âeského SVAZU CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU ROâNÍK XX. B EZEN 2013 âíslo 1 Z OBSAHU: Seriál: Jak se Ïije ãesk m chovatelûm masného skotu XX. díl Genetické hodnocení plodnosti u masného skotu Kontroly oznaãování a evidence V sledky projektu Interbeef a plán aktivit na rok 2013 Pastva mnoïství, kvalita, v hody...
Vážené chovatelky a chovatelé, i přesto, že je téměř čtvrt roku už za námi, dovolte mi, abych Vás všechny v tomto roce pozdravil a popřál Vám mnoho pracovních i osobních úspěchů. Pevně věřím, že období telení či jeho převážnou část, které je v chovech masného skotu se zimními měsíci neodmyslitelně spjato, jste úspěšně zvládli a že stejně tak úspěšný bude i zbytek chovatelského roku. V kontrastu s tímto přáním je však skoro tradicí, že úvodník každého prvního zpravodaje není příliš optimisticky laděn a ani v tomto roce tomu nebude jinak. Důvodem k tomu jsou obavy z toho, jak bude daný rok vypadat z pohledu dotací, které velkou měrou ovlivňují ekonomickou úspěšnost Vašich chovů. Byť se summit Evropské rady Evropského parlamentu počátkem února konečně dohodl na podobě rozpočtu a mohou tedy pokračovat jednání okolo podmínek definitivní podoby společné zemědělské politiky pro další období, kalí tuto jinak pozitivní informaci fakt o výrazném snížení objemu peněz, které by měly plynout do Programu rozvoje venkova (PRV). Celkové snížení těchto prostředků se odhaduje okolo 20 % oproti současnému období, což v kontextu zvýšení obálek PRV v jiných zemích není pro naše zemědělce dobrá zpráva. Obdobně to vypadá s platbami pro oblasti LFA, které by nově měly být vypláceny nejenom na TTP, ale na všechnu zemědělskou půdu, čímž logicky dojde ke snížení sazby. Abychom však nebyli pouze pesimisty, přímé platby se by měly v následujícím období udržet na celkem dobré výši, v přepočtu by sazba měla být někde okolo 250 EUR/ha. Hlavním posláním našeho svazu je však odborná problematika, a proto mi dovolte několik slov o ní. Jarní období bylo dlouhá léta spojeno s prvními výběry a aukcemi mladých plemenných býků. Nově od letošního roku toto již neplatí, neboť v tuto chvíli první turnus, který začal již v druhé polovině února, máme už za sebou. Hlavním smyslem této změny bylo pružněji reagovat na poptávku po plemenných býcích, která je v počátkem roku poměrně silná a doposud musela být pokrývána dovozem býků ze zahraničí. Dobrá kvalita býků a slušný zájem kupců v prvním turnusu naznačily, že rozšíření počtu turnusů na čtyři, byl krok správným směrem. Zda časnější nabídka tuzemských býků skutečně omezí importy býků ze zahraničí, však budeme moci objektivně zhodnotit až po skončení turnusu druhého. Než se nadějeme, dubnové kolo bude zde, a proto na jiném místě tohoto zpravodaje najdete termíny výběrů na odchovnách i chovatelů. U třetího turnusu je uveden zatím pouze přehled termínů na odchovnách. Kalendář výběrů u chovatelů najdete v dalším čísle zpravodaje a na internetu. Velmi intenzivně probíhají i přípravy na další národní výstavu hospodářských zvířat. I když ani zde není situace ohledně financí úplně ideální, věříme, že se požadovaný příspěvek od chovatelů negativně na zájmu chovatelů výrazněji neprojeví a že expozice masného skotu bude na obdobné úrovni jako v předchozích letech, tedy čítající zhruba 250 kusů pokud možno všech masných plemen. Na počátek března je naplánováno další jednání výstavního výboru, kde bychom se měli v jednání opět o kus posunout. O podstatných novinkách vás poté budeme samozřejmě včas informovat. Chovatelům kupujícím býky přeji dobrý výběr a pevnou ruku při dražbách, prodávajícím chovatelům pak úspěšné ekonomické zhodnocení jejich dlouhodobé šlechtitelské práce. Na výběrech býků či na jiných chovatelských akcích se s vámi na viděnou těší Kamil Malát
OBSAH ãasopis âeského svazu chovatelû masného skotu Praha ãíslo 1/2013 roãník XX. Aktuálnû... 4 Aktivity âschms 2012/2013... 5 Jak se Ïije ãesk m chovatelûm masného skotu... 6 Zemûdûlská a.s. V ina Ing. Jifií ulc: Bez dobrého kolektivu to nejde... 6 Náv tûva u skalick ch masn ch simentálû... 11 VyuÏití inseminace ve stádech masného skotu... 14 Genetické hodnocení plodnosti u masného skotu... 18 Plemenné hodnoty a jejich správné vyuïívání v chovu masného skotu... 22 Skot, kter se u nás nepase: Black hereford... 25 Kontroly oznaãování a evidence... 28 V sledky projektu Interbeef a plán aktivit na rok 2013... 30 Semináfi Aktuální problémy v chovech masného skotu jiï potfietí... 34 Kontrola uïitkovosti v roce 2011 porovnání v sledkû ve Francii a âeské republice... 36 Pastva mnoïství, kvalita, v hody...... 40 Základní v bûry plemenn ch b kû rok 2013... 44 Pfiehled nejlépe hodnocen ch b kû v I. turnusu 2013... 46 Galerie nejlépe hodnocen ch b kû I. turnus... 48 Zmûna selekãních kriterií pro v bûr b kû... 50 Termíny základních v bûrû a draïeb v roce 2013... 52 Recept Lasagne alla bolognese... 54 pfiedseda: Ing. Miroslav Vráblík Budovatelská 1096, 374 01 Trhové Sviny email: vrablik@cschms.cz, tel.: 724 007 863 fieditel: Kamil Malát Tû nov 17, 117 05 Praha 1 email: info@cschms.cz, malat@cschms.cz, tel.: 724 007 860 tajemník: Ing. Pavla Vydrová Tû nov 17, 117 05 Praha 1 email: vydrova@cschms.cz, tel.: 724 229 094 plemenná kniha, fakturace: Anna Stará Krátká 167, 410 02 Lovosice email: stara@cschms.cz, tel.: 724 073 641 Adresa svazu Tû nov 17, 117 05 Praha 1 Tel.: 221 812 865 e-mail: info@cschms.cz, www.cschms.cz âíslo úãtu: 123459399/0800 IâO: 00536903 DIâ: CZ00536903 Kontakty na pracovníky svazu inspektofii svazu: západní âechy Karel Melger Velké Dvorce 64, 348 06 Pfiimda email: melger@cschms.cz, tel.: 602 445 453 stfiední a severní âechy ing. Hubert Herrmann Matou ova 10, 150 00 Praha 5 email: herrmann@cschms.cz, tel.: 724 057 090 jiïní âechy ing. Vít âepelák Horská 69, 381 01 âesk Krumlov email: cepelak@cschms.cz, tel.: 724 007 861 v chodní âechy Jan Kopeck fieditel plemenné knihy Osík 201, 569 67 Osík u Litomy le email: kopecky@cschms.cz, tel.: 724 007 862 Morava Bc. Radek Dobe Voskovcova 2, 779 00 Olomouc email: dobes@cschms.cz, tel.: 724 073 640 Titulní strana hlavní fotka: Salerské plemenice na chovu pana Karla Hodonického (foto: Karel Melger) Titulní strana malá fotka: Charolais na chovu pana Zatloukala (foto: Karel Melger) Vnitřní obálka Herefordské stádo na farmě v Boleboři (foto: Karel Melger) Vydavatel nenese odpovûdnost za údaje a názory autorû ani jazykovou správnost pfiíspûvkû. Zpravodaj âschms je zapsán v evidenci MK âr pod evidenãním ãíslem MK âr E 14344. Tisk: Ekonoprint, Praha www.ekonoprint.cz Neprodejné. Pro ãleny âschms a PK zdarma. 3
