Dechová cvičení (vhodná pro pedagogy mateřských škol) Autorka: Jiřina Marková Krystlíková (lektorka DVPP Kurz Hlas a řeč jako součást osobnosti, klíčová aktivita č. 2) Na nácvik správného nádechu pomocí bráničního svalu můžeme použít cvičení jednoduchá na pochopení i provedení. 1. Cvičení na nádech pomocí bráničního svalu Každé cvičení je třeba zopakovat nejméně 10x za sebou. To, že účastník kurzu cvičení chápe, neznamená, že cvičení ovládá! I když už cvičení ovládá stále ještě není jisté, že správný způsob je schopen používat v každodenních situacích. Zpočátku preferujeme cvičení, kdy se účastník kurzu nadechuje pouze nosem. Nádech nosem ulehčuje použití bráničního svalu. Později zkoušíme stejná cvičení s nádechem ústy i nosem společně. Je to proto, že při hlasovém projevu, při mluvení i zpěvu, se musíme nadechnout i ústy. Po správném nádechu vždy musí následovat to, čemu říkáme podržení dechu a poté teprve přichází pomalý výdech. Tvoření hlasu umožňuje koordinovaný výdech a ten může přijít teprve až po krátkém podržení dechu. 1. 1. Představa přivonění ke květině (voňavce) apod.: Účastník kurzu si představí květinu, kterou drží v ruce (lépe je při nácviku skutečně použít maketu květiny). Pomalu nadechuje vůni květiny aniž by zvedal ramena. Po dokončení nádechu je třeba dodržet podržení dechu, před pomalým výdechem. Lektor kontroluje, zda se účastníkovi kurzu pomalu mírně rozevírá oblast dolní části hrudníku tam, kde nahmatáme poslední volná žebra. Dobré je kontrolovat pohmatem oběma rukama. Lektor stojí za účastníkem kurzu. Při správném nádechu se spíná (aktivuje) brániční opora aktivují se břišní a zádové svaly. To může lektor kontrolovat přiložením ruky na břicho a záda. Pozor na to, aby ruka na břiše nevyvolala u účastníka kurzu dojem, že má při nádechu do ruky lektora zatlačit. Obměna: Představa zápachu namísto vůně: 1
Účastník kurzu se rychle nadechne s pocitem zadržení dechu kvůli zápachu, který cítí. 1.2. Posun nosního obsahu: Účastník kurzu si pravou rukou lehce zacpe pravou nosní dírku a pomalu jakoby posouvá nosní obsah dovnitř (jako u posmrkávání při rýmě ). Opět vnímá nádech pomocí bránice, nezvedá ramena. Po dokončení nádechu je třeba dodržet podržení dechu, před pomalým výdechem. Lektor kontroluje stejným způsobem jako u předchozího cvičení. Obměna: Nosní obsah posouvá (posmrkává) 2-3x rychle za sebou. 1.3. Nádech pomocí širokého brčka Účastník kurzu si představí, že se nadechuje pomocí širšího brčka (anebo lépe opravdu drží a nadechuje se pomocí širšího brčka). Nádech je veden velmi pomalu. Lektor vyzve účastníka kurzu, aby nikdy nezvedal ramena a vnímal, jak se mu pomalu rozšiřuje oblast hrudníku v místě posledních žeber. Po dokončení nádechu je třeba dodržet podržení dechu, před pomalým výdechem. Lektor kontroluje, zda je cvičení provedeno správně a zda se aktivují břišní a zádové svaly brániční opory. Obměna: po nádechu a krátkém podržení dechu může následovat pomalý výdech do kelímku s vodou. Cvičení s brčkem a kelímkem zavěšeným na krku se používá pod názvem Metoda Lax Vox ). 1.4. Představa srkání krátké špagetky Účastník kurzu si představí, že při jídle mu z úst visí krátká špageta. Tu pomalu anebo rychle a opakovaně srká zpět do úst. Opět vnímá oblast dolních volných žeber, které se rozevírají do stran. Po nádechu dodrží krátké podržení dechu, než klidně vydechne. Kontrola lektorem je shodná s předchozím cvičením. 1.5. Cvičení vsedě s rukama za zády Účastník kurzu se posadí na židli s rukama za zády tak, jako se to dělalo dříve ve škole. Ruce za zády mu znemožňují chybný nádech s posunem ramen směrem nahoru. Při pomalém nádechu vnímá, jak se mu bederní krajina přilepí k opěradlu 2
židle. Po pomalém nádechu zůstává na malou chvíli (několik sekund, nebo počítáme do tří či čtyř) zadržení dechu při kterém cítí v bederní krajině tlak opěradla židle. Poté pomalu vydechuje. Lektor může kontrolovat rukou mezi bederní krajinou účastníka kurzu a opěradlem židle. 