Nové podmínky a možnosti v poskytování služeb, informování a odbavení cestující veřejnosti s využitím telematických systémů a aplikací v regionálních IDS Jaroslav Černý ČD Telematika a.s. V posledních letech spolu s rychlým rozvojem v oblasti ICT dochází ve veřejné osobní dopravě všech typů k razantním změnám v pojetí a přístupu k řešení informačních systémů, zařízení pro cestující či systémů odbavení. Tyto nové integrované přístupy umožňují poskytovat mandatorní služby efektivnějším způsobem a ve větší komplexnosti než v době autonomních, avšak stále ještě používaných a nasazovaných řešení. Lze tak poskytovat integrované služby s výraznou přidanou hodnotou v takových řešeních, které byly ještě před nedávnou dobou nedosažitelné nebo byly poskytovány jako služby individuelní či samostatně placené. Informace pro cestující veřejnost poskytované dopravcem nebo dopravním systémem včas, v dostatečné míře, na správném místě, vhodnou formou a všemi dosažitelnými prostředky se stávají důležitým nástrojem, jak udržet stávající a získat nové zákazníky - cestující. Nad tento rámec získávají v dnešní informační době na významu i další informace související s dopravou nepřímo - ve vazbě na region nebo město, resp. na místo pobytu, často plnící také úlohu reklamy. Tyto doplňkové informace jsou poskytovány ve vazbě na partnery dopravce, region či na propagaci volnočasových aktivit. V uvedeném kontextu se tak informace, informační zařízení a systémy jejich centrálního řízení a správy stávají stále důležitějším nástrojem konkurenčního boje o cestujícího, případně nástrojem pro změnu jeho preferencí od individuální dopravy směrem k ekologičtější veřejné hromadné dopravě. Vedle informačních systémů a zařízení se obdobně dynamicky rozvíjejí i moderní odbavovací systémy. Do nedávné doby byly informační a odbavovací systémy veřejné osobní dopravy řešeny samostatně a nezávisle. S postupným rozvojem obou typů systémů dochází k integrování dalších obdobných informačních, datových zdrojů a k zařazování nových funkcí a služeb pro cestující. Výsledkem těchto kroků je překrývání a prorůstání obou kategorií systémů. V současné době tak můžeme hovořit o integrovaných informačních a odbavovacích systémech pro cestující. I když to dnes platí pro jednotlivé druhy veřejné dopravy téměř bez výhrad, tento trend nekončí a pokračuje na multimodální platformě veřejné osobní dopravy, především v rámci zavádění a dalšího rozšiřování integrovaných dopravních systémů. Zvláštní pozornost v této souvislosti zaslouží i systémy dnes již fungující a stojící na rozhraní systémů veřejné a individuální dopravy, které dokážou zprostředkovat nabídku a operativní využití volných kapacit prostředků individuální dopravy dalšími subjekty. Integrace těchto systému do základních informačních systémů veřejné dopravy jistě dříve či později přijde na pořad dne a bude účelně využívána. 78 SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 1/2008
a odbavení cestující veřejnosti s využitím telematických systémů a aplikací v regionálních IDS Vedle již delší dobu běžně používaných systémů a zařízení umístěných ve stanicích a zastávkách se postupně nasazují informační a odbavovací systémy i do vozidel. Široké nasazení je v systémech MHD a postupně jsou tato řešení implementována i do vlakových souprav a vozových jednotek s akcentem na různé vlastnosti podle jejich účelu a nasazení. Řešení nasazována do vozidel příměstské a regionální dopravy se tak mohou lišit od systémů pro dopravu dálkovou. Samostatné kategorie tvoří pak i systémy dálkové letecké a lodní dopravy. Principielně lze ale všechna řešení účelně integrovat do společného, komplexního systému budovaného na principu otevřenosti a modularity s možností efektivního využívání všech dostupných zdrojů pro jeho rozvoj a budování, včetně zdrojů finančních a lidských. Tento trend ale vyžaduje vysokou míru standardizace, definice všech rozhraní a komunikačních principů. Bohužel právě v této oblasti dnes negativně působí konkurenční a ochranářské tlaky jednotlivých dodavatelů. Obecné standardy tak vznikají velmi obtížně nebo vůbec. Ve sféře definování a prosazení nezbytných standardů je v nejbližší budoucnosti nutná řada zásadních kroků s cílem předcházet neefektivnímu čerpání použitelných, často omezených, většinou veřejných zdrojů. 