Aktuálnû, Národní v stava hospodáfisk ch zvífiat Brno 2013 Koncem loàského roku jsme na na ich webov ch stránkách zvefiejnili podmínky k úãasti na pfiipravované národní v stavû hospodáfisk ch zvífiat, která se bude konat v termín 27. 30. 6. 2013 v Brnû. Interaktivní pfiihlá ku, kde jsou uvedeny podmínky pro úãast, vãetnû tûch finanãních, a kterou je moïné vyplnit pfiímo v poãítaãi, je k dispozici na na ich stránkách na adrese: www.cschms.cz/doc_homepage/211_prihlaska.pdf Koneãná verze podmínek se nijak nezmûnila a koresponduje s informacemi zvefiejnûn mi pfied ãasem na na em webu a v prosincovém zpravodaji. To znamená v pfiípadû dopravy zaji Èované organizátorem je potfieba poãítat s úhradou ãásti nákladû spojen ch s dopravou max. do v e 1000 Kã/vystavené zvífie (net ká se telat vystaven ch jako doprovod matky); veterinární zkou ky a stravování a ubytování (kromû nocování v areálu v stavi tû) bude kompletnû v reïii kaïdého chovatele. Seznam nabídek vhodného ubytování v okolí v stavi tû vãetnû uvedení orientaãních cen najdete taktéï na na em webu. DÛvodem pro tyto nepopulární kroky je zejména nejasná v e státní dotace z MZe, která vïdy podstatnou mûrou zaji - Èovala financování expozice hospodáfisk ch zvífiat. I pfies tyto problémy probíhají intenzivní pfiípravy na pofiádání v stavy a vûfiíme, Ïe zájem chovatelû o v stavu bude i pfies úsporná opatfiení vysok. Novinkou by také mûlo b t pfiesunutí v ech hospodáfisk ch zvífiat (s v jimkou koní) do pavilonu P, pfiiãemï rozsah expozice masného skotu by mûl zûstat na obdobné úrovni jako v roce 2011, tj. cca 250 kusû. Na poãátek bfiezna (av ak po uzávûrce tohoto ãísla zpravodaje) je naplánováno dal í jednání v stavního v boru. Pokud dojde k jak mkoliv zmûnám, budeme vás neprodlenû informovat na svazovém webu. âesk svaz chovatelû masného skotu dûkuje tímto firmám Zoetis âeská republika, s.r.o. a Agrotrans s.r.o., které se staly partnery a sponzory na eho svazu v rámci pfiipravované v stavy. Získané finanãní prostfiedky budou pou- Ïity na zabezpeãení expozice masného skotu. Vûfiíme, Ïe v ãet firem není koneãn a Ïe se jejich poãet do doby konání v stavy je tû roz ífií. V roãní ãlenská schûze 2013 I pfiesto, Ïe nezaãalo je tû ani jaro, jiï nyní si mûïete do sv ch diáfiû poznamenat termín a místo konání podzimní v roãní ãlenské schûze. Termín akce: 10. 11. záfií 2013 (úter a stfieda), místo: Hotel Skalsk DvÛr. První den jako tradiãnû probûhne blok semináfiû, druh den pak vlastní ãlenská schûze. Leto ní v roãní ãlenská schûze je volební, a proto dáváme termín konání vûdût v takto velkém pfiedstihu, aby byla úãast ãlenû s volebním právem (fiádní ãlenové âschms) co nejvy í. V souladu se stanovami, dojde na dal í ãtyfileté období k volbû pfiedsedy svazu a ãlenû revizní komise. Na fiádn prûbûh voleb bude pfiizván notáfisk dohled. Seznam nov ch ãlenû svazu a plemenné knihy od 20. 11. 2012 do 12. 2. 2013 Agroeko-chov, s.r.o., Míkovice, ádné + PK CH Stfiední kola zemûdûlská a veterinární Lan kroun, ádné + PK MS Koleno Andrej, Ing. PhD., Hlohovec, Zájmové VSACKO HOVùZÍ a.s., Janová, PK CH Tau ek Ivan, â. Budûjovice, PK CH Novák Jan, Smyslov, ádné + PK LI véda Jan, Bc., Crhov, ádné + PK PI VIMA Trade s.r.o., â. Budûjovice, ádné + PK MS a LI NADE, s.r.o., Krásno, ádné + PK CH Klusáãek Stanislav, Suchdol nad LuÏ, ádné + PK LI Fi ar Filip, âeská Tfiebová, ádné + PK LI Bulva Jaroslav, Mladostov, Zájmové Jan Danko DASO spol. s r.o., Lobzy, ádné + PK CH Raus Josef, KromûÏdice, ádné + PK BA Bouãek Miloslav, De enice, ádné + PK AA Matou ek Radek, Raãice, PK CH Zemûdûlské obchodní druïstvo Stra ice, PK CH Tich Josef, Koblasko, Zájmové Pirkl Jifií, âeská Tfiebová, Zájmové 4
Prosinec 3. 12. pracovní schûze inspektorû (Hradi tko) 3. 12. v roãní ãlenská schûze Svazu marginálních oblastí, Horomûfiice (Malát) 5. 12. pracovní jednání komise pro lechtûní, Ú tûk 12. 12. jednání pfiedstavenstva a dozorãí rady âmsch a.s. (Malát, Vráblík) 15. 12. jednání Klubu chovatelû plemene salers ve Stachách 19. 12. vánoãní v bor v restauraci Aston (Praha) Dal í prosincové aktivity: Jednání s âeskou rozvojovou agenturou o budoucí moïné spolupráci Tisk a rozeslání 4. ãísla svazového zpravodaje spoleãnû s PF 2013 Administrace a vyplácení dotací na kontrolu uïitkovosti Informování o dotaãní politice a zdravotních opatfieních t kajících se masného skotu Obchodní ãinnost export skotu Leden 2. 1. pracovní schûze inspektorû (Hradi tko) 3. 1. pfiedná ka Chov krav BTPM, trvale udrïitelné obhospodafiování a vyuïívání TTP a ekonomika chovu, KlouÏovice Ch nov (Vráblík) 4. 1. vypofiádání pfiipomínek k návrhu novely nafiízení vlády ã. 60/2012 (tzv. ãl. 68) (Malát) 10. 1. zasedání roz ífieného Grémia rad pfiedsedû plemenn ch knih schválení návrhu na zmûnu selekãních kritérií pro v bûr domácích b kû do plemenitby a ãásteãná úprava podmínek pro odchov b kû u chovatelû (Pojedy) 10. 1. jednání v boru âschms v roce 2013 + jednání s pracovní skupinou z VÚÎV Praha na téma Interbeef (Pojedy, Buãick Ml n) 11. 1. jednání na téma administrace národních dotací, MZe (Malát) 21. 1. pfiedstavení koncepãního materiálu MZe Strategie pro rûst ãeské zemûdûlství a potravináfiství v rámci Spoleãné zemûdûlské politiky EU po roce 2013, MZe (Malát) 21. 1. jednání se zástupci ASZ (Malát, Vráblík) 22. 1. jednání klubu chovatelû plemene belgické modrobílé 23. 1. pfiedná ka Chov krav BTPM, trvale udrïitelné obhospodafiování a vyuïívání TTP a ekonomika chovu, Dolany (Vráblík) 24. 1. ustavující schûze klubu chovatelû plemene wagyu 24. 1. pfiedná ka Chov krav BTPM, trvale udrïitelné obhospodafiování a vyuïívání TTP a ekonomika chovu, Prostûjov (Vráblík) 24. 1. semináfi Aktuální problémy v chovech masného skotu III (hotel Tfii vûïiãky, StfiíteÏ u Jihlavy) 28. 1. jednání k problematice zafiazení podpory ET do PRV, MZe (Malát) 29. 1. pfiedná ka Chov krav BTPM, trvale udrïitelné obhospodafiování a vyuïívání TTP a ekonomika chovu, Hrádek u Ústí nad Orlicí (Vráblík) 30. 1. jednání se zástupci spoleãnosti Jihoãesk chovatel a.s. k moïnostech spolupráce (Malát, Vráblík) 29. 1. pfiedná ka Chov krav BTPM, trvale udrïitelné obhospodafiování a vyuïívání TTP a ekonomika chovu, Vûtrn Jeníkov (Vráblík) Dal í lednové aktivity: Pfiíprava, zpracování a odeslání dat do mezinárodního hodnocení Interbeef Administrativa spojená s BOZP a PO Aktualizace plemenn ch hodnot a databáze sluïby webkump Administrace ãlensk ch poplatkû na rok 2013 Pfiíprava lechtitelského programu Dexter Pfiíprava na NVHZ (stánky, reklamní pfiedmûty, tiskoviny) Obchodní ãinnost export skotu Únor 4. 2. pracovní schûze inspektorû (Hradi tko) 14. 2. jednání v boru âschms roku 2013 (Hradi tko pod Medníkem) 15. 2. jednání Klubu chovatelû plemene gasconne (Buãick Ml n) 18. 2. zahájení prvního turnusu v bûrû plemenn ch b kû 19. 2. jednání kulat stûl MZe k problematice SZP (Vráblík) 20. 2. jednání k tématu reïimu jakosti zemûdûlsk ch produktû a potravin, MZe (Malát) 21. 2. pfiedná ka Chov krav BTPM, trvale udrïitelné obhospodafiování a vyuïívání TTP a ekonomika chovu, Klatovy (Vráblík) 28. 2. 1. chovatelsk den masného simentála na farmû ve Skalici firmy MOVIS-AGRO AK spol.s.r.o. (slovensk chovatel a ãlen âschms) Dal í únorové aktivity: Pfiíprava materiálû pro první ãíslo svazového zpravodaje 2013 Zvefiejnûní katalogû k v bûrû plemenn ch b kû Administrace ãlensk ch poplatkû na rok 2013 Administrativa spojená s pfiípravou na NVHZ Aktivity âschms 2012/2013 5
