ãíslo 6/2007, roãník 12 V sledky tûïby uhlí za kvûten 2007 Na velkolomu Jifií bylo v kvûtnu vytûïeno 554,3 tisíc tun uhlí, na divizi DruÏba to bylo 137,2 tisíc tun uhlí. Za obû divize ãinila celková tûïba 691,5 tisíc tun uhlí. V roba elektrické energie za kvûten 2007 V kvûtnu vyrobila teplárna 127,2 tisíc MWh elektrické energie. Paroplynová elektrárna vyprodukovala 148,7 tisíc MWh elektrické energie. V kvûtnu bylo celkem vyrobeno 275,9 tisíc MWh elektrické energie. Procento absence pro nemoc a úrazy z fondu pracovní doby za leden aï kvûten 2007 ve srovnání se stejn m obdobím let 2005 a 2006 Cíl na rok 2007 5,0 % 6,5 6,4 6,3 6,2 6,1 6,0 5,9 5,8 5,7 5,6 5,5 5,4 5,3 5,2 5,1 5,0 4,9 4,8 5,81 % 1. - 5. 2005 5,50 % 1. - 5. 2006 5,29 % 1. - 5. 2007 NádrÏ v Tatrovicích, vybudována v 60. letech 20. století, zadrïuje kolem 1,5 milionu kubíkû vody Jednou ze stûïejních ãástí vodního hospodáfiství Sokolovské uhelné je pfiehrada v Tatrovicích. Ta slouïí jako zdroj pitné a technologické vody pro firmu. Na snímku laborantka spoleãnosti Martina Makovcová pfii kontrole kvality vody Vfiesová získá moderní úpravnu, investice zv í také bezpeãnost Více neï dvacet sedm milionû korun investuje v leto ním roce spoleãnost Sokolovská uhelná do modernizace svého vodního hospodáfiství. To je jedním z klíãov ch provozû firmy a jeho bezchybná ãinnost je nezbytná i pro provoz vût iny technologií spoleãnosti. V rámci investice dojde pfiedev ím k v razné modernizaci a automatizaci obsluïného systému chemické úpravny vody ve Vfiesové, fiíká Luká Kaplánek, vedoucí sekce Fenolka, pod kterou spadá právû firemní vodní hospodáfiství. Investice tak s sebou pfiinese nûkolik zásadních zmûn. Pfiedev ím vlastní obsluha bude jednodu - í a bezpeãnûj í, uvádí vedoucí sekce. V raznû se tak omezí styk obsluhy s chemikáliemi nezbytn mi pro úpravu vody. Dal ím kladem pak bude i lep í sledování celého procesu úpravy vody, nebo men í dopad nové technologie na ekologii. Zásadní v tomto smûru je pfiedev ím zafiazení dal ího takzvaného ãifiiãe pfied pískové filtry chemické úpravny. Ty zachycují mechanicky neãistoty ve vodû pfiivádûné z Tatrovic, a musí se v dûsledku zanesení pomûrnû ãasto ãistit. âifiiã ale ãást tûchto neãistot zvládne odstranit je tû dfiív, neï pfiijdou na filtry, a tím se v raznû sníïí spotfieba vody nutná k jejich následnému proplachování. Aãkoliv investice do vodního hospodáfiství nedosahuje objemem financí jin ch velk ch investiãních akcí, o jejím v znamu mluví pfiedev ím ãísla. Jen za loàsk rok odebraly provozy spoleãnosti Sokolovská uhelná více neï 17,5 milionu metrû krychlov ch vody. Z toho více neï 300 tisíc kubíkû pak tvofiila voda pitná. Pracovníci zaji Èující chod vodního hospodáfiství se navíc musí starat i o desítky kilometrû potrubních rozvodû od prûmûru dvou centimetrû aï po ty, které mají v prûmûru dva metry. V souãasné dobû spadá vodní hospodáfiství spoleãnosti pod sekci Fenolka divize Zpracování. Dennû do provozû spoleãnosti, s v jimkou tûïební ãásti, dodává na 1200 metrû krychlov ch pitné vody. Ta pochází z vlastní pfiehradní nádrïe spoleãnosti v Tatrovicich, která byla vybudována spolu se zpracovatelskou ãástí ve Vfiesové v 60. letech minulého století. NádrÏ zadrïuje pfiibliïnû kolem 1,5 milionû kubíkû vody. Sekce Fenolka má, kromû dodávek pitné vody, na starosti i ve keré dal í vody pouïívané ve firmû od tûch pro plavení kváry aï po demineralizované vody pro chlazení turbín teplárny nebo v robu páry. Snad jen pro zajímavost: málokdo ví, Ïe v roba takovéto vody je mnohem nároãnûj í, neï tfieba té destilované, poukazuje Kaplánek. Destilovaná voda totiï, i pfies zdání naprosté ãistoty, obsahuje i nadále rûzné rozpu tûné plyny. Ta demineralizovaná, kterou vyrábíme, je skuteãnû pouze H 2 O, dodává vedoucí sekce. V rámci dal ích investic pfiipravuje spoleãnost Sokolovská uhelná v stavbu takzvan ch mourov ch kazet, které umoïní ukládání mourû stejnû tak, jako se dnes ukládá plavená kvára. Tato i dal í drobné akce, jsou souhrnnû zamûfieny na sniïování spotfieby vody v provozech firmy, a pfiedev ím minimalizaci dopadû jejich vyuïívání na Ïivotní prostfiedí.
PRACOVNÍHO JUBILEA V âervenci 2007 DOSAHUJÍ: 20 let v SU Balátová Marie DJ-DRT Balog Ladislav DJ-HM Jeãná Ivana AS-PÚ Kordík Miloslav Levandovská NadûÏda AS-EÚ Mottl Michal DZP-FE Padua Karel Pro ek Milan DZP-T Völgyesi Jifií Weinert Osvald 25 let v SU Barto ová Jana Bazgier Franti ek DJ-TU Beránek Petr BogaÀ Antonín DD-REK Bryndáã Stanislav DJ-TU Bural Emil DD-VLE Du ek Petr DJ-DMH Fa ánek Ladislav DJ-DMH Gabrielová Libu e AS-OÚ Gálo Alexandr Halámk Jan Herold Milan DJ-ÚPR Houdek Petr DS-HS Jelínek Jifií DJ-ÚPR Jirásková BoÏena DJ-ÚPR Jurãík tefan DD-TH Lagron Franti ek DD-SKR Novesk Petr Ol míd Franti ek Pavlíãek Milan DZP-T Richterová Lada DJ-K Schmidtmayer Milan DJ-TU kulibová Alena AS-POO vantner Miroslav DJ-TU Tkáã Emil DJ-DRT Wágner Petr DD-SKR Zbránek Franti ek DD-VLE 30 let v SU Bure Josef Ek tein Alexandr Haluza Bohumil DJ-TU Ing. Hanzlíãek Ale DJ-HI Honsa Miroslav DD-SKR Hofiej í Jifií Klíma Josef DS-MaR Kozák Rudolf Kozumplík Vlastimil Lenc Josef Machart Petr DJ-BP Novák Jaroslav DD-SKR Opava Vojtûch Rajtmajer Milan DJ-ÚPR Randl Jaroslav álka Miloslav tych Josef DJ-TU Zikula Franti ek 35 let v SU Anto Oldfiich BûhÛnek Jaroslav Bech Václav BlaÏíãek Jan DJ-TU Bouãek Mojmír Brat Lubomír DJ-K Brzobohat Miroslav DD-TH Dopita