1. Moderní informační zařízení pro cestující V současné době není přijatá obecně závazná definice, a tak komplex systémů a prvků zahrnovaných pod označení informační zařízení pro cestující nemá jednotný obsah. Chápání pojmu se odvíjí od historických zkušeností, doby vývoje nebo nasazení konkrétních řešení informačního zařízení pro cestující či různých úhlů pohledů. Pohled cílového uživatele se často podstatně liší od pohledu z titulu vlastnictví, provozování, správy, řízení, ovládání a umístění systému nebo použitých technologií. Obsah pojmu je pak často definován tzv. projektově samotným zadavatelem nebo ještě častěji dodavatelem konkrétního řešení. Z této nejednotnosti vyplývá řada problémů. Pokud se nezmění stávající stav v roztříštěnosti přístupů k řešení a kompetencím, nezlepší se úroveň standardizace, není možné uvažovat o rozumném, efektivním a koncepčním rozvoji v této oblasti jak v rámci ČR, tak i ve vazbě na EU. V uvedeném kontextu je nutné vycházet z pohledu cestujícího a jeho role v systému veřejné dopravy. Cestující (případně obecný dopravce), jako konečný plátce služeb veřejné dopravy (jízdné/přepravné nebo daně, resp. souběh obou), by měl být skutečným zadavatelem požadavků na systém. Cestující sám chce být přepraven (obecný přepravce sleduje obdobné zadání pro svoje přepravované komodity) pro něho za maximálně výhodných podmínek. Za tohoto předpokladu je možné vycházet z existence principu jediného cestujícího/přepravce. Princip jediného cestujícího se promítá přímo v přepravní úloze a jeho odraz také ve funkcích informačních zařízení v systémech veřejné dopravy. S využitím tohoto principu lze specifikovat požadavky na dopravní systém : Zadáním je požadavek jediného cestujícího na dopravní systém bez ohledu na modalitu dopravy dopravní prostředek nebo jejich kombinaci, s cílem využít integrovaných dopravních služeb nebo služeb integrovaných dopravních systémů. Řešením je výsledek (itinerář), který je pro jediného cestujícího celkově výhodnější než řešení jiná a to včetně využití individuální dopravy, plně vycházející z požadavků zadání a naplňující všechny určené priorit. SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 1/2008 79
ČD Telematika a.s. V těchto souvislostech pak pro systémy IZ platí - Moderní doba si žádá poskytování služeb a informací moderním multimediálním - způsobem a přitažlivou formou při respektování postupné procesní integrace prostředí jednotlivých subjektů v komplexu veřejné dopravy. Informace se v současnosti stávají komoditou, které lze využít jako prostředek konkurenčního boje o cestujícího, plátce služeb dopravního systému. Cestující je skutečný, koncový uživatel služeb veřejné dopravy včetně služeb systémů informačního a odbavovacího zařízení. 2. Informační zařízení jako integrovaný systém Obecné schéma vazeb prvků a subsystémů informačního zařízení (resp. odbavovacího zařízení) vychází z obecné logiky telematické aplikace nebo telematického řešení. Informační a odbavovací zařízení jako paralelní a spolupracující systémy v komplexu všech nasazených systémů dopravní telematiky mají obdobnou nebo celkově analogickou základní funkční strukturu a vnitřní vazby. Systém informačního zařízení vnější vazby Obrázek zachycuje vybrané základní vnější vazby, se kterými musí dnes systém informačního zařízení pro cestující počítat. 80 SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 1/2008
a odbavení cestující veřejnosti s využitím telematických systémů a aplikací v regionálních IDS Informační zařízení pro cestující veřejnost koncept řešení Moderní informační a ICT systémy téměř bez výjimky vycházejí z konceptu vícevrstvého modelu architektury systému, respektují výše uvedená logická schémata. Pro budování systémů pro cestující veřejnost jsou používány všechny aktuálně dostupné prvky a principy uplatněné v návrhu moderních řešeních IT / ICT, přičemž základními požadavky a rysy jsou otevřenost, modularita a to jak na úrovni HW, tak SW. Moderní trendy, výrazné snižováni cen ICT řešení a technologií, dostupnost kvalitních technických řešení terminálových prvků informačních a odbavovacích zařízení, vytvářejí předpoklady pro jejich rychlé nasazování a hromadnému rozšiřování směrem k dalším systémům vizuální a hlasové informace a komunikace. Důležitým rysem v tomto trendu je také neustálé snižování energetické náročnosti. Pokud v dřívějších systémech byly náklady na spotřebu energie často zásadní položkou v ekonomické bilanci systému, dnes se situace postupně mění. K dispozici jsou systémy, které pro svůj provoz vystačí s napájením vázaným například na cykly veřejného osvětlení (8 hod. napájení, 24 hod. provozu) bez nutnosti vlastní přípojky. Existují však i pokročilejší energeticky a ekonomicky únosné alternativní systémy, např. napájené z baterií dobíjených ze solárních článků. 3. Interaktivní informování a odbavení cestujících Současným trendem, podporovaným rychlým rozvojem ICT, je nasazování interaktivních a samoobslužných systémů. Tyto systémy mohou výrazně zvyšovat kvalitu a adresnost informací, které cestující získá při snížování nároků na personální zajištění pracovišť určených pro informování nebo odbavení cestujících. K hlavním prvkům systému interaktivních zařízení patří informační kiosky, které mohou být součástí řešení v dopravních terminálech a vozidlech. Jejich využití, účel SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 1/2008 81