Jak se Ïije ãesk m chovatelûm masného skotu Zdravím v echny chovatele a ostatní ãleny Svazu, v dne ním ãísle jsme pro vás pfiipravili reportáïe ze dvou spoleãností. První je z prostfiedí firmy Zemûdûlská a.s. V ina se sídlem ve Star ch Bukách, která obhospodafiuje pûdu a chová plemeno limousine v podhûfií na ich nejvût ích hor Krkono. Druhou spoleãností, kterou vám pfiedstaví Ing. Pavel Káãer, je slovenská MOVIS-AGRO, AK, spol. s r.o., která se zab vá chovem plemene masn simentál. Od roku 2007 je zájmov m ãlenem âschms a je rovnûï zapojena do ãeského systému v konu kontroly uïitkovosti. Do Hodonína, je to ze Skalice, kde má spoleãnost sídlo, co by kamenem dohodil (cca 13 km). Pfiíjemné ãtení vám pfieje Pavla Vydrová REPORTÁŽ Z CHOVU: Jméno/název: Zemědělská a.s. Výšina (ředitel Ing. Jiří Šulc, zootechnik Milan Fekiač a kolektiv spolupracovníků) Počet zaměstnanců: 19 Obec: Staré Buky Okres: Trutnov Nadmořská výška: 500 m (nejvyšší vrchol Hranná 552 m nad m.) Chované plemeno: limousine (LI), kříženky limousine Členem svazu: od konce roku 2006 V plemenných knihách: limousine Základní stádo: 330 ks + 6 býků v přirozené plemenitbě (2 budou dokupovat) Zemědělská půda: cca 1600 ha z toho 1250 ha TTP EKO zemědělství: ne Účast na výstavách: ne WEB: ne Zemûdûlská a.s. V ina Ing. Jifií ulc: Bez dobrého kolektivu to nejde Staré Buky, zapadlá vesniãka v podhûfií Krkono, která se doslova táhne nûkolik kilometrû podél silnice a je tfieba projet v echny tfii její ãásti (dolní, stfiední i horní), neï se dostanete na koneãnou, toãnu autobusu a dál uï jsou jen pastviny, lesy a na kopci areál b valého Státního statku. Z internetov ch stránek obce se mûïete dozvûdût, Ïe zdej í drsnûj í podnebí je ovlivàováno stínem Krkono. Pfiíroda je zde aï polodivokého rázu a místní lesy jsou vyhledávan m houbafisk m rájem. Pfii tro e tûstí pr mûïete zahlédnout tlupy muflonû, divoãákû i jelenû. Je ale konec ledna, romantika se moc nekoná, leto ní zima je na zdej í pomûry sice mírná, ale i tak mûïe nûkoho zaskoãit hustû padající sníh a silnice, která není pod snûhovou nadílkou témûfi vidût. Li ky tu dávají dobrou noc, je tu krásnû a v létû to musí b t opravdová idylka. Z okolních návr í, z vût í ãásti zalesnûn ch, s nejvy ím vrcholem Hranná (552 m n. m.) pfiehlédnete pr celé panorama v chodních Krkono, od Kotle pfies âernou horu, Studniãnou, SnûÏku a R chory, Královeck piãák, Vraní hory i Jestfiebí hory se Îaltmanem. Za dobré viditelnosti dohlédnete na západním obzoru aï na Je tûd s vysílaãem, ale dnes není (pfies husté snûïení) vidût ani na pár desítek metrû. I tak je moïné si pfiedstavit tu nádheru, stohlavá stáda skotu plemene limousine a jeho kfiíïencû, která na zdej í pastviny z jara vyhánûjí zamûstnanci místní spoleãnosti Zemûdûlská a.s. V ina. Středisko Staré Buky čistokrevná plemenice (foto: Pavla Vydrová) Z historie podniku Státní statek Hajnice byl transformován na Zemûdûlskou a.s. V ina v roce 1994. PÛvodnû se hospodafiilo v katastrech okolních obcí, ale po pfievodu zûstaly hospodáfiská stfiediska pouze tfii: Staré Buky (sídlo spoleãnosti), StfiítûÏ a Kohoutov, kter je vyuïíván pouze na ustájení v zimním období. Po Státním statku zbylo tisícihlavé stádo dojnic plemene âestr. Situace byla kritická, nebyly finanãní prostfiedky, pfiestalo se dojit, a aby se nezru il cel podnik a lidé nepfii li o práci, tak jsme zaãali v roce 1998 pomalu s pfievodn m kfiíïením na plemeno limousine. Základní stádo 6
tehdy ãítalo kolem 500 hlav, vysvûtluje zootechnik a dodává: V té dobû jsme ani nepfiem - leli, které masné plemeno zvolit, limousine byl dobfie dostupn a zdál se do místních podmínek dobrou volbou a to se ãasem také potvrdilo. Pfied vstupem âr do EU mûla spoleãnost ekonomické a finanãní problémy stejnû jako spousta jin ch zemûdûlsk ch podnikû v podhorsk ch oblastech. Vstupem âr do EU pfii la nová dotaãní pravidla a bûhem nûkolika málo let se spoleãnost ekonomicky stabilizovala. Ing. Jifií ulc pfii el do podniku v polovinû bfiezna roku 2004. V dobû mého nástupu do funkce byla uï spoleãnost rozjetá, sice na tom byla ekonomicky patnû, protoïe dotaãní podpory byly minimální, ale kmenové stádo bylo v relativnû dobrém zdravotním stavu. Skladba stáda byla je tû pomûrnû dost pestrá, protoïe pfievodné kfiíïení je samozfiejmû bûhem na dlouhou traè. Musím pfiiznat, Ïe díky vyplácení podpor se zaãal podnik rozvíjet a i kdyï pravidla nejsou vïdy nastavena zcela objektivnû, tak nám pfiinesla slu né v nosy z dotací, které se zpûtnû vrátili do podniku, aè uï na louky, pastviny, do rostlinné v roby a pfied tfiemi lety i do staveb a posléze i do technologie. Bylo moïné nakoupit nové traktory, Ïací mechanismy pro údrïbu luk a pastvin, mulãovaã aj. Velká ãást finanãních prostfiedkû byla pouïita na nákup pozemkû. Adept na eskové zatřídění SEUROP (foto: Pavla Vydrová) Zakládáme si na kvalitní senáïi Hned od prvopoãátku se zamûfiili na v robu piãkové senáïe, která je, dle slov pana fieditele, základem úspûchu a na jejíï kvalitû si opravdu zakládají. Zaãalo se nákupem senáïního vozu Pottinger, následovala koupû 9 m Ïacího mechanismu, dusaãe senáïe a moderního vybíracího zafiízení do senáïních jam. Velk dûraz je samozfiejmû kladen na to, aby senáï nebyla zaplísnûná a nehnila, protoïe od její kvality se odvíjí dobré reprodukãní schopnosti a dobr stav odchovávan ch telat. Toho je dosaïeno pouïitím osvûdãen ch konzervaãních prostfiedkû a precizní práce v ech lidí podílejících se na sklizni. Celkové ztráty telat (vãetnû MN) se pohybují do 10 %, coï je v tûchto podmínkách, kde se dosahuje ztráty i 15 %, dobr v sledek a jsou s ním spokojení (zootechnik i pan fieditel). U ostatních kategorií zvífiat jsou úhyny ve v i okolo 1 %. Co se t ãe preventivní péãe o zdravotní stav zvífiat, tak jsou na tom velice dobfie, protoïe se plo nû a s pfiedstihem vakcinují v echny bfiezí krávy, coï je samozfiejmû spojeno s nemal mi finanãními náklady, ale má to návratnost v dobrém zdravotním stavu telat. V roba hovûzího masa, speciálnû v krm b kû, není bez zapoãtení dotací ziskovou záleïitostí a nikdo ji v této republice nedokáïe dostat do plusu, pokud nerozpustí v nos dotací AEO a dal í podpory pfiímo na kategorie skotu. V krm jateãn ch zvífiat sice není ziskov, ale má to jeden efekt k nezaplacení, zamûstnáte lidi, coï je v této oblasti velice dûleïit m faktorem. Osobnû si myslím, Ïe je to cesta vedoucí dopfiedu, protoïe Areál střediska Střítěž (foto: Pavla Vydrová) 7