Otakar DJ-ÚPR Dryák Zdenûk DD-VLE Hudliãka Pavel DS-TS Hurda Milan Je íková Blanka AS-VÚ Klíma Jaroslav DJ-ZBZS Krátk Vladislav DZP-SB Krausová Helena AS-VÚ Radimersk Bedfiich Scheinkönig Franti ek Srba Ing. Jaroslav DZP-HI ochman Milan DD-REK Urbanová Veronika 40 let v SU Bok ay Jan Bublík Vojtûch DZP-G Darivãák Ondfiej Du ek Jifií Dvorník Mirko Dvofiák Josef Gu lbauer Miloslav DD-VLE Chadim Petr Kafka Jaroslav Kocum Zdenûk Kratochvíl Jindfiich DD-SKR Kronus Antonín DD-LOM Kropáãková Zdena Kuãera Jaroslav DJ-HM Martinsich Jan AS-G Matou ek Jifií Novotn Petr Paukner Jaroslav Pazdírka Zdenûk Pe ek Pavel PodrouÏek Zdenûk DS-TS ãevík Franti ek DZP-SB imandl Ladislav tipãák Milan DZP-R Timko tefan Tomá ek Karel Tonhäuser Eduard DJ-DMH Uxa Karel Teplárnu ãeká postupná generálka parních turbín i jejich ochrany Postupná generální oprava ãeká ãtyfii se sedmi parních turbín elektrárny a teplárny spoleãnosti Sokolovská uhelná ve Vfiesové. Spolu s ãásteãnou modernizací tepelnû exponovan ch dílû se jedná o jednu z finanãnû nejnároãnûj ích akcí v oblasti údrïby technického zafiízení. Celkové v daje dosáhnou v e 450 milionû Kã. To v e následnû umoïní prodlouïit Ïivotnost tûchto turbín aï do doby úplného vyuhlení loïiska, fiíká Pavel Homola, fieditel divize Zpracování spoleãnosti Sokolovská uhelná. Turbíny z produkce b valé 1. Brnûnské strojírny, kaïdá o jmenovitém v konu 55 MWh, byly v elektrárnû a teplárnû ve Vfiesové instalovány v letech 1966 aï 1970. Aãkoliv procházely prûbûïn mi opravami, mají dnes za sebou aï 280 tisíc provozních hodin, coï je dostává na hranici technické Ïivotnosti. Jednotlivé díly turbíny jsou totiï vystaveny pfiehfiáté páfie o teplotû 545 stupàû Celsia a tlaku kolem 13,5 MPa. Kamenolom spoleãnosti Sokolovská uhelná v Horním Rozmy lu Rekonstrukce bude provedena, aniï by do lo k pfieru ení v roby elektrické energie nebo tepla JiÏ v letech 1991 aï 1994 jsme tak museli pfiistoupit k v mûnû tepelnû exponovan ch dílû. Nicménû ostatní díly zûstaly pûvodní, vypoãítává Milo Me kán, pracovník sekce hlavního mechanika. PoÏadavek zajistit provoz turbogenerátorû v ak vyïadoval je tû více. Zatímco u jiï vymûnûn ch ãástí byl pfiedpoklad dal ího bezproblémového provozu, totéï nebylo jasné u pûvodních ãástí technologií. Ani odborné expertizy totiï nedokázaly spolehlivû urãit, jak se bude v dal- ích letech chovat materiál u ãasto velmi sloïit ch silnostûnn ch odlitkû, ze kter ch jsou turbogenerátory sloïeny. e ením tak mohl b t buì nákup zcela nov ch, nebo oprava stávajících turbogenerátorû s ãásteãnou modernizací doïit ch dílû. Zvolena byla cenovû v hodnûj í varianta oprav, v mûn dílû vãetnû modernizace systému ochran a osazení kontinuálního mûfiení vibrací. Zakázku získala spoleãnost Siemens Industrial Turbomachinery s. r. o., Brno, nástupnická organizace pûvodního v robce. Tu ãeká pomûrnû nesnadn úkol. Poãínaje rokem 2008 má zajistit postupnou generální opravu v ech turbín tak, aby nedo lo k pfieru ení v roby. KaÏdá etapa tak bude trvat jeden rok a kompletnû bude generální oprava ukonãena v roce 2011. Kamenolom vytûïují hlavnû stavby silnic Stavba obchvatu Sokolova, budování rychlostní komunikace R6 a nová obchodní centra. Právû tam v poslední dobû smûfiuje velká ãást produkce kamenolomu spoleãnosti Sokolovská uhelná v Horním Rozmy lu. Ten se navíc chystá na nejvût í investici od dob svého otevfiení v roce 1994. Rekonstrukci primární drtírny. Ta je v provozu nepfietrïitû jiï od otevfiení lomu, a za tûch tfiináct let jí pro lo pfies 7,8 milionu tun materiálu, fiíká Jindfiich Schmiedkunz, mistr stojní údrïby lomu. V poslední dobû se tak v raznû zvy ovala poruchovost primárního drtiãe a zároveà stoupaly náklady na jeho údrïbu. Dodavatelem celé investiãní akce bude spoleãnost Metso minerals Brno a její realizace pfiinese hned nûkolik podstatn ch zmûn. Tou první je obnova Ïivotnosti celého drtiãe, a tím zaji tûní provozu na dal ích deset let, potvrzuje p. Schmiedkunz. Dal í pak budou v razné úspory na nákup drtících nástrojû. Dosavadní technologii totiï doplní i tfiídiã, kter do drtiãe vpustí pouze kámen oãi tûn od písãit ch frakcí. Realizace investiãní akce je plánována na mûsíc záfií leto ního roku a vyïádá si celkové náklady ve v i 15 milionû korun. Souãástí investice pak bude také instalace rozbíjecího zafiízení, které umoïní ãasovû nároãné, i bezpeãnostnû problematické, uvolàování kamenû uvázl ch v primárním drtiãi. Nová, dálkovû fiízená technologie, umoïní jejich rozbití bezpeãn m zpûsobem. Kromû pfiíprav na investici se ale v souãasné dobû hlavnû snaïíme vytvofiit i zásoby materiálu tak, abychom mohli bûhem odstavení technologie uspokojit na e zákazníky. Ale není to nic snadného, vysvûtluje mistr strojní údrïby kamenolomu Horní Rozmy l Jindfiich Schmiedkunz. Produkty nám mizí doslova pod rukama. Enormní zájem je zpûsoben obrovsk m mnoïstvím investiãních akcí v regionu. Kámen z lomu totiï putuje jak na stavbu obchvatu Sokolova, tak na v stavbu rychlostní silnice R6 na Sokolovsku. Tyto stavby také jsou, spolu s projekty nov ch obchodních center, nejvût ími externími odbûrateli materiálu z Horního Rozmy lu. Tomu odpovídá také struktura v roby, kdy více neï 18 procent tvofií makadam pouïívan právû do silniãních tûles a o nûco ménû pak rûzné tûrky. Témûfi 300 tisíc tun kameniva tak odebraly v roce 2006 externí firmy, pfies dal ích 600 tisíc tun spotfiebovaly tûïební