sbírce zákonů. 71 Nejpozději lze o poskytnutí překlenovacího příspěvku požádat do 30 dnů ode dne uzavření dohody Zákon o zaměstnanosti - Část pátá - Aktivní politika zaměstnanosti. Zákon o zaměstnanosti [online]. 1998, 2013 [cit ]. Dostupné z: 69 tamtéž 70 tamtéž 71 tamtéž 72 tamtéž 27

28 Příspěvek na zapracování Další nástroj, jehož cílem je motivace zaměstnavatelů přijmout do pracovního poměru osoby se zvýšenou péčí, se nazývá příspěvek na zapracování. 73 Příspěvek se poskytuje v délce 3 měsíců a může činit maximálně polovinu minimální mzdy tamtéž 74 tamtéž 28

29 2 Praktická část 2.1 Charakteristika Kraje Vysočina Kraj Vysočina leží na pomezí Čech a Moravy. Sousedí s krajem Jihomoravským, Pardubickým, Středočeským a Jihočeským. Charakteristické pro kraj je členitost území a vyšší nadmořská výška. 75 Povrch území tvoří pahorkatinami Českomoravské vrchoviny. Kraj má poměrně nízké znečištění ovzduší a relativně zdravé lesy, proto se zde nacházejí vodohospodářsky významné vodní plochy a zdroje vody. 76 Kraj Vysočina zabírá území o rozloze téměř km 2. Nejvyšším bodem je vrcholek Javořice s nadmořskou výškou 837 m n. m, který je také nejvyšším bodem Českomoravské vrchoviny. Nejnižší bod leží na jihovýchodě okresu Třebíč, kde řeka Jihlava opouští území kraje (239 m n. m.). 77 Můžeme zde najít i tři památky zapsané do seznamu UNESCO. Nejznámější je městská památková rezervace Telč, dále poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře nedaleko Žďáru nad Sázavou a židovská čtvrť se hřbitovem a bazilikou sv. Prokopa v Třebíči. Na území Kraje Vysočina se nachází přírodní bohatství, které tvoří chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy, Železné hory, přírodní rezervace Mohelenská hadcová step, velký Špičák a další četné přírodní rezervace. Kraj Vysočina je známý i zajímavými kulturními akcemi. V Jihlavě se koná Mezinárodní festival sborového umění či Mezinárodní festival dokumentárního filmu. Známé jsou i tzv. Prázdniny v Telči nebo Evropské setkání folklórních souborů, které také pořádá památkové město Telč. 78 Kraj Vysočina se člení na 5 okresů, 15 správních obvodů obcí s rozšířenou působností (ORP), které nám znázorňuje obrázek 2 a 26 obvodů pověřených obecních úřadů (POÚ). 75 Charakteristika Kraje Vysočina. Český statistický úřad: Krajská správa ČSÚ v Jihlavě [online] [cit ]. Dostupné z: 76 tamtéž 77 tamtéž 78 tamtéž 29

30 Základní samosprávnou jednotkou jsou obce, kterých je v Kraji Vysočina 704 (stav od 1. ledna 2005). 79 Obrázek 2 - Obce s rozšířenou působností 80 Kraj Vysočina, k 1. lednu 2012, měl téměř 512 tisíc obyvatel, proto patří k třetí nejnižší lidnatosti krajů České republiky. 79 tamtéž 80 Obec s rozšířenou působností s obcemi. Kraj Vysočina [online] [cit ]. Dostupné z: /id_obrazky=32852&typ_sady=1&p1=

31 Vzhledem ke své poloze má pro Vysočinu strategický význam silniční a železniční síť. Kraj je součástí středoevropské urbanizované osy (Berlín-Praha-Vídeň/Bratislava-Budapešť). K národní i evropské dopravě slouží dálnice D1. Míra registrované nezaměstnanosti v České republice v únoru 2013 vzrostla na 8,1 %. Míra registrované nezaměstnanosti k je v Kraji Vysočina 8,3 % a je osmá nejnižší v celé České republice. Nejvyšší nezaměstnanost je v okrese Třebíč (10,4 %) a nejnižší v okrese Pelhřimov (5,9 %). 81 Míru nezaměstnanosti v okresech Kraje Vysočina zobrazuje graf 4. Graf 4 - Míra registrované nezaměstnanosti v okresech Kraje Vysočina v letech K bylo ve statistickém registru ekonomických subjektů, kde jsou evidována veškerá identifikační čísla organizací, evidováno subjektů. Oproti 81 Míra nezaměstnanosti v Kraji Vysočina k Český statistický úřad: Krajská správa ČSÚ v Jihlavě [online] [cit ]. Dostupné z: 82 tamtéž 31