Středisko Střítěž výkrm býků (foto: Pavla Vydrová) nikdo neví, co nás jiï v novém rozpoãtovém období EU od roku 2014 ãeká. Není na í vizí dûlat jen zástav a prodávat ho do zahraniãí, není cílem podnik minimalizovat. Pfiistoupili jsme i k fiadû investic, které byly z pohledu souãasnosti vynalo- Ïeny nadstandardnû, ale dali jsme lidem práci a snad to v budoucnu nûkdo ocení, fiíká pan fieditel ulc a doplàuje: Po osmi letech intenzivní práce je zde na v stupu velmi slu ná kvalita v ech kategorií skotu chovan ch na V inû, coï potvrzuje zájem obchodních partnerû a prodejní ceny. Podnik z pohledu ãísel Podnik hospodafií na 1600 hektarech, z toho cca 1000 ha je ve vlastnictví spoleãnosti a akcionáfiû a zbytek je v pronájmu. Trvalé travní porosty se rozkládají na 1250 ha a 350 ha je orná pûda (150 ha obilovin, 50 ha fiepky a 55 ha kukufiice a na zbytku stfiídají oves nebo nechají pûdu ladem). Celkem je na podniku v prûmûru 900 ks zvífiat v ech kategorií, z toho základní stádo se pohybuje kolem 330 krav. Jedná se o uzavfien obrat stáda, dokoupilo se pouze nûkolik ãistokrevn ch jalovic plemene limousine. Prvních 5 ãistokrevn ch jaloviãek zakoupili do chovu v roce 2007 od Papáãkov ch z Farmy Kali tû s.r.o., jedné z nejlep ích farem s chovem plemene limousine v âeské republice. Následoval nákup 2 dal ích jaloviãek na aukci na OPB Cunkov, které pocházely ze stejného chovu. V souãasné dobû mají 8 vlastních 100% LI plemenic. Telí se v prûbûhu celého roku, 2/3 do konce kvûtna a poslední tfietina pak do konce kalendáfiního roku. Porody b vají bezproblémové a tûch s asistencí je do 5 %. Brakuje se roãnû kolem 50 ks krav (15 20 %) a otelí se pfiibliïnû stejn poãet jalovic, ãímï se udrïuje obrat stáda na stejné úrovni. Natalita se pohybuje kolem 105 %. B ci v pfiirozené plemenitbû V souãasné dobû má podnik 6 plemenn ch b kû, ale pro nastávající sezónu bude nezbytné pofiídit dal í dva, protoïe v loàském roce byl jeden b k nucenû odporaïen a jeden byl vyfiazen pro neplodnost. Ve stádû bude v leto ním roce poprvé pûsobit jejich vlastní b ãek z loàského odchovu u chovatele. V souãasné dobû jsou v podniku tito plemenní b ci: Pavlínek Vodensk (ZLI 601) narozen v roce 2007, nejlépe ohodnocen b k pfii základním v bûru v âr 92 bodû za exteriér (viz galerie nejlep ích; Zpravodaj âschms 2/2008), syn IONESCA (ZLI 268). Urban z BukÛ (LIP 807), syn Pavlínka Vodenského a zmiàovan b ãek z vlastního odchovu, kter se narodil v roce 2011 (62 bodû za exteriér). Láìa z Kali tû (LIP 224), kter se narodil v roce 2003, je to tedy desetilet b k a stále velmi dobr a v konn plemeník (63 bodû za exteriér). Renoar ze Lhotky (LIP 502), narozen v roce 2008 a pochází z odchovu u pana Pirkla. Byl ocenûn 78 body za hodnocení exteriéru pfii základním v bûru. Tango z Cunkova ET (ZLI 876) se narodil v roce 2010 na Farmû Kozák s.r.o. a pfii základním v bûru získal 72 bodû za exteriér. Marián VFU (ZLI 451) narozen v roce 2004 na ZP Nov Jiãín a získal 82 bodû za exteriér. Zakladatelé chovu: Hut (LIP 089), ale fiíkali mu Ferda, narodil se v roce 1998 a koupili ho, kdyï mu byli tfii roky. Ferda byl úplnû 1. b kem v pfiirozené plemenitbû a na chovu pûsobil od sezóny 2001 aï do roku 2009, kdy byl vyfiazen. 8 Stádo za hustého sněžení (foto: Pavla Vydrová)
Jeans z Kali tû (ZLI 332) narozen v roce 2001, povaïovan za opravdového zakladatele chovu, byl vyfiazen v roce 2011 (bylo mu 10 let) a jednalo se o opravdu vynikajícího a spolehlivého plemeníka (80 bodû za exteriér pfii základním v bûru). Na V inû jsou zatím vûrní nákupûm ãesk ch b kû, jediného francouzského plemeníka, kter byl na chov pofiízen, museli dát bohuïel pro neplodnost na jatka. Více se mûïete o jednotliv ch b cích (napfi. jejich RPH a PH) dozvûdût v databázi plemenn ch b kû na webov ch stránkách Svazu (www.db.cschms.cz). Inseminace se v podniku nevyuïívá, dostateãné mnoïství kvalitních b kû ve stádû obstará v e potfiebné a zvolen systém zootechnikovi plnû vyhovuje. V roce 2007 mûli ambice vyzkou et v hody embryotransferu, ale z 10 pfienosû byl bohuïel úspû n pouze jeden a vysoké náklady s tím spojené je od dal- ích pokusû odradily. Produkce plemenn ch b ãkû V leto ním roce mají první dva b ãky na odchovnû, drïme palce, aè projdou úspû nû testem a mûïeme se tû it na jejich pfiedvedení pfii základním v bûru druhého turnusu na OPB v Osíku u Litomy le. Z loàského roku mají prvního vlastního b ãka z vlastního odchovu: Urban z Buku (LIP 807, 62 bodû za exteriér), kter bude v leto ní sezónû pûsobit na domácí pûdû. Produkce jateãn ch b kû Na v krm b kû je v podniku, zcela logicky, kladen opravdu velk dûraz. PoráÏejí se do 24 mûsícû vûku (nûco málo do 21 mûsícû) o prûmûrné hmotnosti 830 kg s pfiírûstkem od narození 1,10 1,15 kg. PfiírÛstek závisí na celé fiadû faktorû, od porodu pfies odstav aï po zafiazení do skupiny, v bûru vhodn ch vrstevníkû a precizní práci krmiãû. Jsou skupiny, které mají celoïivotní pfiírûstek kolem 1,20 kg, najdou se i jedinci s pfiírûstkem Středisko Střítěž nová hala (foto: Pavla Vydrová) 1,40 kg, coï je úctyhodná hodnota kdyï si uvûdomíme, v jak ch pomûrnû nároãn ch podmínkách jsou zvífiata chována, Ïe jsou 6 mûsícû pod matkou na pastvinû a pak teprve roztfiídûni do skupin s intenzivnûj ím v krmem. V ichni b ci jsou po dosaïení poráïkové hmotnosti (respektive vûku) zpenûïováni na jatkách TORO Hlaveãník. Zootechnik si vïdy pohlídá zafiazení jateãnû opracovan ch tûl do tfiíd zmasilosti SEUROP. Po Pavlínkovi (ZLI 601), kter je nositelem opravdu dobrého osvalení, bylo jiï 5 b ãkû zafiazeno do nejvy í Středisko Staré Buky stará stáj (foto: Pavla Vydrová) eskové tfiídy. Zhruba 25 % jateãn ch b kû se dostane do tfiídy E a zbyl ch 75 % do tfiídy U", doplàuje zootechnik Do podhûfií prostû maso patfií, i kdyï jsou zde obtíïnûj í podmínky. Vyfiazené krávy, jalovice a pfiípadnû zástav jdou z 90 % na export. Krmivová základna Co se t ãe krmivové základy, tak jsou zcela sobûstaãní. Slámu z obilovin vyuïívají jako stelivo do hluboké podest lky (4000 ks balíkû po 300 kg za sezónu) a fiepkovou prodávají jako ener- 9
getické palivo. V prûbûhu zimního odchovu se hluboká podest lka vyhrnuje ze stájí, navozí na polní hnoji tû, nechá uzrát a pak se rozmetá zpût na pole a zaorá. I to je, dle slov pana fieditele, spojeno s pomûrnû vysok mi náklady (70 Kã/100 kg), ale tento postup je zcela logick a správn, jak pro zlep ení struktury pûdy, tak jejího zásobení. Obilí si dávají na vlastní krmn fond do VKS âervená Hora, kde jim míchají rot pro v krm b kû. Z vlastních zdrojû je 65 % smûsi a ostatní komponenty se dokupují (sója, fiepka), ãímï se náklady na 100 kg rotu vy plhají k 600 Kã. V minulém roce byl zakoupen míchací krmn vûz (Luclar) pro b ky, kter si pan fieditel velmi pochvaluje. Nepostradatelnou souãástí KD pfii v krmu b kû je také kukufiice, která je sice drahá, ale b ci po ní perfektnû rostou. V dne ní dobû, kdy je na trhu nepfieberné mnoïství hybridû vhodn ch do konkrétních podmínek, je moïné dosáhnout slu ného v nosu i na úpatí Krkono. V posledních letech míváme kolem 55 ha vlastní kukufiice, fiíká pan fieditel. SenáÏe se vyrábûjí z luk a pastvin v podmínkách urãovan ch dotaãními pravidly pro horské oblasti. Strojov park Podnik má 9 star ích traktorû Zetor, 1 nov Zetor 120, 2 traktory John Deer a 1 trakor Lamborghiny, kompletní sklízecí linku TTP Ïací maãkaã 9 m Pottinger, senáïní vûz Pottinger, lis John Deere, nahrabovák a obracák. Dále krmn vûz Luclar, rozdruïovaã balíkû slámy, manipulátor JCB a nakladaã Locust. SklizeÀ obilí je zaji Èována sluïbou. Nové stáje PÛvodní klasické vazné kravíny byly na stfiedisku v Bukách pfiedûlány svépomocí na volné ustájení, zvífiata jsou zde klasicky rozdûlena do skupiny (velké kotce) a v rámci moïností je tento systém dostaãující a plnû funkãní. Druhé stfiedisko je na StfiíteÏi, kde byly rekonstruovány velké kravíny a pfiestavûna v krmna prasat na v krmnu b kû pfii vyuïití financí z Projektu rozvoje venkova. Vlastní investice Majitelé Zemûdûlské a.s. V ina mají zcela logicky pomûrnû vysoké nároky a pfiedstavy o tom, jak by mûl jejich vlastní zemûdûlsk podnik fungovat. Podafiily se zrealizovat komplexní rekonstrukce stájí stfiediska StfiíteÏ, vyasfaltovat ãást stfiediska StfiítûÏ, vybudovat elektrické brány i kamerov systémy a v neposlední fiadû nakoupit kvalitní stroje. T m je základ úspûchu To v echno kolem, co vidíte venku a ve stájích, je v sledkem mnoha let intenzivní práce dobrého t mu lidí. Samozfiejmû máme za sebou spousty neúspûchû a tahanic, to je logické a lidské, ale já mám ze své pozice moïnost srovnání. Pracoval jsem mnoho let v kraji, v úplnû jin ch podmínkách, které jsou s podhûfiím Krkono nesrovnatelné. Je tfieba mít kolem sebe ikovné lidi, a takov kolektiv, jak je tady, takov mám za svou kariéru poprvé, zakonãuje pfiíjemné posezení fieditel spoleãnosti pan Ing. Jifií ulc. Co fiíci závûrem, kdyï tu pomyslnou teãku udûlal velmi hezk m zpûsobem sám pan fieditel? Vstup do EU jim umoïnil nadechnout se a udûlat druh krok, a tak mi nezb vá, neï celému kolektivu zamûstnancû Zemûdûlské a.s. V ina popfiát, aby to teì uï byla jen kondiãní procházka v pfiíjemném tempu, pfii pevném zdraví a aè se jim ve stínu Krkono dafií! 