divize spoleãnosti Sokolovská uhelná. Men í mnoïství pak smûfiovalo i na rekultivace nebo pro potfieby ostatních sloïek firmy. Kvalitativní parametry lomu zûstávají v poslední dobû nijak nezmûnûny a tak se lom musí vypofiádat pfiedev ím s dvûma faktory. Tím prvním je pfietrvávající vysok podíl odvalu, kter se pohybuje kolem 46 procent. Tím druh m pak zmiàovan velk zájem odbûratelû. PÛvodnû plánovaná Ïivotnost celého lomu byla v dobû otevfiení oãekávána zhruba v horizontu 50 let. S ohledem na trvalé pfiekraãování tûïby a následné v roby dojde k urãitému zkrácení Ïivotnosti kamenolomu. Potfieby spoleãnosti SU a. s., budou v ak v uvaïovaném ãasovém horizontu zaji tûny. KALENDÁRIUM (osobnosti regionu) 7. ãervna 1655 V bavorském Guggenhofu se narodil Christoph Dientzehofer, proslul architekt, kter se sv m synem vybudoval napfiíklad chrám sv. Mikulá e v Praze, nebo kostel sv. Markéty v Bfievnovském klá tefie. A právû on je také autorem pûvodního návrhu klá terního komplexu v Chlumu sv. Mafií. V regionu zanechal své stopy také v Chebu, Teplé nebo Ostrovû nad Ohfií. Ve stejn den by pak oslavili narozeniny také Wilhelm Srb-Schlossbauer (1890 v Karlov ch Varech), autor reliéfu na prûãelí sokolovského Hornického domu, nebo fenomenální sochafi a keramik Willibald Russ (1887 v Krásnû). 22. ãervna 1882 V Sokolovû zemfiel Michael Pelleter, duchovní a jeden ze zakladatelû regionálního dûjepisectví. Napsal dvoudílnou práci nazvanou Pamûtihodnosti mûsta Sokolova nad Ohfií a jeho nejbliï ího okolí. 2 V em jmenovan m pfieje vedení Sokolovské uhelné mnoho zdraví, osobní spokojenosti a vyjadfiuje podûkování za dlouholetou práci ve spoleãnosti. Uzávûrka dat 5. 6. 2007.
Pfiíãinou nehody byly samovznícené pyroforické usazeniny Na nov cyklus odstávek se mohou tû it i domácnosti v Chodovû Odstávky letos zmûní cyklus Poslední odstávka v klasickém rozsahu a cyklu probûhne letos ve zpracovatelské ãásti Sokolovské uhelné ve Vfiesové. Zatímco v uplynul ch letech se vymezen ãas pro provádûné revize a preventivní úrïbu zkracoval, od pfií tího roku spoleãnost vûbec poprvé pfiejde na dvoulet cyklus odstávek. To znamená, Ïe dal í probûhne aï v létû 2009. To pfiinese v hody nejen pfii zaji tûní kontinuity vlastního provozu spoleãnosti, ale pfiedev ím i tisícûm lidí, ktefií od nás odebírají teplo, fiíká Pavel Homola, fieditel divize Zpracování. Právû teplárna ve Vfiesové totiï zásobuje teplem obyvatele Chodova, Nejdku, Nového Sedla i Karlov ch VarÛ. I pfiesto, Ïe leto ní odstávka bude probíhat v klasickém rozsahu, bude relativnû krátká. První z provozovan ch kotlû teplárny se tak letos zastavil jiï v úter 3. ãervence, a o pouh ch deset dní pozdûji do lo ke znovuzapálení prvního z jejích kotlû. V roce 2008 pak budou dodávky domácnostem v uveden ch mûstech plynulé bez jakéhokoliv pfieru ení. Nov cyklus odstávek, kter pfiinese v hody pfiedev ím domácnostem, klade vysoké nároky na kvalitu proveden ch prací a jejich koordinaci. Zde bude, vedle specializovan ch dodavatelsk ch firem, hrát i letos klíãovou roli divize SluÏby spoleãnosti Sokolovská uhelná. Stropek: S jezerem Medard bohuïel nikdo nepoãítal Pfied ponûkud nezvykl m problémem stojí v tûchto dnech radnice v obci Bukovany. Ta musí pfiipravit podmínky pro realizaci budoucí v stavby v okolí vodní nádrïe Medard. Kámen úrazu je ale v tom, Ïe dosavadní územní plán ani dal í dokumenty s niãím takov m vûbec nepoãítají. CoÏ potvrzuje i starosta obce Miroslav Stropek (nezávisl ). Územní plán z roku 2003 vûci naplánované kolem Medardu nefie í. Program obnovy obce, kter je o ãtyfii roky star í, mûl fie it rozvoj Bukovan do roku 2010. JenÏe ten dokonce vûbec nepoãítal s budoucím jezerem,medard- Libík. Co z toho pro zastupitelstvo vypl vá? Îe vlastnû stojíme na úplném zaãátku. Musíme se rozhodnout, jestli za takové situace lze pouze upravit dosavadní územní plán, nebo budeme muset zaãít úplnû od zaãátku. Osobnû ale poãítám s tím, Ïe nám nezbude nic jiného, neï vytvofiit územní plán zcela nov, dle platn ch legislativ. A v takovém pfiípadû bychom mûli b t hotovi nejpozdûji do roku 2010 a déle, podle zpracování. Není to pozdû? Starosta Bukovan Miroslav Stropek Odstavená druhá rectisolová fiada ve Vfiesové, na které k poru e do lo Myslím, Ïe s vût inou staveb kolem Medardu se stejnû nepoãítá dfiív, neï pfied napu tûním nádrïe. TakÏe by to mohlo i ãasovû vyjít. Plánují Bukovany kolem Medardu nûco konkrétního? To je trochu sloïitûj í. Hranice obce je totiï vlastnû hranicí s dolov m územím a my tak Ïádné volné pozemky v okolí nemáme. Vlastnû se tak pot káme s tím, co zanedbala zastupitelstva obce poãátkem 90. let, kdy byla moïnost získat pozemky od státu. TakÏe pfiímo u jezera nechystáme nic a spí e se pokusíme vytvofiit v rámci nového ÚP podmínky tûm, ktefií by zde investovat mohli. My se pak soustfiedíme spí e na obec. Co si pod tím lze pfiedstavit? Máme tady tfieba pomûrnû blízko budoucí nádrïe objekt, kter by po rekonstrukci byl vhodn jako ubytovací kapacita. Tfieba men- í penzion nebo ubytovna. V tomto smûru jsme otevfieni jak mkoliv zámûrûm. Nebylo by vhodnûj í, aby investovala sama obec? Roãní rozpoãet Bukovan je v prûmûru kolem 15 milionû korun, a to jsou bûïné v daje roku. Na investice zb vají pfiebytky minul ch Poruchu spojenou s v buchem na v mûníku 2E4 odstavené druhé rectisolové fiady divize Zpracování ve Vfiesové zpûsobilo vznícení pyroforick ch usazenin