32 roku 2011 se počet zvýšil o 1,3 %. Nejvíce ekonomických subjektů ukázal okres Žďár nad Sázavou (22,8 % z celkového počtu) a nejméně pak okres Pelhřimov (15,4 %). 83 Průměrná hrubá měsíční mzda za rok 2012 činila Kč, což je nárůst 2,2 % oproti předchozímu roku. Nižší průměrnou úroveň mezd mají pouze kraje Pardubický, Zlínský a Karlovarský. Ve srovnání s celorepublikovým průměrem, Kraj Vysočina zaostává o Kč. 84 Nezaměstnanost se zvýšila v celé ČR i ve všech krajích s výjimkou Prahy, nejvíce postihla kraj Karlovarský a Ústecký, téměř o 3 %. Počet zaměstnaných v Kraji Vysočina poklesl zhruba o osob ( 1,9 %) oproti roku Vývoj průměrné měsíční mzdy v Kraji Vysočina za posledních sedm let zobrazuje následující graf. Z grafu je patrné, že každý rok průměrná měsíční mzda roste, ale dle jednotlivého čtvrtletí může mzda i klesat. V pololetí v roce 2008, vzhledem k projevující se hospodářské krizi, začala měsíční mzda náhle klesat. I roční přírůstek průměrné mzdy se snížil. Začátkem sledovaného období (viz graf 5), vzrostly průměrné mzdy o více než Kč a od roku 2008 nevzrostly o více než 500 Kč. Graf 5 - Vývoj průměrné měsíční mzdy v Kraji Vysočina za rok Ekonomické subjekty v Kraji Vysočina. Český statistický úřad [online] [cit ]. Dostupné z: 84 Průměrné mzdy na Vysočině. Český statistický úřad [online] [cit ]. Dostupné z: 85 tamtéž 86 tamtéž 32

33 Vývoj a struktura zaměstnanosti podle odvětví ekonomické činnosti V Kraji Vysočina hraje důležitou roli zemědělství. Zdejší přírodní podmínky nejsou dobré (sklonitost pozemků snižují produkční schopnost půd, nadmořská výška), ale některým zemědělským komoditám tyto podmínky vyhovují. Zemědělské podniky kombinují rostlinnou a živočišnou výrobu. Sklizeň obilovin v roce 2012 byla více jak 646 tisíc tun. Vysočina je tak čtvrtá nejvyšší v rámci České republiky za Středočeským, Jihomoravským a Jihočeským krajem v sklizni obilovin. Vysočina je tradičně dominantní v produkci brambor. V roce 2012 zaujímal kraj více jak jednu třetinu celkové produkce brambor v České republice. Konzumních i průmyslových brambor bylo na Vysočině sklizeno přibližně 200 tisíc tun. 87 Následující tabulka zachycuje zaměstnanost v Kraji Vysočina podle odvětví národního hospodářství v 1. pololetí roku Terciární sektor neboli sektor služeb, je od roku 2003 nejvýznamnějším sektorem v ekonomice pro Kraj Vysočina. Své prvenství však ztratil v roce 2005, ale v roce 2007 jej opět získal zpět. V roce 2011 terciér výrazně posílil a v roce 2012 zde pracovala více než polovina všech zaměstnaných Sklizeň zemědělských plodin v roce Český statistický úřad [online] [cit ]. Dostupné z: 88 Zaměstnanost podle odvětví činnosti CZ - NACE a sektorů - krajské členění. Ministerstvo práce a sociálních věcí [online] [cit ]. Dostupné z: 33