10 Kolektiv zaměstnanců (foto: archiv firmy)
REPORTÁŽ Z CHOVU: Jméno/název: Movis AGRO, AK, spol. s r. o. Počet zaměstnanců: 10 Obec: Skalica, Slovenská republika Kraj: Trnavský Nadmořská výška: cca 180 m. n. m. Chované plemeno: masný simentál Členem svazu: od konce roku 2007 V plemenných knihách: masný simentál Základní stádo: 150 matek Zemědělská půda: 771 ha, z toho 685 orné půdy EKO zemědělství: ne Účast na výstavách: ano WEB: www.movis-agro.sk Náv tûva u skalick ch masn ch simentálû Firma Movis AGRO, AK, spol. s r.o. ve Skalici pozvala poslední únorov den irokou chovatelskou vefiejnost na den otevfien ch dvefií na svoji farmu. To je ideální pfiíleïitostí pro alespoà krátké pfiedstavení této v souãasnosti asi nejlep í slovenské masné farmy, která je rovnûï aktivním ãlenem na eho svazu. Historie masného simentála se ve spoleãnosti Movis ve Skalici pí e od roku 2005, kdy zakoupili základní stádo i mladá zvífiata. Rok 2005 mûïeme ale nazvat spí e restartem tohoto stáda, neï jeho zaãátkem. V letech 1993 a 1994 byla v rámci americké pomoci stfiední Evropû importována do Vrádi tû piãková simentálská embrya. Z nich vzniklo velmi zajímavé a pro nás zcela nepfiíbuzné stádo. 14 originálních linií reprezentovalo Ameriku v oãích EvropanÛ. Majitelé vytvofiili zvífiatûm vysoké renomé, ale Mladí býčci určení do plemenitby (foto: Marián Dukes, Slovenský Chov) je otázkou, zda chovatelé mohli jiï v té dobû ocenit vysoce funkãní zvífiata, která se ale vymykala tehdej ímu obrazu masného simentála. Já sám jsem v roce 2001 importoval prvního inseminaãního b ka z tohoto stáda do âeské republiky Stádo ve společnosti MOVIS dnes čítá 150 čistokrevných matek (foto: Marián Dukes, Slovenský Chov) 11
Ing. Ivan Nemčovský přebírá ocenění za druhé místo 8. ročníku soutěže NAJ slovenský chov (foto: Marián Dukes, Slovenský Chov) (AGSK SIR SKALICA 2149 ZSI 144) a pak nûkolik let pfiesvûdãoval chovatele o jeho pfiednostech. âas nám dal zapravdu a ukázal, Ïe kvality skalického stáda jsou reálné. Mléãnost, rámec, konãetiny a kvalitní vemena jsou vlastnosti, které zdobí tento chov i dnes. Ing. Straka, jednatel Movisu, zachránil toto stádo v roce 2005 ve stavu, kter nebylo moïno nazvat ideálním. Pfiíbuzenská plemenitba v raznû ohroïovala dal í moïn rozvoj a rovnûï zdravotní stav byl limitující. Na podzim roku 2007 jsem byl osloven tehdej ím zootechnikem ing. Chocholáãkem s prosbou o spolupráci. Ta trvá dodnes a troufnu si fiíct, Ïe zejména zásluhou ing. Nemãovského, kter nahradil ing. Chocholáãka po jeho odchodu koncem roku 2007, se dnes jedná o jedno z nejlep ích simentálsk ch stád v b valém âeskoslovensku. JestliÏe jsme v roce 2007 dûlali pfiipafiovák na 39 krav, tak letos se otelí ve Skalici jiï 150 plemenic. V první fázi jiï na podzim roku 2007, byla do stáda pfiilita nová, nepfiíbuzná krev z dánsk ch linií. Pro zachování pûvodního charakteru stáda jsou od roku 2008 pouïívání i b ci s ãistû americk m pûvodem. Snahou majitelû je zachovat dva smûry, kter mi se stádo bude dále rozvíjet. Prvním je udrïení pûvodních americk ch linii v ãistokrevné podobû. I za tímto úãelem byl do stáda zafiazen vynikající b k Movis Sixtín (77 bodû za exteriér) po legendû chovu b kovi New Fredy. Druh m smûrem lechtûní a selekce, je vybudování moderního evropského chovu. Za tímto úãelem se v roce 2009 importovalo od ãesk ch chovatelû 46 jalovic. Ze stejn ch dûvodû se ve stádû pouïívají piãkov ãe tí i dán tí plemeníci a v poslední dobû i inseminaãní genetika z Anglie. âást stáda je potvrzena genetick mi testy jako homozygotnû bezrohá, a tak je poãet narozen ch rohat ch telat, i pfies pouïívání rohat ch b kû, mal a nepfiesahuje 5 %. Ve stádû se intenzivnû inseminuje a jalovice se pfiipou tí ve dvou vlnách. Vût ina v 15 16 mûsících a mimosezonní zvífiata ve vûku 2 let. Chov u el za posledních 7 let obrovsk kus cesty. Stádo je za cenu velk ch chovatelsk ch obûtí ozdravené od IBR a v leto - ním roce bude tohoto viru pro- 12 Nejlepší kráva plemene masný simentál CIPRIANA (SK 800375202) s býčkem nar. 15.12.2011 po inseminačním býkovi VINGEGAARD COLORADO P (foto: Marián Dukes, Slovenský Chov)
Úvodní slovo ředitele ČSCHMS Kamila Maláta na chovatelském dni ve Skalici (foto: Pavel Káčer) Plemenný AGSK SIR SKALICA 2149 (ZSI 144) býk ze skalického chovu (foto: Pavel Káčer) sté. Prodávají se první plemenné jalovice a kaïdoroãnû se zaãíná odchovávat kolem 30 plemenn ch b kû pro slovensk, ale uï i pro ãesk trh. Stávající poãet 150 otelen ch plemenic hodlají majitelé zv it aï na 200 kusû. Doslova revoluãním krokem a milníkem byl rok 2011, kdy bylo celé stádo zapojeno do ãeského systému kontroly uïitkovosti a v poãtu plemenn ch hodnot. V ichni úãastníci velmi vydafieného chovatelského dne se mohli na vlastní oãi pfiesvûdãit o kvalitách tohoto chovu. Více Sál během dopoledního bloku přednášek byl zaplněn do posledního místečka (foto: Pavel Káčer) Jedním z přednášejících na semináři byl také Jan Kopecký z ČSCHMS (foto: Pavel Káčer) neï 80 úãastníku ze slovenské, ale i ãeské chovatelské vefiejnosti se po velmi kvalitních dopoledních pfiedná kách odebralo na prohlídku farmy. Chovatelé mûli moïnost posoudit úroveà odchovu na nûkolika vûkov ch kategoriích jalovic. Mimochodem velmi se diskutovalo nad vhodností zapou tût jalovice jiï v 14 mûsících vûku. Pfiednosti jednotliv ch uïitkov ch smûrû a linií si mohl kaïd osahat pfiímo na jednotliv ch plemenicích a jejich telatech. ZaslouÏené uznání sklidila i pfiipravenost farmy na chovatelsk den. Celé setkání se nadprûmûrnû povedlo a velmi dûstojnû prezentovalo obrovskou práci odvedenou ve Skalici v poslední dobû. Odpolední prohlídka stáda firmy MOVIS (foto: Pavel Káčer) M m osobním dojmem je, Ïe pro nás v âesku mûïe b t tento chov pfiíkladem hned v nûkolika smûrech. Jasná orientace na inseminaci a genetick pokrok, intenzivní odchov jalovic, vûle a zájem majitelû posouvat chov dopfiedu, orientace na objektivní hodnocení a propagaci chovu. To jsou pfiíklady postupû a zásad, které bohuïel obãas u na ich chovû postrádáme. Po b cích z americk ch Bushov ch embryí se u nás jiï narodilo 842 telat a toto ãíslo se bude asi dále zvy ovat. Jde totiï o genetiku, která má potenciál na im chovûm pfiinést uïitek. A o to pfiece nejvíce jde. 13