uvnitfi v mûníku 2E4. Potvrzuje to etfiení pfiípadu, které vylouãilo selhání techniky nebo lidského faktoru. Bûhem pfiípravn ch prací pfied ãi tûním v mûníku byly plnû dodrïeny v echny bezpeãnostní pfiedpisy, které jsou pro odstavení takové technologie nastaveny, fiíká Jifií Peterka, v robní fieditel Sokolovské uhelné. Technologie ãi tûní plynu vyrábûného tlakov m zplyàováním uhlí, byla dosud zcela bezproblémová, stejn m zpûsobem se opravovala i v minulosti. Schválen technologick postup tûchto oprav se skládá z odtlakování celého zafiízení s následnou inertizací kysliãníkem uhliãit m, dusíkem a proplachem vodou. K samotnému otevfiení v mûníku pak dochází aï na základû následn ch anal z vnitfiního prostfiedí. V provozu technologie rectisol jsou usazeniny pyroforické povahy pfiítomny a jejich mnoïství a sloïení mûïe b t znaãnû promûnné. Poruchová situace v oblasti v mûníku 2E4 je zcela nov m jevem. Dosud na této ãásti zafiízení nebyly pozorovány Ïádné v znamné tvorby usazenin. V naprosté vût inû nejde jen o korozní zplodiny, na vût inû míst jsou korozní zplodiny smíseny s polymerními úsadami organické povahy. Nejv e pravdûpodobn m iniciátorem vznícení jsou koroze sulfidické, elementárního Ïeleza a komplexních karbonylov ch slouãenin. Pfii demontáïi zafiízení a kontaktu se vzduchem dochází k samovolnému vznícení pyroforick ch úsad a jejich bezplamennému doutnání s následn m rozkladem organick ch podílû s v vinem hofilav ch plynû (CO, H2). Tento proces pak mohl b t pfiíãinou následné destrukce v mûníku. V tuto chvíli se soustfiedíme hlavnû na primární pfiíãinu vzniku tûchto látek a opatfiení, která by podobnému jevu v budoucnosti zcela zamezila, fiíká v robní fieditel Sokolovské uhelné. let, pokud dojde k úspofie v dajû nebo k získání dotací. JenÏe ty vût inou pohltí vûci nezbytné pro chod samotné obce, jako jsou napfiíklad opravy infrastruktury, apod. Navíc se musíme snaïit i o nûjak rozvoj obce, takïe napfiíklad peníze získané prodejem akcií a bytov ch domû jsme momentálnû investovali do zasíèování 13 nov ch stavebních pozemkû pro rodinné domky. A devût milionû vloïen ch do tûchto sítí se nám nevrátí dfiív, neï pozemky prodáme. TakÏe v tomto smûru si teì, a zfiejmû ani v nejbliï í budoucnosti, podobnou investici dovolit nemûïeme. Je tady ale i jiná moïnost. A to? V souãasné dobû se spojujeme s Habartovem a dal ími obcemi do jednoho velkého mikroregionu. Chceme tak spoleãnû fie it nûkteré vûci kolem Medardu, jako je napfiíklad vyuïití b valé vleãky jako základ pro cyklostezku, která by mohla spojit jezero s pátefiní trasou kolem Ohfie. A o tom bychom chtûli jednat s vedením Sokolovské uhelné a krajem. A co je hlavní, spoleãnû budeme mít vût í anci dosáhnout na moïné dotace z Evropsk ch fondû. To by pak mohlo leccos vyfie it. I kdyï pofiád tady zûstává je tû otázka spoluúãasti. Ale to uï by snad mohl b t men í problém, neï stavût nûco jen z na ich obecních prostfiedkû. Dûkujeme za rozhovor. Ve spolupráci s pfiedními odborníky Ústavu pro v zkum a vyuïití paliv v Bûchovicích byl stanoven i nov postup oprav rectisolové fiady. Pfii nûm zûstane spodní ãást v mûníku bûhem otevfiení trvale zavodnûna, coï zcela eliminuje moïnost opakování stejné situace. S tím pak budou souviset i rûzné technické úpravy na technologii, které jsou nezbytnou podmínkou pro úspû né napou tûní a vypou tûní tak velk ch objemû vody. DÛsledkem poruchového stavu, ke kterému do lo na odstavené rectisolové fiadû 1. ãervna, bylo zranûní dvou pracovníkû spoleãnosti, ktefií opravu zaji Èovali a po kození technologie sousedního chladicího zafiízení LINDE. V roba elektrické energie v paroplynové elektrárnû nebyla pfieru ena a provoz byl zaji Èován na druh palivov zdroj (zemní plyn). Na druhou stranu tato událost plnû provûfiila opatfiení, která se nacviãují v rámci prevence závaïn ch havárií, uvedl Peterka. Aãkoliv vymr tûné koleno plynovodu z vrchlíku v mûníku 2E4 po kodilo stfie ní panely zafiízení první chladicí fiady LINDE, kapaln ãpavek z této technologie byl vãas odãerpán do pfiistaven ch cisteren a do okolí se nedostaly ani zbytky ãpavkov ch par, které z jiï vyprázdnûné linky unikly poté, co spadl jeden z uvolnûn ch stfie ních panelû. I díky tomu mohl b t kompletní provoz v roby energoplynu bezpeãnû obnoven po pouh ch 15 hodinách od poruchy. Chladicí vûï dostane novou v plà Kompletní v mûnou prochází v tûchto dnech vestavba chladicí vûïe paroplynové elektrárny ve Vfiesové. Ta je tvofiená ze samonosného plastového sendviãe, kter se postupem ãasu zaná í nánosem fias. V dûsledku toho zvy uje postupnû svou hmotnost a mohl by se vlastní vahou po kodit. Zajímavostí této v mûny je pfiedev ím fakt, Ïe je provádûna za plného provozu elektrárny. K v mûnû tak do lo nejprve bûhem ãervna v jedné polovinû vûïe, nyní je mûnûna vestavba také v druhé ãásti. Na snímku je pfiíprava ãástí konstrukce pfied její montáïí. 3