34 Tabulka 1 - Zaměstnanost podle odvětví v Kraji Vysočina v 1. pololetí V struktuře průmyslových podniků v Kraji Vysočina dominuje automobilové strojírenství. Dalším významným odvětvím je kovozpracující, elektrotechnický a potravinářský průmysl. Kraj Vysočina má kolem 40 průmyslových zón, největší podíl je v okolí dálnice D1. Největším zaměstnavatelem v kraji je strojírenská firma BOSCH DIESEL, která sídlí v Jihlavě. Je zaměřena na výrobu čerpadel pro dieselové motory. Druhým největším zaměstnavatelem jsou Žďárské strojírny a slévárny ŽĎAS. Dalšími známými zaměstnavateli jsou například Motorpal (vstřikovací zařízení do dieselových motorů) nebo Automotive Lighting (výroba osvětlovacích zařízení do automobilů). 90 Zaměstnanost u nejvýznamnějších zaměstnavatelů a u zaměstnavatelů, kteří zaznamenali nejvýraznější personální pohyb, včetně mezinárodních a zahraničních společností, zobrazuje tabulka Zaměstnanost podle odvětví činnosti CZ - NACE a sektorů - krajské členění. Ministerstvo práce a sociálních věcí [online] [cit ]. Dostupné z: 90 Zaměstnanost u nejvýznamnějších zaměstnavatelů Kraje Vysočina. Společně na trhu práce Vysočina - Dolní Rakousko [online] [cit ]. Dostupné z: 34

35 Tabulka 2 - Nejvýznamnější zaměstnavatelé Kraje Vysočina Nezaměstnanost v Kraji Vysočina Vývoj nezaměstnanosti v Kraji Vysočina v roce 2012 Ještě v červenci roku 2012 se zdálo, že nezaměstnanost v Kraji Vysočina bude na nejnižším stupni, což znamená pod mírou 8 % nezaměstnanosti. Oproti roku 2011 totiž vykazovala 91 Zaměstnanost u nejvýznamnějších zaměstnavatelů Kraje Vysočina. Společně na trhu práce Vysočina - Dolní Rakousko [online] [cit ]. Dostupné z: 35

36 průměrná měsíční nezaměstnanost zhruba o uchazečů méně, ale již v srpnu začala nezaměstnanost růst a od září roku 2012 výše nezaměstnanosti vzrostla nad úroveň roku Hlavní příčinou růstu nezaměstnanosti v polovině roku 2012 bylo zpomalení ekonomiky se souvisejícími jevy na trhu práce: rušení pracovních míst, propouštění v soukromých i státních podnicích, nedostatek nově vytvořených volných pracovních míst apod. Na úřadech práce přibyli absolventi škol a také uchazeči o zaměstnání nad 50 let věku. 93 Zaměstnavatelé a drobní podnikatelé v Kraji Vysočina začínají ve velké míře využívat sezónní zaměstnanosti (v lesnictví, zemědělství či stavebnictví). V Kraji Vysočina je rozhodujícím zaměstnavatelem strojírenský průmysl, resp. automobilový průmysl. V polovině roku 2012, stejně jako před třemi roky, byl tento kraj zasažen hospodářskou krizí. Firmy začaly z veliké opatrnosti znovu rozvíjet svou činnost a chtějí navázat na předkrizové období, ale velmi pomalu, aby napravily škody, které krize způsobila. To znamená, že především nerozšiřují své firmy a nevytvářejí nová pracovní místa. 94 Přehled zaměstnanosti v Kraji Vysočina k uvádí tabulka č. 3. Z tabulky je patrné, že míra nezaměstnanosti roste, během jediného roku vzrostla o 0,8 %. Tabulka 3 - Nezaměstnanost v Kraji Vysočina k Zpráva o situaci na krajském trhu práce, o realizaci APZ v roce 2012 a strategie APZ pro rok Ministerstvo práce a sociálních věcí [online] [cit ]. Dostupné z: 93 tamtéž 94 tamtéž 95 tamtéž 36