VyuÏití inseminace ve stádech masného skotu Ing. Jan tráfelda, Natural, spol. s r. o. TrÏní produkce masn ch stád se realizuje vesmûs sezónnû na podzim a skládá se z trïeb za zástavové b ãky, jalovice nepotfiebné do obratu stáda a za vyfiazené jateãné krávy. Rozhodující jsou trïby za prodan zástavov skot. Vyfiazování krav by mûlo b t co nejniï í. Hospodáfisk v sledek chovaného stáda je ovlivàován ãtyfimi základními faktory: Kvalitou ustájení v zimû a klimatick mi pomûry bûhem celého roku vãetnû rozloïení sráïek MnoÏstvím a kvalitou krmiv v zimním období a kvalitou a mnoïstvím pastvy v létû O etfiováním stáda a jeho managementem Zvolen m plemenem, zpûsobem plemenitby a kvalitou genetiky Plemenáfisk mi prioritami chovatele masného stáda jsou: 1. Reprodukce Pfiejeme si mít od kaïdé krávy roãnû jedno tele, narozené sezónnû v dobû pfiedjafií, je tû bûhem pobytu stáda v zimovi ti. Kráva, která nezabfiezne do následující sezóny, spotfiebovává krmiva a zvy uje tak náklady. ProtoÏe ale nedá následující rok tele, chybí chovateli pfiíslu né trïby. Vût inou proto volí cestu poslat jalovou krávu po skonãení pastvy na jatky. 2. RÛstová schopnost telat Plemenáfisky je moïné zvy ovat rûstovou schopnost v bûrem b ka do plemenitby. V ichni b ci z ãeského chovu mají vypoãtenou hodnotu pro pfiím efekt. Tato hodnota je udávána relativním ãíslem a pohybuje se vût inou od 70 do 130, pfiiãemï prûmûr je 100. Plemenné hodnoty jsou oddûlenû vypoãítávány pro hmotnost telat 120 dnû, 210 dnû a 365 dnû. Pro v bûr b ka z hlediska rûstové schopnosti jeho telat jsou nejdûleïitûj í jeho plemenné hodnoty 210 a 365 dnû, tj. období ve kterém dochází k prodeji telat. 3. Osvalení telat Jedná se o dûleïit znak, neboè dobfie osvalená telata se snadno prodávají a chovatel dosáhne vy í realizaãní cenu. Plemeníka pro stádo proto vybíráme i podle plemenné hodnoty pro osvalení, hodnocené lineárním popisem. Praxe ukazuje, Ïe národní systém hodnocení exteriéru a v poãet plemenn ch hodnot je zcela funkãní stejnû tak, jako plemenné hodnoty pro pfiím nebo maternální efekt. 4. Matefiské vlastnosti krav I zde mûïeme plemenné hodnoty vyuïít. Tak zvaná plemenná hodnota pro matefisk (neboli maternální) efekt nám fiíká, jak dobr mi matkami jsou dcery konkrétního b ka. Tento znak je ovlivnûn tím, jak se peãuje kráva o tele. V znamná je samozfiejmû i mléãnost matky, neboè zhruba 10 litrû mléka rezultuje v 1 kg pfiírûstku telete. Pro v poãet maternálního efektu b ka jsou rozhodující hmotnosti telat dcer b ka váïené ve 120 dnech. Ty právû nejvíce vypovídají o mléãnosti dcer b ka. Pokud tedy shrneme v e uvedené plemenáfiské informace: Do plemenitby vybíráme b ka hlavnû podle plemenn ch hodnot pro pfiím a matefisk efekt a pro osvalení. lechtûní a selekci chovatel masného skotu realizuje tfiemi cestami: 1. Selekce krav ve stádû Vyfiazujeme nezabfiezlé krávy a krávy s dlouh m mezidobím. TéÏ vyfiazujeme krávy, které jsou 14
patn mi matkami, mají málo mléka a odstavují se od nich malá telata. Potfiebná je i selekce na povahové vlastnosti. Zbavme se krav nervózních, plach ch, neovladateln ch nebo dokonce agresivních. Selekce u krav má charakter negativní a ovlivní tedy pouze sníïení neïádoucí variability ve stádû. 2. Nákup b kû do pfiirozené plemenitby íká se, Ïe b k je pûlka stáda. Z hlediska lechtitelského pokroku je to v ak 70 80 %. Zájemci nakupují b ky masn ch plemen buì na odchovnách, nebo pfiímo z odchovu od chovatele. Po skonãení v bûru do plemenitby mají k dispozici bodové hodnocení b ka, jeho v sledky v odchovu i na farmû pûvodu a rovnûï plemenné hodnoty. To je fiada informací, které lze pfii nákupu b ka vyuïít. Je to i dûvod, proã jsou ãe tí b ci o okolo 1000 eur draï í neï v napfi. v sousedním Nûmecku. Nedoporuãujeme vybírat b ky podle ceny a uï vûbec nenakupovat do komerãních masn ch stád levné b ky ze zahraniãí. Zde platí: u etfiil jsem korunu, abych následnû ztratil korun deset. Nelze ale v ak doporuãit opaãn extrém, kdy se nûkolik kupujících nechá unést vynikajícím zevnûj kem b ka v den aukce a soutûïíce mezi sebou, vyïenou aukãní cenu nesmyslnû vysoko. 3. Inseminace Tato komerãními chovateli neprávem opomíjená nebo pfiímo zavrhovaná metoda plemenitby má ohromné pfiínosy. V inseminaci totiï pûsobí ti nejlep í z nejlep ích (a taky vût inou nejdraï í) b ci. Mají vysoké plemenné hodnoty pro pfiím i matefisk efekt. Jejich telata tedy v bornû rostou a jejich dcery jsou kvalitní matky. Pfii prohlídce stáda masn ch krav s telaty na pastvû obvykle uï pouze vizuálnû odli íte telata po inseminaci od telat po pfiirozené plemenitbû. Podívejme se proto na vyuïití inseminace v masn ch stádech podrobnûji. Inseminace z pohledu zootechnického Obvykl hlavní protiargument zní: nemáme uliãku, nemáme fixaci, nemáme lidi na nahánûní krav, fiíje nemûïeme vyhlídat. To jsou ov em zástupné dûvody, protoïe personál dûlá, Ïe se to nemûïe zajistit, ale ve skuteãnosti to nechce. KaÏdá farma masného skotu pfiece potfiebuje naháàku, uliãku a fixaci nikoliv kvûli inseminaci, stádo je tfieba manipulovat pfii povinn ch zdravotních zkou kách, vakcinacích, odstavu telat a nebo jen pfii oddûlení krávy v pfiípadû potíïí pfii porodu. Je v ak pravdou, Ïe oddûlování krav v fiíji a jejich fixace pro inseminaci je pracovní operací navíc pro chovatele nebo stájníka. Proto se ãasto pouïívá synchronizace fiíje plemenic na jedno nebo dvû píchnutí s následnou inseminací celé skupiny. Pokud se tato metoda prakticky osvûdãuje v konkrétním chovu, nelze ji zavrhnout. Je v ak tfieba vzít v úvahu vy í náklady na veterináfie a na hormonální pfiípravek. Pokud po synchronizaci fiíje plemenice dobfie zabfieznou, je vyhráno. Hor í je nízké zabfieznutí, nejen z hlediska ekonomického. Velk poãet plemenic se vrátí s následnû za 21 +/ 2 dny znovu do fiíje. Kdo z nás by chtûl b t na místû b ka, kdy bûhem 4 dnû si Ïádá jeho sluïby tfieba 10 nebo i 20 plemenic? Velmi perspektivní technologií v zimovi tích masn ch krav se stávají samopoutací krmné zábrany. Plemenafiící stáda, kde inseminace je nezbytn m hybatelem genetického pokroku, se bez samopoutaãek prakticky neobejdou. Inseminaãní praxe je v této technologii snadná. Chovatel si v období zapou tûní trochu ráno pfiivstane. V klidu pfied ranním krmením sleduje skupinu krav po otelení. Krávy, na které ostatní skáãou, jsou spolehlivû v fiíji. Poznamenáme si tedy jejich u ní ãísla nebo je oznaãíme barevnû. Pak se zaveze krmení, plemenice se zapoutají. Inseminace mûïe snadno probûhnout pfiímo v krmi ti, bez jakéhokoli ru ení stáda. Inseminace z pohledu ekonomického Protiargument je: Inseminaãní dávky a platba za úkon jsou drahé. Proã za to platit, kdyï bez starostí v e snadno zajistí plemenní b ci? Porovnejme to s inseminací: Inseminaãní dávka opravdu kvalitního b ka pro komerãní stáda stojí kolem 200 Kã. Inseminaãní úkon 120 Kã. Po inseminaci zabfiezne okolo 50 % plemenic 15