Kraj hledá nové moïnosti nakládání s odpady Nové moïnosti nakládání s odpady fie ila na svém jednání ve Franti kov ch Lázních komise pro Ïivotní prostfiedí, Asociace krajû âeské republiky. DÛvodem je zpfiísàující se evropská legislativa, kvûli níï bude v blízké budoucnosti velmi problematické skládkování komunálního odpadu, v mnoha pfiípadech pak dokonce zcela nemoïné. Podle úãastníkû jednání jedin m v chodiskem je nejen zv it podíl separovaného odpadu, ale také hledat nové cesty jeho následného vyuïití. Vedle dnes bûïného vyuïití ãásti odpadu jako druhotné suroviny lze jeho nûkteré sloïky také zpracovat jako velmi hodnotné palivo. V rámci jednání tak krajsk radní Lubo Orálek pfiedstavil jednu z perspektivních variant zpracování odpadu v Karlovarském kraji. Ten by mohl b t po separaci pfiepracován na speciální granulát, kter by se následnû za vyuïití moderních technologií pod tlakem pfiemûnil na energetick plyn, schopn následného vyuïití jako suroviny pro v robu elektrické energie nebo tepla. Pokud by Karlovarsk kraj v budoucnosti tímto zpûsobem fie il svou koncepci nakládání s odpady, pfiineslo by to obyvatelûm regionu pfiedev ím dal í sníïení dopadû odpadového hospodáfiství na Ïivotní prostfiedí. SníÏilo by se totiï mnoïství materiálu ukládaného na skládky, a tím i riziko zneãi tûní povrchov ch vod, Rozsáhl projekt generálních oprav elektrick ch dûlních lokomotiv E27 startuje na lomu DruÏba spoleãnosti Sokolovská uhelná v Novém Sedle. Souhrn generálních oprav s prvky modernizace tamního parku tfiiceti strojû umoïní zajistit kolejovou dopravu aï do úplného vyuhlení loïiska. Generální oprava se bude t kat jak strojní, tak podvozkové ãásti, fiíká Franti ek Kastl, fieditel divize DruÏba. Zfiejmû nejviditelnûj- í budou tyto zmûny v kabinû lokomotiv, kde dosavadní volant nahradí moderní joystickové ovládání. Ta skuteãnû zásadní zmûna ale nebude tolik patrná. ZpfiísÀující se evropská legislativa v budoucnosti ztíïí moïnost skládkování odpadû I kdyï v lokomotivách zûstanou stávající motory, zmûní se zásadnû zpûsob jejich najíïdûní, poukazuje fieditel divize DruÏba. To bude mít vliv jak na sníïení spotfieby elektrické energie, která klesne zhruba o 10 aï 12 procent, tak na provozní vlastnosti. Mûly by napfiíklad v raznû poklesnout prokluzy bûhem rozjíïdûní, a pfiinese to i dal í v hody. V provozech spoleãnosti jsou nasazeny celkem ãtyfii stroje na posunu na Divizi Jifií, stejn poãet jich zaváïí uhlí na zpracovatelskou ãást, dvû posunují na lomu DruÏba a jedna vyváïí popílek. Dal ích 16 aï 17 strojû pak je stabilnû nasazeno na skr vce. KaÏd z tûchto nebo vzniku takzvan ch skládkov ch plynû. V této souvislosti jiï Karlovarsk kraj vyzval velká mûsta v regionu, aby se spojila do sdruïení, které jim umoïní efektivnûji fie it jejich odpadové hospodáfiství. Touto cestou by totiï mohli nejen lépe ovlivnit metodu likvidace odpadû, ale také získat na nûkteré spoleãné projekty tolik potfiebné dotaãní tituly. Podle kraje by takové sdruïení mohlo fungovat podobn m zpûsobem jako vodohospodáfiská sdruïení. Oslovili jsme obce tfietího stupnû, aby zkusily vytvofiit sdruïení podobné napfiíklad Vodohospodáfiskému svazku mûst a obcí západních âech, které by obce sdruïovalo právû kvûli spoleãnému nakládání s odpady, fiíká Orálek s tím, Ïe tato aliance by radnicím pfiinesla i mnohé dal í v hody. Napfiíklad by mûly v budoucnosti vût í moïnost hovofiit soukrom m firmám nakládajícím s odpady jak do cen, tak zpûsobu, jak je s tûmito odpady nakládáno. DÛvodem této snahy je i stále rostoucí tlak na ekologiãtûj í nakládání s odpady. Ze strany orgánû Evropské unie je dlouhodobû patrná snaha o maximalizaci opûtovného vyuïití odpadních materiálû. To sice postupnû zv í objem recyklace, zároveà ale postupné zpfiís- Àování legislativy povede ke zvy ování cen za bûïné skládkování komunálního odpadu. Naopak vedle recyklace poroste také tlak na lep í vyuïití jeho biologické sloïky, nebo energetické vyuïití nûkter ch materiálû, které se dnes bûïnû ukládají do zemû. Zavedení této technologie by ale znamenalo napfiíklad nutnost v kraji vybudovat speciální linku, která umoïní zpracování ãásti odpadû na speciální granulát vyuïiteln pro energetickou pfiemûnu. Podle Orálka by ale právû spoleãné sdruïení mûst mûlo vysokou anci na stavbu takového zafiízení získat potfiebné dotace z Evropské unie. BliÏ í informace o pfiipravované koncepci, i o tom, co by mohla pfiinést obyvatelûm kraje, najdete v pfií tím ãísle Zpravodaje Sokolovské uhelné. Lokomotivy na DruÏbû ãeká generálka Práce na Silvestru bûïí naplno AÏ do konce pfií tího roku budou probíhat technické rekultivace na území b valého lomu Silvestr u Dolního Rychnova. Kromû techniky upravující reliéf terénu, nebo pracující na v stavbû mokfiadû, propustí nebo kanálû, je moïno v tûchto dnech spatfiit v oblasti také pracovníky zaji Èující první etapu biologick ch rekultivací. Na snímku v sadba stromkû v jedné z ãastí b valého lomu. Celá promûna krajiny, v jejímï závûru by mohlo b t vyuïití území jako lesoparku a zooparku, má b t dokonãena v roce 2015. Generální oprava se bude t kat lokomotiv E27 strojû dennû absolvuje v prûmûru kolem 120 provozních kilometrû. Aby nedo lo k zásahûm do tûïební ãinnosti, budou tak letos opraveny první dvû lokomotivy. V dal ích letech pak budou generální opravy pokraãovat vïdy po ãtyfiech aï pûti lokomotivách, podle provozních moïností. Generální opravy pak bude provádût na e divize SluÏby, spoleãnû s externím dodavatelem elektrotechniky, firmou CZ Loko, shrnuje Kastl s tím, Ïe opravy budou probíhat v b val ch strojních dílnách lomu DruÏba v Novém Sedle. V koneãném v sledku by pak mûly zajistit zachování funkãnosti elektrick ch dûlních lokomotiv aï do doby úplného vyuhlení loïiska. Elektrické lokomotivy o rozchodu 1435 milimetrû jsou v provozech firmy nasazeny jiï od 60. let minulého století, kdy nahradily star í techniky na rozchodu 