37 Nezaměstnanost v Kraji Vysočina k Úřady práce v Kraji Vysočina evidovaly k celkem osob, což je o osob více než v předchozím měsíci. V průběhu ledna 2013 bylo zaevidováno na úřadech práce osob, to je o 43 osob méně, než v prosinci Ve všech okresech Kraje Vysočina došlo k nárůstu nezaměstnaných osob na úřadech práce. Nejvíce se míra nezaměstnanosti oproti poslednímu měsíci roku 2012 zvýšila v okrese Jihlava o 0,8 % a v okrese Pelhřimov o 0,7 %. V okresech Havlíčků Brod, Třebíč a Žďár nad Sázavou se míra nezaměstnanosti zvýšila o 0,6 %. 97 Volných pracovních místo bylo na úřadu práce registrováno celkem 757. K poslednímu lednu roku 2013 připadalo na jedno volné pracovní místo v průměru 38,5 uchazečů. Porovnáme-li leden 2013 a prosinec 2012, viz tabulka 3, vidíme, že počet volných pracovních míst vzrostl téměř o 100 míst. 2.3 Problémové skupiny na trhu práce v Kraji Vysočina Absolventi škol a mladiství V Kraji Vysočina se absolventi škol a mladiství nejlépe uplatní v profesích: strojní inženýr, elektrotechnik a elektrikář, asistent/asistentka, pracovník/pracovnice, kuchař, číšník, servírka, prodavač/prodavačka, obchodní zástupce a jiné. 98 Naopak nejméně absolventů se uplatní ve službách: kosmetičky, kadeřnice, truhláři nebo absolventi zemědělských oborů, dále absolventi středních škol managementu, obchodních akademií a gymnázií, a především mladiství se základním vzděláním. 99 V roce 2008 se začala situace mladistvých na trhu práce lepšit, ale od konce roku 2012 se začíná zase pomalu zhoršovat. 96 Analýzy trhu práce v kraji Vysočina. Ministerstvo práce a sociálních věcí [online] [cit ]. Dostupné z: 97 Nezaměstnanost v kraji Vysočina. Zpravodaj Městského výboru KSČM v Jihlavě [online] [cit ]. Dostupné z: 98 Zpráva o situaci na krajském trhu práce, o realizaci APZ v roce 2012 a strategie APZ pro rok Ministerstvo práce a sociálních věcí [online] [cit ]. Dostupné z: 99 tamtéž 37

38 Aktivity úřadu práce při vstupu nezaměstnaných absolventů škol na trh práce: besedy s budoucími absolventy škol před vstupem na stávající trh práce programy individuálního akčního plánu příspěvky zaměstnavatelům, kteří přijmou do pracovního poměru nezaměstnaného absolventa, na mzdové náklady nabídka poradenských služeb v rámci Informačního a poradenského střediska (IPS) včetně zdarma využívání veřejně přístupných PC a další. 100 Následující graf znázorňuje vývoj nezaměstnanosti absolventů škol a mladistvých v letech 2011 a Graf naznačuje, že oba roky si byly podobné, ale rok 2012 má silnější vzestup. V první polovině roku 2011 můžeme vidět malé nárůsty i poklesy nezaměstnanosti absolventů, ale je patrné, že situace absolventů škol na trhu práce se po propadu, který byl v letech 2008 až 2010, začala mírně stabilizovat. V roce 2012 má přímka od druhé poloviny roku silnější vzestup, to znamená, že nezaměstnanost v celém roce nemá tak silné odchylky, jako v předchozích letech. Podle Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, se takovýto průběh nezaměstnanosti absolventů škol čeká i v roce Graf 6 - Vývoj nezaměstnanosti absolventů škol a mladistvých v letech 2011 a tamtéž 38

39 U míry nezaměstnanosti absolventů škol se zjišťuje dubnová a zářijová hodnota. Dubnová míra nezaměstnanosti zpravidla klesá, protože trh práce má dostatek času pohltit vlnu nových absolventů. O letních prázdninách je na trhu práce zaznamenáno větší množství nových absolventů. To je důvodem, proč zářijová míra nezaměstnanosti je daleko vyšší než dubnová. 102 K bylo evidováno absolventů škol všech stupňů vzdělání a mladistvých, což je 7,7 % z celkové nezaměstnanosti v Kraji Vysočina. 103 Osoby starší 50 let K bylo do této skupiny uchazečů o zaměstnání evidováno, na jednotlivých pracovištích Krajské pobočky úřadu práce v Jihlavě, celkem osob, z toho žen. Pomoc ze strany úřadů práce: cílené využívání jednotlivých nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti (veřejně prospěšné práce, rekvalifikace apod.) zařazování do odpovídacích výběrových řízení zařazení do jednotlivých projektů, např. Třetí kariéra, Řemeslo jako šance a jiné. 104 Osoby se zdravotním postižením Průměrný počet osob se zdravotním postižením v roce 2011 byl uchazečů měsíčně, zatímco v roce 2012 se počet snížil o 313 osob na osob se zdravotním postižením 101 Zpráva o situaci na krajském trhu práce, o realizaci APZ v roce 2012 a strategie APZ pro rok Ministerstvo práce a sociálních věcí [online] [cit ]. Dostupné z: Nezaměstnanost absolventů. Informační systém o uplatnění absolventů škol na trhu práce [online] [cit ]. Dostupné z: Analýzy trhu práce v kraji Vysočina. Ministerstvo práce a sociálních věcí [online] [cit ]. Dostupné z: Uchazeči o zaměstnání nad 50 let věku. Společně na trhu práce Vysočina - Dolní Rakousko [online]. 2007, 2013 [cit ]. Dostupné z: 39