(krávy + jalovice). Náklad na inseminaci je tedy 200 + 120 = 320 Kã. Náklad na zabfiezlou pfii 50% bfiezosti pfiedstavuje 320 x 2 = 640 Kã po b kovi v inseminaci. Hle! Inseminace nám pfiinese zabfiezlou levnûji neï pfiirozená plemenitba. V komerãních stádech se samozfiejmû bez b kû neobejdeme. Platí heslo: inseminace popohání genetiku stáda, b ci to doskoãí a jistí bfiezost. Samozfiejmû známe pfiípady nízké bfiezosti po inseminaci. Ale kaïd rok máme také ne Èastné chovatele, kter m b k ve stádû zklamal a nezabfiezla ani jedna kráva. A to uï je ekonomická katastrofa. Proto doporuãujeme ideální model. V zimovi ti, jakmile krávy pfiicházejí do fiíje, soustavnû inseminovat. B ky pouïít na doskok a zafiadit je do stáda aï souãasnû s vyhnáním na pastvu.do inseminaãních stanic se vybírá a nakupuje cca 1 % top Budeme tedy kalkulovat: Cena plemenného b ka je 80 000 Kã a jeho jateãná cena po vyfiazení je 40 000. Náklady na plemenitbu jsou tedy 40 000 Kã, rozloïené na ãtyfii roky prûmûrnû pûsobícího b ka v plemenitbû pfiedstavují 10 000 Kã za rok. Cena krmného dne b ka je 60 Kã na den. Tedy zhruba 22 tisíc Kã za rok. Jeden rok plemenitby b ka je tady zatíïen nákladem 32 tis. Kã. Poãítaje od b kû mlad ch aï po star í, v prûmûru dobfie potentní plemenn b k zajistí bfiezost 32 plemenic. To my leno v systému sezónního pfiipou tûní od zaãátku s odebráním b ka ze stáda do 30. ãervna bûïného roku. Suma sumárum, jedna zabfiezlá plemenice po b kovi v pfiirozené plemenitbû je nákladovû 1000 Kã. nejlep ích b kû z odchoven nebo pfiímo od ãesk ch, pfiípadnû zahraniãních chovatelû. Je skoro nemoïné mít ve stádû v pfiirozené plemenitbû stejnû kvalitního b ka jak mi jsou b ci v inseminaci. A kdyï, tak máte jednoho a v nabídce inseminace je jich cel katalog. Dobfie provûfiení plemenní b ci se spolehliv mi plemenn mi hodnotami podle potomstva jsou základem individuálního, resp. korekãního propafiovacího plánu. Pro konkrétní plemenici lze vybrat nejvhodnûj- ího b ka, coï umoï- Àuje pouze inseminace. Závûreãné praktická doporuãení Krmte v bornû (kukufiiãná siláïí nebo jádrem) va e krávy po otelení! Je tfieba podpofiit jejich tûlesnou kondici! Kráva musí dávat dostatek mléka pro tele. A zároveà po ní chceme, aby zabfiezla co nejdfiív po porodu. Ne etfiete a krmte své krávy po porodu, jako by to byly krávy dojné. Naopak etfiete s krmením pfied porodem. Krmná dávka typu slamnaté seno, Ïádné jádro ani siláï vám pfiinese malá telata a snadné porody. Pfii plánování rekonstrukce nebo nové stáje vsaìte svoje peníze do samopoutacích zábran minimálnû v sekci krav po otelení. Spolupracujte s plemenáfiskou firmou, která má dobr masn program. Vyberte si svého masného konzulenta. DÛkladnû prostudujte katalog b kû masn ch plemen skotu a vyberte si b ky pro vás optimální. Na cenû ne etfiete! A inseminujte. Spolupracujte se schopn m inseminátorem nezáleïí na tom, je-li firemní, privátní nebo je to inseminující veterináfi. DÛleÏit je v sledek v zabfieznutí. Jako chovatel máte moïnost absolvovat inseminaãní kurz, pofiídit si vlastní kontejner a provádût si inseminaci ve svém stádû sám. Ve vhodném ãase, kdy to va e plemenice potfiebují. V sledek se pak zcela jistû dostaví. 16
Česká firma Natural, spol. s r. o.: Největší nabídka inseminačních dávek býků masných plemen v ČR V nabídce ID 125 býků 15 masných plemen Pro čistokrevnou plemenitbu špičková genetika z domácích i zahraničních zdrojů Genetická bezrohost NATURAL CHAROLAIS Z francouzského programu Charolais Optimal: Novinka: Voltaire ZIT 100 (Necessaire x Harnois) vhodn na jalovice Na jalovice: Cabar P ZTI 712 (Uno P x Habit), Urfé ZTI 891 (Oural x Hasting), Pagnol ZTI 711 (Indice x Bastia), Ulysse ZTI 246 (Nelson x Ciel), Voimo ZTI 718 (Natur x Diego), Virtuose ZTI 722 (Soprano x Liberte), Artois ZTI 900 (Ternois x Jacquart), Trezegoal ZTI 889 (Jumper x Agronome), Unico PP ZCH 942 (Roosevelt x Helsinki), Virgil Pp ZTI 085 (Le Rebel x Helsinki) Simon P ZTI 761 Na krávy: Tamilly ZTI 567 (Magenta x Ficus), Carnot Pp ZTI 558 (Virgil x Jumper), Tanzanien ZTI 890 (Lakanal x Ibiscus) a dal í Program Naturalu: Jock Pp ZCH 556 (Impair x Diminutif) na jalovice skvûle provûfien 137 otelen ch dcer, Jeron m ZCH 539 (Impair x Exeden), Romeo Pp ZTI 590 (Vizir P x Novotel) Testace: Simon P ZTI 761 (Bajor P x Big Mac P), Stanley Pp ZTI 633 (Unico P x Damon) sleva 50 % na testaci LIMOUSINE Hinz PP ZLI 921 (Hergen P x Lorenzo P) vítûz Lipsko 2011, Recif ZLI 739 (Otan x Echo), Unique ZLM 053 (Nelombo x Highlander), Vigny Pp ZLI 535 (Paycheck P x Jordy), Ubu ZLI 740 (Ocean x Farceur), Bolide Pp ZLI 551 (Ryde Uranos P x Nenuphar), Malibu ZLI 295 (Jabot x Farceur) a dal í Hinz PP ZLI 921 v echno potomstvo bude bezrohé BLONDE d AQUITAINE: Polled Rex Pp ZBA 621 (Unit P x Eda) a dal í, HEREFORD: novinka Terry HRF 405 (Homer x Ideal) a dal í, BELGICKÉ MODROBÍLÉ, PIEMONTESE, PARTHENAISE, AUBRAC, GALLOWAY, GASCONNE, SALERS, HIGHLAND, WAGYU Na poïádání Vám rádi kompletní nabídky za leme. Ke staïení na: www.naturalgen.cz NATURAL MASNÝ SIMENTÁL Columbus PP ZSI 719 (Leon P x Celebrity Chief P), Turbo Tommy PP ZSI 710 (Western P x Celebrity Chief P), Lango August PP ZSI 829 (Unesco P x Impuls P), Prima PP ZSI 507 (Ulrick P x Trinidad P), Hoeness PP ZSI 816 (United P x Hillmann P) top 1 Nûmecko Testace: Tuareg PP ZSI 805 (Sirius P x UlrickP), Ucker P ZSI 927 (Atlantis P x Ginger P) 50 % sleva na testaci ABERDEEN ANGUS Prima PP ZSI 507 snadné porody, 100% bezrohost Red Piper ZAA 798 (Aldhouseburn Karlos D218 x MVF Stockman 15), Lockerley Legend F612 ZAA 889 (Nightingale Dalriach A061 x Idvies Jeser Eric A057), Beeston Predator ZAA 887 (Wedderlie Netmark A281 x Shadwell Black Brigand Z092), MR Brazilian ZAA 934 (The Moss Florian B284 x Netherton Fabulous Cruz Y300), Smuggler ZAA 759 (Catrionas Elisand x Jakarta), Team ZAA 829 (Playboy red x Sharpshooter), Paul red ZAA 682 (Kreol x Red lazy Hobo), Saten red ZAA 788 (Noris Red Polmer x Monline Red 7 U-Trend 701) a dal í Natural, spol. s r.o. www.naturalgen.cz natural@naturalgen.cz objednavky@naturalgen.cz tel.: 257 740 348, fax: 257 740 550
Genetické hodnocení plodnosti u masného skotu Veselá Z., Vostr L., Svitáková A. Plodnost je jednou z ekonomicky nejdûleïitûj ích uïitkov ch vlastností v chovu masného skotu. Pfiesto u nás prozatím nebyl vyvinut systém pro genetické hodnocení této ekonomicky v znamné skupiny vlastností. DÛvodem je pfiedev ím její obtíïné sledování a vyhodnotitelnost, které se v raznû li í od plemen dojeného skotu. Ve svûtû je v souãasné dobû plodnost masného skotu hodnocena pfiedev ím jako takzvaná plodnost matefiská. Genetické hodnocení matefiské plodnosti bylo vyvinuto napfiíklad Irsku ãi Velké Británii, kde jsou vlastnosti plodnosti hodnoceny víceznakov m animal modelem zahrnujícím tfii korelované vlastnosti: délku mezidobí (dûdivost 0,09 pro plemeno Aberdeen Angus AA, 0,04 pro Limousin LI a 0,1 pro Simmental MS), dlouhovûkost (resp. poãet otelení za Ïivot) plemenic (dûdivost 0,13 AA, 0,07 LI a 0,03 MS) a vûk pfii prvním otelení (dûdivost 0,22 AA, 0,26 LI a 0,17 MS) a v Dánsku, kde je pfiedpovídána plemenná hodnota pro délku mezidobí. V voj systému pro genetické hodnocení plodnosti masného skotu v âeské republice je v znamn také z mezinárodního