900 mm. Ty navázaly na bohatou historii kolejové dopravy v lomech na Sokolovsku. Ta zaãala jiï v závûru 19. století, kdy byly budovány první úzkorozchodné tratû na tehdej ích lomech Libík a Gustav. Vedle zmiàovan ch 900 mm mûly rozchod také 700 milimetrû a uhlí na nich pfieváïely parní lokomotivy ve vagónech s dfievûn mi korbami. Generální oprava elektrick ch lokomotiv pfiitom není jedinou velkou finanãnû nároãnou akcí na divizi DruÏba. Jen v leto ním roce zde spoleãnost Sokolovská uhelná investuje témûfi 200 mil. Kã. Nejvût í ãást z nich smûfiuje do doplnûní dob vací technologie r padla KU300/19. Tato akce bude dokonãena v roce 2008. Jde o velkostroj zakoupen v severních âechách, kter se v tûchto dnech montuje na montáïním místû Marie, a následnû bude nasazen na kolejové technologii na skr vce. V budoucnosti zcela nahradí velkostroj K800, fiíká Zdenûk DraÏn, vedoucí oddûlení pfiípravy v roby divize DruÏba. Mezi dal ími investicemi v leto ním roce v provozech divize DruÏba je pak napfiíklad rekonstrukce hlavní ãerpací stanice lomu, pfiemístûní depa podsypn ch materiálû, nebo v stavba pfiíjezdové cesty k zakladaãi ZD 2100/11. 4
Za náv tûvu stojí i fiada ménû znám ch památek Vedle slavn ch hradû, které nav tûvují tisíce lidí, nabízí kraj i desítky dal ích památek. âasto v ak zûstávají oãím vefiejnosti ukryty a znají je jen odborníci nebo skalní patrioti. Jedním z tûch, jehoï jméno je silnû spjato s historií regionu, je karlovarsk archeolog Jifií Klsák. A právû jeho jsme se zeptali: Kam byste se vydal na rodinn v let vy? Místo, které se mnû osobnû hodnû líbí, je lokalita Smraìoch poblíï Mariánsk ch Lázní. Území plné moãálû s nádhernou pfiírodou a zbytky prakticky neznámé stfiedovûké tvrze. Je to taková zvlá tní krajina na náhorní planinû KDY KAM O PRÁZDNINÁCH Zámek KynÏvart po celé prázdniny dennû kromû pondûlí 9.30 aï 17.00 hod. mimofiádná v stava Poklady kynïvartského depozitáfie. 3. a 4. srpna Noãní prohlídky zámku od 20 do 22 hod. 24. srpna Nokturno, zámeck koncert v rámci 48. festivalu F. Chopina. Více informací: www.kynzvart.cz Hrad Beãov nad Teplou 21. - 22. ãervence Beãovské mumraje a historick jarmark, letos století páry a vynálezû. 28. ãervence Festival Mitte Europa, loutnov recitál Joachim Held. 22. srpna Svátek sv. Maura. Více informací: cestujeme.cz/becov Hrad Loket 21. ãervence W. A. Mozart, Requiem. 2. srpna Noãní prohlídka, Cestou po staletích. 18. - 19. srpna Rudolfínské slavnosti. 31. srpna Noãní prohlídka, Karel IV. na hradû. Více informací: www.hradloket.cz Trénink mlad ch golfistû na sokolovském hfii ti nedaleko Nimrodu, která je osídlena masoïrav mi rostlinami i fiadou dal ích zajímav ch rostlinn ch spoleãenstev. TakÏe, kdo má rád krásnou pfiírodu, toho bych vzal asi právû tam. Pokud má nûkdo rád památky, osobnû bych mu pak doporuãil hrad Skalná. Je to nádhern, pûvodnû románsk hrádek, kter je krásnou ukázkou staveb z ministeriálního období. Tedy z dob kolonizace Chebska. Expozice na hradû sice není Archeolog Jifií Klsák Zdarma odstartovat svou golfovou kariéru mohou dûti v ech zamûstnancû spoleãnosti Sokolovská uhelná. Neobvyklá nabídka, kterou pfiipravila firma spolu se sdru- Ïením odborov ch organizací a spoleãností Golf Sokolov sklízí znaãn úspûch. Na hfii tû jiï pfiilákala na est desítek mal ch hráãû. Zájem ze strany zamûstnancû firmy nás pfiíjemnû pfiekvapil. A doufám, Ïe bude je tû vût í, potvrzuje Radovan Tfie Àák, pfiedseda odborové organizace divize Zpracování. Nabídka se zrodila z pûvodní koncepce, se kterou firma pfied rokem hfii tû otevfiela. Prioritou se totiï mûl stát právû sport mládeïe. Dûti zamûstnancû tak mají zdarma nejen tréninky pod dohledem profesionálních trenérû, ale tfieba také zapûjãení holí, nebo míãkû na cviãném odpali ti, vypoãítává pfiedseda odboráfiû divize Zpracování. A zfiejmû neskonãí jen u toho. UvaÏuje se totiï o tom, Ïe dûti, které by mûly skuteãnû dobré v sledky, se v budoucnosti moïná doãkají i dal í podpory. V souãasné dobû jsou mladí hráãi zafiazeni pfiímo pod akciovou spoleãnost Golf Sokolov. Od nového roku by pak mûli pfiejít Ïádná, ale zvenku je to skuteãnû velmi dobfie zachovalá stavba, kterou stojí zato vidût. Do tfietice bych pak doporuãil tfieba tûdersk Hrádek na Îluticku, kter leïí na ostrohu nedaleko Ïelezniãní stanice Borek. Zachovaly se zde zbytky pfiíkopu, obvodového zdiva, i ãást hradního paláce, to v e v krásné pfiírodû. Zajímav je pak hlavnû sv m osudem. Byl totiï zniãen tûsnû pfied vypuknutím husitsk ch válek a stal do fiad golfového klubu, kter na hfii ti pûsobí. Za jak ch podmínek, to se zatím fie í. Nicménû i tady se budeme spoleãnû snaïit najít co nejlep í fie ení pro na e zamûstnance, konstatuje Tfie Àák. Podle toho je golf jedním ze sportû, kter proïívá razantní vzestup. Rychlej í rozvoj ale pofiád je tû brzdí to, Ïe kvûli nezbytnému vybavení je pfiístup k tomuto sportu trochu tûï í, neï tfieba k fotbalu, fiíká Tfie Àák, podle kterého je nabídka zamûstnancûm Sokolovské uhelné prvním krokem, kter by tuto situaci mûl zlomit. Minimálnû v tom, Ïe umoïní fiadû dûtí tento sport si vyzkou et a rozhodnout se, zda chtûjí dál pokraãovat. A uï jen to mûïe na hfii tû pfiivést fiadu mlad ch talentû. To ostatnû potvrzují i rodiãe, ktefií se rozhodli nabídky firmy a odborû vyuïít. Jedním z nich je napfiíklad Josef Kozák, strojník energetického zafiízení paroplynové elektrárny ve Vfiesové. Jak