40 měsíčně. Příčinou změny počtu této kategorie uchazečů o zaměstnání jsou změny a vyhlášky v oblasti zdravotnictví. 105 V listopadu roku 2008 nastal prudký nárůst osob se zdravotním postižením evidovaných na úřadu práce. Tento nárůst pokračoval až do roku 2011, kdy začala nezaměstnanost pomalu klesat. V polovině roku 2012 klesla nezaměstnanost až na minimální hranici osob, ale v druhé polovině roku opět začala nezaměstnanost osob se zdravotním postižením nepatrně stoupat (viz graf č. 7). Graf 7 - Průběh nezaměstnanosti osob se zdravotním postižením v roce 2011 a V Kraji Vysočina dobře naleznou pracovní místo osoby se zdravotním postižením v profesích: pracovník hlídací služby, pracovník v nižší administrativě, pracovník v poradenství k sociálním službám, pracovník v drobné řemeslné výrobě (keramika, reklamní předměty), montážní práce, jednoduchá výroba (např. výroba těstovin). Naopak 105 Zpráva o situaci na krajském trhu práce, o realizaci APZ v roce 2012 a strategie APZ pro rok Ministerstvo práce a sociálních věcí [online] [cit ]. Dostupné z: tamtéž 40

41 nejhůře hledají práci osoby se ZP v Kraji Vysočina nad 50 let věku a osoby, kteří jsou na úřadu práce déle než 1 rok. 107 Kvůli nedostatečnému počtu specializovaných míst pro tuto kategorii uchazečů je nabídka volných míst nepostačující. Řada zaměstnavatelů má sice problémy s obsazováním jejich volných pracovních míst, ale osoby se zdravotním postižením přijímají jen výjimečně. Pokud ale tyto osoby chtějí přijmout, zaměřují se spíše na osoby s těžším zdravotním postižením, převážně kvůli příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Osob se zdravotním postižením bylo k registrováno 3 683, což je 12,9 % z celkového počtu nezaměstnaných. 108 Cizinci na trhu práce v Kraji Vysočina Na trhu práce v Kraji Vysočina jsou také pracovníci ze zahraničí. V roce 2001 jejich počet překročil hranici zahraničních pracovníků. Každoročně je zaznamenán nárůst pracujících cizinců až nad pracovníků, s výjimkou roku V roce 2008 byl zaznamenán nejvyšší počet pracovníků ze zahraničí a to především v okresech Pelhřimov, Havlíčkův Brod a Jihlava. Po výrazném poklesu v roce 2009, který byl spojen s hospodářskou krizí, se počet cizinců nadále pohybuje na hranici Nejmenší výkyvy nárůstu zahraničních pracovníků byly zaznamenány v roce v okrese Žďár nad Sázavou a v okrese Třebíč. Okres Třebíč patří mezi okresy s nejmenším počtem pracujících cizinců na trhu práce v České republice. 109 Nárůst zahraničních pracovníků v roce 2012, oproti roku 2011 vzrostl o 5 %. Počet občanů ze zemí třetího světa (země ekonomicky málo rozvinuté) s pracovním povolením klesl a naopak počet občanů ze zemí třetího světa s trvalým pobytem se začal mírně zvyšovat. Jihlava zaznamenala nárůst o 55 cizinců, Pelhřimov o 153 cizinců a Žďár nad Sázavou 107 tamtéž 108 Zpráva o situaci na krajském trhu práce, o realizaci APZ v roce 2012 a strategie APZ pro rok Ministerstvo práce a sociálních věcí [online] [cit ]. Dostupné z: Analýzy trhu práce v kraji Vysočina. Ministerstvo práce a sociálních věcí [online] [cit ]. Dostupné z: 41