hlediska, neboè je to jedna ze skupiny znakû, které jsou v budoucnu plánovány pro zahrnutí do mezinárodního hodnocení masného skotu v rámci Interbeef. Pro genetické hodnocení matefiské plodnosti máme k dispozici databázi polního testu, kterou vede âschms a v souãasnosti je vyuïívána pouze pro pfiedpovûdi plemenn ch hodnot pro rûstové vlastnosti a obtíïnost telení. V této databázi jsou v souãasné dobû k dispozici údaje o 333 tisících zvífiat. V grafu 1 jsou znázornûné poãty otelení v rámci jednotliv ch rokû. Z grafu je patrné, Ïe poãty otelení v databázi polního testu vzrûstaly aï pfiibliïnû do roku 2003, kdy do lo k jejich poklesu, kter trvá aï do roku 2012 (rok 2012 v ak je tû není v databázi Graf č. 1: Počty otelení podle roku v rámci jednotlivých plemen polního testu kompletní). K nejvût ímu poklesu poãtû otelení dochází u plemene Hereford. Naopak lehce vzrûstající tendenci vykazuje plemeno Charolais. Skuteãností, kterou si pfii vyhodnocování matefiské plodnosti (pfiedev ím vûku pfii prvním otelení a délky mezidobí) musíme uvûdomit, je to, Ïe telení masného skotu je v raznû sezónní záleïitost. Tuto skuteãnost si mûïeme graficky znázornit na následujícím grafu (graf 2), kter ukazuje poãty otelení podle jednotliv ch mûsícû v rámci jednotliv ch masn ch plemen. Z grafu je patrné, Ïe nejvy í poãet otelení je dosahován v mûsíci bfieznu, zatímco v mûsících záfií a fiíjen jsou poãty otelení minimální. Toto souvisí pfiedev ím s organizací chovu masného skotu, tak aby vût ina telat byla odchovávána v dobû pastevního období. Graf č. 2: Poãty otelení podle mûsíce v rámci jednotliv ch plemen Vlastnosti matefiské plodnosti V souãasné dobû jsou podle zahraniãní literatury ke genetickému hodnocení plodnosti masného skotu nejãastûji vyuïívány tfii vlastnosti: 1. Vûk pfii prvním otelení 2. Mezidobí mezi prvním a druh m otelením 3. Dlouhovûkost plemenic 18
1. Vûk pfii prvním otelení V následujícím grafu mûïeme vidût poãty prvních otelení v závislosti na vûku matky. Z grafu je patrné, Ïe nejãastûji se prvotelky telí ve vûku 3 let, v znamná je i skupina prvotelek, které se telí po dosaïení dvou let vûku (coï je mimo jiné ovlivnûno raností jednotliv ch plemen) a dále plemenic, které pravdûpodobnû nezabfiezly a vûk pfii jejich prvním otelení byl odsunut do dal í sezóny ve vûku ãtyfi let, resp. nûkolik pfiípadû ve vûku pûti let. 2. Mezidobí Pro úãely genetického hodnocení matefiské plodnosti je bûïnû vyuïívána délka mezidobí mezi prvním a druh m otelením. I tato vlastnost vykazuje znaãnou sezónnost, jak je patrné z grafu 4. Graf ã. 4: Rozdûlení ãetností podle délky mezidobí mezi prvním a druh m otelením Graf ã. 3: Poãty prvních otelení v závislosti na vûku matky Vûk pfii prvním otelení je velmi v znamnû ovlivnûn sezónností a také organizací chovu v rámci jednotliv ch stád. Napfiíklad plemenice, které se otelí v chovech, které uplatàují pouze sezónní telení v rámci jednoho období v prûbûhu roku, jsou znev hodnûné, ve srovnání s plemenicemi, které se otelí v chovech, které sezónní telení nepraktikují, ãi vyuïívají v rámci roku více období pro telení. Pro úãely genetického hodnocení je proto tato vlastnost dále upravována tak, aby nedocházelo k v e zmínûnému znev hodnûní a zkreslení. BûÏnou praxí je pfiidûlit plemenicím bodové hodnocení 0, ãi 1. Prvotelky, které se otelí v niï ím vûku, ale zároveà je moïné, aby se v rámci chovu a roku otelily i ve vy ím vûku, získají bodové hodnocení 0. Prvotelky, které se otelí ve vy ím vûku, ale zároveà u nich byla moïnost, aby se v rámci chovu a roku otelily dfiíve, získají bodové hodnocení 1. Pokud se v rámci chovu a roku vyskytují pouze prvotelky v jediné vûkové skupinû, není moïné stanovit, zda se prvotelka otelila dfiíve, ãi pozdûji v závislosti na organizaci chovu a záznam je tedy nutné povaïovat za chybûjící. V následující tabulce jsou uvedené ãetnosti podle vûku pfii otelení pfiepoãítaného na bodové hodnocení. Pro genetické hodnocení je nezbytné data o etfiit. Pfiedev ím vyfiadit mezidobí s délkou niï í neï 290 dní (chybné údaje v databázi). A dále vyfiadit mezidobí del í neï 630 dní, kteráïto se t kají plemenic, které nezabfiezly a s jejich pfiipu tûním bylo poãkáno do dal í sezóny (opût vliv organizace chovu). 3. Dlouhovûkost Tfietí nesmírnû dûleïitou vlastností matefiské plodnosti je dlouhovûkost. To znamená, kolika otelení plemenice za Ïivot dosáhla. Jedná se o souhrnnou vlastnost charakterizující matefiskou plodnost, jeï je k dispozici pro kaïdou plemenici, která se minimálnû jednou za Ïivot otelila. Dlouhovûkost si mûïeme rozdûlit do dvou skupin: 1. Skuteãná dlouhovûkost Tedy poãet otelení, kter ch plemenice skuteãnû dosáhla. T ká se plemenic, které jiï ukonãily svou reprodukãní kariéru a byly z chovu vyfiazeny. 2. Pfiedpovûzená dlouhovûkost T ká se plemenic, které stále je tû pûsobí v chovu. Tabulka č. 1: Četnosti podle věku při prvním otelení přepočítané na bodové hodnocení Bodové hodnocení Počet Četnosti Prvotelky s dřívějším otelením 0 14056 46,88 % Prvotelky s pozdějším otelením 1 15930 53,12 % 19
Poãty dosaïen ch otelení (skuteãné dlouhovûkosti) za Ïivot mûïeme vidût znázornûné v grafu 5. Graf ã. 5: Poãty otelení za Ïivot Tato pravdûpodobnost se v raznû li í podle plemen, jak mûïeme vidût v grafu 7, kde jsou vyjádfiené prûmûrné pravdûpodobnosti dosaïení dal ího otelení od prvního do estého otelení pro jednotlivá plemena. Z grafu je patrné, Ïe nejvy í pravdûpodobnost dosaïení dal ího otelení vykazuje plemeno Highland, Salers a Aberdeen Angus. Jin mi slovy napfiíklad u plemene Aberdeen Angus 86 % plemenic, které se poprvé otelily, se otelilo také podruhé, 86 % plemenic, které se otelily podruhé, dosáhlo i tfietího otelení atd. Naopak nejniï í pravdûpodobnost vykazuje plemeno Blonde d Aquitaine, Piemontese a Hereford. Graf ã. 7: Pravdûpodobnost uskuteãnûní dal ího otelení podle plemen V tomto grafu jsou znázornûné i plemenice, které stále pûsobí v chovu a lze u nich oãekávat dal í otelení. Pro tyto plemenice je nutné dosaïenou dlouhovûkost pfiedpovûdût. To je provedeno pomocí pfiepoãtu na základû pravdûpodobnosti dosaïení dal ího otelení, která byla spoãítána na souboru plemenic narozen ch mezi lety 1995 aï 2001, které jiï mûly pfiíleïitost dosáhnout vy ího poãtu otelení. Získané pravdûpodobnosti dosaïení dal ího otelení v závislosti na poãtu otelení jsou uvedené v grafu 6. Z grafu je patrné, Ïe se vzrûstajícím poãtem otelení klesá pravdûpodobnost dosaïení dal ího otelení. Graf ã. 6: Pravdûpodobnosti dosaïení dal ího otelení Závûr Analyzovali a upravili jsme databázi s v sledky polního testu pro genetické hodnocení matefiské plodnosti. Pro genetické hodnocení byly vybrány tfii potenciální vlastnosti matefiské plodnosti vûk pfii prvním otelení, mezidobí mezi prvním a druh m otelením a dlouhovûkost plemenice. V souboru pro pfiedpovûì plemenn ch hodnot bylo zahrnuto 30 530 prvních otelení, 28 295 údajû o mezidobí mezi prvním a druh m otelením a 59 318 dlouhovûkostí plemenic. Dal ími kroky na í práce je v bûr vhodné modelové rovnice a odhad genetick ch parametrû pro tyto uïitkové vlastnosti. Zpracování v rámci fie ení projektu NAZV QH81312 20