1.6. Cvičení vsedě, ruce opřené od loktů po dlaně o lavici nebo stůl Účastník kurzu sedí na židli s rovným opěradlem u stolu nebo školní lavice. Ruce má před sebou lehce opřené o stůl nebo lavici od loktů po dlaně. Hlava je skloněná směrem dolů. Pomalu se nadechuje tak aby opět cítil, že při nádechu se tlačí bederní krajina proti opěradlu židle. Krátce podrží dech a pomalu vydechuje. Obměna: na židli, hlava směrem dolů mezi koleny, ruce volně visí dolů. Existuje celá řada podobných cvičení, která používají hlasoví pedagogové a učitelé zpěvu. Výše uvedení cvičení jsou vhodná pro každého, jsou jednoduchá na provedení a na kontrolu správnosti terapeutem. Vynikajícím nápadem je uvázat v oblasti dolních volných žeber šátek, stuhu nebo gumu. Pokud si pacient (klient) takto označí oblast, která se při správném nádechu rozevírá do stran, může cvičit zcela automaticky při běžných domácích činnostech. Uvázaný šátek nebo stuha ho trvale upozorňují na místo, kam má být nádech veden a ujišťují ho, že dýchá správně. Pokud pacientovi z jakého koliv důvodu cvičení nejde, nenutíme ho cvičení provádět, ale nalezneme cvičení jiné, které je pro něho vhodné. Některá z uvedených cvičení naleznete na přiloženém DVD. 2. Trénink dechové opory 2.1. Rytmické střídání vhodných souhlásek Účastník kurzu se postaví nohy rozkročené asi na 50 cm. Volně se nadechne nosem. Podrží dech na 2 doby (první, druhá). Poté zlehka vyslovuje velmi krátké a stačí neznělé S,Š. Lektor sleduje a upozorní účastníka kurzu, že se mu rytmicky zvedá a stahuje oblast svalstva dechové opory to znamená jak břišní svaly, tak svaly v bederní krajině. 3
Obměna: měníme souhlásky, vhodné je rovněž střídání hlásek T, K nebo krátká slova začínající souhláskou B (Baf, Bum) nebo T (Tam, Ten) nebo P (Pak, Pan). 2.2. Sakadované použití krátkých jednoduchých vět Účastník kurzu se nadechne nosem, krátce podrží dech a pomalu začne vyslovovat větu po slabikách: ma min ko pro sím tě kup mi ty bo tič ky, ma min ko pro sím tě kup mi ty ša tičky... (brej lič ky, maš lič ky, če pič ky, hra čič ky, pa nen ku, ma šin ku...). Lektor sleduje, zda se správně pohybuje břišní i zádová oblast dechové opory. Dbá, aby výdech účastníka kurzu byl volný, aby nevydechoval zbytky vzduchu tlakem. Pokud vydechovaný vzduch dojde, je třeba cvičení zastavit a volně přidechnout. Později je pacient schopen krátce a rychle přidechnou během cvičení, aniž by došlo k zastavení cviku. 2.3. Napodobení kňučení psíka Účastník kurzu se volně nadechne zpočátku jen nosem, později nosem i ústy. Krátce podrží dech a při pomalém výdechu napodobuje kňučení psíka (zvuk podobný hlásce m nebo hm ve vysoké poloze) Lektor opět sleduje práci brániční (dechové) opory. Obměna cvičení: představíme si středně velkého psa či starého psa a kňučíme středně hlubokým a hlubokým hlasem- 2.4. Cvičení vleže s lahví s vodou na břiše Účastník kurzu si lehne na podložku, na břiše si přidržuje plastovou lahev naplněnou nevelkým množstvím vody. Pomalu se nadechne, zprvu jen nosem, později ústy, podrží dech a poté pomalu vydechuje a současně vyslovuje hlásky S, Š. Lze obměňovat všemi dalšími možnými hláskami, jak bylo uvedeno v předešlých cvičeních. Účastník kurzu i lektor pozoruje trhavý pohyb tekutiny v lahvi, který odráží pohyb bránice, přesněji brániční (dechové) opory. 4
Obměna: další obměnou je, že na břišní oblast lze přikládat i těžší předměty, nejlépe knihy. Cvičení se používá často v pěveckém tréninku ke zpevnění a tréninku brániční opory. 2.5. Předstíraný smích Účastník kurzu se pomalu nadechne, krátce podrží dech a při výdechu vyslovuje trhaně cha,cha,cha, chi, chi,chi... postupně dokáže i skutečný smích. Cvičení je relativně obtížné. Lektor sleduje, zda zvuk je veden na dechu, zda není tlačený z krku, zda se zapínají svaly brániční opory. Není-li prováděno správně, je lépe používat cvičení jednodušší. 3.Rezonance Rezonance znamená zesílení. Základní frekvence hlasu vzniká knitavým pohybem hlasivek. Tato základní frekvence hlasu se dotváří v systému rezonančních prostor lidského těla. Tyto prostory rozkmitá a k základní frekvenci zvuku se přidávají tzv. vyšší tóny harmonické neboli alikvótní tóny. Množství a kvalita těchto alikvótních tónů vytváří další dvě kvality hlasu. Je to jeho síla a barva. Nižší tóny lidského hlasu se zesilují převážně v prostorách vokálního traktu v oblasti pod hlasivkami v oblasti průdušnice. Toto zesílení (rezonance) se nazývá hrudní. Vyšší tóny se zesilují (rezonují) v prostorách nad hlasivkami s centrem v oblasti nosohltanu. Tuto oblast nazývají hlasoví profesionálové,maska. Termín maska pochází z řeckého antického divadla, kdy herci nosili na obličeji masku a zřetelně vnímali, jak je zvuk jejich hlasu rozezníván právě v této masce. Převaha zesílení zvuku v oblasti nosohltanu se dnes nazývá rezonance hlavová. Rezonanční cvičení mluvního hlasu se zaměřují na rozeznění hlasu v hrudní i v hlavové rezonanci. Rozeznění prostor hrudní rezonance můžeme vnínat jako jemné brnění při fonaci nižších zvuků přiložíme-li dlaň na krajinu hrudní kosti. Rozeznění prostor hlavové rezonance můžeme dobře cítit přiložíme-li dlaně na obličej při fonaci vyšších zvuků. (Kvalitní hlas používá smíšenou rezonanci, jak hrudní, tak hlavovou při fonaci jakéhokoliv zvuku.) 5