pfiiznává, o moïnosti, Ïe by jeho estilet syn mohl zaãít hrát golf v minulosti vlastnû ani neuvaïoval. Pfii lo to aï s nabídkou firmy, fiíká Kozák, podle kterého jde rozhodnû o dobrou my lenku. se tak jakousi pfiedzvûstí neklidn ch ãasû 15. století. Podobn ch památek je ale v kraji skuteãnû velmi mnoho. Tfieba zbytky hradu Bor engr n v Úboãí nedaleko Kyn perka. Z toho sice nezbylo skoro nic, ale zato jeho vyplenûní chebsk mi vojsky v roce 1452 je nejlépe zdokumentovan m dobitím hradu. A to natolik, Ïe dnes dokonce i víme, kolik ãeho útoãící vojsko snûdlo. V sousedství je navíc i zajímav Ïidovsk hfibitov... a takhle bychom mohli pokraãovat velmi dlouho. Kdo chce, podobn ch tipû v kraji najde tolik, Ïe mu vystaãí minimálnû na celé prázdniny. Nejnav tûvovanûj í památkou v regionu je jednoznaãnû hrad Loket. V kraji ale existuje i celá fiada dal ích míst, která pfiitom rozhodnû stojí za náv tûvu O golf je mezi dûtmi i rodiãi zájem Kluka to zatím baví, tak uvidíme, jestli mu to vydrïí. Aãkoliv se do dne ních dnû pfiihlásilo jiï pfies edesát dûtí, podle fieditele spoleãnosti Golf Sokolov Jaroslava Mühlhansela to rozhodnû neznamená, Ïe by nemûli anci i dal í. Zatím jsme kapacitnû schopni pfiijmout i dal í dûti, pokud o to bude zájem, fiíká Mühlhansel. Na podzim pak zfiejmû postupnû zaãne první dûlení dûtí podle hráãské úrovnû, které by v budoucnosti mûlo vykrystalizovat i v sestavení t mu, kter bude reprezentovat sokolovsk golf i na turnajích. Podrobnosti, jak by takov scénáfi mohl vypadat, ale budou pfiedmûtem dal ích jednání mezi klubem a spoleãností, dodává fieditel spoleãnosti Golf Sokolov. Tréninky dûtí zamûstnancû spoleãnosti Sokolovská uhelná probíhají na golfovém hfii ti zatím vïdy v úter a ve ãtvrtek. Ti z pracovníkû firmy, jejichï dûti mají o golf zájem, si mohou vyzvednout pfiihlá ku buì pfiímo na golfovém hfii ti v Sokolovû, nebo na kterémkoliv závodním v boru odborového sdruïení. Dal í potfiebné informace lze také najít na firemním intranetu. 5
FK Baník Sokolov pfiedstavil trenéry, prioritou letos bude druhá liga i dorost Nové obsazení trenérsk ch postû, i plány na nadcházející sezónu pfiedstavil vefiejnosti fotbalov klub Baník Sokolov. Ten letos zakonãil svou první sezónu v druhé lize a okofienil ji zcela neãekan m v sledkem. estou pfiíãkou v celkové tabulce. Zfiejmû nejv raznûj í t movou zmûnou je pfiíchod nového kouãe A t mu. Tím se stal Boris Koãí, dosavadní trenér Sparty Praha B, kter v minulosti sbíral zku enosti i v prvoligovém fotbalu. Z jeho trenérské kariéry je domácím fanou kûm zfiejmû nejznámûj í jeho kouãování plzeàské Viktorie, kterou Koãí dovedl aï do ligy. A bylo by hezké, kdyby se mi nûco podobného podafiilo i tady, fiíká ãerstv trenér Baníku A. Jak sám fiíká, první, na co se ale pfied startem nové sezóny nejvíce soustfiedí, je nezbytné doplnûní a zpevnûní t mu. Ten t m má dobré jádro, ale vidím tady i nedostatky, fiíká Koãí. Tomu v sestavû chybí pfiedev ím rychlí a ostfií krajní záloïníci a uvítal by i pfiíchod piãkového útoãníka. V souãasné dobû jiï máme vytipováno asi sedm perspektivních hráãû. Uvidíme ale, jak to dopadne v pfiípravû, shrnuje trenér, kter zároveà pfiipou tí, Ïe by se na soupisce A t mu mohli v budoucnosti objevit i nûktefií z mlad ch odchovancû klubu. Právû vût í spolupráce s mládeïí je i stûïejním bodem, kolem kterého se bude toãit leto ní sezóna v Baníku. Postavení mládeïnick ch t mû je v soutûïích znaãnû nevyrovnané a neumoïàuje tak udrïení úrovnû hráãû pfii prûchodu jednotliv mi kategoriemi. TakÏe v tomto smûru nás ãeká je tû velk kus práce, pfiiznává éf klubu Pavel MakoÀ. Prioritou v tomto ohledu pak jedno- Pod hradem o cenû Pod loketsk m hradem se smlouvalo o cenu nevûsty. Premiérov m pfiedstavením leto ní pfiehlídky Loketské kulturní léto totiï nebylo nic jiného, neï opera Bedfiicha Smetany Prodaná nevûsta. Na snímku generální zkou ka pfiedstavení Nov trenér A t mu muïû Boris Koãí znaãnû bude dorost, kter se musí dostat do vy ích soutûïí. Tomu, aby se Sokolov postupnû promûnil ve fotbalovou Mekku Karlovarského kraje, pak mají t mu pomoci dal í dvû nové posily v trenérsk ch funkcích. Do funkce trenéra B t mu a asistenta áãka pfii el z pfiíbramské Marily Oldfiich Abrhám a mládeï povede Vítûzslav Hejret, znám mimo jiné i ze svého pûsobení v sousedním Chebu. Podle toho bude klíãov m projektem hlavnû mládeïnická akademie, která by mûla zajistit jak sportovní, tak vzdûlávací pfiípravu mlad ch hráãû. V sledek musí b t takov, Ïe A t m bude Do Lokte se po roce vrací piãka svûtového motokrosu v kladní skfiíní klubu a B t m v kladní skfiíní mládeïe, shrnul zámûry na nejbliï í mûsíce Koãí. Podle managementu klubu tak pûjde v nadcházející sezónû skuteãnû o hodnû. Musíme potvrdit kvalitu a dobré umístûní A t mu, i zvednout ty dal í. To nebude jednoduché, ale vûfiím, Ïe uspûjeme, dodává MakoÀ. FK Baník Sokolov odehrál v uplynul ch mûsících svou první sezónu v druhé nejvy í soutûïi poté, co se t mu díky podpofie Sokolovské uhelné podafiilo získat soutûï od Pardubic. Po celkem ne- Èastném startu a propadu na samé dno tabulky se situace otoãila po v hfie nad Bystrcí v Brnû. Následnû t m vystoupal aï na estou pfiíãku soutûïe, kde zakonãil se ztrátou 18 bodû na vítûznou Viktorii ÎiÏkov. Vynikajícím zápasûm ostatnû odpovídala i atmosféra na stadiónu. Klub se totiï mûïe stabilnû chlubit jednou z nejvy ích náv tûvností v soutûïi, kdy