ČD Telematika a.s. a tomu odpovídající konstrukce se může pochopitelně případ od případu lišit. Jen výčtu možností by bylo možné věnovat samostatný příspěvek 4. Vazby informačního zařízení a moderních řešení odbavovacích systémů Účelová příbuznost a podobnost architektury systému odbavení cestujících se systémy informování se neustále prohlubuje. Obě kategorie systémů jsou v současné době budovány s využitím obdobných nebo shodných ICT prvků a technologií. V řadě rysů a funkcí využívají společných datových základů a spolupracují se stejnými provozními nebo technologickými aplikacemi dopravce a nebo správce dopravní cesty. Zároveň jsou paralelními subsystémy v rámci dopravně telematických řešení veřejné osobní dopravy. Vytváří se tak prostor pro jejich plnou integraci. Oba typy systémů mohou sdílet společné subsystémy a využívat společné komunikační prostředí telematických aplikací v dopravě. Podobně jako pro informační zařízení ani pro odbavovací systémy neexistuje jednotná definice nebo normativní vymezení tohoto pojmu. Věcné vymezení a definování odbavovacího systému může být na první pohled jednoduchý úkol, skutečnost je však jiná. Běžně nabízené systémy odbavovacích zařízení jednotlivých výrobců zahrnují vždy jistý přesah funkcí, které zajišťují a které přitom spadají pod vymezení uvedená pro informační zařízení. 5. Elektronické platby v nebankovních platebních systémech V posledních letech je naše okolí naplněno velkým množstvím karetních systémů nejrůznějšího typu. Téměř každý je dnes držitelem řady karet, které jsou pro nás různou měrou podstatné. K důležitým kartám bezesporu řadíme bankovní platební karty, kterými provádíme platby s využitím bankovních systémů. Jejich ztráta nebo zneužití je kritické, stejně jako u aktuálně v ČR do užívání zaváděné osobní doklady s elektronickými prvky. Ostatní karty a ID prvky např.věrnostních systémů jsou pro nás zpravidla méně podstatné a jejich používání, vzhledem k jejich množství a vyhrazené nebo omezené funkčnosti každé z nich, nás mnohdy spíše obtěžuje. Někde na rozhraní dvou uvedených skupin karet se v současné době ve světě i u nás prosazuje nový způsob nasazení inteligentních karet, které budou pro uživatele podstatné nikoliv jen z pohledu realizace běžných plateb kartou, ale zejména tím, že integrací funkcí usnadní běžný každodenní život. Taková multifunkční karta je určena pro držitele, který spotřebovává veřejné i komerční služby, konzumuje zábavu a informace, má potřebu komunikovat, využívat slev a realizuje drobné platby elektronickou peněženkou, kterou má vždy po ruce. Hlavní a nosnou funkcí takové karty se stává právě elektronická peněženka, připravená k realizaci plateb i v režimu off-line, kdy terminál/pokladna nemusí být on-line připojen k systému přenosu transakčních dat, jak je to dnes běžné pro bankovní platby. Ke vzniku a nasazení multifunkční karty vedou zejména ekonomické aspekty. Kartu bude moci sdílet více subjektů/poskytovatelů, čím se v konečném důsledku dosáhne rozložení investičních a především provozních nákladů na více účastníků při zachování všech požadavků na komfort a bezpečnost systému. Takto koncipovaný systém také může využívat sofistikovanějších a bezpečnějších řešení. 82 SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 1/2008
a odbavení cestující veřejnosti s využitím telematických systémů a aplikací v regionálních IDS Samozřejmě pro takové nasazení a široké užívání je důležité definovat základní standardy, například jedním z nich může být koncept národní dopravní karty. Přínosy integrovaného a multifunkčního kartového systému spočívají mimo jiné i v možnosti rozšíření marketingových a jiných možností emitenta karty (např. města) účelně nebo účelově ovlivňovat chování držitele karty, zprostředkovávat nové služby a způsoby např. v informování občanů o službách veřejné správy, zpřístupňování informací včetně možnosti jejich zpoplatnění. Tvořivosti a invenci se v této oblasti meze nekladou. 6. Závěr Současná etapa elektronizace a digitalizace velké většiny lidských činností působí také na celou oblast dopravy, systémy veřejné osobní dopravy nevyjímaje. Dnes jsme nejen svědky, ale i spolutvůrci aktuální podoby komplexních dopravně telematických systémů. Některé kroky a výsledky našeho snažení v řadě rysů nebo jejich dopadů nedokážeme ve vazbě na budoucnost ani plně odhadnout. K zvyšování podílů veřejné osobní dopravy na celkových dopravních výkonech může v naší moderní době nemalou měrou přispět i komplexní rozvoj informačních a odbavovacích systémů s hlavním cílem spokojeným cestujícím. Přitom můžeme říct, že je to společný cíl ekonomického i ekologického snažení, protože využívání veřejné hromadné dopravy může výrazně snížit negativní dopady lidské činnosti na naše životní prostředí. SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 1/2008 83