na domácí zápasy chodí v prûmûru témûfi dva tisíce lidí. Ti v ichni se tak mohou tû it na jednu zásadní novinku. Aby klub podpofiil právû tyto skladní fanou ky, zlevní pro sezónu 2007-08 permanentky. A to na 300 korun za celou sezónu. Více informací o dûní v klubu najdete na jeho webov ch stránkách www.fksokolov.cz Z Baníku Sokolov aï do reprezentace Doslova historick úspûch má za sebou fotbalov Baník Sokolov. Úplnû poprvé se totiï mûïe pochlubit i vlastním zástupcem v reprezentaci. Tím se stala opora domácí branky, dvaadvacetilet obdivovatel Buffona a kufiecích steakû Josef Kubásek. Jeho zafiazení do národního t mu juniorû do 21 let je pfiedev ím velkou motivací pro mladé zaãínající hráãe a jednoznaãn m dûkazem, Ïe cesta na fotbalov Olymp vede i pfies FK Baník Sokolov. (foto Marsfoto - Markéta Koneãná) Loket pfiivítá motokrosovou elitu Ti nejlep í motokrosoví závodníci se po roce opût sjedou do Lokte. Od 28. do 29. ãervence se totiï na tamní trati pojede 11. závod seriálu mistrovství svûta ve tfiídách MX1 a MX2. Milovníci tohoto sportu se tak mohou tû it jak na vedoucího jezdce seriálu Joshuu Coppinse, tak na fiadu dal ích zvuãn ch jmen. Chybût by pak mezi nimi nemûli ani domácí jezdci. V sobotní ãásti zaãnou od ranních hodin volné tréninky, na které následnû naváïí kvalifikaãní závody. Veãer pak na náv tûvníky ãeká kulturní program zakonãen velk m ohàostrojem a laserovou show. To hlavní ale vypukne v nedûli, kdy po za- hfiívacích tréninkov ch jízdách odstartuje tûsnû pfied dvanáctou hodinou první závod v kategorii MX2, po kterém bude následovat elitní kategorie MX1. Ceny vstupného jsou pro nedûli, kdy probûhne závod Grand Prix, stanoveny na 500, na oba dny pak na 700 korun. V razná sleva je i letos nastavena pro dûti. Ty od 120 cm a do 15 let zaplatí pouh ch sto korun. BliÏ í informace o programu závodû i cenách vstupenek najdete na adrese: www.loketmx.com Motokrosové závody v Lokti probíhají dlouhodobû za podpory spoleãnosti Sokolovská uhelná, která je hlavním partnerem trati. (ilustraãní foto SU) Z KULTURY A SPORTU 17. 7. 2007 Sokolov - Staré námûstí Tel.: 352 324 714 GOTHIC TEUFEL Koncert a stfiedovûká hudba s tancem. Od 16.00 hodin 18. 7. 2007 Sokolov - terasa kinokavárny Alfa v Mûstském kulturním domû Tel.: 352 622 133, 352 324 715 TRIALOG JAZZ Koncert jazzové skupiny. Od 18.00 hodin 18. 7. 2007 Karlovy Vary - Hvûzdárna Tel.: 353 225 772 NA K ÍDLECH LABUTù A ORLA Pozorování noãní oblohy pro dospûlé a dûti od 9 let. Program je zamûfien na odbornûj í seznámení s objekty noãní oblohy. Od 22.00 hodin 19. 7. 2007 Mariánské Láznû - Mûstské divadlo Tel.: 354 622 036, 354 622 474 TO JSEM JÁ!!! Koncert - Recitál Renaty Drösslerové, ãeské hereãky a muzikálové zpûvaãky, která je právem naz vána knûïnou ansonu, zpívající lágry Marlene Dietrich. Klavírní doprovod: Jifií Pazour. Od 19.30 hodin 20. 7. 2007 Beãov nad Teplou - Hfii tû TJ Slavoj Tel.: 777 092 122 ROCK NIGHT Festival rockov ch kapel, koncert. Vystoupí: Uriah Heep Revival, Judas Priest Revival Praha, Ozzy Osbourne Revival Praha, Coda, Walda Gang a Vláìa afránek. MoÏnost ubytování v pfiilehlém kempu. Od 20.00 hodin 28. 7. 2007 A - Po tovní námûstí Tel.: 354 525 015 TRIO MIRIAM Koncert - Trio Miriam (keyboard, housle, flétna). Pofiádá ZU A + mûsto A. 28. 7. 2007 Kyn perk nad Ohfií - celé mûsto Tel.: 352 683 145, 602 833 596 DEN OH E Kulturnû-sportovní odpoledne pro celou rodinu - dûtské soutûïe, vodácké závody, rybáfiská technika, tfii kapely, vatra Ohfie, ohàostroj. Pofiadatel - Miroslav Volf. Od 14.00 do 24.00 hodin 28. 7. 2007 Franti kovy Láznû - v carsk dvûr Tel.: 354 202 277 VERNISÁÎ V STAVY: PAVEL CUPÁK + JOSEF FLEISCHMANN V stava obrazû a plastik v tvarníkû Pavla Cupáka a Josefa Fleischmanna, která bude trvat do 6. 10. 2007. 3. 8. 2007 Cheb - Hotel Ronak (areál campu) Tel.: 354 436 899 XAVIER BAUMAXA Folkov koncert nové hvûzdy ãeského folku (litvínovsk písniãkáfi, showman, performer, básník a provokatér). Od 20.00 hodin Cheb - Areál Krajinné v stavy v Poohfií (pfiírodní amfiteátr) Tel.: 354 440 302, 354 440 111 O BUBÁCÍCH A HASTRMANECH Divadelní zpracování pohádky Josefa Lady 4. - 5. 8. 2007 Sokolov - Stadion TJ Baník Tel.: 777 740 351, 607 726 375 SOKOLOVSK FFF DESETIBOJ SoutûÏ: Desetiboj - Ïeny, Desetiboj - muïi. Chodov - Kostel sv. Vavfiince Tel.: 352 665 330 VARHANNÍ RECITÁL JANA DOLEÎELA Koncert KPH. Vystoupí: Jan DoleÏal - varhany. Od 17.00 hodin Karlovy Vary - Restaurace Malé Versailles Tel.: 353 228 097 SWING STUDIO KARLOVY VARY Koncert oblíbené karlovarské hudební skupiny SWING STUDIO Karlovy Vary. Jazz, swing aj. Od 20.00 hodin Ostrov - Horní hrad (Hauen tejn) Tel.: 774 161 714, 775 128 820 NOâNÍ PROHLÍDKA Oblíbená hradní akce, pfii níï uvidíte star hrad v novém svûtle a usly íte dávné pfiíbûhy v neobvyklém podání Viktora Braunreitera. Hrad samotn pak oïiví spolek ermífiû Savioli a ohnivci ze skupiny Almasapejama. Od 21.00 hodin 9. 8. 2007 Franti kovy Láznû - Divadlo BoÏeny Nûmcové Tel.: 354 207 440-1, 354 542 641 JÁRINKY Koncert dámské krojové kapely. Od 19.30 hodin éfredaktor: Ing. Radim Kamler Redakãní rada: pfiedseda Ing. Jifií Radosta, ãlenové Ing. Josef Michalsk, Vladislav Podrack Adresa redakce: Kanceláfi G, Staré námûstí 69, 356 00 Sokolov Kontakty: redakce@emcgroup.cz Produkce: EMC, a. s., tel.: 251 091 211 Vydává: Sokolovská uhelná, právní nástupce, a. s. Registrace: MK âr E 12592